Antropologie občanské společnosti podzim 2010 Politická antropologie Mgr. Bc. Alena Řiháková alkari@centrum.cz Politická antropologie •Subdisciplína antropologie zabývající se srovnávacím výzkumem vzniku, vývoje, fungování a směřování politických systémů a institucí v rámci různých kultur a civilizací. •Soustředí se na studium vlády, politických systémů, politické autority, vůdcovství, uplatňování moci, sociální kontroly, politické správy, legislativy a práva v konkrétních kulturních kontextech společnosti. •Významnou tematickou oblastí politické antropologie je analýza vztahu mezi mocí, násilím a legitimitou vlády. • • http://www.womenpr.com/site/component/content/article/3-lnb-article-cat/83-eadership Politická antropologie •Ustavuje se po 2. s. v., komparativní studie politiky již od začátku antropologie. •Balandier, Georgese (*1920): jeden ze zakladatelů politické antropologie. •Terénní výzkumy: zejména v Africe: vznik, vývoj, fungování a směřování politických systémů a institucí v rámci různých etnických a kulturních skupin. •političtí antropologové: •Maximalisté: politika jako sociokulturní fenomén, který je neoddělitelnou součástí lidské společnosti. •Minimalisté: takzvané přírodní národy politickou organizací v pravém slova smyslu nedisponují. • • http://mots.extraits.free.fr/georges_balandier.htm Politická antropologie •2. pol 19. stol: dominantní paradigma v sociokulturní antropologii evolucionismus (Ch. Darwin) •K. Marx (1818-1883): vláda a politika=produkty civilizace, nižší stádia byly typické anarchií. • •L. H. Morgan (1818-1881) •Tři evoluční stadia vývoje lidstva: •divošství – barbarství – civilizace; •I. Nejnižší stupeň divošství, „dětství lidstva“, hlavní obživou: plody a ořechy, vznik artikulované řeči. Ukončení: osvojení ohně a počátky rybaření. •II. Střední stupeň divošství nejrozsáhlejší migrace. Skončil vynálezem luku (na této úrovni skončili australští domorodci a Polynésané). •III. Nejvyšší stupeň divošství byl ukončen vynálezem hrnčířství („dnešní“ indiánské kmeny Jižní Ameriky). •IV Barbarství: indiánské kmeny na východ od Missouri, vynález zemědělství, domestikace a zavodňování na vyšší úroveň. •V. Střední stupeň barbarství je ohraničen nástupem doby železné; některé indiánské kmeny Střední Ameriky. •VI. Nejvyšší stupeň barbarství: stav řeckých kmenů za Homéra, italské kmeny před založením Říma a germánské kmeny římské doby. •VII. Stupeň civilizace byl podle Morgana dosažen, jakmile se rozšířilo užívání písma. • Politická antropologie •Reakce •A/ odmítnutí evolucionistické koncepce •B/ rostoucí mezera mezi USA a VB a Fr. • •Fr. E. Durkheim (kognitivní strukturalismus) •VB zdůraznění sociálních faktů + psych. aspekty kultury; v teorii dominuje idea funkce a struktury •USA částečný vliv Durkheima a historického partikularismu, Fr. Boas (sledování detailů každodenního života), difusionismus http://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%89mile_Durkheim Politická antropologie •Robert Harry Lowie (1883-1957) •Představitel difuzionismu. •Na základě empirických výzkumů (zejména v prostředí severoamerických indiánů) vyvrátil evolucionistické hypotézy (o existenci skupinového manželství v nativním a prehistorickém prostředí prokázáním výskytu jádrové rodiny i v preliterárních společnostech, i evolucionistickou představu, že matrilinearita předcházela patrilinearitu etc.) •The Origin of the State (1927) • •Zdůrazňující prostor proti času, konkrétnost vývoje proti jen abstraktním stanovením etap, period, stadií, jednotlivá etnika proti celému lidstvu, různorodé proti všeobecnosti a místo paralelně nezávislého vývoje jdoucího jedním směrem pak kontakty, migrace, komunikace. http://bancroft.berkeley.edu/Exhibits/anthro/5research1_lowie.html Politická antropologie •30. léta 20. století: •Psychologický funkcionalismus: B. Malinowski; metoda zúčastněného pozorování, inspirace pro britské výzkumy a analýzy v Africe. •Strukturální funkcionalismus A. R. Radcliffe-Brown; společnost coby rovnováha, v které každá část funguje k udržení celku-normy, hodnoty, ideální struktury. • •Cílem bylo instruovat koloniální autority o soc. systému pod jejich kontrolou (!to co sledovali bylo již podmíněno přítomností koloniální nadvlády). • • http://www.nndb.com/people/320/000099023/ http://www.andaman.org/BOOK/app-a/a-radcliffe-brown.htm Politická antropologie •Britská sociální antropologie: Bronisław Malinowski (1884-1942) a okruh jeho žáků •Zakladatel funkcionalismu •30. léta 20. století: zkoumali kulturní změny v Africe a transformaci tradičních afrických politických institucí. •spojil svůj funkcionalistický přístup s teorií potřeb (základním účelem kultury: uspokojování základních potřeb jedince) •Potřeby: biologické, instrumentální a symbolické. •Axiomy teorie potřeb: každá kultura musí uspokojovat biologické potřeby a každá kulturní invence a prvek, které předpokládají využití hmotných artefaktů a symbolismu, představují instrumentální posílení lidské anatomie a vztahují se přímo či nepřímo k uspokojení tělesných potřeb. • •Paradigma v sociokulturní antropologii, etnologii, sociologii a v dalších vědách, reagující na evolucionismus, difuzionismus a migracionismus, zařazující sociální a kulturní jevy do širšího kontextu a zjišťující, jaké plní funkce nebo jaké hrají role. Společnost a kultura jsou vnímány jako komplexní fungující systémy seberegulujících se částí, které na sebe navzájem působí a jsou pochopitelné jedině v souvislosti s celkovou konfigurací. Zakladatelskými osobnostmi v sociokulturní antropologii a etnologii jsou britští sociokulturní antropologové Bronisław Kasper Malinowski (1884–1942) a Alfred Reginald Radcliffe-Brown (1881–1955). http://www.nndb.com/people/320/000099023/ Politická antropologie •40. léta 20. století •Spojení afrických zkušeností a strukturalismu+funkcionalismu: na tomto pozadí se utváří politická antropologie: •African Political System ed. M. Fortes a E. E. Evans-Pritchard (rozlišení dvou politických systémů). • •50. léta 20. století •E. Leach a M. Gluckman, vychází z strukturalismu a funkcionalismu 30. a 40. let 20. století, posun od struktury a funkce k procesu a konfliktu. • • • Politická antropologie •Edmund Leach (1910-1989) •Vycházel ze strukturalismu i funkcionalismu •Zabýval se zejména výzkumy (založenými na konceptu strukturalismu) sociálních, politických a symbolických systémů, příbuzenstvím a mytologií v jihovýchodní Asii, z nichž vyniká zejména jeho analýza a interpretace politických systémů (gumlao a gumsa) Kačjinů, barmského etnika tibetočínského původu. •Gumlao-rovnostářský politický systém •Gumsa-politický systém založený na náčelnictví a nerovnosti, •Cílem je výzkum struktury objektů při důrazu na prioritu celku vůči částem a zkoumání vztahů mezi prvky daného systému. C. Lévi-Strauss vidí kulturu a společnost coby soubor znakových systémů určovaných skrytými univerzálními strukturami. Ty mají samy charakter systémů a změna jednoho prvku v systému vede k změnám dalších prvků. Strukturalismus studuje též charakter změny, kterou lze i předvídat, a její pravidla. Politická antropologie •Teorie konfliktů zaměřila pozornost na studium role politických konfliktů a střetu zájmů jak na individuální, tak na sociální úrovni . •Vychází z předpokladu, že formy lidského soužití vyhovují pouze části zúčastněných, ostatní jsou přinuceni, existuje neodstranitelná protikladnost zájmů. Teorie sleduje pro koho je daný stav funkční a komu slouží. •Vychází z K. Marxe, V. Pareto. • •Max Gluckman (1911-1975). •Strukturálně-funkcionální výzkum společnosti obohatil o historickou perspektivu a teorii konfliktů. • •Marxisticky orientovaná politická antropologie sleduje ve vztazích politické dominance a ekonomického vykořisťování zárodky třídní diferenciace. • • http://www.shikanda.net/ethnicity/illustrations_manch/manchest.htm Politická antropologie •USA •L. White: evoluce jako změna v energetické účinnosti; technologie: primární hybná síla •J. Steward. •Kontext ekologický a materialistický http://bentley.umich.edu/research/guides/anthropology/anthro_search.php?id=27 Politická antropologie •Eric Wolf (1923-1999) •Studoval: vývoj trhu a státu a koloniální situaci v Puerto Ricu + výzkumy s historickou perspektivou v mexické oblasti Bajío. •60. léta: problematika rolnických komunit: subkultury definované vlastním souborem hodnot •Terénní výzkum v Evropě: zkoumal dvě vesnice, které ležely na dvou stranách jazykové a politické hranice v Tyrolsku. Zajímal se o způsoby vzniku a udržování etnické identity v kontextu úzkých vazeb a spolupráce mezi oběma vesnicemi. •70. léta: výzkum evropské obchodní expanze, kterou studoval z perspektivy těch, kteří se stali její obětí. •Všechny sledované kultury mohou být chápány pouze ve vztahu k evropskému kapitalismu posledních století. • • • http://www.facebook.com/EricR.Wolf Politická antropologie • •Představitelé neoevolucionismu a kulturní ekologie obrátili v 60. letech pozornost antropologů k diachronní analýze a komparaci politických systémů a institucí v historické perspektivě (Morton H. Fried, Elman Rogers Service). •Service Elman R. (1915-1996) •Stoupenec multilineárního evolucionismu •Během kulturní evoluce se postupně vyvinuly čtyři základní typy sociální a politické organizace společnosti: 1.tlupa 2.kmen 3.náčelnictví 4.stát Politická antropologie •Postmodernismus – střet postmoderní a tradiční antropologie (v editorství časopisů, na ústavech, nové metody výzkumů a analýz. • •Globalizace: rostou toky: obchod, peníze, kultura, myšlenky, lidé – díky sofistikované technologii, komunikace a cestování. STÁT •První fortifikovaná města (Ur…) a s nimi i nová politická organizace v povodí řek Eufrat a Tigris (5500 Bp), chrámové náboženství (městské státy) + v dalších koutech planety. •Státy se vyvíjely bez většího vzájemného kontaktu v různých oblastech světa. LEWELLEN, T. C. Political Anthropology: An Introduction. Westport: Bergin & Garvey, 2003. ISBN 0-89789-890-7. p. 45 STÁT •FJe proces utváření státu univerzální? •Sexuální dimorfismus, specializace, kooperace a různá organizace a struktura je patrná i u dalších primátů, u člověka se objevila kulturní adaptace – symbolismus, sloužící ke komunikaci, sdílení myšlenek, dělba práce vytváří potenciál pro sociální organizaci a příbuzenské vazby. •Lovci sběrači jsou závislí na ekologické vyváženosti a selektivní tlaky pro změnu strategie – změna přichází s usedlým způsobem života a domestikací rostlin a zvířat, nicméně tyto podmínky nevedly vždy k tvorbě státu. LEWELLEN, T. C. Political Anthropology: An Introduction. Westport: Bergin & Garvey, 2003. ISBN 0-89789-890-7. p. 46 STÁT Teorie vzniku státu: •Teorie vnitřního konfliktu: •Engels, F.: The Origin of the Family, Private Property and the State (1891): navazuje na L. H. Morgana (nejranější fáze organizace byla komunistická s rovným sdílením zdrojů) a K. Marxe:technologická inovace-nadvýroba- soukromé vlastnictví-různý přístup ke zdrojům-nerovnost bohatství. •X složitost směny a komplexita systému vyžaduje redistribuci skrz centrální subjekt (vládce, byrokracie,…), sociální stratifikace je definovanou kvalitou státu. •X E. Service: koncept kapitalismu a socialismu nelze aplikovat na tlupy a kmeny. •X Morton F. stratifikace existuje, třídní systém souvisí s koncentrací moci v rukou elity a to vytváří konflikt ve společnosti. Tento ovšem není příčinou formování státu. • STÁT Teorie vzniku státu: •Teorie externího konfliktu: •Sociální Darwinismus a evoluční teorie: přežití silnějších jedinců aplikované na společnost: silnější, militaristicky orientovaná společnost ovládne slabší skupinu a sjednotí ji pod centralizovanou vládou s monopolem na užití síly. •Válka a podmaňování jsou v některých případech důležité ve vývoji některých států •X Společnost vysílá své síly v závislosti na populaci a organizaci, proto je válčení spíše funkcí spíše než příčinou dané sociální integrace. •X Válka mezi kmeny a náčelnickými skupinami spíše brání v ustavení státu, neboť rozptýlí své síly, jsou-li ohroženy mocí větší, než samy disponují. STÁT Teorie vzniku státu: •Teorie externího konfliktu: •Carniero, R.: teorie environmentálního vymezení •Války obvykle rozptylují lidi spíše než je sjednocují, k centralizaci vedou za výjimečných okolností. •Určující pro vznik prvních států byla zemědělská půda a hranicí byly hory, moře či poušť. Pokud se objeví taková omezení musí se populace sjednotit a zvýšit produktivitu. •Dva druhy nemohou obývat tentýž habitus a jeden eliminuje jiný, náčelnictví se sjednocují do států a ty do větších a větších jednotek. •Predikuje politickou unifikaci na planetě na rok 2300. STÁT Teorie vzniku státu: •Vliv populace a zavlažování •Vztah vzniku státu a růstu populace a populační hustoty. •Vztah populační hustoty a zdrojů produkce (koncentrace kolem Nilu). •Populace byly negativně omezovány nemocemi, hladomory → intensifikace produkce, nové technologie, rozvoj, využívání dříve neužité půdy, lepší využití kapacity území. •Rostoucí populace vyžaduje komplexní formy sociální a politické organizace. •Souvislost mezi zavlažováním a vznikem státu si všiml: Marx a Engels, Steward, J. •Wittfogel, K.: hydraulická teorie: roste složitost zavlažování polí, nároky na koordinaci a konstrukci systémů - spolu s vodou kontroluje elita; systémy závislé na vodě vyžadují centralizovaný systém dělby vody; vznikly dva systémy vlastnictví – soukromé, podmíněné dostupností vody, a státní, opřené o centralizovanou kontrolu nad vodními zdroji X Harris, M.:teorie není o vzniku státu, ale spíše o rozvoji určitého typu manažerského systému. Tlak je dán nejen populačním růstem, ale i přirozeným poklesem produktivity půdy. Klade důraz na potraviny a jejich vztah k velikosti populace X dodávky jídla jsou elastické (vliv technologie etc.) •Rozvoj zavlažovacích systémů a vznik států ovšem není kauzální vztah. • http://www.jacksbromeliads.com/incacivilizations.htm STÁT Teorie vzniku státu: •Institucionalizace vůdcovství: •E. Service: odmítl zavlažování i konflikt (od materiálních a přírodních determinant)→posun k strategiím rozhodování •Ve všech typech organizace společnosti vystupují lidé, kteří jsou výjimeční (talent, inteligence, síla…) – mají zvláštní status, ovšem nerovnosti jsou individuální. Okolnosti jako specializace a obchod, dělba práce přispívají k růstu centralizované redistribuce, která je v rukou „výjimečných jedinců“ společnosti. Takové postavení s sebou nese řadu benefitů a růst koncentrace administrativy→ustavení vůdcovství. Takové vůdcovství je nestabilní (smrt vládce), aby byly udrženy pozitiva centralizace musí být ustavena permanentní hierarchie-náčlenictví (chiefdom)→je třeba ustavit sílu udržující. • STÁT Teorie vzniku státu: •Systémové teorie •Většina současných antropologů zdůrazňuje více faktorů pro vznik státu: populaci, životní prostředí, technologie, zavodňování… •Pracuje se souborem principů: pozitivními a negativními zpětnými vazbami, počáteční impuls, udržení systému sebou samým a rozvoj systému. •Model inkorporuje předchozí teorie. •Společnost je vnímána jako adaptivní, flexibilní systém, který činní neustálé vnitřní přizpůsobení k různým tlakům. • Nucleation-urbanization, kumulace na malém prostoru, velká kooperace práce, tlak na lokální zdroje, rostoucí požadavky na intenzifikaci produkce potravy. Stratification, produktivnější zemědělská technika a lepší půda vede k různému bohatství jedinců. Nucleation a Stratification vyžadují centralizaci rozhodování, koordinaci. Zemědělství se stává více diferencované – pluh, zavodňování, sklizeň (př. jař, ozim, úhor). Vzniká nadprodukce a není potřeba, aby se všichni věnovali zemědělství, vzniká možnost řemeslné specializace. A faktory se navzájem ovlivňují… STÁT Teorie vzniku státu: •SHRNUTÍ: •Třídní stratifikace je kvalitou státu, ovšem ne příčinou jeho vzniku. Ovšem tato stratifikace je spolu s ekonomikou produkující přebytky nezbytná pro existenci prvních států. •Existuje kauzální vztah mezi státem a: •Populačním růstem a populační hustotou, •válkou (hrozbou války), •dobýváním, •vliv dříve existujících států. • •LEWELLEN, T. C. Political Anthropology: An Introduction. Westport: Bergin & Garvey, 2003. ISBN 0-89789-890-7.