Krajiny jižní Moravy -3 - vr vr r ZDARSKY BIOREGION (1.65) 20 30653773 Charakteristiky Žďárského bioregionu_1 • Poloha: + prameny řek........... • Důvod vymezení: • Plocha: ........km2, Nejvyšší vrch:.................. • Vegetační stupně: .............. • 4.........., 5........... • A........B......, Cs......, Ca........, D......... • N........., z (........raš......), a......., o........ • Orná ...%, TTP ...%, lesy......%, vody......% • KES........ Žďárský bioregion charakteristiky_2 • Lesy - zastoupení dřevin v %: • Sm...... Bo......, Bobl........ Jd .... Md....... • Db....., Hb......, Bk......, Ol..... Bř....... • Podíl přirozených dřevin:........% • VZCHÚ: .......... • Přírodní parky: ................... • MZCHÚ: ............ • CHOPAV............. Od Koníkova k SZ, vlevo k. 821 u Studnice Blatiny - Křovina (83O m n.m.) Buchtuv kopec — 9 skal Buchtuv kopec - 813 m n.m. Od Teplé u Krátké k V Dnes typické smrkové monokultury - co zde bylo typické dříve? Dářko - plocha....... Nejhořejší Sázava Podmáčené a rašelinné lesy na pískovcích - kde se zde vzaly? Radostínské rašeliniště - kde..... Žákova hora — co zde chybí za stromy? Sázava pod Rozštípenou skálou - co to je? Blatiny - svahy Teplé Kamenné snosy - kamenice, Blatiny Zelená hora - čím zajímavá................................. Krátká - založ. 1727 pro dělníky v hutích I - / Blatiny, podobný typ osídlení je ještě v...... Milovský rybník - hotel Pilská nádrž - kde? K čemu? Cyklostezka kolem Pilské nádrže Žďárský bioregion charakteristiky_3 • Geologicko-geomorf. pozoruhodnosti: • .......... + balvanové proudy • .................- cca 300 ha • ............masiv -............ • Písky.......................- Škrdlovice • údolí..............+ Rozštípená skála Žďárský bioregion charakteristiky_4a Biologicky zajímavé lokality: Zajímavé stavby: Žďár Žďár zřícenina .................osídlení chalupy a........................statky Žďárský bioregion_charakteristiky_4b Negativa: Smrkové Poškozená ......................................... Devastující Žďár - Žďár Opuštění Vysoká Velkomeziříčský bioregion (1.5G) PublBhtd by CENIA (C) ČSU, ARC DATA, AOPK ČR Humpolec Přibyslav' O Pelhřimov • X » ice nad - i. ■ Počátky 0 ■ 1 Třeš!* O 1.50 Velké Meziříčí m \ t ^Tišnov U Telč 8> \ ve M O lěšť fjad Oslavou, áačice s ® > Rosice ^ •N Jaroměři O Moravské Budějovice Jaroměři ce nad Rokyt nou Hrotovice o o Ivančice v. vský Krumlov Charakteristiky Velkomeziříčského bioregionu_1 • Poloha: • Důvod vymezení: Region ploché části vysočiny ve vyšší poloze než 1.23. Monotónní, rozsáhlé zarovnané povrchy a nehluboká údolí říček. Mírně zdvižené tektonické kry, nehluboké tektonické sníženiny. Kyselý substrát, četné podmáčené sníženiny, slabý srážkový stín, ale silné přízemní inverse. Vyznívající vliv alpské bioty (dřípatka horská), proniky teplomilných prvků údolími. • Plocha: 2542 km2 • Vegetační stupně: 3. — 5. • 3. (3%), 4. (80%), 5. (17%) • A (65%), B (30%), Cs (1%), Ca (4%), D (0%) • N (81%), z (15% raš+), a (4%), o (0,1%). • Orná: 49%, TTP 12%, lesy 29%, vody 1,6% • KES 0,9 Velkomeziříčský bioregion charakteristiky_2 • Lesy - zastoupení dřevin v %: Sm 75, Bo 13, Jd 1, Md 4 • Db 1, Hb 1, Bk 2, Bř 2. • Podíl přirozených dřevin: 15% • VZCHÚ: CHKO Žďárské vrchy (okraj) • Přírodní parky: Třebíčsko, Údolí Balinky • MZCHÚ: PR Mutenská obora, PR U Trojáku, PR Údolí Brtnice, PP Ptáčovský kopeček (koniklec), PP Náměšťská obora. Od Náměšti n./Oslavou k SZ, na obzoru tektonicky zdvižená část třebíčského masivu (syenit), kopcovitá na rozdíl od ostatního území, s nejvyšším vrchem Smrček (674 m n.m.). Nejvyšší vrch regionu však leží jinde. Od hřbetu Bába (665 m) u Dačic k S přes údolí Vápovky na nejvyšší část regionu, náležející již do 5. v.s. Ovšem řada typických horských druhů zde ještě chybí nebo je vzácná. Typické jsou rozsáhlé zarovnané povrchy v relativně vysoké poloze (500 - 680 m n.m.). V pozadí nejvyšší bod regionu - Veselský vrch 712 m n.m. Typická krajina polní části regionu, zde nad soutokem Brtnice a Jihlavy u Střížova. Není sice příliš atraktivní, ale stále lepší (zachovalé meze s porosty dřevin, menší pole) než v plochých sníženinách, např. u Měřína. Podmáčené sníženiny na zarovnaných površích jsou i dnes místy zalesněny, hl. smrkovými kulturami. Původně zde byly podmáčené jedliny se smrkem a bukem. Typické nivky potůčků - na obr. PR Mrázkova louka (nemá nic společného s „kmotrem" Mrázkem ;-)), původně rašelinná, většina rašeliništních druhů však přesto vymizela. Svatá hora (679 m n.m.) u Křižanova - jeden z mála poměrně výrazných vrcholů regionu (substrát - rula). Poutní místo obnovené v 90. letech 20. stol. - souvisí s tradicí Křižanova, jako rodiště sv. Zdislavy (1220 - 1252), ochránkyně chudých a ošetřovatelky nemocných. JedeJ viáLa zbytHRčin — přírodní rej ^studá^Ä^ m) z. od TřAbí<| K§V nj* \ršc^ lývaly k^^éř-na plošinách a3 ' V>" ■ 1a •Ti *' Další z výrazných vrcholů — druhý nejvyšší v regionu — Mařenka (711 m n.m.). Na vršku bučiny, původně s jedlí, ovšem také meze bývalých polí — i Sjj toto extrémní místo bývalo polem! Polopřirozené hadcové bory na hadcovém masívu u Vysýchavé lesy na již. svazích údolíček v nižších Sklenného n./Oslavou. Výrazně acidofilní květena se polohách náležejí ještě do 3. v.s. Druhotné lesy zastoupením horských druhů. na bývalých pastvinách v údolí Brtnice. Polootevřené údolí Jihlavy nad Přibyslavicemi. V pozadí syenitové vrcholy západního okraje třebíčského masivu. Výšky kolem 600 m n.m. Erodované zarovnané povrchy nad údolím Brtnice (i jinde) jsou od 90. let 20. stol. často zatravněny. Důvodem je erozní ohrožení půd i jejich malá úrodnost a kamenitost. Říčka Brtnice nad Střížovem - jedno z mála výraznějších údolí v regionu. Zde přírodní rezervace naší největší kapradiny - pérovníku pštrosího (vpravo). Je zde však zřejmě zavlečený. Jedno z téměř neznámých unikátních míst - údolí Oslavy pod Velkým Meziříčím. Zde se Oslava probíjí přes třebíčský masiv a obnažila v korytě obrovité syenitové balvany. Mi Jihlava — největší město regionu. Založeno u původní slovanské celní osady na řece Jihlavě, která až do pol. 20. stol. tvořila hranici mezi Čechami a Moravou. Hornické město, jehož bohatství bylo dáno velkou těžbou stříbra, založ. asi r. 1238. Postaveno a osídleno Němci až do r. 1946. Řada velmi významných památek, včetně tří (!) velkých ranně gotických chrámů, gotických a renesančních domů a rozsáhlého podzemí. Kopce v pozadí již patří do výše položeného a členitějšího Pelhřimovského (bio)regionu. Rozsáhlé obdélníkové náměstí v Jihlavě, typické pro města založená na posledních Přemyslovců Dvojité hradby Jihlavy jsou dodnes zachovány a Románská věž z poč. 13. stol. -jedna z nejstarších a nejvyšších na Moravě Náměstí Zachariáše z Hradce (rozuměj Jindřichova), který se zasloužil o velmi kvalitní renesanční přestavbu hradu i města - za vedení italských stavitelů. Většina fasád je však dnes barokní. Zachariášův zámek na konci náměstí. Italské vlivy zřejmé. Zázrak - freska P. Marie na vnější zdi románského kostelíka ani časem nevybledla, k ní pak přistavěn pozdně barokní poutní chrám z pol. 18. stol, věže až z r. 1936. PŘIBYSLAVICE - poutní chrám mém ft laufe Foto:KubikuIa, Panoramio, Google Earth Velmi zapomenuté zajímavé historické městečko Brtnice na stejnojmenné říčce s řadou stavebních památek včetně rozpadajícího se hradu - zámku. Součást původního německého jazykového ostrova v Jihlavě a okolí. Tedy vnitřní Sudety, bohužel. Brtnice v Brtnici. Hodnotné barokní sochy na mostech. Miniatura Prahy. Nová Říše - kolonizační klášter premonstrátek založený již r. 1211. Zanikl za třicetileté války, pak barokně přestavěn. Ze staršího období se nic nezachovalo, ale jde o jednu z nejvýznamnějších barokních památek západní Moravy. Křižanov - náměstí s goticky přestavěným románským kostelem sv. Václava Měřín • Velmi cenný portál na románské bazilice ukazuje na významné městečko na hlavní cestě Brno - Praha. (od ranného středověku dodnes - dálnice) Velká BíteŠ -opevněný gotický kostel, město zpočátku nemělo peníze na ohrazení celého sídla. Lovecký zámeček Aleje u Stonařova s komponovanou lesní krajinou v okolí (hvězdicovitě se rozbíhající průseky) Jeden z četných bývalých mlýnů u říček - Maršovský mlýn v údolí Bílého potoka, dnes využitý jako luxusní ranč. Velkomeziříčský bioregion charakteristiky_3 • Geologicko-geomorf. pozoruhodnosti: • Třebíčský masiv - čím? • údolí Oslavy (Nesměřské) • údolí Brtnice • jihlavské stříbrné doly • hadcový masiv u Horních Borů + doly na živec (růženín) Velkomeziříčský bioregion charakteristiky_4a • Biologicky zajímavé lokality: • rašelinné louky a výskyt alpských druhů rostlin v záp. části, pahorky s konikleci • Zajímavé stavby: • Telč (.........) • Slavonice - renes. maloměsto s podzemím, • Jihlava - ranná gotika, • Velké Meziříčí - románský hrad (pak zámek), dálniční most přes Oslavu (80 m vysoký, nejvyšší dálniční u nás) • Měřín - román. bazilika, • Brtnice - město a hrad, • Klášter v Nové Říši Velkomeziříčský bioregion charakteristiky_4b • Negativa: • Dálnice D1 • Těžba uranu v okolí Dolní Rožínky • Zarůstání krajin balvanů • Opuštěnost - málo služeb • Environmentálni kauzy: • D1, • uranové doly - Rožínka a okolí • větrné elektrárny Sýkořský bioregion (1.51) mm Charakteristiky Sýkořského bioregionu -1 • Poloha: • Důvod vymezení: Plocha: ...........km2 Vegetační stupně: 2. - 5. 2 3 4 5 ^^^^^^^^^^^^^^^^^^ ■ ■ ■ ■ ■ ■ j r ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■■■■■■ A....., B......., Cs..... Ca....., D...... N....., z.........., a......, o....... Orná:......, TTP.....%, lesy ....%, vody ....% KES Sýkořský bioregion_charakteristiky_2 • Lesy - zastoupení dřevin v %: • Sm...... Bo...... Jd ..... Md .... • Db..... Hb .... Bk .... Cenné l....., Bř .... • Podíl přirozených dřevin:.....% • VZCHÚ: ........... • Přírodní parky:........................,........................., • MZCHÚ:.........................,.............., Údolí ................, Kaviny,...........,...............vrch,...... Horní les (774 m n.m.) s věží Sýkoř (7Q5 m n.m.) od JV Jv okraj regionu - Jamné U Horního Čepí Údolí Svratky u Dolního Čepí - zde se těžilo..... Údolí Svratky v Borači, podmíněno .... Kunštát - zámek na samém v. okraji regionu Co to zde pUvodně bylo? Zubštejn..... Vítochov Černvír -jeden ze tří cca 210 let starých krytých dřevěných mostů přes Svratku - památky Pozůstatky lidové architektury - horácký roubený dům - Horní Chlébské Statek na Víru Sýkořský bioregion_charakteristiky_3 • Geologicko-geomorf. pozoruhodnosti: • Průlom................... • Údolí...................... • Údolí...................... • Vodopády................ • Kaviny..................... • .......................................................na vrcholech • ........................u Nedvědice • ..........v údolí Loučky, Nedvědičky ... Sýkořský bioregion - charakteristiky_4a Biologicky zajímavé lokality: ................................................................a na vrcholech Reliktní.............................. .................................................................a na Hersici Květena na................... Zajímavé stavby: a řada menších, kostel, zámek zámek ........................................j kryté lidová přehrada...............,.............vodovod. Tišnov - Níhov Sýkorský bioregion - charakteristiky_4b • Negativa: • Výstavba............. • ..............vesnic • Ubývání........................... • Environmentálni kauzy: • Vírský.................. • ................Nedvědička • Návrhy................ Svitavský bioregion (1.39) Charakteristiky Svitavského bioregionu_1 • Poloha: • Důvod vymezení: Plocha: ..............km2 Vegetační stupně:............. 2......3......., 4......, 5. A....... B......, Cs....., Ca......., D......... N........, z............., a........, o........ Orná:.....%, TTP.....%, lesy.....%, vody.....% KES Svitavský bioregion - charakteristiky_2 Lesy - zastoupení dřevin v %: • Sm...... Bo....., Jd ..... Md..... • Db..... Bk..... Hb....., Bř..... • Podíl přirozených dřevin:......% • VZCHÚ: ....... • Přírodní parky: ................................................ • MZCHÚ: PR...........PR................, PP............. ........(byl. podrost), PP.................................., PP ..............................sev. hranice............... Od Rudky u Kunštátu k S Od Rozsíčky k SSV Hřebečovský hřbet GeoIogie ? U Čertových děr u Brněnce Jz okraj u Kunštátu Údolí Svitavy s již. okrajem Letovic Březová n./Svitavou........ VD Křetínka - proč postaveno? Svitavy Polička Letovický zámek r. 2007 Letovický zámek v září 2008 Boskovice - náměstí Svitavský bioregion - charakteristiky_3 Geologicko-geomorfol. pozoruhodnosti: Hřebečov • - díry Březová Výchozy «m * m m ■ m mm u Kra .............................u Letovic Doly....................... permu Svitavský bioregion - charakteristiky_4 • Biologicky zajímavé lokality: • Četné zachovalé.................................................. • Reliktní..................... • ....................................................+ teplé lokality Zajímavé stavby: Březová Svitavský bioregion - charakteristiky_4b • Negativa: • ..................pastvin, luk • ................koridory • Environmentálni kauzy: • Doprava............................. • Těžba ......................... Drahanský bioregion (1.52) Charakteristiky Drahanského bioregionu_1 • Poloha: • Důvod vymezení: Vyklenutá kra kulmských sedimentů na okraji ohraničená strmějšími zlomovými svahy. Rozsáhlé zarovnané vyklenuté povrchy v centrál. části. Břidlice, droby, slepence. Chemicky i odolností velmi monotónní substrát, mírně kyselý, nepevný => minimum skal a jen menší. 3 hlavní části - náhorní plošiny, pás při obvodu členěný sítí středně velkých paralelních údolí, okrajové strmé zlomové svahy. Okraje teplé - i vinice, uvnitř - relat. chladno. Monotónní biota, silné karpatské vlivy, na obvodu i teplomilná. Rozsáhlé lesy v obvodovém pásu, poměrně zachovalá dřevinná skladba. Řada zaniklých vsí, větrné mlýny, vojenský prostor (VVP Březina). • Plocha: 1309 km2 • Vegetační stupně: 2. - 5. • 2. (2%), 3. (20%), 4. (74%), 5. (4%) • A (45%), B (47%), Cs(4%), Ca (3%), D(1%) • N (91%), z (5% raš +), a (3%), o (0,3). • Orná: 36%, TTP 7%, lesy 46%, vody 0,6% • KES 1,5 Drahanský bioregion - charakteristiky_2 • Lesy - zastoupení dřevin v %: • Sm 55, Bo 15, Jd2, Md 7 • Db 4, Bk 10, Hb 3, Bř 1. • Podíl přirozených dřevin: 26% • VZCHÚ: • Přírodní parky: Říčka, Údolí Rakovce, Řehořkovo Kořenecko • MZCHÚ: PP Hynčicovy skály (xeroterm), PR Bayerova rezervace (bučiny), PR Skály (buč. 5. v.s.), PR Pavlovské mokřady (rašeliniště), PR Lipovské úpolínové louky, PR Vratíkov (kras) ad. Jižní okraj regionu v. od Brna, vpravo Pozořice. Popředí vč. izolované kry kulmu uprostřed s průlomem potoka náleží ještě do Lechovického bioregionu Výrazný zlomový svah u Viničných Šumic - velmi teplý, s teplou svahovou zónou -využito původně na vinice, dnes spíše zahrádky nebo opuštěné plochy. Teplomilná biota. Pole v popředí - již Prostějovský bioregion (1.11) Pohled ze západního okraje Ždánicko-Litenčického bioregionu přes Vyškovskou bránu - součást Prostějovského bioregionu na zlomový okraj Drahanského regionu u Lulče - s nápadným kostelem sv. Martina Pohled z Babího lomu k SV - ve střední části Macošský bioregion, na horizontu zarovnané povrchy Drahanského bioregionu s Kojálem při pravém okraji. Vrcholová část Drahanského bioregionu od Drahan - vlevo nejvyšší vrchol - Skalky (735 m n.m.) s mrakovým radarem. Vpravo farma větrných elektráren, které Olomoucký kraj povoloval benevolentněji než jihomoravský, kde v této části zatím nejsou. Území přechodu 4. a neúplně vyvinutého 5. v.s. Typický charakter vrcholové části Drahanského bioregionu - pramenná oblast Luhy - zdrojnice Punkvy z. od Protivanova. Podmáčené sníženiny jsou většinou odvodněné, ale často od 90. let opět zalučněné. Osídlení dosáhlo vlivem příznivého reliéfu až vrcholových poloh - novější horní část obce Benešov leží ve výšce přes 700 m n.m., na sev. okraji kopce Skalky. Vrchol Skalky (735 m) *j - nejvyšší vrch regionu. Žádné skalky zde nejsou. Skalky jsou až na druhém nejvyšším vrchu -Skály (724 m). Teď se v tom vyznejte. Od Skalek se již otevírá pohled na severní Moravu - s Hrubým Jeseníkem v pozadí Prameniště v nejvyšších polohách pokrývaly i původně podmáčené smrči-ny, mírně rašelinící. Dnes jsou částečně odvodněné a v létě silně vysýchají Prameniště boskovické Bělé sv. od Benešova - tzv. Pavlovské mokřady. Původně jediné plnohodnotné rašeliniště Drahanského bioregionu, dnes z větší části odvodněné a zničené, ale část se zachovala a je chráněna. Lesní část rašeliniště Pavlovských mokřadů není chráněna. Borovice, bříza i olše lepkavá zde mohou být původní, i když asi přirozeně dominoval smrk. m PR Pavlovské mokřady rašeliny zde bylo až přes 2 m a byla těžena. Bývalé těžní jámy se dnes regenerují a představují nejcennější části rašeliniště. Okrajový pás bioregionu na V okolí Opatovické nádrže. Pohled od Ježkovic k S. Typické je mírné uklonění zarovnaných povrchů, četná údolí potoků a téměř souvislé zalesnění. Atypická část bioregionu ssv. od Blanska na granodioritech Údolí potoka nad nádrží Pálava u Blanska překonává okrajový svah peřejemi Vratíkovský kuželový kras - na cca 200 m širokém pruhu vápenců -pokračování Mor. krasu k S. 25 ha, 5 kuželů, 12 jeskyní, malé vyvěračky. Plumlovský zámek, původně hrad Křtiny - barokní poutní chrám Kojál - televizní vysílač, 3. nejvyšší stavba v ČR, vysoký 340 m, vrchol je v 940 m n.m. Rekonstruovaný větrný mlýn v Ruprechtově s americkou Halladayovou turbínou, údajně jedinou v Evropě - z l. 1882 -84. Okraj bioregionu s průhledem na Opatovickou přehradu Málo známá Opatovická přehrada na Malé Hané, dokončena r. 1972, plocha 70 ha, hráz vysoká 42 m, zdroj pitné vody pro Vyškov a okolí i Zatravněné povodí Bělé nad Boskovickou přehradou - zdroj pitné vody Golfové hřiště u Kořence v Přírodním parku Řehořkovo Kořenecko, v místě původně navržené rezervace Drahanský bioregion - charakteristiky_3 • Geologicko-geomorfologické pozoruhodnosti: • Račické slepence - Hynčicovy skály • Kras u Němčic, Vratíkova a Mojetína • Okrajové zlomové svahy • Prolom potoka Rakovce (tektonický přes Drah. vrchovinu, původní koryto Svitavy, která teprve koncem třetihor si prolomila současné údolí přes Adamov) • Meandrující údolí dolní Říčky (Mariánské údolí u Brna) • Peřeje nad Blanskem (Pálava) • Rašeliniště u Benešova (Pavlovské mokřady) • Ledková huť u Valchova - těžba ledku a žel. rudy v pískovcích Valchovského prolomu - v 1. pol. 19. stol. Drahanský bioregion - charakteristiky_4a • Biologicky zajímavé lokality: • Četné zachovalé bučiny a dubohabřiny na obvodu regionu • Mokré louky s úpolíny + Pavlovské mokřady (rašeliniště) • Teplomilná i podhorská květena • Zajímavé stavby: • Zámky Plumlov, Račice, • kostely Luleč, Křtiny, • přehrady - Plumlov, Opatovice, Boskovice. • Kojál - 3. nejvyšší stavba v ČR, mrakový radar na Skalkách, • Větrné mlýny a VTE. Drahanský bioregion - charakteristiky_4b • Negativa: • VVP Březina - chemické znečištění, dopadové plochy, zničené lesy v okolí • Lomy - hl. po j. a v. obvodu regionu • Odvodnění mokřadů • Environmentální kauzy: • VTE • VVP Prostějovský bioregion (1.11) byČFNIA