systém4, new2007 amonit měkkýši - fylogeneze měkkýši jsou druhým druhově nejpočetnějším živočišným kmenem (po členovcích) v současnosti je známo více než 100 000 recentních (80 % tvoří plži) a 35 000 fosilních druhů fosilní jsou známí už od kambria, jsou stratigraficky velmi významní Tuto prezentaci vytvořil a laskavě poskytl M. Horsák J. hlavonožec anatom •výhradně mořští měkkýši, volně pohybliví a draví; nápadný je pokročilý stupeň vývoje některých soustav a orgánů •noha je přeměněna na chapadla s přísavkami a trysku (nálevkovitý pohybový orgán - reaktivní pohyb pomocí vypuzování vody z plášťové dutiny); hlava s velkýma komorovýma očima •v pokožce jsou četné chromatofory umožňující barvoměnu pozadí Cephalopoda - hlavonožci •v ústech jsou kromě raduly také dvě zobákovité čelisti, do zubů raduly ústí jedové žlázy (modifikované slinné) •útrobní vak je bilaterálně souměrný, do plášťové dutiny ústí inkoustová žláza (obrané reakce) •CS: srdce s komorou a 2 nebo 4 předsíněmi (stejný počet je i žaber a „metanefridií“), tendence k uzavřené •gonochoristi s přímým vývojem, oplození vnitřní, (spermatofóry přenášeny hektokotylovým ramenem) •celkem asi 6 000 spp., (7 500 fosilních) tryska NS sépiová kost mozková chrupavka žábry ústa gonáda srdce řiť ledvina žaludek měkkýši - systém •dva páry žaber, metanefridií a srdečních předsíní; 80-90 chapadel bez přísavek; pouze 6 příbuzných druhů rodu Nautilus •schránka je spirálovitá s přepážkami, živočich žije v posledním oddíle, ostatní jsou naplněné dusíkatým plynem; v přepážkách je otvor kterým prochází trubicovitý výběžek útrobního vaku - sipho •je to starobylá skupina, nemají některé pokročilé struktury (oční čočka, inkoustová žláza, chromatofory) Nautilus pompilius - loděnka hlubinná, 25 cm, obývá hloubky do 700 m v Tichém a Indickém oceánu pozadí Nautiloidea - čtyřžábří Nautilus anatomie nautilus21 nautilus25 sipho přepážka tryska chapadla hlavonožci - systém O pozadí •jeden pár žaber, metanefridií a srdečních předsíní; 8 nebo 10 chapadel s přísavkami; schránka redukovaná nebo chybí Coleoidea - dvoužábří •vakovité tělo bez vápnité schránky a s 8 chapadly •cévní soustava je částečně otevřená A O hektokotilové rameno hektokotylové rameno argonaut Octopus vulgaris - chobotnice pobřežní, max. 1 m, běžný středomořský druh Argonauta argo - argonaut pelagický, samice vytváří kolem těla hlenovitou schránku pro vajíčka hlavonožci - systém pozadí 1. Octobrachia - chobotnice •na hlavě je 10 ramen, jeden pár je delší (lapání kořisti) •okraje pláště vytváří plovací lem, cévní soustava zcela uzavřená •schránka redukovaná na tzv. sepiovou kost Architeuthis dux - krakatice obrovská, max. 20 m - největší žijící bezobratlý, hlubokomořská L S_officinalis A kraken Loligo vulgaris - oliheň obecná (kalamáry), lem jen v zadní části coby trojúhelníkové ploutvičky Sepia officinalis - sepie obecná, 30 cm, běžný druh na mělčinách evropského pobřeží; sepie jsou velmi inteligentní živočichové, schopní učení, komunikují mezi sebou pomocí postavení chapadel a změn zbarvení těla dvoužábří - systém 2. Decabrachia - desetiramenatci scaphopod_morphology •pouze mořští měkkýši s trubicovitou, mírně prohnutou a kónickou schránkou, která je na obou koncích otevřená •širším otvorem jsou zahrabáni v substrátu a vystrkují jím kónickou nohu, kterou ryjí; víří tak detrit, který zachycují dvěma trsy hlavových chapadélek •celkem je známo okolo 350 druhů pozadí Scaphopoda - kelnatky noha trávicí trakt chapadélka plášťová dutina dentalium spp odtékající voda Dentalium spp. - kelnatka, některé druhy obývají litorál, ale většina je vázána na hlubší až velmi hluboké vody, v dospělosti se délka schránky pohybuje od 1,5 do 12 cm měkkýši - systém odebírán kyslík a drobné částečky potravy (mikrofágové); pohyb vody, vychytávání a transport potravy zajišťuje řasinkový epitel mlž anatomie •mořští (převažující) a sladkovodní, celkově 15 000, u nás 29 spp. •tělo je bilaterálně symetrické, laterálně zploštělé, s redukovanou hlavou a kýlovitou nohou; kryté dvěma lasturami •lastury symetrické až na zámek, tvořený do sebe zapadajícími zuby; spojeny jsou vazem z periostraka, který lastury trvale rozevírá; zavírány jsou pomocí svalových svěračů (adduktorů) pozadí Bivalvia - mlži •okraje pláště jsou k sobě přimknuté, často srostlé, pouze s výjimkou tří otvorů: pro nohu, inhalačního (vstupního) a exhalačního (vyvrhovacího) NS zámek žaludek vaz střevo žábry inhalační otvor •voda vtéká inhalačním otvorem na zádi těla; omývá žábry, kde je srdce exhalační otvor řiť přední svěrač noha zadní svěrač gonáda ústa VS hepatopankreas plachetka měkkýši - systém •kolem inhalačního otvoru jsou osfrádia (chemoreceptory) •převážně jsou gonochoristi (primární), schopni měnit pohlaví v průběhu života; vývoj přímý (živorodí) nebo přes larvální stádium (volně žijící veliger nebo parazitické glochidium) •klasický systém je založen na morfologii žaber •pouze jeden pár žaber tvořený ze dvou řad trojúhlých lupínků na společné stopce • nucula nucleus mlž vývoj glochidia v letech 2001-3 zde byli na základě sekvencí DNA zařazeni zástupci rodu Xenoturbella (dnes samostatný kmen druhoústých), sekvenována však byla potrava (embrya r. Nucula) J Protobranchia Nucula nucleus - oříškovka obecná 14 mm, sublitorál až do hloubek okolo 150 m, hojný druh evropských moří mlži - systém pozadí 1. Protobranchia - perožábří •dva páry žaber jsou tvořeny dlouhými vlákny, zahnutými do tvaru písmene W, bez sifonů in- a exhalačního otvoru, pouze mořští Mytilus edulis - slávka jedlá, 9 cm, často masově na skalách příbojové zóny, kde se přilepuje byssovými vlákny, hojně konzumovaný druh mlži žábra M O P P P Ostrea edulis - ústřice jedlá, 20 cm, levou miskou přirůstá k podkladu, noha není vytvořena, hojně konzumovaná - chovy Pinctada margaritifera - perlotvorka mořská, 30 cm, Tichý a Indický oceán Pinna nobilis - kyjovka ušlechtilá, 80 cm, přídí ukotvena pomocí byssových vláken v substrátu, středomoří - ohrožená a chráněná Pecten jacobaeus - hřebenatka svatojakubská, 13 cm, asymetrické lastury - spodní je plochá, druh je spojen s legendou o apoštolu Jakubovi mlži - systém 2. Filibranchia - nitkožábří •žábry jsou z dvoulupenitých vláken, navzájem spojených příčnými spojkami - vzniká mřížovitá struktury s velkým povrchem; mořští a všichni sladkovodní Pholas dactylus - skulař vrtavý, 12 cm, zavrtává se do jílovitých a pískovcových substrátů, ve tmě namodrale září Anodonta anatina - škeble říční, 12 cm, náš nejhojnější velký mlž, žije jak v tekoucích tak stojatých vodách Solen marginatus - střenka jedlá, 14 cm, hojná v písčitém dně evropských moří Eulamellibranchia Cerastoderma edule Pholas dactylus Solen marginatus A M Margaritifera margaritifera - perlorodka říční, 13 cm, dožívá se přes 120 let, nejohroženější mlž Evropy Cerastoderma edule - srdcovka jedlá, 6 cm, běžný druh evropských moří, běžně se konzumuje mlži - systém 3. Eulamellibranchia - listožábří Anodonta anatina - škeble říční, 12 cm, náš nejhojnější velký mlž, žije jak v tekoucích tak stojatých vodách A M Margaritifera margaritifera - perlorodka říční, 13 cm, dožívá se přes 100 let, nejohroženější mlž Evropy pozadí Čeleď: Margaritiferidae - perlorodkovití M A Anodonta cygnea - škeble rybničná, 25 cm, hojná ve větších stojatých nížinných vodách A A pozadí Čeleď: Unionidae - velevrubovití U U pozadí Čeleď: Unionidae - velevrubovití U Unio crassus - velevrub tupý, 7 cm, pouze tekoucí vody od chladných potoků po nížinné řeky, silně ohrožený Unio tumidus - velevrub nadmutý, 9 cm, nížinné spíše tekoucí vody Unio pictorum - velevrub malířský, 10 cm, nížinné tekoucí i stojaté vody U U U U U U Sphaerium sp. – okružanka, u nás tři druhy, velikost v dospělosti od 12 do 22 mm, vrcholy téměř symetricky nad středem, druhy nížinných stojatých i tekoucích vod pozadí Čeleď: Sphaeriidae - okružankovití sphaerium S P Pisidium sp. – hrachovka, u nás 14 nesnadno odlišitelných druhů, velikost v dospělosti od 2 do 10 mm, většina druhů okolo 4 mm, pro většinu druhů je charakteristické asymetrické posazení vrcholů, nejrůznější typy vodních stanovišť, převážně v nížinách P P P pozadí Čeleď: Dreissenidae - slávičkovití Dreissena polymorpha - slávička mnohotvárná, 3 cm, původně pontický druh, u nás s největší pravděpodobností nepůvodní (jistě v povodí Labe), tekoucí i stojaté vody, preferuje pískovny, byssová vlákna k přichycení k podkladu, larva veliger D dreissenapolymorpha