Meteorologické přístroje a pozorování
Z0076, podzim 2009 Mgr. Kamil Láska, Ph.D.
Struktura přednášky
1.  Úvod
2. Teplota vzduchu
3. Teplota půdy
4. Vlhkost vzduchu
5.  Sluneční záření
6. Tlak vzduchu
7.  Přízemní vítr
8. Atmosférické srážky
9.  Sněhová pokrývka 10.Výpar
11.Oblačnost a její pozorování
12.Dohlednost, pozorování mlhy
13.Atmosférické jevy
14.Stav počasí
15.Průběh počasí
16. Sta v půdy
17.Klimatologické stanice
18.Automatické meteorologické stanice
Doporučená literatura:
Návod pro pozorovatele meteorologických stanic. Metodický předpis č. 13,13a,
13b, ČHMÚ Praha
Brock, F. V., Richardson, S. J. (2001): Meteorological measurements systems. Oxford University Press, New York, 290 s.
Bednář, J. (1989): Pozoruhodné jevy v atmosféře. Academia, Praha, 240 s.
Fišák, J. (1994): Návod pro pozorovatele meteorologických stanic. Metodický předpis č.ll, ČHMÚ Praha, 114 s.
Fröhlich, C, London J. (1986): Revised Instruction manual on radiation instruments and measurements. WCRP Publications, Ser. No 7, WMO/TD -No 149
Kocourek, F. (1972): Měřící metody v meteorologii spodních vrstev ovzduší. ČHMÚ Praha
Slabá, N. (1972): Návod pro pozorovatele meteorologických stanic ČSSR. Sborník předpisů, sv. 7, HMÚ Praha, 222 s.
Meteorologické přístroje a pozorování (Z0076)
podzim 2009, Kamil Láska ©
1.  Úvod
Požadavky na měřící techniku:
-citlivost
-přesnost
-rozlišovací schopnost
-dynamický rozsah
-dlouhodobá stálost (bez driftu)
-malá poruchovost
-snadná obsluha = automatizace
-nízké pořizovací a provozní náklady
Zdroje chyb při měření: -statické (systematické) -dynamické
-drift (změna vlastnosti) senzoru -expozice senzoru
2. Teplota vzduchu
Teplotní stupnice
1.  Kelvinova (K) - termodynamická (absolutní) stupnice
2.  Celsiova (°C)
3.  Fahrenheitova (°F)
4.  Reaumurova (°R)
Požadavky na teploměry:
-citlivost
-přesnost
-dynamický rozsah
-dlouhodobá stálost (bez driftu)
-malá poruchovost a snadná obsluha
Dělení teploměrů:
A.  Princip tepelné roztažnosti látek
B.  Elektrické teploměry
2A.1. Kapalinové skleněné teploměry 2A.2. Deformační- bimetalické teploměry 2B.1. Odporové snímače 2B.2. Termoelektrické snímače 2B.3. Polovodičové snímače 2B.4. Infrateploměry
AI. Kapalinové skleněné teploměry
-náplň rtuť, líh
-teploměry: staniční, maximální a minimální, přízemní, půdní
-čtení teploměrů s přesností na 0,1 °C
-chyba čtení paralaxou
-kalibrace, tabulka korekcí
2
Meteorologické přístroje a pozorování (Z0076)
podzim 2009, Kamil Láska ©
Staniční teploměr
-teploměrná kapalina rtuť-velká tepelná vodivost, malá tepelná kapacita, nesmáčí sklo,
malá tepelná roztažnost
-stupnice po 0,2; čtení s přesností 0,1 °C; měření: 7, 14, 21 hod SMČ
-denní průměr = 7 + 14 + 2*21 / 4
Maximální teploměr
-stupnice po 0,5 °C; čtení po 0,1 °C; definitivní čtení ve 21 hod; opětné nastavení (setřepání); kontrolní čtení v 7 a 14 hod SMČ
Minimální teploměr
-kapalina - alkohol, apod.; index
-definitivní čtení ve 21 hod; opětné nastavení; kontrolní čtení v 7 a 14 hod SMČ
-poruchy funkce
Přízemní teploměr
-minimální teploměr minimální teplota ve výšce 5 cm nad zemí
-vodorovná poloha
-definitivní čtení teploty v 7 hod SMČ, nastavování ve 21 hodin; přes den v budce
A2. Deformační - bimetalické teploměry
-bimetalický pásek - 2 kovové proužky o různé tepelné roztažnosti -termograf s denní nebo týdenní otočkou = kontinuální záznam teploty
Bl. Odporové snímače
-vztah mezi změnou teploty kovů a změnou jejich elektrického odporu (s teplotou odpor
roste)
-závisí na odporu při výchozí teplotě, na změně teploty a teplotním součiniteli el. odporu
-vlastní čidlo: vodič stejnorodého chemického složení a stálých fyzikálních vlastností (např.
odpor je 100 ohmů při teplotě 0 °C - PtlOO, NilOO)
-přesné, malý dynamická rozsah
Termistory
-vyšší než u kovů, vždy záporný; termistorová perla, radiosondy, půdní teploměry
-přesné, velký dynamická rozsah
B2. Termoelektrické snímače (termočlánky)
-termoelektrický jev; elektromotorická síla; termoelektrická řada Cu-Co, Fe-Co, Ni-Fe,...
(typT,J, K,...)
-miniaturní, velmi přesné, velký dynamický rozsah, malé výstupní napětí
B3. Polovodičové snímače
-diody, tranzistory, integrované obvody vždy je využíváno teplotní závislosti napětí na přechodu polovodiče malý dynamický rozsah
B4. Infrateploměry
-princip termoelektrického snímače; bezkontaktní měření teploty povrchu -přesné, malé výstupní napětí, nutnost kalibrace podle emisivity měřeného povrchu
3
Meteorologické přístroje a pozorování (Z0076)
podzim 2009, Kamil Láska ©
3. Teplota půdy
-standardní hloubky: 5 cm, 10 cm, 20 cm, (30 cm), 50 cm, 100 cm
-umístění teploměru: přirozené půdní poměry; problém: srážková voda, podzemní voda,
zastínění
-měření: 7, 14, 21 hod SMČ; denní průměr = 7 + 14 + 21/3
3A. rtuťové teploměry
a)  lomené teploměry -umístění teploměrů, nevýhody
b)  hloubkové teploměry -umístění teploměrů, nevýhody
3B. odporové půdní teploměry -čidlo chráněné pouzdrem -umístění teploměru
4. Vlhkost vzduchu
-charakteristiky vlhkosti vzduchu
Metody měření vlhkosti vzduchu
-metoda psychrometricka (psychrometry ventilované, aspirační a neventilované)
-metoda hygroskopická
-měření teploty rosného bodu
-infra-analyzátory
-elektrické kapacitní vlhkoměry
4A. Metoda psychrometricka
princip: dvojice staničních teploměrů "suchý" a "vlhký" teploměr,.... psychrometrický vzorec: e = E' -A . dt. p
e ... skutečné napětí vodní páry ve vzduchu, E' ... napětí nasycení při teplotě ť(vlhký teploměr), A ... psychrometricka konstanta, dt... rozdíl teploty suchého a vlhkého teploměru = psychrometrický rozdíl t -ť, p ... barometrický tlak
Augustův psychrometr
-neventilovaný, v meteorologické budce
-měření: 7, 14, 21 hod SMČ (průměr 7 + 14 + 2*21 / 4)
-nádobka s destilovanou vodou pod teploměrem
-problém: skupenství vody (led, přechlazená voda); omezené použití
-psychrometrické tabulky
-malý dynamický rozsah, náročná obsluha, nepřesný pod 0 °C, další limitující faktory
Assmanův aspirační psychrometr
-umělá ventilace (2 -2,5 m.s"1); přenosný
-doba měření: léto min. 3 min, zima min. 5 min
-přesný, malý dynamický rozsah, náročná obsluha, další limitující faktory
4
Meteorologické přístroje a pozorování (Z0076)
podzim 2009, Kamil Láska ©
4B. Metoda hygroskopická
-délková roztažnost látek vlhkem
Vlasový vlhkoměr (hygrometr)
-kontrolní přístroj k Augustovu psychrometru
-regenerace vlasů
-výhody: přímé čtení nezávislé na pohybu vzduchu
-nevýhody: nepřesné, setrvačnost, menší stálost a trvanlivost, nelineární prodlužování
Hygrograf
-umístěn v meteorologické budce
-čidlo: svazek lidských vlasů; zlatotepecká mázdra (lineární deformace), 3-4x citlivější
4D. Infra-analyzátory
-měření absolutní vlhkosti vzduchu -> odvození dalších charakteristik vlhkosti -velmi přesné a citlivé, nulové setrvačnost, drahé -výpočet latentního toku tepla (LE)
4E. Elektrické kapacitní vlhkoměry
-snímač = kapacitní čidlo (princip kondenzátoru; dielektrikum-nevodič) -přesné, nulová setrvačnost, velká citlivost
5. Sluneční záření
-intenzita, kvalita (spektrální složení), trvání slunečního svitu
- solární konstanta 1367 W.m"2 ±2%; kolísání se změnou dráhy oběhu Země kolem Slunce a sluneční aktivitou (11 lety cyklus, sluneční skvrny)
- chyby měření
Metody měření intenzity slunečního záření
5A. kalorimetrické
-tepelně izolované těleso pohlcuje záření, přeměnou na teplo se zahřívá a
intenzita záření je úměrná vzestupu teploty (určení rozdílu dvou těles)
5B. fotometrické
využití fotochemických a fotoelektrických účinků
Přímé sluneční záření
i) absolutní měřící přístroje (0.2 - 4 um) -pyrheliometry
ii) relativní měřící přístroje -aktinometry
Globální (celkové) sluneční záření
přímé a rozptýlené záření- pyranometry (0.3 - 3.6 um)
-na podobného principu albedometry
Dlouhovlnné záření -pyrgeometry (4.5 - 42 pm)
5
Meteorologické přístroje a pozorování (Z0076)
podzim 2009, Kamil Láska ©
Bilance zářivé energie
-bilance toků záření krátkovlnného a dlouhovlnného včetně reflexe od zemského povrchu
-bilancometry - pyrradiometry - net radiometry (0.3 - 42 um)
Ultrafialové záření -spektrofotometry, UV-radiometry
FAR ÍPAfO záření
-FAR senzory (400 - 700 nm)
Přímé sluneční záření
i) absolutní měřící přístroje (0.2 -4 pm) -pyrheliometry (Angstromův pyrheliometr)
-výstup přímo intenzita; většinou na kompenzačním principu (2 začerněné manganové proužky)
ii) relativní měřící přístroje
-aktinometry - změřená hodnota se musí násobit konstantou zjištěnou porovnáním s
absolutními přístroji
Aktinometr Linke & Feussner
-princip: sluneční záření se transformuje v teplenou energii přijímacího tělesa a dále v
elektrickou energii prostřednictvím termobaterie (20 termočlánků)
-postup měření: nastavení zeměpisné šířky, opakování, výpočet nuly,...
-setrvačnost 8 s, vysoká citlivost, filtry pro měření v dílčích částech spektra
Globální sluneční záření
Pyranometry termočlánkové
-snímač: termobaterie z konstantanových a manganinových destiček
i) Systém Janiševskij
-černé a bílé pole (hvězdice, šachovnice,...) pod jednoduchým polokulovým poklopem ze
skla
ii) Systém Moll (Moll-Gorczyňski)
-černé čidlo, dvojitý polokulový poklop ze skla (eliminace vlivů vnějšího okolí)
-teplotní kompenzace - termobaterie jsou nezávislé na teplotě okolí
Pyranometry diodové
-fotoelektrický princip snímač: fotodióda, difuzér, filtry
Dlouhovlnné sluneční záření
Pyrgeo metry
-čidlo: silikonový vstupní filtr nepropustný pro krátkovlnné záření; absorpční povrchem
pod kterým je termobaterie
-problém: vlastní emisivita čidla - efektivní vyzařování čidla (konstrukce, korekce...)
-s plochým čidlem (150°); s polokulovým čidlem (180°)
6
Meteorologické přístroje a pozorování (Z0076)
podzim 2009, Kamil Láska ©
Bilance slunečního záření
-bilancometry - pyrradiometry - net radiometry (0.3 - 42 um) -2 termobaterie zapojeny rozdílově; polokulový kryt z lupulenu -současné nekryté bilancometry (teflon)
Celkové UV záření, UV-A, UV-B záření, biologické účinky UV záření
Spektrofotometry
-spektrofotometrický princip
-intenzita UV záření -> koncentrace O3 -> aerosoly (optická vzduchová hmota)
-Brewerův spektrofotometr
U V radiometry
-fotoelektrický princip
-intenzita UV záření, aerosoly
-biologické účinky UV záření (UV-Biometer)
Trvání slunečního svitu
-doba, po kterou Slunce v průběhu dne svítí
Heliograf (slunoměr) Campbell-Stokes
skleněná koule; 3 registrační pásky; stopa = délka (trvání) slunečního svitu
-výměna pásky; vyhodnocení záznamu;
-instalace přístroje; chyby a poruchy
Elektrický slunoměr (CSD 1, Kipp-Zonen)
-princip: měření intenzity přímého slunečního záření (pokud intenzita > 120 W.m"2 potom
slunce svítí)
6. Tlak vzduchu
Torricelliho pokus (1646)
Rtuťový staniční tlakoměr
-kovové válcovité pouzdro, závěs, nonius, teploměr
-umístění tlakoměru
-měření tlaku vzduchu: 7, 14, 21 hod SMČ (denní průměr 7 + 14 + 21/3)
-postup měření
OPRAVY TLAKU VZDUCHU
-redukce přečtené hodnoty na teplotu 0°C
-stála oprava tlakoměru = tíhová oprava + přístrojová chyba
-převod tlaku v torrech (mm Hg) na hPa
-oprava na nadmořskou výšku
-závěrečný přepočet tlaku vzduchu na hladinu moře (tabulky, výpočet)
7
Meteorologické přístroje a pozorování (Z0076)
podzim 2009, Kamil Láska ©
Aneroid
-Vidiho dózy - deformace dóz; malá přesnost, stárnutí materiálu
-oprava na teplotu vzduchu
-Paulínův aneroid -ukazuje změnu nadmořské výšky
-radiosondy
Barograf, mikrobarograf
-registrační přístroje - soustava Vidiho dóz nad sebou
-tlakové tendence během posledních 3 hodin
Hypsometr
7. Přízemní vítr
-proudění ve výšce 10 m nad zemí -směr, rychlost a nárazovitost větru
7.A Směr větru
-v desítkách stupňů azimutu
-problém: fluktuace proudění
-klimatologie: 16 nebo 8 dílné větrné růžici
-proměnlivý vítr, nárazovitý vítr
-měření: 7, 14, 21 hod SMČ (první a druhé čtení)
Větrná směrovka, anemoindikátor, anemograf, anemorumbometr
Elektrická větrná směrovka
-vertikální osa - potenciometr - výstup odpor, napětí
7.B Rychlost větru
-ve standardní výšce 10 m nad zemí
-7, 14, 21 hod SMČ - první a druhé čtení (denní průměr = 7 + 14 + 21/3)
Metody měření:
-odhadem
-dynamické účinky tlaku větru
-zchlazovací účinky větru
-změna šíření akustického signálu
7.B1 odhadem
-Beaufortova anemometrická stupnice (13 stupňů, 0 -12)
7.B2 dynamické účinky tlaku větru
i) miskové anemometry -Robinsonův kříž (trojramenný) -nízká prahová citlivost
8
Meteorologické přístroje a pozorování (Z0076)
podzim 2009, Kamil Láska ©
Ruční součtový anemometr
-měření průměrné rychlosti větru zpravidla za 100 s
Ruční indukční anemometr -měření okamžité rychlosti větru -indukce proudu na AC generátoru
Elektrický (optický) anemometr
-otáčení kotouče se štěrbinou kolmo na světelný paprsek = impulsy = frekvence
Anemoindikátor ČHMÚ -okamžitá rychlost větru -směr větru
Univerzální anemograf (sdružený)
-směr větru, průměrná hod. rychlost, okamžitou rychlost větru
-větrná směrovka, celková dráha větru -Robinsonův kříž, Prandtlova trubice
ii) Prandtlova trubice
-okamžitá rychlost větru rovna rozdílu statického a dynamického tlaku vzduchu
-nízká prahová citlivost
iii) vrtulové anemometry -registrují rychlost i směr větru -vyšší prahová citlivost
7.B3 zchlazovací účinky větru
-velikost ochlazení drátu, který je ohříván, závisí na rychlosti a hustotě vzduchu -hot-wire / hot-film anemometry
7.B4 změna šíření akustického signálu
-závislost rychlosti šíření akustického signálu na rychlosti větru a teplotě vzduchu
Ultrazvukové (akustické) anemometry -3D-měření složek větru a virtuální teploty vzduchu -velmi přesné, velmi nízká prahová citlivost
8. Atmosférické srážky
-bodové měření
-významné podhodnocené/nadhodnocení měření
-množství, intenzita, trvání a druh srážek
8.A Doba trvání a druh srážek
-trvání = 7:45 - 12:03
-druh srážek: padající, usazené, kapalné a tuhé
Detektor výskytu srážek
-druhu srážek, doba trvání a intenzita srážek
9
Meteorologické přístroje a pozorování (Z0076)
podzim 2009, Kamil Láska ©
-základem kapacitní čidlo (vodivá mřížka) = výstupní elektrické napětí 8.B Množství srážek
-v mm; výška akumulované vody (srážek) na plochu (1 m2) bez odtoku a výparu -výšce srážky 1 mm odpovídá = 1 litr na 1 m2 vodorovné plochy
Srážkoměr
-srážkoměrná soustava: 2 stejně velké válcové nádoby, nálevka, konvice, skleněná
od měrka
-záchytná plocha: 500 cm2 (Metra), 200 cm2 (Hellman, Německo)
-měření v 7 hod, hodnota k předešlému dni
-zimní úprava srážkoměru; postup měření
Totalizator
-horské oblasti, kumulace srážek za delší období
Chyby při měření srážek
-náhodné
-systematické (déšť 5 -15 %, sníh 20 -50 %)
R = Rm + AR
Rm ... naměřené srážky, AR ... systematická chyba
a) aerodynamický efekt srážkoměru
b) smáčení srážkoměru (2 -10 %)
c) výpar srážkové vody (0 -4 %) ze srážkoměru
d)  rozstřik srážkové vody (1 -2 %)
e) dodatečná akumulace
Odstranění chyb - větrná ochrana:
Nipherova, Treťjakovova, pohyblivá (Alter single)
8.C Intenzita srážek
-odhadem, přístroji
-v mm/min nebo mm/hod
Člunkový srážkoměr
-překlápějící nádobka (0,1 mm nebo 0,25 mm), elektrické kontakty (spínač), počet
překlopení- intenzita, srážkové úhrny
Ombrograf (váhový, plovákový)
-registrace srážek během bezmrazového období
-záznam = ombrogram
- celoroční provoz = ohřev
-záchytná plocha 250 cm2
-nálevka, plováková komora, sifón, registrační válec a pero, hodinový stroj
Optické srážkoměry
-nejpřesnější metoda měření intenzity srážek
-infračervený nebo laserový paprsek
10
Meteorologické přístroje a pozorování (Z0076)
podzim 2009, Kamil Láska ©
9. Sněhová pokrývka
-vrstva sněhu nebo ledu, která přímo nebo nepřímo vznikla v důsledku tuhých srážek -ledovka na zemi NE
Začátek a konec souvislé a nesouvislé sněhové pokrývky
-definice -poprašek (definice)
Celková výška sněhu
-měření v 7 hodin -sněhoměrná tyč (na 1 cm) -přenosná sněhoměrná lať
Výška nového sněhu
-v období od termínu 7 předešlého dne do termínu 07 dne měření (zapisuje se k předcházejícímu dni) -sněhoměrná deska, speciální pravítko, sněhoměrná lať -problém: ovlivnění větrem, dodatečná akumulace, apod.
Vodní hodnota sněhu
- v pondělí v 7 hodin
-množství vody v mm vodního sloupce obsažené ve sněhové pokrývce
a)  metoda váhová -váhový sněhoměr
b) metoda objemová
-dolní část srážkoměrné nádoby, odměrný válec
10. Výpar
-závisí na fyzikálních vlastnostech daného povrchu, podloží a na atmosférických vlivech -zjednodušené podmínky = výparnost (evaporace) za 24 hodin -v 7 h ráno, na 0,1 mm
10.A Měření výparu z volné vodní hladiny 10.B Půdní výparoměry -lyzimetry
Měření výparu z volné vodní hladiny
Class A ("americký')
-kruhový bazén, dřevěný rošt, plocha 20000 cm2
-měří se teplota vody, rychlost větru v úrovni hladiny, srážky
-měřící šroub se stupnicí
11
Meteorologické přístroje a pozorování (Z0076)
podzim 2009, Kamil Láska ©
GGI 3000 f standard WMO)
-výparoměr (plocha 3000 cm2)
-srážkoměr (3000 cm2)
-odměrná nádoba - výška vodní hladiny
-postup měření; opakování 3x
-v 7 hodin
11. Oblačnost a její pozorování
-pozorování: 7, 14, 21 hod (subjektivní)
Druh oblaků (tvar, odrůda)
-tabulka klasifikace oblaků - Mezinárodní atlas oblaků
Množství
-stupeň pokrytí oblohy oblaky
- odhadem; automatická kamera pro snímkování oblohy
synoptická a letecká meteorologie 0 - 8/8 (mezinárodní symboly) klimatologie 0 -10/10
Hustota
0 -slunce prosvítá; předměty vrhají stíny
1 -jen obrysy slunce, předměty nevrhaj í stín
2 -slunce přes oblaka nepresvitá
Výška základny oblaků
-u letecké meteorologické služby (součást minima leteckého provozu)
A. vizuálně (odhad)
B. akustický radar = SODAR
C.  přístroj IVO (indikátor výšky oblačnosti)
D. ceilometry
-silný světelný zdroj; vysílač a přijímač; 2 varianty (pevný nebo rotující světelný paprsek)
12. Dohlednost, pozorování mlhy
-dohlednost snižují: vodní částice (ledové krystaly), prachové částice -tabulka dohlednosti (hodnocení intenzity: mlha, kouřmo, zákal)
Vizuálně
-největší vzdálenost na kterou lze rozpoznat určitý objekt (den, noc), plánek okolí stanice -pozorování 7, 14, 21 hod
Přístroji
-zeslabení (rozptylu) světelných paprsků při průchodu atmosférou na určitou vzdálenost -podél přistávací dráhy
12
Meteorologické přístroje a pozorování (Z0076)
podzim 2009, Kamil Láska ©
13. Atmosférické jevy
Atmosférický jev = METEOR = úkaz pozorovaný v atmosféře nebo na zemském povrchu METEOR nejsou oblaka a tělesa kosmického původu
Rozdělení podle složení, původu a podmínek výskytu:
Hydrometeory
-nebezpečné atmosférické jevy: tromba (smršť), tornádo
Lito meteory
Fotometeory
Eletrometeory
-viditelný nebo slyšitelný projev atmosférické elektřiny
-bouřka: vzdálenost od stanice, časový interval, intenzita (0, 1, 2), směr tahu, blesk,
hřmění
Jiné jevy
14. Stav počasí
-výskyt základních atmosférických jevů v termínu pozorování -termíny pozorování: 7, 14, 21 hod -při výskytu více jevů —> nejvyšší kód
15.  Průběh počasí
-výskyt atmosférických jevů od 00.00 do 23.59 hodin SEČ i SELČ -mezinárodní značky (symboly)
Zaznamenává se:
-vlastní atmosférický jev
-vzdálenost místa výskytu jevu od místa pozorování (v místě, do 5km, nad 5km)
-intenzita jevu (00, 0, 1-3)
-časové údaje o době začátku a konci jevu
16. Stav půdy
-konsistenční vlastnosti povrchové vrstvy půdy (nikoliv porostu) -stav půdy (index 0 - 9) na pozemku stanice a v nejbližším okolí -termíny: 7, 14, 21 hod
17.  Klimatologické stanice
-výběr vhodného místa
-měrný pozemek (velikost, faktory ovlivňující výběr, vzhled)
-vliv na homogenitu časových řad
Zdroje nehomogenit:
-přerušení pozorování = chybějící údaje
-přemístění stanice
-změna polohy přístrojů
-změny v okolí stanice
-změna pozorovatele
-metodika pozorování
13
Meteorologické přístroje a pozorování (Z0076)
podzim 2009, Kamil Láska ©
Meteorologická budka
-vzhled, konstrukce, umístění, vybavení meteorologickými přístroji
Radiační stínítka pro senzory
-tepelné účinky slunečního záření
-přirozená a umělá ventilace (různá konstrukce)
18. Automatické meteorologické stanice (AMS)
-důvody konstrukce AMS
-dělení AMS (synoptické, klimatologické, speciální)
Základní funkční jednotky:
1)  série snímačů
2)  měřící ústředna (dataloger)
-dekodér, operační paměť, hlavní paměť (firmware), hodiny, komunikační (sériový) port
3) energetický zdroj (baterie, akumulátor, solární panel, apod.)
Campbell Scientific, Anglie
- automatická meteorologická stanice, snímače, datalogery CR10, CRIOOO, CR5000
Vaisala, Finsko MAWS101, 201 -automatická meteorologická stanice pro základní klimatologické měření
MILOŠ 520
-automatická meteorologická stanice pro synoptické účely (ČHMÚ)
14