hmyzožravci (Eulipotyphla)
letouni (Chiroptera)


Hmyzožravci (Eulipotyphla)
nMalá mozkovna, protažené rostrum, úplný málo specializovaný chrup, největší zuby jsou první řezáky
(ježci, rejsci), špičáky (krtci), hrotité moláry (sekodontní)
n
nstoličky s ostrými hrbolky W (vs. šelmy)
n
n3 čeledi
nježkovití (Echinaceidae)
nkrtkovití (Talpidae)
nrejskovití (Soricidae)
n

čeleď: ježkovití (Erinaceidae)
krátká obličejová část lebky, slabý sagitální hřeben, silné jařmové oblouky, malé bubínkové výdutě,
trvalý chrup =36, mléčný chybí stoličky=24. 3133
2123
Ježek východní (Erinaceus roumanicus)
Ježek západní (Erinaceus europaeus)

Eeur – stejnoměrný vzor
 na ostnech, uhlazené ostny,
tmavá skvrna , brýle
jezci
Erou – nepravidelný vzor
 na ostnech, „rozcuchaný“,
světlé břicho, juv hlava i
břicho hněhé, bílá náprsenka

lebky ježků
lebky_jezci
tvar čelních a nosních kostí,
mezičelisti
a západní,  b východní
kloubní
úhlový výběžek

nčeleď: krtkovití (Talpidae)
upřizpůsobeni životu pod zemí, mohutné lopatkovité končetiny, protáhlá lebka se slabými jařmovými
oblouky, bez bubínkových výdutí, C1 větší než řezáky 3143
u           3143
uKrtek obecný (Talpa europaea)
u
n

nčeleď: rejskovití (Soricidae)
unejmenší, lebka bez jařmových oblouků a bubínkových výdutí, největší jsou přední řezáky
u
ubělozubky – korunky zubů světlé, vřetena odstávajících chlupů na ocase, větší ušní boltce, 3113
u 2013
u
urejskové – korunky zubů zbarvené červeně, nemají na ocase odstávající chlupy, spodní řezák svrchu
hrbolkovitý, 3133
u 2103
u
urejsec – korunky zubů zbarvené červeně, nemají na ocase odstávající chlupy, spodní řezák svrchu
hladký 3123
u 2013

rejsek vs rejsec - tvar úlového výběžku je odlišný
Sorex – za I1 pět jednohrotých zubů, řezák hrbolkovitý
Neomys – za I1 čtyři jednohroté zuby, spodní řezák svrchu hladký
Crocidura - nemá 2 otvory v zúžení lebky mezi očnicemi
neomys
Staří jedinci Sorex obroušená hrana do hladka!

rejsec vodní (Neomys fodiens)
Světlé břicho (i melanické), kýly z tuhých brv,
 zadní tlapka LTp nad 17 mm

rejsec černý (Neomys anomalus)
Světlé břicho, obvykle bílé, brvy málo viditelné,
ocas výrazně kratší těla, tlapka 15-17 mm

rejsec černý vs vodní....oříšek! Diskriminační rovnice
K= -a + 2,58b + c, kde (a=LMd, b=Aco)
Nfod > 18,43, Nano < 18,43
LaP, LMd – délka dolní čelisti, ACo – výška svalového výběžku
svalový, kloubní, úhlový výběžek

rejsek obecný (Sorex araneus)
Červenohnědé korunky (!věk!), ocas – obrus, tlapka nad 11,5 mm


rejsek horský (Sorex alpinus)
Dvouhrotý I2, světlý pouze spodek ocasu a chodidla


rejsek horský vs obecný
stejně velké lebky, ale horský má dvouhrotý I2


rejsek malý (Sorex minutus)
Tlapka pod 11 mm, tělo pod 60 mm


bělozubka bělobřichá (Crocidura leucodon)
Ocas – dlouhé chlupy, ostrá hranice mezi barvou břicha a hřbetu,
tělo nad 70 mm, LCB (délka lebky) nad 18 mm

bělozubka šedá (Crocidura suaveolens)
Hranice nevýrazná, šedavé břicho, menší tělo pod 70 mm,
tlapka pod 12mm, LCB pod 18 mm

6800448f1 Bez názvu
Crocidura russula
bělozubka tmavá
tlapka nad 12 mm jako b. bělobřichá
chybí ostrý přechod barev hřbet a břicho
viu1207421744i

odlišnosti tvarem horního třenáku
jařmový a úhlový výběžek


Letouni (Chiroptera)
nadaptace k letu
upřední končetina přeměněna v křídlo – kožní blána mezi předními a zadními končetinami (a ocasem),
protažené články 2. a 3. prstu – kostra křídel
uzadní tlapky – k závěsu, pata směřuje dopředu
uaktivní v noci
uecholokace – ultrazvuk – zpožděný odraz
uheterotermní – upadají do letargických stavů, v zimě v podzemí (hibernace), dlouhověcí (přes 30
let), samice max 2 mláďata za rok, utajené oplození – páří se koncem léta, na jaře dojde k
oplození,
usekodontní chrup, největší špičáky

letouni
2 monofyletické skupiny, Yinpterochiroptera a Yangochiroptera
Taxon Yinpterochiroptera
Pteropodidae, Rhinolophidae, Hipposideridae, Magadermatidae, Rhinopomatidae
 a Craseonycteridae.
Taxon Yangochiroptera
Emballonuridae, Nycteridae, Myzopodidae, Mystacinidae, Phyllostomidae, Mormoopidae,
Noctilionidae, Furipteridae, Thyropteridae, Natalidae, Molossidae a Vespertilionidae.
Systém

a) čeleď Rhinolophidae - vrápencovití
celosvětově 130 druhů, v Evropě 5 druhů, v ČR 2 druhy (+R. mehelyi, blasii, euryale)
b) čeleď Vespertilionidae - netopýrovití
celosvětově 318 druhů, v Evropě 31 druhů, v ČR 25 druhů
c) čeleď Molossidae - tadaridovití
celosvětově 80 druhů, v Evropě 1 druh, v ČR 0 druhů

výrůstky na čenichu
boltec s tragem
ANO
NE
ANO
NE
Rhinolophidae
Vespertilionidae
1 rod – Rhinolophus - vrápenec
čeledi

nčeleď: vrápencovití (Rhinolophidae)
uzabalení do létacích blan, na čenichu blanité výrůstky, boltce kornoutovité, jednoduché stavby,
ocas nahoru ke hřbetu, na lebce na nosní části hrb, mezi řezáky ploténka - lupenitá mezičelist
nesoucí drobné I , v dolní čelisti 2 páry řezáků
Pteropodiformes, Rhinolophoidea

1
rod Rhinolophus
v ČR 2 druhy
n1) vrápenec velký
n Rhinolophus ferrumequinum
(Schreber, 1774)
n
n2) vrápenec malý
Rhinolophus hipposideros
(Bechstein, 1800)
n
nUrčovací znaky na nosním výrůstku
n
nR. hipposideros (c),
nR. euryale (d)
nR. ferrumequinum (e)
n
n
n
vrapenci
v. malý  v. jižní     v. velký

Rhinolophus
Rhinolophus ferrumequinum
Rhinolophus hipposideros
LAt < 43 mm
LAt < 43 mm
LAt > 54 mm
DRhipb Rhip3
druhy

n
Určovací znaky na lebce
R. ferrumequinum (a) a R. hipposideros (b), R.euryale (c)

vrápenec velký
Rhinolophus ferrumequinum
npopis: Největší evropský vrápenec. Výrazně větší než ostatní druhy.
necholokace: Vysokofrekvenční nosní CF-hlasy, velmi silné a dlouhé (30-50ms), většina energie hlasu
je soustředěna do 2. harmonické frekvence (77-84 kHz), po výletu, v klidu či podchlazení může být
intenzívní i základní frekvence (40kHZ).
nvýskyt: Jednotlivé kusy na moravských zimovištích, 1 nález v Českém krasu (Karlštejn), štoly v
západních Čechách.
n
n
n
nzpůsob života: Silně vázán na jeskyně a krasové oblasti, v létě na půdách. Letní kolonie 40-400
ex., stálý, pohybuje se do 30 km od úkrytu kolonie. Lovištěm jsou parkové a lesostepní formace.
Potravou jsou velké formy píďalek, lišajů a brouků včetně chroustů, chrobáků a střevlíků sbíraných
za letu z vegetace. Drobnou kořist požírá v letu, s větší se uchyluje na odpočinkové místo v
listoví.
npotravní strategie: potravní strategie:Vzdušný lov, částečně sběr z listoví a lov z vyvýšeného
odpočívadla. dosahovaný věk: 33 let, na Slovensku 22 let.

vrápenec velký (Rhinolophus ferrumequinum)



vrápenec malý
Rhinolophus hipposideros
npopis: Asi o polovinu menší než předešlý druh.
necholokace: Dlouhé (20-30 ms) nosní, velmi vysoké CF výkřiky (105-112 kHz), základní frekvence
okolo 55 kHz je velmi slabá.
nvýskyt: Po drastickém poklesu početnosti v 70. letech omezen v Čechách na krasové a pseudokrasové
oblasti.  Na Moravě početnější, víceméně plošně rozšířen.
n
n
n
nzpůsob života: Nejméně z vrápenců vázán na jeskyně a kras. V létě často na půdách. Kolonie poměrně
malé, typicky 10-20 ex.(výjimečně až 150 ex.). Zimuje v hlubokých podzemních prostorách,
propastech, štolách, jeskyních. Lovištěm je podrost listnatých lesů a parková krajina. Potravu
dokáže sbírat z povrchu listů. Větší hmyz konzumuje na odpočinkových místech. Loví zejména
dvoukřídlé, malé motýly (hlavně píďalky) a síťokřídlé.
npotravní strategie:Vzdušný lov, částečně sběr z listoví a lov z vyvýšeného odpočívadla.
ndosahovaný věk: rekord doložený v ČR je 29 let.

vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros)



Plecotini
Vespertilionini
Vespertilionidae
boltce na čele spojeny kožní řasou,
vzájemně se v napřímeném stavu dotýkají
boltce na čele nejsou spojeny kožní řasou,
vzájemně se v napřímeném stavu nedotýkají
podčeledi

Plecotini
boltce dlouhé
nad 3 cm
boltce krátké
pod 3 cm
Plecotus
Barbastella
rody

netopýr černý
(Barbastella barbastellus)
npopis: Středně velký druh s typickým černým zbarvením a na čele srostlými boltci.
necholokace: Poměrně krátké FM hlasy 2 typů – silnější a kratší s výraznější CF složkou (35-23 kHZ,
asi ms) a silnou 2. harmonickou sérií (70-55 kHZ); a slabší, delší  s vyšší frekvencí (43-33 kHz,
5-6 ms) bez harmonické série. Oba typy hlasů střídá. V otevřeném prostoru převládají
vysokofrekvenční, v zarostlém nízkofrekvenční hlasy.
nvýskyt: Po celém území, s výjimkou silně obdělávaných nížin.
nzpůsob života: Typický štěrbinový druh, samičí kolonie (10-20, výjimečně až 100 ex.) osídlují
štěrbiny za obložením budov, zateplené posedy, štěrbiny v kůře a omítce, a zřejmě i skalní pukliny.
Loví rychlým, obratným letem v okolí korun do výšky 10m, či nízko nad vodu (do 1 m). Dodržuje
pravidelné lovecké trasy. (kruhy asi 50-100 m ve stejné výšce). Zimuje v početných zimních
koloniích (až tisíce ex.) v chladných podzemních prostorech, štolách, jeskyních a sklepech, kde je
jedním z nejhojnějších druhů. Převládají zde samci, samice se objeví až za velmi silných mrazů,
zimují tedy asi v dutinách stromů a skal. Druh je velmi citlivý na rušení. Specialista na lov
drobných nočních motýlů, ostatní kořist (tiplice a mouchy) netvoří ani desetinu potravy.
ndosahovaný věk: Minimálně 21-22 let.
n
n

nnetopýr černý
n Barbastella barbastellus
n
nUrčovací znaky na lebce.
n
nUrčovací znaky na boltcích (1., f).

netopýr černý (Barbastella barbastellus)



rod Plecotus
v Evropě 5 druhů, v ČR 2 druhy
n1) netopýr ušatý
n Plecotus auritus
(Linnaeus, 1758)
n
n2) netopýr dlouhouchý
 Plecotus austriacus
(Fischer, 1829)
nvlevo dole:
nUrčovací znaky na palci
nP. austriacus (gb) a P. auritus (hb).
n
nvpravo nahoře a vpravo dole:
nUrčovací znaky na boltci
nP. austriacus (ga, 2.) a P. auritus (ha, 1.).
n
n
17

rod Plecotus
n
nUrčovací znaky na chrupu
nP. auritus (1., a) a P. austriacus (2., b) - P3 (horní i dolní) je menší
n
n
n
16 9

netopýr ušatý
Plecotus auritus
npopis: Hnědší srst než P. austriacus, delší palec, tragus bez pigmentace. Menší než P. austriacus.
necholokace: Při lovu slabé FM hlasy vydávané nosem (44-25 kHz) s nejvyšší intenzitou na 26, 42 a
59 kHz. Zachytitelné jen do 3-4 m. Při lovu v listoví rychle opakované (20 hlasů/s), ve volném
prostoru ústní FM pulsy (50-12 kHz) pomalého rytmu (5-7/s).
nvýskyt: Po celém území, s výjimkou silně obdělávaných nížin s bezlesím. V podhůří s vlhčím
klimatem a členitými lesními až parkovými porosty patří k nejhojnějším druhům.
nzpůsob života: Typický celoročně stálý lesní druh s velmi úzkou vazbou na stanoviště. Žije v
rodinných skupinách 5-50 samic, celoročně užívajících několik dutin ve stromech či budek. Část
populace se ukrývá ve štěrbinách budov, zejména na půdách budov poblíž lesa. Okrsek o rozloze 1-5
km2 za celý život neopustí. Samci jsou solitérní, bývají nalézáni často v letních koloniích samic.
Loví v blízkém okolí vegetace a uvnitř korun tiplice, noční motýly, chrostíky a brouky, ale v
nemalé míře i housenky, pavouky, sekáče a škvory, které sbírá za třepotavého letu z listů a větví.
V období přeletů v puklinách u vchodů jeskyní a štol. Běžný v podzemních zimovištích, zimuje
jednotlivě ve skulinách, na rozdíl od P. austriacus se v nich zavěšuje. Přeletuje do 20 km, rekord
66 km.
npotravní strategie: Sběr z listoví, částečně lov z vyvýšeného odpočívadla.
ndosahovaný věk: 30 let.
n
n

netopýr ušatý (Plecotus auritus)
Faur


netopýr dlouhouchý
Plecotus austriacus
npopis: Velmi podobný předešlému druhu, od něhož byl oddělen jako jeho poddruh až v 60. letech.
Šedší srst, pigmentovaný tragus, krátký dráp na palci.
necholokace: FM hlasy jsou poněkud hlasitější než u P. auritus, pomalejší (8-10 hlasů/s). Rovněž
užívá 2 typy hlasů: hlasité (35-28 kHz) a slabé (43-33 kHz), nejvyšší intenzitu zaznamenáváme na 33
a 43 kHz.
nvýskyt: Hojný, zejména v obdělávaných nížinách, chybí jen v lesnatých horských oblastech. Asi
nejmladší člen naší chiropterofauny. Ubývá.
nzpůsob života: Sociální organizací připomíná předchozí druh, ekologicky se od něj však dost liší
Je to více přizpůsobivý, u nás plně synantropní dru, letní kolonie (10-40, obvykle asi 20 ex.) na
půdách budov ve štěrbinách. Vazba na úkryty je slabá. Solitérní samci často v puklinách zdí a
budkách. V období přeletů méně vyhledává podzemní prostory, i pro zimování preferuje více sklepy
než štoly a jeskyně. V podzemí volně visí či se ukrývá do mělkých štěrbin. Lovecká strategie jako u
předchozího druhu, ale v potravě je menší podíl nelétavého hmyzu. S oblibou sbírá za třepotavého
letu motýly a dvoukřídlé z osvětlených stěn, loví i u pouličních lamp v intravilánech obcí. Na
rozdíl od předchozího druhu loví často při výletu chroustky.
npotravní strategie: Sběr z listoví, částečně vzdušný lov a lov z vyvýšeného odpočívadla.
ndosahovaný věk: ?
nstupeň ochrany: Podle vyhlášky č 395/1992 Sb. zvláště chráněný SO druh, ve Směrnici Rady ES č.
92/43/EEC uveden v příloze II.
n
n

netopýr dlouhouchý (Plecotus austriacus)



Plecotus
dlouhé boltce na čele spojené
palec nad 6 mm, tlapka nad 8 mm s dlouhými chlupy, srst na hřbetě hnědavá
palec pod 6 mm, tlapka pod
8 mm s krátkými chlupy, srst na hřbetě šedavá, tragus pigmentovaný
Plecotus austriacus
tragus nepigmentovaný
břicho žlutavě šedobílé
Plecotus auritus
tragus pigmentovaný
břicho nápadně bílé
Plecotus macrobullaris

ucho ostruha
Myotis
ostatní
Vespertilionini
ostruha bez epiblemy, tragus přímý,
2 malé premoláry mezi C a P4
ostruha s epiblemou
tragus rohlíkovitě prohnutý
tragus hřibovitý
mezi C a P4
chybí malé premoláry
LAt > 37 mm
mezi C a P4  chybí malé premoláry
epiblema bez přepážky
LAt < 37 mm
mezi C a P4  1 malý premolár
epiblema většinou s kostěnou přepážkou
Eptesicus
Pipistrellus, Hypsugo
Nyctalus, Vespertilio
Myotis tragus1 Zuby1 Zuby2 Neostruha
rody

čeleď Vespertilionidae
rod Myotis
v ČR 10 druhů
n1) netopýr velký
n Myotis myotis
(Borkhausen, 1797)
n
n2) netopýr ostrouchý
Myotis oxygnathus
(Tomes, 1857)
n
n3) netopýr velkouchý
n Myotis bechsteinii
(Kuhl, 1817)
n
n4) netopýr řasnatý
Myotis nattereri
(Kuhl, 1817)
n
n5) netopýr brvitý
Myotis emarginatus
(Geoffroy, 1806)
n
n
n6) netopýr vousatý
n Myotis mystacinus
(Kuhl, 1817)
n
n7) netopýr Brandtův
Myotis brandtii
(Eversmann, 1845)
n
n8) netopýr vodní
n Myotis daubentonii
(Kuhl, 1817)
n
n9) netopýr pobřežní
Myotis dasycneme
(Boie, 1825)
n
n10) netopýr menší, nymfin
n Myotis alcathoe
n

Myotis
velké druhy
malé druhy
LAt > 50 mm
LAt < 50 mm
Myotis myotis
Myotis blythii (M. oxygnathus)
Mmyo
plagiopatagium
A
k patnímu kloubu
tlapka volná
B
k bázi 1. prstu
stopa1 stopa2 tlapa1 tlapa2
druhy

netopýr velký
Myotis myotis
npopis: Velký druh s poměrně dlouhými boltci.
necholokace: Výrazně modulované FM hlasy s nejvyšší intenzitou v pásmu 27-35 kHz. V zaměřovací fázi
začínají na 70 kHz i výše. Délka hlasu asi 2-3 ms. Rychlost opakování 12-20 výkřiků/s.
nvýskyt: V nižších a středních polohách náš nejhojnější druh. V zimě vystupuje i do hor, kde
dominuje na zimovištích. Početnost populací narůstá.
n
n
n
nzpůsob života: Původně jeskynní druh, u nás v létě však již plně synantropní. Početné letní
kolonie na půdách větších budov (zpravidla 200-500 ex., výjimečně až 4000 ex.). Zimuje výlučně v
podzemních prostorách. Do zimovišť se sletuje i ze vzdáleností přes 100 km (nejdelší přelet 390
km), většina přeletů však nepřesáhne 30 km. Lovištěm jsou kosené louky a listnaté lesy s řídkým
podrostem bylin. Každý jedinec má 3-5 lovišť ve vzdálenosti do 25 km od úkrytu, která střídá.
Specialista na lov velkých nelétavých brpouků (přes 80% potravy střevlíkovití), které sbírá z
povrchu půdy.
npotravní strategie: Sběr z povrchu půdy.
ndosahovaný věk: 37 let, ale průměrný věk je pouze 3-4 roky.

netopýr velký (Myotis myotis)



netopýr ostrouchý
Myotis oxygnathus
 (Tomes, 1857)
npopis: Menší dvojník předchozího druhu, ale liší se světlou skvrnou na čele, šedším zbarvením a
čistě bílým břichem.
necholokace: Podobný hlas jako předchozí druh, terminální frekvence poněkud vyšší (33-42 kHz).
nvýskyt: Jednotlivci se pravidelně na zimovištích jižní Moravy (Turold, Mor. Kras, Javoříčské
jeskyně). V období přeletů nalezen i v Čechách. Letní nálezy zcela ojedinělé. Stálé populace na
Slovensku.
n
n
n
nzpůsob života: Shodný s předchozím druhem, s nímž tvpoří v oblasti společného výskytu smíšené
kolonie. V jižní Evropě v jeskyních, ve střední na půdách. Za přeletů se sletuje do tradičních
říjišť (malé jeskyně, výklenky mostů, apod.), kde tvoří harémové skupinky. Lovištěm jsou křovinaté
stepi. Méně specializován než předchozí druh, loví zejména sarančata (65%), housenky motýlů (20%) a
velké brouky (mandelinky, chrousty, apod.), pohybující se ve vysokostébelných porostech či létající
nad povrchem půdy.
npotravní strategie: Sběr z povrchu půdy.
ndosahovaný věk: 32-33 let.
n

netopýr východní/ostrouchý (Myotis blythii/oxygnathus)



A
tlapka volná
LAt > 42 mm
LAt < 42 mm
Myotis dasycneme
Myotis daubentonnii

netopýr vodní
Myotis daubentonii
npopis: Od ostatních malých druhů rodu se liší připojením létací blány k noze tak, že tlapka
zůstává volná. Typická neosrstěná plocha kolem očí. Při zimování sklápí boltce dozadu.
necholokace: Silný, dobře slyšitelný hlas (na 20-50 m), FM 70-25 kHz, s nejvyšší intenzitou okolo
40-45 kHz. Rytmus je 13, při lovu až 28 hlasů/s.
nvýskyt: Jeden z našich nejhojnějších druhů, početnost populací roste. Prakticky celoplošný výskyt.
n
nzpůsob života: Nejhojnější v rybničnatých pahorkatinách a nížinách s členitými lesy, s dostatkem
vodních dutých stromů, nejlépe na březích vodních ploch. Letní kolonie (15-20ex.) často střídají
několik sousedních dutin. Větší kolonie tvoří ve štěrbinách staveb (mosty) a půdách budov (až 200
ex.). Samci někdy tvoří malé kolonie (do 20 ex.) Létá rychle nad vodní hladinou, často více jedinců
v kruzích. Na jaře loví mezi vegetací v lesích. Za podzimních přeletů často celá kolonie vyhledá
podzemní prostory. Nejčastěji zimuje ve štolách a bunkrech. U nás po M. myotis nejhojnější druh
zimovišť. Přelétavý druh, na zimoviště přelétá i přes 100 km. 90% kořisti tvoří komáři a pakomáři,
pomocí prodloužených prstů sbírá z hladiny larvy vodního hmyzu, výjimečně i potěr ryb.
npotravní strategie: Vzdušný lov, částečně sběr z hladiny.
ndosahovaný věk: V zahraničí 40 let, v ČR 28 let.
n

netopýr vodní
(Myotis daubentonii)


netopýr pobřežní
Myotis dasycneme
npopis: Podobný M. daubentonii, ale větší a světlejší. Ostrá hranice zbarvení břicha a hřbetu.
Nápadná volná noha s prodlouženými prsty
necholokace: Silné FM hlasy (60-25 kHz), pomalejší (8-10 hlasů/s) než M. daubentonii, nejvyšší
intenzita pod 40 kHz (zpravidla  kolem 35 kHz).
nvýskyt: Jeden z našich nejvzácnějších druhů, jednotlivci nalézáni na některých zimovištích, nově
odchyceni v lužních lesích nejjižnější Moravy (Lanžhotský luh).
n
nzpůsob života: Lovišti jsou rozsáhlé mokřadní oblasti s přímými úseky pomalu tekoucích vod. Letní
kolonie (10-50, výjimečně až 500 ex.) na půdách budov, někdy v dutinách stromů. Výrazně
dvouvrcholová lovecká aktivita. Létá přímo, v dlouhých úsecích (cca 100 m), bez obratů. Typickým
lovištěm jsou slepá ramena, říční kanály, nížinné řeky. Koncem léta v první půli noci neloví, ale
létá podél vodních toků několik km ve směru tradičního zimoviště (sociální učení). Vodní toky mu
slouží k tahové orientaci za přeletu na toto zimoviště. Zimuje v podzemních prostorách, kde visí
volně. Loví těsně nad hladinou, zejména pakomáry y chrostíky.
npotravní strategie: Vzdušný lov, částečně sběr z hladiny.
ndosahovaný věk: ?
nstupeň ochrany: Podle vyhlášky č 395/1992 Sb. zvláště
n

n
netopýr pobřežní
(Myotis dasycneme)

B
tlapka není volná
LA > 23 mm
LA < 23 mm
dlouhé boltce
Myotis bechsteinii
dlouhá esovitě prohnutá ostruha, okraj uropatagia lemován tuhými chlupy
ostruha není esovitě prohnutá,
okraj uropatagia není obrvený
Myotis nattereri

netopýr velkouchý
Myotis bechsteinii
npopis: Středně velký druh s nápadně dlouhými boltci (po ohnutí přesahují asi o polovinu své délky
čenich).
necholokace: FM hlasy v rozsahu 80-35 kHz s pomalým rytmem (10-16 hlasů/s) a velmi nízkou
intenzitou (zachytitelný do 2-3 m).
nvýskyt: Malý počet nálezů, vzácný druh. Roztroušeně ve vlhčích listnatých a smíšených lesích
(podhůří, Moravský Kras)
n
n
nzpůsob života: Typický lesní druh korunového patra. Ukrývá se v dutinách stromů a většina populace
zde asi i zimuje. Malé letní kolonie (3-10, výjimečně přes 30 ex.) často obsazují sousední dutiny.
Výjimečně jsou i ve štěrbinových úkrytech na půdách a ve skalách. Jednotlivci se vzácně objevují v
koloniích jiných druhů (hlavně M. nattereri). Za přeletů zalétá do jeskyní, některé jsou jeho
tradičními přechodnými úkryty. Zimní nálezy jsou však z jeskyní ojedinělé. Loví hmyz pohybující se
v korunách stromů, zejména motýly, velké dvoukřídlé (tiplice) a brouky, méně i sekáče, pavouky,
stonožky a škvory, které sbírá z povrchu listů a větví.
npotravní strategie: Sběr z povrchu listoví, částečně z povrchu půdy.
ndosahovaný věk: 21 let, v ČR téměř 15 let.
n

netopýr velkouchý (Myotis bechsteinii)



netopýr řasnatý
Myotis nattereri
npopis: Menší druh. Zvláštní úprava uropatagia s lemem brv ve 3 řadách a esovitou ostruhou. Bílé
břicho s černobílými chlupy.
necholokace: FM hlasy 75-35 kHz s nejvyšší intenzitou kolem 50 kHz. Rychlý rytmus (asi 15 hlasů/s).
Zachytitelný na 5-20 m, hlas slabší než u M. daubentonii a tišší než u M. mystacinus.
nvýskyt: Průběžně na celém území ČR, místy v podhůří a jihočeských pánvích běžný. Tradičním
zimovištěm je Chýnovská jeskyně na Táborsku.
n
n
n
nzpůsob života: Letní kolonie (5-40, zpravidla kolem 20 ex.) na půdách budov ve štěrbinových
úkrytech, méně v dutinách stromů a štěrbinách skal, často u vod. Kolonie užívá několik úkrytů v
sezóně , často různého typu. V zimě jednotlivě v chladnějších štolách s vysokou vlhkostí. Většina
populace zimuje zřejmě jinde. Vchody jeskyní intenzivně využívá v období přeletů. Zejména zjara je
často nalézán ve štěrbinách u vchodů. Usedlý druh, celoživotně vázaný na malé území. Létá pomalu,
obratně v blízkosti vegetace, často nad vodou. Mimo létajícího hmyzu tvoří značnou část jeho
potravy pavouci, housenky a škvoři, které sbírá z povrchu listů, větví i půdy.
npotravní strategie: Sběr z povrchu listoví.
ndosahovaný věk: Necelých 24 let (údaj z ČR).

Fnat
netopýr řasnatý (Myotis nattereri)


ostruha není esovitě prohnutá,
okraj uropatagia není obrvený,
ostrý zářez na vnějším okraji boltce
ve 2/3 výšky boltce
v úrovni hrotu tragu
LAt > 37 mm
ve 1/3 výšky boltce
nedosahuje hrotu tragu
LAt < 36 mm
Myotis emarginatus
Myotis mystacinus komplex

netopýr brvitý
Myotis emarginatus
npopis: Podobný předchozímu druhu. Uropatagium brvy na okraji esovité ostruhy, tmavé zbarvení.
Pravoúhlý zářez na vnějším okraji bolce.
necholokace: FM hlasy 80-35 kHz s nejvyšší intenzitou kolem 50 kHz, při lovu v listoví 70 kHz.
nvýskyt: Donedávna vzácný druh, nyní vzestup početnosti. Souvisle rozšířen na většině Moravy, z
Čech nejvíce nálezů ze zimovišť východních Čech, pravidelně ve středních Čechách a Pošumaví, stále
častěji i v létě.
n
n
nzpůsob života: Původně jeskynní druh, často ve společných koloniích s vrápenci. Letní kolonie na
půdách budov, zavěšené na krytině střech (ne ve štěrbinách), velmi početné (až 600 ex.). Zimuje v
rozsáhlých podzemních prostorách se stálým mikroklimatem. Usedlý druh. Loví v listoví a v těsném
okolí vegetace, obvykle nízko nad zemí. Kořistí jsou z velké části pavouci, které vybírá v letu ze
sítí. Pravidelně loví i dvoukřídlé a motýly; a dále pak housenky, které sbírá z povrchu větví či
přízemní vegetace.
npotravní strategie: Sběr z povrchu listoví.
ndosahovaný věk: Přinejmenším 22 let.
n

Fnatema
netopýr brvitý
(Myotis emarginatus)

Myotis mystacinus komplex
Myotis mystacinus
Myotis brandtii
Myotis alcathoe
LAt = 30,5-32 mm
Tib < 14,8 mm
penis tenký
LAt = 32,0-36,0 mm
Tib = 14,6 – 16,8 mm
P3 > P2
penis na konci rozšířený
LAt = 33,0-38,2 mm
Tib > 15,3 mm
P3 ~ P2
paraconulus
M. mystacinus
M. brandtii

netopýr vousatý
Myotis mystacinus
npopis: Jeden z našich nejmenších druhů. Krátké, zřetelně hrotité boltce. Jeho podvojným druhem je
v ČR M. brandtii, netopýr menší M. alcathoe a netopýr Kuzjakinův M. aurascens.
necholokace: FM hlasy 72-32 kHz s nejvyšší intenzitou na 40-50 kHz, v přibližovací fázi 115-35 kHz,
rytmus opakování 10-12 hlasů/s. Zachytit lze na 5-20m.
nvýskyt: Vzácný, častější jen v některých podhorských a horských oblastech (Jeseníky, Krkonoše,
Českomoravská vrchovina).
n
nzpůsob života: V nižších polohách na rozdíl od M. brandtii vyhledává členitou, otevřenou krajinu s
lesíky a dostatkem vodních ploch (např. rybniční pánve). Loví rychlým letem s častými obraty ve
volném prostoru a v okolí vegetace, do 6 m nad zemí, často nad vodou. Typický štěrbinový druh,
letní kolonie (20-100ex.) často v menších osamělých budovách u rybníků ve štěrbinových úkrytech
(okenice, obložení, apod.), v budkách. V podzemních prostorách ojediněle, zimuje v jejich
chladnějších částech, s teplotou až kolem bodu mrazu. V potravě převládá malý hmyz (pakomáři,
jepice, drobní motýli).
npotravní strategie: Vzdušný lov.
ndosahovaný věk: 19 let, průměrná délka života je kolem 4 let.
n

netopýr Brandtův
Myotis brandtii
npopis: Do r. 1970 považován za východoevropský poddruh M. mystacinus. Spolehlivě lze rozeznat jen
dospělé samce. Samice je nutno určit podle zubů. Je poněkud větší než předešlý druh, a celkově
hnědší a světlejší.
necholokace: Shodné parametry s M. mystacinus.
nvýskyt: Vzácný, výskyt asi není spojitý a soustřeďuje se hlavně do lesnatých pahorkatin, vrchovin
a podhůří. Objevuje se i v zalesněných nížinách (Polabí). Řada roztroušených zimních nálezů.
n
nzpůsob života: V hrubých rysech jako M. brandtii, ale více vázán na lesy, včetně rozsáhlejších
porostů. Letní kolonie (zpravidla 20-50, výjimečně 100-250 ex.) v menších osamělých budovách
(chaty, hájovny), často ve štěrbinách za okenicemi a obložením, ve střešní krytině, méně často za
trámy na půdách, objevuje se i v budkách, často spolu s P. nathusii. V podzemí zimuje kromě
tradičních zimovišť (Malá Morávka – několik desítek ex.) výjimečně. Loví uvnitř vysokokmenných lesů
a nad vodními plochami. Potrava i strategie lovu podobná jako u  M. mystacinus.
npotravní strategie: Vzdušný lov.
ndosahovaný věk: Rekord pochází ze Sibiře-38 let, v ČR 26 let.

netopýr vousatý
(Myotis mystacinus)
netopýr Brandtův
(Myotis brandtii)
Myotis alcathoe

Le Bris Y. and Le Houédec A. (2005)
M. mystacinus M. alcathoe


alcathoe a mystacinus3 alcathoe a mystacinus5
• brown tragus, inner side of auricle
•
• hairless skin on the faces
•
• smaller feet than M.mystacinus
•
• body size as P. pipistrellus,
 but the appearance as M. daubentonii
alctahoe adM1
Myotis alcathoe/mystacinus

rod Myotis
nvlevo:
nUrčovací znaky na uropatagiu
nM. daubentonii (1.), M. dasycneme (2.) a M. emarginatus (c).
n
nvpravo nahoře:
nUrčovací znaky na uších
nM. myotis (1.), M. oxygnathus (2.) a M. bechsteinii (c).
n
nvpravo dole:
nUrčovací znaky na uších
nM. daubentonii (1.), M. dasycneme (2.) a M. emarginatus (c).
n
n
n
6 7 8

rod Myotis
nvpravo nahoře a uprostřed:
nUrčovací znaky na uropatagiu
nM. nattereri (a), M. daubentoni (c) a rodu Myotis (b); dále M. mystacinus (1.), M. brandtii (2.) a
M. nattereri (3.).
n
ndole:
nUrčovací znaky na penisu
nM. mystacinus (h, 1.)
na  M.brandtii (i, 2.).
n
nnahoře:
nUrčovací znaky na boltcích
nM. mystacinus (1.), M. brandtii (2.) a M. nattereri (3.).
n
nvlevo:
nUrčovací znaky na čelistech
nM. mystacinus (1.) a  M.brandtii (2.).
5 6 2 3 4 5

rod Myotis
nvpravo nahoře:
nUrčovací znaky na lebkách
nM. myotis (a), M. oxygnathus (b), M. bechsteinii (c) a M. dasycneme (d).
n
n
nvlevo dole:
nUrčovací znaky na lebkách
nM. nattereri (a), M.emarginatus (b), M. daubentonii
n(c), M. mystacinus (d) a  M.brandtii (e) - druhý hrot na
nP4
4 5

Shrnutí identifikace druhů rodu Myotis
•netopýr velký
•netopýr ostrouchý
největší, velké boltce, druhý druh vzácný- našedlá srst, skvrna mezi bolci
•
•netopýr velkouchý
velké boltce jako předchozí druhy, ale menší tělo, lysé líce
•netopýr řasnatý
kratší ušní boltce než předchozí, stejná tělesné velikost, částečně průsvitné,
narůžovělé, jasně bílé břicho, brvy ve 2 řadách na okraji uropatagia
•netopýr brvitý
tmavší, hvědavé břicho, pravoúhlý zářez na boltci,
uši delší jako předchozí druh, brvy na okraji uropatagia, řídce

•netopýr vousatý
•netopýr Brandtův (P2/P3 a P2/P3, hrbolek na P4) P3 větší
malé tělo, sibling species, první tmavší, druhý hnědší, delší boltce, rozdíly v penisu a v dentici,
plagiopatagium k prstu tlapky
•
•netopýr vodní
větší, kratší boltce, lysé líce, volná chlupatá tlapka, širší rostrum
•
•netopýr pobřežní
jako n. vodní, ale větší, ostrý svalový výběžek na spodní čelisti
•
•netopýr menší, nymfin
podobný prvním dvěma, barva jako n. vodní, lysé líce, nejmenší, plagiopatagium k prstu tlapky

Nyctalus, Vespertilio
srst na hřbetě
hnědá nebo rezavá
černá se stříbřitými špičkami chlupů
srst na břiše
o něco světlejší
než na hřbetě
kontrastně bílá
obličej a boltce
černé
nejsou černé
vnější okraj boltce dole s masitým záhybem
dosahujícím k ústnímu koutku, vytváří „kapsičku“
nedosahujícím k ústnímu koutku
Nyctalus
Vespertilio
samice 2 páry prsních bradavek
rody

Nnoc
Nyctalus
LAt > 63 mm
LAt 47-59 mm
LAt <47 mm
jednobarevné chlupy
srst rezavá
dvoubarevné chlupy, dole tmavší
srst hnědá
hřibovitý tragus, masitý záhyb naspodu boltce
Nyctalus lasiopterus
Nyctalus noctula
Nyctalus leisleri
nlasi2 nlasi

rod Nyctalus
v Evropě 4 druhy, v ČR 2-3 druhy
n1) netopýr rezavý
n Nyctalus noctula
(Schreber, 1774)
n
n2) netopýr stromový
 Nyctalus leisleri
(Kuhl, 1817)
n
n3) netopýr obrovský
n Nyctalus lasiopterus
nvlevo dole:
nUrčovací znaky na uropatagiu
nEpiblema N. noctula (1.) a N. leisleri (2.).
n
nvpravo nahoře:
nUrčovací znaky na boltci
nN. noctula (1., e) a N. leisleri (2., f).
n
15 14 16

netopýr rezavý
Nyctalus noctula
npopis: Velký druh s nápadně úzkými křídly, epiblemou a rezavou srstí.
necholokace: Jeden z nejsilnějších hlasů (zachytitelný na vzdálenost přes 100 m), FM s terminální
frekvencí 18-24 kHz a frekvencí 3-4 výkřiky/s. Často slyšíme i tzv. potkávací hlas – dlouhé (30-50
ms) CF volání se 4 harmonickými složkami (asi 10, 20, 36 a 50 kHz).
nvýskyt: Celoročně běžný druh, vyjma souvislých lesů vyšších poloh. V období přeletů běžně i v
početných skupinách ve městech.
n
nzpůsob života: Vysoce sociální druh obývající dutiny stromů, zejména v okolí vod. Letní kolonie
jsou malé (20-100, zpravidla 30-50 ex.). Vyletuje časně, ještě za světla, zprvu loví nízko nad zemí
či nad vodou, později vysoko nad korunami stromů. Létá obratně a rychle. V době rozpadu kolonií
tvoří malé přechodné kolonie (3-20 ex.). Stejně malé jsou i letní kolonie samců. Podniká dlouhé
migrace na zimoviště (až přes 2000 km). V posledních letech se úspěšně synantropizuje; často zimuje
ve skulinách zdí a jiných úkrytech na novostavbách (větrací šachty, dutiny v panelech, dutin v
dálničních mostech, apod.). Zimuje často v početných shlucích (až 600 ex.). Pravidelně rodí 2
mláďata, dospělosti dosahuje již v 1. roce života. Loví motýly, brouky, dvoukřídlé a chrostíky.
npotravní strategie: Patrně vzdušný lov.
ndosahovaný věk: Nejdelší věk doložený kroužkováním je 12 let.
n
n
n

netopýr stromový
Nyctalus leisleri
npopis: Menší druh podobný předchozímu, více dohněda zbarvený.
necholokace: FM hlasy značné intenzity (60-20 kHz) s maximem energie v koncové CF části kolem 23-25
kHz, slyšitelné téměř na 100 m. V období páření (VIII-IX.) nápadné dlouhé (20-30 ms), silné lákací
hlasy samců (10-21 kHz).
nvýskyt: Vzácný druh s ostrůvkovitým výskytem, vázaný na staré listnaté lesy, typicky v podhůří,
vrchovinách a pahorkatinách.
n
nzpůsob života: Jednoznačně stromový druh, osídlující výše položené dutiny ( obvykle 5-20m vysoko).
Letní kolonie (20-50 ex.) v dutinách stromů či štěrbinách budov. Zřejmě podniká pravidelné sezónní
migrace až do 1000 km. Zimní kolonie větší, ale z ČR údaje o zimovištích chybí. Loví větší hmyz,
především noční motýly, jepice, chrostíky a chroustky, ve volném prostoru nad korunami.
npotravní strategie: Vzdušný lov.
ndosahovaný věk: ?
n
n

netopýr rezavý
(Nyctalus noctula)
netopýr stromový
(Nyctalus leisleri)
Fnoclei

nlasi face500
netopýr obrovský
(Nyctalus lasiopterus)

rod Nyctalus
nN. noctula (a) kratší I2 a P3 více dovnitř tlamky
n      a N. leisleri (b).
n
n

rod Vespertilio
v Evropě 1 druh,v ČR 1 druh
n1) netopýr pestrý
n Vespertilio murinus
Linnaeus, 1758
nvpravo nahoře:
nUrčovací znaky na lebce, větší nosní i patrový výřez, 2113/3123=32 zkrácení dolní řady zubů
n
nvlevo dole a uprostřed:
nUrčovací znaky na boltcích (g, 3.).

netopýr pestrý
Vespertilio murinus
npopis: Robustní, středně velký druh s typickým stříbrným zbarvením hřbetu. Má dobře vyvinutou
epiblemu. Samice má 2 páry prsních bradavek.
necholokace: Vysoce proměnlivé FM hlasy (50-20 kHZ) s maximem okolo 25 kHz a pomalým rytmem
opakování (asi 3-5/s). V pozdním létě charakteristický složitý „zpěv“ samců.
nvýskyt: V nižších polohách je vzácnější, objevuje se hlavně ve vazbě na skalní stanoviště (Pálava)
či výškové budovy (Praha). Dosti nálezů, leč pouze jednotlivých exemplářů.
nzpůsob života: Typický štěrbinový druh, nejvíce zřejmě využívá skalní pukliny, a to i pro
zimování. V ČR většina nálezů z budov, ukrývá se ve hřebenech střech, střešní krytině, obložení
budov a ve skulinách zdí. V létě se objevuje v menších osamělých budovách v členité krajině, kde
lesy prostupují otevřené pastviny a louky. Charakteristické jsou letní kolonie samců (20-300 ex.),
samičí kolonie jsou malé (5-40 ex.) a jsou mnohem vzácnější. Patrně se u nás rozmnožuje jen
omezeně, neboť v jiných částech areálu jsou početné (20-200 ex.) samičí kolonie. Za přeletů častý
ve městech s výškovými budovami (náhrada skalisek). Zde asi zimují početné kolonie ve skulinách
panelů. V podzemí se objeví výjimečně. Ve volném prostoru nad vegetací loví zejména malé
dvoukřídlé, dále pak nad vodou pakomáry a chrostíky. Tažný, migrace do 1440 km. Rodí 2 mláďata.
n  potravní strategie: Vzdušný lov.
n  dosahovaný věk: ?
n

netopýr pestrý
Vespertilio murinus


Pipistrellus, Hypsugo
Pipistrellus
Hypsugo
epiblema
široká s kostěnou
přepážkou
úzká bez přepážky
volný konec ocasu
přesahuje blánu max. o 1-2 mm
přesahuje blánu o 4-5 mm
zbarvení boltců, obličeje a blan
není černé
černé
srst na břiše
není bílá
kontrastně bílá
rody
Pipistrellus
Hypsugo

malé druhy s epiblemou s kostěnou přepážkou
Pipistrellus
dvouhrotý I1
velký jednohrotý I1, malý I2
zadní okraj plagiopatagia
se souvislým 2mm širokým bílým lemem
Pipistrellus kuhlii
V. > 43 mm, LAt> 33 mm
palec = šířka zápěstí
V. < 43 mm, LAt < 33 mm
palec < šířka zápěstí
Pipistrellus nathusii
Pipistrellus pipistrellus s.l.
I2 > I1, P3 velký, mezery mezi I2-I3-C
I2 = I1, P3 malý, bez mezer mezi I2-I3-C

rod Pipistrellus
v Evropě 4 druhy,v ČR 4 druhy
n1) netopýr parkový
n Pipistrellus nathusii
(Keyserling et Blasius, 1839)
n
n2) netopýr hvízdavý
Pipistrellus pipistrellus
(Schreber, 1774)
n
n3) netopýr nejmenší
Pipistrellus pygmaeus
(Leach, 1825)
n
n4) netopýr jižní
n Pipistrellus kuhlii
n
nvpravo nahoře:
nUrčovací znaky na boltcích
nP. pipistrellus (aa, 1.), P. pygmaeus (2.) a  P. nathusii (ba, 3.).
n
nvlevo dole:
nUrčovací znaky na palci
nP. pipistrellus (ab) a  P. nathusii (bb).
n
11

netopýr parkový
Pipistrellus nathusii
npopis: Největší evropský druh rodu Pipistrellus.
necholokace: Poměrně silné FM hlasy (60-38 kHz), s maximem energie kolem 41 kHz a zhruba 8 pulsy/s.
Nápadné a silné jsou tzv. lákací hlasy samců (maximum na 20 kHz).
nvýskyt: V posledním desetiletí se početnost populací zvyšuje, za podzimních přeletů téměř
celoplošně v nížinách i pahorkatinách.  Kdysi velmi vzácný.
nzpůsob života: Typický druh vázaný na lužní lesy a poříční vegetaci nižších poloh. Letní kolonie
ve stromových dutinách (50-200 ex.) a štěrbinových úkrytech v budovách (většina našich kolonií).
Rodí dvojčata. Tažný druh, doloženy migrace až na 100 km. Koncem léta masový přelet samců do
pářících úkrytů, kde tvoří harémové skupiny. Zimují asi v dutinách stromů a skal. Loví cca 5-30 m
nad zemí, těsně nad korunami stromů či vodou; přičemž rychle létá v pravidelných kruzích.
n potravní strategie: Patrně vzdušný lov.
ndosahovaný věk: Zatím zjištěno 10-11 let, zřejmě více.
n

netopýr parkový
(Pipistrellus nathusii)


netopýr jižní
(Pipistrellus kuhlii)


rod Pipistrellus
nvlevo nahoře:
nUrčovací znaky na penisu
nZleva doprava: P. nathusii, P. pipistrellus a P. pygmaeus.
n
nvpravo nahoře:
nUrčovací znaky na lebce
nP. pipistrellus (a) a P. nathusii (b)
n
nvlevo dole:
nUrčovací znaky na chrupu
nP. pipistrellus (1.), P. pygmaeus (2.) a P. nathusii (3.).
n
10 8 ScanImage21

netopýr hvízdavý
Pipistrellus pipistrellus
npopis: Spolu s P. pygmaeus náš nejmenší netopýr. Odlišení těchto druhů je velmi obtížné.
necholokace: FM hlasy (70-45 kHz), s nejvyšší intenzitou na 45 kHz, rytmus poměrně pomalý (7-9
hlasů/s). Nápadné širokopásmové sociální hlasy samců v podzimním období (od 20 kHZ).
nvýskyt: Na většině území běžný, zcela chybí v některých oblastech (Českomoravská vysočina). Na
jižní Moravě a v jižních Čechách nespojitý výskyt.
n
nzpůsob života: Letní kolonie (20-500 ex.) ve štěrbinových úkrytech vnějšího pláště budov. Typický
štěrbinový vysoce sociální druh, často se masově vyskytuje v období podzimních přeletů. Zbytkové
kolonie tvořené mláďaty tehdy naletují na několik dní do budov. Poté se rozpadají na skupiny (3-40
ex.), které obsazují zimoviště – sklepy,  skuliny ve zdech, apod. U nás migrace do 100 km, ve
východní Evropě až kolem 1000 km. Typický r-stratég (rozmnožuje se již v 1. roce života a
pravidelně rodí 2 mláďata). Loví drobný hmyz, zejména pakomáry, méně chrostíky; často nad vodu či v
těsné blízkosti stromů, někdy i u pouličních lamp v intravilánech obcí.
npotravní strategie: Vzdušný lov.
ndosahovaný věk: ?
n
n

netopýr nejmenší
Pipistrellus pygmaeus
npopis: Náš nejmenší netopýr. Odlišení od předchozího druhu je velmi obtížné.
necholokace: FM hlasy s koncovou frekvencí nad 52 kHz (nejčastěji 55 a 57 kHz). V otevřeném
prostoru téměř CF (55-57 kHZ), ve vyhledávací fázi 80-55 kHZ, v přibližovací 100-60 kHz. Koncem
léta nápadné lákací hlasy samců (maximum intenzity na 20-25 kHZ).
nvýskyt: Zatím vše nasvědčuje jeho spojitému rozšíření, hlavně v pahorkatinách a nížinách.
Spolehlivě je doložen z jižní Moravy a jižních Čech. Početnost populací patrně roste.
n
nzpůsob života: Podobný P. pipistrellus, ale více vázán na lesy a břehové porosty. Loví typicky v
lesních průsecích a na otevřených plochách v lužních lesích, kolem korun a nad vodou za nízkého
letu (2-8 m). Letní kolonie (okolo 50, v budovách i přes 300 ex.) více než P. pipistrellus
vyhledávají dutiny stromů,budky, zateplené posedy, ale využívá i úkryty za obložením budov. Od
konce léta samci tvoří harémové skupiny (samec a 1-3 samice) a vydávají lákací hlasy. Rodí
pravidelně dvojčata. Zimuje ve větších skupinách ve štěrbinách sklepů a zdí, a především asi v
dutinách stromů a štěrbinách skal. Loví drobné dvoukřídlé – pakomáry, komáry, tiplíky a muchničky.
npotravní strategie: Patrně vzdušný lov.
ndosahovaný věk: ?
n
n
n

Pipistrellus pipistrellus
Pipistrellus pygmaeus
Hlava
mediánní val mezi nozdrami
-
+
Pipistrellus pipistrellus s.l.

Ppyg penis
mediánní světlý proužek na glans penis
Pipistrellus pipistrellus
Pipistrellus pygmaeus
Penis
-
+

III. prst – článek 2 : článek 3
Pipistrellus pipistrellus
Pipistrellus pygmaeus
Pips kridla clanky
ph2 = ph3
ph2 = ph3
ph2 > ph3
ph2:ph3=1:1
ph2:ph3=3:2

Pipistrellus pipistrellus
Pipistrellus pygmaeus
žilnatina křídelní blány

rod Hypsugo
v Evropě 1 druh,v ČR 1 druh
n1) netopýr Sáviův
n Hypsugo savii
(Bonaparte, 1837)
nvpravo nahoře:
nUrčovací znaky na boltcích (1., g).
n
nvlevo uprostřed a dole:
nUrčovací znaky na uropatagiu
nRody Eptesicus, Hypsugo (c) a rod Myotis (d).
n
nvlevo nahoře a uprostřed nahoře:
nUrčovací znaky na penisu (1.).
n
nvpravo uprostřed:
nUrčovací znaky na chrupu (1.), dva hroty na I2
10 ScanImage21

netopýr Sáviův
Hypsugo savii
npopis: Menší druh dřívě řazený do rodu Pipistrellus. Zbarvením velmi tmavé až černavé, ocas
přesahuje uropatagium.
necholokace: Poměrně silné FM hlasy (60-30 kHz), pravidelně s 2. harmonickou sérií (70-40 kHz),
nejvyšší intenzitou v pásmu 34-38 kHz a nepravidelným rytmem 3-5 hlasů/s. Při letu na volném
prostranství dlouhé (asi 12 ms), takřka CF (35-32 kHz) hlasy.
nvýskyt: Poprvé zjištěn v r. 2001 v Žabčicích (20 km jižně od Brna), pak v zimě r. 2003  přímo v
Brně.
n
nzpůsob života: Typický obyvatel skal, kde osídluje štěrbinové úkryty. Obsazuje i spáry ve zdech
budov a skuliny ve střešní krytině. Patrně zde i zimuje. Údajů o jeho životě je dosud málo. Potrava
se skládá z drobných motýlů, dvoukřídlých, křísů a mšic.
npotravní strategie: Patrně vzdušný lov.
ndosahovaný věk: ?
n
n

Fsav
Hypsugo savii


Eptesicus
rohlíkovitý tragus, volný konec ocasu nad 3 mm, epiblema bez přepážky
LAt > 48 mm
srst na hřbetě hnědá
LAt 37-44 mm
srst na hřbetě tmavá se zlatavým nádechem
Eptesicus serotinus
Eptesicus nilssonii

rod Eptesicus
v Evropě 3 druhy,v ČR 2 druhy
n1) netopýr večerní
n Eptesicus serotinus
(Schreber, 1774)
n
n2) netopýr severní
Eptesicus nilssonii
(Keyserling et Blasius, 1839)
nvpravo nahoře:
nUrčovací znaky na boltcích
nE. serotinus (e) a  E. nilssonii (f).
n
11

rod Eptesicus
nUrčovací znaky na lebce
nE. serotinus (a) – vysoký svalový výběžek
nE. nilssonii (b) – velikostní poměry na I1 a I2, P3 a P4
6

netopýr večerní
Eptesicus serotinus
npopis: Jeden z velkých druhů. Ocas přesahuje okraj uropatagia, chybí epiblema.
necholokace: Velmi silné FM hlasy (50-25 kHz), často se slyšitelnou 2. harmonickou komponentou
(70-40 kHz). Maximum intenzity na 25 kHz. Rytmus 5-7 hlasů/s. Často i dlouhé (7-10 ms) sociální
hlasy (28-16 kHz).
nvýskyt: Chybí pouze v horských a souvisle zalesněných oblastech. V teplejších nížinách a
pahorkatinách s intenzivním zemědělstvím jeden z nejhojnějších druhů. Nejhojnější druh ve městech.
n
nzpůsob života: Dlouho před setměním typicky poletuje v úseku asi 500 m. Letní kolonie (10-50
ex.)ve štěrbinových úkrytech na půdách budov, za obložením, okenicemi, v dutinách zdí. Kolonie
využívá několik úkrytů a během sezóny je střídá. Zimuje ve sklepích budov, v podzemních prostorách
jen výjimečně. Usedlý druh, přesunuje se většinou do 20-50 km (nejdelší přelet 300 km). Typický
potravní oportunista, často loví v intravilánech obcí u pouličních lamp velké brouky a motýly. V
zahradách a parcích loví za výletu chroustky. Chytá i krtonožky, sekáče, střevlíky, housenky a jiný
nelétavý hmyz. Týká se jej většina evropských případů vztekliny netopýrů.
npotravní strategie: Vzdušný lov, částečně sběr z listoví a z povrchu půdy, někdy lov z vyvýšeného
odpočívadla.
ndosahovaný věk: 18-21 let.
n
n

netopýr severní
Eptesicus nilssonii
npopis: Menší druh, podobný předchozímu. Nápadně kontrastně zbarven (hnědozlatý hřbet).
necholokace: Silné FM hlasy (60-28 kHz), Maximum intenzity na 30-32 kHz, s pomalým rytmem (5
pulsů/s). Ve volném prostoru vydává druhý (přes 10 ms) téměř CF hlas (asi 30 kHz) s méně intenzivní
harmonickou složkou (asi 60 kHz).
nvýskyt: Běžný druh v horách a vrchovinách, objevuje se i v níže položených oblastech a dokonce na
antropogenních stanovištích.
n
nzpůsob života: Původně vázán na horské lesy, což se dnes projevuje již jen v zimě. V létě
preferuje budovy, kde nacházíme letní kolonie (10-100 ex.) ve štěrbinových úkrytech. Usedlý druh,
přelety většinou nepřesahují 20 km. Vyletuje krátce po setmění, létá rychle s častými obraty. Loví
kolem vodních ploch (včetně lesních rybníčků a mokřadů), v intravilánech obcí u pouličních lamp.
Asi polovinu jeho potravy tvoří drobní dvoukřídlí, dále tiplice, jepice a brouci. Zimuje ve větších
počtech v horských jeskyních, štolách a bunkrech.
npotravní strategie: Vzdušný lov, částečně sběr z listoví.
ndosahovaný věk: Nejstarší kroužkovaný (20 let) jedinec pochází z ČR.
n

netopýr večerní
(Eptesicus serotinus)


n
netopýr severní
(Eptesicus nilssoni)
Fser

létavec stěhovavý
Miniopterus schreibersii