prof Viktor Kanický, Analytická chemie I
1
GRAVIMETRIE

prof Viktor Kanický, Analytická chemie I
2
Gravimetrie
nzákladní metoda, klasická
nurčovaná složka se převádí z daného množství vzorku v definované chemické individuum, jehož
navážka je mírou obsahu složky
nanalytické váhy (rovnoram.dvoj. páka + kyvadlo)
qcitlivost
qsprávnost

prof Viktor Kanický, Analytická chemie I
3
Gravimetrie
q1) správnost – stejná délka vahadel
q (Gaussova metoda dvojího vážení)
nvztlaková síla (redukce vážení na vzduchoprázdno)
n mx – skutečná hmotnost
n z – hmotnost závaží
n sx, sz – hustoty mx a z
n σ – hustota vzduchu
nσ = 0,0012 g.cm-3, sz = 8,4 g.cm-3 (mosaz) → pro z = 1
n
n 0,5 g látky ≈ vztlak 0,08 mg

prof Viktor Kanický, Analytická chemie I
4
Gravimetrie
ndalší vlivy:
qvzdušná vlhkost: adsorpce H2O, časový faktor
qotisk prstů: pinzeta, kleště
qhygroskopické látky: zabroušené váženky
qelektrický náboj: práškovité nevodivé látky suché sklo
qzávaží (relativní kalibrace – standardy)
qpostup při vážení: aretace, otevírání vah… nepřetížit !!!
gravimetrie1

prof Viktor Kanický, Analytická chemie I
5
Gravimetrie
q2) citlivost l - délka vahadla
§ G – tíha vahadla
§ d -  vzdálenost
q
qAnalytické váhy: netlumené
q tlumené – poloautomatické
q      automatické
qVýrobci: SARTORIUS, METTLER, PRECISA
qelektronické váhy digitální
n

prof Viktor Kanický, Analytická chemie I
6
Srážení
nklasická separační gravimetrická metoda
npreparace čistých sloučenin
qnerozpustnost sraženiny x ztráta (< 0,1 mg)
qrozpustnost sraženiny ≈ koncentrace nasyc. roztok nad sraženinou
qmálo rozpust. soli ≈ silné elektrolyty ≈ dokonalá disociace
q
q
q         ← jednosytná aktivita tuhé fáze zahrnuta do konstanty
q
q      = součin rozpustnosti (termodynamická hodnota)

prof Viktor Kanický, Analytická chemie I
7
Výpočet rozpustnosti čistých látek
nuni-univalentní elektrolyt
n
qplatí v dest. vodě za nepřítomnosti dalších iontů
q obecně

prof Viktor Kanický, Analytická chemie I
8
Výpočet rozpustnosti čistých látek
npříklad: Kolik gramů AgCl obsahuje 1 l nasyc. roztoku AgCl, M (AgCl) = 143,32 g.mol-1
n
n
n
npříklad: Jaká je rozpustnost Ag2CrO4 v H2O?

prof Viktor Kanický, Analytická chemie I
9
Výpočet rozpustnosti čistých látek
nfaktory ovlivňující rozpustnost
qvliv vlastních iontů
qvliv pH
qvliv tvorby komplexů
qvliv teploty
qvliv rozpouštědla
qvliv velikosti částic
qvliv iontové síly
}  tzv. vedlejší reakce

prof Viktor Kanický, Analytická chemie I
10
Faktory ovlivňující rozpustnost
n1) vliv vlastních iontů – přebytek srážedla
qM+B-  a) nadbytek srážedla:
q b) nadbytek srážedla:
qobecně
n
npříklad:
n při srážení Ag+ nadbytkem
n
n → i promývání sraženin ne vodou, ale zřeď. roztokem srážedla
n x velký nadbytek → tvorba komplexů → rozpouštění

prof Viktor Kanický, Analytická chemie I
11
Faktory ovlivňující rozpustnost
npříklad: Vypočtěte koncentraci SO42- nutnou k dokonalému vysrážení
BaSO4                                     (M (BaSO4) = 233,43g.mol-1; Ks = 1,08 . 10-10)
nPodmínka: m (BaSO4) v roztoku < 10-4 g; V = 300 cm3
n

prof Viktor Kanický, Analytická chemie I
12
Faktory ovlivňující rozpustnost
n2) vliv pH a tvorby komplexů
qvedlejší rovnováhy → rozpustné komplexy (hydroxokomplexy kationů, protonizace aniontů)
q
q
q
qkyseliny a zásady zvyšují rozpustnost sraženiny
q

prof Viktor Kanický, Analytická chemie I
13
Faktory ovlivňující rozpustnost
qpodmíněný součin rozpustnosti
q     c (M)  c (B)
q
qα – koeficient vedlejších reakcí

prof Viktor Kanický, Analytická chemie I
14
Faktory ovlivňující rozpustnost
npříklad: dvojsytná kyselina:

prof Viktor Kanický, Analytická chemie I
15
Faktory ovlivňující rozpustnost
npříklad: Jaká je rozpustnost CaF2 v 0,01 M – HCl?
n

prof Viktor Kanický, Analytická chemie I
16
Faktory ovlivňující rozpustnost
npříklad: Vypočtěte rozpustnost AgI v 0,01 M NH3
n
n
n
n
n
n
n
n
n
n Rozpustnost se zvýší 40x.
n

prof Viktor Kanický, Analytická chemie I
17
Faktory ovlivňující rozpustnost
npříklad: Vypočítejte molární rozpustnost BaCO3 při    pH = 6 a I = 0,1 (pKs = 8,09; pK1 = 6,15;
pK2 = 9,99)

prof Viktor Kanický, Analytická chemie I
18
Faktory ovlivňující rozpustnost
qrozpouštění BaCO3 v H2O, pH se ovlivní, postup iterační
n1) zanedbání hydrolýzy →
n
n2) zjistíme hodnotu pH při hydrolýze CO32-
n a)
n
n hydrolytická konstanta
n
n
n
n
n b)
nzanedbáme pro výpočet pH, protože

prof Viktor Kanický, Analytická chemie I
19
Faktory ovlivňující rozpustnost
n c) pH slabé kyseliny:
n
n
n
n
n3) zjistíme hodnotu podm. souč. rozp. Ks´ a c (BaCO3)
n
n
n
n
n
n4) opakujeme výpočet pH podle 2c) s c (CO32-) = 1,48.10-4
n dostaneme pH = 9,90, Ks´ = 10-7,74, c (BaCO3) = 1,35.10-4 M
n další aproximace dává c (BaCO3) = 1,32.10-4 M
n

prof Viktor Kanický, Analytická chemie I
20
Faktory ovlivňující rozpustnost
qzávislost rozpustnosti sulfidů na pH – podstata klasického „sirovodíkového“ dělení kationtů
qsulfid MS:
qpodmínka okrajová: pH ≤ 6 – zjednodušení → x (S)
q zahrnuje jen 1 člen:
q K1, K2 – disoc.konst. H2S a HS-, hydrolýza M se zanedbává

prof Viktor Kanický, Analytická chemie I
21
Faktory ovlivňující rozpustnost
graf_1

prof Viktor Kanický, Analytická chemie I
22
Faktory ovlivňující rozpustnost
qvliv tvorby komplexů s vlastními ionty na rozpustnost
q M – kation; B – anion, ligand; MB – málo rozpustná slouč.
q
q             rozpustné komplexy
q (MB)r – rozpustný, nedisociovaný podíl slouč. MB
q
q βMB – konstanta stability
q
q
q
q
q
q vztah pro výpočet rozpustnosti MB za přítomnosti nadbytku srážedla

prof Viktor Kanický, Analytická chemie I
23
Faktory ovlivňující rozpustnost
npříklad: AgCl, rozp. komplexy [AgCl2]-, [AgCl3]2-, [AgCl4]3-
n       Ks, β1      β2 β3        β4
graf_2

prof Viktor Kanický, Analytická chemie I
24
Faktory ovlivňující rozpustnost
qzávislost rozpustnosti hydroxidů na pH

prof Viktor Kanický, Analytická chemie I
25
Faktory ovlivňující rozpustnost
nHydroxidy trojmocných kovů jsou méně rozpustné než hydroxidy dvojmocných.
nPři pH 4,5 až 6: Fe(OH)3 ↓, Al(OH)3 ↓ kvantitativně
noddělí se od Zn2+, Mn2+, Co3+, Ni2+,Ca2+ a Mg2+
graf_3

prof Viktor Kanický, Analytická chemie I
26
Faktory ovlivňující rozpustnost
n3) vliv iontové síly (vliv cizích iontů)
qindiferentní elektrolyt
q 1)
q
q 2)
q
q 3)
q
q
q
qrozpustnost látek se zvětšuje se stoupající koncentrací „cizích“ iontů v roztoku
n
n
n

prof Viktor Kanický, Analytická chemie I
27
Faktory ovlivňující rozpustnost
n4) vliv velikosti částic sraženiny
n vliv povrchu krystalů
n
n
n
n
n
n
n
n koloidní disperze – náboj adsorbovaných iontů snižuje rozpustnost
q
n
qpro r > 10-3 mm platí
q
qrozpustnost roste – hrany krystalů – menší přitažlivé síly
qmalé krystaly se rozpouštějí – větší rostou
zrání sraženiny
OSTWALD - FREUNDLICH

prof Viktor Kanický, Analytická chemie I
28
Faktory ovlivňující rozpustnost
n5) vliv rozpouštědla
qorganická rozpouštědla snižují rozpustnost anorganických látek
qpříklad: CaSO4 v 50% EtOH kvantitativně
q           LiCl rozpustný v amylalkoholu,
q              KCl a NaCl nikoliv
qvliv roste s nábojem iontů
q
q
n

prof Viktor Kanický, Analytická chemie I
29
Vlastnosti sraženin
nzávisejí na: - chemickém složení
n - prostředí
n - způsobu srážení
ndruhy sraženin: - koloidní (síra)
n - želatinová (Fe(OH)3)
n - hrudkovitá (AgCl)
n - krystalická:
qjemně (BaSO4)
qhrubě (PbCl2)
qkrystalická s. vhodnější: lépe se filtruje, čistší než amorfní
npožadavky na sraženinu: filtrovatelnost, snadné     sušení a žíhání na definovaný stav
n

prof Viktor Kanický, Analytická chemie I
30
Vlastnosti sraženin
nmechanismus: 1) vznik přesyceného roztoku (metastabilní      stav)
q 2) tvorba krystalizačních center      (jádra,prim.část.)
q 3) narůstání částic (stárnutí)
nvelké částice rostou na úkor malých
n
qa) rychlost vylučování sraženiny (Weimarn)
q c´ - okamžitá koncentrace       přesyceného roztoku
q c - rozpustnost

prof Viktor Kanický, Analytická chemie I
31
Vlastnosti sraženin
qb) střední velikost částic závisí na původní koncentraci roztoku (Weimarn)
q
q
q
q
nrozpustnější látky – větší částice
nt – čas – doba zrání
n
qc) střední velikost částic roste
q s dobou, po kterou byla ponechána
q sraženina v matečném roztoku
n
graf_5 graf_6

prof Viktor Kanický, Analytická chemie I
32
Vlastnosti sraženin
nstárnutí (zrání) sedlin:
nnedokonalé → dokonalejší krystaly
nmetastabilní modifikace → stabilní (aragonit → kalcit)
nzměna počtu molekul krystalické vody
n
ndehydratace sraženin (hydrat. oxidy Fe, Ti, Sn, Al, Zr, Th)
npolymerace (CoS, NiS)
graf_7

prof Viktor Kanický, Analytická chemie I
33
Koloidní vlastnosti sraženin
qkoloidní disperze (10-5 – 10-7 cm): Brownův pohyb
q Tyndallův efekt
qRTG → krystalický charakter
nvelký specifický povrch (S/V)
nschopnost adsorpce
qexistence koloidní disperze: odpudivé elastické síly
qelektrická dvojvrstva → micely
qpříklad:
q         změna náboje micely v tzv.
q           izoelektrickém bodě x bod           ekvivalence
graf_8

prof Viktor Kanický, Analytická chemie I
34
Koloidní vlastnosti sraženin
nkoagulace
qsouhlasné náboje micel x shlukování
qnadbytkem elektrolytu se rozruší dvojvrstva → micely koagulují
qkoagul. účinek roste s nábojem (AgCl >> NH4Cl, 1000 x)
q x přednost amonných solí – lze odkouřit stabilita disperze – poutání molekul vody →
nlyofobní koloidy – nestálé (As2S3, S, Au, AgX)
nlyofilní koloidy – stálé (škrob, želatina, proteiny, Al2O3.xH2O,   SiO2.xH2O)
npeptizace – opak koagulace
qpři filtraci a promývání vodou – odstranění elektrolytu nežádoucí jev! – promýváme proto
elektrolytem

prof Viktor Kanický, Analytická chemie I
35
Znečištění sraženin
qspolusrážení (koprecipitace)
qdodatečné srážení (indukované)
q
nspolusrážení adsorpce
n okluze
n inkluze
n směsné krystaly
n a) adsorpce: závisí na    - koncentraci adsorbovaných látek
n            - vlastnostech adsorbovaných látek
n            - vlastnostech sraženiny
nPaneth-Fajans: nejvíce se adsorbují ionty vlastní a tvořící málo rozpustné látky

prof Viktor Kanický, Analytická chemie I
36
Spolusrážení (koprecipitace)
qpříklad: BaSO4 v nadbytku Ba2+: Br- < Cl- < ClO3- < NO3-
q           BaSO4 v nadbytku SO42-: Na+ < K+ < Ca2+ < Pb2+
qsnadněji ionty s větším nábojem, polariz. i. org. barviv
qFreundlichova adsorpční izoterma
q         (T=konst.); k, n – konst.; x – množ./1 g sraž.
qrelativně největší znečišťování je při nejmenších konc. nečistot (poslední zbytky nečistot se
odstraňují nejobtížněji)
qznečištění sraženiny je úměrné povrchu → koagulované koloidní disperze x hrubě kryst. sraženiny
graf_9

prof Viktor Kanický, Analytická chemie I
37
Spolusrážení (koprecipitace)
n b) okluze: mechanické strhávání cizích součástí roztoku      při srážení a narůstání krystalů
sraž. kolem nečistoty    ≈ koncentrace roztoku a ≈ rychlosti srážení
n
n c) inkluze: mechanické uzavření matečného roztoku při růstu krystalů

prof Viktor Kanický, Analytická chemie I
38
Spolusrážení (koprecipitace)
n d) směsné krystaly: izomorfní zastupování iontů při                    ∆riontu < 10-15 % a stejné
kryst. soustavě tzv. tuhé roztoky
n přednost ionty se stejnými velikostmi nábojů
n
n
n
n D – rozděl.koef.; c1,c2 – koncentrace izomorfních složek; t – sraženina; r-roztok
n
n nelze čistit opak. sraž. týmž činidlem!!!
n D málo závisí na T(K), v srážení, na koncentraci
n

prof Viktor Kanický, Analytická chemie I
39
Spolusrážení (koprecipitace)
qtypy znečištění
q
q
graf_10

prof Viktor Kanický, Analytická chemie I
40
Dodatečné srážení
npostprecipitace – indukované
1)původně čistá sraženina:
2)po čase z přesyc. roztoku MgOx sráží MgOx
n je proto nutné dodržovat konc. poměry a CaOx brzy odfiltrovat, dtto sulfidy
nklathráty
n unvitř benzen

prof Viktor Kanický, Analytická chemie I
41
Amorfní sraženiny
namorfní sraženiny – koagulací koloidů → gely
qvelký specifický povrch → velká sorpce
qkoagulace přebytkem elektrolytu – již tento znečišťuje
qfiltrace – ihned
qpromývat elektrolytem (peptizace!!!)
n
nsnížení koprecipitace – vhodným postupem

prof Viktor Kanický, Analytická chemie I
42
Zásady srážení
n1) srážení z horkých roztoků – lepší tvorba dokonalé kryst. mřížky bez cizích iontů; před filtrací
ochladit v případě rozpustnějších sraženin (např. MgNH4PO4)
n2) srážení z dostatečně zředěných roztoků; opakovaná  srážení (2x) (hydroxidy); snížení
koprecipitace kationtů na sraž. A+B- srážením aniontem B- a naopak
n3) srážecí činidlo se přidává zvolna za míchání x lokální zvýšení koncentrace; tvorba hrubých
sedlin s malým povrchem
n4) nechat stát před filtrací – menší okluze x dodatečné srážení!
n5) důkladné promytí (horká voda, elektrolyt), koloidy!! příliš r rozp. látky - alkoholem
n

prof Viktor Kanický, Analytická chemie I
43
Postup srážení
n1) roztok látky určené k analýze upravíme dle návodu (pH, teplota) a srážíme čirým roztokem
srážedla
n
n2) srážení v kádinkách 250-400 ml, vzorek upraven na cca 100-200 ml
n
n3) srážedlo přidáváme pomalu z byrety nebo pipety + míchání skleněnou tyčinkou bez gumové stěrky
n
n4) po usazení sraženiny zkouška na úplnost srážení
n

prof Viktor Kanický, Analytická chemie I
44
Postup srážení
nsrážení z homogenního prostředí:
qsrážecí činidlo vzniká pozvolna a plynule chemickou reakcí
qrozklad, hydrolýza
qpříklad: srážení sulfidů thioacetamidem (za horka hyd.)
q
q
q
q sraž. sulfidů lépe koagulují a méně adsorbují
reakce1

prof Viktor Kanický, Analytická chemie I
45
Postup srážení
qpříklad: srážení hydroxidů (M3+, M4+) odděl od M2+
q       vázání H+

prof Viktor Kanický, Analytická chemie I
46
Filtrace
nrychlost filtrace
n
n
n P – filtrační plocha
n r – poloměr pórů
n p1-p2 rozdíl hydrostatických tlaků na obou stranách
n l – efektivní délka kapilár
n η – dynamická viskosita
n V – objem kapiláry
n t - čas
qurychlení filtrace:
nzvětšení P (skládaný filtr, frita) p1-p2 (odsávání, delší stopka)
nzmenšení η (zahřátí)

prof Viktor Kanický, Analytická chemie I
47
Filtrace
nkromě mechanických vlivů:
nhydratační efekt
nadhezní efekt
nadsorpční efekt
nelektrokinetický efekt
npovaha filtrované látky
n
qhydratace – bobtnání lyofilní filtrační hmoty →        zpomalené filtrace (zachytí i menší
 částice)
qadhese – kapalina v kapilárách proudí pomaleji při    stěnách

prof Viktor Kanický, Analytická chemie I
48
Filtrace
qadsorpce – částice sraženiny na stěnách kapilár       ulpívají
qelektrokinetický efekt – potenciálový rozdíl mezi       stěnou kapiláry a kapalinou →
nzáporný náboj filtr. papíru zadržuje kationty a kladně nabité částice sraženiny
npo promytí HCl papír zadržuje záporné částice
qpovaha filtrované látky – tvoří další filtrační vrstvu –       jiná kapilarita
ngely – ucpávání filtru, proto větší pórovitost a filtrace s odsáváním (p1-p2)

prof Viktor Kanický, Analytická chemie I
49
Filtrace
npapírové filtry kvantitativní (bezpopel.) čistá celulosa, 0,01 mg popela
n
nbarevné odlišení
nčervená páska (amorfní Fe2O3)
nžlutá páska (koloidní, sulfidy)
nmodrá páska ( jemná kryst. sraženina, BaSO4)
ntaké černá páska

prof Viktor Kanický, Analytická chemie I
50
Filtrace
n> 10% kys. nebo louhů rozrušuje filtry papírové a nelze filtrovat látky, které se redukují při
spalování
n
nfiltrační kelímky
qkrystalické sraženiny
qskleněné – jen sušení (do 200°C)
qporcelánové – žíhání (do 1200°C)

prof Viktor Kanický, Analytická chemie I
51
Promývání sraženiny
nodstranění zbytku matečných louhů – účinná je dekantace – promývání v kádince po srážení
nmenší objemy vícekrát
n
n
n
n V1 – objem filtrátu zadržovaného sraženinou
n V2 – promývací objem
n cn – konc. cizích iontů po n promytí

prof Viktor Kanický, Analytická chemie I
52
Promývání sraženiny
nsraženina – ionex – vytěsnit cizí ionty adsorpcí elektrolytu promývacího roztoku
n
nkrystalické sraženiny – promývání roztokem soli o společném iontu se sraženinou
n
nkoloidní sraženiny – roztok elektrolytu zabraňující peptizaci
n
namonné soli – snadné odstranění žíháním
n
nvodou nakonec, alkohol u rozpustnějších sraženin

prof Viktor Kanický, Analytická chemie I
53
Sušení
na) na vzduchu
qzbavení přebytečné vlhkosti až do rovnovážného stavu s tenzí vodních par ve vzduchu při dané
teplotě
qFreundlichova adsorpční izoterma y = a.xb – monomolekulární vrstva vody
q     a) nehygroskopické látky
q      b) hygroskopické látky
q           (více vrstev H2O)
q
q
q ad b) nelze sušit na vzduchu → snížení tenze par a zvýšení teploty; vakuové sušení
qtenze par povrchově vázané vody nižší, proto 105-110°C
graf_11

prof Viktor Kanický, Analytická chemie I
54
Sušení
nb) v exikátoru – vysoušedla
nchemicky (P2O5)
nadsorpcí (silik.)
n mg/l H2O ve vzduchu
n P2O5 2 . 10-5
n Mg(ClO4)2 5 . 10-4 (anhydron) – pro element. analýzu
n BaO 7 . 10-4
n KOH 2 . 10-3
n silikagel 3 . 10-2 – zachycení až 40 % své hmotnosti                   vodních par
n modifikace CoCl2 – bezvodý modrý → vlhký růžový, regenerace 180-200°C

prof Viktor Kanický, Analytická chemie I
55
Sušení
qmolekulová síta – silikáty Al, Ca, K, Na
q
qadsorpce plynů
nkyselých (CO2, SO2) ≈ CaO, KOH, NaOH
nzásaditých (NH3) ≈ P2O5, H2SO4
n
qpáry alkoholu ≈ CaCl2
q
qbenzin, chloroform, éter ≈ parafin

prof Viktor Kanický, Analytická chemie I
56
Sušení
nc) při zvýšené teplotě
qsušárny do 180°C, ± 5°C regulace, 105-110°C, také ztráta
qkrystalové vody:
q
q
qprchání: NH3, CO2, SO2, amonné soli při 150°C, těkavé chloridy
qfiltrační papír vydrží 150°C
qsušení do tzv. konstantní váhy – pokud je vysušená sraženina přímo formou k vážení – opakujeme
sušení a vážení až se hmotnost nemění (0,2 mg)
q
n
reakce2

prof Viktor Kanický, Analytická chemie I
57
Žíhání
npřevedení sraženiny do definovaného stavu
nporcelánový kelímek + triangl s keramickými válečky (Pt- kelímek)
n teploty:
n Bunsen. kahan -porcel. 700-800°C
n    - Pt 850-1000°C
n Tecluho + 100°C x Buns.
n Mecker + 200°C x Buns.
kahan

prof Viktor Kanický, Analytická chemie I
58
Zásady a postup žíhání
1)vysušení a vyžíhání prázdného kelímku do konstantní hmotnosti (pozvolna, nesvítivý plamen),
kleště
2)sbalený filtr do kelímku:
a)vysušit při 70°C v sušárně nebo nad kahanem
b)spálit (uhelnatí, přístup vzduchu, nesmí hořet!!!)
n
3)žíhat (500-1000°C) – kahan, muflová pec; po ochlazení na 100-200°C → do exikátoru; do konstantní
hmotnosti (± 0,2 mg)

prof Viktor Kanický, Analytická chemie I
59
Termogravimetrie (TGA) a diferenční termická analýza (DTA)
nP – pec
nO – vahadlo
nV – vzorek
a – CaC2O4 . H2O
b - CaC2O4
c – CaCO3
d - CaO
obr1 obr2
TGA křivka

prof Viktor Kanický, Analytická chemie I
60
Termogravimetrie (TGA) a diferenční termická analýza (DTA)
nv – vzorek
ns – standard
nendotermní reakce – pokles t
nexotermní reakce – vzrůst t
180° - ztráta vody (endotermní)        450°- oxidace CO z oxalátu (exoterm)
520° - rozklad oxalátu (endoterm)      565°- oxidace CO z oxal.
790° - rhomb. – hexagon. BaCO3
obr3 obr4

prof Viktor Kanický, Analytická chemie I
61
Typy vážkových stanovení
a)bez použití srážecího činidla – žíhání solí, soli těžkých kovů s aniontem těkavé kyseliny (NO3-,
CO32-, SO42-) → CuO, ZnO, Fe2O3, Al2O3, Cr2O3, Bi2O3, Sb2O3, SnO2, TiO2, ZrO2)
b)
b)přidáním srážecího činidla – srážedla: H2S, HCl, H2SO4, NH4OH, Na2HPO4, AgNO3, BaCl2  organická
srážedla: 8-hydroxychinolin, anthranilová kyselina, šťavelová kyselina

prof Viktor Kanický, Analytická chemie I
62
Typy vážkových stanovení
c)srážením z homogenního prostředí
n pro vylučování hydroxidů:
n
n pro vylučování oxalátů, fosfátů a sulfátů hydrolýza esterů:
n
n pro vylučování sulfidů
n
n       thioacetamid              acetamid
n
n

prof Viktor Kanický, Analytická chemie I
63
Přehled vážkových stanovení některých iontů
ion
srážedlo
forma srážená/vážená
teplota suš./žíh.
Ag+
HCl
AgCl
130
Al3+
NH4OH
8-chinolinol
Al(OH)3 / Al2O3
Al(C9H6ON)3
1000
130
Ba2+
H2SO4
(NH4)2CrO4
BaSO4
BaCrO4
700
550
Bi3+
(NH4)2HPO4
8-chinolinol
BiPO4
Bi(C9H6ON)3.H2O / Bi(C9H6ON)3
800
130
Ca2+
(NH4)2C2O4
Ca C2O4.H2O
105
Cu2+
benzoinoxim
Cu(C14H11O2N)
110
Fe3+
NH4OH
8-chinolinol
Fe(OH)3
Fe(C9H6ON)3
1000
120
Hg2+
H2S
HgS
110

prof Viktor Kanický, Analytická chemie I
64
Přehled vážkových stanovení některých iontů
ion
srážedlo
forma srážená/vážená
teplota suš./žíh.
Mg2+
(NH4)2HPO4
NH4MgPO4.6H2O/Mg2P2O7
1100
Ni2+
2,3-butandion-dioxim
Ni(C4H7O2N2)2
120
Pb2+
K2Cr2O7
kys.anthranilová
PbCrO4
Pb(C7H6O2N)2
140
110
Zn2+
(NH4)2HPO4
8-chinolinol
NH4ZnPO4 / Zn2P2O7
Zn(C9H6ON)2.2H2O/Zn(C9H6ON)2
900
130
AsO43-
MgCl2, NH4Cl
NH4MgAsO4.6H2O/Mg2As2O7
900
Br-, Cl-, I-
AgNO3
AgCl, AgBr, AgI
130

prof Viktor Kanický, Analytická chemie I
65
Přehled vážkových stanovení některých iontů
ion
srážedlo
forma srážená/vážená
teplota suš./žíh.
CrO42-
BaCl2
BaCrO4
500
PO43-
MgCl2, NH4Cl
NH4MgPO4.6H2O/Mg2P2O7
1100
SO42-
BaCl2
BaSO4
700

prof Viktor Kanický, Analytická chemie I
66
Výpočet vážkové analýzy
ngravimetrický faktor – čím je < 1, tím je analytická chyba menší
qpř. a (g) vzorku → b (g) AgCl, obsah chloridů je

prof Viktor Kanický, Analytická chemie I
67
Výpočet vážkové analýzy
nnepřímé stanovení K+ a Na+ vedle sebe (chloridy)

prof Viktor Kanický, Analytická chemie I
68
Odpařování a odkuřování roztoků
n1) odpařování roztoků
qzmenšení objemu roztoku před srážením
nv kádinkách, miskách (porcelán, Pt, PTFE)
nna vzdušné, vodní, pískové lázni, infralampou
nteplota pod b.v. rozpouštědla – bez prskání (ztráty)
q
qalkalické roztoky – v porcelánových miskách použitých, vyleptaných – převládá na povrchu alkalická
složka
qkyselé roztoky – v křemenných miskách nebo v použitých skleněných -  převládá na povrchu kyselá
složka
qúplné odpaření – stanovení odparku (např. ve vodách)

prof Viktor Kanický, Analytická chemie I
69
Odpařování a odkuřování roztoků
n2) odkuřování roztoků
qtěkavé kyseliny na vodní lázni
qH2SO4, HClO4, amonné soli, MF + SiO2 – vyšší teplota, písková lázeň, infralampa, přežíhnutí
q
n