Extrémní mikrostanoviště
                                     RNDr. Martin Culek, Ph.D.

                                        Horní hranice lesa

   Horní hranice lesa obecně stoupá:

•       K obratníkům - vyšší teploty (=►veg. obd.)

•       Do nitra kontinetů - zonální kontinentalita

•       Do středu horské soustavy - horská kontinentalita.

•       S vyšší biodiversitou horských stromů

                     Horní hranice lesa ve střední Evropě (přibližné hodnoty)

•       Harz (Brocken 1142 m)                 – 1050 m

•       Záp. Krkonoše (Sněžka 1602 m)  – 1250 m

•       Jeseníky (Praděd 1491 m)          – 1330 m

•       Šumava SZ (Velký Javor 1457 m) – 1300 m

•       Šumava JV (Plechý 1378 m)        – nad 1400 m

•       Vysoké Tatry (Gerlach 2655 m)    – 1400-1600 m*

•       Severní Alpy (2500 m)           – 1600 m

•       Centrální Alpy (Engaden)(4000 m) – 2100 m*

•       Jižní Alpy (3000 m)             – 2000 m*

                         7. Vegetační stupeň – horní          hranice lesa





























                              Polštářová vegetace – mydlice nejmenší



                                       Salix  serphyllifolia

                                  Korutanské Alpy – sněhová pole





                                  7.-8. Vegetační stupeň - lavina

                                           ledovcový kar





                                       Pryskyřník ledovcový









                                        9. Vegetační stupeň
                                             - Krkonoše







                                   Žďárské vrchy, Krátká, 720 m

                                      Jeřáb – Blatiny, 740 m

                                    Blatiny – vrch Teplá, 780 m

                           Jižní Indický oc., ostr. Amsterdam, 37º j.š.

                                 Rašeliniště: 8. vegetační stupeň

                                     Rašeliniště (vrchoviště)

                                 Rašeliniště: 7. Vegetační stupeň

                              7. v.s.: Závěrečné stadium rašeliniště



                                      Šumava – Horská Kvilda

                                       Rašeliniště: 6. v.s.

                         Chalupská slať – Šumava. Stromovitá bříza pýřitá

                                     Rašeli-niště:  4.-5. v.s.





                                          Hadce - Mohleno





                                        Pod-mrv-ka had-cová















                                  Vápence    (Květnice u Tišnova)































                                       Antro-pogenní „skály“











                                     Zonace jeskyní dle světla



































































                              Židovník německý (Myricaria germanica)

















































                                Bioticky podmíněná mikrostanoviště

























  Hranická propast: - 289,5 m                                dosažená  hl. jezírka 220 m, kyselka
                                               17ºC



•        Netopýr velký – jediná popul. rozmnožující se v létě v jesk. na sever od Alp

•        Drabčík Atheta  spelaea

•        Štírek  Chthonius                           heterodactylus

•        Bakteriální                           „Soplíky“