Český hydrometeorologický ústav
Metodický předpis č. 13
NÁVOD PRO POZOROVATELE
METEOROLOGICKÝCH STANIC
ČHMÚ
Ostrava 2003
Návod pro pozorovatele meteorologických stanic 1-1-2
 Ing. Dušan Židek, Ing. Pavel Lipina 2003
Návod pro pozorovatele meteorologických stanic 5-57
5. METEOROLOGICKÁ POZOROVÁNÍ
Oblačnost
Všechny oblaky na obloze, bez rozdílu jejich druhu, tvaru a výšky, nazýváme oblačností. Veškeré
meteorologické stanice zaznamenávají v klimatických termínech množství oblačnosti.
Při pozorování na meteorologických stanicích, které mají program zaměřený na potřeby synoptické
a letecké meteorologie, se v příslušných termínech pozoruje kromě zmíněného množství
oblačnosti, dále druh a tvary oblaků, výšku jejich základny apod. Pro tato pozorování jsou stanice
vybaveny návodem a předpisy a příručkami (např. Mezinárodní atlas oblaků, Mezinárodní
meteorologické kódy spolu s jejich lokalizovanými národními verzemi).
Odhad množství oblačnosti
Množství oblačnosti vyjadřuje, jakou celkovou část oblohy, pro klimatologické potřeby vyjádřenou
v desetinách (pro synoptické účely v osminách), oblačnost pokrývá.
Množství oblačnosti odhadujeme z místa, které umožňuje přehlédnout celou oblohu. Roztroušená
oblaka si představíme seskupena tak, aby se nepřekrývala, ale aby mezi nimi nebyly
mezery. Pak odhadujeme, kolik desetin oblohy je zakryto oblaky, případně mlhou. Je-li pozorovatel
zcela obklopen hustou mlhou, posuzuje se mlha jako oblačnost.
Zápis množství oblačnosti
Odhadnutý počet desetin pokrytí oblohy zapisujeme celým číslem od 0 do 10. Množství oblačnosti
0 se zapisuje pouze tehdy, když je obloha bez jediného obláčku. Jsou-li viditelné i malé
stopy oblaků, tedy také tehdy, když je méně než 1/10 oblohy pokryta oblaky, musí být udán
stupeň pokrytí oblohy 1. Množství oblačnosti 9 se uvádí i tehdy, když jsou při zcela zakryté
obloze v oblačnosti jen zcela malé modré mezery. Číslo 10 značí, že obloha je zcela zakryta
oblačností nebo hustou mlhou a není vidět ani kousek modré oblohy nebo hvězdného nebe.
Množství 2 až 8 se odhaduje co nejpřesněji podle desetin skutečného pokrytí oblohy.
Stav počasí
Stav počasí slouží k zaznamenání výskytu atmosférických jevů, které jsou v příslušném termínu
pozorovány, k jejich vyjádření se používá definovaných kódových čísel.
Zápis stavu počasí
Stav počasí zaznamenáváme podle následující tabulky:
0 Jasno (množství oblačnosti 0 až 2 desetiny)
1 Polojasno (množství oblačnosti 3 až 7 desetin)
2 Zataženo (množství oblačnosti 8 až 10 desetin)
3 Zvířený sníh nebo prach
4 Mlha
5 Mrholení
6 Déšť
7 Sníh nebo sníh s deštěm
8 Přeháňka
9 Bouřka blízká nebo vzdálená
Návod pro pozorovatele meteorologických stanic 5-58
Kódová čísla 0 až 2 musí souhlasit s údajem o množství oblačnosti. Kódová čísla 3 až 9 musí
odpovídat zápisu v poznámkách o průběhu počasí. Pokud se vyskytuje několik jevů současně,
zapíše se jev s nejvyšším kódem.
Stav půdy
Stavem půdy rozumíme konsistenční vlastnosti povrchové vrstvy půdy (nikoliv porostu). V bezmrazovém
období určují stav půdy především kapalné srážky, v zimním období mráz, který
způsobuje mrznutí půdy (přesněji vody obsažené v půdě), dále sněhová pokrývka a její kvalita.
Pozorování a zápis stavu půdy
Pozorování stavu půdy se koná na pozemku stanice a jejím nejbližším okolí ve všech pozorovacích
termínech. Pozorovatel určuje a zapisuje pomocí definovaných kódových čísel stav půdy
podle uvedené tabulky.
0 Povrch půdy suchý
1 Povrch půdy vlhký
2 Povrch půdy mokrý (rozmočený ­ voda stojí v menších nebo větších kalužích)
3 Povrch půdy holý a zmrzlý
4 Půda pokryta náledím nebo ledovkou, avšak bez sněhu nebo tajícího sněhu
5 Sníh nebo tající sníh (s ledem nebo bez ledu) pokrývá půdu méně než z poloviny
6 Sníh nebo tající sníh (s ledem nebo bez ledu) pokrývá půdu více než z poloviny,
nikoliv však úplně
7 Sníh nebo tající sníh (s ledem nebo bez ledu) pokrývá půdu úplně
8 Suchý sypký sníh pokrývá půdu více než z poloviny, nikoliv však úplně
9 Suchý sypký sníh úplně pokrývá půdu
Kódová čísla 0 - 3 zjišťujeme na vybraném rovném kousku půdy bez porostu. Při určení kódového
čísla 2 si můžeme vypomoci prohlídkou nejbližšího okolí stanice. Není dovoleno se však
řídit stavem silnic nebo asfaltových cest, kde může voda zůstat v kalužích delší dobu. Při určování
hodnot kódového čísla 4 - 9 prohlížíme celé okolí stanice včetně vozovek a chodníků
(místa s uměle narušenou sněhovou pokrývkou nebereme v úvahu). Číslo 0 se udává, je-li
povrch půdy vyloženě suchý, nikoliv však zmrzlý. Půdní částice se při mačkání drolí na prach,
vítr zvedá prach z půdy.
Kódové číslo 1 se udává tehdy, když je povrch půdy (nikoliv porostu !) vlhký (ve značném
rozpětí), již se nepráší, ale kaluže se ještě neobjevují.
Kódové číslo 2 znamená, že povrch půdy je rozmočený a spodní vrstvy již nevsakují vodu.
Voda stojí v menších nebo větších kalužích.
Za holomrazu se stav půdy značí číslem 3 (nikdy 0!).
Při určování stavu pomocí čísla 4 bereme v úvahu i vozovky a chodníky.
Leží-li v okolí stanice sníh, používají se čísla 5 - 9 bez bližšího určení, zda půda pod sněhem je
zmrzlá či nikoliv.
Kódové číslo 5 se používá jen tehdy, když se uvádí nesouvislá sněhová pokrývka (v okénku
Sněhová pokrývka je uvedeno 0N).
Kódová čísla 6 - 9 se používají i při poprašku (v okénku Sněhová pokrývka je uvedeno 0P nebo
výška sněhové pokrývky v cm).
Návod pro pozorovatele meteorologických stanic 5-59
Atmosférické jevy
Většinu atmosférických jevů shrnujeme pod pojem meteory. Atmosférické jevy, které nelze pod
tento pojem zařadit, ale které je rovněž nutné pozorovat, nazýváme Jiné jevy.
Meteorem nazýváme úkaz pozorovaný v atmosféře nebo na zemském povrchu s výjimkou
oblaků. Může mít charakter srážek, suspenzí a usazenin pevných nebo kapalných částic; může
jím být také jev povahy optické nebo elektrické. Meteory se mohou vyskytovat od povrchu
země (např. rosa) až do vysokých vrstev atmosféry (polární záře).
Pod pojem meteory ve smyslu meteorologickém nezahrnujeme meteory astronomické (tělesa
kosmického původu).
Podle složení a podmínek vzniku třídíme meteory do skupin: hydrometeory, litometeory, fotometeory
a elektrometeory.
Atmosférické jevy se sledují pokud možno soustavně, tedy i mimo pozorovací termíny.
U atmosférických jevů zaznamenáváme:
 vlastní atmosférický jev,
 vzdálenost místa výskytu jevu od místa pozorování,
 intenzitu jevu,
 časové údaje o době začátku a konci jevu.
Záznam atmosférického jevu
Atmosférické jevy zaznamenáváme pomocí mezinárodních značek (symbolů). Značky atmosférických
jevů jsou uvedeny v denním záznamníku a dále v tomto návodu vždy u popisu každého
jevu.
Za den pozorování se považuje časový úsek od 00.00 do 23.59 hodin SEČ i SELČ v souladu
s aktuálně platným časem. V tomto smyslu se zapisují do výkazu poznámky o průběhu počasí a
určuje se výskyt meteorologických jevů.
Záznam vzdálenosti místa výskytu jevu od místa pozorování
a. Jev se vyskytuje přímo na stanici - příslušná značka jevu bez bližšího označení.
b. Jev se vyskytuje do vzdálenosti 5 km od stanice, ne však na pozemku stanice - příslušnou
značku jevu dáme do kulatých závorek, např. O nebo (Q), s případným udáním směru, ve
kterém je jev pozorován.
c. Jev se vyskytuje ve vzdálenosti větší než 5 km od stanice - příslušnou značku jevu dáme
do obrácených kulatých závorek, např. Ms udáním směru, ve kterém je jev pozorován.
Záznam intenzity atmosférických jevů
Intenzitu atmosférických jevů zaznamenáváme podle následující stupnice:
00 velmi slabý jev
0 slabý jev
1 mírný jev
2 silný jev
3 velmi silný jev
Návod pro pozorovatele meteorologických stanic 5-60
Označení intenzity píšeme jako index malými číslicemi vpravo nahoře u příslušného symbolu,
např. Q 2
. Specifikace použití jednotlivých stupňů bude uvedena při popisu příslušného jevu.
Přechod intenzity jevu je možno značit např. Q 1-2
nebo Q 3-2
.
Záznam časových údajů
Časové údaje se zaznamenávají s přesností na minuty. Zapisují se v aktuálním čase (SEČ,
SELČ). Pokud z nějakého důvodu není znám přesný začátek nebo konec jevu, použije se pro
zápis následujících mezinárodních časových zkratek:
na ­ od půlnoci do rána 00 ­ 07 p ­ odpoledne 12 ­ 19
ma ­ časně ráno 04 ­ 07 v ­ večer 19 ­ 22
d ­ den 07 ­ 19 np ­ od večera do půlnoci 19 ­ 24
a ­ dopoledne 07 ­ 12 i ­ občas
Zde je nutno připomenout a zdůraznit, že meteorologické jevy jsou zaznamenávány za časový
úsek od 00.00 do 23.59 hodin SEČ nebo SELČ (tj. den pozorování), dle platného aktuálního
času. Pokud jev trvá přes půlnoc do dalšího dne, je zapotřebí jej prvního dne ukončit - časovou
značkou ­ np (23.59 hod.), a v dalším dnu zapsat jev znovu a jako počátek použít časovou
značku ­ na (00.00 hod.).
V záznamu o výskytu jevu by se neměla objevit 2x časová zkratka, jeden z časových údajů by
měl obsahovat konkrétní čas.
Zvláštní případ záznamu časových údajů nastává ve chvíli, kdy se vyskytuje během dne časté
střídání atmosférických jevů (přeháňky, slabý občasný déšť apod.) tak, že není možné určit
přesné časové intervaly s daným jevem a bez něj nebo pokud intervaly bez daného jevu nepřesahují
20 minut a počet intervalů s daným jevem je roven alespoň 3. V takovém případě je jev
pokládán za občasný, do poznámek uvedeme začátek a konec výskytu jevu a mezi ně zapíšeme
,,i" (např. Q1
9.00 - i - 12.10).
Popis atmosférických jevů, jejich značky a intenzita
Hydrometeory
Hydrometeory jsou meteory tvořené soustavou vodních částic ve stavu kapalném nebo tuhém,
padajících nebo vznášejících se v atmosféře nebo zdvižených větrem z povrchu země, nebo
usazených na předmětech na zemi či ve volné atmosféře.
 q Déšť, Q Dešťová přeháňka
Srážka skládající se z vodních kapek o průměru obvykle větším než 0,5 mm. Pokud se vyskytují
kapky menšího průměru, jsou rozptýleny tak, že jsme schopni rozeznat jednotlivé kapky. Kapky
deště po sobě zanechávají na dlažbě nebo na prkně zřetelnou stopu a při jejich dopadu na
vodní hladinu se tvoří kola.
Dešťová přeháňka se odlišuje od deště především rychlostí kolísání jevu, náhlostí výskytu,
rychlým střídáním oblačnosti s krátkým vyjasněním a obvykle malým územním rozsahem jednotlivé
přeháňky. Při přeháňkovém počasí bývá dobrá dohlednost, která v samotné přeháňce
může být značně zhoršena.
Intenzitu deště (dešťové přeháňky) rozlišujeme podle následujících příznaků:
00 Velmi slabý Neměřitelné množství. Ojedinělé kapky, které nesmočí souvisle celý
exponovaný povrch (země, chodníky, střechy apod.) bez ohledu na
dobu trvání.
Návod pro pozorovatele meteorologických stanic 5-61
0 slabý 0,1 až 2,5 mm.h-1
. Jednotlivé kapky deště se dají snadno rozeznat,
avšak neodrážejí se od dlaždic, střech apod.; nejdříve za 2 minuty
stačí déšť navlhčit dlaždice a podobný suchý povrch; louže se tvoří
velmi pomalu; zvuk deště dopadajícího na střechu se jeví jako pomalé
ťukání; z okapových rour začíná pomalu, ale nepřetržitě odtékat voda.
1 mírný 2,6 až 8,0 mm.h-1
. Jednotlivé kapky se již nedají jasně rozeznat; nad
střechami, dlaždicemi a podobným tvrdým povrchem vidíme odskakující
kapky deště; louže vznikají rychle; zvuk deště padajícího na střechu
se jeví jako šumění nebo slabý hukot; okapy jsou z jedné čtvrtiny až z
poloviny plné odtékající vody.
2 silný 8,1 až 40,0 mm.h-1
. Déšť se zdá padat v pásech (vidíme pruhy deště,
jednotlivé kapky nejsou rozeznatelné); kapky se odrážejí od mokrých
dlaždic, střech a louží až do výšky několika centimetrů; rámus deště na
střeše se podobá znění bubnu nebo jasnému rachotu; okapy jsou více
než z poloviny plné; dohlednost je deštěm znatelně zhoršená.
3 velmi silný Více než 40,0 mm.h-1
. Padající déšť tvoří souvislou vodní clonu; voda
nestačí odtékat z vodorovného povrchu; dohlednost je velmi zhoršena.
Velmi silný jev se vyskytuje v našich zeměpisných šířkách jen zřídka,
pouze v přeháňce. Celková doba trvání nebývá delší než hodina,
většinou jen několik minut.
 W Mrznoucí déšť
Mrznoucí déšť je déšť, jehož kapky okamžitě namrzají při dopadu na zemský povrch nebo na
jiné předměty, které nejsou uměle zahřívány nebo ochlazovány. Při mrznoucím dešti dochází
buď k namrzání přechlazených vodních kapek při dopadu na zemský povrch nebo na předměty,
jejichž teplota je záporná nebo slabě nad 0 o
C, a nebo k namrzání nepřechlazených vodních
kapek okamžitě při dopadu na zemský povrch nebo na předměty, jejichž teplota je výrazně
záporná. Průvodním jevem mrznoucího deště je ledovka. Pro mrznoucí déšť je možné také
používat termín namrzající déšť. Intenzita viz déšť.
 w Mrholeni
Poměrně stejnorodá srážka složená výhradně z jemných vodních kapek (průměr menší než 0,5
mm). Jednotlivé kapky nelze rozeznat. Jsou unášeny i slabými vzdušnými proudy (jako by se
vznášely ve vzduchu), proto je pociťujeme na tváři i pod deštníkem. Na dlažbě ani na prkně
nezanechávají po sobě zřetelnou stopu a po dopadu na vodní hladinu se netvoří kola.
Intenzitu mrholení posuzujeme podle následující stupnice:
00 velmi slabé Jednotlivé kapičky, množství neměřitelné bez ohledu na dobu
trvání.
0 slabé Méně než 0,1 mm.h-1
.
1 mírné Od 0,1 do 0,2 mm.h-1
.
2 silné Od 0,2 do 0,3 mm.h-1
.
3 velmi silné Nepoužívá se, neboť potom již mrholení přechází v déšť.
 E Mrznoucí mrholení
Mrznoucí mrholení je mrholení, jehož kapičky okamžitě namrzají při dopadu na zemský povrch
nebo na jiné předměty, které nejsou uměle zahřívány nebo ochlazovány. Při mrznoucím mrholení
dochází buď k namrzání přechlazených vodních kapek při dopadu na zemský povrch nebo
na předměty, jejichž teplota je záporná nebo slabě nad 0 o
C, a nebo k namrzání nepřechlazených
vodních kapek okamžitě při dopadu na zemský povrch nebo na předměty, jejichž teplota je
výrazně záporná. Průvodním jevem mrznoucího mrholení je ledovka. Intenzita viz mrholení.
Návod pro pozorovatele meteorologických stanic 5-62
 r Sněžení, R Sněhová přeháňka
Srážka složená z ledových krystalků, které většinou vytvářejí hvězdice (sněhové vločky).
Sněhová přeháňka se od sněžení liší rychlostí kolísání intenzity jevu, náhlostí výskytu, rychlostí
střídání oblačnosti a obvykle malým územním rozsahem jednotlivé přeháňky. Ve sněhové přeháňce
bývá značný pokles dohlednosti, mimo přeháňku bývá dohlednost dobrá.
Intenzitu sněžení (sněhové přeháňky) určujeme podle následujících stupňů:
00 velmi slabé Jednotlivé vločky, které nepokryjí exponovaný povrch bez ohledu
na dobu trvání.
0 Slabé Výška nově napadlého sněhu do 0,5 cm.h-1
, neovlivňuje dohled-
nost.
1 Mírné Výška nově napadlého sněhu od 0,6 do 4 cm.h-1
, dohlednost již
mírně zhoršena.
2 Silné Výška nově napadlého sněhu více než 4 cm.h-1
, dohlednost může
být zhoršena až na 500 m.
3 velmi silné V krátkodobých přeháňkách, kdy dohlednost je zhoršena pod 500
m.
 t Déšť se sněhem, T Přeháňka deště se sněhem
Srážka složená současně z vodních kapek a sněhových vloček se nazývá déšť se sněhem.
Intenzitu jevu určujeme dle výše uvedené tabulky pro déšť.
 y Sněhové krupky, Y Sněhové krupky v přeháňce
Srážka se skládá z bílých neprůsvitných ledových zrn. Tato zrna jsou kulovitá, někdy kuželovitá,
jejich průměr bývá 2 až 5 mm. Sněhové krupky jsou křehké, dají se snadno stlačovat. Při dopadu
na tvrdou plochu odskakují a snadno se tříští. Většinou se vyskytují v přeháňkách. Intenzitu
stanovujeme jako při sněžení.
 U Sněhová zrna
Srážka skládající se z velmi malých a neprůsvitných ledových zrn. Tato zrna jsou zploštělá nebo
podlouhlá, jejich průměr bývá menší než 1 mm. Při dopadu na zem se netříští a neodskakují. Při
stanovení intenzity postupujeme podle stejných pravidel jako při mrholení.
 e Zmrzlý déšť
Srážka je složená z průhledných ledových zrn. Vzniká zmrznutím dešťových kapek nebo sněhových
vloček, které během svého pádu téměř roztály a opět zmrzly. Ledová zrna zmrzlého
deště mají zpravidla kulovitý nebo nepravidelný, vzácně i kuželovitý tvar. Jejich průměr je menší
než 5 mm. Intenzitu stanovujeme jako při sněžení.
 j Námrazové krupky, J Námrazové krupky v přeháňce
Srážka složená z průsvitných ledových zrn převážně kulovitého, zřídka též kuželovitého tvaru o
průměru kolem 5 mm. Jsou to sněhová zrnka obalená tenkou vrstvou ledu. Námrazové krupky
se vyskytují výhradně v přeháňkách. Intenzitu určujeme jako při sněžení.
 h Kroupy, 
Srážka složená z kuliček nebo kusů ledu o průměru 5 až 50 mm, někdy i větším. Jsou bud'
matné nebo průsvitné, mohou být též složené střídavě z čirých a matných vrstev ledu. Při dopadu
se někdy tříští a pak mají ostré hrany. Kroupy se vyskytují výhradně v přeháňkách, nejčastěji
Návod pro pozorovatele meteorologických stanic 5-63
jako průvodní jev silných bouřek. Při stanovení intenzity postupujeme jako u deště s přihlédnutím
k množství a velikosti krup.
 u Ledové jehličky
Srážka složená z nerozvětvených ledových krystalů ve tvaru jehliček, sloupečků nebo destiček,
které jsou tak drobné, že se zdá, že se vznášejí ve vzduchu. Tyto krystalky mohou padat nejen
z oblačnosti, ale mohou se vyskytnout i za jasné oblohy. Pravidla pro určení intenzity nejsou
přesně stanovena, záleží pouze na subjektivním posouzení pozorovatele.
 s Mlha
Suspenze velmi malých vodních kapiček, které zhoršují horizontální dohlednost při zemi pod
1 km. Vzduch při mlze působí sychravým dojmem, relativní vlhkost se blíží 100 %.
V zimě při záporných teplotách, kdy je mlha tvořena přechlazenými vodními kapičkami, vznikají
při ní námrazové jevy (jinovatka, námraza, průhledná námraza) a nepozoruje se jiskření světla,
nazýváme takovou mlhu přechlazenou nebo mrznoucí. Pro klimatologické účely nerozlišujeme
mlhu a přechlazenou (mrznoucí) mlhu. Intenzitu mlhy určujeme podle dohlednosti:
0 slabá Dohlednost 500 m a více, ale méně než 1000 m.
1 mírná Dohlednost 200 m a více, ale méně než 500 m.
2 silná Dohlednost 50 m a více, ale méně než 200 m.
3 velmi silná Dohlednost méně než 50 m.
 D Zmrzlá mlha
Suspenze četných drobounkých krystalů ledu ve vzduchu, které zhoršují přízemní vodorovnou
dohlednost pod 1 km. Vyskytuje se pouze při velmi nízkých záporných teplotách (většinou pod
-20°C). Netvoří se při ní žádné námrazové jevy. Rozezná se rovněž podle jiskření světla na
ledových krystalech. Nezaměňovat s přechlazenou mlhou (viz výše). Intenzita jako u mlhy.
 d Přízemní mlha
Mlha sahající od povrchu země maximálně do výše 2 m. Nad touto vrstvou je dohlednost výrazně
lepší. Intenzita se stanoví podle dohlednosti ve vrstvě mlhy (viz výše).
 S Kouřmo
Za kouřmo považujeme zhoršení dohlednosti, kdy dohlednost poklesne vlivem vodních kapiček
ve vzduchu pod 10 km, nepoklesne však pod 1 km, pak jde již o mlhu. Relativní vlhkost bývá při
kouřmu vysoká (jako orientační hodnotu lze uvést rozmezí asi od 70% do 90%). Za začátek
kouřma se považuje zhoršení dohlednosti pod 10 km, nebo zlepšení na 1 km a více. Za konec
kouřma se považuje zlepšení nad 10 km, nebo zhoršení pod 1 km. Kouřmo se nesmí zaměňovat
se zákalem (viz litometeory), při kterém většinou bývá nízká relativní vlhkost.
Intenzitu stanovujeme podle následujících stupňů:
0 slabé Dohlednost 4 km a více, ale méně než 10 km.
1 mírné Dohlednost 2 km a více, ale méně než 4 km.
2 silné Dohlednost 1 km a více, ale méně než 2 km.
! Zvířený sníh
Množství sněhových částeček zdvižených nad zemí dostatečně silným a turbulentním větrem.
Současné sněžení se může vyskytnout, ale není podmínkou. Zvířený sníh se může vyskytnout
při různých stupních pokrytí oblohy oblačností, i při jasné obloze.
Návod pro pozorovatele meteorologických stanic 5-64
Pozoruje-li se sněžení a zvířený sníh současně, zaznamenávají se oba jevy. Pokud nelze rozeznat,
zda se jedná pouze o zvířený sníh nebo pouze o sněžení, zaznamenávají se rovněž oba
jevy a pro zvířený sníh se použije všeobecná značka.
Podle výšky do která tento jev zasahuje rozeznáváme:
a) 1 nízko zvířený sníh. Jev se vyskytuje jen v malé výšce. Sněhové částice jsou váty
při zemi, vodorovná dohlednost ve výši oka pozorovatele (180 cm) není znatelně
zhoršena.
b) 2 vysoko zvířený sníh. Jev zasahuje do značné výšky nad zemí, vodorovná dohlednost
ve výšce oka pozorovatele (180 cm) je zpravidla velmi malá.
Intenzitu jevu určujeme především podle dohlednosti jako při sněžení.
 = Vodní tříšť
Množství vodních kapiček zdvižených větrem z velké vodní plochy, obvykle z hřebenů vln a
přenášených vzduchem na kratší vzdálenosti.
Tento jev se u nás vyskytuje málo, prakticky jen na stanicích položených v blízkosti přehrad a
velkých rybníků. Bývá pozorován obvykle při silnějším nárazovitém větru. Jev je místního charakteru
a ve vzdálenosti několika set metrů od svého vzniku se zpravidla již nepozoruje.
Pravidla pro určení intenzity jevu nejsou stanovena
 a Rosa
Usazenina vodních kapek na předmětech na zemi nebo blízko povrchu země, vznikající kondenzací
vodní páry z okolního vzduchu. Za začátek rosy považujeme první ovlhnutí trávy,
předmětů apod., způsobené kondenzací. Za konec rosy považujeme vypaření všech kapek
rosy. Někdy kapky rosy mohou zmrznout a v tom případě zaznamenáváme zmrzlou rosu. Kapky
vzniklé táním zmrzlé rosy již za rosu nepovažujeme. Konec rosy zaznamenáme i tehdy, když
začne déšť, nebo vznikne-li mírná či silná mlha. Při slabé mlze může rosa ještě trvat.
Intenzitu stanovujeme podle následující tabulky:
0 slabá Není viditelná, lze ji zjistit pouze dotykem.
1 mírná Tvoří kapky, které se vzájemně nespojí a nestékají nálevkou
srážkoměru, neměřitelné množství srážek.
2 silná Kapky se spojují a stékají nálevkou srážkoměru, vydatnost od 0,1
do 0,2 mm.
3 velmi silná Vydatnost srážek větší než 0,2 mm.
 A Zmrzlá rosa
Bílá usazenina zmrzlých kapek rosy, nikdy nemá krystalickou strukturu. Nesmí se zaměňovat s
jíním (viz níže). Za konec jevu se považuje okamžik, kdy všechen led roztaje. Intenzitu určujeme
podle množství srážek obdobně jako u rosy .
 F Jíní (šedý mráz)
Bílá krystalická usazenina ledových částic, která je nejčastěji ve tvaru šupin, jehliček, peříček
nebo vějířků. Vzniká analogickým způsobem jako rosa, ale při záporných teplotách na předmětech
na zemi nebo blízko povrchu země. Pevná kritéria pro určování intenzity nejsou stanovena.
 f Jinovatka
Jinovatka (krystalická námraza) je složena z jemných jehel, sloupků, kornoutků nebo trsů se
zřetelnou krystalickou strukturou. Tvoří se sublimací z přechlazené mlhy nebo kouřma při nasy-
Návod pro pozorovatele meteorologických stanic 5-65
cení nebo přesycení vzduchu vodní párou na všech stranách exponovaných předmětů. Jev
vzniká při teplotách nižších než -3 °C (většinou pod -8 °C). Mlha se většinou vyskytuje, není
však pro vznik jinovatky nutná.
Při delším trvání příznivých podmínek může značně narůst a vytvořit pohádkové vzezření přírody.
Jinovatku lze snadno odstranit poklepem, při zesílení větru sama opadává. Není nebezpečná
pro rostlinstvo ani pro elektrické vedení. Konec jinovatky zaznamenáme, když se všechna
roztaje nebo zanikne sublimací. Pro stanovení intenzity nejsou pevná kritéria.
 g Námraza
Námraza (zrnitá námraza) je složena ze sněhobílých trsů vláknité struktury. Útvary jsou neprůhledné,
zrnitá struktura je dobře patrná. Jev se tvoří rychlým zmrznutím přechlazených kapiček
mlhy nebo oblaků při větru na předmětech na zemském povrchu. Tvoří se většinou při teplotách
-2 až -10 °C převážně na návětrných stranách předmětů. Námraza je značně přilnavá, může
však být ještě od předmětu, na kterém se tvoří, odtržena. Při delším trvání může námraza narůst
do tak silných vrstev, že svou váhou láme větve, trhá elektrické a telefonní vedení. Pro toto
nebezpečí je pozorování a podrobné zaznamenání námrazy velmi důležité.
Konec námrazy zaznamenáme tehdy, když všechen led roztaje nebo opadne. Začne-li se na
vrstvě námrazy tvořit ledovka, zaznamená se začátek ledovky, nikoliv konec námrazy.
Intenzitu námrazy určujeme podle tloušťky vrstvy (kolmá vzdálenost od podkladu, na kterém se
tvoří k povrchu jevu) v následujících stupních:
0 slabá Méně než 1 cm.
1 mírná Od 1 do 3 cm.
2 silná Více než 3 cm.
 G Průsvitná námraza
Průsvitná námraza je kompaktní, obvykle průhledná usazenina, která vzniká pomalým zmrznutím
přechlazených kapiček mlhy nebo oblaků většinou při teplotách 0 až -3 °C. Povrch průsvitné
námrazy je drsný. Pomalé mrznutí kapiček umožňuje proniknutí vody mezi zrnky ledu, tím je
způsobena kompaktnost a přilnavost průsvitné námrazy. Průsvitná námraza odolává i silnějšímu
větru, někdy i vichřici. Od předmětu, na kterém se tvoří, může být oddělena pouze rozbitím
nebo táním. Dále platí vše jako u námrazy zrnité, včetně stanovení intenzity. Nesmí se zaměňovat
s ledovkou.
 p Ledovka
Ledovka je homogenní ledová vrstva, která vzniká při mrznoucím mrholení nebo mrznoucím
dešti. Ledovka se tvoří buď zmrznutím přechlazených vodních kapek okamžitě při dopadu na
zemský povrch nebo na předměty, jejichž teplota je záporná nebo slabě nad 0o
C a nebo namrzáním
nepřechlazených vodních kapek okamžitě při dopadu na zemský povrch nebo na předměty,
jejichž teplota je výrazně záporná. Ledovka se tvoří jak na vodorovných, tak na svislých
či šikmých plochách, na větvích i kmenech stromů, na drátech, tyčích, na povrchu země, na
chodnících, vozovkách atd. Nesmí se zaměňovat s náledím.
Při déletrvajících podmínkách pro tvoření ledovky může tloušťka ledové vrstvy dosáhnout až
několika centimetrů. Váha ledu je pak tak velká, že láme silné větve i celé stromy, trhá vedení,
láme sloupy a podobně.
Konec ledovky zaznamenáme, když všechen led roztaje nebo opadne. Slabá ledovka může
zaniknout i procesem sublimace (při záporných teplotách) Začne-li se na vrstvě ledovky tvořit
námraza, zaznamená se začátek námrazy, nikoliv konec ledovky.
Intenzita ledovky se určuje podle tloušťky vrstvy:
Návod pro pozorovatele meteorologických stanic 5-66
0 slabá Méně než 0,5 cm.
1 mírná Od 0,5 do 1,0 cm.
2 silná Více než 1 cm.
 úú[ Lepkavý sníh
Lepkavý sníh je námrazkový jev, který vzniká při intenzivním sněžení, kdy se vločky velkých
rozměrů, vypadávající při teplotách blízkých 0o
C, usazují na předmětech. Lepkavý sníh se tvoří
jak na vodorovných, tak na svislých či šikmých plochách, na drátech, tyčích atd. Pokud tento
námrazkový jev vytváří silnou vrstvu, může svou tíhou způsobit škodu. Konec lepkavého sněhu
zaznamenáme, když celá sněhová vrstva roztaje nebo opadne.
Intenzita lepkavého sněhu se stanoví podle shodných pravidel jako u ledovky.
 P Náledí, zmrazky
Náledí je ledová vrstva pokrývající zemi, která vzniká:
a) jestliže voda z mrholení či deště (nemrznoucího) později na zemi zmrzne nebo
b) jestliže voda z úplně nebo částečně roztátého sněhu na zemi opět zmrzne nebo
c) jestliže vlivem provozu na cestách sníh ztvrdne a zledovatí.
Formy náledí b) a c) bývají označovány termínem zmrazky.
Náledí bývá často podobné ledovce, se kterou se nesmí zaměňovat. Náledí nebývá tak silné
jako ledovka, déletrvající srážky nebo oteplení ledovou vrstvu obvykle rozpustí.
Vzhledem k praktickému dosahu náledí i zmrazků oba jevy zaznamenáváme stejným symbolem.
Pro stanovení intenzity jevu neexistují pevná pravidla.
\ Tromba (smršť), tornádo
Vzduchový vír s jinou než horizontální osou a průměrem řádově jednotek, desítek a v našich
podmínkách výjimečně stovek metrů.
a. malá tromba - tvoří se od země vzhůru v silně přehřátém vzduchu nad zemí a dosahují
do výšek několika desítek až stovek metrů. V letních měsících je možno ji zaznamenat i
v naších zeměpisných šířkách, projevuje se jako prachový nebo písečný vír.
b. velká tromba - tvoří se ve vyšších vrstvách ovzduší, vychází ze základny bouřkového
oblaku (kumulonimbu), projevuje oblačným kuželem nálevkovitého tvaru (ve tvaru dlouhého
chobotu) a postupuje s tímto oblakem a je často velmi prudká. Bývá doprovázena bouřkou s
velmi silnou dešťovou nebo kroupovou přeháňkou. Dojde-li, v průběhu existence tohoto silně
rotujícího vzduchového víru (se zhruba vertikální osou), k prokazatelnému kontaktu se zemským
povrchem a byl-li vír natolik silný aby způsobil hmotné škody, označujeme jev jako tornádo.
Vzduchový vír při svém postupu zvedá nejen prach a písek, ale i těžší předměty, vyvrací
stromy, strhává střechy apod.
Výskyt velké tromby, popř. tornáda musí pozorovatel neprodleně oznámit příslušnému pracovišti
ČHMÚ. V mimořádném hlášení v měsíčním výkazu podrobně dokumentuje průběh a následky
jevu, podle možnosti doplní fotografie a nákresy.
Litometeory
Litometeor je meteor vytvořený soustavou částic, které jsou většinou tuhého skupenství a nepocházejí
z vody. Tyto částice jsou více méně suspendovány ve vzduchu nebo jsou z povrchu
země zdviženy větrem.
Návod pro pozorovatele meteorologických stanic 5-67
 L Zákal
Zákal je rovnoměrné, suché zakalení vzduchu, které v rozsáhlé oblasti činí obraz krajiny matnější.
Relativní vlhkost vzduchu při zákalu bývá obvykle velmi nízká (na rozdíl od kouřma).
Zákal je způsoben přítomností mikroskopicky malých částic prachu, kouřových zplodin městských
a průmyslových oblastí nebo lesních požárů atd. ve vzduchu. Nesmí se však zaměňovat
s kouřem tvořeným výhradně kouřovými zplodinami. Od kouřma se liší nižší relativní vlhkostí,
dohlednost bývá zhoršená přítomností vodních kapiček.
Před tmavým pozadím mívá zákal obvykle modravý tón, před světlejším nahnědlý nažloutlý
nebo narůžovělý, kouřmo je šedé.
Intenzitu určujeme podle dohlednosti:
0 slabý Dohlednost větší než 4, ale menší než 10 km.
1 mírný Dohlednost 2,1 až 4,0 km.
2 silný Dohlednost 1,0 až 2,0 km.
3 velmi silný Dohlednost menší než 1 km.
 K Prachový zákal
Suspenze malých částeček prachu nebo písku, které byly z povrchu země zdviženy prachovou
nebo písečnou vichřicí. Vzhledově se neliší od zákalu, zaznamenává se pouze tehdy, následuje-li
po prachové nebo písečné vichřici. U nás se vyskytuje velmi zřídka.
Intenzitu určujeme jako u zákalu.
 l Kouř (zakouření)
Litometeor velmi podobný zákalu, avšak složený výhradně z kouřových zplodin. Na rozdíl od
zákalu se zaznamenává v omezených oblastech v blízkosti zdrojů kouře, které lze vždy s jistotou
určit. Nejčastěji se vyskytuje nad městy, průmyslovými oblastmi a při lesních požárech.
Nesmí se zaměňovat s místním zhoršením dohledností v kouři jednotlivých domovních nebo
továrních komínů v bezprostřední blízkosti zdrojů kouře.
Intenzita se určuje jako při zákalu.
4 Zvířený prach nebo písek
Množství prachu nebo písku zdviženého v místě pozorování nebo jeho okolí z povrchu země
dostatečně turbulentním větrem do malých nebo středních výšek. Tento jev se u nás může
vyskytovat pouze při déletrvajícím období sucha, kdy vítr může zvedat z půdy suché částice a
přenášet je na značné vzdálenosti.
Podle výšky, do které jev zasahuje, rozeznáváme:
a) 3 - nízko zvířený prach nebo písek, kdy vodorovná dohlednost ve výšce oka (180 cm)
pozorovatele není znatelně zhoršena - prach nebo písek je zdvižen do malé výše nad
zemí;
b) 4 - vysoko zvířený prach nebo písek, kdy prach nebo písek je zdvižen do značných
výšek -dohlednost ve výšce oka pozorovatele je značně zhoršena.
Intenzitu určujeme jako při zákalu.
 6 Prachová nebo písečná vichřice
Množství prachu nebo písku prudce zvedaného silným a turbulentním větrem do velkých výšek.
Přední strana prachové nebo písečné vichřice může nabýt tvaru gigantické prachové nebo
písečné stěny.
Návod pro pozorovatele meteorologických stanic 5-68
Tento jev je u nás vzácný, jeho nutnou podmínkou vzniku jsou rozsáhlé oblasti vysušené půdy
pokryté prachem nebo pískem. Prach nebo písek zvednutý větrem může být přenášen na vzdálenosti
až několika set kilometrů, a tak může být prachová nebo písečná vichřice pozorována
výjimečně i v oblastech, kde nejsou podmínky pro její vznik.
Při výskytu prachové nebo písečné vichřice zašle pozorovatel mimořádnou zprávu ČHMÚ,
podrobně jev popíše ve výkazu meteorologických pozorování a podle možnosti připojí fotografie
a nákresy.
Kritéria pro určení intenzity nejsou stanovena.
 5 Prachový nebo písečný vír
Množství částic prachu nebo písku, někdy i s jinými lehkými částicemi, zdviženými z povrchu
země v podobě vířivých sloupů malého průměru a proměnlivé výšky s osou, která je přibližně
svislá.
Jev má lokální charakter a vyskytuje se v omezených oblastech s vhodným půdním podkladem.
U nás vzniká za stejných předpokladů jako zvířený prach nebo písek. Ani tento jev nemá pevná
kritéria pro určení intenzity.
Fotometeory
Fotometeor je světelný jev vyvolaný odrazem, lomem, rozptýlením nebo interferencí slunečního
nebo měsíčního světla.
U fotometeorů zaznamenáváme časové údaje o jejich trvání a intenzitu jevu podle následujících
stupňů:
0 slabý jev
1 mírný jev
2 silný jev
 < Sluneční halo
Skupina optických jevů vyskytujících se v podobě světelných prstenců, oblouků, sloupů nebo
skvrn, které vznikají lomem nebo odrazem světla na ledových krystalech suspendovaných v
atmosféře (vysoké průsvitné oblaky - cirry, zmrzlá mlha aj.).
Nejčastějším halovým jevem je malé kolo kolem Slunce, je to prstenec o poloměru 22 stupňů,
který má slabě zřetelný červený vnitřní okraj a velmi zřídka fialový vnější okraj. Méně časté a
méně jasné bývá velké kolo kolem Slunce, prstenec má poloměr 46 stupňů.
Halové jevy se v plné nádheře u nás vyskytují velmi zřídka, často se vyskytují pouze zlomky
kruhů nebo části ostatních jevů.
 : Měsíční halo
Pro měsíční halové jevy platí vše, co bylo uvedeno pro sluneční halové jevy. Z měsíčních halových
jevů jsou rovněž nejčastější malé a velké kolo kolem Měsíce. Měsíční halové jevy nebývají
tak tvarově ani barevně bohaté jako sluneční halo.
 . Korona kolem Slunce, ; Korona kolem Měsíce
Fotometeor v podobě jednoho nebo několika soustředných prstenců malého průměru, těsně
přilehlých k obvodu Slunce nebo Měsíce. Prstence jsou různě zbarvené a vcelku tvoří kruh.
Vnitřní nejjasnější část korony, zvaná též aureola, mívá uvnitř barvu modrobílou, na okraji červenavě
hnědou. Korona kolem Měsíce bývá bez barevných kruhů.
Návod pro pozorovatele meteorologických stanic 5-69
Od halových jevů se korona rozezná podle menšího rozměru (5 - 6, zřídka až 10 stupňů) a
obráceného sledu barev. Nejblíže světelného zdroje je modrá, pak zelená, žlutá, červená. Série
barev se může opa- kovat až třikrát, na vnějším okraji je však vždy červená barva. Korona je
častěji viditelná kolem Měsíce než kolem Slunce.
 0 Irizace
Zbarvení vyskytující se na oblacích. Barvy někdy splývají, jindy jako barevné pásy lemují obrysy
oblaků. Převládá barva zelená a růžová, často s pastelovými odstíny.
 9 Gloriola
Pozoruje se na cloně mlhy nebo oblaku, je-li Slunce nebo Měsíc nízko nad obzorem. Pozorovatel
je mezi zdrojem světla a clonou mlhy nebo oblaku. Gloriola je jen jedna nebo několik sérií
barevných prstenců, které pozorovatel vidí kolem stínu své postavy na blízkém oblaku nebo
mlze.
 8 Duha
Svazek soustředných barevných oblouků, ve kterém barvy přecházejí spektrem od fialové k
červené. Jev je vyvolán dopadem slunečních, zřídka měsíčních, paprsků na clonu vodních
kapek v atmosféře (déšť, mrholení, mlha). Pozorovatel musí být mezi zdrojem světla a clonou
vodních kapek.
Hlavní duha má vnitřní oblouk fialové barvy a vnější červené. Poloměr vnějšího oblouku je 42.
Je-li Slunce nad obzorem, duha vytvoří prakticky celý půlkruh. Při zvětšování výšky Slunce nad
obzorem se duha zmenšuje a snižuje. Při výšce Slunce nad obzorem více než 42 se stává
duha neviditelnou.
Čím jsou kapky, které způsobují vznik duhy větší, tím jsou barvy výraznější a duha užší. Duha
vznikající na cloně drobných kapek bývá široká a bledá.
Někdy se vyskytují dvě, výjimečně i několik duh současně. Vedlejší duha má obrácené pořadí
barev než duha hlavní a je obvykle méně výrazná.
Měsíční duha se vyskytuje mnohem řidčeji, pouze v úplňku a je velmi bledá, téměř bílá.
 7 Bílá duha
Bílá duha je hlavní duha, která vznikla na cloně mlhy nebo kouřma. Jeví se jako bílý pás lemovaný
na vnější straně úzkým červeným a na vnitřní straně úzkým modrým proužkem.
 {{/ Zrcadlení (fatamorgána, miráž)
Vyskytuje se hlavně při velkých teplotních rozdílech mezi povrchem země a přilehlou vrstvou
vzduchu. Tento jev se nejčastěji vyskytuje v pouštích, polárních oblastech a nad rozsáhlou
vodní hladinou. Je způsoben mnohonásobným lomem světelných paprsků.
Podle způsobu lomu paprsků může být obraz přímý, obrácený, případně i vícenásobný. Zdánlivou
polohu objektu můžeme vidět nad i pod skutečným objektem, ale také vlevo nebo vpravo od
něho. Obraz může být stabilní nebo se chvět. Tento jev je u nás vzácný. Zrcadlení v malém
rozsahu můžeme vidět v létě na rozpálené vozovce, kdy se zdá být místy pokryta vodou. Tato
vidina mění svoje rozměry a místo, při přibližování se k ní se vzdaluje nebo mizí.
Elektrometeory
Elektrometeor je viditelný nebo slyšitelný projev atmosférické elektřiny.
Návod pro pozorovatele meteorologických stanic 5-70
 o Bouřka
Nejznámější projev elektřiny v ovzduší. Jeden nebo několik náhlých elektrických výbojů atmosférické
elektřiny, projevující se krátkým intenzivním zábleskem (blesk) doprovázeným krátkým,
ostrým nebo dunivým zvukem (hřmění).
Každé bouřce v průběhu roku je přiřazeno pořadové číslo (čísluje se vždy od začátku roku,
blýskavice se, na rozdíl od hřmění, nečíslují). V případě, že při přechodu přes stanici se vzdálená
bouřka mění v blízkou a opět ve vzdálenou, označí se pouze jedním číslem (jedná se o
jednu bouřku). V denním záznamníku v okénku druh se však označí jak vzdálená, tak i blízká
bouřka. Vyskytne-li se během dne několik bouřek, obdrží každá své pořadové číslo. Pokud trvá
bouřka přes půlnoc, pokračuje záznam o bouřce v následujícím dni se stejným pořadovým
číslem.
U bouřek sledujeme: vzdálenost od místa pozorování, časové údaje, intenzitu, tah, hlavní náraz
větru, srážky a do poznámek se zaznamenávají i škody, pokud byly bouřkou způsobené.
Vzdálenost bouřky od stanice určujeme podle počtu sekund, které uplynou mezi bleskem a
hřměním.
a)  o bouřka na stanici (blízká) - do 10 sekund,
b)  O bouřka vzdálená - od 10 do 15 sekund,
c)  M bouřka velmi vzdálená - nad 15 sekund.
Zaznamenává se i nejmenší vzdálenost bouřky od stanice, to je nejkratší doba v sekundách od
záblesku po hřmění.
Časové údaje o bouřce představují začátek bouřky (čas prvního zahřmění s přesností na 5
minut; pokud není slyšet, jev se označuje jako blýskavice) a konec bouřky (doba posledního
zahřmění s přesností na 15 minut; obvykle se zaznamená pokud se neozve během 15 minut
zahřmění).
Intenzita bouřky představuje sílu a četnost elektrických výbojů blízké či vzdálené bouřky, nikoliv
intenzitu průvodních jevů (srážky, húlava). Rozlišujeme bouřku: slabou (0), mírnou (1) a silnou
(2). Přesná kritéria určování intenzity nejsou stanovena.
Tah bouřky je směr, kterým se pozorovaná bouřka pohybuje. Bere se v úvahu pouze pohyb
bouřkového oblaku. Tah vzdálené bouřky určíme tak, že zakreslíme skutečnou dráhu a k ní
vedeme rovnoběžku přes stanoviště stanice (viz obr. 5-1); podle této přenesené dráhy pak
stanovíme tah bouřky. U bouřky, která vznikne a bez pohybu zanikne na místě svého vzniku tah
neexistuje. V tomto případě se udává jen jediný údaj, který představuje směr, ve kterém se
bouřka vyskytla ­ směr místa výskytu bouřky.
U bouřky, která vznikne a bez pohybu zanikne na místě svého vzniku, tah bouřky nelze určit.
V tomto případě se udává jen jediný údaj, který představuje směr, ve kterém se bouřka vyskytla
(směr místa výskytu bouřky).
Hlavní náraz větru představuje směr (v desítkách stupňů), rychlost větru (v m.s-1
) a čas jeho
výskytu. Tyto údaje se sledují proto, že bouřky často bývají doprovázeny silným větrem (někdy i
húlavou) s ničivými účinky. V poznámkách se uvede zda se jednalo pouze o náraz nebo o
húlavu, v případě výskytu ničivých účinků se zde popíší.
Srážky, které doprovázejí bouřku se pečlivě zaznamenávají co do množství, intenzity, tvaru i
časových údajů. Na stanicích vybavených ombrografem zjistí pozorovatel po ukončení bouřkových
srážek podle záznamu množství spadlých srážek. Pokud toto množství překročí stanovenou
mez podá mimořádnou zprávu ČHMÚ. Tu zašle i v případě krupobití, zejména pokud způsobilo
větší škody.
Návod pro pozorovatele meteorologických stanic 5-71
Obr. 3-1 Tah bouřky
Poznámky o bouřkách mají obsahovat údaje o škodách, které bouřka nebo její doprovodné jevy
způsobily. Zapisuje se i výskyt kulového blesku. Při rozsáhlých škodách se zasílá mimořádná
zpráva.
 m Blýskavice
Jako blýskavici označujeme ty světelné jevy doprovázející náhlé výboje atmosférické elektřiny
(blesky), při kterých není slyšet hřmění. Jedná se většinou o velmi vzdálené bouřky. Blýskavice
se nejčastěji pozoruje ve večerních a nočních hodinách. Záznam doplňujeme časovým údajem
a směrem výskytu. Blýskavici nepřiřazujeme pořadové číslo.
 , Hřmění
Hřmění je zvukový průvodní jev výboje atmosférické elektřiny. Jako hřmění označujeme vzdálenou
bouřku, při které nevidíme blesky, např. v důsledku ozáření bouřkového oblaku Sluncem.
Hřmění zahrnujeme do statistiky bouřek jako vzdálenou bouřku a přiřazujeme mu pořadové
číslo.
 > Oheň svatého Eliáše
Svítící elektrický výboj na předmětech v atmosféře ve tvaru svazků svítících nití doprovázených
soustavným slabým praskáním nebo bzučením. Ve dne většinou nebývají vidět, ale pouze
slyšet.
Oheň svatého Eliáše se může vyskytovat nejen při bouřce, ale i při sněhové vánici nebo prachové
vichřici, někdy i při mlze, zvláště na horách.
Návod pro pozorovatele meteorologických stanic 5-72
 ? Polární záře
Světelný jev, který vzniká ve vysoké atmosféře; má tvar pásů, oblouků, drapérií, paprsků, svítících
ploch připomínajících vzdálený požár, pohybujících se záclon, pulzujících fantastických
tvarů atd. Jednotlivé tvary polární záře se rychle mění, přecházejí jeden v druhý. Mění se jejich
intenzita i zabarvení, které bývá velmi rozmanité. Nejčastěji se vyskytuje barva červená, zelená
a fialová s nejrůznějšími přechody jemných pastelových barev. Jev někdy působí až fantastickým
dojmem.
Polární záře se u nás vyskytují poměrně vzácně, a proto musí být podrobně popsány a doplněny
časovými údaji, případně barevnými fotografiemi či nákresy.
Jiné jevy
 c Silný vítr
Vítr, jehož průměrná síla podle Beaufortovy stupnice činí 6 až 7 stupňů, to je 10,8 až 17,1 m.s-1
.
 X Bouřlivý vítr
Vítr, jehož průměrná síla podle Beaufortovy stupnice je 8 stupňů a více, to je 17,2 a více m.s-1
.
 Z Nárazovitý vítr
Vítr, jehož rychlost střídavě vzrůstá a klesá nejméně o 5 m.s-1
(po případě o 2 stupně Beauforta)
a průměrná doba mezi minimem a maximem nepřesahuje 20 sekund. Podle možnosti se
udává i hodnota rychlosti maximálního nárazu. Nárazovitý vítr se označuje počínaje rychlostí
nárazů 10,8 m.s-1
(6° B), při průměrné síle větru méně než 6° B se použije značky z, při průměrné
síle větru 6 - 7° B značka Z, při průměrné síle 8° B a více značka x.
 v Proměnlivý vítr
Vítr, jehož směr výrazně kolísá a jeho výkyvy převyšují 45 stupňů. Pro označení síly proměnlivého
větru použijeme obdobný způsob jako u nárazovitého větru, tj. C, v, V.
 B Húlava
Náhlé a velké, ale krátkodobé zvýšení rychlosti větru (nad 10,8 m.s-1
, tj. 6 a více stupňů Beauforta),
které trvá alespoň 2 minuty, je prostorově omezené, spojené většinou s výraznou přeháňkou
nebo bouřkou. Húlava způsobuje často značné škody.
U húlavy, podobně jako u předchozích větrných jevů, značíme počtem per rychlost (sílu) větru:
b, B, n.
 k Výborná dohlednost
Dohlednost při neomezeném obzoru je větší než 50 km.
Ostatní pozorování
Mimořádné jevy a události
Kromě běžného měření a sledování meteorologických prvků a jevů sleduje pozorovatel stanice
výskyt extrémních, mimořádných či zvláštních jevů a jejich případných důsledků:
- živelné pohromy (povodně),
- škody způsobené povětrnostními vlivy (vichřice, krupobití, mrazy ve vegetační době),
Návod pro pozorovatele meteorologických stanic 5-73
- denní úhrn srážek nad stanovenou mez,
- výšku nového sněhu nad stanovenou mez,
- teploty extrémních teploměrů nad a pod stanovenou mez
- mimořádné povětrnostní jevy např. tromby, prachové nebo písečné vichřice.
Konkrétní nebezpečné jevy a limitní hodnoty pro hlášení vydává náměstek pro meteorologii a
klimatologii formou metodických pokynů. Revizor příslušné stanice, popř. jiný pověřený pracovník
seznámí pozorovatele stanice se zněním aktuálního metodického pokynu.
Informaci předává pozorovatel formou mimořádné zprávy ihned. Kromě toho poznámky o škodách,
živelných pohromách apod. pozorovatel zaznamenává do měsíčních výkazů meteorologických
pozorování, které se odesílají po ukončení běžného měsíce.
Doplňková hlášení
V případě potřeby ČHMÚ s pozorovatelem dohodne zasílání hlášení vybraných meteorologických
prvků (vodní hodnota celkové sněhové pokrývky, týdenní úhrn srážek) v požadovaných
intervalech. Zprávy se předávají buď telefonicky (na účet volaného), na korespondenčním lístku
nebo stejně jako v případě mimořádných zpráv je možno dohodnout jinou formu předání informací
(např. elektronická pošta). Hlášení se předává vždy po ukončení týdne, popř. jiného dohodnutého
období.