Původci infekcí žlučových cest a jater Filip Růžička Mikrobiologický ústav LF MU a FN u sv. Anny v Brně Přednáška pro PřF Žlučové cesty a játra Akutní cholecystitida (kolika, žloutenka,  teplota) obvykle při cholelitiáze Etiologie: střevní bakterie (E. coli atd.) Komplikace: ascendentní cholangitida Chronická cholecystitida: rovněž E.coli pozor na bacilonosičství Salmonella Typhi (původce břišního tyfu) Granulomatózní hepatitis: Q-horečka (Coxiella burnetii) tuberkulóza brucelóza Parazitární infekce jater: Amébóza, lat. amoebiasis (Entamoeba histolytica: jaterní absces) Malárie (počáteční, klinicky němá část životního cyklu malarických plasmodií u člověka) Leishmanióza (Leishmania donovani: kala-azar, L. infantum: ze Středomoří) Africká trypanosomóza Toxoplazmóza Schistosomóza, syn. bilharziasis (vajíčka Schistosoma japonicum, méně často S. mansoni) Fasciolóza (Fasciola hepatica, motolice jaterní) Bakteriální onemocnění jater Břišní tyfus a paratyfy (angl. typhoid fever × epidemic typhus = skvrnitý tyfus) Salmonella Typhi, Salmonella Paratyphi A, B and C Listerióza: Listeria monocytogenes Leptospiróza: Leptospira interrogans icterohemorrhagiae Peritonitis: střevní flóra (Bacteroides fragilis + další anaeroby + směs fakultativních anaerobů) Bakteriální infekce jater – jaterní absces (Staph. Aureus, Candida sp. aj…) Leptospiróza; syphilis; gonokokové infekce; bartonelóza; mor; melioidóza; návratné tyfy aj. Virová onemocnění jater Virové hepatitidy: A,B,C,D,E EBV CMV Herpes simplex virus Coxackie viry Horečka dengue Žlutá zimnice Kyasanurská lesní nemoc Hemoragické horečky (Marburg, Ebola, Lassa) Přehled virových hepatitid Hepatitida Virus Přenos Obal / NK HAV Picornavirus fekálně-orální - / ssRNA HBV hepadnaviridae parenterální + / ds/ssDNA HCV Flavivirus parenterální + / ssRNA HDV parenterální parenterální z HBV / ssRNA HEV Příbuzný kalicivirům fekálně-orální - / ssRNA F - není HGV, příp. GBV-C, se pochybuje, zda vůbec vyvolává hepatitidu, stejně jako o virus TT; Další viry hepatitidy jsou pravděpodobně cirkovirům příbuzné viry SEN-D a SEN-H Virová hepatitida A RNA virus – Picornaviridae Nákaza fekálně-orální cestou virus vylučován stolicí zejména v prodromální fázi parenterální přenos vzácný Zdroj nákazy: kontakt s infikovanými osobami pití kontaminované vody požívání syrových či nedostatečně tepelně upravených plodů moře Inkubační doba onemocnění: 14 – 50 dnů Průběh: v dětském věku často asymptomatický, anikterický, komplikace u starších osob 5-20% případů protrahovaný průběh s relapsy Nepřechází do chronicity Virová hepatitida B DNA Hepadnavirus - ds/ssDNA Inkubační doba: 30 - 180 dnů Přenos nákazy: sexuálním stykem, vertikálně z matky na dítě parenterálně krví (drogy, piercing,akupunktura) tělesnými sekrety a tekutinami Průběh akutního onemocnění: asymptomatický, anikterický, ikterický, fulminantní Komplikace onemocnění: relaps, protrahovaný průběh Přechod do chronicity = zánětlivé onemocnění jater trvající déle než 6 měsíců (riziko: novorozenci – 10% - 90 %; dospělí - 10 %) cirhóza, karcinom jater Výskyt onemocnění VHB 2 miliardy infikovaných osob 350 milionů chronických nosičů JV Asie, centrální a jižní Afrika - 20 % obyvatel nosiči VHB Severní Afrika, blízký Východ, Indie, jižní Amerika, východní Evropa - 5% chronických nosičů VHB původní obyvatelé Austrálie - 85 % chronických nosičů VHB Virová hepatitida C RNA virus podobný flaviviru, zařazen mezi Togaviridae Objeven v r. 1988, u nás vyšetřována od r. 1993 175 miliónů chronických nosičů HCV ve světě (v západní Evropě 5 mil.) Průběh onemocnění: v akutní i chronické fázi většinou asymptomatický u 70-90% infikovaných osob rozvoj chronické hepatitidy (Riziko jaterní cirhózy u 20 % nemocných, hepatocelulárního karcinomu u 4% nemocných) Přenos nákazy: sexuálním stykem, vertikálně z matky na dítě parenterálně krví (drogy, transfůze aj.) tělesnými sekrety a tekutinami 6 genotypů (Okamotova klasifikace), subtypy a - g V ČR nejčastěji genotyp 1b Delta agens RNA delta virusnekompletní virus, ke své replikaci potřebuje VHB Přenos nákazy - parenterální jako u VHB Průběh koinfekce s virem hepatitidy B je klinicky neodlišitelná do akutní VHB superinfekce VHD u nosičů VHB = závažnější až fulminantní průběh onemocnění U 90% nemocných jsou eliminovány oba viry během akutního onemocnění Přechod do chronické hepatitidy – riziko cirhózy, HCC Kompletní virion (Daneho tělísko) 42 nm Pouhý prázdný HBsAg 22 nm HBsAg, uvnitř delta agens (VHD) 35 nm Virová hepatitida E RNA Calicivirus Přenos: - fekálně-orální - parenterální a vertikální přenos možný (virémie 39 – 112 dnů) Zdroj nákazy: - voda kontaminovaná fekáliemi nemocných - přenos kontaktem méně významný než u VHA - zoonotický rezervoár infekce: prasata, krysy, kuřata Inkubační doba: 15 – 60 dnů Průběh onemocnění: podobný VHA nepřechází do chronicity vysoká úmrtnost těhotných v endemických zemích – špatná výživa, nedostatečná lékařská péče Původci močových infekcí Filip Růžička Mikrobiologický ústav LF MU a FN u sv. Anny v Brně Přednáška pro III. r. VL 2010 Patogeneze močových nákaz Po respiračních druhé nejčastější vůbec, první nejčastější bakteriální u dospělých Rizikové faktory: – kongenitální anomálie – obstrukce močových cest (močové kameny, vesikouretrální reflux, striktury uretry aj.) – dg. a terapeut. výkony – narušení ochranných bariér (narušení intaktní sliznice, zvýš. pH moči aj.) – Postiženy hlavně ženy Cystitis (nejčastější forma) - vzniká ascendentně - vyvolána střevní mikroflórou Pyelonefritidy – vysoká závažnost → urosepse původ - ascendentní - hematogenní Prostatitidy, uretritidy patří spíše mezi STD Klinické projevy časté nucení na močení pocit pálení v uretře celkové příznaky (↑ teplota aj.) přítomnost hlenu, hnisu či krve v moči močový sediment – polymorfonukleáry, bakterie, event. erytrocyty, hlen Komplikace - urosepse aj. Etiologie močových nákaz Poměrné zastoupení mikrobů se liší u: nekomplikovaných zánětů močových cest zánětů při abnormalitách strukturálních (zbytnění prostaty, močové kameny, striktury, gravidita, vrozené vady aj.) permanentní katetrizace funkčních (vesikoureterální reflux, neurologické poruchy, diabetes) Etiologie nekomplikovaných močových inf. Escherichia coli (≅ 80 %) Enterokoky (≅ 10 %, hl. Enterococcus faecalis) Proteus mirabilis (≅ 5 %) dále jiné G- enterobakterie (Kl. pneumoniae, Kl.xytoca, Ent. cloacae, C. freundii aj.) CoNS (S. epidermidis, S. saprophyticus, S. haemolyticus aj.) Streptococcus agalactiae, příp. i druhy SRBH (zejm. u žen) kvasinky (hl. Candida albicans) aj. Mycopl. hominis a Ureaplasma urealyticum aj. - STD Terapie nekomplikovaných moč. inf. Empirická (bez mikrobiologického vyšetření) nitrofurantoin a nifuratel kotrimoxazol amoxicilin amoxicilin/kyselina klavulanová doxycyklin Cílená – dle citlivosti k ATB Etiologie komplikovaných moč. nákaz cca 80 %: Escherichia coli Klebsiella pneumoniae Proteus mirabilis Pseudomonas aeruginosa enterokoky ostatní: další enterobakterie acinetobaktery ostatní G- nefermentující tyčinky kandidy Terapie: podle citlivosti + !!! řešit příčinu Nozokomiální infekce močových cest vzniklé v souvislosti se zdrav. Výkony vzniklé po 48 (-72) hod od hospitalizace, (moč. katétr: < 7 dní od zavedení) Často vysoká rezistence (ESBL aj.) Etiologie: enterobakterie (E. coli, Klebsiella, Enterobacter, Citrobacter, Serratia, Proteus, Morganella) GNFB (Ps. aeruginosa, Ps. alcaligenes, Ps.mendocina, Acinetobacter, Burkholderia, Stenotrophomonas aj.) Staphylococcus sp., Enterococcus sp., Candida sp. U katétrů - Biofilm – faktor virulence - často polymikrobiální nález Mikrobiologické vyšetření moči kontaminace → odběr moči lege artis → suprapubická punkce → cévkování kvantitativní či semikvantitativní stanovení CFU Interpretace Odběr moči lege artis Jen po řádném omytí genitálu včetně zevního ústí močové roury vodou a mýdlem Zachytit příslušný díl moči - uretritida - první porce moči (zachycení epitelií s původcem uretritidy) - vyšší etáže močového systému (cystitis) - střední proud moči - infekce prostaty, ledvinné pánvičky - poslední porce moči Jen do zaručeně sterilní nádobky Přelít do sterilní zkumavky, ihned zazátkovat Nelze-li zpracovat do 2 hodin, uložit nanejvýš 18 hodin/4 °C Interpretace výsledků Častá kontaminace (nedostatečné očištění ústí uretry,při odběru či manuipulaci ) Koaguláza-neg. stafylokoky, difteroidy, G-bakterie, laktobacily (u žen), α-hemolytické streptokoky aj. Neodebírat moč přes zavedený katétr dlouhodobě zavedené katétry – kolonizace (biofilm) zbytečná léčba výměna katétru a porovnání s močí Signifikantní koncentrace bakterií v moči Střední proud <103 CFU/ml - Jen obligátní patogeny (S. aureus, S. agalactiae aj) <104 CFU/ml - většinou kont. či nevýznamný nález, význam pouze u pac. s chron. glomerulonefr., dialyzovaných 104-5 CFU/ml -hraniční pro významný nález, zejm. u dětí >105 CFU/ml – významný nález Potřeba vzít v úvahu klinické příznaky U starých lidí, diabetiků, hospit. či imunokompromit. pac. aj. je významný pouze opakovaný nález Suprapubická punkce – významné i malé množství mikrobů (101)