500 -550 mm. Vláhová jistota je O - 3, pravdŽpodobnoat_guchých vegetačních období 30 - 40;%»'.-Nadmořská výška je 150 - 250 m. Všechny tyto údaje charakterizují přírodní oblasti Ht jako ■' teplá (nejteplejäí na území ČSR) a středně až značně suché. Přírodní oblast nížinná teplá J. - Ht 1__ _ . Zařazení přírodních stanovišti ÖMt 1,2,6. . Stanoviätní charakteristika: Tuto přírodní oblast tvoří stanoviätní jedr-.-jtky, kde geologickým substrátem jsou v přeyaze spraŠe a alinité horniny mořského neogénu, ve značné Části i nivní uloženiny. Na nich se vytvořily černozeme, Černozeme karbonátové a lužní, lužní.půdy a půdy nivní. Na těžších substrátech v terénních depresích se vytvořily lužní půdy hluboko solončakované. Jen nepatrně jsou zastoupeny hnědé půdy« Z hlediaka zrnitosti ;jde o půdy hlinité až jílovitohlinité, vesměs velmi hluboké. Terén je rovinný sž mírně zvlněný* Výrobní Charakteristika? Z obilnin se pěstuje jen pšenice a ječmen,'které zde mají III« resp* II. zónu vhodnosti. Zastoupení kukuřice na zrno (III. - II. zóna) je nižší než v následujících přírodních oblastech Nt 2 a Nt 3 (1974 2,8 %), vyšší však je zastoupeni cukrovky (III. zóna), které přesahuje 10 %. Podíl pícnin na orné půdě přeaahuje 28JČ, z toho aai polo~ . vinu č-iní vojtěškaj zbytek pak jednoleté pícniny, zejména silážní kukuřice. Podíl luk a past-vin na zemědělsko půdě Je nizky^jaedosahuje ani 5 %. Zastoupeni vinic a teplomilné zeleniny je vyšší než v obou ostatních přírodních oblastech nížinných teplých. Tato oblast patří k nej-intenzívnějším v ČSR z hlediska rostlinné výroby. Jediným limitujícím faktorem je v ní nedostatek vláhy. V průměru posledních 5 let 1970-74 se úroveň hrubé rostlinné produkce pohybovala podle zastoupených přírodních stanoviší v rozmezí 8200 - 8400 Kčs, hrubé zemědělské produkce v rozmezí 14300 - 14-700 Kčs, hrubého důchodu 9200 - 9700 Kčs a úroveň čistého zisku 3300 - "365Ô Kčs na 1 ha z.p. Výše pozemkové daně činí 600 - 900 KČa na 1 ha z.p. Na celkové výměře zemědělské~'půdy~CSR se podílí 2,87 %. i^Fřírodní oblast nížinná teplá 2 - tít 2 Zařazení přírodních stanovišti Clít 3, 4. Stanovištni charakteristika! Tuto přírodní oblast tvoří přírodní.stanoviště a relativně '■ horšími půdami než v Nt 1. Geologický substrát tvoří sice ze značné Části apraše, zpravidla však lehčího zrnitostniho složení, dále pak neogénni sliny a písky, zpravidla amíáané se spra-ší, ve východní části území i flyšové sliny ä písky. Půdy jsou převážně černozemního typu, hojně se však vyskytují těžší lužní půdy a rendziny. Značně jsou zastoupeny- Černozeme smyté, které jsou právě pro tuto přírodní oblast charakteristické, nivnícb'pud je méně než v Nt 1, Zrnitostní skladba -ptá Je velmi rozmanitá, převažuji půdy atředně těžká, piaČitohlinité a hlinité, značně jsou zastoupeny i půdy lehké a tě3ké. Mozaikovitost půdního pokryvu je pro tuto přírodní oblast typická. Vesměs však Jde o půdy hluboké a velmi, hluboké. Terén je zřídka zcela rovinný, převážně je zvlněný až mírně svažitý, místy např. v okolí Pavlovských vrchů ' značně svažitý. Výrobjní_£harakteriatika: Podíl obilnin na orné půdě je zhruba stejný jako v Nt 1 (55 %), poněkud však klesá podíl pšenice a zejména ječmene (IV. a III. - II. zóna), a to ve prospěch kukuřice na zrno (li. zóna), která má zastoupení skoro třikrát větší než v Ht 1, Podíl cukrovky je však nižší než v Nt 1, stoupá však podíl kukuřice na siláž proti vojtěšce. Stupen zomění je zhruba stejný jako v N4; 1, podíl luk a pastvin js nízký a nedosahuje 5 %• Podíl vinic Je nižší než v Nt 1. Intenzita rostlinné výroby je nižší než v Nt 1, vcelku však stále ještě tato přírodní oblast patří k najintenzívnejším v ČSH. V průběhu posledních 5 let 1970-74 ae úroveň hrubé rostlinné produkce pohybovala podle zastoupených přírodních atanoviáí v rozmezí 7500 - 7600 Kčs, hrubé zemědělské produkce 13400 - 13500 Kča, hrubého důchodu 8600 - 8800 K5a a čištěno zisku 2900 - 3Q00 Kčs na 1 ha z.p. Výše pozemkové daně Činí 550 Kčs na 1 ha z.p. Na celkové výměře z.p. ÖSR se tato oblast podílí 1,76 *B ^Přírodní oblast nížinná teplá."} -i.'t3 ■ Zařazení ■ přírodních isiannviät: ČMt 5,' 7.' ■';' ■ Stanovia tni charakteristika; Tuto přírodní oblast tvoří přírodní stanovište, a nejhoršími ' " půdními podmínkami.. Geolog:, ský substrát tvoří jednak tzv. lehké spraje, dále terasové,Šterko-. písky a n&vát-r'píasy- a písčití seilen ty raořskJho neo^énu. vale setu patří i nivní uloženiny v f-oasáhlejäích isráhních ďspreaícfc, zrnitostnS ľ.ňhké i tčfcží v ne pravidelritic ;-■ Lřídání, vu^cěs ovlivněné podzemí vodou. N"a tOchto substrátech so pak vytvcf il.y jednak zrnitOí-tnS velmi lehké íernozemě a resrosoly, v depresníc-. üs srcích a na ".-iluviích pfk lužní půdy glejové a nívni půdy glejové. Tomu odpovídá i arnitostní složeni půd; jednak js^u veloii lehké", jednak teiké a zamo- ..' křene..Vesraés.jde o'pudy blubok-3 .^i velmi hluboká. Terčn ju v této prírodní oblasti v naprosté převoze rovinný'nebo- jen sl^b-5 zvlr;4ný< ;' Výrobní charakteristika:.Podíl obilnin je z nížinných teplých oblastí nejvyšší a v 3ou?^ -n* ■■ době přesahuje 65 %t a to především v důsledku vysokého, podílu kukuřice na "zrno -(-téměř ..9 %) a.; ľ/zvýšeného, zastoupení-.žita na písčitých půdách (více než S %). Pšenice a ječmen mají v. této •■ ■' přírodní' oblasti V..resp- IV. zónu vhodnosti, Žito však IV. (v Nt 1 a K t'2 má'£ito '/I. zónu), \ . kukuřice na zrno má zde I. zónu1 vhodnosti. Podíl cukrovky je nižší než 5 % (V. zona vhodnosti)» Z.pícnin na orné půdě značně převažují jednoleté pícniny, zejména silážní kukuřice, nad voj- ■ .'■■ tŠŠkou, avšak celkový podíl pícnin na crné.půdě je nižší nes v ostatních nížinných- teplých ■ .- oblastech» a to v důsledku vyššího zastoupení trvalých trsvr.ích porostů (asi 10 %). Zorriění činí v této oblasti tudíž asi 30 %} zatímco, v'obou předchozích přesahuje 95 %• Podíl vinic a *'■ sadů je nízký«. Celkově mé tato přírodní oblast značně'nižáí intenzitu rostlinné výroby než ■ obě předchozí a v ČSR patří k slabě nadprůměrným. . V průměru posledních 5 leť 1970-74. se úroveň hrubé rostlinné produkce pohybovala podle-.zastoupených přírodních staxcyišt.v rozběsí 5500 - 5700 Kčs, hrubé zemědělské produkce 10300 - 11700 Kčs, hrubého důchodu C350 - 6800 KS3 a čistec r.isku 2000-2100 Kča.VýSe pozemkové daně činí 200 £č3 na 1 ha z.p.'Ha celkové výměře z.p. se tato přírodní oblast podílí 0,41 %. {^■-Přírodní oblasti, nížin (N) . Tato skupina oblastí zaujímá' v Č3R území teplé až mírně teplé, mírně suché až přechodné '■;.■■ . s nížinným charakterem terénu, .3 relativná malou, horizontální i vertikální Členitostí v nadmoř- ■ :'ské výšce 200 - 550 n, výjimečná..! výše. ,-"■"."..'' .■■.;-.. ť". Přírodní oblast nížinná 1 - W V ř ' ^n ■ i i Zařazení přírodních stanovišti ČM 1,2,3,12, HM 1,2 ' ""'■? . Stanovlětní charakteristika::Tuto oblast tvoří přírodní stanoviště, která charakterizují : území s výraznou převahou černozemí a hnědozemí na spraších s hlinitými, hlubokými bezátěrkovi- '■■' tými půdami v rovinném až mírně zvlněném terénu, v nadmořské výšce 250 - 300 m. V menší míře jsou zastoupeny hivní a lužní půdy a hniídé půdy ne různých substrátech. Z hlediska klimatických .. podmínek jde o oblast pro vštžinu' plodin na-Q.p. teplotně i vláhově převážně zajištěnou s malou pravděpodobností výskytu suchých vegetačních období., tfzemí je charakterizováno 3umou teplot nad 10 °C • 2500 - 2300°, průměrnými ročními, srážkami .převážně 550 - 550 mm, pravděpodobností ; výskytu suchých vegetačních období 10 - 20 %, vláhovou jistotou 4-7.. . Horizontální a vertikální členitost území je malá, zahrnuje nejprodukčnějŠÍ část českých -■ a moravských nížin, po staletí'zemědělsky intenzívně využívanou, téměř bezlesou. Nejvýznamnější .zastoupení mé tato oblast ve středním a dolním Polabí, Pražské plošině, v Hornomoravském úvalu a 3everní části Dyjskosvrateckého úvalu«.... -.40 « Výrobní Charakteristika! Tato oblast je najintenzívnejší a nejprodukčnější oblastí v Ö3R. Z hlediska výrobního,zaměření je to oblaat typicky řepařská, s vysokým podílem osevu a nejvyššími výnosy cukrovky, které zde zaujímá celou. I, a lepší Část II. zóny vhodnosti. Druhou nejvýznamnější plodinou 'jéi ipäenice, která spolu-a ječmenem dosahuje maximální podíl osevu i nejvyšší hektarové výnosy.; Obě mají v této oblasti právě tak jako cukrovka celou I. a část'II. zóny vhodnosti. Z pícnin na orné půojě absolutně převládá pěstování vojtSsky. Tyto Čtyři plodiny výrazně určují výrobní zaměřeni rostlinné výroby a v této oblaati vyčerpávají 85 - 90 % o.p. Podíl trvalých travních, porostů ÍTTP) je nevýznamný a pohybuje ae v rozmezí 2 - 6 % z.p0 V průměru posledních 5 1st 1970-74 se úroveň hrubé rostlinné produkce pohybovala podle zastoupených přírodních stanovišt mezi 7400 -.9100 Kčs, hrubá zemědělské produkce 13900 -- 15700 Kčs, hrubého důchodu 7700 - 9300 Kčs/ čistého zisku 2800-3600 Kčs na 1 ha z.p. Výše ■■: pozemkové daně Činí u přírodních stanovišt této oblasti 700 - 1000 Kč3 na 1 ha z.p. Ka celkové . výměře z.p- ÖSR se tato. oblast podílí 10,36 % z*p0 -.'■V^*Přírodní oblasť nížinná"-^ - N 2/;. ' ij_;/ . ■' : Zařazenípřírodníchstanovišti ÖM 4,5,6,7,9,13, HM 3,4,5 ':. :' .' Stanoviátni charakteristika: Tuto oblast tvoři přírodní stanoviště se slabou převahou černozemních a .hnědozemních půd na spraSl a srprašových pokryvech, částečně i na křídových slí-nech, avšak s významnějším podílem jiných genetických typů půd, zejména rendzin, hnědých půd .'■ na terasách a pevných matečných substrátech. Půdy jsou převážně hlinité, často i Jílovitohli-nité, ojediněle štěrkovité, hluboké, místně středně hluboké, v terénu rovinném až středně zvlněném. Vysloveně lehké a těžká půdy se vyskytují jen zřídka. Klimatické podmínky oblasti se vyznačuji sumou teplot nad 10 °C 2400 - 2700°, průměrnými ročními srážkami 550 - 650 mm, frekvenci suchých vegetačních období 10 - 20 % a vláhovou jistotou 4-9. Jde tedy o oblast jako u N 1 teplotně i vláhově pro většinu plodin, kromě kukuřice na zrno a révy vinné, dobře zajištěnou. Horizontální i vertikálni členitost území je větSÍ-než u přírodní oblasti N 1, přesto yšsk největší Její část je Ještě v centru řepařské oblastí, a jen částečně na Jejím okraji. Těžiště rozSíření Je ve středním a dolním Polabí a nižších polohách východních Čech» dále v Pražské kotlině a na Moravě, pak v okrajových částech Horno-moravakého úvalu, na VySkovsku, Moravské Bráno a na Opavsku. . Výrobní charakteristika: Z výrobního hlediska je charakteriatická vysoká Intenzita výroby, podmíněná ještě významným podílem cukrovky, která zde má II. e III. zónu vhodnosti. Ve struktuře obilovin naprosto převládá pšenice (převážně III. zóna) a ječmen (II. a III. zóna) a ve struktuře víceletých pícnin vojtěška (nad 90 %). Tyto plodiny vyčerpávají v této oblasti více než 80 % o.p. Podíl trvalých travních porostů je ještě poměrně nízký a pohybuje ae v rozmezí 3,4 - 10,2 % z.p. V průměru posledních 5 let 1970-74 ae úroveň hrubé rostlinné produkce pohybovala podle zastoupených přírodních stanovišt v rozmezí 6300 - 7500 Kčs, hrubé zemědělaká produkce 12600 - 13500 Kčs, hrubého důchodu 6400 - 7700 Kčs a čistého zisku 2000-2700 Kčs na 1 ha. z,p. Výše pozemková daně činí 350 - 550 Kčs na 1 ha z.p. Na celkové výměře z.p. ÖSR se tato oblast podílí 11,69 %. *—"""Přírodní oblaat nížinná 3 - řT 3* ■■ "i "' ~\ / ' Zařazeni přírodnítfn stanovišti ÖM 8ř10,11,14,15 HM 6,7,8,9,14,15. Stanoviátni charakteristika: Tuto přírodní oblast tvoří přírodní stanoviště, která charakterizují území, ve kterých jsou černozemi a hnědozemní půdy na spraších a sprašových po-, kryvech v menšině a převahy nabývají hnědozemě illiaerizovanó a hnědá půdy v různém stupni oglejeaí e nivní půdy. Půdy jsou většinou píačitohlinitá až jílovltohlinité, výjimečně jílovité, hluboké až středně hluboké, často alabě az středně štěrkovité, tfzemí této oblasti se nachází převážně v mírně až výrazně zvlněném a členitém terénu v nadmořská výšce zpravidla 250 - 350 m. - 41 - Z hlediska klimatického jde o úza&i teplé ež mírn5 tepl.í, přechodné a:; mírně vlhka, v závislosti na zrnitostním aloSenl půd vláhoví různě zajištěné. Vg srovnání s obla3tmi Jí 1 a N 2 jde tedy o oblast relativná chladr:íjäí a rlhči & rozloženou r> výjimkou u přírodních jtsnovišt nivních půd mimo centrum řep^*aké oblasti. Výrobní cbarakteristLcai Tsto oalast vymezuje produkčné průafc"r.;.u až ŕlsbe' rodpriVjírnsu, výše položenou Část Českých s moravských níiHn, resp. jejich vlhčí okrajovou Část, Ro3tlinná výroba má character obilnaxsko-rensrakeho zdměr&.-.í se z y stoupení.n 6 - 10 % Ci.^ľc'äy, která zde má III. až 17. zónu vhodnosti. Pšenice s ječmenem v pedívu os:-vu obilovin jer.tě přéV3;,t.;.ii, avšak v závislosti na větším zastoupení lehkých a třžších p*.3 a ča-i-és oglejeni svyčujs se podíl osevu žita a ovsa. Ve strukture'víceletých pícnin nn orné půdě " sušším úsereí je.Hé převládá pastování vojtěšky, ve vlhčím území a na. nevápnitýeh substrátech jetele. Podíl ITr je obdobný jako v obla3ti N 2 a nepřesahuje 17 í. V průběhu posledních 5 let 1970-74 se úroveň hrubé r-cstlinr.é produkce pohybovala podle zastoupených přírodních stanoviat. v rozmezí 5700 *• 59C0 Kčs, hrubé zemědělská produkce 12600 - 13500 Kčs, hrubého důchodu 5Q0Q —7100 Kčs, Slatino zisku 15O>250C Kjs na 1 ha.z.p. Výše pozemkové daně^ Činí 150. -. 350 Kčs. Na celkové výměře z,p. Č*SF. se tato oblast pcáílí 6,69 %.".■■" ■; 'ťřírodní oblast nížinná 4 ~ N 4/ '.'• Zařazení přírodních stenovišt: HM 10,11,12,13s P 1,Z. Stanovlžtní charakteristika* Tuta oblast tveří přírodní stanoviště, která charakterizují území s převahou íllimerizovaných půd, hnídozemi illitaerizováných, místy oglejených ns sprašových a svahových hlinách, 3 půdami převážně pÍ3-2itohl:i.niľými až hlinitými, hlubokými ač středně hlubokými, cysto slabě iť-rkovitými. - ostatních typů jsou zde zastoupeny hnědé půdy na slaviích a deluviích různého aroitostního složeny většinou stredne hluboké, Často áttrkov ité a místy i oglejené půdy. Černozeme a hnč-dezemě na spračích hq v této oblasti prakticky nevyskytují. ..." Po stránce klimatických podmínek je možno toto území charakterizovat jako mírni euehé až přechodné, mírně teplé s ročním úhrnem srážek 500 - 'SOO mm, výjime-nč i více, s frekvencí suchých vegetačních období 20 - 30 %t vláhovou jistotou 3 - 5 a sumců teplot nad 10 °C 2300 - 2400°. íízemí této oblasti se nachází v nadmořské výíce 300 - 400 m, výjimeční i více a charakterem terénu tvoří přechod k oblastem pshorkatinnýsi, cd kterých se odlišuje výrazně niS-Ším a teplejším klimatem. Horizontální a vertikální Členitost je vyšší než u předchozích tří nížinných oblasti, přestože jsou v značném rozsahu zastoupeny i plošiny. Nejvýrazněji je tato oblast zastoupena-na Plzeňsku, Berounsku, Rakovnicku, Kladenská, kde tvoří teritoriálně ucelené komplexy. Na ostatním území republiky zahrnuje tato oblast pouze senší územní celky» Výrobní charakteristika: Tato oblast má ze skupiny nížinných oblastí nejnižúí intenzitu zemídčlské výroby--'.íRos tlinná výroba je orientována výrazne n& obilnérjtví a výrobu krsív. O^g tato odvětví vyčerpávají více než SO % o.p0 Z obilovin jsou nejvýznamnější pšenice a ječmen, které zde mají III. až IV, zónu vhodnosti pěstování. Z technických plodin skýtá tato oblast optimální ekologické podmínky pro pěstování řepky, která zde má převážně I» zónu vnodnostl a která dosud není plně využívána- Cukrovka ani brambory se ve struktuře osevních plech výrazně neprosazují; cukrovka pro nedostatek vhodných půd a brambory vzhledem k suššímu a teplejšímu klimatu. Cukrovka zde nachází VI. zónu a brambory IV. zónu. Z víceletých pícnin na o.p- převažuje Již pěstování jetele? který zde má vhodnější ekologické podeínky naž vojtěšks. ŕodíl TTP ja ještě relativné nízký a pohybuje se podle jednotlivých přírodních stanoviat v rozmezí 9 - 17 % z0p0 V průměru posledních 5 let 1970-74 se úroveň hrubé rostlinné produkce podle zastoupených přírodních stanovišt pohybovala v rozmezí 4400 - 4700 Kčs, hrubé zemědělské produkce 8800 -11500 KČs, hrubého důchodu 5300 - 6000 Kčs, čÍ3tého z is tu 1400-21CC Kíía na 1 ha z.p. Výše - 42 - pozemkové dana činí O až 250 Kosu Na celková výraěře z.p, ČSR ae tato oblost podílí 5,£0 95. L,,-^" frirodni oblaatí pahorkatin .(P) W/T Tato skupina přírodních oblastí je na území ČSR nejrozvířenější u s^ujíciá rozhodující část půdního fondu, Zahrnuje úsemí v nadmořské výilce převážná 400 - 60C ,ti, v klisuticié oblastí mírně teplá ni tní.mo' chladné, převi?ne vláhově dobře zajiiLíné. Suma ter.lot rud 10 C je v roz-meaí-ŽlOC - 2300°, vláhová jistota 7 - 10, frekvence suchých vegetačních bhdoi;í 4 - ? -b, ve vyá&ích polohách pak 0 - 4 %» ^ ŕ Přírodní oblast pahorkatinna 1 - P 1 Zařazení přírodních stanoviií; F'3,4,3,19 Stenovištní. charakteristika: Tuto prírodní chlast tvoří přírodní stanov í .í tí, která charakterizují - teplejší a nižší Část pahorkatin '350 - 450 m), zpravidla poněkud sušáí. i-..;dní podmínky- jaou nejlepší z paborkatinných oblasti. Geologický substrát půd .tvoří přemístěné zvítraliny pevných matečních hornin krystalinika, dále pak svahoviny a hluboce zyčtralé opuky i nezpevněné sedimenty limnického terciéru. Základní matečná horniny mají často eolickou příměs, která zlep-Suje fyzikální vlastnosti pud na nich vzniklých, -rudy jsou převážně hlinité až písčitohlinité, hluboké bez skeletu nebo 3 jeho malou příměsí, Pedogeneticky Jde především o hnědé půdy nasycená (enbasické) a illimerizované půdy a v menším rossahu o oglejené půdy* Ojediněle se vyskytují i hnědozemě illimerizované, většinou slabě oglejené. Belief území je převážně zvlněný, lokálně i. středná svažitý. Lokalizací v terénu na rozdíl oJ přírodních oblastí P 2 a P 4 netvoří tato oblast rozsáhlejší územní komplexy» Výrobní charakteristika! Intenzita zemědělská vyroo.y se blíží průměrným podmínkám ČSR. Rostlinná výroba je zaměřena především na produkci obilovin a výrobu pícnin. Obě tato odvětví rostlinné výroby zaujímají téměř 90 * o.p. Mezi obilovinami výrazně převařuje osev pšenice a ječmene, jejichž plochy v posledních 15 letech výrazně vzrostly právě tak jako hektarové výnosy. Jarní ječmen, který má v této oblasti III. a 17. zónu vhodnosti, dosahuje vyšších hektarových výnosů než pšenice, která zde má IV» a V. zónu vhodnosti. -U" jíita, které v této oblasti zaujímá IV. zónu vhodnosti, poklesly plochy ve sledovaném období o více než polovinu, zatímco u ovsa s III. zónou vhodnosti je pokles poměrně malý a projevuje se až v posledních letech. Hektarové výnosy Žita a ovsa jsou zhruba o 10 - 15 % nižší než u pšenice a ječmene. Z okopanin jsou ve struktuře osevních ploch dosti významně zastoupeny brambory, které v této oblasti mají IV0 zónu vhodnosti. Jejich podíl osevu se zejména v posledních letech soustavně snižuje. Cukrovka, která se ještě lokálně vyskytuje (0-2 %), nemá v této oblasti vhodné ekologické předpoklady pro pěstování. Ve struktuře pícnin na orné půdě jsou především zastoupeny víceleté pícniny a v nich téměř výhradně jetel příp. jetelotrévy. Zastoupení silážní kukuřice je nízké a nedosahuje 50 % osevních ploch jednoletých pícnin. Z technických plodin je zastoupena řepka, která má v této oblasti I. zónu vhodnosti, a len s nejhorší IV. zónou vhodnosti. Zatímco řepka zde zaujímá více jak 2 % osevních ploch, je len zastoupen necelým 1 %, Podíl TCP je v důsledku většího výskytu oglejených půd již značný a pohybuje se podle zastoupených přírodních stanovišt v rozmezí 15 ~ 24 %. Živočišné výroba je charakteristická ještě vysokou úrovní výroby vepřového masa na rozdíl od ostatních pahorkatinnýob oblastí. Produkce hovězího masa byla v posledním pětiletí nepatrně vyšší než vepřového. V průměru posledních !i let ae úroveň hrubé rostlinné produkce podle zastoupení přírodních stanoviší pohybovala v rozmezí 4400 až 5100 Kčs, hrubé zemědělské produkce 10000 až 11000 Kčs, hrubého důchodu 4700 - 6100 Kčs, Čistko zisku 1200-1400 Kčs na 1 ha z.p. Pozemková daň 50 -150 Kčs na 1 ha z.p. Na celkové výměře z.p. ÖSH se tato přírodní oblast podílí 9,43 *. 9 - „Eřirodní oblast pahorkatinna 2 - P 2» Zařazení přírodních atenovišt; P 6,7,16,17 Stanovištní charakteristika: Tuto přírodní oblast tvoří přírodní stanoviště, charakterizu- - 43 - jící největší Sáat Čeakáho moairu. Sahroujü území převairir v r.h-ixc.: cké výäce 450 - ;oC ~, teplotně chladnější u vláhová z-sjír těnéjáí r.eí př irodr.:' oqLis: ."' 1- teologie ry aubstra: :vc*í přečištěné zvčtrailnv xateír. ycr; hornin krystalinik:», vvvřelycr. i prenesených, řidíejl í avaho-vlny, ve středních = zfípadniih Cechách i nésteré břidlic, zvláště 'ii-jor.s icicé i. paleozoic* é,. nich stanovili pohybov.:, 1- *• rozřeží 430C - 4300 Kčs, hrj bé zeaedelska produkce 900C - iCiCC :-:čľ, nrcbého důchodu 4 7CO - 500C Kčs, čistého zisku 12C0-1-GC ?.: j rssi 1 .-..a -. p. řezačková de.", :>-.' ::;—-dčpísujtí pouze v r.ejpřízr.iv-! jXíc: přírodnin stanovišti ? 6 - 50 Kč a n« i ha z.p., zatímcc u ostatních v této oblasti zastoupených přírodních stanov í 51 Je nízká d Č-chodcvos t řečena diío-renciilníai přípistcry r_a 100 Kč j trieb v rozmezí ľ - 4 K*s. "^ celkove výměře z.p. ČSB sz ta t c oblast podílí L2,3j í. / prírodní oblast pehorkatinna j -■ F 3 zařazení přírodních atsnovižt; HÜ 16, P 10 ,13 ,14 ,20, £ ]_, V 4 Stancviótní Charakteristika: Tutr přírodní oblast tvor' přírodní stanoviště, která charakterizují dz e e í mirn-^ teplé si mírné oh ladné, vláhově zajištěná. Na rozdíl od prírodní oblostí • 1 nelogický substrát tvorí rozmanitá souvrství střídajících se jílcvítých břidlic, pískovců, drob, vát3ínou kulmských a flyšových, dále střídající se jíiovité a písčité sedimenty jíhoče*- £ér>G lixnícsrého :erciéru a tase* tvrdé opuky b Jin-é stři provít* a kramen i tě větrající her r.ír.y. Půdy jsou převážné písč i tor-lini té až jílovitohlínité, a výjimkou pud na jihočeakétt terciéru t kaoenít-é, á nepříznivým fyzikálním staves, převážné středná hluboké »Ž měl k é, často oviívné-ní podzemní vodou. Pedo^-erietícky jde o hnědé půdy kyselé, často ogiejené a ogiejené pudy. terén .;■? zvlněný ař, středí:í sveiitý, v nadmořské výšce převážné 400 - 500 m. 7 jižních Čechách a n51 severní fa severovýchodní iioravé tvoří tato oblast uzavřené lzeaní celky, avöek o menší plošné rozloze» Výrobní charakteristika: Charakteristickým rysera této oblastí je výrazné zamíření zeoě-dělaké produkce na žívoílánou výrobu, rostlinná výroba má zašeření pícninářsko-obilnářaké. 44 - Ve strukture obilovin převažuje páenice, které apoiu s jarním Ječmenům zaujímá 2/3 osevu obilovin s do3shuJe také vyšších hektarových vznosů než oves o žito. Zatímco osevní plochy žita Jsou v posledních 5 letech relativně stabilní, poklesly plochy ovsa téměř o 50 %. Je tccu tak především proto, že oves v této oblastí dosahoval v průběhu sledovaného období nejnižších výnosů ze vžech pestovaných obilovin. Z okopanin se pěstují pouze brambory ÍIV. p V. zone vhodností) s relativné vysokým podílem sadbových ploch, přestože dosahují nejnižších hektarových výnosů oezi v.SesLÍ pa horkstinnými a vrchovinnýmí oblastmi, s výjickou přírodní oblasti V 3, která Je pro pestovaní brasbor zcela nevhodne, 2 technických plodin Je ve struktuře osevu nastoupena řepka a 1č n. Obě tyto plodiny J3ou pro tuto oblast vhodné, mají zče shodne II, a III. zónu vhodnosti. Zastoupeni pícnin na o.p. Je nejvyšší mezí pahorkatlnnýai oblastmi. Ve struktuře víceletých pícnin^naprosto převládá Jetel s Jetel otravy a v Jednoletých pícninách kukuřice na silo ž, jejíž osevní ploďre vzrostla v průběhu posledních 5 let více ne í dvojnásobně. Také zastoupení TTF je zde vyšší než v přírodních oblastech P 1 s F 2 a podle zastoupených přírodních stanovišt se pohybuje v rozmezí 25 - 30 %, Významný podíl pícnin na orné půdě a úroveň zastoupení TTF výrazně ovlivňuje intenzitu Živočišné výroby, která je ve všech odvětvích vyäaí nei v přírodních oblastech P 2 a P 4, zatímco s rostlinnou produkcí je tomu právě naopak. Vysoká úroveň přidružené výroby, která je pro některá přírodní stanoviště této oblasti charakteristická, výrazně ovlivňuje rozdílnou důchodovost. V průměru.posledních 5 let se úroveň hrubé rostlinné produkce podle zastoupených přírodních stanovišt 'pohybovala v rozmezí 3300 - 4300 Kč3, hrubé zemědělské produkce 7500 - lOloo Kčs, hrubého důchodu 4300 - 5700 Kčs a čistého zisku 110C-1600 Kis na 1 ha z .p.Pozemková daň se v této oblastí nepředepisuje. Zhoršené produkční podmínky jsou vyrovnávány diferenciálními příplatky v rozsahu 1-3 Kčs na 100 Kčs tržeb. Na celkové výměře z.p. ČSR se tato oblast potí ill 8,70 %.'">. ■-Přírodní oblaat paborkotinna 4 - P 4 Zařazeni přírodních stanoviží: V 1,2,7,8. Stanoviítní charakteristika: Tuto přírodní oblast tvoří přírodní stanoviště, která charakterizují .území mírně chladné a vlhčí Čá3ti pahorkatin v nadmořské výäce 550 - 650 m. Svými přírodními podmínkami Je analogická přírodní oblasti ř 2, avšak ve vyäéí nadmořské výěce a v chladnějäíá' a vlhčím klimatu. Geologický substrát tvoří opět přemístěné zvětraliny pevných matečných hornin krystalinika, řůdy Jsou převážně lehčí, písčitohlinité" až hlinltopísčité, většinou středně hluboké, často slabě až středně skeletovité. Pedogeneticky jde vesměs o hnědé půdy kyselé, Často oglejené a oglejené půdy. Terén Jepřevážně značné zvlněný až středně svažitý. Podobně jako přírodní oblast P 2 tvoří tato oblast rozsáhlé ucelené územní komplexy zejména v oblasti českomoravské vysočiny. Výrobní charakteristika: Intenzita zemědělské výroby je v této oblasti slabě podprůměrná a vnitřně poměrně vyrovnaná. Rostlinná výroba má obdobně Jako přírodní oblast P 2 výrobní zaměřeni obilnéřsko-bramboréřské. Ve struktuře obilovin je v5ak výrazně saatoupeno žito a oves, které v této oblasti mají I. a II. zónu vhodnosti. V posledních 5 letech tyto dvě obiloviny ještě pŕevyäovaly osev pšenice a Ječmene. NejvyŠSich výnosů z obilovin zde dosahuje JečmeníIV. sóns vhodnosti), jehož plochy zejména v posledních letech soustavně stoupají v závislosti na dosahovaných výnosech. Výnosy pšenice (VI. a VII. zóna) Jsou nižší a téměř shodné s úrovní výnosů Žita. 2 okopanin Jaou ve strukture osevních ploch zastoupeny pouze brambory, které Jsou typickou plodinou této oblastí a mají zde výlučně I. zónu vhodnosti i pěstování. Dosahují nej-vyšěích výnosů a plánované omezování ploch brambor se v této obls3ti téměř neprojevuje. Je také hlavní oblastí sadbových brambor. Z technických plodin je výrazně zastoupen len, který zde má I. zónu vhodnosti. Pěstování řepky (III, zóna vhodnosti) je již málo významné. Ve struktuře pícnin na orné půdě převažují víceleté pícniny a v nich výlučně Jetel a jetelotrévy. Kukuřice na ailáž zaujímá necelou čtvrtinu ploch jednoletých pícnin a vzestup osevu Je malý. Podíl TTP je vyääí než v přírodní oblasti ť 2 a v závislosti na zastoupených přírodních stanovištích se pohybuje v rozmezí 23 - 27 % z.p. Ve struktuře Živočišné výroby se oproti přírodní ~ 45 - oblasti P 2 výrezně snižuje produkce vepřového masa. tíroven nezemědělské činnosti neovlivňuje důchodovost této oblasti» V průměru posledních 5 1st se úroveň' hrubé rostlinné produkce podle zastoupených přírodních stanovišt pohybuje v rozmezí 4CO0 - 4500 Kčs, hrubé zemědělské produkce 8500 - 9300 Kčs, hrubého důchodu 4700 - 500C Kčs a čistého «iaku 1200-1300 Kčs na 1 ha z.p. Pozemkové daň ae-ne předepisuje a nižší produkční schopnost- půd je řeíens diferenciálními příplatky v rozsahu 2 - 3-iCía na 100 Kčs. trieb. Na celková výmere z.p. ČSR se toto oblast podílí 7,70 %., Přírodní oblasti vrchovin (V) Tato oblaa4". zahrnuje klimaticky nejméně příznivé uzemí pro zemůdélskou výrobu s vysokou vertikální a horizontální členitostí, převážně v nadmořské-výace nad 650 m, v území s humidním klimatem anebo a vysokou svažitostí i pod 550 c> * Přírodní' oblast vrchovinná 1 - V 1 Zařazení přírodních stanovišt: F 5,8,11,18, V 3 Stanovištni charakteristika: ľutc oblast tvoří přírodní stanoviště s vysokou horizontální a vertikální členitostí a výraznou svažitostí, převážně v nadmoŕcŕé výšce 500 - 650 m» Lokalizací v terénu nevymezuje souvislé■územní celky, nebot tvoří velsi Často přechod z oblastí pa-horkatinných do vrchovínných a Je proto z vrchovin klimaticky nejpříznivější* Zahrnuje území mírná chladné a?, mírné teplé, mírn-: až středně vlhké- a ročním úhrnem srážek 700 - 750 mm, frekvencí suchých vegetačních období 0 - 20, vláhovou Jistotou 5 - 10 a sumou teplot nad 10 °C 2000 - 2200. Támíř celá oblast se nachází na-uzení krystalinika s půdami převážně lehčími, hlinitopísčitými a písčitohlinltými, středně hlubokými, Často Štěrkovitými a kamenitými, Z genetických typů převládají hnědé půd;/ kyselé, Často oglejené a o£lajené půdy. Lokalizací v terénu netvoří ucelené komplexy většího rozsahu. Výrobní charakteristika; Tato přírodní oblast má ze skupiny vrchovin největší intenzitu zemědělské výroby« Je podmíněna př-deváím relativně příznivými klimatickými podmínkami, které pozitivně působí na strukturu rostlinné výroby i úroveň hektarových výnosů. Vzhledem k výrazné svažitosti je rostlinná výroba zacC-řena na obilnářství a výrobu krmiv. Ve struktuře obilovin převládá ještě pěstování pšenice c ječmene, které zde dosahují vyšších výnosů než ostatní obiloviny. 2 víceletých pícnin absolutné převládá pěstování Jetele a jetelotravních směsí. Přes značnou svažitost úz-sraí se ve struktuře osevních ploch výrazně prosazují brambory, které zde mají II. zónu a předpoklady k dosahování dobrých hektarových výnosů. Jinak je však tomu z hlediska uplatnění mechanizačních prostředků a možné koncentrace ploch. Z těchto důvodů je v této oblasti vs výhledu nutno počítat a tendencí výrazného snižování ploch brambor. Z technických plodin zajištuje tato přírodní oblast velmi.vhodné ekologické podmínky pro pěstování lnu, který zde má I., a II. zónu vhodnosti. PodílTTP je v důsledku značné erozní ohrozenosti území velmi výrazný a pohybuje se podle zastoupených přírodních stanovišt mezi 24 - Ji, % z.p„ ■7 průměru posledních 5 let se 'úroveň hrubé rostlinné produkce podle zastoupených přírodních stanovišt pohybovala v rozmezí 3700 - 4300 K<53) hrubé zemědělské produkce 7500 - 10000 Kčs, hrubého důchodu 47CC - 550C Kčs, čistého zisku 1100-1600 Kčs na 1 ha z.p. Pozemková daň ae v této oblasti nepředepisuje. Nízkou produkční schopnost půd řeší diferenciální příplatky na ICO Kís tržeb v rozsahu 7-13 Kčs. Na celkové výměře z.p. ČSR se tato oblast podílí 4,82 %. ^"'fřlrodní'oblast vrchovinná 2 -V 2 j Zařazení přírodních stanoviší: p 12, V 9, H 1,2,5,6. Stanovíštní charakteristika: Tuto přírodní oblast tvoří přírodní stanoviště, která charakterizují nejchladnější a nejvýše položená, zemědělsky využívaná území, převážně v oblasti, krystalinika. Výrazným rysem, který" nepříznivě ovlivňuje využívání z.p. Je vysoká vertikální - 46 - '•i horizontální ÍLénitost ůzííaí sc s tř-í Ur irr. ,il vvsokým (.rosní r ohrožením p:^. /V/li u ■ •' róny se vyskytují 7 menším rozsahu n pŕacisíviio v oblasti Šumavy. ^lirL.u+icky J í tnto ■•: 1:..: v. charakterizována sudou teilet nüd 10 G pod &O0C, roíníni gráž-sami n;,d ?Sc ji .-CC -L.:., :"-e:; venci suchých vegetačních období O - 5 & a vl^hovcu jiátotcu J - 1C. Jdo tedy q cw: ;t i*::.U-..-■ nou n vlhkou, vláhově zcela zjjišténcu» Ha celám «zemí dominují hornin.'/ krystalinika, 'sejaďn? pr-raruly, svor;- o iul.y . 'r*-y ,';;*■■<: převáiné písčitohlinití .a2 hlinitepísčité, fi.tr.3dne hlcho-cŕ, 5<*Gtc u^eletc-vite a cJcčinU:: .1 mělké, redořreneticky převažují hn-'d-é pudy kyselo, Č.-sta osrlejenß a <:•:-]. ň je tví pldy s n^ l.;fi-kých substrátech ve vlhčím klimatu se vyskytují i hnědé p idy podzolové, r^ to ob? sat z^oŕl územně rozsáhle, komplexy, které nahrnují vyáší poloh.'-' pohraničních herstev Cs;h a 2dárských vrchů. Výrobní charakteristika: Intenzitou zeoCa-íiskě vvrjbv je tato oblast ÍSH na před po .-sledním mÍ3té. Vzhledem & sálo :ríznivýa klimutidcýn; -1 terénním podmínkám je rostlinné výr co a silně ovlivnění výrobním zamořením živočišné výroby nn chsv skotu, který es v táto öl 13ti optimální podmínky. 2 obilovin dosud výrazné převládá pastování žita a ovsa, které íie nají I. zónu vhodnosti. V posledních letech- značně stoupá podíl Jarního ječmene s v nižších polohách i pšenice, ärambory, které v této oblasti nají většinou II. zónu vhodnosti, se ve struktuře osevních ploch dosud velsi výrazne uplatňují, prestole terénní podmínky 2 častá skeleto-vitost püd znesnadňuji.'mechanizaci zejména skliznových pr^cí a omezují potřebnou kcccentraci ploch. Významnou technickou pladinou táto oblasti je len, iterý zde má í. zenu vhodnosti a 2 hlediska mezioblastního porovnání má zde nejvyšší podíl ve struktuře osevních ploch. Z pícnin na"-orné půdě, steré se pěstují zhruba ni; I/3 osevních ploch, velmi silné převažují víceleté pícniny - jetel b jetelotravní směsi, kukuřice ni sila; se v toto oblasti pěstuje poměr-, ně nepatrným procentem, ^odíl ľTŕ je v důsledku značné erozní ohrozenosti půd velmi charakteristický pro tuto oblast --i p-i/nybuje se podle zastoupených přírodních stanovist mezi 31 - 33 *„ XTr spolu 3 vysokým podílem pícnin na orné pádě dívají výrazné zaměření na živočišnou výrobu, především výrobu mléke. a chov sketu. ■ío1r1o3t ještě výraznější specializace není dosud plně využita. " V průměru posledních 5 let se uroven hrubé rostlinné produkce podle zastoupených přírodních stanovist pohybovalo v rozmezí 310C - 3700 Kěs, hrubé zemědělské produkce 7OCO - SOCQ K2s, hrubého důchodu 43CO. *■ SlOC &&st čistko zisku VC0-14CC £