ŘÍŠE: Fungi ODDĚLENÍ: Ascomycota ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA • při pohlavním procesu dochází ke vzniku dikaryotických hyf, tvořících makroskopické útvary - plodnice (askomata) • výtrusy (askospory) vznikají ve vřecku (latinsky ascus) • u mnoha zástupců se vřecka a askospory za normálních podmínek vůbec netvoří a houba žije jen v imperfektním stadiu (anamorfa) Apothecium Perithecium Eichenmehltau_b TYPY PLODNIC ASKOMYCETŮ kleistothecium je uzavřená plodnice, otvírá se rozpadem; vřecka nejsou nijak uspořádána perithecium - kulovitá nebo protáhlá plodnice (často bývají zanořeny ve sterilní hmotě stromatu), vřecka uspořádána uvnitř v theciu (dozrávají postupně), mezi nimi se tvoří sterilní hyfová zakončení - parafýzy, na vrcholu ústí - ostiolum apothecium - primárně miskovitá plodnice (odvozeně pak různých tvarů); vřecka jsou uspořádána v theciu na povrchu plodnice, parafýzy vytvořeny • ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA •peritheciální unitunikátní vřeckovýtrusé houby •askomata (perithecia) jsou často zanořena do stromatu •hojné jsou anamorfy, některé ekonomicky (fytopatologicky) významné •výskyt na širokém spektru substrátů (dřevo, bylinný opad, mrtvý hmyz, exkrementy býložravců apod.) TŘÍDA: Sordariomycetes Nectria cinnabarina - rážovka rumělková (herbářová položka) perithecia nahloučená kolem rudimentárního stromatu (teleomorfa) polštářovitá sporodochia anamorfy Tubercularia vulgaris Výskyt: na dřevě (nejčastěji větvích) listnatých stromů. nectria_perithecia_rez_40x nectria_perithecia_rez_200x ostiolum (trvalý preparát) Xylaria polymorpha dřevnatka mnohotvárná (herbářová položka) Stromatický lignikolní askomycet, jehož několik centimetrů velká, kyjovitá stromata lze nalézt na mrtvém vlhkém dřevě listnáčů. Ve stromatech jsou askomata (perithecia). xylaria_polymorpha_stroma_perithecia_14x TŘÍDA: Leotiomycetes ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA • biotrofně parazitické houby extramatrikální mycelium se vytváří na povrchu listů napadených rostlin kulovitá askomata jsou označována jako erysiphální perithecia; jsou opatřena tvarově specifickými přívěsky a obsahují pro daný rod charakteristický počet vřecek celkem 13 rodů a téměř 500 druhů řád Erysiphales - padlí Microsphaera alphitoides padlí dubové (herbářová položka) Jeden z nejhojnějších zástupců řádu Erysiphales, častý na podzim na dubových listech. microsphaera_alphitoides_makro microsphaera_alphitoides_mycelium_plodnice_90x povrch listu při malém zvětšení – mycelium a kulovité plodnice Microsphaera alphitoides padlí dubové (mikroskopický preparát) přívěsná vlákna vřecka s askosporami askoma s přívěsnými vlákny Askomata (kleistothecia) jsou opatřena rozvětvenými hyalinními přívěsky. V askomatu je větší počet vřecek. Rhytisma acerinum - svraštělka javorová Rhytisma řád: Rhytismatales (herbářová položka) zploštělá černá stromata na listech javorů (na opadlých listech se během zimy vyvíjí štěrbinovitá hysterothecia) rhytisma_acerinum •ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA • •operkulátní diskomycety, asi 165 rodů a 1100 druhů •askomata jsou často výrazně modifikovaná apothecia •vřecka funkčně unitunikátní, otevírají se víčkem •většinou půdní saprotrofní organizmy, často na mrtvém dřevě a rostlinném opadu, některé druhy jsou antrakofilní nebo koprofilní ODDĚLENÍ: Ascomycota TŘÍDA: Pezizomycetes Peziza – řasnatka (mikroskopický preparát) průřez výtrusorodou vrstvou (hymeniem) zralého apothecia palisáda vřecek a parafýz Askomata (apothecia) dosahují velkosti 5-10 cm. Výskyt: na dřevě nebo na zemi v kontaktu s rozkládajícím se dřevem. stopky vřecek askospory PEZIZA A peziza_rousko_s_vrecky_200x vyzrálá apothecia Morchella – smrž morchella-esculenta morchella-elata Morfologicky silně diferencovaná stopkatá apothecia na jaře v sadech a parcích oblíbené jedlé druhy ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA LICHENIZOVANÝCH HUB lišejníky - úvod ODDĚLENÍ: Ascomycota TŘÍDA: Lecanoromycetes ODDĚLENÍ: Basidiomycota TŘÍDA: Agaricomycetes •komplexní složené organismy – mykobiont (houba) a fotobiont (řasa, sinice) •ekologická (nikoliv taxonomická) skupina lišejníků, respektive lichenizovaných hub, je začleňována do systému hub podle výraznějšího mykobionta •asi v 97 % se na stavbě lišejníků podílejí vřeckovýtrusé houby (tř. Lecanoromycetes a tř. Chaetothyriomycetes), ve 3% pak stopkovýtrusé houby (tř. Agaricomycetes) •široká škála nepohlavního rozmnožování, při pohlavním procesu převažují gymnokarpní typy nad pyrenokarpními •pionýrské organizmy, ekologicky významné především v extrémních biotopech a ekosystémech (vysokohoří, polární oblasti, pouště apod.), jedinečné bioindikační vlastnosti •z ČR dosud známo asi 1400 druhů lišejníků (včetně řady dnes již vyhynulých), celosvětově přibližně 15 tisíc druhů stavba stélky - dva typy podle anatomie: A) st. homeomerická - vlákna mykobionta a buňky fotobionta volně rozptýleny mezi sebou B) st. heteromerická (tvar určuje mykobiont) - diferencovaná na jednotlivé vrstvy: (1) svrchní kůra tvořená obvykle pseudoparenchymem mykobionta (2) řasová (gonidiová) vrstva - buňky fotobionta, mezi nimi řídce hyfy (3) dřeňová vstva obsahuje pouze rozvolněná vlákna mykobionta případně je u některých vytvořena spodní kůra (4) stejné stavby jako svrchní, může být opatřena kořínkovitými útvary - rhizinami (5) Xanthoria parietina – terčník zední (herbářová položka) Xanthoria parietina - celk Xanthoria parietina - detail Xanthoria Výskyt: epifyticky na dřevě, zvláště na stromech podél komunikací, dřevě či epiliticky na skalách; častý nitrofilní druh. Lupenitá stélka s lekanorovitým typem apothecií; žluté zbarvení je způsobeno antraquinony. xanthoria_parietina_stelka_apothecia_24x Hypogymnia physodes – terčovka bublinatá (herbářová položka) Hypogymnia physodes Hypogymnia - xero Rtovité sorály jsou charakteris- tické pro vzhůru ohrnuté okraje laloků stélek. Na povrchu laloků možno pozorovat též drobné, četné pyknidy (černé tečky). Výskyt: jeden z nejběžnějších epifytických lišejníků s lupenitou stélkou (méně často roste též epiliticky); relativně toxitolerantní vůči mírnému znečištění ovzduší. soredie hypogymnia_physodes_soredie_18x Peltigera praetextata – hávnatka obetkaná (herbářová položka) peltigera_sp peltigera_rhiziny_8x peltigera_fylidie_60x Velká, lupenitá, laločnatá stélka; na její spodní straně jsou žilky a rhiziny - kořenující útvary hyfové povahy (pro lepší uchycení k substrátu, ale bez absorpční funkce). Na svrchní straně stélky se mohou tvořit fylidie (útvary nepohlavního rozmnožování, plochá obdoba isidií). Apothecia se tvoří na okrajích stélky, kde jsou přirostlá celou plochou na stélkové laloky. rhiziny fylidie – plochá obdoba isidií Usnea sp. – provazovka (herbářová položka) Usnea sp Usnea hirta Usnea hirta – provazovka srstnatá; příklad zpravidla poněkud drobnějšího druhu provazovky, který se velmi pozvolna v současné době navrací na původní stanoviště. Epifyticky rostoucí keříčko-vité stélky řady druhů pro-vazovek mohou být i velmi dlouhé (např. druh Usnea longissima, nalezený v ČR naposledy na Šumavě v polovině 19. století, dosa-huje až několika metrů dél- ky!) a mohou zejména v hor- ských oblastech bez výraz-ného znečištění ovzduší vytvářet na větvích stromů i souvislé a nepřehlédnutel- né „záclonovité“ porosty. usnea_florida_apothecium_14x Nahoře několik pohledů na stélku Usnea filipendula (provazovka obecná) v přirozeném prostředí, vpravo detailní záběr apothecia Usnea florida (provazovka rozkvetlá; orig. zvětšení 14x). usnea_filipendula_celkovy_pohled_2 usnea_filipendula_detailni_pohled_1 Cladonia fimbriata – dutohlávka třásnitá (herbářová položka) Cladonia fimbriata Podrod Cladonia je charakterizo- ván tzv. dimorfickou stélkou; vyvíjejí se různě tvarované duté kmínky (podécia) a bazální přízemní šupiny. Druh Cladonia fimbriata má kmínky na vrcholu pohárkovitě rozšířené a jejich povrch je sorediózní. Výskyt: na mechatých skalách, trouchnivějícím dřevě, bázích stromů i na holé lesní půdě či na vřesovištích a rašeliništích; velmi hojný druh. Pohárkovitá podecia se vyskytují jen někdy, často lze na mrtvém dřevě nalézt jen lupenitou vegeta-tivní stélku nebo leprariové stadium). cladonia_fimbriata cladonia_soredie_na_poharku_20x_1 cladonia_soredie_na_poharku_40x Trvalé preparáty: Průřez podeciem (orig. zvětšení 10x) a detail povrchu pohárku, ze kterého se oddělují soredie (orig. zvětš. 40x). Cladonia fimbriata – dutohlávka třásnitá (herbářová položka, trvalý preparát) Rhizocarpon geographicum – mapovník zeměpisný (herbářová položka) Rhizocarpon geographicum apothecium lecideovitého typu prothalus na okraji stélky a mezi areolami (pouze mykobiont) žlutá areolovitá korovitá stélka Výskyt: na silikátových skalách a balvanech, vzácněji též např. na zdech z přírodního kamene od nížin do vysokohoří; častý druh. biotop lišejníku1 kopie Sutě jsou také velmi typickým biotopem tohoto druhu Přehled pozorovaných objektů ODDĚLENÍ: Ascomycota - vřeckovýtrusé houby TŘÍDA: Pezizomycetes ŘÁD: Pezizales Peziza (řasnatka) - řez apotheciem: vřecka, parafýzy Morchella (smrž) - apothecium TŘÍDA: Leotiomycetes ŘÁD: Erysiphales Microsphaera alphitoides (padlí dubové) - kleistothecia ŘÁD: Rhytismatales Rhytisma acerinum (svraštělka javorová) - stromata TŘÍDA: Sordariomycetes ŘÁD: Hypocreales Nectria (rážovka) - průřez shluky perithecií ŘÁD: Xylariales Xylaria polymorpha (dřevnatka mnohotvárná) - stroma, na průřezu perithecia TŘÍDA: Lecanoromycetes (lichenizované h., pomocné oddělení Lichenes - lišejníky) ŘÁD: Lecanorales Hypogymnia physodes (terčovka bublinatá) - lupenitá stélka, sorály, soredie Xanthoria parietina (terčník zední) - lup. stélka, apothecia Peltigera sp. (hávnatka) - lupenitá stélka, rhiziny, šupinovité fylidie (obdoba isidií) Usnea sp. (provazovka) - keříčkovitá stélka s apothecii Cladonia fimbriata (dutohlávka třásnitá) - dimorfická stélka, podecia Rhizocarpon geographicum (mapovník zeměpisný) - korovitá stélka