Krajiny jižní Moravy 4: Karpaty RNDr. Martin Culek, Ph.D. Geografický ústav Př. fak. MU fotografie: vlastní, Edice Chráněná území ČR, Internet Zdánicko - Litenčický bioregion (3.1) id by CENIA. (C)Č8Ú;Ä0PK ČR, PLANK jd to Wonts'* tfT V'l'v J ---- ^. \ * Im 14m ■ ■ ^Á.' - L 3.1 1 "p |M •ž jer ■ 3619m Zdánicko-Litenčický bioregion charakteristiky_1 • Poloha: • Důvod vymezení: • Plocha: ......km2 • Vegetační stupně: ......... ^ 1 2 3 4 I ■ ■ ■ ■ ■ ■ j ■ ■ ■■■■■ j ■ ■ ■■■■■ j ľ ■ ■ ■■■■■ j • A......, B......, Cs.......Ca......, D....... • N......., z..............a......., o..... Zdánicko-Litenčický bioregion charakteristiky_2 • Orná: ...■%, TTP.....%, lesy ....%, vody .„.%,........! • KES...... • Lesy - zastoupení dřevin v %: • Sm...... Bo Jd..... Md .... • Db..... Hb Bk..... Cenné l..... Bř..... Ak .... • Podíl přirozených dřevin:.....(.....)% • VZCHÚ: • Přírodní parky:................ • MZCHÚ: NPR........................................., Na horizontu Hradisko JV část bioregionu pohled přes nivu Moravy - ve str. části obrazu, na horizontu Chřibský bioregion Celkem vzácné asymetrické hřbety až kuesty na ždánickém flyši (u Kobeřic). Teplomilná doubrava s válečkou prápořitou. Ždánice a Ždánický les Zdánický les ve v. části w Údolí Kyjovky u Bohuslavic Hranice se Chřibským bioregionem je zde tvořena ± hranicí lesa. V popředí zbytky bohuslavického hradu Krajina v z. části bioregionu - u Kobeřic Jv. Okraj Ždánického lesa u Bohuslavic. Co je zajímavého v lesíku naproti? Jv. část bioregionu - u Tučap Medlovický lom Hošťanka Strabišov-Ouiehia Velehradská bazilika Foto: Miroslav Vavřín, Panoramio Románská část baziliky Základy velkomoravského kostela v Modré u Velehradu a rekonstrukce téhož kostela z 90. let . 20. stol. Zámek v Nesovicích Buchovice - zámek Ždánicko-Litenčický bioregion charakteristiky_3 • Geologicko-geomorfol. pozoruhodnosti: • Skalka....... • Ložiska.................. Ždánicko-Litenčický bioregion charakteristiky_4a Biologicky hodnotná území: Většina.........., Zajímavé stavby: • ................................................................j Zdánicko-Litenčický bioregion charakteristiky_4b • Negativa: • Znečištěné............................. • Těžba ......................... • Environmentální kauzy: • Dtto Chřibský bioregion (3.2) by CEWA^ ČSU, AOPK č R,- PLAN« t ***** 11/ 1 ť' ist* V Ta»« x* *** /• 'am.......mir • J>^i >«inviiy. -4../' "ľni". U ŤKii 'í c I ■NT« 4£. \ Ml "9j í/ IK Y i 7 3.2 1 . í^""^ Vr, \ A*1 laj—% i'^-r,; t ... > 4 ■"-^S^^y^;^;;^ 1/*** •4 vice, ^ Íri", .2559m Li Charakteristiky Chřibského bioregionu_1 Poloha: Důvod vymezení: Plocha: .....km2 Vegetační stupně: ........ • 2........., 3........., 4.......... • A........B......., Cs........Ca......, D • N.........., z............a ..... o........ Chřibský bioregion charakteristiky_2 • Orná: ....%, TTP.....%, lesy.....%, vody.....% • KES........ • Lesy - zastoupení dřevin v %: • Sm..... Bo....., Jd....., Md..... • Db .., Hb....., Bk..... Cenné l....., Bř..... • Podíl přirozených dřevin:.....(......)% • VZCHÚ: • Přírodní parky:...... • MZCHÚ: PR................ ...................... Chřibský bioregion - na horizontu od J Chřibský bioregion od JV - přes Ostrožskou N. Ves Od J. od Skalky, uprostřed hřbet Bradla Západní okraj u Bohuslavic Z Buchlova k SV - na vých. část hlavního hřbetu Východní okraj regionu přes Napajedelskou bránu - obec Žlutavá Vrch sv. Barbora s pohřebním kostelem a rezervací acidofilní bučiny Komínky Brdo -rozhledna Z Brda k JZ k Buchlovu (vlevo) Valašský ráz východních Chřibů, vlevo Kozinec (k. 494 m) Stříbrnické Paseky - jeden z nejzápadnějších výskytů valašského typu osídlení na Moravě Od Stříbrnických Pasek k Buchlovu Cimburk a Koryčanská nádrž Cimburk v r. 1999 Cimburk v r. 2006 Králův stolec WW4 Ú Sv. Kliment u Osvětiman Střílky VN Koryčany - k čemu slouží? Chřibský bioregion charakteristiky_3 • Geologicko - geomorf. zajímavosti: • ...................................hřbety • ......................................mísy • ............................................hrázky • ...............................................slepence • Výchozy.................................. Chřibský bioregion charakteristiky_4 • Biologické hodnoty:.......... • Zajímavé stavby: • Negativa: ......................... • Výsadby ............................... • .......................................na okrajích. • Environmentální kauzy: Hiucký bioregion (3.3) HiuckV bioregion charakteristiky 1 • Poloha: • Důvod vymezení: • Plocha: .....km2 • Vegetační stupně: ........ • 1....... 2........, 3....... • A.......B ......, Cs......, Ca......, D....... • N......., z......., a........ o....... Hlucký bioregioncharakteristiky 2 • Orná:......, TTP....... lesy......, vody...... • KES ...... • Lesy - zastoupení dřevin v %: • Sm....., Bo....., Jd....., Md...... • Db...... Hb...... Bk .., Cenné l....... Bř .., Ak...... • Podíl přirozených dřevin: ......)% • VZCHÚ: ....... • Přírodní parky:.............. • MZCHÚ: PR................. ............., ..............., V popředí kopec Roháč, v pozadí Sv. Antonínek Kostel sv. Antonína - poutní místo Slovácka Od Sv. Antonína k Z - nížinná část bioregionu, v pozadí Dyjsko-Moravský bioregion a bioregion Hustopečský (kopec nad Bzencem ve střední části) a vlevo plošina vátých písků Hodonínského bioregionu Kotlina u Hrubé Vrbky, vpravo Kobyla (584 m) již v Bělokarpatském bioregionu Od sv. Antonína k S, vlevo v pozadí již východní část Chřibského bioregionu Od sv. Antonína k JV ke Bělokarpatskému bioregionu s Velkou Javořinou Údolí potoka Okluky k VJV - k Hluku a Dolnímu Němčí. V pozadí Bělokarpatský bioregion - vlevo Mikulčin vrch Lopenické sedlo, vpravo Velký Lopeník Severní část bioregionu - Prakšicko Severní hranice bioregionu - jižní svahy ještě patří do Hluckého bioregionu, plošiny a hřbety dále k S již do Zlínského bioregionu Bánov od S, vlevo Bělokarpatský bioregion Bánov - býv. hradní vrch .... a nad Podolím .... Rekonstrukce velkomoravského dvorce v Uherském Hradišti - Sadech Opevnění severní strany Uherského Brodu Uherský Brod - náměstí Radnice a dominikánský klášter - od r. 1260 Dominikánský klášter - gotické zbytky patrné v závěru kostela Strážnice - Skalická brána Strážnice - Veselská brána. Proč zde brány v baroku mohutně přestavěny? Hluk - tvrz Velká n./Veličkou - zbytky původní parcelace, výš NPR Zahrady pod Hájem - louky Stodoly ve Hrubé Vrbce Lhota Hlucký bioregion charakteristiky_3 • Geolog.-geomorfologické pozoruhodnosti: • .............................u Hluku • ........................... kotlina Hlucký bioregion_charakteristiky 4a Biologicky hodnotná území: Většina.................................... květnaté Zajímavé stavby: .......................j ........................j ..................j ....................j ......................j ................ • ........................." region Hlucký bioregion_charakteristiky 4b • Negativa: • Environmentální kauzy: • R.................. Bělokarpatský bioregion (3.6) Vrchol odlesněné Lesné (696 m n.m.) 4222m Bělokarpatský bioregion charakteristiky_1 • Poloha: • Důvod vymezení: Dva paralelní horské hřbety - nižší mírný rozvodní vnitrozemský, vyšší pohraniční tvoří samostatné horské skupiny se strmými svahy. Velká převýšení, dlouhé svahy. Téměř beze skal. Ojedinělé výchozy (a těžba) čedičů. Vnitrozemský hřbet převážně jílovcový, pohraniční pískovcový flyš. Silné ovlivnění klimatem a biotou Pováží. Poměrně teplo vzhledem k nadmoř. výšce, ale srážky vysoké. Sesuvy, sesuvy, minerální prameny (v tomto regionu lázeňsky nevyužívané). Bohatá květena i fauna (hmyz). Přirozená absence jedle i smrku (i v 5. v.s.). Velmi bohaté květnaté louky (orchideje), nemající v ČR obdobu bohatostí ani rozlohou. Dnes spíš v péči ochrany přírody. • Plocha: 530 km2 • Vegetační stupně: 2. - 5. • 2. (1%), 3. (43%), 4. (52%), 5. (4%) • A (2%), B (60%), Cs(19%), Ca (4%), D(15%) • N (96%), z (0,5%), a (4%), oi+) Bělokarpatský bioregion_charakteristiky 2 • Orná: 23%, TTP 23%, lesy 42%, vody 0,7% • KES 2,8 • Lesy - zastoupení dřevin v %: • Sm 29, Bo 6, Jd 0, Md 6 • Db 12, Hb 5, Bk 34, Cenné l. 6, Bř 1, Ol 1. • Podíl přirozených dřevin: 58% • VZCHÚ: Bílé Karpaty (zapsáno i v UNESCO) • Přírodní parky: - • MZCHÚ: NPR Čertoryje, NPR Jazevčí, NPP Búrová, NPR Javořina (+PR), PR Jalovcová stráň, PR Sidonie....... Přes Dolnomoravský úval na V na hradbu Bílých Karpat uprostřed Vel. Lopeník vpravo uprostřed Vel. Javořina, vlevo Mikulčin vrch vlevo, Lopeník (vpravo) s rozptýleným osídlením obce Lopeník - valašské vlivy Bučník u Bystřice p. Lopeníkem -lom na ložní žíle terciérního čediče, v podloží zřetelný flyš. Dole jílovitý flyš vypálený lávou do porcelanitů Zítková - bývalý čedičový lom Zítková - býv. čedičový lom Severní hranice bioregionu v nižší západní části bioregionu - ve svahu obec Kuželov, vpravo vrch Kobyla (584 m). Na horizontu vetrolam proti padavým větrům ze slovenské Panonie, větru využíval Kuželovský mlýn - dnes památka Nižší, plošší, jz. část bioregionu u Strážnice - jílovcový flyš, těžké půdy černicového typu, vysýchavé — louky. PR Kútky v údolí potoka Mandát. Nyní sporné území - rozsáhlá obora, snaha ji privatizovat a uzavřít. NPR Čertoryje a extrémně vzácná h orchidej tořič (foto: Ladislav Hoskovec, BOTANY.cz) Velká Javorina (970 m n.m.) od SZ - od sv. Antonína u Blatnice. Hřbet je převážně pískovcový flyš; co je zvláštní, v této části vápnitý. Převýšení z moravské strany je cca 500 m. Příjezd na vrchol je jen ze Slovenska. Hřbet Velké Javoriny je dlouhý přes 3 km. Pohled z telekomunikační věže na Jelenci (925 m) k Z na hlavní vrchol. Veškerá zástavba včetně chaty, věže a sjezdovek je na slovenské (levé) straně. Pohraniční cesta na hřbetě v bývalé valašské pastvině. Místo setkávání Čechů (Moravanů) a Slováků, a to již od 1848. Vlevo totalizátor instalovaný na moravské straně v 80. letech 20. stol. Do té doby nebyly žádné reálné představy o srážkách na vrcholu (jsou asi 1000 mm/rok). Nová slovenská telekomunikační věž A/, li Prales na sev. svahu Vel. Javořiny - horská klenová jasenina s bukem. Vrcholový fenomén v obl. 5. v.s. 11 Typické staré sesuvy - PP Bahulské jamy na svazích Lesné Vyškovec - valašská ves (Kopanice), dnes rekreační, na slovenské hranici. Krajinářsky hodnotné, ale zarůstá dřevinami. V pozadí vlevo Mikulčin vrch (799 m n.m.) Mikulčin vrch - sjezdovka Lopata Staré sesuvy a nové výsadby švestek u Štítné n./Vláří Severní část regionu: PR Jalovcová stráň u Nedašova - největší koncetrace jalovců v Bělokarpatském bioregionu (na bývalé pastvině) Bohuslavice n./Vláří - největší tok - Vlára na vtoku do bioregionu. Extrémně se rozvodňuje, proto extrémně dimenzované koryto. Rekonstruovaný mlýn v Kuželově - přístupná památka Strání pod Vel. Javorinou Květná - část Strání u stát. hranice, leží přímo pod V. Javořinou. Sklárny - v kraji velmi netradiční a zvláštní typ výroby. Písek se vozí až z nivy Moravy. Sklárny Květná - od r. 1794 (Lichtenštejnové), zavřeny v r. 2002, ale zachráněny odborovým svazem (asi jediný případ v ČR), od r. 2004 v soukromých rukou Březová pod Lopeníkem - obec původní kolonizace ze 14. stol. Obec Lopeník (v pozadí na svazích) až ze 17. - 18. stol. Foto: Jeresová, Panoramio Zachovalé zbytky lidové architektury v záp. části regionu Chalupy na Zítkové u St. Hrozenkova Doznívající způsoby hospodaření na Kopanicích Nový Světlov v Bojkovicích - původně pozdně gotický hrad, v 19. stol. pseudogoticky přestavěn ^si*^ v ^^^^ - . Hk^BI^^^H Přes Stítnou n./Vláří k V na Bylnici a pohraniční hřbet s vrchem Průklesy -830 m n.m. Zde v sev. části bioregionu leží hranice 5. v.s. níže a vrchol Průklesů již do 5. v.s. patří Brumov- bývalý románský královský pohraniční hrad. Stál až do r. 1820, po té po požáru téměř úplně rozebrán i v Částečně rekonstruované zbytky hradu Brumova. Hřbet v pozadí již náleží do Beskydského bioergionu (horský, chladný a s přirozeným výskytem jedle a smrku) Novodobá rozhledna na Vel. Lopeníku. Vede zde stát. hranice se Slovenskem Z Vel. Lopeníku k SZ - v dáli Uherský Brod Přes pohraniční obec Sidonii (patří k ČR) u Vlárského průsmyku na členitější reliéf slovenských Bielých Karpát Sidonie, potok vpravo tvoří státní hranici, celá obec připadla v r. 1993 k ČR, což je především dopravně velmi nevýhodné Pohled z Machnáče (771 m) na čs.-sl. hranici k SSV na bradlové pásmo Karpat několik km za hranicí ČR. Nejvyšší bradlo je Vršatec (Chmeľová 925 m n.m.) Vápencové bradlo Vršatce se zříceninou hradu. Vlevo Chmeľová. Bradlo v obci Lednica Bělokarpatský bioregion_charakteristiky_3 • Geologicko-geomorf. pozoruhodnosti: • Reliéf členité hornatiny, nejv. převýš. • Pirátská údolí říček • Výlevy a žíly andesitů, čedičů • Sesuvy s prameništi • Minerální prameny - Březová, Nezdenice • (vnitřní bradlové pásmo Karpat) - Sl. • (travertinová prameniště) - Sl. • Faktem je, že slovenská strana je podstatně členitější, pestřejší a dramatičtější, s více zříceninami, s výjimkou luk i zachovalejší Bělokarpatský bioregion_charakteristiky 4a • Biologicky hodnotná území: • květnaté louky, • Bučiny, (květnaté pařeziny), • horské lesy na Javořině, i s horskou květenou • Travertinová prameniště • Zajímavé stavby: • hrad v Brumově, • Nový Světnov, • rozptýlená zástavba Kopanic, • Kuželovský mlýn, • (Věž na V. Javořině - Sl.), • (Vršatec- Sl.) Bělokarpatský bioregion_charakteristiky 4b • Negativa: • Opouštění hospodářství => Opouštění nebo hnojení luk, rozpad chalup („Sudety") • Výsadba jehličnanů (modřín!) • Regulované toky • Komunikace • Velká Javorina bez příjezdu • Obora • Environmentálni kauzy: • Obora Radějov Zlínský bioregion (3.7) MtatedbyCENjk; (C)Č8Ú,AĎPKČR,PLANktBdto '*?«3! ■v ♦ 6 V 1 - i 'Vil ... . taft Burp* Vín* 'Ä y" S. V í* SP spy Zlínský bioregion - charakteristiky • Poloha: Vých. Morava, mezistupeň mezi moravskými úvaly na západě a vyššími Karpatami na východě (B. Karpaty, Hostýnské vrchy, Beskydy). Taktéž národopisně přechodné. • Rozloha: 631 km2 • Vegetační stupně: 2. - 4. • 2. (1%), 3.(49%), 4. (50%) • A (6%), B (82%), Cs (4%), Ca (5%), D (3%) • N 95%, z+, a 5%, o + • Využití území: • Lesy 42, TTP 20, orná 26, vody 1,0 • KES 2,2 Zlínský bioregion - charakteristiky_2 • Složení lesních dřevin: • Sm 34, Bo 20, Jd 1, Md 6 • Db 15, Hb 6, Bk 15, Cenné l. 2, Ol 1, Bř 2. • Podíl přirozených dřevin: 39 % • VZCHU: nereprezentativní okraj Bílých Karpat • PřP: Prakšická vrchovina, Vizovické vrchy, Želechovické paseky • MZCHU: málo, téměř vůbec lesy (!): PP Čertův kámen - skála a bučiny, PP Na Želechovických pasekách - jaterník (v Karpat. ojedinělé!) PP Pod Drdolem - býv. květnaté pastviny (vstavače), PP U Petrůvky - jalovce, vstavač kukačka Jižní okraj bioregionu, od Nezdenic k severu Kulisa Vizovických vrchů od Hluku Hradba Vizovických vrchů od JV - nad obcí Vysoké Pole nejvyšší vrchol bioregionu - Suchý Vrch (693 m) Rozhledna na vrcholu Doubravy (676 m) Vizovické vrchy - Sehrad od jihu Z rozhledny na Doubravě (676 m) ve Vizovických vrších k V - Hostýnky a Beskydy. Přírodní park Zelechovické paseky Severní okraj bioregionu - uprostřed Mladcovská vrchovina (severně od Zlína), v pozadí již další bioregion - Hostýnský (3.8) - mimo Jižní Moravu Zarůstající bývalé pastviny u Příluk u Zlína Údolí Sviborky u Vlachovic Sídliště z 80. let 20. stol. - Jižní svahy - ve své době ojediněle respektovalo původní barevnost města "fa' š: ]■ i m ;t l EJ" .■ u. I 1 ^^^^^ I polistopadová architektura pokračuje v „cihlové" tradici, příklad ukazuje, že jsme v poměrně „věřícím" regionu Hrad Malenovice u Zlína na SZ okraji regionu, původně markraběcí z 2. pol. 14. stol., zvláštní, že na svahu. Výborně zachovalý, přístupný. Zbytky předhradí Luhačovice - vstup do lázeňské části Vizovice - náměstí Přehrada Fryšták na pitnou vodu pro Zlín, z r. 19331938, severní okraj bioregionu „Pověstné" Slušovice Vedení trasy R49 u Vizovic Zlínský bioregion - charakteristiky_3 • Geologicko-geomorfologické pozoruhodnosti: • Pískovcové hřbety (ZJZ-VSV) se skalkami • Desítky minerálních pramenů (centrum -Luhačovice) • Největší koncentrace sesuvů na Moravě • Botanické zvláštnosti: • květnaté louky, květnaté háje, květnaté bučiny - vše „odvar" Bílých Karpat • acidofilní bučiny na pískovcích • acidofilní lesy na skalách a balvanech i s přirozenou borovicí a břízou (analogie Chřibů) Zlínský bioregion - charakteristiky_4 • Pozoruhodné stavby: • Prehistorická sídliště (i vrchol Klášťova ! - již mimo Zlínský bioregion) • Zlín s modernistickou architekturou (od poč. 30. let 20. stol.) • hrad v Malenovicích, zřícenina Starého Světnova, zámek Vizovice, cca 10 zámečků ve obcích (Luhačovice, Zlín, Velký Ořechov atd.) • Přehrady - malé, na pitnou vodu - Kolelač, Ludkovice, Fryšták, protipovodňová Luhačovice • Poutní kaple v lesích • Jediná čtyřpruhová komunikace II. tř. v ČR (Slušovice) • Negativa: • Suburbanizace u Zlína - zvláštní - ve valašské krajině (Kudlov atd.) • Opouštění starých sadů a malých luk, rozptýlených hospodářství • Stálý rozvoj chatových kolonií • Málo chráněných lesů • Environmentální kauzy: R49 přes Vizovické vrchy, suburbanizace u Zlína