RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox.muni.cz; http://recetox.muni.cz Ivan Holoubek Chemie životního prostředí III Vybrané typy environmentálních polutantů (04/02) Persistentní organické polutanty (POPs) Persistentní, bioakumulativní a toxické látky (PBTs) Persistentní toxické látky PTS Modelování osudu a distribuce Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 2 PBTs - výskyt v prostředí W A OP Objemová koncentrace v rovnováze OP >> W > A Objem environmentálních fází A > W >> OP Environmentální koncentrace A  W  OP KOA ~ 108 KOW ~ 106 KAW ~ 10-2 K= f(T) Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 3 Výskyt:  Vyšší koncentrace v okolí zdrojů  Klesá s rostoucí vzdáleností  výsledek zřeďování, disperze, degradace (PCDDs) (SOLUTION OF POLLUTION IS DILUTION)  Vyšší koncentrace PBTs daleko od zdrojů: - severní polární oblasti (PCBs, DDTs) - vyšší hladiny v organismech Eskymáků - PBTs ve vegetaci - vyšší hladiny na severu než v místech původního použití - a-HCH - nárůst koncentrací podél pacifického pobřeží - od tropů k pólu - vyšší koncentrace ve vyšších nadmořských výškách PBTs - výskyt v prostředí Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 4 Srovnání hladin POPs v arktickém ekosystému Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 5 Transport POPs mimo EMEP region Látka Tok mimo, % roční emise B[a]P 30 PCBs 50 PCDD/Fs 60 g-HCH 75 HCB 80 HCB 80% Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 6 Jaké je vysvětlení vysokých koncentrací a z toho plynoucí vysoké expozice ? (1) Vlivy rovnovážného rozdělení (2) Vlivy rychlých fázových změn (3) Dynamické a kinetické vlivy PBTs – dálkový transport Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 7 PBTs - rovnovážné rozdělení (1) Vlivy rovnovážného rozdělení Fáze 1 C1 = Z1 * f1 Fáze 2 C2 = Z2 * f2 rovnováha f1 = f2 Fáze ale mají různé hodnoty Z pak Z1 > Z2 C1 > C2 Fáze s vyšší Z má vyšší C Z = f(T) Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 8 PBTs - rychlé fázové změny (2) Vlivy rychlých fázových změn m = V * C = V * Z * f Když: mpo = mpřed a: Vpo ,< Vpřed a/nebo: Zpo < Zpřed pak: fpo > fpřed a: Cpo > Cpřed m = V * Z * f před po X Žádné nebo zanedbatelné ztráty Změna fázového složení, nárůst T, snížení V, malé ztráty, f roste Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 9 (2) Vlivy rychlých fázových změn  Bioobohacování v GIT  Sedimentace biogenních částic ve vodních ekosystémech  Metamorfóza sněhu  Rychlá mobilizace lipidických tkání PBTs - rychlé fázové změny Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 10 PBTs - dynamické vlivy (3) Dynamické a kinetické vlivy C = Z * f Dynamické vlivy vedoucí ke zvýšeným hladinám (advektivní transportní procesy) Ndo = Ddo * fdo Nven = Dven * f Dv >> Dvně Nv >> Nvně pak: C = Z * f ….je vysoká Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 11 PBTs - kinetické vlivy (3) Kinetické vlivy - základní principy vedoucí k vysokým vstupům a nízkým výstupům C = Z * f  Princip „nálevky“ (funneling) - látka je z větší oblasti soustředěna v malé lokalitě,  Princip filtrace (filtering) - látka dispergovaná v tekoucím mediu prochází porézním mediem a je oddělena,  Princip pumpy (pumping) - látka je aktivně transportována z jednoho místa do druhého proti odporu,  Princip záchytu (trapping) - látka je přinášena na místa, odkud se může dostat jen s obtížemi,  Princip zachování (preserving) - látka je přinášena na místo, kde je snížena schopnost reagovat (degradace). Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 12 PBTs - kinetické vlivy - příklady  Vzrůst depozice atmosférických kontaminantů v oblastech s vysokými srážkovými úhrny: Dálkový transport do určitých oblastí (funnelling) - depozice plynů a aerosolů (pumping) - průnik vegetací a půdou (filtering) - záchyt vegetací a půdou (trapping)  Biogenní fokusace: Kumulace v organismech, jejich migrace a rozšíření do jiných oblastí (pumping - funnelilng )  Jezera, povodí, sedimenty: Kumulace látek v sedimentech (funneling, trapping, preserving) - sedimenty hlavní rezervoáry PBTs Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 13 PBTs - dynamické vlivy - organismus Organismus Příjem potravou Příjem z A/W Metabolismus Vylučování Zřeďování růstem Přenos na potomstvo Další ztráty Filtering - povrch těla, žábry, membrány Pumping - GIT Preserving - omezený metabolismus - kumulace v lipidické fázi Trapping - záchyt mateřským organismem - přenos na potomstvo - plod, vajíčka, mateřské mléko Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 14 PBTs - fokusace v čase Dynamické účinky v prostoru a čase Dlouhé časové období Krátké časové období Ct = Zt * ft Dočasný rezervoár Cr = Zr * fr Recipient Ndo = Ddo * fdo Nven = Dven * fven Prostorová a časová fokusace prostřednictvím arktického ledu: Velké oblasti v Arktice kde led vzniká (Kara, Laptěvovo moře) a relativně malé, kde taje (Barentsovo moře, Buffinův záliv) - silné efekty: „funneling“ - dálkový přenos - studená kondenzace, sibiřské řeky, Pacific + „trapping“ - nízká T - nízký výpar - (depozice > kondenzace), velmi dlouhá doba zdržení, velmi stabilní vertikální stratifikace, malá primární produkce, bioobohacování Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 15 PBTs - lesní půdy Zvýšené hladiny PBTs v lesních půdách Vlivy rovnovážných rozdělení - lipidické kutikuly listů a jehličí mají vysoké hodnoty Z pro PBTs - záchyt. Dynamické vlivy - transfer PBTs z atmosféry do půd je ovlivňován několika dílčími kinetickými procesy: - filtering - záchyt (g) a (s) PBTs korunami stromů, - pumping - sezónní opad a splach korun a kmenů stromů transportuje PBTs zachycené nadzemní částí do půdy, - trapping - ztráty PBTs v půdách jsou omezené, lesní půdy jsou obecně méně „aktivní“ než zemědělské; povrchový splach a vymývání pod korunami stromů jsou omezeny díky ztrátám vody intercepcí a evapotranspirací. Vlivy rychlých fázových změn - po opadu - během přeměny čerstvých listů na surový humus dochází k redukci objemu a rozklad opadu snižuje zádrž PBTs koncentrace v surovém humusu mohou být až 10-krát vyšší než v jehličí na stejném místě. Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 16 Výpočet celkové persistence Celková globální persistence: t = S fi * Vi * ZBi / S fi (DRi + DLi) Multisložková distribuce a tím i hodnota t jsou řízeny:  Fyzikálně-chemickými vlastnostmi,  Velikostí emisí,  Environmentálními charakteristikami Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 17 Celková persistence závisí na fyzikálně-chemických vlastnostech, jež mohou být vyjádřeny log KAW a log KOW Výpočet celkové persistence Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 18 Lineární aditivita celkové persistence: t = fair * tair + fwater * twater + fsoil* tsoil Výpočet celkové persistence Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 19 Výpočet potenciálu dálkového transportu Charakteristická cestovní vzdálenost: Koncentrace v pohybující se fázi (např. vzduchu) klesá na e-1 nebo 37 % počáteční hodnoty díky degradaci v pohybující se fázi a transferu do stacionární fáze (půda, voda) Předpoklady:  Ustálený stav mezi pohybující se a stacionární fází  Nedochází k disperzi  Bezesměrný advektivní transport Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 20 Maximální transportní vzdálenost Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 21 Výpočet potenciálu dálkového transportu Použitím multisložkového modelu (EQC) pro určení charakteristické transportní vzdálenosti v ovzduší a ve vodě Transportní vzdálenost ve vzduchu a ve vodě Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 22 Vztah mezi charakteristickou transportní vzdáleností a celkovou persistencí Transportní vzdálenost v pohybující se fázi M: LM = u * MM / NRtot Celková persistence: t = Mtot / NRtot pak: LM = u * MM * t / Mtot LM je vzdálenost, kterou urazí molekula během environmentální doby zdržení (u * t) násobená částí hmoty v pohybující se složce (MM / Mtot) Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 23 Vliv teploty na transportní vzdálenost v ovzduší Pokud je t < 550 dnů, pak Lair vždy roste s klesající teplotou Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 24 Všeobecný přístup k hodnocení potenciálů k LRT Regionální přístupy k hodnocení LRT Spatially Unresolved Regional Box Models Spatially Resolved Regional Box Models Highly Resolved, Meteorology-Based Regional Transport Models Globální přístupy k hodnocení LRT Spatially Resolved Global Box Models Highly Resolved, Meteorology-Based Global Transport Models Klasifikace LRT hodnoticích modelů Frank Wania Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 25 Ovzduší Povrch CTD Směr větru Vzdálenost od zdroje koncentrace 2000 4000 6000 8000 8 28 52 101 118 153 180 194 CTD for PCBs in km Všeobecné přístupy k hodnocení LRT potenciálu Jednoduché multisložkové modely mohou počítat potenciál k dálkovému transportu Relativní velikost každého indikátoru umožní rozdělení, srovnání a zařazení různých PBTs s ohledem na jejich LRT potenciál Frank Wania Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 26 Regionální a globální modely PBTs osudu a transportu Vzrůst “realismu” Vzrůst požadavků na data (emise, prostředí) Spatially Unresolved Box Models Spatially Resolved Box Models NE: vzrůst spolehlivosti vzrůst vyvratitelnosti nebo schopnost k hodnocení Ovzduší Povrch x Highly Resolved, Meteorology-Based Transport Models Frank Wania Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 27 POPCYCLING-Baltic – schéma modelu Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 28 Gaseous phase Aerosol phase Emissions Advection and diffusion Partitioning Gas Exchange Wet deposition Dry deposition of aerosol Underlying surface Soil: convective fluxes, diffusion, partitioning. Sea: transport by currents, turbulent diffusion, sedimentation. Atmosphere Degradation Vegetation: defoliation Out of the region Pover and LRTP evaluation for new substances Long-term trends and projections Concentration and deposition fields Country-to-cell matrix Output information Emissions Meteorological and geophysical data POP physicalchemical properties Input information EMEP MSC East Model distribuce POPs Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 29 Modelování osudu a transportu organochlorových látek v prostředí Cílem vytváření modelů osudu a transportu látek v prostředí je získat nástroj pro účinné předpovídání koncentrací těchto látek v jednotlivých složkách prostředí, při zachování jeho strukturních a dynamických charakteristik, ve vztahu k předpokládanému zdroji těchto látek. Na základě hodnocení osudu, distribuce a procesů bioakumulace látek umožňují modelové systémy provádět odhady zdrojů expozice a potenciálních expozičních koncentrací. Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 30 Kvantifikace expozice je jedním z pilířů pro hodnocení zdravotních a ekologických rizik a navazující řízení rizik. Předpokladem pro správnost získaných výstupů z modelů je použití dostatečného množství relevantních informací pro vytvoření systému, který je dostatečně blízký objektivní realitě, a o vstupujícím množství a vlastnostech studované látky. Modely pro odhady na úrovních: individuum  globální úroveň Modelování osudu a transportu organochlorových látek v prostředí Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 31 Základní rozdělení modelů: 1. Rozdělení dle velikosti 2. Rozdělení dle rovnováhy Globální Fugacitní model globální distribuce CFCs, HCHs Regionální Fugacitní modely distribuce mezi oceány, státy PCBs, OCPs, PCDDs/Fs Lokální Osud látek v ekosystémech (rybník, řeka); okolí zdroje PCBs, HCB Rovnovážné Statická rovnováha koncentrací ve složkách Nerovnovážné Koncentrace se v čase mění Modelování osudu a transportu organochlorových látek v prostředí Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 32 Základní rozdělení modelů: 3. Rozdělení dle složek prostředí Biotické Bioakumulace Abiotické Studium chování v abiotických složkách prostředí Modelování osudu a transportu organochlorových látek v prostředí Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 33 Vlastnosti látky Vstupní množství Modelový systém Vlastnosti systému Tok ze systému Výstupní informace Vstupní informace Cíl prováděného odhadu  Jaké jsou koncentrace v jednotlivých složkách prostředí?  Jaké byly nebo jsou vstupy ze zdroje?  Jak snížit vstupy pro dosažení poklesu na určitou koncentraci v prostředí? Distribuce v systému Transformace Modelování osudu a transportu organochlorových látek v prostředí Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 34 Přehled modelů Modelování distribuce a osudu látek Vodní prostředí Modelování bioakumulace ve vodním prostředí Toxikokinetické modely Bioenergetické bioakumulační modely Fyziologické toxikokinetické modely Modely biomagnifikace Terestrické prostředí Modely pro osud a biodostupnost ve vzduchu Modely pro osud a biodostupnost v půdě Distribuce vzduch – rostliny Modely pro vyšší úrovně trofických řetězců Modelování osudu a transportu organochlorových látek v prostředí Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 35 Modelování distribuce a osudu látek Kvantitativní odhad přechodů mezi složkami v čase a distribuce látek v různých složkách prostředí (hodnocení ve stacionárním stavu) Vstupní informace zahrnují:  Údaje o látce (zdroje, množství na vstupu, cesta vstupu,……..)  Údaje o vlastnostech látky (fyzikální, chemické a environmentální vlastnosti)  chování látky při fyzikálně-chemických a biologických procesech  Údaje o systému - modelové prostředí (fyzikální a chemické vlastnosti, charakteristika biotické složky) Modelování osudu a transportu organochlorových látek v prostředí Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 36 Modelování distribuce a osudu látek Dílčí složky vodního prostředí: Voda Suspendované částice ve vodním sloupci Sediment Biota  Distribuce a osud hydrofobních látek je závislý zejména na zdroji, transportu a transformaci organického uhlíku (sorbent)  Distribuce látek mezi pevnou a vodnou fázi  Osud méně hydrofóbních látek, rozpustných ve vodě, je ovlivňován procesy jako je biodegradace, hydrolýza a fotolýza Modelování osudu a transportu organochlorových látek v prostředí Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 37 Modelování bioakumulace ve vodním prostředí  Umožňují predikovat koncentrace v biotě na základě koncentrací ve vodě, suspendovaných částicích a sedimentu  Využívány jsou biokoncentrační modely a biota – sediment akumulační modely – jednoduché rozdělovací modely  Složitější alternativu představují toxikokinetické modely Toxikokinetické modely  Popisují bioakumulaci, distribuci a metabolismus látek v organismu  Zahrnují spektrum rychlostních konstant (příjem, eliminace, metabolická transformace)  Bioakumulace je výsledkem rychlosti příjmu z prostředí (různé cesty) a eliminace (metabolická transformace, vyloučení, reprodukce….) Modelování osudu a transportu organochlorových látek v prostředí Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 38 Toxikokinetické modely  Zahrnují možnost odhadu i procesu biomagnifikace  Vhodné pro odhad bioakumulace látek s Kow 2 – 8,5 a látek, které jsou v organismu metabolizovány  Pro látky s Kow 2 – 5 vykazují shodné výsledky jako rozdělovací modely (BCF, BAF) Bioenergentické bioakumulační modely  Oproti toxikokinetickým modelům zahrnují fyziologické charakteristiky organismu (morfologie žáber) a podíly vodné, lipidické a nelipidické frakce těla organismu (ryby, ptáci, mořští savci)  Odhady sezónních fluktuací bioakumulace OCs v rybách v závislosti na obsahu tuku  Přenos OCs z matky na potomka při procesu kojení Modelování osudu a transportu organochlorových látek v prostředí Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 39 Fyziologické toxikokinetické modely  Umožňují provádět odhady distribuce a bioakumulace látek v jednotlivých orgánech  Vhodný nástroj pro hodnocení látek, které se absorbují do určitých orgánů (metabolická transformace)  Vhodné pro hodnocení OCs, které mají nízké Kow a jsou rychle eliminovány či metabolizovány  Vyžadují specifické parametry jako je průtok krve, velikosti jednotlivých orgánů, rozdělovací koeficienty krevní tkáň - orgán Modelování osudu a transportu organochlorových látek v prostředí Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 40 Biomagnifikační modely  Umožňují provádět odhady bioakumulace na základě trofických vztahů v potravních řetězcích  Při odhadu jsou využívány rychlostní konstanty pro příjem z vody, příjem z potravy, vylučování žábry, přenos při reprodukci, exkrementy, ředění v důsledku růstu na základě hmotnosti, obsahu tuku a Kow  Vliv sezónní a věkové variability vybraných parametrů  Specifické parametry jako rozdělovací koeficient voda – řasy (log Kow, obsah tuku) Modelování osudu a transportu organochlorových látek v prostředí Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 41 Modely pro terestrické prostředí Méně rozvinuté než pro vodní prostředí Složky prostředí  Vzduch  Půda  Vegetace  Živočichové Přednostní studium dílčích přechodů mezi složkami než kombinace všech procesů CemoS (Chemical Exposure Modeling System) Modelování osudu a transportu organochlorových látek v prostředí Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 42 Modely pro osud a biodostupnost ve vzduchu  OCs vstupují do atmosféry v důsledku spalovacích procesů a volatilizace z nejrůznějších povrchů (kontinuální, diskontinuální)  Distribuce látek mezi plynnou a pevnou fázi  Dynamická proměna koncentrací v důsledku proudění vzdušných mas a změn teploty  Odstraňování z atmosféry probíhá v důsledku záchytu vegetací, suchou a mokrou depozicí (PCDDs/Fs, PCBs)  vstup do dalších složek prostředí Atmospheric transport-and-deposition models Photochemical Oxidant Acid Deposition Models Long-range transport models Modelování osudu a transportu organochlorových látek v prostředí Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 43 Modely pro osud a biodostupnost v půdě  Ústřední roli pro osud OCs hraje obsah organického uhlíku  Vstupy do půdy zahnují přechody z atmosféry, plánované aplikace, nepřímé aplikace (kontaminace v důsledku použití odpadních kalů)  Transformační procesy zahrnují zejména biodegradaci a hydrolýzu (fotolýza jen ve svrchní vrstvě)  Volatilizace OCs z půdy je určována vlastnostmi látky (tenze par, Koc) a vlastnostmi půdního prostředí (půdní typ a druh, vlhkost, teplota)  Vytěkání látek s nízkou hodnotou Henryho konstanty (HLC) je určující hraniční vrstva vzduchu a evaporace (dobře rozpustné ve vodě), pro látky s vysokou HLC je rozhodující půda  Transport v půdním prostředí je určován pohybem půdní vody  Dále povrchovým odnosem půdních částic (vodní a větrná eroze) Modelování osudu a transportu organochlorových látek v prostředí Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 44 Modely pro osud a biodostupnost v půdě  OCs (méně lipofilní) mohou dále vstupovat do kořenů rostlin (distribuce do jednotlivých orgánů)  Vstup OCs z půdy do organismů a potravních řetězců (bioakumulace PCDDs/Fs v kuřatech)  Vývoj modelů je omezen doposud na topickou úroveň Modelování osudu a transportu organochlorových látek v prostředí Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 45 Model distribuce vzduch - rostlina  Významným faktorem pro přechod OCs do rostlin je vosková vrstva na povrchu listů (záchyt látek v plynné fázi i látek vázaných na částice)  transport do vnitřních pletiv či revolatizace  Rozhodujícím pro příjem je vedle vlastností látek i fyziologie rostlin a doba expozice  Přechod z rostlin do dalších složek prostředí (půda, potravní řetězec)  Pro kvantifikaci odhadů přechodu OCs ze vzduchu do rostlin byly vyvinuty biokoncentrační faktory (BCF) a modely vstupu látek v důsledku depozice částic na povrch listů  Přechodové koeficienty do jedlých částí rostlin pro PCDDs/Fs a další lipofilní látky jsou odhadovány na úrovni TEF  0,001 Modelování osudu a transportu organochlorových látek v prostředí Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 46 Modely pro vyšší úrovně trofických řetězců  Modelovým příkladem je kontaminace kravského mléka OCs  Vstupy pro OCs zahrnují kontaminace krmiva z atmosféry, při skladování a požití půdních částic  Pro dioxiny byly provedeny odhady přechodových koeficientů pastva – mléko (3,5 pro 2,3,7,8-TCDD až 0,1 pro OCDD)  Pro hodnocení bioakumulace jsou doporučovány fyziologické toxikokinetické modely Modelování osudu a transportu organochlorových látek v prostředí Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 47 Příklad koncenpčního schématu modelu Modelování osudu a transportu organochlorových látek v prostředí Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 48 Název modelu Reference Média Látky Vstupní data Typ modelu Level I D. Mackay (1991) Vzduch, voda, půda, sediment, suspendovaný sediment, ryby, aerosoly Vlastnosti látek a prostředí, emise Regionální Level II D. Mackay (1991) Vlastnosti látek a prostředí, emise Regionální Level III D. Mackay (2001) Vlastnosti látek a prostředí, emise Regionální CalTox T. McKone (1993) Vzduch, voda, sediment, 3 půdní vrstvy, vegetace Regionální ChemCAN CEMC, Kanada Vzduch, sladká voda, sediment, ryby, půda, vegetace, pobřežní vody Regionální data, vlastnosti látek, emisní data Regionální pro Kanadu, (24 regionů) Level III model Modelování osudu a transportu organochlorových látek v prostředí Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 49 Název modelu Reference Média Látky Vstupní data Typ modelu Soil Model A. Di Guardo et al. (1994) Různé typy půd, vzduch Pesticidy Vlastnosti látek a půd, dávka Reakce a degradace látek v půdě TaPL3 A. Beyer et al. (2000) Vzduch, voda, půda, sediment Vlastnosti látek a prostředí EVN-BETR K. Jones, A. Sweetman, Velká Británie Vzduch, vegetace, půda, povrchové vody, sediment, pobřežní vody PCBs, PAHs, PCDD/Fs, PBDEs, OCs Environmentální charakteristika Evropy, vlastnosti látek, kontaminace Pro celý evropský kontinent (54 regionů) ELPOS M. Matthies, Německo Vzduch, voda 65 pesticidů, 21 POPs, 23 prům. chemikálií Level III vícesložkový model HYSPLIT 4 P. Bartlett, USA Atmosféra POPs, HCB, PCBs, dioxiny Meteorologická data, vlastnosti látek Model atmosférického transportu ChemRange M. Scheringer (1996) Půda, povrch oceánů, troposféra Nepolární organické látky, těžké kovy Vlastnosti látek a prostředí Globální model MSCE-POP Viktor Shatalov, MSC-E Atmosféra, půda, mořská voda, vegetace, sediment PAHs, HCHs, PCBs, HCB, PCDD/Fs Fyz- chem.vlastnosti, meteorologická data, geofyzikální data, emise Regionální a hemisferický model Modelování osudu a transportu organochlorových látek v prostředí Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 50 Nejistoty modelových odhadů  Analýza nejistot – součást modelových odhadů  Jaká je únosná míra nejistoty?  Screening x detailní studie  Osud v jedné komponentě x více komponent Modelování osudu a transportu organochlorových látek v prostředí Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 51 Nejistoty modelových odhadů  Vstupní data – kvantifikace emisí a jejich prostorově-časová charakterizace  Fyzikálně-chemická data – omezené zdroje informací (validita údajů)  Data o transformaci v prostředí – údaje o rychlosti transformací (místně specifické podmínky), obecná znalost dějů (př. nepřímá fotolýza)  Data o procesech – znalost rozdělovacích koeficientů (sníh – okolí, atmosféra – rostlina,…)  Data o prostředí – údaje o fyzikálních a chemických vlastnostech prostředí (dynamika parametrů)  Hodnocení pro komplexní směsi (odpady) – heterogenita vlastností (nutné provádět extrapolace z typického zástupce ve směsi)  Validace výstupů z modelů – cross-validace (kalibrační data), srovnání s objektivní realitou Modelování osudu a transportu organochlorových látek v prostředí Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 52 All models are wrong…some are usefull Solution of pollution is not dilution