MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 Fauna obratlovcůČR (+SR) 1. Úvod geomorfologická, hydrologická a vegetační charakteristika, ohrožení a ochrana 2. Mihule a ryby I INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ Fauna obratlovcůČR a SR 1. ÚVOD Zeměpisná mapa České republiky Vegetační mapa Evropy Tundra Northern conifer forests and boreal formations Mixed forests | Beech and oak Mm' forests mm Atlantic heathlands I and forests mm Continental oak I forests I Eastern Europe grasslands ggjjL Mountain formations : m^ subalpine forests and shrublands mm Mountain formations mm alpine grasslands Mediterranean sclcrophyllous forests ■Mediterranean steppic formations Submcditerrancan montane forests mm Oromediterranean I formations mm Arabo Caspian I steppic formations Hydrologická poloha ČR (umoří) □ Severní moře □ Černé moře □ Baltské moře Hanel & Lusk 2005 Hydrologické celky ČR (povodí) A - Ohře B - dol. Labe C - stř. Labe D - hor. Labe E - Berounka F - dol. Vltava G - Sázava H - Otava I - hor. Vltava J - Lužnice K - hor. Morava L - hor. Dyje+Svratka M - dol. Morava + Dyje N - stř. Morava O - Bečva P - Odra Hanel & Lusk 2005 Mapa povodí ČR a SR Ohrožení a ochrana Plesník et al., 2004: Červený seznam obratlovců z území ČR, ČS a IUCN Příroda, Praha, 22; 2010 IUCN Red List of Threatened Species (www.iucnredlist.org) EX Extinct Vyhynulý EW Extinct in the wild Vyhynulý nebo vyhubený ve volné přírodě RE Regionally extinct Regionálně vymizelý CR Critically endangered Kriticky ohrožený EN Endangered Ohrožený VU Vulnerable Zranitelný NT Near threatened Téměř ohrožený LC Least concern Málo dotčený DD Data deficient Nedostatečné údaje NE Not evaluated Nevyhodnocený Vyhláška č. 395/1992, resp. 175/2006, zákon č. 114/1992, o ochraně přírody a krajiny KO kriticky ohrožený SO silně ohrožený O ohrožený Fauna obratIovcůČR (+SR) 2. Mihule a ryby I CRANIATA - lebečnatci Myxinoidea - sIiznatky VERTEBRATA - obratlovci t Placodermi - pancířnatci Chondrichthyes - paryby t Acanthodii - trnoploutví Actinopterygii - paprskoploutví Sarcopterygii - svaloploutví, nozdratí Cyclostomata Myxinoidea Petromyzontes Agnatha t Placodermi Chondrichthyes t Acanthodii Actinopterygii Sarcopterygii Gnathostomata Osteichthyes Osteognathostomata Petromyzontes - Mihule Petromyzontidae - mihulovití Petromyzon marinusLinnaeus, 1758 - mihule mořská, -, RE, -Eudontomyzon mariae (Berg, 1931) - mihule ukrajinská, CR, LR/nt, KO Eudontomyzon danfordiRegan, 1911 - mihule karpatská, LC, -, -Lampetra fluviatilis (Linnaeus, 1758) - mihule říční, RE, LR/nt Lampetraplaneri(Bloch, 1784) - mihule potoční, EN, -, KO E vladykovi Oliva & Zanandrea, syn. E mariae ? H jen SR 1959 -mihule Vladykova, CR, LC, KO, Kottelat, M. and J. Freyhof 2007 Handbook of European freshwater fishes. Publications Kottelat, Cornol, Switzerland. 646 p Petromyzon marinus - mihule mořská Eudontomyzon mariae - mihule ukrajinská podle: Maria Ivanovová - Bergová, manželka L.S. Berga E vladykovi Oliva & Zanandrea, 1959 -mihule Vladykova Eudontomyzon danfordi - mihule karpatská E graciiis (Kux, 1965) Petromyzon marinus - mihule mořská 1857-1902 V posledních letech: D-Bad Schandau u Hřenska Poslední: 1902 - Labe u Děčína 12° 13° 14° 15° 16° 17° 18° 19° 1968-2005 1968-Kux, od 1995-Hanel, 1998-16 larev/ha, 2005-45 larev, 2006-327 larev/ha - elektrolov Lampetra planeri - mihule potoční (minoha, juv) 12" 13° 14° 15° 16° 17° 18° 19 400 event. lokalit v ČR; v povodí Labe a Odry (98% lokalit); v povodí Moravy (2%) jen izolované populace, před 1969 v povodí Moravy (Marsovský potok v povodí Jihlavy), 90. léta 20 st. - Bušínský potok a Morava u Bludova; dnes povodí horní Moravy od Rudy na Moravě po soutok s Desnou a v dolní Desné. Početnost larev v ČR: 311-7067 ks/ha, bioindikátor čistoty 1866-1879 0 50 km Lflu: kdysi Labe, dnes v D-Bad schandau u Hřenska, event. Praha a Mělník (do 1879), Divoká Orlice (1872), Odra u Bohumína (1785) Recept z knížky dr. Jiřího Handsche -Labské rybářství v Čechách a Míšeňsku z 16. století Mihule mořská. Živá se polije krétským vínem, ve kterém se utopí. Pro úsporu lze použít i obyčejné víno. Pak se zařízne a do vína se zachytí krev. Nakrájí se na kusy a uvaří se ve vodě. Do směsi vína a krve se přidá skořice, hřebíček, zázvor, malé hrozinky, mandle a celý pepř. Vše se svaří. Vařená ryba se vloží do omáčky a ještě jednou se povaří. Může se nechat týden uležet. Takto připravena přichází mihule mořská na stůl velmožů. Mihule říční. Čerstvá se uvaří ve slané vodě. Připravuje se s omáčkou z vína, cukru, skořice, malých hrozinek, hřebíčku a zázvoru. Pro barvu se přidává třešňová šťáva a k tomu několik kuliček pepře nebo škrob se šafránem. Uzená mihule říční se uvaří ve vodě a opeče na rožni. Mihule potoční je méně chutná než mřenka. Vaří se ve slané vodě nebo se peče na másle. Actinopterygii - paprskoploutví Cladistia (bichiři) Chondrostei (chrupavčití) Actinopteri Neopterygii Ginglymodi (kostlíni) Halecomorphi (kaprouni) Teleostei (kostnatí) Actinopterygii - Paprskoploutví Chondrostei - Chrupavčití Acipenseriformes - Jeseteři Acipenseridae - jeseterovití Huso huso (Linnaeus, 1758) - vyza velká, RE, EN Acipenser nudiventris Lovetzky, 1828 - jeseter hladký Acipenser ruthenus Linnaeus, 1758 -jeseter malý, CR Acipenser gueldenstaedtii Brandt, 1833 - jeseter ruský Acipenser sturio Linnaeus, 1758 - jeseter velký, RE, CR Acipenser stellatus Pallas, 1811 - jeseter hvězdnatý Acipenser baerii Brandt, 1869 - jeseter sibiřský Polyodontidae - veslonosovití Polyodon spathula (Walbaum, 1792) - veslonos americký ■ jen SR ■ introdukce Huso huso (Linnaeus, 1758) - vyza velká Morava u Lanžhota (1916?), v SR - Dunaj, poslední 1926 - u Štúrova, chov Mydlovary Ti 431 45 47 49) Ši 53 ŠŠl 57 59 6l] 63 66 67] 69 T\ 73J 75 77 79 13° 14° 15° 16° 17c 18° 1990-2005 Acipenser sturio - jeseter velký 1858-1870 (1856)), 1996 z Ruska jikry (akvakultura v Mydlovarech). Poslední 1903 - Labe, Prosmyky u Litoměřic Acipenser gueldenstaedtii - jeseter ruský Jen SR Dunaj a slovenská Morava, netažná forma, dodnes, ale poslední doklad 1987 - Dunaj - Bratislava Acipenser stellatus- jeseter hvězdnatý Jen SR Dunaj - poslední u Komárna 1926 Acipenser baerii - jeseter sibiřský Jen v akvakulturách (ČR i SR) Polyodontidae - veslonosovití Pglvodgi^patl^^ fa Veslonos - do Evropy 1970 z Ruska (původ Mississippi), do ČR 1995 z Ruska a USA -Mydlovary, dnes 100 ks juvenilů 5-10 kg; dovoz 10 ks do SR v 1993 z Maďarska (do 40cm), 2004 - 1 kus Hrušovská zdrž Dunaje u Čunova - splaven z horního Dunaje, kam unikl z rybníků nebo byl ilegálně vypuštěn (Rakousko nebo Německo);ve volných vodách NE Teleostei - kostnatí -Osteoglossomorpha Elopomorpha Clupeomorpha -Cypriniformes -Characiformes -Siluriformes (ostnojazyční, f. rypounovití-Mormyridae, ostnojazykovití-Arapaima) (holobřiší - Anguilliformes, f. úhořovití, murénovití) (bezostní - Clupeiformes, f. sleďovití, sardelovití) (máloostní, f. kaprovití, sekavcovití, mřenkovití) (trnobřiší, f. tetrovití) (sumci, f. sumečkovití, sumcovití, pasumcovití) Salmoniformes (lososotvární, f. lososovití) Esociformes (štikotvární, f. štikovití, blatňákovití) c Gadiformes (hrdloploutví, f. treskovití) Lophiiformes (ďasové, f. ďasovití) Acanthopterygii Osteoglosomorpha Elopomorpha — incl. Anguilliformes - holobřiší — Clupeomorpha — incl. Clupeiformes - bezostní Y Euteleostei Ostariophysi — incl. Cypriniformes, Characiiformes, Siluriformes „Protacanthopterygii" (Salmoniformes, Esociformes) Stomiiformes Neoteleostei — Aulopiformes Myctophiformes Acanthomorpha Acanthopterygii MugiIiformes (cípaIové, f. cípaIovití) Atheriniformes (gavúni, f. gavúnovití) BeIoniformes (jehIotvární, f. jehIicovití, Ietounovití) '— Cyprinodontiformes (haIančíkovci, f. haIančíkovití, živorodkovití) Gasterosteiformes (voInoostní, f. koIjuškovití, jehIovití) Scorpaeniformes (ropušnicotvární, f. ropušnicovití, vrankovití) Tetraodontiformes (čtverzubci, f. čtverzubcovití, havýšovití, ježíkovití) PIeuronectiformes (pIatýsi, f. kambaIovití, pIatýsovití, jazykovití) -Perciformes (ostnopIoutví) - kanicovití okounkovití okounovití stříkounovití sapínovití sIizounovití hIaváčovití (hIaváči, Iezci, hIavačka) vrubozobcovití (CichIidae) sapínovití kIipkovití pomcovití makreIovití mečounovití Iezounovití čichavcovití Iabyrintkovití Teleostei - Kostnatí ELOPOMORPHA Anguilliformes - Holobřiší Anguillidae - úhořovití Anguilla anguilla (Linnaeus, 1758) - uhorncni, NT CLUPEOMORPHA Clupeiformes - Bezostní Clupeidae - sleďovití Alosa alosa (Linnaeus, 1758) - placka pomoranská, RE, DD AnguiIIiformes - HoIobřiší Anguillidae - úhořovití AnguiIIa anguiIIa (Linnaeus, 1758) Clupeiformes - Bezostní Clupeidae - sleďovití AIosa aIosa (Linnaeus, 1758) - placka pomořanská yi "ff "ff 'I v v ^ v f Anguilla anguilla -uhořřicni Alosa alosa - placka pomořanská ~4Í 431 45 47 49? 51 ŠŠ 5Š| 57 59 |Íj 63 65 67] Š9 71 73| 75 77 79 13° 14Ů 15C 16° 17° 13" 0_SO km Pův. povodí Labe, dovoz monté již od 19. století, v Labi pod Střekovem v posledních letech prokázána přirozená migrace, v krevním séru ichtyotoxin - imunizace proti zmijímu uštknutí. PoCetnost v tekoucích vodách 261 ks/ha, 492 mapovacích Čtverců, v ČR znám od 17. století 1859-1871 Labe, Vltava, v minulosti, tažná, Vltavou až do Prahy, Labem k Obříství, v květnu na trzích (ryba májová), plůdek v říjnu, první 1859 Praha, poslední 1871 Lobkovice. Cypriniformes - Máloostní Cyprinidae - kaprovití I Cyprinus carpio Linnaeus, 175B - kapr obecný Cyprinus carpio carpio m. hungaricus - sazan, CR, DD, O Carassius carassius (Linnaeus, 175B) - karas obecný, EN Carassius auratus (Linnaeus, 175B) - karas stříbřitý Barbus barbus (Linnaeus, 175B) - parma obecná, NT Barbus carpathicus (KotIík, TsigenopouIos, Ráb et Berrebi, 2002) - parma karpatská b jen sr Tinca tinca (Linnaeus, 175B) - Iín obecný Gobio gobio (Linnaeus, 175B) - hrouzek obecný Romanogobio kesslerii Dybowski, 1B62 - hrouzek KessIerův,CR,DD,KO Romanogobio albipinnatus Lukasch, 1933 - hrouzek běIopIoutvý,VU,DD Romanogobio uranoscopus (Agassiz, 1B2B) - hrouzek dIouhovousý Cyprinus carpio Linnaeus, 1758 - kapr obecný Cyprinus carpio - kapr obecný Cyprinus carpio carpio m. hungaricus Vlast - od Japonska k Černému moři, do Evropy - Dunaj před 10-8 000 lety - nízkotělá forma sazan, jinde nepůvodní, dovoz amurského sazana z Ukrajiny?(1983 Vodňany), druhotné zdivočení evropského (dunajského) kapra, který se v 18. století dostal do Japonska z Holandska, sazan se kříží s domácím kaprem, nízkotělý kapr z Dyje (1997) není kříženec, ani východoasijská forma - asi sazan, domestikace sazana v Evropě již Římany, v ČR v 11. stol., chovy v 15. a 16. stol. Carassius carassius - karas obecný 1960-2005 Carassius auratus - karas stříbřitý 60. léta - invaze z Maďarska do SR, 70. léta na Moravu, po 1980 v Čechách, gynogeneze - sexuální parazitismus Pův. není znám, zavlečení do Evropy: C. auratus (teplomilnější, J-Evropa, V.B., C. gibelio (chladnomilnější, stř. a V-Evropa), nově zavlečen karas ginbuna - C. langsdorfi, Chrudimka u Bojanova 2000 (NM) - nový druh pro Evropu. C. auratus auratus C. auratus gibelio C. auratus lengsdorfi 12° 13° 14" 15" 16° 17" 18° 19° [38 40 42 |44 46 46 |B0 52 54 [56 56 60 [62 64 66 J6B 70 72 |74 76 78 41 431 45 47 49J 51 53 55] 57 59 6Í| 63 65 67] 69 71 73] 75 77 79 13° 14° 15° 16° 17° 18° 1982-2005 Barbus barbus (Linnaeus, 1758) - parma obecná Barbus carpathicus (Kotlík, Tsigenopoulos, Ráb et Berrebi, 2002) - parma karpatská Tinca tinca (Linnaeus, 1758) - lín obecný 1961-2005 Barbus carpathicus - parma karpatská (Kotlík, Tsigenopoulos, Ráb, Berrebi, 2002) Dříve B.meridionalis petenyi nebo B. petenyi, karpatský endemit, Topla, Laborec, Ondava, Torysa - Dunajec, Poprad Tinea tinea (Linnaeus, 1758) - lín obecný 12° 13° 14° 15° 16° 17° 18° 19' ', l " |3B 40 42 |44 46 48 J 50 52 54 |56 58 60 |B2 64 66 |68 70 72 |74 76 76 "41 43| 45 47 4Š| 61 53 55] 57 59 ilj 63 65 67] 69 71 Ť3| 7Š 77 79 13° 14° 15° 16° 17° 18° 0_50 km 196Q-2QQ5 Gobio gobio (Linnaeus, 1758) - hrouzek obecný Gobio gobio = G. gobio (SM, BM, ČM), G. obtusirostris (BM, ČM), G. carpathicus (ČM), G. sp. 1 (jen SR) Romanogobio kesslerii Dybowski, 1862 - hrouzek Kesslerův Romanogobio kesslerii = R. kesslerii, R. banaticus, R. carpathorossicus (Tisa, SR, species-in-waiting) Romanogobio albipinnatus Lukasch, 1933 - hrouzek běloploutvý Romanogobio albipinnatus = R. vladykovi, R. belingi (jen Labe ČR) Romanogobio uranoscopus (Agassiz, 1828) - hrouzek dlouhovousý Romanogobio uranoscopus (syn. Rheogobio) = R. uranoscopus, R. frici (jen SR, CR) Gobio gobio - hrouzek obecný Romanogobio kesslerii - hrouzek Kesslerův 12° 13° 14° 15° 16° 17° 18° 19' 51° Í38 40 42 (]4 46 48 |50 52 54 {56 58 60 | 62 64 66 J6S 70 72 |74 76 78 1958-2005 12° 13° 14" 15° 16° 17° 18° 19" Tf 43[ 45 47 " 49l 51 53 5ů] 57 59 6l| 63 65 B7J 69 71 73| 76 77 "79 13° 14" 15* 16ů 17° 18° y ____JQkm R.kesslerii - 1950-1kus, 1951-2ks - Bečva u Lipníka n.B.; 1951 - 4 ks Bečva u Lhotky u VM; 1996-1999 - Bečva u Přerova; dnes Bečva od VM po ústí do Moravy; 2003 -Morava nad ústím Bečvy - Tovačov, Dub n.M. až k jezu u Bolelouci; 2004 - Morava po proudu - u Kroměříže (207,4km), v Bečvě výrazně početnější než G. gobio. R.albipinnatus - p. Moravy a Dyje, početný na Soutoku, zejména v Kyjovce až po Hodonín, jinak mozaikovitě v povodí Dyje a v Moravě až po Olomouc včetně přítoků; R.albipinnatus x R. belingi - p. Labe - Hřensko, Neratovice, moravské populace mohou patřit druhu R. vladykovi. Cypriniformes - MáIoostní Cyprinidae - kaprovití II Alburnus alburnus (Linnaeus, 175B) - oukIej obecná Alburnus chalcoides (GueIdenstaedt, 1772) - oukIejice dunajská Alburnoides bipunctatus (BIoch, 17B2) - oukIejka pruhovaná, EN,-,SO Abramis bjoerkna (Linnaeus, 175B) - cejnek maIý Abramis brama (Linnaeus, 175B) - cejn veIký Abramis sapa (PaIIas, 1B11) - cejn perIeťový, CR, -, O Abramis ballerus (Linnaeus, 175B) - cejn siný, VU Vimba vimba (Linnaeus, 175B) - podoustev říční, VU Pelecus cultratus (Linnaeus, 175B) - ostrucha křivočará, CR, DD, SO Hypophthalmichthys molitrix (VaIenciennes, 1B44) - toIstoIobik bíIý Aristichthys nobilis (Richardson, 1B44) - toIstoIobec pestrý ■ jen SR .... vyIoučený výskyt introdukce j j j j AIburnus aIburnus (Linnaeus, 1758) - ouklej obecná AIburnus chaIcoides (Gueldenstaedt, 1772) - ouklejice dunajská AIburnoides bipunctatus (Bloch, 1782) - ouklejka pruhovaná AIburnoides bipunctatus - ouklejka pruhovaná 4Í 431 45 47 išš] Ši 53 5Š| 57 Ši Ši] 63 65 67j 69 Ťí 73[ 75 77 Ťi) 13° 14° 15° 16° 17° 18° O_ Ml km 1993-2005 Abramis bjoerkna (Linnaeus, 1758) - cejnek malý Abramis brama (Linnaeus, 1758) - cejn velký Abramis sapa (Pallas, 1811) - cejn perleťový Abramis baIIerus (Linnaeus, 1758) - cejn siný 1951-2005 1957-2005 Abramis sapa - cejn perleťový Abramis ballerus - cejn siný l'l ŕ ■ i., n 17° 18° 19° 54 66 |sa 70 72 [74 76 76 12° 13" 14° 15° M " jH8 40 42 J44 46 46 50 52 54 [SS S8 ,51° ,49° 49d 71 73 75 77 73 "'ÍŤ 43] 46 47 li] 51 53 5Š1 57 59 ěíl 63 65 ŠtT Asap - v hloubkách pomalu tekoucích - 49° 1985-2005 vod, v ČR jen dolní úseky Moravy a Dyje, Č R KO, SR O Abal - nížinné toky (Morava a Dyje s 1995-2005 přítoky), Labe pod Střekovem (16.6.2003) Vimba vimba (Linnaeus, 1758) - podoustev říční PeIecus cuItratus (Linnaeus, 1758) - ostrucha křivočará Vimba vimba - podoustev říční (51° N 40 42 J4j 46 48 (50 52 54 |56 58 60 |62 64 66 |68 70 72 |74 76 78 V řece Moravě vzácně, velké nádrže, hluboká místa s proudící vodou, jikry na kamenitém nebo písčitém podkladě, místo upravuje. 41 43] 45 47 49| 51 53 5š| 57 59 6T| 63 66 Št] 59 71 ŤŠ] 75 ťť 79 13° 14° 15° 16° 17° 18° 1955-2005 Pelecus cultratus - ostrucha křivočará ČR - od 1990 v dolní Moravě a Dyji - oblast soutoku, vyšší početnost po povodních 1996, dnes náhodný výskyt; při výlovu rybníka Starohradišťského na Žďársku v roce 1965 vyloveno několik desítek o velikosti 10-15 cm původ nejasný! Pelagický tažný druh 1990-2005 Hypophthalmichthys molitrix (Valenciennes, 1844) - tolstolobik bílý Aristichthys nobilis (Richardson, 1844) - tolstolobec pestrý 4143]45 47 49) 61 33 56| 57 59 6lf 13° 14° 15° 16° 65 67| 17° Ti 73] 7lT 1f 77 79 50 km H. mol.:Z povodí Amuru, v ČR od 1964 - Vodňany, dnes chován v rybnících, v SR - 1968 v Dunaji a poté v jiných volných vodách (Morava, Váh, Hron, Bodrog) - únik z nádrží; po povodních i v řekách ČR; na mapě jen výskyt ve volných vodách; výtěr v Pohořelicích A.nob.: Z JV Asie, v ČR od 1964, ve SR od 1984 - rybníky, ale v Dunaji již v 1971 Cypriniformes - Máloostní Cyprinidae - kaprovití III Phoxinus phoxinus (Linnaeus, 1758) - střevle potoční, VU, -, O Leucaspius delineatus (Heckel, 1843) - slunka obecná, EN Aspius aspius (Linnaeus, 1758) - bolen dravý Scardinius erythrophthalmus (Linnaeus, 1758) - perlín ostrobřichý Phoxinus phoxinus -střevle potoční Střevle - chladné vody, ale i Vltava v Praze a Svitava v Brně; vysázena i do chladných stojatých vod -Mořské oko, Hnileká nádrž. Bioindikátor čistých vod, potrava pstruha, hostitel glochidií perlorodky říční 1959-2005 Leucaspius deIineatus - slunka obecná 1964-2005 Aspius aspius - bolen dravý Říční ryba, i v údolních nádržích, v proudící vodě vyhledává klidná místa (pod jezy apod.). V létě pod hladinou dále od břehu, k břehu jen při lovu; v zimě v hluboké vodě; mladé ryby v hejnech 1957-2005 1955-2005 Cypriniformes - Máloostní Cyprinidae - kaprovití IV ■ introdukce vyloučený výskyt RutiIus rutiIus (Linnaeus, 1758) - plotice obecná RutiIus pigus (Lacépede, 1803) - plotice lesklá, RE, DD RutiIus meindingerii (Meckel, 1851) - plotice perleťová Leuciscus Ieuciscus (Linnaeus, 1758) - jelec proudník Leuciscus cephaIus (Linnaeus, 1758) - jelec tloušť Leuciscus idus (Linnaeus, 1758) - jelec jesen, VU, -, O Ctenopharyngodon ideIIa (Richardson, 1845) - amur bílý MyIopharyngodon piceus (Richardson, 1846) - amurovec černý Chondrostoma nasus (Linnaeus, 1758) - ostroretka stěhovavá, VU Pseudorasbora parva (Temminck et Schlegel, 1846) -střevlička východní Rhodeus amarus (Bloch, 1782) - hořavka duhová, EN 1951-2005 1854-1955 p. lesklá - Dunaj a jeho přítoky (Hron, Nitra a Váh), ramena, V SR - Tisa a Latorica; ČR - kdysi v Moravě až po Olomouc (1864), později u Lanžhota a v Dyji u Břeclavi (1955), RE Rutilus meindingerii - plotice perleťová Jen 1 nález - Dunaj u Radvaně n/D., asi splavena z horního Dunaje z Rakouska. Jinak alpská jezera dunajského systému; MM v době tření červené břicho, velké třecí vyrážky (zrnko rýže). Leuciscus leuciscus - jelec proudník a Leuciscus cephalus - jelec tloušť 1955-2005 1964-2005 Leuciscus idus - jelec jesen 1960-2005 Ctenopharyngodon idella (Richardson, 1845) -amurbílý MyIopharyngodon piceus (Richardson, 1846) - amurovec černý Chondrostoma nasus (Linnaeus, 1758) - ostroretka stěhovavá Ctenopharyngodon idella -amurbílý 12° 13" 14' 15° 16° 17c 18° 19' r,1u J36 40 42 [44 4 6 48 |50 52 54 J56 58 5Q |62 64 65 |6S 70 72 |T4 76 ...79...j 71 43[ 45 47 49] 51 53 5Š] 57 59 6Í] 53 56 67] 69" 'Yí 7Š| 75 77 79 13" 14° 15a 16° 17° 13Ů O_50 km 1981-2005 Amur bílý -jižní Čína, od 1961 na Třeboňsku, od 1967 v SR v Dunaji, od 1972 v ČR vysazován do volných vod; i vkalných vodách, makrofytofág, jen umělý výtěr, biomeliátor. Amurovec černý - 1963 - z Číny do Maďarska; dnes akvakultury Pohořelice a Vodňany. moluskofágní. Chondrostoma nasus - ostroretka stěhovavá 12° 13° 14° 15° 16° 17° 18° 19° 51°j38 40 í2 |44 46 48 |5Q 52 54 [56 56 60 |62 54 66 [6B 70 72 |74 Ostroretka - pův jen v povodí Moravy a Odry, od 60. let vysaována i do řek povodí Labe. V době tření dlouhé migrace (desítky km), seškrabuje řasové nárosty na kamenech. Pseudorasbora parva -střevlička východní Rhodeus amarus -hořavka duhová 12° 13° 14° 15° 16° 17° 18" 19° M" lifi 40 42 ^14 46 48 |S0 52 54 |56 55 50 |6Z 64 56 fc8 70 72 |74 76 ?S 41 43J 45 47 ^9) SI 53 66J 57 59 ělj 63 65 67] 69 71 73| 75 77 79 13° 14° 15° 16" 17° 18° 0 5Q km 1982-2005 Střevlička - z JV Asie, do ČR s plůdkem z Maďarska, 1974 v mrtvém ramenu Tisy, počátkem 80. let na Moravu a do Čech, slepá ramena, do nádrží díky záplavám nebo s násadou jiných ryb; invazní druh - odolná k parazitům, mnohodávkový výtěr, hlídání, rychlé dospívání (1 rok), konkurent mladým chovným rybám « «| 45 47 49] 51 53 55] 57 59 6Ť] 63 65 67] 69 TI Ťli 75 tt7< 13° 14° 15° 16° 17" 18° Hořavka - ostrůvkovitý výskyt, teplé stojaté vody, vazba na Unio, naše nejmenší ryba do 9 cm, ostrakofilní Cyprinidae - kaprovití RutiIus rutiIus (Linnaeus, 1758) - plotice obecná RutiIus pigus (Lacépčde, 1803) - plotice lesklá RutiIus meindingerii (Meckel, 1851) - plotice perleťová Leuciscus Ieuciscus (Linnaeus, 1758) - jelec proudník Leuciscus cephaIus (Linnaeus, 1758) - jelec tloušť Leuciscus idus (Linnaeus, 1758) - jelec jesen Phoxinus phoxinus (Linnaeus, 1758) - střevle potoční Scardinius erythrophthaImus (Linnaeus, 1758) - perlín ostrobřichý Ctenopharyngodon ideIIa (Valenciennes, 1844) - amur bílý Aspius aspius (Linnaeus, 1758) - bolen dravý Leucaspius deIineatus (Meckel, 1843) - slunka obecná Tinca tinca (Linnaeus, 1758) - lín obecný Chondrostoma nasus (Linnaeus, 1758) - ostroretka stěhovavá Pseudorasbora parva ((Temminck et Schlegel, 1846)- střevlička východní Gobio gobio (Linnaeus, 1758) - hrouzek obecný Romanogobio kessIerii Dybowski, 1862 - hrouzek Kesslerův Romanogobio aIbipinnatus Lukasch, 1933 - hrouzek běloploutvý Romanogobio uranoscopus (Agassiz, 1828) - hrouzek dlouhovousý jen SR i - - - i x .... vyloučený výskyt introdukce j j j j Cyprinidae - kaprovití Barbus barbus (Linnaeus, 1758) - parma obecná Barbus carpathicus (Kotlík, Tsigenopoulos, Ráb et Berrebi, 2002) - parma karpatská AIburnus aIburnus (Linnaeus, 1758) - ouklej obecná AIburnus chaIcoides (Gueldenstaedt, 1772) - ouklejice dunajská AIburnoides bipunctatus (Bloch, 1782) - ouklejka pruhovaná Abramis bjoerkna (Linnaeus, 1758) - cejnek malý Abramis brama (Linnaeus, 1758) - cejn velký Abramis sapa (Pallas, 1811) - cejn perleťový Abramis baIIerus (Linnaeus, 1758) - cejn siný Vimba vimba (Linnaeus, 1758) - podoustev říční PeIecus cuItratus (Linnaeus, 1758) - ostrucha křivočará Rhodeus amarus (Bloch, 1782) - hořavka duhová Carassius carassius (Linnaeus, 1758) - karas obecný Carassius auratus (Linnaeus, 1758) - karas stříbřitý Cyprinus carpio Linnaeus, 1758 - kapr obecný HypophthaImichthys moIitrix (Valenciennes, 1844) - tolstolobik bílý Aristichthys nobiIis (Richardson, 1845) - tolstolobec pestrý MyIopharyngodon piceus (Richardson, 1845) - amurovec černý ■ jen SR ■ introdukce Cypriniformes - Máloostní Catostomidae - pakaprovcovití Ictiobus cyprinellus (Valenciennes, 1844) - kaprovec velkoústý Ictiobus niger (Rafinesque, 1819) - kaprovec černý ■ introdukce