1
Základní mapy ČR
středního měřítka
Státní mapová díla (6)
ZMSM
 relativně samostatné soubory map měřítek
(původně):
 1:10 000, 1:25 000, 1:50 000, 1:100 000,
1:200 000
 dnes nová měřítková řada
 10, 25, 50, 200, 500, 1 : 1 000 000
 vydávány od r. 1970 doposud
 pro potřeby národního hospodářství, státní
správy, územního plánování – mimo AČR
 nové mapování jen výjimečně – pouze
polohopis (velké změny)
Historický vývoj
 vládní usnesení č. 327 z 18.9.1968 „O používání
souřadnicových systémů a geodetických a
kartografických materiálů na území ČSSR“
 řada administrativních omezení
 topografické mapy se zobrazenou s. sítí S-42 nemožné
používat v civilním sektoru
 1969: návrh vytvořit na podkladě topografických map
zcela nové mapové dílo
 jednoznačná působnost civilní zeměměřické služby
 pro potřeby národního hospodářství a státní správy
 radikální a nákladné řešení – nebylo objektivně nutné
 jednodušší řešení – vypustit z topografických map
problémový obsah
 přesto prosazení nového mapového díla
 umožněno pravděpodobně i tehdejšími přístupy k
řízení národního hospodářství
 první ZMSM 1970, tvorba a obnova dodnes (1989
podmínky pro zavedení pominuly)
 Nařízení vlády 1995 – ZMSM uznány jako za SMD
na celém území státu
Geodetické a kartografické základy
 S-JTSK, Bpv
 S-JTSK méně vhodné pro mapy středního
měřítka – neumožňuje zobrazovat rozsáhlejší
území za hranicemi státu (účel x souř.
systém)
 z hlediska kartografického vyjádření –
značkový klíč řešen pro každé měřítko zvlášť,
Vzorové listy a Seznamy mapových značek
Klad a označení mapových listů
 řešeno v zobrazovací rovině S-JTSK
 vychází se z mapy 1:200 000
 klad listů vytvořen umělou konstrukcí pravidelně se
sbíhajících čar, které velmi hrubě sledují směr
poledníků
 ML všech měřítek jsou lichoběžníky s rovnoběžnou
horní a spodní základnou a výškou 38 cm (ZM 200
rozdíl spodní a horní strany vždy o 6 mm) 
jednotlivé listy téhož měřítka však nemají obecně
stejné rozměry, délky úhlopříček ani plochu.
 Souřadnice jejich rohů nejsou okrouhlé hodnoty v
rovinném systému S-JTSK ani v zeměpisných
souřadnicích.
2
Klad mapových listů Základních
map
 další mapy vznikají dělením:
Měřítko Výchozí mapa Dělení
Počet
listů
Příklad
označení
Počet listů v ČR
1 : 200 000 24 19
1 : 100 000 ZM200 2 × 2 4 24-1 59
1 : 50 000 ZM100 2 × 2 4 24-11 211
1 : 25 000 ZM50 2 × 2 4 24-111 787
1 : 10 000 ZM50 5 × 5 25 24-11-01 4555
 ZM 200 – název nejvýznamnějšího sídla
zobrazeného na mapě a dvojice čísel
(vrstvy 0-4, sloupce 1-8)
 Brno 24 (nebo jen 24)
 číslování řešeno v rozsahu celého území federace
 ZM 100, ZM 50 a ZM 25 – vznik postupnou lineární
interpolací (půlení stran nejbližšího měřítka)
 24-1, 24-11, 24-111 „-“ není pomlčka, ale spojovník
(není tam mezera)
 vydavatelem všech ZMSM je ČÚZK, zpracovatelé
jsou KÚ a Zeměměřický úřad v Praze
Obsah, úprava a užitné vlastnosti
 relativně samostatná mapová díla
jednotlivých měřítek
 všechny obsahují polohopis, výškopis, popis
a mimorámové údaje
 standardizované geografické názvosloví
ZM 10
 vznik grafickým přepracováním topografické
mapy 1:10 000
 1. vydání 1971-1988
 průběžná aktualizace a obnova podle
naléhavosti
 4572 mapových listů (dle ČÚZK)
 do r. 1991 ve společné správě Generálního
štábu AČR a Správy geodézie a kartografie
 1991 odňato AČR a dáno plně civilnímu
rezortu (ČÚZK)
ZM 10
 2001 započato s tvorbou nové rastrové ZM
10
 Odvozována ze ZABAGEDu, návaznost
vydávání ZM 10 na jeho aktualizaci
 Pokryto celé území ČR
 Standardně TIFF soubory s .TFW
georeferenčním souborem
 Alternativně WGS-84 a možno i S-42
 Rozměr mapového listu 2 x 2 km
 Hustota 400 dpi
3
Tvorba ZM 10 ze ZABAGEDu Další specifika ZM 10
 Od roku 2001 možno získávat po vrstvách
 10 rastrových vrstev nebo zakoupení
kterékoli z nich
 Výchozí formáty .CIT, TIFF a k tomu .TFW
georeference
 Jiný vzhled, než u tištěných map –
optimalizováno pro digitální prostředí (viz
přístupná data přes WMS ČÚZK v PC učebně
Z1)
 polohopis
 sídla, komunikace, hospodářské a kulturní objekty
 druhy porostu, katastrální a správní hranice
 po 1.1.1992 i polohové a výškové pole, pravoúhlá souř. síť
po 1km
 správní členění i v mimorámových údajích
 v rámových údajích rysky v S-JTSK i φ, λ
 výškopis
 převzat z TM
 vrstevnice po 2 m (1 m, 5 m), šrafy, výškové kóty
 představuje největší jednotné měřítko výškopisu jednotného
v rámci ČR
 popis – sídla, geogr. názvosloví, druhové označení objektů
 pětibarevný tisk offsetem
 šedohnědá
 modrá
 šedozelená
 šedá
 hnědá
 méně výrazné barvy, předpokládané využití
mapy jako podklad
 digitální verze - ZABAGED
ZM 10 původní ZM 10 nové koncepce
4
Legenda ZM 10 ZM 25
 prozatímní verze z topografickým map 1:25 000 při
zachování značkového klíče!
 novější verze - vznik odvozením ze ZM 10
 1995 – obě verze přibližně ve stejném poměru, dnes
dokončena pro celou ČR
 Obnova navazuje na ZM 10
 barevné zpracování jako ZM 10
 stejně jako u ZM 10 po r. 1993 obsah doplněn
souřadnicovou sítí (1km) a zeměpisnou sítí
 787 mapových listů
ZM 25
 Mapové listy čtverce 5 x 5km
 Od roku 2005 vytváření nové ZM 25
odvozované přímo ze ZABAGEDu
 Formáty, rozlišení, distribuce po vrstvách
stejné jako u ZM 10, ale také u ostatních
Základních map středních měřítek
Tvorba ZM25 ze ZABAGEDu
ZM 25 původní ZM 25 nové koncepce
5
ZM 25 legenda ZM50
 vznik odvozením z topografických map 1:50 000 jako
1. měřítko ZM (1972-1973) pro celou ČR
 vytvořen zvláštní značkový klíč
 šestibarevný tisk
 karmínově červená barva administrativních hranic
 aktualizace pomocí „kyvadlové mapy změn“ vedené
na KÚ
 častým podkladem pro odvětvové tematické mapy
 211 mapových listů
 dokončeno 12. února 2008
 opět odvozováno přímo ze ZABAGEDu
Aktualizace ZM50 ZM 50 původní
ZM 50 nové koncepce
ZM 50 nové koncepce ze
ZABAGEDu
6
ZM 50 legenda ZM 100
 vznik prostým optickomechanickým
zmenšením a montáží ZM 50 bez
kartografické generalizace
 sedmibarevný tisk s popisy v černé barvě
 nejsou zobrazovány souřadnicové sítě – účel
jako přehledná mapa
 aktualizace obsahu v návaznosti na ZM 50
 59 mapových listů
 dnes vypuštěna z měřítkové řady
ZM 100 ZM 200
 vznik odvozením z topografických map
 u obnovených vydání doplnění kartograficky
generalizovaných změn podle ZM 50
 klíč téměř totožný se ZM 50, redukován počet
značek
 šestibarevný tisk s administrativními
hranicemi v karmínově červené barvě
 19 mapových listů
ZM 200 nové koncepce
 Získáno skenováním
jednotlivých
tiskových podkladů
Základní mapy 1 :
200 000
 Aktuálnost odpovídá
vždy tiskovým
podkladům
posledního vydání
mapy
 Čtverec 50 x 50km
ZM 200
7
Delimitace prodejen map
 Vydavatel ZM ČR – ČÚZK
 Zpracovatel – KÚ a ZÚ
 Prodej ve specializovaných prodejnách
 Brno – přestěhování z Běhounské k
Vaňkovce (Úzká 471/6)
Předpokládaný vývoj
 nejasný:
 mapy středních měřítek přesahující rozsah státního
území – nevýhodný systém S-JTSK (např. v rámci EU)
 na státní úrovní velká hodnota, silná státní podpora
 předpokládalo se po r. 1989 sjednocení map
středních měřítek. V rámci EU probíhá sjednocení už
50 let neúspěšně
 úspěšně jen na úrovni vojensko-politické, na bázi
standardu NATO
 návrh AČR – zrušit ZM X návrh ČÚZK přepracovat
WGS do S-JTSK
Mapa České republiky 1:500 000
 1. vydání 1993
 polohopis, popis, vodstvo, lesy, železnice,
výplň silnic, hranice okresů
 Lze doplnit 8. vrstvou: výškopis z
Fyzickogeografické mapy ČR
 v Křovákovi…
 2 varianty: barevná celková, barevná po
vrstvách
 prodává se i varianta do rámu
 500 dpi
RZM 500 původní RZM 500 nové koncepce
8
Mapa České republiky 1:1 000 000
 Odpovídá tiskovým podkladům posledního
vydání mapy
 7 vrstev: polohopis, popis,vodstvo, lesy,
železnice, výplň silnic, hranice okresů
 2 varianty: barevná celková (500 dpi),
barevná po vrstvách (1016 dpi)
Mapa ČR 1 : 1 000 000