1 WEBOVÁ KARTOGRAFIE RNDr. Tomáš ŘEZNÍK, Ph.D. Geoinformační technologie 2, podzim 2009 Laboratoř geoinformatiky a kartografie Webová kartografie * 1/2, Zk * Cvičení individuálně, skupinově * Odevzdání cvičení do 1 týdnu od zadání, oprava max. další týden * Bodování (10 b. za cvičení, započítá se do výsledné známky) * Literatura: Web cartography : developments and prospects. Edited by Menno-Jan Kraak - Allan Brown. 1st pub. London : Taylor & Francis, 2001. ix, 213 s. r01. ISBN 0-7484-0869-X. http://books.google.cz/books?id=kkhf4dEEahsC&dq=Web+cartography+:+de velopments+and+prospects+site:books.google.com&printsec=frontcover& source=bl&ots=k1hL3Yd7Is&sig=S0AgIuf3JqIgkv0hx1mKwvab2u0&hl=cs &ei=XCO7SorqAoWGsAaV- LTDCw&sa=X&oi=book_result&ct=result&resnum=1#v=onepage&q=&f=fal se Laboratoř geoinformatiky a kartografie Webová kartografie Maps and the internet. Edited by Michael P. Peterson. 1st ed. Amsterdam : Elsevier, 2005. xvi, 451 s. ISBN: 0080449441. Cybercartography: theory and practice. Edited by D. R. Fraser Taylor. 1st pub. Amsterdam: Elsevier, 2005. 574 s. http://books.google.cz/books?id=mmGG4lzyn1cC&dq=cybercartography&prin tsec=frontcover&source=bn&hl=cs&ei=FSG7SrKaApySsAbR9qC- Cw&sa=X&oi=book_result&ct=result&resnum=4#v=onepage&q=&f=false GIS Online: Information Retrieval, Mapping, and the Internet. Edited by B. Pleewe. 1st pub. Santa Fe: OnWord Press, 1997. 336 s. ISBN 1566901375. Laboratoř geoinformatiky a kartografie Přednášky * Internet, Web, historický vývoj, důsledky * Základní formáty užívané na Webu (XML, XHTML, GIF, JPG, PNG, Flash, SVG, VML) * Užití map na Webu * Uživatelé map na Webu * Kartografické principy webové publikace * Webové mapy a atlasy * Využití API při tvorbě webové publikace (Google Maps, Atlas a Seznam mapy) * Klientské systémy (Zoomify, AxioMap) * Serverové systémy (UMN Mapserver, ArcGIS Server) * Webové služby (WFS, WCS, WPS, aj.) * Ukázky současných aplikací Laboratoř geoinformatiky a kartografie Cvičení 1. Vytvoření XHMTL validních stránek 2. Vytvoření validního CSS ke stránce 3. Optimalizace rastrových map pro webovou publikaci 4. Image mapy 5. Klientský systém Zoomify 6. Základy JavaScriptu 7. Google Maps API, Atlas mapy API 8. WMS v tenkých (OpenLayers) a tlustých (ArcGIS) klientech 9. ArcGIS server - projektová výuka ve skupinách o 4-5 studentech Laboratoř geoinformatiky a kartografie Historie Webu * budiž Web - Sir Timothy John Berners-Lee - považován za vynálezce Webu - existovaly technologie i principy - vše spojil dohromady * hypertext - mechanismus provázání textu skrze odkazy - první zmínka o konceptu již 1945 (Dr. Vannevar Bush) - pojem hypertext 1965 (Ted Nelson) - jeho textový editor xanadu (nikdy finálně nedokončen) Laboratoř geoinformatiky a kartografie 2 Historie Webu - před zavedením WWW hypertextová řešení firem Xerox, Canon, Macromedia, aj. * Vývoj před Webem - základem protokol TCP/IP (Vint Cerf, 1974) - architektura dle sítě ministerstva obrany USA ARPANET (1962) - přechod ARPANETu na TCP/IP (1983); i FTP, e-mail, DNS - část ARPANETu pro vědecké účely (1984); ale i firmy jako HP - koncem 80. let ARPANET vypnut; mezitím vlastní páteřní vědecká síť NFSNET ­ k ní se připojila řada jiných sítí - vzniká internet - 30. dubna 1995 páteřní síť NFSNETu zprivatizována Laboratoř geoinformatiky a kartografie Značkovací jazyk - 1969 první značkovací jazyk od tří zaměstnanců IBM (Charles Goldfarb, Edward Mosher a Raymond Lorie) - GML - na jeho základě stavěl HTML ­ jen pro zajímavost zdroj. kód: :book. :body. :h1.Toto je nadpis první úrovně :p.Toto je odstavec :ol. :li.První položka číslovaného seznamu :li.Druhá položka :li.Třetí položka :ul. :li.Položka vnořeného seznamu :li.Další položka :eul. :eol. :p.Seznam skončil, začíná další odstavec... Laboratoř geoinformatiky a kartografie Značkovací jazyk - snaha oddělit logickou a prezentační část - 1980 mutace SGML (Standard Generalized Markup Language) - standard ISO 8879 - Tim Berners-Lee při stvoření HTML tento standard ignoroval - položil tak základy většiny dnešních chyb - tehdejší stránky proto vypadaly Mamut s rýží a bramborem

Nadpis končí s koncem řádku Obyčejný text odstavce, začalo tučné písmo.

Tučný druhý odstavec, začala kurzíva.

Třetí tučný odstavec v kurzívě, tučné písmo skončilo.

Text čtvrtého odstavce v kurzívě, kurzíva skončila.

Odstavec s kotvou. - jazyk HTML se stal se SGML kompatibilní až ve verzi 2.0 Laboratoř geoinformatiky a kartografie Kutil Tim Berners-Lee * v roce 1989 uchopil 45 let starý hypertext * velkou síť s 16 let starým protokolem * přidal vlastní napodobeninu SGML * vše smíchal dohromady... * ...a World Wide Web byl na světě Jen jsem musel vzít ideu hypertextu, spojit ji s ideami TCP a DNS a -- ta-dá! -- World Wide Web. (Tim Berners-Lee, http://www.w3.org/People/Berners-Lee/) Laboratoř geoinformatiky a kartografie Přispění k obsahu Webu * napsání stránky = vytvoření souboru HTML, XHTML, TPL,... - stránka je soubor s příponou nejčastěji .htm, .html - stránku lze otevřít dvěma způsoby + v prohlížeči (nedá se upravovat) + jako text (tj. zdroj, resp. zdrojový kód) * vystavení tohoto souboru (zkopírování na server) * HTML soubory můžete tvořit: - v HTML editoru (vhodné pro začátečníky) - napsání zdrojového kódu rovnou v jazyce (X)HTML Laboratoř geoinformatiky a kartografie Co je třeba k vytvoření své části Webu? * mozek * základní počítačová gramotnost * počítač s alespoň jednoduchým textovým editorem * webový prohlížeč * mít o čem psát * hodí se připojení k internetu * nemusíte umět programovat * nejsou potřeba drahé programy * nejsou potřeba peníze Laboratoř geoinformatiky a kartografie 3 Mapy na Webu * Nejsme schopni říci, kdy byla vytvořena první mapa na Webu... * ...ale víme, kdy byla vytvořena poslední - před zlomkem vteřiny - konstruována na mapovém serveru - následně přenesena internetovou sítí jako elektronický impuls do monitoru uživatele - Peterson, 2005 Laboratoř geoinformatiky a kartografie HTML editory * programy speciálně vyvinuté pro tvorbu www stránek * pro začátečníky jsou použitelné zejména wysiwyg editory * napíše se v nich text, přidají obrázky a uloží se celý soubor na disk ­ html značky editor doplní sám * nejvíce užívané jsou Dreamweaver (Adobe), Frontpage (Microsoft) * hlavním problémem jsou chyby v kódu * kromě toho existují i strukturní editory - HomeSite, PSPad, EasyPad, UltraEdit, jEdit, Notepad++, apod. ­ píše se zde přímo zdrojový kód, ale editor práci usnadňuje Laboratoř geoinformatiky a kartografie Poznámkový blok Laboratoř geoinformatiky a kartografie Dreamweaver (Adobe) Laboratoř geoinformatiky a kartografie Notepad++ Laboratoř geoinformatiky a kartografie Užitečné odkazy ­ wysiwyg editory Laboratoř geoinformatiky a kartografie * Dreamweaver http://www.adobe.com/products/dreamweaver/ * Microsoft Frontpage http://www.microsoft.com/cze/office/office2003/frontpage/default.mspx * NVU http://www.czilla.cz/produkty/nvu/ 4 Užitečné odkazy ­ strukturní editory Laboratoř geoinformatiky a kartografie * Notepad++ http://notepad-plus.sourceforge.net/ http://www.slunecnice.cz/sw/notepad/ * PSPad http://www.pspad.com/cz/ * EasyPad http://www.slunecnice.cz/sw/easypad-standard/ * jEdit http://www.jedit.org/ XML (eXtended Markup Language) * XML je standard (resp. doporučení) jak vytvářet značkovací jazyky * metajazyk * vychází z SGML ­ je jeho podmnožinou * se základním standardem úzce souvisí další (např. XML Namespace, XInclude, XML Base, XML Infoset) * tyto plus další (XSLT, XSL-FO, XHTML, CSS,...) tvoří ,,rodinu" standardů XML * měl původně nahradit zastaralý a příliš extenzivní HTML 4 * nestalo se vývoj HTML 5.0 (snaha o multimedialitu ­ nové tagy

textový uzel ­ obsah elementu h1

textový uzel ­ obsah elementu p

- Prázdné elementy
je z logického hlediska ekvivalentem
Atributy Laboratoř geoinformatiky a kartografie - Dodatečné informace k elementu ­ např. jeho ID, požadované formátování ­ styl, odkazy na další elementy... - Konceptuálně je možné nahradit atributy elementy, ale kvůli přehlednosti se používá obojí - Obsah atributu na rozdíl od obsahu elementu není nijak (na úrovni obecných zásad XML standardů) dále strukturován - Fyzické pořadí zápisu více atributů v jednom elementu nemá na logický model vliv - Zápis je tvořen jménem a hodnotou
- Atributy zapisujeme do počáteční (i prázdné) značky elementu - Hodnota je vždy v " " nebo ,, a od jména ji dělí znak = - Jako u elementů nejsou přípustné dva atributy se stejným názvem 6 Textové uzly Laboratoř geoinformatiky a kartografie - Nesou textovou informaci - Ta není v celém elementu! -

Interaktivní mapy

Instrukce pro zpracování Laboratoř geoinformatiky a kartografie - Instrukce pro zpracování (processing-instruction) píšeme do značek - Informují aplikaci o postupu či nastavení nutném pro zpracování daných XML dat - Nepopisují (nepředstavují) obsah, ale zpracování dokumentu - Např. - href tomto příkladu neznamená atribut; atributy nejsou u instrukce pro zpracování možné Notace Laboratoř geoinformatiky a kartografie - Notaci (notation) píšeme do značek - Slouží zejména k popisu binárních (non-XML) entit ­ např. obrázků GIF, PNG,... - Jde o deklaraci způsobu zobrazení Komentáře Laboratoř geoinformatiky a kartografie - Podobně jako u HTML píšeme komentář (comment) do značek - Obsahem komentáře je text komentáře, nikoli celý komentář i se značkami - Komentář nebývá pro zpracování významný Znaky v XML dokumentech Laboratoř geoinformatiky a kartografie - Specifikace povoluje na určitých místech v XML dokumentech (např. název elementu, obsah atributu,...) pouze některé znaky - Vzhledem k internacionalizaci je třeba zvládnout a rozlišovat: Znakové sady (množiny znaků s pořadovými čísly ­ tj. přiřazení ordinální hodnoty znaku ­ např. Unicode) Kódování znaků (z dané sady), např. UTF-8; tj. ordinální hodnota znaku se kóduje do posloupnosti bajtů Znaková sada ASCII Laboratoř geoinformatiky a kartografie * American Standard Code for Information Interchange * 128 znaků (0..127) * nepodporuje diakritiku * dodnes ve Windows * využití Alt + číslo na numerické klávesnici * 8-bitová kódování (256 znaků) kvůli kompatibilitě prvních 128 znaků shodných s ASCII 7 Standardy Unicode, ISO 10646 Laboratoř geoinformatiky a kartografie - Oba standardy řeší stejný problém: znakové sady s více než 256 znaky - Původní návrh tzv. 16-ti bitového Unicode: až 64.000 znaků stačí pro evropské znaky, ale ne pro např. čínštinu - 32 bitový Unicode ­ prakticky ,,na věky" - Z 32 bitové škály se dnes používá většinou jen tzv. Basic Multilingual Plane pokrývající většinu jazyků - Ale i tak je v XML dokumentech možné používat všechny znaky Unicode Kódování Unicode Laboratoř geoinformatiky a kartografie - Všechny aplikace XML musejí být schopny zpracovat znaky Unicode bez ohledu na kódování; přesto je dobré znát Osmibitová tradiční: US-ASCII, ISO 8859-2 (ISO Latin 2), Windows-1250 ­ jen vybraná množina Unicode UTF-8: kódování všech znaků Unicode, každý znak na 1-6 bajtech; US-ASCII na jednom bajtu, ,,čeština" na dvou UTF-16: stejný princip; základní ukládací jednotkou je dvoubajtové slovo (16 bitů) UCS-2: přímé kódování Unicode, čísla znaků z BMP se zapíší přímo jako 2 bajty UCS-4; dtto ale na 4 bajtech ­ neúsporné (4 bajty pro US-ASCII i pro evropské jazyky) UTF-8 se bere jako implicitní