Mineralogie systematická /soustavná/


-    je dílčí disciplínou mineralogie

-         studuje a popisuje charakteristické znaky a vlastnosti jednotlivých minerálů a třídí je
do přirozené soustavy (systému)



Minerál /nerost / - anorganická homogenní přírodnina (většinou krystalická látka - s definovatelnou
strukturou), jejíž chemické složení se dá vyjádřit vzorcem



Znaky a vlastnosti (u každého minerálu):

1.     Chemické složení (chemismus) – vzorec, vytváření pevných roztoků, izomorfní příměsi
(příklady křemen, plagioklasy, sfalerit)

2.     Struktura

3.     Krystalografie (soustava, bodová grupa = oddělení, vůdčí krystalové tvary)

4.     Fyzikální vlastnosti – hlavní poznávací znaky, podobnost

(barva, hustota, tvrdost, štěpnost, lesk a jiné: magnetismus, radioaktivita, luminiscence,
rozpustnost ve vodě a v činidlech, …..)

5.     Geneze (podmínky vzniku a výskytu, asociace – parageneze)

-         za kterých podmínek a v jakém prostředí minerál vzniká, je stabilní, v jakých
společenstvech minerálů se nachází,

-         přeměny minerálu a jejich příčiny

6.     Topografická mineralogie

7.     Význam minerálu v geologii, průmyslové využití




Dřívější klasifikace minerálů

Zmínka, podle jakých principů byly minerály řazeny do systému dříve:

-hlavně dle vnějších znaků, patrných na první pohled


př. skupina “halovců”, charakterizovaných jako nerosty nekovové, lehké a měkké – kalcit CaCO3,
sádrovec CaSO4.2 H2O, kryolit Na3AlF6


př. “těživce” siderit FeCO3, baryt BaSO4, ….


Uvedené názvy zanikly v pol. 19. století – zůstaly názvy:

“leštěnec olověný” = galenit

“kyz železný” = pyrit:



Dnes je mineralogický systém založený výhradně na krystalochemické příbuznosti minerálů
(krystalochemická klasifikace minerálů)


To znamená, že minerály jsou rozděleny do několika hlavních skupin podle chemického složení.

V rámci nich jsou minerály děleny (nebo seskupovány) podle strukturní a tím tedy i krystalografické
příbuznosti, případně opět podle chemické příbuznosti.





Hlavní skupiny mineralogického systému:

1/ Prvky a příbuzné nerosty (slitiny kovů)

2/ Sulfidy a příbuzné sloučeniny (selenidy, teluridy, arzenidy, antimonidy a bismutidy)

3/ Halovce (halogenidy)

4/ Oxidy a hydroxidy

5/ Uhličitany (karbonáty), dusičnany (nitráty), boritany (boráty)

6/ Sírany (sulfáty) a příbuzné sloučeniny Te, Cr, Mo a W

7/ Fosforečnany (fosfáty), arzeničnany (arzenáty), vanadičnany (vanadáty)

8/ Křemičitany (silikáty) – jsou nejhojnější (horninotvorné minerály) a nejdůležitější




Psaní vzorců – kulaté a hranaté závorky:


(Fe, Mg, ….Mn, ..) – jeden prvek je izomorfně zastupován dalšími prvky – pořadí určuje klesající
množství kationtu (prvku), pevné roztoky


[   ]    -  aniontová skupina



Pevný roztok (izomorfní řada, směsný krystal) – další základní jednotka přirozeného systému
minerálů



Pevný roztok (směsný krystal): - pevná látka s homogenní krystalovou strukturou, nejčastěji jde o
směs dvou chemicky definovaných komponent.

V ní jsou určité ekvivalentní pozice obsazovány různými ionty.

- homogenní krystalovaný minerál s proměnlivým kvantitativním poměrem složek, které se zastupují na
základě blízké chemické a krystalografické příbuznosti (GS)



- pevný roztok olivínu:  forsterit     Mg[2] SiO[4]   -------  fayalit         Fe[2] SiO[4]


- pevný roztok plagioklasů (Na-Ca živců):


0%    10                    30              50                 70                   90      100%

albit  -        oligoklas   - andezín  -    labradorit  - bytownit      -         anortit


NaAlSi[3]O[8]
CaAl[2]Si[2]O[8]


Kyselé plagioklasy                             Bazické plagiklasy




Izostrukturní  skupina barytová:     baryt           Ba SO[4]

                                                        celestin        SrSO[4]

                                                        anglesit        PbSO[4]


Izostrukturní  skupina apatitová:    apatit           Ca[5] (PO[4])[3] Cl

                                                        pyromorfit   Pb[5] (PO[4])[3] Cl

                                                        mimetezit     Pb[5] (AsO[4])[3] Cl

                                                        vanadinit      Pb[5] (VO[4])[3] Cl



Všechny členy uvedených izostrukturních (dříve izomorfních) skupin jsou si velmi blízké také
z hlediska morfologie krystalu.



Varieta (odrůda) – u některých minerálů rozeznáváme určité variety, lišící se např. barvou,
charakterem agregátu apod.


-         křemen (ametyst, růženín, ……

-         korund (rubín, safír, ……..

-         hematit (spekularit, lebník, …….



Mineralogické názvosloví

-         jednoslovné na rozdíl od zoologického či botanického

-         pro většinu minerálů platný mezinárodní termín, nejběžnější nerosty mají také názvy české
(halit = sůl kamenná, křemen = quartz)

-         koncovky –it, -in, -an

-         jména nerostů s počátečním malým písmenem



Původ jmen některých minerálů

a/ dle tvaru krystalu či typu agregátu

         lepidolit – šupinkatý

         aktinolit – paprsčitý

         sanidin – tabulkovitý


b/ podle barvy

         pyrop – oheň

         azurit – modrý

         chrysoberyl – chrysos = zlatý


c/ podle jiných fyzikálních vlastností

         plagioklas, ortoklas – štěpný

         diamant (amadas = nezkrotný)


d/ podle použití : grafit (grafein = psáti)


e/ podle naleziště : labradorit, cinvaldit


f/ podle významných  - bertrandit, goethit, bornit, wollastonit


g/ jiné názvy: apatit – klamavý














Minerální asociace, parageneze


Asociace minerálů (širší termín) – společný výskyt různých minerálů v horninách, na žíle, v dutině.
Může jít o jednu nebo více minerálních paragenezí, které jsou odrazem několika po sobě jdoucích
minerogenetických procesů.


Minerální parageneze (parageneze) - společný výskyt různých minerálů v horninách, na žíle či
v dutině.

Je zákonitě podmíněný chemickým složením a termodynamickými podmínkami prostředí. Současně se
vyskytující minerální fáze jsou tedy výsledkem jednoho minerogenetického aktu.