Environmentální vzdělávání EV - ekologie RVP - přírodopis RVP - vzdělávací oblast - člověk a příroda - přírodopis - základy ekologie - očekávané výstupy: žák: ● uvede příklady výskytu organismů v určitém prostředí a vztahy mezi nimi ● rozlišuje a uvede příklady systémů organismů - populace, společenstva, ekosystémy a objasní na základě příkladu základní princip existence živých a neživých složek ekosystému ● vysvětlí podstatu jednoduchých potravních řetězců v různých ekosystémech a zhodnotí jejich význam ● uvede příklady kladných i záporných vlivů člověka na životní prostředí a příklady narušení rovnováhy ekosystému RVP - zaměřené na vědomosti nikoli na jednání RVP - přírodopis RVP - vzdělávací oblast - člověk a příroda - přírodopis - základy ekologie - učivo: ● organismy a prostředí - vzájemné vztahy mezi organismy, mezi organismy a prostředím; populace, společenstva, přirozené a umělé ekosystémy, potravní řetězce, rovnováha v ekosystému ● ochrana přírody a životního prostředí - globální problémy a jejich řešení, chráněná území EKOLOGIE ● EKOLOGIE (zabývá se vztahy mezi organismy a jejich prostředím a mezi organismy navzájem) ● ENERGIE V PŘÍRODĚ ● prostředí abiotické (světlo, teplo, voda, vzduch, horniny) ● prostředí biotické (organismy) EKOLOGIE ● ORGANISMUS JE SYSTÉM ● PŘÍRODA JE SYSTÉM molekuly, buňka, jedinec, populace, společenstvo, ekosystém EKOLOGIE - POJMY ● EKOLOGICKÁ NIKA: soubor všech faktorů prostředí, které na organismus (druh, populaci,...) působí, vztahy, jež využívá ke svému životu, tedy způsob, jakým je daný organismus zapojen do ekosystému ● PROSTOROVÁ NIKA: část prostoru zaujímaná organismem ● POTRAVNÍ NIKA: je vše, co může sloužit k potravě organismu EKOLOGIE - POJMY ● BIOCENÓZA: společenstvo organismů. Schopnost krýt svou spotřebu produkcí biomasy zelených rostlin - jistá nezávislost na okolí ● BIOTOP: stanoviště určitého organismu s charakteristickými vlastnostmi. Poskytuje úkryt, potravu. Např. biotopem pro výskyt sysla obecného jsou sušší, mírně svažité stráně s nízkou nebo sečenou trávou. ● LOKALITA (naleziště): místo, kde se daný organismus nalézá EKOLOGIE - POJMY ● POPULACE: soubor jedinců téhož druhu (ve všech vývojových stádiích), kteří žijí a rozmnožují se v určitém prostoru (populace pampelišky na louce, populace rysa na Šumavě) ● růst populace - množivost (natalita), úmrtnost (mortalita), stěhování (migrace) EKOLOGIE - POJMY ● SUKCESE: dlouhodobě probíhající změny ve společenstvu směřující k dosažení určité stability za daných podmínek, což vede ke klimaxu (např. mrtvé rameno řeky zarůstá ostřicemi, postupně vysychá a zarůstá vrbami, až splyne s okolním lužním lesem). ● SEKUNDÁRNÍ SUKCESE: na narušených biotopech (po požáru, kácení stromů, atd.) ● sukcese spěje ke klimaxu ● KLIMAX: relativně stálá (v daných podmínkách rovnovážná) úroveň vývoje ekosystému (ustálené druhové složení a kvantitativní poměry) EKOLOGIE - POJMY ● DRUHOVÁ PESTROST: pouze stabilní společenstvo je schopné odolávat změnám podmínek biotopu. Stabilita závisí např. na biodiverzitě - BIODIVERZITA (biologická diverzita) - Různorodost a rozmanitost živých systémů na všech úrovních uspořádání. Obyvkle se udává počtem druhů ve sledované jednotce (ekosystém, stát, světadíl) - V současné době je známo asi 1500 000 druhů (od virů po vyspělé savce a kvetoucí rostliny). Celkový počet druhů se však odhaduje na 5 - 30 mil. druhů EKOLOGIE - POJMY ● TOK LÁTKY A ENERGIE V EKOSYSTÉMU v ekosystémech dochází k neustálému koloběhu látek a energie ● primární producenti (zelené rostliny, fytoplankton) ● konzumenti - živí se organickou hmotou vytvořenou jinými organismy ● dekompozitoři (rozkladači, reducenti, destruenti) - živý se mrtvou organickou hmotou a přeměňují ji na humus (humifikace) EKOLOGIE ● ČLOVĚK VÝZNAMNĚ SNIŽUJE BIOLOGICKOU DIVERZITU ● kácení deštných pralesů (tropická půda je chudá - prales se nevrací, ale může se vysázet hospodářský les) ● FSC ● původní lesy (pralesy) v ČR - konec doby ledové: vrby, břízy, borovice; po oteplení buk, jedle; nyní (díky patentu Marie Terezie) je dominantní smrk (zmizely tisy a lesní jabloně) EKOLOGIE ● ČLOVĚK VÝZNAMNĚ SNIŽUJE BIOLOGICKOU DIVERZITU ● Červená kniha ohrožených druhů ● Vyhubená zvířata (vakovlk, dronte mauricijský, alka velká, atd. (dnes asi 115 druhů ptků a 110 savců) VYHUBENÉ DRUHY EKOLOGIE ● BIOLOGICKÉ INVAZE - skutečná hrozba pro přírodu - vetřelci v přírodě - moře, sladké, kontinenty - každý druh je někde doma - někde prodělal evoluci EKOLOGIE ● BIOLOGICKÉ INVAZE - 200 let trvá v Austrálii boj s králíky (důvod vyhynutí 1/8 původních býložravců) - ne každý druh má negativní potenciál (ne každý druh má předpoklady stát se úspěšným při invazi - to bývá často otázkou náhody) Jak se v současnosti bráníme invazím? - je třeba najít vhodného škůdce (australské králíky zdecimovala evropská mixomatóza) - české invaze: muflon, norek, bolševník, borovice vejmutovka, atd. EKOLOGIE A FILOZOFIE ● ETIKA ÚCTY K ŽIVOTU hvězdice ● ETIKA ZEMĚ -Pojem etika Země pochází z díla snad nejvlivnějšího ekologického myslitele tohoto století Aldo Leopolda.“ (lesník, první americký vysokoškolský učitel ochranářské ekologie, Myslet jak hora) -Hodnota se neodvozuje od člověka, ani ze života. Odvozuje se z rovnováhy celého ekosystému. Leopoldovými slovy: „Správné je to, co přispívá k zachování integrity, stability a krásy celého společenství života (biotic community). Nesprávné je všechno, co vede k opaku. Pokud bychom chtěli razit pojem pro Leopoldův přístup, museli bychom hovořit o ekocentrické etice.“ EKOLOGIE A FILOZOFIE ● ETIKA ZEMĚ ● V Leopoldově etice Země jde o již citovanou „integritu, stabilitu a krásu celého společenství života“. Utrpení a smrt jedinců jsou součástí této rovnováhy. Proto odlov jelenů může být morální povinností, kdekoliv dochází k přemnožení spárkaté zvěře. Že lovec jednou ranou promění krásného jelena , který je přímo ztělesněním radosti ze života, na uzel krve a utrpení, to zajímá etiku úcty k životu. Etiku Země zajímá rovnováha života. EKOLOGIE A FILOZOFIE ● ETIKA ZEMĚ Velkou předností etiky Země je obtížné uznání, že Země je soustava života – a k životu patří i smrt, i když se nám to bytostně příčí doznat. Medvídek EKOLOGIE A FILOZOFIE ● HLUBINNÁ EKOLOGIE Arne Naes a přátelé Společenství všech bytostí Mystika, Tao, Buddhismus ● EKOFEMINISMUS EKOLOGIE A FILOZOFIE ● HYPOTEZA GAIA ● Lovelock (geochemik) navrhoval model Země jako organismu schopného organicky reagovat na popudy a udržovat prostředí nutné k vlastnímu životu. Byl to v podstatě návrat k vitalistickým teoriím z přelomu století, spojeny se jmény jako Hans Driesch či u nás Emanuel Rádl. ● Zatímco Lovelock popisoval souhrn života prostě jako organismus, hlubinní ekologové si jeho hypotézu vyložili jako osobnost, „Matku Zemi“, která pečuje o své „děti“, živočichy a všechny členy biotopu, a zareagovali celkem oprávněně jako sirotci, kteří našli novou matku. EKOLOGIE A FILOZOFIE ● HYPOTEZA GAIA ● "Ekologie není otázkou jednání. Není v moci člověka určovat vývoj Gaiy“ ● „Ekologie je jen otázkou poznané nutnosti“ Takový je Lovelockův nadhled vědce, který se zabývá vývojem života z perspektivy milionů let. EKOLOGIE A FILOZOFIE ● EKOLOGICKÝ HUMANISMUS - příroda je bezcitná - člověk může jednat v zájmu vlka EKOLOGIE A FILOZOFIE ● ČLOVĚK V EKOSYSTÉMU ● člověk jako přemnožený živočich - Lidé i jiná zvířata přestávají pracovat, když uspokojili svou potřebu. Pak odpočívají nebo si hrají. Chtít stále víc, nesmyslně, bezdůvodně víc, je zcela nepřirozené. Výrobci konzumního zboží vynakládají ročně miliardy na reklamu, jejímž jediným účelem je vytvořit nespokojenost: přesvědčit lidi, že jejich životní naplnění závisí na stále víc. To je nepřirozené: přirozené je dost.“ - Výjimkou z tohoto pravidla jsou živočichové vytržení z přirozeného životního prostředí, jako králíci v Austrálii či hlemýžď veliký v Polynézii, které Neil Evernden označuje jako exotiky. EKOLOGIE A FILOZOFIE ● ČLOVĚK V EKOSYSTÉMU ● Podle některých autorů vlčí smečka v přirozeném prostředí sama kontroluje svou porodnost, aby odpovídala životním podmínkám.“ (při přesídlení do nezvyklého prostředí tuto schopnost ztrácí) ● Podle některých autorů je člověk exotikem svou přirozeností ● Člověk vytržený ze svého přirozeného společenství ztrácí schopnost přirozeného chování. Potřebuje si svým umem vytvářet představy dobra a zla – a tedy i představu ekologické etiky: jak se člověku sluší chovat na této Zemi. DĚKUJI ZA POZORNOST Zdeněk Hromádka 13549@mail.muni.cz