Přehled pozorovaných objektů Odd. Ascomycota, tř. Lecanoromycetes | pomocné odd. Lichenes - lišejníky Cladonia rangiferina (dutohlávka sobí) - keříčkovitá stélka Cladonia fimbriata (dutohlávka třásnitá) - dimorfická stélka, lupen. vegetativní stélka + pohárkovitá podecia + příčný řez podeciem se sorediemi na povrchu Usnea filipendula (provazovka obecná) - keříčkovitá stélka Usnea florida (provazovka rozkvetlá) – keříčkovitá stélka, na ní apothecia Lobaria pulmonaria (důlkatec plicní) - lupenitá stélka, řez heteromerickou st. Pseudevernia furfuracea (větvičník otrubičný) – izidie na větvené lup. stélce Hypogymnia physodes (terčovka bublinatá) - lup. stélka, sorály se sorediemi Xanthoria parietina (terčník zední) - lupenitá stélka, apothecia + příčný řez heteromerickou stélkou (stačí zakreslit jeden řez stélkou - Lobaria nebo Xanthoria), řez apotheciem s vřecky Peltigera praetextata (hávnatka obetkaná) - lupenitá stélka, rhiziny, někde apothecia, někde fylidie (obdoba izidií) Baeomyces roseus (malohubka růžová) - korovitá stélka na půdě, apothecia Rhizocarpon geographicum (mapovník zeměpisný) - korovitá st., apothecia ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA LICHENIZOVANÝCH HUB POMOCNÉ ODDĚLENÍ: Lichenes •komplexní složené organismy – mykobiont (houba) a fotobiont (řasa, sinice) •ekologická (nikoliv taxonomická) skupina lišejníků, respektive lichenizovaných hub, je začleňována do systému hub podle výraznějšího mykobionta •asi v 97 % se na stavbě lišejníků podílejí vřeckovýtrusé houby (tř. Lecanoromycetes a tř. Chaetothyriomycetes), ve 3% pak stopkovýtrusé houby (tř. Agaricomycetes) •pionýrské organizmy, ekologicky významné především v extrémních biotopech a ekosystémech (vysokohoří, polární oblasti, pouště apod.), jedinečné bioindikační vlastnosti •z ČR dosud známo asi 1400 druhů lišejníků (včetně řady dnes již vyhynulých), celosvětově přibližně 15 tisíc druhů stavba stélky - podle anatomie rozlišujeme dva typy: A) stélka homeomerická - buňky fotobionta a vlákna mykobionta volně rozptýleny mezi sebou B) stélka heteromerická (tvar určuje mykobiont) - diferencovaná na jednotlivé vrstvy: (1) svrchní kůra tvořená obvykle pseudoparenchymem mykobionta (2) řasová (gonidiová) vrstva - buňky fotobionta, mezi nimi řídce hyfy (3) dřeňová vstva obsahuje pouze rozvolněná vlákna mykobionta případně je u některých vytvořena spodní kůra (4) stejné stavby jako svrchní, může být opatřena kořínkovitými útvary - rhizinami (5) dělení typů heteromerických stélek podle morfologie: • korovitá - celou svou plochou přirostlá na substrát, (nebo do něj vrostlá), obvykle chybí spodní kůra • lupenitá - je taktéž ploše rozložená, ale k podkladu přirůstá jen některými místy, na spodní straně stélky bývají vytvořeny tzv. rhiziny - "kořenující" svazky hyf vrůstající do substrátu • keříčkovitá - v kontaktu se substrátem jen svojí "bází", je vystoupavá nebo naopak visící ("vousatá" u epifytických druhů), je charakteristická radiální stavbou přechodným typem je stélka dimorfická - část stélky je lupenitá (thallus horizontalis) a část keříčkovitě vystoupavá (thallus verticalis) podecia (kmínky) - thalli verticali, spojené s tvorbou plodnic (např. u dutohlávek) pohlavní rozmnožování: jen mykobiont (tvorba plodnic a spor) nepohlavní rozmnožování: společné šíření obou složek - fragmentace stélky a růst nových stélek z úlomků - soredie: mikroskopické částečky stélky tvořící se na povrchu, obsahující buňky fotobionta propletené hyfami houby => jejich odlomení od stélky vede k šíření sorály - specifická místa tvorby soredií - isidie - výrůstky z povrchu stélky, v nichž je zachována heteromerická stavba všech vrstev, taktéž šíření odlomením z povrchu stélky Hypogymnia - xero Isidie Isidie - Pseudevernia Vpravo schéma a fotografie příčného řezu stélkou s isidiemi (tmavé kulovité útvary jsou buňky fotobionta). Cladonia rangiferina – dutohlávka sobí (herbářová položka) Cladonia rangiferina Cladonia rangiferina Cladonia Výskyt: na kyselých půdách, v borech, na vřesovištích, rašeliništích, pastvinách, kamenných sutích i lesna- tých stráních; častý druh. Dutohlávka sobí je řazena do podrodu Cladina, charakterizo- vaného vzpřímenou keříčkovitou stélkou bez šupin a s povr-hem kmínků (podécií) bez korové vrstvy. Kmínky šedé, popelavé až bělavé, koncové větévky jednostranně převislé. Cladonia fimbriata – dutohlávka třásnitá (herbářová položka) Cladonia fimbriata Podrod Cladonia je charakterizo- ván tzv. dimorfickou stélkou; vyvíjejí se různě tvarované duté kmínky (podécia) a bazální přízemní šupiny. Druh Cladonia fimbriata má kmínky na vrcholu pohárkovitě rozšířené a jejich povrch je sorediózní. Výskyt: na mechatých skalách, trouchnivějícím dřevě, bázích stromů i na holé lesní půdě či na vřesovištích a rašeliništích; velmi hojný druh. Cladonia fimbriata – dutohlávka třásnitá (herbářová položka, trvalý preparát) Pohárkovitá podecia se vyskytují jen někdy, často lze na mrtvém dřevě nalézt jen lupenitou vegeta-tivní stélku (nebo leprariové stadium). cladonia_fimbriata cladonia_soredie_na_poharku_20x_1 cladonia_soredie_na_poharku_40x Trvalé preparáty: Průřez podeciem (orig. zvětšení 10x) a detail povrchu pohárku, ze kterého se oddělují soredie (orig. zvětš. 40x). Usnea – provazovka (herbářová položka) Usnea sp Usnea hirta Usnea hirta – provazovka srstnatá; příklad zpravidla poněkud drobnějšího druhu provazovky, který se velmi pozvolna v současné době navrací na původní stanoviště. Epifyticky rostoucí keříčko-vité stélky řady druhů pro-vazovek mohou být i velmi dlouhé (např. druh Usnea longissima, nalezený v ČR naposledy na Šumavě v polovině 19. století, dosa-huje až několika metrů dél- ky!) a mohou zejména v hor- ských oblastech bez výraz-ného znečištění ovzduší vytvářet na větvích stromů i souvislé a nepřehlédnutel- né „záclonovité“ porosty. usnea_florida_apothecium_14x Nahoře několik pohledů na stélku Usnea filipendula (provazovka obecná) v přirozeném prostředí, vpravo detailní záběr apothecia Usnea florida (provazovka rozkvetlá; orig. zvětšení 14x). usnea_filipendula_celkovy_pohled_2 usnea_filipendula_detailni_pohled_1 Lobaria pulmonaria – jamkatec (důlkatec) plicní (herbářová položka) Důlkatá stélka jednoho z našich největších luenitých lišejníků roste vzácně na starých kmenech listnáčů (javorů, buků) na vlhkých místech v horách. Je velmi citlivý na imisní zatížení, dnes kriticky ohrožený druh. Lobaria pulmonaria – jamkatec (důlkatec) plicní (herbářová položka, trvalý preparát) lobaria_heteromericka_stelka_200x lobaria_rhiziny_200x Heteromerická stélka svrchní korová vrstva (epidermis) gonidiová vrstva (fotobiont) dřeňová vrstva spodní korová vrstva (u někt. rodů tato kůra není vyvinuta!) rhiziny Obecné schéma příčného řezu heteromerickou stélkou Pseudevernia furfuracea terčovka otrubčitá (větvičník otrubčitý) Pseudevernia furfuracea Keříčkovitý lišejník se šedivou stélkou (na rubu alespoň při bázi sazově černou); velmi variabilní druh. Výskyt: epifyt, hojný především ve vyšších polohách na kyselých substrátech (např. smrk, bříza). pseudevernia_furfuracea_isidie_22x_1 pseudevernia_furfuracea_isidie_22x_2 střední část stélky (tmavší zbarvení na horním snímku) hustě pokrývají válcovité isidie (dolní snímky) herbářová položka Hypogymnia physodes – terčovka bublinatá (herbářová položka) Hypogymnia physodes Hypogymnia - xero Rtovité sorály jsou charakteris- tické pro vzhůru ohrnuté okraje laloků stélek. Na povrchu laloků možno pozorovat též drobné, četné pyknidy (černé tečky). Výskyt: jeden z nejběžnějších epifytických lišejníků s lupenitou stélkou (méně často roste též epiliticky); relativně toxitolerantní vůči mírnému znečištění ovzduší. soredie hypogymnia_physodes_soredie_18x Xanthoria parietina – terčník zední (herbářová položka) Xanthoria parietina - celk Xanthoria parietina - detail Xanthoria Výskyt: epifyticky na dřevě, zvláště na stromech podél komunikací, dřevě či epiliticky na skalách; častý nitrofilní druh. Lupenitá stélka s lekanorovitým typem apothecií; žluté zbarvení je způsobeno antrachinony. Xanthoria parietina – terčník zední (trvalé preparáty) xanthoria_parietina_stelka_apothecia_24x xanthoria_heteromericka_stelka_200x xanthoria_apothecium_100x xanthoria_rez_rouskem_200x průřez heteromerickou stélkou rouško s palisádou vřecek řez plodnicí (apotheciem) s rouškem na povrchu Peltigera praetextata – hávnatka obetkaná (herbářová položka) peltigera_sp peltigera_rhiziny_8x peltigera_fylidie_60x Velká, lupenitá, laločnatá stélka; na její spodní straně jsou žilky a rhiziny - kořenující útvary hyfové povahy (pro lepší uchycení k substrátu, ale bez absorpční funkce). Na svrchní straně stélky se mohou tvořit fylidie (útvary nepohlavního rozmnožování, plochá obdoba isidií). Apothecia se tvoří na okrajích stélky, kde jsou přirostlá celou plochou na stélkové laloky. rhiziny fylidie baeomyces_roseus_stelka_apothecia_12x http://www.nhm.uio.no/botanisk/lav/Photo_Gallery/Baeomyces/rufus_G=Norway+Akershus+Enebakk_D=200505 01_O=Timdal_C=ET_I=6.jpg Baeomyces roseus – malohubka růžová (herbářová položka) stélka šupinkovitá, rozprostřená na substrátu; nejčastěji na holé nevápnité půdě stopkatá apothecia Rhizocarpon geographicum – mapovník zeměpisný (herbářová položka) Rhizocarpon geographicum apothecium žlutá areolovitá korovitá stélka Výskyt: na silikátových skalách a balvanech, vzácněji též např. na zdech z přírodního kamene od nížin do vysokohoří; častý druh. biotop lišejníku1 kopie Sutě jsou také velmi typickým biotopem tohoto druhu. http://www.ac.wwu.edu/~fredr/Images/Graphis%20scripta.jpg Graphis scripta – čárnička psaná (obrazová prezentace) Nenápadná korovitá stélka na borce listnáčů černá hysterothecia Přehled pozorovaných objektů Odd. Ascomycota, tř. Lecanoromycetes | pomocné odd. Lichenes - lišejníky Cladonia rangiferina (dutohlávka sobí) - keříčkovitá stélka Cladonia fimbriata (dutohlávka třásnitá) - dimorfická stélka, lupen. vegetativní stélka + pohárkovitá podecia + příčný řez podeciem se sorediemi na povrchu Usnea filipendula (provazovka obecná) - keříčkovitá stélka Usnea florida (provazovka rozkvetlá) – keříčkovitá stélka, na ní apothecia Lobaria pulmonaria (důlkatec plicní) - lupenitá stélka, řez heteromerickou st. Pseudevernia furfuracea (větvičník otrubičný) – izidie na větvené lup. stélce Hypogymnia physodes (terčovka bublinatá) - lup. stélka, sorály se sorediemi Xanthoria parietina (terčník zední) - lupenitá stélka, apothecia + příčný řez heteromerickou stélkou (stačí zakreslit jeden řez stélkou - Lobaria nebo Xanthoria), řez apotheciem s vřecky Peltigera praetextata (hávnatka obetkaná) - lupenitá stélka, rhiziny, někde apothecia, někde fylidie (obdoba izidií) Baeomyces roseus (malohubka růžová) - korovitá stélka na půdě, apothecia Rhizocarpon geographicum (mapovník zeměpisný) - korovitá st., apothecia