VLIV ZEMĚDĚLSTVÍ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ n Nástup vědecko-technické revoluce (VTR) – vyvolány velké strukturální změny ve výrobě, nárůst specializace, koncentrace, kooperace ZV n Mění se charakter práce i zemědělství, mechanizace, automatizace – rysy průmyslové práce n Rezervy půdy, vhodné pro zemědělství - vyčerpány n Probíhá intenzifikace ZV – roste podíl materiálně technických prostředků n RV – zdokonalování regionálně diferencované agrotechniky, použití komplexu melioračních opatření, široká aplikace průmyslových hnojiv a prostředků chemické ochrany rostlin, nasazení dokonalejší mechanizace… n ŽV – vysoká koncentrace hospodářských zvířat, mechanizace a automatizace všech prací n To vše vytváří zcela nové vztahy mezi zemědělstvím a ŽP n Tyto vztahy mají do značné míry přetrvávající charakter – vedou k negativním následkům n Ještě v 50.tých letech bylo jasnou prioritou zvýšit zemědělskou produktivitu, zajistit dostatečné množství potravin. n Ochrana ŽP nebyla pociťována jako důležitý úkol. n Zanedbávání nebo podceňování důležitosti ŽP znamenalo, že agrární politika většiny států přispěla počínaje 60.léty k několika formám environmentální degradace. n Zemědělství tak představuje jeden z největších zdrojů znečišťování ŽP – je prostorově rozptýlený po celém území státu, byť v nestejném rozsahu, ale nejvíce působí v nížinných a nejproduktivnějších oblastech. n První světová konference o ŽP na mezinárodní úrovni – Stockholm (1972). n Poprvé věnována pozornost environmentální ochraně v zemědělství. n Nové politické vědomí – ekonomický růst není cílem sám pro sebe. n EU – Environmentální akční program, Paříž (1972) – politický dokument stanovující principy a cíle v oblasti ŽP n ČR – zatím vrcholí období koncentrace ZPF, integrace JZD… n Negativní vlivy zemědělské činnosti člověka se rok od roku zvětšují v závislosti na rozvoji chemizace, mechanizace, koncentrace a specializace Dopady zemědělství na ŽP : n škodlivé n prospěšné Prospěšné účinky zemědělství na ŽP – role zemědělství v uchování ŽP n obhospodařovaná krajina je kulturním pojmem s historicky se měnícím významem n tradiční zemědělství vytvářelo větší různorodost při ovlivňování krajiny n Ve světě existují rozdílné typy krajin, z nichž každá má svůj kulturní význam n Estetická hodnota se pojí s těmito kultivovanými krajinami se všemi jejich tradičními rysy zahrnujícími budovy, hranice polí a vodní toky n Opouštění zemědělství by vedlo k degradaci kvality krajiny ( uchování extenzivních ploch mezi lesy udržuje rozmanitost krajiny, brání redukci otevřeného prostoru neřízeným zalesňováním, totální zalesnění by snížilo estetickou hodnotu krajiny …). n Zemědělství v průběhu staletí umožnilo vznik specifickým formám biodiverzity. n Zavedením, nebo výběrem nových rostlinných a živočišných druhů nebo vytvářením nových stanovišť pro rostlinné a živočišné druhy (skřivan, koroptev, zajíc..). n Udržování tradičního, extenzivního zemědělství, s TTP přispívá, zvláště na mokřinách, stepních oblastech a horách, k uchování ohrožených druhů flóry a fauny. n Zachováním biodiverzity může zemědělství zabezpečit přežití genetických zdrojů. n Genetická diverzita má rozhodující důležitost, je to kulturní dědictví, je to nástroj pro reformu zemědělských postupů směrem k životaschopnějším formám produkce. n Tradiční odrůdy, místní (krajová) plemena, genobanky. n Tradiční polopřirozené krajiny jsou velmi často významné z hlediska udržitelné rovnováhy mezi ZV a ŽP. n Tato polopřirozená stanoviště mohou být uchována pouze tehdy , jestliže ZV pokračuje. n Opuštění zemědělství by fakticky vedlo v destrukci takových typů krajin. n Zemědělství může přispívat k ochraně ŽP proti specifickým formám znečištění nebo degradace, ( boj s půdní erozí, zmírnění skleníkového efektu – pokles CO2 v ovzduší jeho fixací vegetací). ENVIRONMENTÁLNÍ DEGRADACE ZPUSOBOVANÁ ZEMĚDĚLSTVÍM Analýza efektů zemědělství působících škodlivě na ŽP může být prezentována ze třech různých pohledů: • přírodní prostředí (ovzduší, voda, půda), stejně jako prostorové, biologické a klimatické systémy, tj.krajina, biodiverzita a globální klima • zemědělské činnosti a postupy • znečišťující látky a jejich cykly (viz.obr.) Při sledování dopadů zemědělství na ŽP by měly být uvažovány následující prvky: • tlak na ŽP má různou intenzitu v různých oblastech – na jedné straně se liší zemědělské aktivity a postupy od jednoho regionu ke druhému, na druhé straně mohou mít obdobné zemědělské činnosti vzhledem k místním podmínkám různé následky pro ŽP • zemědělské znečištění pochází buď z bodových zdrojů (hnojiště apod.) nebo, a to častěji, z rozptýlených zdrojů.. • znečištění jistého média může mít účinky na jiná média a systémy. Ovzduší a světové klíma n Zemědělství je zdrojem množství různých emisí s dalekosáhlými důsledky často přesahujícími místní úroveň (řeky, moře..). n Živočišná výroba je zodpovědná za emise amoniaku a zvláště v případě chovu přežvýkavců – metanu n Obě jmenované látky mají negativní účinky na ŽP n Metan – je plyn , který se podílí na vzniku skleníkového efektu n Amoniak – způsobuje okyselování půdy a vody n Nicméně emise ŽV vykazují některé regionální odlišnosti, využitelnost krmiv, způsob chovu hospodářských zvířat – stelivový, bezstelivový, vazný, ustájený. n Kejda x hnůj, zápach, bioplyn – Třeboň n Používání hnojiv může také vyústit v emise oxidů dusíku – n Aplikace pesticidů mohou způsobit znečištění na velké vzdálenosti – n Dále mohou různé zemědělské aktivity v některých venkovských oblastech vést ke vzniku nepříjemných pachů. Povrchové a podpovrchové vody Eroze půdy, vliv koncentrace ZPF n ztráta půdní úrodnosti, erozní tvary v horních částech svahů n akumulace jemných části v dolních částech svahů n znečištění povrchových vod Nevhodná aplikace průmyslových hnojiv n znečištění povrchových vod – eutrofizace n znečištění podpovrchových vod, zejména dusičnany n problematika vody pro kojence (do 14 mg/1l)