Kombinované vady PhDr. Pavla Pitnerova ^^^^ 10.12.2009 Tezke postiženi • komplex omezení člověka jako celku ve všech jeho prožitkových sférách a výrazových možnostech • omezeny schopnosti emocionální, kognitivní, tělesné, sociální a komunikační • omezení v kontaktu mezi interakčními partnery -narušení mezilidských vztahů Uspokojování základních potřeb • Potřeba zamezení hladu, žízni a bolesti • Potřeba podnětů, změny a pohybu • Potřeba jistoty, stability - spolehlivost vztahů • Potřeba vazby, být někým přijat, potřeba něhy • Potřeba uznání a sebeúcty • Potřeba nezávislosti, samostatnosti a sebeurčení Definice dle Věstníku MŠMT: j á Za postižení více vadami se považuje dítě, resp. žák: postižený současně dvěma nebo více na sobě kauzálně nezávislými druhy postižení, z nichž každé by jej vzhledem k hloubce a důsledkům opravňovalo k zařazení do speciální školy příslušného typu. Za provedení speciálněpedagogické diagnostiky odpovídá SPC (případně PPP), zařazené do sítě škol a školských zařízení. kr \ m f \M Klasifikace vícenásobného postižení pro potřeby školství: 1. společným znakem je mentální postižení 2. kombinace vad tělesných, smyslových a vad řeči 3 žáci a autismem, autistickými rysy + ... VZDĚLÁVÁNÍ Rehabilitační vzdělávací program základní školy speciální Rehabilitační vzdělávací program • Okruh osob > Žáci s těžkým mentálním postižením > Žáci s těžkým zdravotním postižením > Žáci s více vadami (podmínkou MR) □ Pro výše jmenované skupiny je charakteristické > Nízká úroveň rozvoje jejich psychických funkcí > Zejména pozornosti, paměti a volních vlastností > Potřebných k systematickému osvojení učiva Organizace vzdělávání I □ V rehabilitačním vzdělávacím programu plní žák povinnou školní docházku. □ Docházka do rehabilitačních tříd PŠ je desetiletá, členěná na dva pětileté stupně. Ľ Výchovně vzdělávací činnost zabezpečují souběžně dva pedagogové. Ľ Počet žáků ve třídě: 4-6. Úkoly poradenských služeb • dostupnost služeb • odbornost a kvalita služeb • systém metodické podpory a zajištění průběžného vzdělávání odborných pracovníků • kvalitní diagnostika • stanovení individuálních přístupů, strategií a programů • základní nabídka diagnostických, metodických a diagnostických materiálů a pomůcek Hluchoslepota Definice • Hluchoslepota je jedinečné postižení dané různým stupněm souběžného poškození zraku a sluchu. • Způsobuje především potíže při komunikaci, prostorové orientaci a samostatném pohybu, sebeobsluze a přístupu k informacím. • Zabraňuje hluchoslepemu člověku plnohodnotně se zapojit do společnosti a vyžaduje zajištění odborných služeb, kompenzačních pomůcek a úpravy prostředí. \ Zákon 384/2008 Sb. o komunikačních m systémech neslyšících a hluchoslepých osob • Za hluchoslepé se pro účely tohoto zákona považují osoby se souběžným postižením sluchu a zraku různého stupně, typu a doby vzniku, u nichž rozsah a charakter souběžného sluchového a zrakového postižení neumožňuje plnohodnotný rozvoj mluvené řeči, nebo neumožňuje plnohodnotnou komunikaci mluvenou řečí. Klasifikace podle stupně ( \m duálního postižení ^ \^_y ^ • totálně hluchoslepe osoby - plná absence zraku i sluchu, • prakticky hluchoslepí - minimální zbytky zraku či sluchu, • slabozrací neslyšící - zbytky zraku a totální či praktická hluchota, • nedoslýchaví nevidomí - zbytky sluchu a totální či praktická slepota, • slabozrací nedoslýchaví - zbytky zraku i sluchu. Výchova a vzdělávání u hluchoslepých • výcvik zrakového, sluchového a hmatového vnímání, • výcvik k jeho systematickému využívání, • vedení k pohyblivosti, • vedení k samostatnosti a sebeobsluze, • rozvoj komunikačních systémů, • zprostředkování zkušeností s bezprostředním okolím. á \ kl Budování komunikačního systému • upoutání pozornosti dítěte dotykem • později i pomocí dalších dostupných smyslů • vedení dítěte k záměrné vzájemné pozornosti • přesun vzájemné polohy matky a dítěte (z polohy zády dítěte do polohy čelem) • možnost výběru ze dvou alternativ (co chce jíst, jíst nebo pít, co obléct, co dělat, s kým) • napodobování (matka pohyby dítěte, později hraje dvě role) • dítě samo přebírá iniciativu a dává podněty k jednoduché komunikaci Nejčastější komunikační systémy hluchoslepých: (Ludíková, l 2000) Znaková řeč (komunikační systém neslyšících, vhodný pro hluchoslepé se zbytky zraku) Znaková řeč ruku v ruce (spojení rukou komunikačních partnerů, vychází ze znakového jazyka, vhodný pro hluchoslepé s totální nebo praktickou slepotou) Daktylotika - prstová abeceda (tvorba tvaru hlásek různou polohou prstů, vhodná pro hluchoslepé se zbytky zraku) Daktylotika do dlaně (modifikace pro hluchoslepé s totální nebo praktickou slepotou) Tiskací písmena psaná do dlaně („psaní" pravou rukou do levé dlaně, vhodné pro osoby, u kterých došlo ke ztrátě zraku a sluchu po vybudování znalosti čtení) • Brailleovo písmo (šestibodové písmo čtené hmatem, vhodné pro hluchoslepé bez zbytků zraku) Jednoruční Brailleovo písmo do dvou prstů (do ukazováku a prostředníku( Dvouruční Brailleovo písmo do prstů (princip psaní na Pichtově stroji - dotýkání se jednotlivých prstů místo kláves) W^J W\Jw • Dlaňová abeceda (každé hlásce odpovídá část prstu nebo dlaně), např. Lormova abeceda Odezírání (čtení ze rtů, pouze pro hluchoslepé s dobrými zbytky zraku) Taktiling (vnímání vibrací hlasivek hmatem, ruka spočívá na rameni, palec na krku mluvícího partnera) TADOMA (vnímání vibrací na čelisti, lícních a krčních svalech)