Eva Suchomelová

                                                                                          5. ročník

                                                                                                 FG

                         REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE AFRIKY, AUSTRÁLIE A OCEÁNIE

Pralesy a jejich kácení - dopady těžby nerostných surovin na životní prostředí a klima


Výskyt tropických deštných pralesů je skoro vždy omezen na pásmo kolem rovníku. Vyznačují se
vysokými srážkami 1250 až 6600 mm za rok,  teplotami mezi 20-38°C a vysokou průměrnou vlhkostí až
kolem 77 až 88%.

Ve světě se deštné pralesy vyskytují 1. v oblasti povodí řeky Orinoko a řeky Amazon, 2. oblasti
povodí řeky Kongo a Niger a východní pobřeží Madagaskaru, 3.  jihovýchodní Asie, Indonésie a
Malajsie, Nová Guinea, Borneo.

Tropický deštný prales je nejstarším zemským ekosystémem. Kdysi pralesy pokrývaly až 14% zemského
povrchu, dnes to je pouze 6%. Tento ekosystém je pro lidstvo velice důležitý, protože produkuje až
40% kyslíku na Zemi. Pralesy proto mají taky zaslouženě své označení „plíce Země“. Dále v nich
roste mnoho léčivých rostlin, z kterých se využívají účinné látky do různých léků a medicínských
přípravků.  Nejvíce jsou pralesy využívány pro zdroj dřeva.

Dešťové lesy jsou typické druhovou pestrostí jak fauny, tak flory.  Nachází se zde více než
polovina druhů rostlin a živočichů na světě. Jedná se mnohdy o velmi specifické unikátní  druhy
(například na Madagaskaru).

Hlavními příčinami ničení lesů je velkoobchod s kvalitním dřevem, jako například s mahagonem a
ebenem. Dalším činitelem jsou zemědělci a farmáři, kteří potřebují půdu na pěstování plodin nebo na
chov dobytka, a proto  vypalují celé lesní porosty. Další příčinou ničení je těžba nerostných
surovin, hlavně těžba v povrchových dolech.

Čerpání nerostných surovin v těchto oblastech negativně ovlivňuje životní prostředí a to především
znečištěním podzimní vody a půdy.

Důsledků těžby dřeva na životní prostředí a klima je několik. Prvním dopadem je možná větrná eroze
půdy. Obnažená půda, je pak vystavena řadě působících mechanismů, které mohou způsobit sesuvy půdy,
její úbytek, znehodnocení a podobně. Odlesněním se v zásadě mění i klima přilehlých oblastí.
Vykácením lesa se znemožní zadržování vzdušní vlhkosti. Oblasti jsou pak sušší, s menším množstvím
srážek. Významně se změní vzhledem k množství srážek i případné odtokové poměry v území.
Vypalováním lesů se zvyšuje obsah oxidu uhličitého v atmosféře, co má za následek urychlování
skleníkového efektu a taky globálního oteplování. Kácení lesů má taky své socioekonomické negativní
dopady. Je to především narušení kulturního dědictví kmenů žijících v pralesech.


Použité zdroje:


http://www.rain-tree.com/facts.htm

http://feo.kx.cz/index.html

http://www.blueplanetbiomes.org/rainforest.htm

http://cs.wikipedia.org/wiki/Tropick%C3%BD_de%C5%A1tn%C3%BD_les