Cambrian Basal clastic Formation – originally regarded all as Devonian in age. Lower Cambrian acritarchs in Boreholes in SE Moravia Měnín, Němčičky). Shallow marine, hard to distinguish from Devonian – same provenance of clastic material. Early Cambrian position of the Brunovistulian terraner Rare occurrence in boreholes in tle northern part of Brunovistulicum in Poland, not found in ČR Ordovician Silurian Only Stínava near Prostějov, grey shales with limestone intercalations, strongly tectonized between the Devonian and Culm sediments, Llandovery-přídolí. Graptolites. Problematic occurrences in crystalline units of Silesicum (Branna Group) Devonian (preorogenic sedimentation) Drahany development Vrbno development Ludmírov development Moravian Karst development Tišnov Development 400NAt Brunovistulian terrane Brunovistulikum Saxothuringikum + moldanubikum Intraalpské bloky 47 244 48 ista1 Drahany (basinal) development Vrbno (basinal) development Vrbno Group – Hruby Jesenik Mts., more than 1000m. Basal phyllites overlain by Drakov quartzites. These metaquartzites contain early devonian fauna of brachiopods, tentaculites, bivalves, trilobites. Rhenish character. Metamorphosis up to tle garnet and staurolite zone. Higher up phyllites and mica-schists with abundant basic and rare acid vulcanites. Final member – crystalline Heřmanovice Limestone -Givetian Drahany Upland, Šternberk-Hornobenešov belt. Basal clastics – only Konice area, early Devonian fauna. Conlomerates, sandstones, sandy limestones Stínava-Chabičov Formation, shales silty shales, basic vulcanites. Stinava Beds – early Devonian fauna. Chabičov Beds – Emsian, Eifellian. Tentaculites, trilobites. Jesenec Limestones – calciturbidites, middle Devonia- Tournaisian. Ponikev Formation - shales, radiolarites. Frasnian to the uppermost Tournaisian Volcanism – spilite-keratophyre, predominance of spilites, early Devonian to early Carboniferous. Ludmírov (transitional) Development Basal clastic formation – quartz conglomerates passing to sandy limestones Stínava-Chabičov Formation – rich fauna of trilobites, goniatites, bivalves, gastropods, corals etc. Similar lithology to Drahany development, no volcanites. Equivalents of tle Macocha Formation, limestones with corals, srtromatoporoids Alternating with calciturbidites and hemipelagic limestones. Equivalents of Lišeň formation – Famennian Ponikev Formation – shales with radiolarites, intercalations of limestones. o_mk1+ Amphipora ramosa Alternate click to enlarge 131m Bornhardtina Moravian Karst (platform) Development Basal clastics – red colour, conglomerates, sandstones Macocha Formation Josefov Formation – brachiopods (Bornhardtina, Stringocephalus). Lažánky Limestones – dark grey, branched stromatoporoids (Amphipora, Stachyodes) Vilémovice Limestones – abundant corals, stromatopotroids, calcareous algae. 4 cycles – Čelechovice, Býčí Skala, Ochoz and Mokrá starting with pioneering associations (darker limestones) to the flourishing of reef asociations (light limestones) Líšeň Formation Křtiny Limestones nodular, micritic, pelagic and benthic fauna (conodonts, radiolarians), hemilelagic limestones, mud calciturbidites, higher content of clay Hády-Říčka Limestones – bioclastic(crinoids, foraminifers, calcareous algae), intercalations of shales. Calciturbidites, benthic and nectonic fauna. Hemipelagic parts – nectonic and planctonic fauna (conodonts, radiolarians) Hněvotím limestones – thin bedded (laminated), calciturbidites. Dražovice Limestones – boreholes eastern part of Moravia, below units of West Carpathians, shallow water platform limestones with crinoids, calcareous algae and foraminifers Palmatolepis Nanicella konodont1 Clymenia1_2_3 Clymenia Flyšová sedimentace Drahanská vrchovina Ve svrchním tournai až středním visé se hádsko-říčské vápence laterálně zastupují s březinským souvrstvím, jehož plošné rozšíření směrem do nadloží narůstá. Březinské souvrství je tvořeno břidlicemi a prachovci místy jsou hojné vložky kalciturbiditů i arenitických siliciklastických turbiditů (droby, vápnité pískovce, arkózy). V břidlicích je místy bohatá trilobitová fauna. Březinské souvrství reprezentuje přechod k flyšové kulmské sedimentaci. Kulmská flyšová sedimentace v oblastech s drahanským a ludmírovským vývojem nastupuje poblíž hranice tournai a visé a je reprezentována protivanovským souvrstvím. Na bázi vystupují břidlice velenovské, výše potom brodecké droby. Stratigraficky významné jsou polohy kořeneckého slepence obsahující valouny vápenců vyššího spodního visé. Nad ním se ukládají facie rozstáňského souvrství (střední až počátek svrchního visé) reprezentované jemně rytmickým flyšem. Prvním zástupcem typického flyše ve vývoji Moravského krasu je jemně rytmické střídání drob, pískovců, prachovců a jílovitých břidlic s polohami vápencových slepenců a olistolitů. Tento komplex je zatím řazen k rozstáňskému souvrství, jeho vztah ke klasickému vývoji tohoto souvrství na Drahanské vrchovině není zatím jednoznačně dořešen. Nejmladší kulmskou jednotkou v nadloží rozstáňského souvrství reprezentuje souvrství myslejovické. Je tvořeno slepenci, drobami a břidlicemi. Významné jsou zejména materiálově odlišné polohy slepenců račických (starší) a lulečských (mladší). Břidlice obsahují faunu nejvyšího visé (Archegonus moravicus, Posidonia becheri, zástupci rodu Gonitatites). Za distální ekvivalent myslejovického souvrství jsou považovány sedimenty moravického a hradecko-kyjovického souvrství v Nízkém Jeseníku. Laterální zastupování hádsko-říčských vápenců a březinského souvrství v okolí Mokré u Brna Nízký Jeseník V nejnižší části spodního karbonu pokračuje předflyšová sedimentace ukládáním pánevních facíí ponikevského souvrství, které se laterálně zastupují v blízkosti vulkanických elevací s jeseneckými vápenci. Ve východnějších oblastech se vlivy karbonátové platformy projevují v ukládání facií líšeňského souvrství. Kulmská flyšová sedimentace vykazuje výraznou polaritu. Nejstarší dílčí pánve vznikaly na západě a jejich depocentra se spolu se sunutím příkrovů přesouvala postupně na východ a vytlačovala karbonátovou sedimentaci. Nejstarší andělskohorské souvrství je tvořeno rytmicky zvrstvenými drobami a prachovci s polohami slepenců. Ve spodní části se laterálně zastupuje s ponikevským souvrstvím, ve vyšší části potom se souvrstvím hornobenešovským, do kterého přechází i do nadloží. Hornobenešovské souvrství je tvořeno převážně drobami a představuje časový i materiálový ekvivalent protivanovského souvrství. V moravickém souvrství převažují distální turbidity reprezentované prachovci a břidlicemi. Jedná se o distálnější ekvivalenty myslejovického souvrství se kterým je pojí obdobná zdrojová oblast. Ve spodní části hradecko-kyjovického souvrství převažují droby s polohami slepenců na bázi, do nadloží přecházejí do prachovito-jílovitých rytmitů. Vývoj tohoto souvrství tak zachycuje přechod od flyšové do molasové sedimentace. Hornoslezská pánev Z Polska na naše území zasahuje pouze jihozápadní výběžek. Představuje molasovou pánev v předpolí orogénu, tj. v subvariské zóně. Ve spodní části se uložilo ostravské souvrství (namur A-B) v paralickém vývoji s cyklotémami. Je tvořeno především drobovými nebo arkózovými karbonatickými pískovci, prachovci a jílovci o mocnosti přes 2,5 km a obsahuje asi 100 těžitelných hlavních slojí. Nadložní karvinské souvrství se ukladálo v limnickém prostředí. Obsahuje menší počet slojí, které však dosahují větších mocností. Boskovická brázda představuje výrazně asymetrickou příkopovou propadlinu SSV-JJZ směru táhnoucí se od Moravského Krumlova až k Městečku Trnávka. Vznikla při gravitačním kolapsu variského orogénu v nejvyšším karbonu. V karbonu se ukládaly v rosicko-oslavanské části pánve při západním okraji bazální balínské slepence a nadložní šedá klastika s rosickooslavanským souslojím. Nejvyšší sloj je již permského stáří. Hlavní část výplně tvoří často červeně zbarvené spodnopermské sedimenty. Při východním okraji brázdy se uložily především rokytenské slepence, které směrem k západu přecházejí do jemnějších facií arkóz, pískovců a prachovců. Jedná se o denudační relikt původně mnohem rozšířenější sedimentace v limnickém a fluviálním prostředí a v prostředí aluviálních kuželů. Místy jsou vyvinuty polohy šedých bituminózních vápenců a pelitů s hojnou flórou (např. Callipteris conferta), faunou krytolebců (např. Discosauriscus), paprskoploutvých ryb (hlavně Paleoniscus) a hmyzu. Variscan1 kalvoda_etal_figure7