Výroková logika • Výrok je sdělení, u něhož má smysl otázka, zda je či není pravdivé. Může nastat právě jedna z možností. • Sdelení, o nichž jsme dosud neurčili jednoznačne, zda-li jsou pravdive či nikoli, avsak v principu jedna z techto mozností musí nastat, se nazávají hýpotézý (domněnky). Hypoteza je vírok. • Jestlize je vírok pravdiví, prirazujeme mu výrokoví znak 1; jestlize je nepravdiví, prirazujeme mu znak 0. • Slova nebo znaky, pomocí nichz tvoríme nove výroky, se nazývají logické spojký. • Atomární výrok je vírok bez logickích spojek. Pokud vírok obsahuje logicke spojky nazíví se sloZený. Nejpouzívanejsí logicke spojky: 1. Negace ... negací vyroku A rozumíme vyrok: "Není pravda, ze platí A". výrok negace aspoň a nejvís a príve a nejvíse a — 1 aspoň a + 1 nejvíse a — 1 nebo aspoň a + 1 A -A 1 0 0 1 2. Konjunkce ... spojka „a" (ve smyslu a zároveň) — A A B - konjunkce víyroku je pravdivaí jen v pňrípadňe, ňze jsou prav-divíe oba víyroky 3. Disjunkce ... spojka „nebo" — A V B - disjunkce vyíroku je pravdivía, je-li pravdivyí asponň jeden z vyroku 4. Implikace ... spojka „jestliže, pak" — A == B - implikace vyíroku je pravdivía, jen tehdy, je-li pravdivyí víyrok A i B nebo je-li víyrok A nepravdivyí. Implikace je nekomutativní 5. Ekvivalence ... spojka „tehdy a jen tehdy; práve tehdy, když ..." — A <=> B - ekvivalence víroku je pravdiva, jenom v prípade, ze oba víyroky mají stejnou hodnotu pravdivosti A A B 1 1 1 1 0 0 0 0 1 0 0 0 A V B 1 1 1 1 1 0 0 1 1 0 0 0 A = B 1 1 1 1 0 0 0 1 1 0 1 0 í vyplyne coko A ^ B 1 1 1 1 0 0 0 0 1 0 1 0 1 Priority logických spojek: 1. negace 2. konjunkce a disjunkce 3. implikace a ekvivalence Tautologie je vždy pravdivý složený výrok, bez ohledu na pravdivostní hodnotu jednotlivých castí takoveho výroku. Príklady tautologií: —(a a —a) - zakon o vyloučení třetího (a a —a) == b - zakon Dunse Scota (a == b) ^ (—b == —a) - Obmena (a == b) <=> (—a v b) —(a == b) (a a—b) (a <=> b) <=> ((a == b) a (b == a)) (a a b) v c (a v c) a (b v c) (a v b) a c (a a c)v (b a c) —(a a b) — a v—b 1 _ ka —(a v b) ^ —a a — B j De Mořganova přavidla 1. Zapište symbolicky nasledující výroky: (a) Petr nemí hlad ani žízeň. (b) Prijde Adam, ale Božena ne. (c) Půjdu na navstevu ke znamím, nedostanu-li lístek do divadla. (d) Prijde alespoň jeden z rodicu. (e) Jestlize prijde matka, tak neprijde otec. (f) Prijde nejvís jeden z rodicu. 2. Rozhodnete, kterí z uvedeních sdelení jsou víroky. Ke vsem uvedením vyrokum prirad'te jejich pravdivostní hodnotu a vytvorte negaci: (a) Snezka je nejvyssí hora v Cechích. (b) Snazte se! (c) Existuje alespoň jedno sude prvocíslo. (d) Mars je planeta nejblizsí Slunci. (e) Prijedete take zítra? (f) x je vetsí nez 3. 3. Vyjadrete strucne (bez pouzití obratu "není pravda,ze...") negace techto vyroku: (a) Nemrzne ani nefoukí vítr. (b) Zustanu-li v Praze, pujdu na vístavu. (c) Míame pivo a mineraílky. (d) Osvezím se cajem nebo kavou. (e) Je mokro, ale neprňsíí. 4. Vysetrete pravdivostní hodnoty techto formulí: Distributivní zákon 2 (a) p == (q == p) (b) -(p V q) A (-p == q) (c) (-p V q) (p == q) (d) (-p == q) (p V q) 5. Rozhodnete, zda dané dvojice výrokových formulí jsou logicky ekvivalentní: (a) -(p q), (p A-q) V (-p A q) (b) -(p ^ q), (-p V-q) A (p V q) 6. V dílne pracují tri stroje podle techto podmínek: (a) Pracuje-li první stroj, pracuje i druhy stroj. (b) Pracuje druhy nebo tretí stroj. (c) Nepracuje-li první stroj, nepracuje ani tretí. Rozhodnete jake jsou možnosti pro praci techto trí stroju. 7. Logicka spojka |, definovana tabulkou pravdivostních hodnot: A B AjB l l O l O l O l l O O l se nazyva Shefferův symbol. Da se dokazat, že pomocí Shefferova symbolu lze vyjídrit každou z logických spojek A, V, ==, <í=>. Rozhodnete, ktera z uvedených logickích spojek je vyjadrena vztahem: (a) A|(A|B) (b) (A|B)|(A|B). 8. Naleznete vyrokovou formuli v promennych A, B, C s nísledující tabulkou pravdivostních hodnot: A B C l l l ~r l l O O l O l O l O O O O l l O O l O l O O l O O O O O Domáci úkol: Petr a Pavel cekají pred kinem na sve spoluzaky Adama, Bret'u a Cyrila. Petr tvrdí: „Prijde-li Adam a Breta, prijde i Cyril." Pavel ríkí: „Jí myslím, ze kdyz prijde Adam a neprijde Cyril, neprijde ani Bret'a." Na to odpovídí Petr: „To ovsem ríkís totez, co jí." Rozhodnete, zda oba skutecne ríkají totez. 3 9. Vyšetřete, zda uvedené formule jsou tautologie: (a) p <í=> -p (b) -(p ^-p) (c) p V (p ^ -p) (d) (p == q) == (q == p) (e) (p == -q) (-p V -q) (f) (-p == q) (p V q). Predikát (výroková forma) je sdelení, ktere obsahuje jednu nebo více pramenných, za ktere kdyz dosadíme, dostaneme výrok. ZnaCíme ji např. V (x). Promennou take muzeme vazat kvantifikýtorem. (a) obecný (velký) kvantifikator - symbol obecnosti; znaCíme V. Použití ve smyslu „pro kazde", „pro vsechna", „pro libovolne". (Vx G R;... — pro vsechna reílna císla platí ...) (b) ExistenCní (maly) kvantifikítor - znacíme 3. Pouzití ve smyslu „existuje alespoň jedno", „pro alespoň jedno". Nekdy se pouzíva 3! ve smyslu „próve jedno". (3x G R;... — existuje alespoň jedno x, pro ktere platí ...) Negace kvantifikovaných sdelení: Obecny kvantifikator nahradíme existencním, existencní obecnyím a podmínku nahradíme její negací. V x G R; x2 > 0 (nepravda) — 3 x G R; x2 < 0 (pravda) 10. Rozhodnete, zda jsou nísledující formule pravdive v N, Z, R, C. (a) (Vx)(Vy)(x < y == (3z)(x < z < y)) (b) (Vx)(Vy)(3z)(x + z = y) (c) (3z)(Vx)(z < x) (d) (Vx)(Vy)(3z)(z|x A z|y A (Vu)((u|x A u|y) == u|z)) (e) (3x)(Vy)(y + x = x + y = y) 11. Znegujte formule z predesleho príkladu a upravte je do tvaru, ve kterem se bude negace vyskytovat jen u atomickíych formulí. 12. Popiste nísledující formule a diskutujte jejich pravdivost v císelnem oboru N. (a) kazde císlo je delitelne prvocíslem; (b) existuje nejmenňsí spoleňcníy níasobek libovolníe dvojice ňcísel. 13. Je mozne zamenit v libovolne formuli predikatove logiky obecní a existencní kvantifikator? Diskutujte obe implikace. Konkretne mejme formuli predikatove logiky se dvema volnymi promennymi f (x, y). Platí (Vx)(3y)f (x, y) ^ (3y)(Vx)f (x, y)? Jako príklad formule f (x, y) uvazujte x < y. 4