Techniky vědeckého psaní
Petr Kaderka
Ústav pro jazyk český AV ČR
EVROPSKÁ UNIE
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í
2. Psaní
• Titulek
• Hrubá osnova
• Mezititulky
• Postupné zjemňování osnovy
• Psaní první části textu (té, která se mi jeví
jako nejjednodušší, nemusím začínat
úvodem)
Úvodní pasáž (1/3)
Create a Research Space (CARS)
• Fáze 1: Vytyčení teritoria
– Krok 1: Teze o centrálnosti
a/nebo
– Krok 2: Zobecnění tématu
a/nebo
– Krok 3: Přehled předchozího výzkumu
Úvodní pasáž (2/3)
• Fáze 2: Vymezení místa
– Krok 1A: Protikladné tvrzení
nebo
– Krok 1B: Poukázání na mezeru
nebo
– Krok 1C: Položení otázky
nebo
– Krok 1D: Pokračování v tradici
Úvodní pasáž (3/3)
• Fáze 3: Zaujetí místa
– Krok 1A: Vyznačení cílů
nebo
– Krok 1B: Ohlášení aktuálního výzkumu
– Krok 2: Ohlášení zásadních objevů
– Krok 3: Naznačení struktury článku
(Čmejrková et al., 1999, s. 89–90)
Odstavec
• musí mít soudržnost celku
• musí mít začátek a konec
• soudržnost je dána základním tématem:
– může být stálé
– může se rozvíjet
(Mathesius, 1942, s. 98–99)
Rozvíjení tématu
• Téma rozvíjíme souvislým navazováním
jednotlivých vět.
• V každé větě výkladového stylu můžeme
rozlišit to, o čem se mluví (tj. téma), a to,
co se o tom říká (tj. réma). Např.:
Konference [=téma] trvala dva dny [=réma].
Tematické posloupnosti (1/5)
– návazná tematizace rématu
Tematické posloupnosti (2/5)
– průběžné téma
Tematické posloupnosti (3/5)
Tematická posloupnost 3
– odvozování témat z celkového tématu
(hypertématu) nějakého nadřazeného oddílu
textu
– osvětlování tématu z různých stran, výklad
jednotlivých aspektů
– typický případ je životopisný přehled
Tematické posloupnosti (4/5)
– rozvíjení rozštěpeného rématu
Tematické posloupnosti (5/5)
• Tematická posloupnost 5 – modifikační
– tematický skok
– jen tam, kde může autor předpokládat, že si
čtenář chybějící spojovací článek snadno
doplní
(Čmejrková et al., 1999, s. 111–118)
„Hedging“
= oslabování platnosti výpovědi
snad, možná, jak se zdá, podle mého
mínění, nejsem si zcela jist, zda...
Snad bych si mohl nyní dovolit předběžnou
formulaci svých závěrů, aniž bych tím
chtěl trvat na všech jejích bodech.
(Čmejrková et al., 1999, s. 195–196)
3. Formální úprava textu
ČSN 01 6910 Úprava písemností zpracovaných textovými
editory nebo psaných strojem
ČSN ISO 5966
(01 0173)
Formální úprava vědeckých a technických
zpráv (pro rozsáhlejší práce)
ČSN ISO 690
(01 0197)
Bibliografické citace: Obsah, forma,
struktura
ČSN ISO 690-2 Bibliografické citace – Část 2: Elektronické
dokumenty nebo jejich části
ČSN ISO 7144 Formální úprava disertací a podobných
dokumentů
ČSN ISO 214
(01 0148)
Dokumentace: Abstrakty pro publikaci a
dokumentaci
ČSN 01 0194 Referát a anotace
Použitá literatura
Čmejrková, S. – Daneš, F. – Světlá, J. (1999): Jak
napsat odborný text. Praha: LEDA.
Mathesius, V. (1942): Řeč a sloh. In: B. Havránek
– J. Mukařovský (eds.), Čtení o jazyce a poesii.
Praha: Družstevní práce, s. 11–102. (Přetištěno
též ve výboru z prací V. Mathesia Jazyk,
kultura a slovesnost, Praha: Odeon, 1982.)
Poučení o češtině
• www.ujc.cas.cz
Jazyková poradna
– Na co se nás často ptáte
– Internetová jazyková příručka
• Slovník spisovné češtiny pro školu a
veřejnost
• Pravidla českého pravopisu
– výkladová část + slovník
– akademická, školní vydání
Poučení o angličtině
• www.bartleby.com/usage
– William Strunk Jr.: The Elements of Style
(1918)
• W. Strunk Jr. – E. B. White: The Elements
of Style (1959, 1972, 1979, 2000)
• Margaret Shertzer: The Elements of
Grammar (1986)