1
NÁVRH WEBOVÝCH MAP V PRAXI
Proč dělat mapy na Webu?
• Modernější
• Levnější
• Rychlejší
• Lepší aktualizace
• Interakce
• Dynamika
Laboratoř geoinformatiky a kartografie
Proč nedělat mapy na Webu?
• Omezený počet uživatelů
• Cena pro uživatele
• Nepřehlednost
• Rozlišení monitoru uživatele
• Nedostatečná kontrola nad správou barev
Laboratoř geoinformatiky a kartografie
RASTROVÉ
NEINTERAKTIVNÍ
INTERAKTIVNÍ
VEKTOROVÉ DYNAMICKÉ
STATICKÉ
Laboratoř geoinformatiky a kartografie
Mapy na Webu
• systémové konfigurace
• fonty
• barvy
• symbolika
• velikost webové prezentace
• webový prohlížeč
• „odvozené“ grafické proměnné (stínování, průhlednost)
• webové objekty (hotspots, roll-on menu,…)
• uživatelé – ne všichni hledají odpověď formou mapy
Co a komu mapou nejefektivněji sdělím?
Laboratoř geoinformatiky a kartografie
Faktory ovlivňující návrh webové mapy
• statický lineární
• statický krokový
• dynamický zoom
Laboratoř geoinformatiky a kartografie
Zoom u webových map
2
• výchozí měřítko mapy
• rozsah měřítek
• vztah k velikosti mapy
• požadovaná přesnost:
- poziční
- sémantická (jak jsou data prezentována): odpovídající použití
opticko-vizuálních proměnných (kratší doba vnímání webových map
než analogových) → jednoduché, snadno rozeznatelné, konvenční
asociace
Laboratoř geoinformatiky a kartografie
Měřítko webových map
• vždy nutná, ale ne ve všech aplikacích vytvořená
• neinteraktivní legendy (při zvětšení mapy mohou zmizet)
• neinteraktivní legendy uložené v jiném souboru (možnost přemístit ji na
jakékoli místo webové stránky)
• „rozevírací“ seznam
• kontrolní panel (jinou variantou jsou časové osy)
Laboratoř geoinformatiky a kartografie
Legenda webových map
• Primární úroveň – hlavní tematika mapy; odpovídá tematické
nadstavbě (vč. hotspots, mouse-over,…)
• Sekundární úroveň – obvykle topografický podklad nebo geografický
základ (ale také např. pop-up menu, tabulky, videa, fotografie, zvuky)
• Podpůrná úroveň – legenda, grid, ilustrace, ostatní informace přímo
nesouvisející s tematikou webové mapy
Laboratoř geoinformatiky a kartografie
Obsah webových map
• účel mapy
• velikost mapy (obvykle menší než u analogových)
• měřítko (resp. rozsah měřítek) mapy
• existence mapových asociací a konvencí
• estetika vs. čas vs. vynaložené náklady
• u neinteraktivních map obdobná symbolika jako u analogových
• u interaktivních map záleží na míře interaktivity
• figurální, liniové, areálové syntagmy
• všechny mohou být interaktivní
Laboratoř geoinformatiky a kartografie
Mapová symbolika
• neznámá konfigurace klienta – a tím i barev
• žádná přímá kontrola
• schopnost zobrazit 8-bitové (256 barev), 16-bitové (65 000 barev), 24bitové
(16 milionů barev) či 32-bitové barvy (4 miliardy barev)
• ani 8-mi bitová grafika není bezpečná (Windows vs. Mac)
• 216 bezpečných barev na Webu
• ale i tak se nezobrazí správně – LCD vs. CRT plus kalibrace
• v praxi proto vybíráme z více barev a doufáme, že se uživateli korektně
zobrazí
• 99,9% uživatelů má více než 256 barev
Laboratoř geoinformatiky a kartografie
Barva na webových mapách
Laboratoř geoinformatiky a kartografie
Barva na webových mapách
3
• Robinson, et al. (1995): „Text na mapách je nutné zlo“
• ještě významnější vliv na webových, zvláště interaktivních mapách
• typografické proměnné v mapové typografii
• text aplikovaný mimo mapové pole (zacházet s ním lze stejně jako s
jakýmkoli jiným textem na webové stránce – vyhýbáme se kontrole směru
textu a mezer mezi písmeny)
Laboratoř geoinformatiky a kartografie
Text na webových mapách
• text aplikovaný v mapovém poli
- změny při převodu do rastru nesmí způsobit žádné kolize
- mnohdy snaha poslat text samostatně (font definován jako vektor)
- využíváme obvykle používané fonty
- neobvyklý font: GIF/PNG pro každý text nebo pošleme popisný
soubor fontu (vyžaduje licenci)
- obecně platí, že font by neměl být menší než 10 bodů
- využití anti-aliasingu
• text aplikovaný mimo mapové pole
- můžeme s ním zacházet jako s textem webové stránky
Laboratoř geoinformatiky a kartografie
Text na webových mapách
• Pokud není deklarována, vykresluje se velikost 16px –
výchozí velikost odpovídající Internet Exploreru
• Možnost zadání celé řady jednotek
• Zvětšování v IE lze nastavit Zobrazit > Velikost písma (5
stupňů) nebo také CTRL + kolečko myši
Laboratoř geoinformatiky a kartografie, Masarykova univerzita
Velikost písem
Jednotka Význam Příklad Zvětšovací v Exploreru
px pixel 12px ne
pt typografický bod 9pt ne
mm milimetr 5mm ne
in palec .5in ne
em výška písmene M 1.5em ano, poskakuje
% procento 80% ano
Laboratoř geoinformatiky a kartografie
Anti-aliasing
• růst výkonu grafických karet nepřinášel uspokojivé výsledky (především
ve 3D)
• složení obrazu z pixelů a polygonů
• zlepšení obrazu pomocí zvětšení jejich počtu; navíc značně zpomaluje
• nepomáhá okrajům (ostrý přechod pixelů) – ty jsou i tak zubaté
• anti-aliasing je vysokofrekvenční filtr
Laboratoř geoinformatiky a kartografie
Anti-aliasing
Laboratoř geoinformatiky a kartografie
„Odvozené“ grafické proměnné
• průhlednost
- redukce jasu a sytosti (tj. redukce kontrastu)
- barvy se pak „přibližují“ ke světle šedé
- utlumení méně významných prvků a vyzdvižení významných
- s velkou průhledností na mapě nic nerozlišíme
• stínování (resp. i vržení stínu)
-zvýšení kontrastu mezi pozadím a popředím
- konvenční „osvětlení“ ze severozápadu opticky vytváří vyvýšeniny
- z jihozápadu sníženiny
- často využito pro 3D klikatelné objekty
4
Kroky návrhu webové mapy
Laboratoř geoinformatiky a kartografie
• Základní zásady
- srozumitelná
- logicky strukturovatelná
- integrovaná odpovídajícím způsobem
- konzistentně označená
- snadná pro navigaci a užití
- konkrétní
Kroky návrhu webové mapy
Laboratoř geoinformatiky a kartografie
WEBOVÉ ATLASY
Webové atlasy
Laboratoř geoinformatiky a kartografie
• Obdobně jako analogové atlasy mají svoji logickou strukturu (mapová
sekvence, návaznost měřítek)
• tvorba webových atlasů od konce 80. let 20. století
• prvním Atlas of Arkansas (Smith, 1989)
• tehdy sbírka statických map přístupná přes jednotné menu
• nejprve webové atlasy jako doprovod k tradičním analogovým atlasům
• zásadní omezení velikostí a rozlišením monitoru
• až na přelomu století vznik interaktivních a analytických webových
atlasů
• dnes: referenční, tematické a národní webové atlasy
Webové atlasy
Laboratoř geoinformatiky a kartografie
• referenční atlasy
- jednoduché jako např. klipartové sbírky (mapy států světa,…)
- vstupy do jednotlivých článků encyklopedie
- komerční atlasy (např. sada map s pobočkami společnosti)
- existují placené podrobnější varianty
- za referenční atlas můžeme považovat i Google, Seznam či Atlas
mapy
• tematické atlasy
- Nejčastějšími příklady jsou historie, SLDB, volby,…
Slovenský atlas životného prostredia
Laboratoř geoinformatiky a kartografie
http://atlas.sazp.sk/viewer/?id=globus
5
Atlas životního prostředí v Praze
Laboratoř geoinformatiky a kartografie
http://www.wmap.cz/atlaszp/
Atlas krajiny České republiky
Laboratoř geoinformatiky a kartografie
http://www.atlas.upol.cz/
Webové atlasy
Laboratoř geoinformatiky a kartografie
• národní atlasy
- elektronická verze je dokladem národní vyspělosti
- nejznámější atlasy Kanady, USA, Švýcarska
- http://atlas.nrcan.gc.ca/site/english/index.html
- http://nationalatlas.gov/natlas/Natlasstart.asp
- http://www.atlasderschweiz.ch/index.html
- nejen pro informaci, ale i jako rozcestník a vyhledávací
mechanismus
- důkaz aktuálních digitálních dat na určité úrovni agregace
Atlas of Canada
Laboratoř geoinformatiky a kartografie
The National Atlas of the United States of
America
Laboratoř geoinformatiky a kartografie
Atlas der Schweiz
Laboratoř geoinformatiky a kartografie