I* W ifj MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 Ochrana přírody (semestrální přednáška) Co je biodiversita? Dipl.-Biol. Jiří Schlaghamerský, Ph.D. Ustav botaniky a zoologie PřF MU %%%%% ^ ^ ^ í\ ^ N tndividuals v3___\ • USTAV s BOTANIKY A ZOOLOGIE * f evropský SOCÍální_ i MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, OPVzdělávání fOndvCR EVROPSKÁ UNIE MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY pro konkurenceschopnost INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ J. Schlaqhamersky: Ochrana přírody - co ie biodiversita? 1.10 A. Vědci identifikovali a popsali asi 1 413 000 druhů; většinu z nich tvoří hmyz a rostliny. (Wilson, 1992) B. Odhadované množství druhů u skupin organismů s očekávaným počtem více než 100 000 druhů (obratlovci jsou zahrnuti pro srovnání); množství popsaných druhů je naznačeno šedou částí sioupců, přesnost odhadu je uvedena v šedém sloupci vpravo. Množství nepopsaných druhů může dosahovat až 10 milionů, nebo dokonce 30-150 milionů. (Hammond, 1992) _ vjz další stránka protista (jednobuněčné organismy) 30 800 rostliny viry. 1000 bakterie 4800 houby 69 000 tesy 26 900 Zdroj: Primack, Kindlmann, Jersáková (2001): Biologie ochrany přírody. Portál, Praha. obratlovc ostatní bezobratlí prvoci houby měkkýši ostatní členovci Edward O. Wilson bakterie a viry hmyz Podíl jednotlivých skupin organismů na celkovém počtu popsaných (!) druhů J. Schlaqhamersky: Ochrana přírody - co ie biodiversita? B bakterie hlístice prvoci Přesnost odhadu velmí šoatná vc.im Špatná •středník ■ velmi Špatná ■ n nepopsané druhy gj popsané druhy ■ -■ strední 'tíoorá .....mm:m strední _____; □T 8 milionů 0.2 0.4 0.6 0.8 1.0 Počet druhů v milionech 1.2 1.4 1.6 Zdroj: Primack, Kindlmann, Jersáková (2001): Biologie ochrany prírody. Portál, Praha. J. Schlaqhamersky: Ochrana přírody - co je biodiversita? Terry L. Erwin: odhad 30 milionů recentních druhů - na základě těchto úvah: • 1200 druhů brouků zjištěno na dřevině Luehea seemaniiv Panamě • z toho 163 druhů jen na tomto druhu stromu • v tropech existuje cca 50 000 druhů stromů • brouci tvoří 40 % členovců • v stromových korunách se nachází odhadem 2x tolik druhů jako při zemi •extrapolace «b™™^^™ «^^__ Střízlivější odhad: 6-9 milionů (hmyz!) canopy fogging J. Schlaqhamersky: Ochrana přírody - co je biodiversita? Které společenstvo je rozmanitější? Druhová diversita! Viz další snímek J. Schlaqhamersky: Ochrana prírody - co je biodiversita? Které společenstvo je rozmanitější? Druhová diversita! KL L L L ^\ ľ?\ ľ*\ :?\ N Individuals 20 N Species Shannon Index 1.39 N Individuals N Species Shannon Index 20 8 1.33 Shannonův (= Shannonův-Wienerův) index diversity H' J. Schlaqhamersky: Ochrana přírody - co je biodiversita? Príklad indexu druhové diversity (je jich daleko víc!): Shannonův(-Wienerův) index (často, avšak chybně Shannonův-Weaverův) Nejvíce užívaný index diversity v ekologii, původ v informační teorii. Předpoklad (často opomíjený!): data získána náhodným sběrem (ve statistickém významu, tj. „random sampling"). H = - Z p: In p= p:=n:/N * Pi = 1 i=i i=1 Vyrovnanost (ekvitabilita, evenness): E'= H7 H'max H'= druhová diversita H max = - Z 1/S Iľl 1/S = Iľl S S = celkový počet druhů p, = pravděpodobnost výskytu druhu i, tj. relativní podíl i-tého druhu na celkové počtu všech jedinců ve společenstvu, hodnoty od 0,0 do 1,0 N = celkový počet jedinců rij = počet jedinců druhu i Součástí druhové diversity je jak druhové bohatství, tak vyrovnanost společenstva! J. Schlaqhamerský: Ochrana přírody - co je biodiversita? Biodiversita genetická a fenetická diversita (úroveň jedince a populace) .m Mi úroveň společenstva diversita ekosystémů (diversita krajiny — zahrnující vícero biotopů) Zdroj: Primack (1995): Naturschutzbiologie. Spektrum, Akad. Verlag, Heidelberg, Berlin, Oxford; upraveno. J. Schlaqhamersky: Ochrana přírody - co je biodiversita? Úmluva O biologické rozmanitosti/Úmluva o biodiverzitě/ (Convention on Biological Diversity) http://www.biodiv.org Úmluva byla vystavena k podpisu v rámci UNEP na Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji v Rio de Janeiru v červnu 1992. ČR úmluvu podepsala v červnu 1993, v platnost pro ni vstoupila dnem 3.3.1994. Cílem úmluvy je ochrana biodiverzity, tj. rozmanitosti rostlinných a živočišných druhů, jejich genetického základu a různorodosti ekosystémů. Státy mají suverénní právo využívat své vlastní zdroje v souladu se svou ekologickou politikou, jsou však i odpovědné zajistit, aby svými aktivitami nepůsobily škody životnímu prostředí jiných států nebo území za hranicemi národní působnosti. Cíle této úmluvy, které mají být sledovány v souladu s jejími příslušnými ustanoveními, jsou ochrana biodiverzity, trvale udržitelný způsob využívání jejích složek, a spravedlivé a rovnocenné rozdělení přínosů, plynoucích z využívání genetických zdrojů, včetně odpovídajícího přístupu ke genetickým zdrojům a odpovídajícího předávání příslušných technologií při zohlednění všech práv na tyto zdroje a technologie, a včetně odpovídajících způsobů financování. J. Schlaqhamersky: Ochrana prírody - co je biodiversita? Úmluva O biologické rozmanitosti (Úmluva o biodiversitě) (Convention on Biological Diversity) http://www.biodiv.org „For the purposes of this Convention: "Biological diversity" means the variability among living organisms from all sources including, inter alia, terrestrial, marine and other aquatic ecosystems and the ecological complexes of which they are part; this includes diversity within species, between species and of ecosystems." „Pro účely této úmluvy: "Biodiversita" znamená variabilitu všech žijících organismů včetně, mezi jinými, suchozemských, mořských a jiných vodních ekosystémů a ekologických komplexů, jejichž jsou součástí; zahrnuje různorodost v rámci druhů, mezi druhy a ekosystémů." J. Schlaqhamersky: Ochrana pnrodv - co ie biodiversita? compositional diversity behavioral diversity a-dlversity p-dlversiry -y-diversity ^morphospecies? "standard" components additional components fiHH alternative approach ( ") conceptually *- related terms A-^ B A is a part of B A- -«- B A is a type of B --other relationship = synonyms • quasi synonyms Fig. 1. Provisional domain tree of biodiversity based on the survey of 125 text documents in English (Kaennel, 1998). Concepts used by various authors to define biodiversity are in square boxes, related concepts in rounded boxes. Type and direction of conceptual relationships axe indicated by arrows. Synonyms and quasi-synonyms are in italics. J. Schlaqhamersky: Ochrana přírody - co je biodiversita? compositional behavioral diversity hyperdiversify center of diversity ^megadlvenzty? =hctsoot genetic diversity ecological iniegrity functional autecological diversity '■^ synscotogical diversity J abiotic diversity cultural diversity = biological diversity - bioBc diversity = ecological complexity - nature conservation? = all Ufa on Earth? phenaiypic diversity genealogical diversity artificial diversity biosystematics subspecies variety uul'ivar ecosystem diversity domestic diversity -community diversity systems diversity =ecoktgicöi diversity species -r—A. species density extinct species endangered species threatened species indicator species keystone species flagship species umbrella species a-dlversity ft-fiiversity y-diversity ^morphospenes? -phytogeneUe species native species alien species introduced species "standard" components additional components alternative approach ( *) conceptually ^-' related terms A-*- B A is a part of B A-->- B Ais a type of B --other relationship = synonyms quasi synonyms Fig. 1- Provisional domain tree of biodiversity based on the survey of 125 text documents in English (Kaennel, 1998). Concepts used by various authors to define biodiversity are in square boxes, related concepts in rounded boxes. Type and direction of conceptual relationships are indicated by arrows. Synonyms and quasi-synonyms are in italics. J. Schlaqhamersky: Ochrana přírody - co je biodiversita? V kterém souboru druhů je biodiversita vyšší?! Cychrus attenuatua (F.) Čtyři druhy brouků z čeledi střevlíkovitých (Carabidae) Fylogenetická diversita („taxic diversity") Tři druhy živoč'chů - zástupci zcela odlišných vývojových linií J. Schlaqhamersky: Ochrana prírody - co je biodiversita? Funkční biodiversita Príklad: ekologické skupiny žížal epigeické endogeické anektické ZľEfric EĽdoEťic Aracic lirter i. ■k A hcEn-Dii E boLÍzcii Tilg dram C horizon. Fij". 1 ĽH aií-iimmutk- repitsenl iitio n of thc b urrows maJť b y ihe Schéma rozmístění a tvaru chodeb ekologických skupin žížal jak je definoval Bouché. - 150 1 « 1«) Kú N 90 0 4 B E u ■ Anccics DEndogtícs Pasture Forest FIG, 1. Earthworm community structure in an active pasture and its adjacent tropical wet forest on an alluvial Ineepusol in Puerto Rico. Struktura společenstva žížal na aktivní pastvině a přilehlém vlhkém tropickém lese na aluviálním inceptisolu v Puerto Ricu. Tabulka 6, Vztah mezi populacemi žížal a půdní erozí. populace žížal jedinců.nr 0 23 76 200 rocni povrchová eroze t.ha-1 75 13 0 0 ročni odtok mm 45 10 7 5 (podle Hopp, 1973) Zdroj: Pižl (2002): Žížaly České republiky. Sborník Přírodovědného klubu v Uherském Hradišti, Suppl. 9. J. Schlaqhamersky: Ochrana přírody - co ie biodiversita? 1000 N Ind. (log.) 100- {omak* Početnost jedinců (abundance) u zjištěných druhů členovců Abundance distribution of arthropod species (Mesobrometum, Limpach, Switzerland) 600 800 1000 N Species Ecological motivation Ekologický význam Význam pro ochranu druhů conservation low conservation value? ecologically redundant? Nízká ochranářská hodnota? Ekologická redundantnost? J. Schlaqhamersky: Ochrana přírody - co ie biodiwr.gita? Klíčové druhy, jako jsou vlci, fíkovníky, netopýři a choroboplodné organismy, tvoří jen maiou část celkové biomasy přírodního společenstva, a přesto mají velký vliv na jeho organizaci a přežití. (Power et al., 1996) Klíčové druhy (např. vlci, netopýři, fíkovníky, infekční organismy) keystone^pecies ' Vzácné druhy (např motýli, mechorosty; planě rostoucí rostliny) Dominantní druhy (např. le^ní stromy, vysoká zvéř, trávy, chaluhy) Běžné druhy s malým vlivem (např. stromy v podrostu, kroviny, hospodářsky nevýznamné trávy) Proporcionální biomasa druhů Keystone = klenák Zdroj: Primack, Kindlmann, Jersáková (2001): Biologie ochrany přírody. Portál, Praha. J. Schlaqhamersky: Ochrana oŕírodv - co ie biodiwr.qjta? Klíčové druhy, jako jsou vlci, fíkovníky, netopýři a choroboplodné organismy, tvoří jen malou část celkové biomasy přírodního společenstva, a přesto mají velký vliv na jeho organizaci a přežití. {Power et al., 1996) Klíčové druhy (např. vlci, netopýři, fíkovníky, infekční organismy) keysto neupečieš Vzácné druhy (např motýli, mechorosty, planě rostoucí rostliny) Dominantní druhy (např. le^ní stromy, vysoká zvěř, trávy, chaluhy) Běžné druhy s maiým vlivem (např. stromy v podrostu, křoviny, hospodářsky nevýznamné trávy) Odstraníme-li klenák (= keystone)... Proporcionální biomasa druhů .zhroutí se nám klenba! Zdroj: Primack, Kindlmann, Jersáková (2001): Biologie ochrany přírody. Portál, Praha. J. Schlaqhamersky: Ochrana přírody - co je biodiversita? Druhová diversita bývá nejvyšší ve středních fázích sukcese H1 Hypotetický průběh sukcese (Begon, Harper et Townsend 1987): Začíná několika pionýrskými druhy „p" a malou diverzitou společenstva. Ta kulminuje ve středních fázích sukcese, kdy se vyskytují společně druhy pionýrské „p", střední sukcesní fáze „m" í klimaxové druhy „c". Pak diverzita opět klesá, jak klimaxové druhy vylučují ostatní a stávají se výlučnými dominantami. Zdroj: Míchal (1992): Ekologická stabilita, Veronica pro Ministerstvo životního prostředí ČR, Brno J. Schlaqhamersky: Ochrana prírody - co ie biodiversita? Mezi ohroženými druhy mohou být jak k-stratégové (např. dlouhověké druhy klimaxového stádia), tak r-strategové (např. pionýrské druhy využívající přechodná stanovište, jako např. „plevele" či druhy dočasných nivních tůní či štěrkových lavic). N proměnlivé prostředí mortalita katastrofického typu r-selekce málo proměnlivé prostředí mortalita 2ávisi na hustotě K-selekce K-strategie l /i /1 f\ / / r-slrategie / \ i v v y čas Schematické znázornění vlivu r-selekce a K-selekce na populační dynamiku (Lepš et Spitzer 1988}. K - nosná kapacita prostředí N - počet jedinců Zdroj: Míchal (1992): Ekologická stabilita, Veronica pro Ministerstvo životního prostředí ČR, Brno J. Schlaqhamersky: Ochrana přírody - co je biodiversita? Vlastnosti r- a K-stratégů a jejich prostředí: r-selekce/strategie K-selekce/strategie relevantní abiotické faktory proměnlivější a/nebo hůře přibližně konstantní a/nebo předvídatelné lépe předvídatelné velikost populace vnitro- a mezidruhová konkurence konkurenceschopnost životní cyklus proměnlivější v čase, většinou daleko pod nosnou kapacitou prostředí různě silná, často slabá nizsi tendence k rychlému vývoji, k vysokému rmax, k časné a jednorázové reprodukci (semelparii), k nízké tělesné hmotnosti, ke krátkověkosti relativně konstantní v čase, blíže k nosné kapacitě prostředí většinou intensivnější vyssi tendence k pomalému vývoji, k nízkému rmax, k pozdní a opakované reprodukci (iteroparii), k vysoké tělesné hmotnosti, ke vysokověkosti mortalita méně ovlivněna populační hustotou více ovlivněna populační hustotou J. Schlaghamerskv: Ochrana přírody - co je biodiversita? Obrázek 14.12. Kauzální řetězce, které jsou pravděpodobně příčinou vzniku (a) jedinců vybraných X-selekcí v prostředích s K-selekcí, (b) jedinců vybraných r-selekcí v prostředích s r-selekcí. Ovály s nepřerušovaným obvodem označují rysy životních historií, ovály s čárkovaným obvodem vlastnosti populace, obdélníky pak faktory mortality, které na jedince působí. Typ dynamiky populace (uprostřed vpravo) vede ke konkrétnímu vzoru mortality, který zároveň působí na vyber konkrétních rysů životních historií. Dlouhý život a značná velikost jedinců vybraných K-selekcí způsobuje, že jim prostředí dokonce ,připadá* méně proměnlivé. Naopak malá velikost a krátké generace jedinců vybraných r-selekcí vedou k rychlé reakci na změny prostředí. Kauzální řetězce vytvářejí uzavřený kruh; původní vlivy jsou posilovány a jsou vybírány kontrastní r- a K-strategie. (Horn, 1978) Zdroj: Begon, Harper, Townsend (1997): Ekologie: jedinci, populace a společenstva. Vydavetelství Univerzity Palackého, Olomouc. J. Schlaahamerskv: Ochrana přírody - co je biodiversita? (*) c Schéma simulující vztahy mezi schopností vegetace odolávat konkurenci, stresu a disturbanci (Grime 1981) A Strany rovnoramenného trojúhelníku odpovídají relativnímu významu konkurence (levá strana), disturbance (pravá strana) a stresu (základna trojúhelníku). V těchto třech souřadnicích jsou umístěny základní bionomic-ké strategie rostlin : ... (C, R, S), a strategie přechodné (C-S, Č:R, C-S-R, S-R). B Předpokládaný rozsah bionomických strategií vlastních: a - jednoletkám, b - dvouletkám, c - vytrvalým bylinám a kapradinám, d - stromům a keřům, e - lišejníkům, f - mechům (vše podle terénních výzkumů v severní Anglii). C Předpokládaný průběh sukcese: a - v prostředí $ podmínkami vysoké (S,), průměrné (S2) a nízké (S3) potenciální produktivity; b - v prostředí se stoupající (S4) a klesající (S5) potenciální produktivitou. Velikost biomasy v každém sukcesním stadiu je naznačena velikostí koleček. Zastoupení druhú a životních forem v jednotlivých sukcesních stadiích odpovídá schématům A, B. Zdroj: Míchal (-1992): Ekologická stabHita, Verontcapro Ministerstvo životního prostředí ČR, Brno J. Schlaqhamersky: Ochrana přírody - co je biodiversita? ^ggEÄ. Normální směr cyklu v přírodním lese. Tloušťka s~ Teorie mozaikového cyklu - jedno z možných vysvětlení pro paradox zalesněné evropské krajiny bohaté na velké býložravce (tedy přírody neovlivněné zemědělci) Zdroj: Barth: Naturschutz: Das Machbare, Parey, Hamburg, 1995, 2. vydání; upraveno J. Schlaghamerskv: Ochrana přírody - co ie biodiversita? Obr. 1.8 Indexy biodiverzity pro tři oblasti, v každé jsou tři hory. Každé písmeno představuje populaci jednoho druhu. Některé druhy se nacházejí jen na jedné hoře, zatímco jiné druhy se nacházejí na dvou nebo třech horách. Obrázek ukazuje alfa-, beta-a gama-diverzitu pro každou z oblastí. Kdyby existovaly finanční prostředky pro ochranu pouze jedné z oblastí, měla by být vybrána oblast 2, protože obsahuje nej-větší celkovou diverzitu. Kdyby však mohla být chráněna jen jedna hora, měla by být vybrána hora z oblasti 1, protože obsahuje největší alfa-diverzitu (lokální), tj. nej-větší množství druhů na jednu horu. Každá hora v oblasti 3 hostí specializovanější soubor druhů než hora v jiných oblastech, jak ukazuje vyšší beta-diverzita. Obecně by proto oblast 3 měla nižší ochranářskou prioritu. oblast 1 alfa (průměrný počet druhů na jedné hoře) gama (celkový počet druhů v oblasti) beta (gama/alfa) 1.2 oblast 2 10 1,5 oblast 3 3,0 Zdroj: Primack, Kindlmann, Jersáková (2001): Biologie ochrany přírody. Portál, Praha. J. Schlaqhamersky: Ochrana přírody - co ie biodiversita? Vhodnost různých taxonomických skupin hmyzu jako indikátorů celkového druhového bohatství (jako míry biodiversity) ■ MM Q. O O O X •3 3 0) O Q. > O O) O 450 400 350 - 300 250 200 150 .» 100 £-0,958' Diptera ..'; r2=:0(a9:3 I* « 0,930 f2*04S|33": : I :' 1500 SOO 750 • 1000 : 1250 i........... Celkový počet druhů na studované lokalitě Zdroj: Duelli a Obrist (1998): In search of the best correlates for local organismal biodiversity in cultivated areas. Biodiversity and Conservation 7: 297-309; upraveno J. Schlaqhamersky: Ochrana přírody - co je biodiversita? 10-p 8 - CO 92 o CD CL V) 0) n E - 4 4 2 i O 1 ■ Carabidae o Stenotopic species , I + + Red list + species o O + o I e<*^© oo 03DOCBQD COO—i -------o-o-o-o c^-r o —e-1 5^"^ o >■------------- 96-! -o —....... 100 200 300 Nsp (all arthropods) 400 500 Fig. 5. No significant correlation exists between the number of red list species (from numerous arthropod taxa) and the "overall" number of arthropods collected with flight traps, pitfall traps and yellow water pans at the same 51 locations (Araneae, Coleoptera, Diplopoda, Diptera (Syrphidae only), Heteroptera, Hymenoptera (Aculeata only), Isopoda, Mecoptera, Megaloptera, Neuroptera, Raphidioptera, Thysanoptera). Data from agricultural areas (Duelli and Obrist, 1998) and forest edges (Fliickiger, 1999). J. Schlaahamerskv: Ochrana pnrodv - co ie biodiversita? Pig. 6. Species numbers of aculeate Hymenoptera (bees, wasps and ants) show excellent correlation with the overall number of arthropod species at 51 locations (for details of data sources see Fig. 5). J. Schlaqhamersky: Ochrana přírody - co je biodiversita? Současný odhad míry vymírání: • až 50 000 druhů ročně (David Tilman, USA), tj. jeden druh každých 20 min. • 100-10 000 x vyšší než normální („pozaďová") míra vymírání • míra vymírání se blíží té během posledního hromadného vymírání před 65 miliony let, kdy vyhynuli např. dinosauři „6. vymírání" („the 6th extinction") J. Schlaqhamersky: Ochrana přírody - co ie biodiversita? Rychlost yymírání ptáků a savců v padesátiletých intervalech od roku 1600. Osa y znázorňuje procento vyhynulých druhů z celkového počtu druhů známych v daných intervalech. Rychlost vymírání rostla v letech 1800 až 1950 a zdá se, že poněkud poklesla v posledních 50 letech. (Smith et al., 1993) 5 0.2 > 2000 Zdroj: Primack, Kindlmann, Jersáková (2001): Biologie ochrany přírody. Portál, Praha. J. Schlaqhamersky: Ochrana přírody - co je biodiversita? Tab. 2.2 Zaznamenané exíinkce druhú od roku 1600 do roku 1995 Taxon Počet vyhynulých druhů' Průměrný počet druhů Procento vyhynulých druhů Pevnina" Ostrov6 Oceán Celkem Savci 30 51 4 85 4 000 2,1 Ptáci 21 92 0 113 9 000 1,3 Plazi 1 20 0 21 6 300 0,3 Obojživelníci" 2 0 0 2 4 200 0,05 Rybyd 22 . 1 0 23 19 100; 0,1 Bezobratlí' , 49 48 1 98 1 000 000+ 0,01 Cévnaté rostliny* 245 , 139 0 384 250 000 0,2 Zdroj: Reid & Miller, 1989; data z různých zdrojů a Mnoho dalších druhů pravděpodobně vyhynulo, aniž byly zaznamenány. "Pevnina je chápána jako oblast, jejíž plocha je větší než 1 milion km2; ostrov má naopak plochu menší. c V posledních 20 letech došlo k rapidnímu poklesu populací obojživelníků; někteří vědci se domnívají, že mnoho druhů obojživelníků je na pokraji vyhynutí nebo již vyhynulých-. d Uvedené počty zastupují zejména Severní Ameriku a Havajské souostroví. 9 Počty pro cévnaté rostliny zahrnují jak vyhynulé druhy tak i poddruhy a odrůdy. Zdroj: Primack, Kindlmann, Jersáková (2001): Biologie ochrany přírody. Portál, Praha. J. Schlaqhamersky: Ochrana přírody - co je biodiversita? Co jsou "vzácné" druhy ? Rozšíření • Druhy s malým areálem • Druhy omezené na malý počet izolovaných stanovišť (přinejmenším v regionálním kontextu) Vazba na určité prostředí • Druhy s výskytem na jednom nebo málo typech stanovišť (přinejmenším v regionálním kontextu) Abundance (početnost jedinců, velikost populací) • Druhy, které mají pouze malé populace Neznalost biologie, ekologických nároků druhu - domnělá vzácnost! • Chybná hlášení (historická) výskytu • Nevhodná metodika sběru/pozorování/inventarizace J. Schlaqhamersky: Ochrana přírody - co je biodiversita? Zastoupení kategorií vzácnosti při vyhodnocení 160 druhů rostlin na Britských ostrovech (na základě geografického rozšíření, vazby na stanoviště, velikosti jednotlivých populací) velikost populace areál velký malý malá vazba na typ stanoviště existují velké populace 58 spp. 6 spp. pouze malé populace 2 spp. 0 spp. výrazná vazba na typ stanoviště existují velké populace 71 spp. 14 spp. pouze malé populace 6 spp. 3 spp.