Fyzická geografie Cvičení 3. Ing. Tomáš Trnka Hydrosféra EVAPORACE? Øz půdy Øvody Øledu Øsněhu Co se vypaří rychleji? TRANSPIRACE? ØVýpar z rostlin • ØStomatární ØKutikulární (5-10%) Ø •Protože největší podíl transpirace připadá na listy, bývá někdy transpirace rozdělována na listovou a mimolistovou •spád vodního potenciálu mezi rozvětvenými systémy cév v listu a jeho transpirujícím povrchem  transpirace se projevuje jako sání, které táhne vzestupný proud vody v těle rostliny •epidermis listů má průduchy, jež pokrývají cca 1% povrchu listů •adaptace měnit velikost dýchací skuliny umožňuje rostlinám nejen schopnost příjmu a výdeje plynů, ale také i schopnost kontroly a regulace vstupu a výstupu těchto látek (CO2 a H2O, ale i O2) a tím ovlivňování a regulaci rychlosti metabolických procesů v rostlinách jako jsou transpirace, fotosyntéza, respirace atd. Intercepce? •Výpar z povrchu rostlin –Intercepční kapacita – LAI (leaf area index) – – trans interception evaporace + transpirace + intercepce Evapotranspirace? Evapotranspirace Transpirace Evaporace déšť Runoff průsak kořenová zóna retence vody závlahy oblast pod zónou kořenů kapilární zdvih Intercepce Podpovrchový odtok Vodní bilance v krajině Soubor:Watercycleczechhigh.jpg Kondenzace? Ø ØVýskyt kondenzátů: 1.na zemském povrchu 2.v nižších vrstvách atmosféry 3.ve vyšších vrstvách atmosféry – (oblaka) – Charakteristiky srážek? 1.množství (úhrn) mm (den, pentády, dekády, měsíce, roky) 2.počet srážkových případů 3.počet dnů se srážkami > 0.1; > 1; > 10; > 20; > 30 4.N-letost srážek 5.kyselost srážek – pH 5,6 6.síla srážek - množství srážek za jeden srážkový případ 7.intenzita srážek (mm/h) 8.intercepce srážek 9.srážkový normál a dlouhodobý průměr 10.proměnlivost srážek - odchylky od sr. norm. 11. Intenzita srážek (mm/h) slabý déšť £ 1 mírný déšť 1,1 – 5 silný déšť 5,1 – 10 velmi silný déšť 10,1 – 15 liják 15,1 – 23 příval 23 – 58 průtrž mračen > 58 Rekordy srážek • Nejvyšší roční průměrné srážky: •12 090 mm ostrov Kauai (USA) Nejvyšší srážky za 1 rok: •26 461 mm Čérápuňdží (Indie) Nejvyšší srážky za 1 měsíc: •9 299 mm Čérápuňdží (Indie) Nejvyšší srážky za 24 hodin: •1 870 mm ostrov Réunion (Indický oceán) Nejprudší déšť: •38,1 mm za 1 minutu Guadeloupe (Malé Antily) •Na srážky nejbohatším místem ČR: • stanice Bílý potok – U studánky (900 m) v Jizerských horách s průměrným ročním úhrnem srážek 1 705 mm. Na Moravě je to Lysá hora v Moravskoslezských Beskydech s ročním průměrem 1 532 mm srážek. •Srážkově nejchudší oblastí ČR: • dolní Poohří, Kladensko a Rakovnicko, leží v dešťovém stínu Krušných hor. Vůbec nejmenší průměrný roční úhrn srážek vykazuje měření v obci Libědice v okrese Chomutov a to 410 mm. Hlavní znečišťující látky v ovzduší Typ látky Přírodní zdroje Produkt lidské činnosti pevné částice Sopečná činnost Působení větru Spalovací procesy Průmyslová činnost sloučeniny síry SOx Bakteriální činnost Sopečná činnost Spalování průmyslových paliv oxid uhelnatý Sopečná činnost Lesní požáry Spalovací motory Spalování pevných paliv oxid uhličitý Sopečná činnost Spalování pevných paliv uhlovodíky Bakteriální činnost Spalovací motory sloučeniny dusíku NOx Bakteriální činnost Spalovací procesy Smog? •Redukční smog (též londýnský nebo zimní) • •Oxidační smog losangelský, fotochemický či letní smog Soubor:East LA Basin from Mulholland.jpg inversion_trap •Síla vyvolaná tíhou •Torricelliho pokus –pa = ph = r h g (hustota x rozdíl výšky x tíhové zrychlení) – –Jednotky: –1 mm Hg (torr) = 1,333 hPa –1 hPa = 4/3 mm Hg –1 013, 25 hPa = 760 mmHg –Pa (pascal) = N × m–2 = kg × m–1 × s–2 –Kdyby s vodou pak potřeba 12 m hadici:) příčina: nižší hustota vody Tlak vzduchu ph=r h g pa h Normální tlak: 1013,25 hPa; 15 °C; 0 m n. m Tlak v kolech 2,5 Bar = ? hPa • Isobary? • • isobary2 •Horizontální pohyb vzduchu - vítr 1000 hPa 995 hPa Horizontální tlakový gradient Fh Vertikální barický gradient •Změna tlaku s výškou •Atmosférický tlak klesá s nadmořskou výškou podle exponenciální závislosti • •12,5 hPa / 100 m 200 m n. m 500 m n. m p = 1010 hPa p = ? Příklad výpočtu změny tlaku Tour%20Eiffel 972.5 hPa Barický stupeň •převrácená hodnota vertikálního gradientu •rozměr: m / hPa •Hodnota 8 m / hPa •Horizontální pohyb vzduchu - vítr 1000 hPa 995 hPa Vítr Fh Coriolisova síla A C B 995 hPa 1000 hPa Fh Fc Coriolisova síla coriolis A C B 995 hPa 1000 hPa Odstředivá síla Fo Fh Fc Síla třecí a výsledný směr větru 995 hPa 1000 hPa Ft Výsledný směr Fo Fh Fc •m.s-1 •km.h-1 •knots –( 1 kn = 0,51 m.s-1 = 1852 m / 3 600s = námořní míle/hod) •°B Rychlost větru Beaufortova stupnice beaufort beufort6 Stupeň 6 Beaufortova stupnice - účinky beaufort! vlny!!beaufort •zvýšení rychlosti o 5 m/s po dobu alespoň 1s avšak nejvýše 20 s •Nejnižší stanovená hranice je 12 m/s. Nárazovitost náhlé zvýšení rychlosti větru, způsobeno turbulencí, právě nárazy způsobují na lesních porostech největší škody. Vítr má dvě hlavní charakteristiky a to směr a rychlost. Směr větru udává převládající směr odkud vane vítr (severozápadní, jižní..). Rychlost větru se udává v m/s. Náraz větru je krátkodobé zvýšení rychlosti větru. Za kriterium pro náraz větru se uznává převýšení průměru o 5 m/s po dobu alespoň 1s, avšak nejvýše 20 s. Nejnižší stanovená hranice je 12 m/s. Změnu směru nebo rychlosti větru lze charakterizovat slovy: měnit, stáčet, zesílí, zeslábne apod. •(reliéf, kontakt vzduchových hmot, změna aktivního povrchu, apod.) •Fén •Údolní x horský vítr •Cyklóny, tajfuny, uragány, hurikány •Tornádo (tromba, smršť) •Monzuny •Bríza (pobřežní vánky) •Chorvatsko (jugo, bóra) •Mistrál, chamsín, scirocco, blizard…. Typická větrná proudění Cyklonální větry: patří tam tropické cyklony mezi 4.-10.st zem.šířky, Větry šroubovitě se otáčející kolem osy sev.pol.- doprava jižní doleva mají malý průměr 100-500 km a velký tlakový spád 20 hPa na 111 km. U nás tak 5-7 h Pa na 111 km a rozměr tak 3 000 km. Uragán, hurikán.cyklón, tajfun,Pokud jsou nad mořem vlny zvané TSUNAMI Západní Indie-uragán, Karibská oblast-hurikán, Čína a Japonsko-tajfun Tromba nebo smršť či - prudké větrné víry ve vyšších vrstvách atmosféry jeden konec jako sloní chobot na zem, průměr několik 10 m . Nálevka. Vysavač. Tornádo krupobití, severní Amerika tornádový pás Skalisté hory-Apalačské hory až u hranic s Mexikem ad 2) Druhy místních větrů - cirkulací pobřežní vánky- nestejné ohřívání vody a povrchu - ve dne z vody na břeh v noci naopak bríza - pobřežní vánek moře-břeh - důležitý pro rybářské plachetnice ráno vítr v zádech večer také domů svahový vítr: údolní vítr, horský vítr - charakteristický denní rytmus, den nahoru, v noci dolů Lesní vánky - les a louka nad lesem chladněji než nad loukou bora - studený fén vítr z náhorních plošin v Jugoslávie, u nás z Polska tzv. Polák - Moravskou bránou - u řeky Olše- oblast Karviné Fén Aplikací pobřežních vánků ve větším měřítku bychom mohli nazvali monzunové proudění - monzun letní a zimní. Jižní Asie - vzduch a hory - Himaláje. Katastrofální záplavy - těžba lesů v Indii, ASÁM Čerápundží nejdeštivější místo světa. V ostatních částech světa - v Evropě rozdíl v energetické bilanci není tak velký a především tak trvalý. letní monzun - přináší srážky na pevninu zimní monzun – suché Horský a údolní vítr horský vítr se vyvíjí z nočního sestupujícího svahového větru, v údolích se vyzařuje energie ze svahů a vítr se sune dolů, a vane z hor dolů do údolí údolní: ve dne od údolí k horám, čím je silnější záření, strmější svah a je méně vegetace tím silnější je i tento vítr (termika – chtějí ji skokané, startuješli dopoledne později máš výhodu, sjezdaři zase ne) Hurikán Helen Příklady hurikan1 Tapeta aplikace Internet Explorer2 Tornádo tornado1 tornado2 tornado-052473b tornadoefekty Bríza - pobřežní vánky briza2 seabrz3 •POZITIVNÍ: •výměna vzduchu •větrné opylení (anemofylie) •přenášení semen a plodů (anemochorie) •pohyb listů •rozrušení inverzní vrstvu •zdroj energie Bioklimatologický význam větru příznivé 1) výměna vzduchu v porostu – tak dostává rostlina opt. přirozené složení vzduchu 2) - z hlediska hygienického významný v objektech či sídlištích 3) větrné opylení – na něm závislá řada plodin – ve vyšších nadmořských a zeměpisných šířkách kde je málo hmyzu tak tam až 40 % plodin je větrem opylováno anemofylie: opylovaní větrem (líska, břízka, trávy) anemochorie: roznos semen větrem (smetanka, javor, bříza) 4) přenáší semínka na velkou dálku – nažky javoru – křidélka 5) rozrušuje inverzní vrstvu – protimrazový prvek 6) hýbe listy – tím umožňuje průnik radiace ke spodním listů, - vyšší efekrivita asimilace 7) zdroj energie – Ostružná •NEGATIVNÍ: •podporuje výpar •přenášení škůdců a plevelů •odnáší sníh •větrná eroze •polomy – >10 st. °B •vlajkové stromy Bioklimatologický význam větru nepříznivé 1) zvyšuje neproduktivní výpar a transpiraci – rostliny sesychají 2) větrná eroze 3) odnáší sníh – rostliny tak vymrzají 4) polomy – 10 st. °B 5) vlajkové stromy – nepřirozená deformace korun 6) přenášení škůdců a plevelů