Pohyb buněk a organismů nPohybové buněčné procesy: nVnitrobuněčný transpost organel, membránových váčků nPohyb chromozómů při dělení buněk nCytokineze nLokomoce buněk (améboidní a řasinkový pohyb) nSvalový pohyb n Vnitrobuněčný transport nTransport měchýřků sekreční dráhy z Gogliho komplexu k membráně nTransport nervovým vláknem nProudění cytoplasmy n nPodílejí se na něm mikrotubuly i mikrofilamenta a s nimi asociované molekulové motory. nBílkoviny asociované s mikrotubuly: kinesiny a dyneiny nBílkoviny asociované s mikrofilamenty: myosiny n n pohyb měchýřků Jedná se o transformaci chemické energie v mechanickou Améboidní pohyb nVysílání výběžků s vysokým obsahem aktinových vláken ve směru pohybu buňky n nPřelévání cytoplasmy spojené s kontrakcemi buňky pomocí mikrofilament a myosinu n nNapř. u jednobuněčných měňavek a monocytů a makrofágů. n améboidní pohyb Pohyb bičíků a řasinek eukaryot nMikrotubuly a molekulové motory dyneiny n Řasinky – kinocilie: n n9 párů mikrotubulů plus dva uprostřed, spojeny několika asociovanými proteiny n nV buňce ukotveny v tzv. bazálních tělíscích n nNa povrchu kryty membránou n řasinka Řasinky jsou drobné a pokrývají buď celý povrch buňky nebo jsou na povrchu buňky určitých okrscích. Typické jsou pro jednobuněčná eukaryota nálevníky, nebo pro buňky dýchacího epitelu. Bičíky mají základní strukturu shodnou se strukturou řasinky. V buňce jich bývá nízký počet. Vyskytují se u jednobuněčných organismů (krásnoočka) ale i u buněk, které jsou součástí mnohobuněčných organismů (spermie, plaménkové buňky vylučovací soustavy bezobratlých apod.) Modifikace bičíku je někdy označována jako undulující membrána (trypanosomy). Svalový pohyb nPouze ve specialisovaných buňkách svalových tkání n n Změna délky sarkomer svalového vlákna n nPosun aktinových vláken podél vláken myosinových n nKlíčová je přítomnost Ca2+ iontů, které se váží na troponin a způsobí změnu jeho konformace. Následně se mění i konformace tropomyosinu, který je navázán na aktinové vlákno. Aktin se touto změnou uvolní z vazby na tropomyosin a může se vázat na myosin, čímž dojde k posunu filament. n sval pohyb Svalový pohyb aktin svalový pohyb Dráždivost nTaxe - pohyby jednobuněčných eukaryot v reakci na podnět nFototaxe, chemotaxe (oxygenotaxe) n nTropismy – koordinované pohyby vyšších rostlin nFoto-, geo-, hydro-, thigmotropismus – pohyby úponků popínavých rostlin při ovíjení kolem opory n nNastie – pohyby vyšších rostlin nFotonastie, termonastie n Úkoly: n1. Práce s měřítky – viz návod na volném listu n n2. Trvalý preparát Amoeba n n3. Pozorování řasinkového pohybu prvoků. Připravit nativní preparát ze senného nálevu a obarvit neutrální červení (barví vakuoly) případně malachitovou zelení (barví mitochondrie v hypoxii). Při delším působení barviv dojde k postupnému usmrcení prvoků. Pokud je pohyb příliš intenzívní, možno pod sklíčko přidat několik vláken vaty a prvoky takto omezit v pohybu. Připravíme si několik preparátů dle času. n n Senný nálev – různé druhy prvoků, většinou nálevníci n n4. Oxygenotaxe prvoků: preparát prvoků připravíme záměrně tak, aby pod sklíčkem byly vzduchové bubliny. Sledujeme, zda se prvoci hromadí u těchto bublin. n n5. Chemotaxe prvoků: připravíme preparát z kultury prvoků a pod sklíčko dáme krystalek soli. Ihned přiklopíme krycím sklíčkem a pozorujeme zda se pohyb prvoků změní v přítomnosti soli, případně kterým směrem se pohybují. n Nálevníci: nVolně žijící i parazitičtí prvoci nKomplikovaná stavba buněčného povrchu (kortex, trichocysty) nKomplexy organel s potravní nebo osmoregulační funkcí nMakronukleus, mikronukleus, rozmnožování konjugací (spájení) nSchopnost encystace n trepka Paramecium: CS: cytostom ER: endopl. retikulum EX: exkreční orvor POV: potravní vakuola PUV: pulsující vakuzola RK: radiální kanál T: trichocysty A: ampula VPV: vznikající potravní vakuola CP: cytopyge Použité zdroje a obrázky: nSedlák E.: Zoologie bezobratlých, MU Brno, 2003 nBártová a kol.: Návody k praktickým cvičením z biologie, VFU Brno 2007 nPaleček: Biologie buňky, 1996 nNečas a kol.: Obecná biologie, H&h Jinočany, 2000 n