11.10.2010
1
Katastrální mapy II.
Státní mapová díla (4)
Technickohospodářské mapy
 vyhotovovány v různé úpravě 1961-1981
 podle obsahu*
 základní (polohopis + výškopis)
 účelové (doplnění o další prvky dle účelu)
 měly vyplnit mezeru chybějícího díla pro zabezpečení
práce, pro technické projektování
 mapování v různých měřítkách
 1:1000, 1: 2000, 1: 5000, výjimečně i 1:500 jako
mapy příložní
 Bylo stanoveno, že po dokončení map určité oblasti ,
bude vždy vyhotovena mapa 1:5000 (pro celou
republiku mapové dílo s jednotným měřítkem 1:5000
jako původní nebo odvozená)
 účel katastrální (podklad pro evidenci nemovitostí) i
hospodářský – byla otázka, zda uspěje v budoucnu z
hlediska aktualizace
 Práce probíhaly až do 1981, nicméně už 1979
vydány nové zásady (dodělávání jen určitých lokalit)
 Stát dále investoval jen do katastru nemovitostí 
Základní mapy velkého měřítka
Geodetické a kartografické základy
 vycházejí z geodetických, výškových i polohopisných základů
pro čs. pozemkový katastr
 trigonometrická síť 1.-5. řádu, nivelační síť 1.-3.řádu zhušťována
při vlastním mapování*
  podrobné bodové pole – řády 6.-9.
  nivelační síť zhuštěna o 4. řád + technická nivelace*
POLOHOPIS
základní bodové pole I. - IV. řád a podrobná trigonometrická síť (V. řád), převedená
do S-42,
podrobné bodové pole VI. – IX. řád, *
VÝŠKOPIS
základní bodové pole doplněno o body IV. řádu, vrstevnice po 1 m
podrobné bodové pole využití bodů státní nivelační sítě ČSJNS.
 60. léta (1961-1969) – k sestavení THM použito
Gaussova zobrazení v 3° pásech*, souř. systém S-42 (v
rámci Varšavské smlouvy), elipsoid Krasovského, výš.
systém baltský po vyrovnání
 síť S-JTSK převedena do systému S-42, který se
používal ve vojenských mapách
 1969-1983 – mapovalo se v S-JTSK, zavedení původního
zobrazení pro katastrální účely (souvislost s r.1968, S-42
se nesmělo používat mimo výjimky mimo rámec
Varšavské smlouvy)
 postupně do S-JTSK převedeny mapy zpracované v 60.
letech, S-42 pouze v archivech
Klad a označení mapových listů
 S-42: v rámci Československa 4 soustavy po 3°
pásech, klad mapových listů odvozen z kladu
mezinárodní mapy světa 1: 1 000 000, shodný s
kladem vojenských topografických map
 S-JTSK: podle čar souřadnicové sítě, zobrazovací
rovina rozdělena na obdélníky 25 x 20 km*
 Plocha 25 x 20 km nese název nejvýznamnějšího
geografického objektů (většinou sídlo, ale i hora) ,
dále je rozdělena na 10 sloupců a vrstev  vzniká
plocha v měřítku 1:5000 (např. Brno-4-6)
11.10.2010
2
 Mapy větších měřítek – dělením mapy 1:5000
 Brno 4-6/1 1:2000
 Brno 4-6/42 1:1000
 Brno 4-6/444 1:500
Obsah, úprava, užitné vlastnosti
 THM obsahují polohopis 
body geodetického podkladu, hranice katastrálních
území a pozemků, stavební objekty, objekty dopravní
sítě, potrubní a elektrická vedení, vodstvo a další prvky
pro technickou a hospodářskou praxi
 výškopis
 výškopisné kóty, vrstevnice (1m, zesílené 5m),
technické šrafy, údaje relativní výšky
 z finančních důvodů není výškopis na všech mapách
 v hnědé barvě
 popis
 poč. 70 let – zahájena automatizovaná tvorba polohopisu map
velkých měřítek
 mapování se vyznačuje radikální změnou technologie výrazně
poznamenává užitnost díla (geodetické číselné metody)
 zejm. univerzální fotogrammetrická metoda v analogové
podobě*
 fotogrammetrická metoda pro zhuštění bodového pole -
aerotriangulace
 výškopis – zobrazení bodově pomocí automatického
koordinátografu, konstrukce vrstevnic ruční interpolací
 výměry parcel – počítány ze souřadnic lomových bodů
 současně s mapou vyhotovován písemný operát pro potřeby EN
 celkově zpracováno v THM různých měřítek (grafické+číselné)
11,5% plochy území ČR
 Značky základních technickohospodářských map –
ČSN 73 0120 (Praha 1968)
 základní THM vyhotoveny zpravidla po celých
mapových listech, neúplné mapy na okrajích
mapovaného území
 Offsetový tisk, malý náklad (100-200ks)
 Velmi bohatý obsah, koncipovaný pro mnohostranné
technické a hopodářské využití, rychle zastarával,
problémy s aktualizací. Proto 1981 redukce pouze
pro potřeby evidence nemovitostí, mapy THM
přebírány v rozsahu potřebném pro katastr
 důležité kritérium pro užitné vlastnosti map –
přesnost
 kritická jako parametr u map stabilního
katastru, u THM už dobrá, ale kritickým
parametrem se stává aktuálnost
 přesnost měřického originálu mapy – udává
se mezní odchylkou = dvojnásobek střední
chyby (68%  ± σ)  68% zjištěných
odchylek musí být uvnitř stanoveného
intervalu
11.10.2010
3
Mezní odchylky
Měřítko Pro délky < 50 cm Pro délky > 50 cm
1:200, 250 0,15 m 0,20 m
1:500 0,25 m 0,30 m
1:1000 0,45 m 0,55 m
1:2000 0,95 m 1,05 m
1:5000 2,00 m 2,30 m
Měřítko Přehledný terén Zarostlý terén
1:250
1:500
1:1000
1:2000
1:5000
 22
4,020,0 tg
 22
6,988,1 tg
 22
6,030,0 tg
 22
4,140,0 tg
 22
4,270,0 tg
 22
1,530,1 tg
 22
2,140,0 tg
 22
7,252,0 tg
 22
5,494,0 tg
Mezní odchylky pro posouzení
přesnosti měř. originálu mapy
Mezní odchylky výšek v m
α = sklon terénu, ve kterém
výšku měříme.
Používá se u všech plošných
jevů vyjádřených izoliniemi
tzv. Raabova rovnice
Základní mapy velkého měřítka
(ZMVM)
 vyhotovovány podle norem vydaných v roce 1979 a
obnovených 1990 (ČSN 013410 – „Mapy velkých
měřítek“, ČSN 013411 – „Kreslení a značky“)
 sloužily jako podklad EN dle zák. 22/1964, dnes
podklad KN dle zák. 344/1992
 současně podklad pro vyhotovování tematických map
velkých měřítek
 Dělí se tedy na 2 kategorie:*
 Základní mapy velkého měřítka
 Účelové mapy (tematické) velkého měřítka – jsou
vytvářeny pro dané účely v jednotlivých oblastech
národního hospodářství (železniční mapy, mapy
dálnic,…)
Geodetické a kartografické základy,
klad mapových listů
 S-JTSK
 výjimečně zobrazují i výškopis (Bpv) – není
standardní náplní (jestliže ano, je tato
investice hrazena jiným investorem než
státem)
 značkový klíč se výrazně neměnil
 klad a označení mapových listů je stejné jako
u THM
Obsah map ZMVM
 redukován oproti THM, funkce jen služba katastru nemovitostí
 geodetické body, polohopis, popis, výjimečně výškopis (výškové
kóty, technické šrafy s údaji relativních výšek a vrstevnice 1 m)
 hranice katastrálních území, vlastnické hranice, hranice druhu
pozemků, budovy a další prvky
 5 tříd přesnosti, mj. se řídí i hodnotou pozemku
 forma map:
 grafická
 číselná (kromě grafické formy je k dispozici i seznam
souřadnic všech podrobných bodů + náčrt)
 digitální (údaje o předmětech obsahu mapy jsou uloženy tak,
aby bylo možné mapu vykreslit automatizovaně
 směrnice ZMVM
11.10.2010
4
 offsetový tisk X kopie z digitální formy
 čím větší měřítko, tím menší užití (1:1000 –
10-30 listů, dříve se tisklo offsetem 200-300
listů)
 30-40 % území ČR v současné době pokryto,
z hlediska pracnosti už za půlkou
 Po dokončení – pro celé území jednotná
mapa 1:5000
Vyhotovování tematických map
velkého měřítka
 technické mapy měst
 základní mapy letišť
 základní mapa dálnic
 jednotné železniční plány
 základní plány závodů
Třídy přesnosti:
 upraveno v normě ČSN 013410 (1979)
 Definice třídy přesnosti
Přesnost map je dána přesností mapování a přesností grafického zobrazování, popř.
přesností mapového podkladu. Přesnost se posuzuje podle hodnot středních chyb a
mezních odchylek, které představují kritéria přesnosti. Přesnost mapování je
rozdělena do tříd 1 až 5 a charakterizují jí hodnoty středních souřadnicových a
výškových chyb. Uvedené hodnoty v tabulce představují přesnost vzhledem k bodům
základního bodového pole a pokládají se za absolutní chyby.
Třída přesnosti Podrobné polohové
body
Podrobné výškové
body
Mezní odchylka pol.
bodů
(mezi dvojicí bodů)
1 0,04 m 0,03 m 0,15 m
2 0,08 m 0,07 m 0,25 m
3 0,14 m 0,12 m 0,40 m
4 0,26 m 0,18 m 0,80 m
5 0,50 m 0,35 m 1,50 m
Podrobné polohové body = rohy budov, rohy parcel (významné polohové body)
Třída přesnosti mapování v závislosti
na měřítku mapy
 Závislost není přímá
Měřítko mapy
Třída přesnosti mapování
Základní mapy Tematické mapy
1:200, 1:250 - 1,2
1:500 - 2,3
1:1000 3,4 2,3,4
1:2000 3,4,5 3,4,5
1:5000 4,5 4,5
 ČSN 013410 (1990) o mapách velkých měřítek –
definice přesnosti jako precizace vyjádření
 Přesnost
 charakteristika
 kriterium
 Střední souřadnicová chyba (základní charakteristika
polohy)
)(5,0
22
xxxy nmm 
 Souřadnice podrobných bodů musí být určeny, aby:
 charakteristika mxy nepřesáhla kritérium uxy
 charakteristika md (střední chyba měřené délky) nepřesáhla
kritérium ud , kde
 Výšková chyba – střední chyba mH – pro výšky podrobných
bodů platí:
 charakteristika mH nesmí překročit uH
 na nezpevněném povrchu se uvažuje uH jako trojnásobek
 Vrstevnice – výška odvozená interpolací mezi vrstevnicemi
nemá přesáhnout uv
xyd u
d
d
u
20
12
5,1



11.10.2010
5
Třída
přesnosti
uxy
(m)
uH
(m)
uV
(m)
1 0,04 0,03 0,30
2 0,08 0,07 0,40
3 0,14 0,12 0,50
4 0,26 0,18 0,80
5 0,50 0,35 1,50
Mezní odchylky pro ZMVM
 alespoň 4. třída
přesnosti
 mezní odchylka jako
vzdálenost na mapě a v
terénu
Měřítko Mezní
odchylka
1:250 0,12 m
1:500 0,22 m
1:1000 0,40 m
1:2000 0,68 m