Tundra, lesotundra a tajga dnešní Sibiře: palaeoekologické úvahy o přírodním prostředí paleolitu a mezolitu střední Evropy. RNDr.Vlasta JANKOVSKÁ, CSc. Botanický ústav AV ČR, v.v.i. Poříčí 3b, 603 00 BRNO Česká republika jankovska@brno.cas.cz Příspěvek byl vypracován na základě poznatků z krátkých expedičních cest, částečně podporovaných v 80. a 90.letech minulého století z různých zdrojů. Současná syntéza byla provedena s podporou grantu GA ČR č.205/06/0587. Údaje, získané paleobotanickými analýzami, tj. determinací pylových zrn, spór a dalších mikroskopických objektů při pylové analýze a rostlinných i živočišných makrozbytků při makroskopické analýze, by měly jen částečnou hodnotu bez jejich interpretace. K co největší objektivitě při paleorekonstrukci vegetace a dalších složek minulé krajiny je nezbytné poznat poměry v dosud ± „přírodních - přirozených“ oblastech. K hodnocení poměrů v chladných fázích poslední doby ledové a počátku holocénu, je vhodné se zaměřit na situaci v dnešní Sibiři, především v prostoru tundry, lesotundry a tajgy. MapkaA-opr V roce 1993 byl proveden odběr krátkého profilu na lokalitě Usť – Poluj v Salechardu na vysokém břehu řeky Poluj při jejím ústí do řeky Ob. Archeo-výzkum, nálezové vrstvy, Usť-Poluj (RU 93) Ubytování na řece Ob v Salechardu (RU 93) Archeologové v Salechardu (RU 1993) Ruští archeologové, kteří pracovali na výzkumu. Zprava Nataša Fedorova - vedoucí výzkumu, nyní Muzeum Salechard, Žeňa - nyní Muzeum Tjumeň,Olga Malozemova - nyní Muzeum Jugorsk (Chanty-Mansijská oblast). Ve dveřích našeho „hotelu“ N.K.Panova – palynolog. Naše ubytovací zařízení na pontonu řek Poluj / Ob (tzv. „bolky“), které je od roku 1994 na dně řeky. Ponořil je náraz lodi s opilou posádkou. USP1 USP2 Cílem pylové analýzy bylo zjistit, zda se přítomnost a činnost člověka projeví v pylovém spektru. Lokalita byla v době železné pravidelným shromaždištěm „náčelníků“ jedotlivých rodů tehdejších místních obyvatel – Chantové a Něnci. Ti tehdy žili patrně v obdobných přírodních poměrech jako středoevropští obyvatelé mezolitu – tj. ve vegetační formaci lesotundry. Byli to rybáři, lovci a sběrači, přestože již s kovovými a keramickými artefakty. Přítomnost člověka na „mysu – shromaždišti“ se projevila vyšším výskytem pylových zrn Poaceae (trávy) a Artemisia (pelyněk) jako ± jediných synantropních indikátorů ve vegetační formaci, představenou zde lesotundrou. Sídliště Chantů na břehu Obu (RU 93) synantropní vegetace u čumů (RU 93) „Gornokňaževsk“ – severně od Salechardu – sídliště Chantů V okolí čumů je bohatá synantropní vegetace Gornokňaževsk, sušení ryb (95) Gornokňaževesk, sáně se sobími kožešinami (RU 93) Khadyta river, Se Yamal-peninsula, Larix-Betula stands along the river in S tundra zone (RU95) Chantka-Gornokňaževsk (RU 93) „Gornokňaževsk“ – situace na sídlišti u Chantů JV Jamal – čum Něnky Mariny u řeky Chadyta Rusko 1997,lesotundra J Jamal Rusko 1997, cesta z pol sejmout0062 sejmout0063 Lesotundra (Jižní Jamal) Vegetation cover-Fig interier čumu rybářů na Obu (RU 95) děti v čumu u rybářů na Obu (95) rybář Něnec se synem na obu (95) Osada sale Interiér čumu Něnců na břehu Obu, severně od Salechardu (rybáři) Rodina Chanta u obchodu v Sale-Mal Něnec-Chant u řeky Ob při Sale-mal (95) Chantka-Něnka, bába Máša, řeka OB při Sale-mal (95) Letní čum rodiny rybářů na Obu (RU 95) Čum dědy Chanta a báby Máši. Půlnoc na Obu. Niva řeky Pojpudina, údolí Polárního uralu, polární kruh Niva řeky Pojpudina, výše lesotundra s Larix, Polární ural trollius ve vrbinách nivy řeky Pojpuděna, Polární Ural Eriophorum russeolum mezi řekou Pojpudina a palsou v nivě Lesotundra v údolí Polárního Uralu Vegetation cover-Fig Polární hranice lesa, Jamal Sub-arctic tundra, central part of Yamal peninsula sejmout0050 sejmout0064 Střední Jamal – subarktická tundra, kolem řek, kde je „talik“ je modřínová lesotundra Střední Jamal, tundra (Borodinovo), říčka ve střední tundře 7 8 9 Střední Jamal – subarktická tundra. Řeky, potoky a jezera v tundře jsou bohaté na ryby (lipani). Rusko 1998, Polární Ural-lesotundra, údolí řeky Pojpudina mamut 1 Grafická rekonstrukce poměrů v poslední době ledové (orig. Muzeum Inst. Botaniki, Krakow). Obdobný obraz skýtala krajina Moravské brány kolem 47.000 BP. Lesotundra Polárního Uralu s modřínem, obdoba poměrů na svazích kry Maleník u Týna n. Bečvou kolem 47.000 BP. Rusko 1997, severní tajga Nojabrsk 2001, Pinus cembra-šišky se semeny vyzobanými od ořešníka Rusko 2001, severní tajga v Z Sibiři Typy severní tajgy: A - modřínovo-smrková tajga u Labytnang. B – smrkovo-limbovo-modřínová tajga u Nojabrska, Z Sibiř. C – vyklované šišky limby od ptáka ořešníka. A B C lesotundra, houbařka a sběračka vlochyně (RU 98) lesotundra, sběr vlochyně (RU 98) muzeum Tobolsk, záp Chanti-něnci, matka s dcerou (RU 94) Sběr vlochyně v lesotundře. Obuv z březové kůry. Pastevkyně sobů na parníku při cestě za sobím stádem na Polární Ural. Sale-mal na Obu, babička (RU 95) domorodci v Sale-mal (RU 95) Sale-Mal: babička a děvčata (Chanti / Něnci) ve svátečním oděvu obr sejmout0113 sejmout0115 sejmout0114 Polární Ural: přírodovědný výzkum na alpinské hranici lesa sejmout0119 odběr palsy Polární Ural, lokalita „Černaja gorka“ (palsa). Pyloanalytický výzkum. V klimatickém období holocénu se zde uložily mocné vrstvy rašeliny, která slouží jako „přírodní archiv“ pro paleorekonstrukci vegetačních, klimatických a dalších přírodních poměrů. Není vyloučeno, že obdobná palsa byla v pozdním glaciálu a v časném holocénu na lokalitě Sivárňa, mezi Vyšnými Ružbachy a Kamienkou na východním úpatí Spišské Magury. Sub-arctic tundra, central part of Yamal peninsula Poslední pozdrav z arktické tundry, kam každoročně v březnu putují stáda pastevců sobů a vracejí se až v listopadu. Díky za Vaši pozornost.