Fyzická geografie Zdeněk Máčka Lekce 1 Litosféra a desková tektonika Osnova lekce 2: LITOSFÉRA A DESKOVÁ TEKTONIKA • Vnitřní stavba Země • Základní stavební prvky zemského povrchu • Základy tektoniky litosférických desek • Wilsonův cyklus a historie kontinentů • Vnitřní stavba zemského tělesa Stavba svrchní části zemského tělesa Koncentrická stavba Země Tvar Země n Geoid n Rotační elipsoid; rotace → rovníkový průměr o 43 km větší než pólový, aplikace v geodézii a kartografii n Koule – aplikace v kartografii Jak víme, co je uvnitř? POVRCHOVÉ DOLY n Bingham Canyon Mine (Utah, USA) měď, 1,2 km, šířka jámy 4 km HLUBINNÉ DOLY n Savuka Mine (JAR) zlato, 3 774 m n Příbram – Březové hory polymetalické rudy, důl Vojtěch r. 1875 – 1 000 m, první na světě; jáma č. 16 – 1 838 m n Zbýšov černé uhlí, důl Jindřich II, 1 485 m VRTY n poloostrov Kola (město Zapolarnyj, Rusko), vrt SG3, hloubka 12 262 m (r. 1992) n ČR (vrt Jablůnka 1) hloubka 6 506 m (r. 1982) Jak víme, co je uvnitř? GEOFYZIKÁLNÍ PRŮZKUMY (SEISMOLOGIE) n Seismologie: studuje vznik, chování a rychlost šíření zemětřesných vln n Sesismická energie se šíří formou vln: q P vlny (podélné, primární) q S vlny (příčné, sekundární) n 1953 – australský geofyzik Bullen sestavil seismický model Země 2. Základní morfologické prvky zemského povrchu Prvky reliéfu kontinentů n Staré, stabilní oblasti q kratony n Mladé, aktivní oblasti q tvorba nových pohoří (orogeneze) – orogenní pásma n mechanizmy orogeneze: tektonické pohyby (křehké a plastické deformace kůry), vulkanizmus Hlavní stavební prvky zemského povrchu Kratony – stabilní části kontinentů n Stavební části kratonů: q fundament q pokryv n Třídění kratonů podle stáří: q staré – prekambrium n štít – starý kraton bez pokryvu n tabule – starý kraton s vyvinutými pokryvnými útvary q mladé – fanerozoikum Mapa rozšíření kratonů Orogény – mobilní části kontinentů n Pásemná pohoří – zdvih 10-20 mm.rok^-1; dílčí segmenty: horské oblouky. n Stáří aktivních orogenních pásem – kenozoikum (65 mil. let), zejména mladý terciér, kvartér. n Orogenní zóny Země: q alpsko-himalájská q cirkum-pacifická Mapa rozšíření aktivních orogenních pásem Stará pásemná pohoří n Staré orogény – tektonicky uklidněné, značně zbroušené denudací n Archaické orogény – součást kratonů n Paleozoické orogény: q Skandinávie, Skotsko (Kaledonská orogeneze) q Apalače, Atlas, Ural, Ťan Šan (Hercynská orogeneze) Prvky reliéfu oceánského dna n Rift (středooceánský hřbet) → oceánské pánve (abysální roviny, hloubka ± 5000 m). n Kontinentální úpatí → svah → šelf. 4. Desková tektonika n Základní typy tektonických režimů: q kompresní tektonika q extenzní tektonika Kompresní tektonika n Typy vrásových struktur: q přímá q šikmá q překocená q ležatá q vrásový přesmyk Extenzní tektonika n Křehké deformace zemské kůry → zlomy, poklesy bloků zemské kůry. n ZLOM = prvek geologické struktury, který představuje porušení spojitosti struktury a její rozdělení do vůči sobě se pohybujících dílčích celků – zlomových ker. Mapa litosférických desek – „Starý svět“ Mapa litosférických desek – „Nový svět“ Mapa litosférických desek – jižní hemisféra Typy deskových rozhraní n Divergentní rozhraní n Konvergentní rozhraní n Transformní rozhraní Tektonická mapa Drakeova průlivu Typy kontinentálních okrajů n Pasivní kontinentální okraje q mesozoikum → recent: tektonicky a vulkanicky neaktivní. n Aktivní kontinentální okraje q mesozoikum → recent: intenzivní tektonická a vulkanická aktivita, orogeneze. Pasivní kontinentální okraje Aktivní kontinentální okraje Riftogeneze a vznik nové oceánské kůry Orogeneze na rozhraní typu kontinent-kontinent Energetické zdroje pohybu litosférických desek n Zdroj radiogenního tepla = rozpad radioaktivních izotopů ^238U, ^235U, ^232Th, ^40K. n Nerovnoměrného prohřívání hornin pláště → konvekční proudy. 5. Wilsonův cyklus a historie kontinentů n Průměrná rychlost pohybu desek = 10 cm.rok^-1 → délka trvání cyklu = cca 500 mil. let. n 8 až 10 cyklů během historie Země. n Současnost – ݣyklu – počátek rozpadu superkontinentu Pangea před 200 mil. lety. Průběh rozpadu superkontinentu Pangea Paleogeografická situace Paratethydy cca 15 mil. let BP (neogén)