Měření velikosti objektů v mikroskopu


Potřebujeme speciální pomůcky: okulárový mikrometr a objektivový mikrometr.

Okulárový mikrometr je skleněná destička, která se vkládá do okuláru. Je na ní vyryta 1 cm dlouhá
úsečka rozdělená na 100 dílků po 0,1 mm. Okulárový mikrometr se vkládá do okuláru, aby bylo úsečku
vidět, je nutno správně seřídit světlo (clonit).

Objektivový mikrometr je podložní sklo s přilepeným krycím sklem, přičemž na krycím skle je opět
vyryta úsečka, ale tentokrát o délce 1 mm rozdělena na 100 dílků po 10 µm. Pokládá se na stoleček
jako preparát.

Princip práce je takový, že si nejprve určíme  kolika dílkům na objektivovém  mikrometru odpovídá
jeden dílek okulárového mikrometru.  Vypočteme mikrometrický koeficient:


                                                   Počet dílků objektiv. mikrometru x 10

Mikrometrický koeficient   =

                                                    Počet dílků okulár. mikrometru


Hodnota  mikrometrického koeficientu vychází v mikrometrech a je nutné ji  stanovit pro každý
objektiv zvlášť. Tato hodnota udává kolik mikrometrů měří jeden dílek objektivového měřítka pro
dané zvětšení.

Dále musíme tuto pracně určenou hodnotu použít pro vlastní měření velikosti pozorovaných objektů.
Objektivový mikrometr vyndáme z mikroskopu a umístíme na jeho místo na stoleček normální preparát.
Okulárový mikrometr ponecháme v okuláru. Nyní si vybereme v preparátu konkrétní objekt (např.
izolovanou buňku) a spočítáme kolika dílkům na okulárovém mikrometru tento objekt odpovídá.
Následně tento počet díků jednoduše vynásobíme mikrometrickým koeficientem pro daný objektiv a
vyjde nám velikost sledované buňky v mikrometrech.

Měření výšky mikroskopovaného objektu: tuto veličinu má smysl měřit zejména na preparátech celých
biologických objektů (pylových zrn, izolovaných buněk, částí těl hmyzu apod.) U histologických řezů
je tato metoda omezena, protože řezy samy o sobě mají standardní tloušťku (cca 1 – 10µm) na kterou
připadá několik málo vrstev buněk. Rozlišit přesně na výšku jednotlivé buňky většinou není v praxi
možné.  Pro měření výšky objektu se používá měřítko na mikrošroubu, jeden dílek zde odpovídá 2,5
µm. Při určování výšky objektů zaostříme mikrošroubem na vrchní rovinu ostrosti a poznačíme si
hodnotu dílku na měřítku. Potom zaostříme ne spodní rovinu ostrosti a počet dílků o které se
mikrošroub pootočil vynásobíme 2,5. Výsledek je přibližná výška objektu v mikrometrech.


Úkol:

1. pokuste se stanovit mikrometrický koeficient pro objektiv 40 nebo 100 (imerzní) a následně
změřte okulárovým měřítkem prvoka, nebo krvinku z krevního nátěru (stačí jeden objekt a jeden
objektiv)


2. na preparátu peří zkuste stanovit výšku objektu. Zaostřete nejprve na horní rovinu, poté
pootočte mikrošroubem a  zaostřete na spodní rovinu peří.  Počet dílků, o které bylo nutné
pootočit mikrošroub, se vynásobí 2,5.