6. Jmenné vyjadřování, slovesně jmenné vazby


V psané ruštině se velmi zřetelně projevuje tendence ke jmennému vyjadřování.

A) Velmi časté jsou tzv. slovesně jmenné vazby – ustálená spojení sloves s podstatnými jmény.
Význam spojení určuje podstatné jméno. Předností těchto spojení je to, že mohou zpravidla rozlišit
vid a že podstatné jméno může být rozšířeno přívlastkem. Do češtiny je většinou překládáme
jednoduchým slovesem, např.:


проводить/провести анализ,  производить анализ, подвергать анализу (=анализовать) - analyzovat

дать/давать определение (=определить, определять) - definovat

принять/принимать участие в чём (=участвовать в чём) – z/účastnit se čeho

получить/получать отражение (=отразиииться, отражаться) - odrážet se, odrazit se, projevovat se,
projevit se

проводить/провести  наблюдение (=наблюдать) - pozorovat

носить общий характер – mít obecný charakter




B) Рoužívání předložkových vazeb s podstatným jménem, zejména slovesným; tato spojení často
překládáme do češtiny vedlejší větou (příčinnou, účelovou, podmínkovou, přípustkovou aj.)
s příslušnou spojkou:


при растворении таких веществ – při rozpouštění takových látek; když rozpouštíme takové látky

после получения результатов – po získání výsledků; poté, co byly získány výsledky

с образованием воды – za vzniku vody

с целью /в целях улучшения условий – pro zlepšení podmínek; aby se zlepšily podmínky; za účelem
zlepšení podmínek

для получения нефти – abychom získali naftu

при испарении жидкости – při vypařování kapaliny; vypařuje-li se kapalina

с образованием сероводорода – za vzniku sirovodíku; přičemž se tvoří sirovodík

с повышением темпов развития, возрастает… zvyšuje-li se tempo rozvoje, roste…; protože se zvyšuje
tempo rozvoje, roste …..