Před 4,5 mid, let prvotní astrální stadium Země - shlukování pevných kosmických částic, vznik Země jako planety sluneční soustavy postupná diferenciace zemské hmoty do obalů rozdílné hustoty -jádro, plášť, kůra Prekambrium (4000 - 570 (590)mil. let) -od vzniku kontinentální kůry - nejstarší známé horniny 3,9mld let - zahrnuje % historie Země -Konec kadomské vrásnění -vznikla jádra budoucích kontinentů -původně bezkyslíkatá atmosféra, postupné přibývání O Obecně: - geologické procesy zejména v archaiku podstatně odlišné od pozdějších období - málo rozvinutý život nedostatek zřetelných zkamenělin Witwatersrand conglomerate, South Africa STÁŘÍ (Ma) UJ h-O o UJ LU í LU - na konci prot.mizí ed. fauna - první známé vymírání Po ukončení chladného období ke konci proterozoika - ediakarská nebo vendská fauna (fauna měkkých těl -Australský štít, Ruská tabule, Africký štít) Před (800-700mil.) výrazné globální ochlazení zalednení kontinentů (v několika periodách) stopy oxidického zvetrávaní, snižování pH mořské vody - vznik karbonátů 2,3 mld první známé zalednení - 550 900 PREKAMBRIUM i O 8 B o SVRCHNÍ 1600 STŘEDNÍ 3000 SPODNÍ ARCHAIKUM SVRCHNÍ páskované Fe rudy 3400 STŘEDNÍ intenzivně metamorfované horniny + granitoidy obklopované pásmy bazických a ultrabazických vyvřelin a klastických 4500 ? SPODNÍ sedimentu (drob) - „pásma zelenokamenu nedostatek volného kyslíku ............................. Obr 12. Základní clenrni prekambria. Život v prekambriu Prokaryota — bezjaderné organismy MtMaoid regůn , Woo some; -Cybsol - PĚimi memOhmie x!--------Pa^Ěimic sjace Ha^lb % Gunflint (2 mld. let, Kanada) Fig Tree (3,4 mld. let, Jižní Afrika) Fosilie: A - B. Huronia, forma podobná řasám; C. Eobacterium, baktérie T Gunßifitia ío um Stromatolity - páskované struktury - ukládání karbonátů nebo i silicitů na povrchu porostů sinic a baktérií, většinou mělkovodní mořská prostředí. Archaikum (Warrawoona- 3,5 mld. let), proterozoikum - místy velmi hojné, využití pro stratigrafii (Sibiř, Austrálie) Koná Dolomite, Michigan, 2,2 mld.let Kimberley (J. Afrika) Eukaryota — jednobuněčné organismy s diferencovaným jádrem (proterozoikum) Bitter Springs 0,9 mid. let, Austrálie <5H3» D ifl h .T o^Qo R.Lii i prav fill bultrrrLim iidctili pfřdítílV jjki mi"*iiin: Jrlrni bull A : JufcjtihL BitEcr Sprint;í *f .\uttrilii ■■ Mikfi>l>nilic thťw!* lUtii< dalajsit 7 fitb*mW\K i«F»ón\ AimrjÜii: ujiti ca t ,5 miLiíTdv lei HlElůlE Ett:ljlUíľL envelope 1 ■Cííbsoi ijij'iíitij C^KElElieb-n f^.------I^sosame Baraeisamie Mitocliofldfíůfl Acritarcha Mnohobuněčné organizmy (Metazoa) - nejvyšší proterozoikum - 570-700 mil. let - Ediacara, Austrálie (ediakarská fauna), analogie - Kanada, Sibiř, Čína, Ruská tabule, Anglie Interpretace: A) Zástupci kmenů, které se rozvinuly od paleozoika (láčkovci, červi, mořské houby, snad i předchůdci členovců a ostnokožců) B) Pouze stopy po životní činnosti zvláštní skupiny organizmů (Vendozoa) -později nemají obdobu Vendské lokality Ediacara (Austrálie) fauna měkkých těl — otisky v mělkovodních písčitých sedimentech rekonstrukce Mistaken Point (0,56 mld.let, Newfoundland, Kanada) Fossil beds of Mistaken Point — .. ■' ■ "* *..A - « j ■ - r 1 * BPse: ä' ■— j-■ 1 1 B .ŕ, 1 f - "V'--*""' .■-.-.-■ -ľ' : ■ ■.. •"£ >-Vŕ--- /> , . ■-> .""■■■■ ■ o* ■ i*^' «s ■ŕ" " .: * ■ ■■;>i>4;>->;t;-■./.'.-'.- ''^ V# 1 J *&>/ "■■ - !■ Á- "V . ;,',-.m" S kt ■ .J- MT» . .*;>■ "' : ■ . - " '\- '„'ŕ " r l'" " .;.'..-.■ Í _ v nichž nalezeny kulovité i niťovité mikroorganizmy poč. proterozoika l,8mld Autotrofní organizmy - postupné přibývání kyslíku nejprve ve vodě a později i v atmosféře srážení Fe - vznik sedimentárních páskovaných železných rud vytvoření ozónové vrstvy Prekambrická jádra kontinentů - štíty, tabule vi yr Kííím ^~ Baltický? B - Sibiřský, C- Indický, D- Australský, y E- Africký, F - Brazilský, G - Kanadský na konci archaika pravděpodobně první velký superkontinent - Rodinia (Protopangea) - kadomská orogeneze Prekambrium v České republice Slabě metamorfované a nemetamorfované horniny (tmavé břidlice droby a bazické vulkanity (spility) středočeská oblast buližníky - (Acritarcha) — podoblasti tepelsko-barrandienská a železnohorská ZJEDNODUŠENA GEOLOGICKÁ MAPA ČESKÉ REPUBLIKY 4„ Metamorfované horniny a plutonity moldanubická oblast saskodurynská oblast lužická oblast moravskoslezská oblast 100 km «^' 5 SS'/y\ ■ 7 ÖÖ c o o o o o ^ 117 Geologická stavba Českého masivu; 1 moldanubikum. 2 tepelsko-barrandienská oblast. 3 oblast krusnohorsko-durynská, 4 oblast aápadosudetská, 5 oblast moravsko-slezská, 6 křídový pánev. 7 třetihorni sníženiny, 8 Karpatská soustava. Podle O. KODVMA v úpravě E. KOCARKA * Paleozoikum Útvar Oddělení Stupeň Věk v milionech let svrchní perm spodní 1 thuting saxon autno 295 mladší karbon svrchní stefan westfa1 navař (svrchní spodní vise touraai 355 devon svrchní fmm starší střední givet eifal k5 HM.I tJl (spodní) spodní zlíchov prag iochkov 408 silur svrchní f2£ spodní wenlocK Handover 435 ordovik svrchní asghil caradoc spodní llandeil llanvira arenig tremadoc 500 kambrium svrchní střední spodní 540 - _ft -► Největší vymírání v historii Země - trilobiti, rugozní a tabulátní koráli, graptoliti, velké skupiny foraminifer 295-298 354 410-417 435-440 490 SAS nástup organizmů s pevnými schránkami, —► obrovský nárůst diverzity - kambrická exploze Spodní paleozoikum - postupný rozpad Rodinie Jižní polokoule - Gondwana - od polárních oblastí až do tropů (bloky jižní Ameriky, Afriky, Austrálie, Antarktidy, Přední Indie, Arábie) Samostatné desky: Laurentia (Sev.Amerika a Grónsko), Baltika (sev. Evropa a ruská tabule), Siberia (sibiřský štít), jednotky čínského štítu a Kazachstania - většina v teplé klimatické zóně. Oceány mezi deskami: Prototethys - lemoval s. okraj Gondwany Protoatlantik (Japetus) - mezi Laurentií a Baltikou Rheický oceán - v oblasti Evropy Jádro Českého masívu pravděpodobně na s. okraji Gondwany (jižní polokoule) - během sp. paleozoika pohyb k severu - v devonu do tropických šířek na našem území i tropy i mírná pásma klima - většina kontinentů (mimo Gondwanu) - teplá klimatická zóna Kambrium, spodní ordovik - tepleji Svrchní ordovik - Gondwana - rozsáhlé zalednění (ovlivnilo i vývoj u nás) Silur - výrazné globální oteplení, pokračuje do devonu (vrchol - útesové vápence...) konec devonu - ochlazování kambrium - doznívání kadomské (assyntské) orogeneze sp. paleozoikum, uzavírání Japetu (Protoatlantiku) - kolize kontinentů - kaledonská orogeneze Starokaledonská (takonská) fáze Mladokaledonská fáze : svrch, silur-sp. devon, kolize Laurentie a Baltiky, zánik Protoatlantiku, Severoatlantský (= Old Red = Laurussia) kontinent červeně, červeno-fialově zbarvené pískovce, břidlice - (bazálni klastika devonu) - ukládání v aridním kontinentálním prostředí během počátečních fází transgrese. Rychlé zvetrávaní kaledonských pohoří, kde nebyl dostatečný rostlinný pokryv (Brno např. červený kopec, Babí lom u Lelekovic) v Život ve starším paleozoiku FLÓRA Nižší rostliny Akritarcha, zelené a červené řasy Vyšší rostliny mechorosty - od ordoviku invaze rostlin na souš - silur, devon Silur - Psilophyta - Cooksonia Devon - plavuňovité, kapradiny, přesličkovité, kapraďosemenne FAUNA Počátek kambria - nápadný vzrůst diverzity organizmů Nástup živočichů s pevnými schránkami (nejprve fosforitové, pak CaC03) Rozvoj většiny hlavních živočišných kmenů přežívajících do současnosti Archeocyáti útesy V Austrálii douhý 600km a široký 65m. 4 5 Centrální dutina Septum Intervalům Vnitřní stěna Vnější stěna Póry Příchytné kořenovité výrůstky ARCHAEOCYATHA ^- Rekonstrukce skeletu solitérního archeocyáta Láčkovci Koráli drsnati Rugosa, deskatl Tabulata Konulárie Stromatopory $f. .1 výsiyt y devonu pod ptikryviím mladík* ulužcnin. -í iiinkiijšia hrunicj kurpalskýťh príkrtmiv, íncislé výskyly Hády - Brno Svrchní paleozoikum variská orogeneze od devonu do sp. karbonu - kolize mezi Gondwanou a Laurussií (severoatlantským kontinentem) - vznik variského horstva (rovníkový směr), V. okraj s.atl. A Siberie - Ural Vznik nového superkontinentu = Pangea - vliv na klimatické poměry Český masív zavrásněn do variských horstev - v rovníkové oblasti Klima - Evropa (+ většina Severoatlantského kontinentu a přilehlé okraje Gondwany) - teplá, tropická klimatická zóna, postupná aridizace (během permu místy až pouštní podmínky) Severní část Pangey a Siberia - až do severního mírného pásma, vlhké klima i v permu (uhelné sloje) Jižnější část Gondwany - v karbonu a permu zalednění (jedno z nejrozsáhlejších v celé geologické minulosti - stopy: Jižní Amerika, Afrika, Indie, Antarktida, Austrálie) Karbon, perm plavuně přesličky Lepidodendron část kmene stromovité přesličky Calamites kapradiny Aiethoptens Hranice mezi karbonem a permem nevýrazná - permokarbon (kapraďosemenná^wrwwa confertd) Úbytek trilobitů, konodontů, amonoidních hlavonožců Obojživelníci - Krytolebci Discosauriscus Dimetrodon grandis Expanze hmyzu pravážky až 75 cm rozpětí Variscidy v Evropě Pásemné horstvo, složitá vnitřní stavba dnes silně denudované trosky - armorický masív, centrální francouzský masív, Iberská Meseta, Vogézy, Schwarzwald, Rýnské břidličné pohoří, Harz, Česky masív, Svatokrízské hory , Zjednodušená schéma vanscid sirednej a západnej Európy {upravené podfa K Patočku, 19S0. s použitím dál M. G. Ruttena, 1969, C. F. Burretta a J. GRlFinTHSA, 1977 a W. KkEbsa, 1975). / muidanubická zón.i j jej ekvivalenty, íf sasko-durýnska zóna a jej ekvivalenty, lil rrrcnohercýnska zóna a jej ekvivalenty. / Vsubvariská zóna a predpolie variského orogénu. Na povrch vystupujúce časti variscíd (vybodkované): J luŤnč Irsko, ^Cornwall. .) armorický masív. 4 brahantský masiv, 5 Arcieny a Porýnska břidličná ta vrchovina. 6 Massif Central. 7 Vogézy, S Schwarzwald. V Odenwald a Speisan. 10 Harz, If český masív, 12 Svátokriřske hory. Šipky znázorňujú prevládajúcu vcrgcnciu vras Mladší paleozoikum na našem území: klastické sedimenty spodního karbonu (kulm - flyšový vývoj - střídání drob slepenců a břidlic) - Drahanská vrchovina, Nízký Jeseník Svrchní karbon - platformní vývoj - po ukončení variského vrásnění svrchní karbon - uhelná sedimentace - černouhelné pánve (Kladensko -rakovnická, podkrkonošská, Ostravská, Rosicko- oslavanská - limnický vývoj hornoslezská - paralický vývoj - střídavý režim mořský a sladkovodní), perm aridní klima - červené sedimenty (boskovická brázda, blanická brázda) * '«5^^/í Cernouhelná sloj vystupující na povrch - Ostravsko I Rokytenské slepence - boskovická brázda ľ" vTBí.J SCHEMATICKÁ GEOLOGICKÁ MAPA t ČESKÉ REPUBLIKY ÍUIJBVSKÝ? PLUTON, tá / vaESiť .fl^ggfe«* yOS*^ ČESKÉ BUDĚJOVI o o/ BRNO ^ e o G •c _r VARISKÉ MAGMATITY SPODNOPALEOZOICKÉ SED. AMORFOVANÉ HORNINY: BOHEMIKA LUGIKA MORAVOSILESIKA SAXOTHURINGIKA MOLDANUBIKA NEOGENNÍ SLADKOVODNÍ SEDIMENTY | NEOGENNi MORSKÉ SEDIMENTY PALEOGENNÍ SEDIMENTY ME1 TŘETIHORNÍ VULKANITY KŘÍDOVÉ SEDIMENTY KŘÍDOVÉ SEDIMENTY KARPAT PERMSKÉ SEDIMENTY KARBONSKÉ SEDIMENTY MEZOZOIKUM Základní členění Mezozoiku m Útvar křída jura trias Oddělení svrchní spodní malm dogger lias svrchní střední spodní maast rieht campan santon coniak turon cenoman alb apt barem hauteriv valangrin berrias t ithon k: imme r i d ž oxford _ kelloway bath baj ok aal en Vék v milí oněch íe| 65 vymíraní - plazi, ammoniti 65 96 135 154 175 t oark: pliensbach s inemur het tang rhae t nor karn ' laďfn an±s werfen 2P3 230 24Q_. 25Q________ 135-144 206 250 Rodte GS.'' dina (1994), upraveno Nejrozsáhlejší vymírání v dějinách Země - trilobiti, rugozní a tabulátní koráli, graptoliti, velké skupiny foraminifer Mezozoikum - paleogeografie a tektonické procesy Postupný rozpad Pangey Pangea na konci paleozoika zejména jižního kontinentu Gondwany Tethys = Tethyda: nový mobilní oceánský prostor, rovníkový směr, odděluje Laurasii a Gondwanu; jura - severní část Atlantiku, křída - jižní část Atlantiku jura - Indický oceán Křída - odděleny již dnešní kontinenty jejich pozice ještě není zcela shodná se současností Během křídy v oblasti Tethydy alpinská orogeneze (do terciéru) - neoidní pásemná pohoří-Pyreneje, Alpy, Karpaty, Kavkaz .... Himálaj Stř. a záp. Evropa - trosky variscid - vindelicky hřbet (součást i Český masív): odděloval oceánskou oblast Tethydy (jih) od varisky a dříve konsolidovaných částí Evropy (sever - pouze epikontinentální mořské a sladkovodní pánve) Mezozuikum - trias __ __Hamburg Ů =•> r»—. ■ ■ ■. ■. ■ ■ ■ ■ ■ ■'- ^'i'i'i'i'ľi'ľ ■ II I -Budapest. -.•ffi, Hi i i i<í^t ^2 ^^W^rMt^F?^, 300 km 1 pevniny jj I | | karbonáty k •;' i mořské u loženi ny t 'ň' 1 pod vlivem pevniny I % I vulkanismus [____| mělkovodni mořské uloženiny |—^ vnější okraj c£l—I alpsko-karpatských příkrovu Obr. í 74. Paleogeografická rekonstrukce území střední Evropy ve středním triasu (s použitím mapy P. A. Zieglera i 982 a dalších pramenů). KLIMA V MEZOZOIKU podnebí velmi teplé (jura a počátek křídy bez polárních čepiček) Neznáme stopy kontinentálního zalednění trias - mnohde suché aridní klima (podobné permu) jura - vzrůstá humidita křída - na počátku maximum humidity (skleníkový efekt -jedna z příčin cenomanské transgrese) největší známé transgrese (přelití moře přes kontinenty) křída postupné ochlazování Život v mezozoiku kokolitky Flóra NijŠÍ rostliny - rozsivky, kokolitky,zelené řasy Vyšší rostliny Nahosemenné - cykasy, jinany, benetity, jehličnany jinany --r cykasy benetity Lepiítupferis jehličnany kapraďosemenné Voltzia krytosemenné - od stř. křídy bouřlivý rozvoj Fauna Prvoci - dírkovci, mřížovci, nálevníci 2 exemples de Glotruncana (Foraminiféres du Crétacé sup.) dírkovci nálevníci mrizovci \ A p» ■TV"* ■■. i* ^*' r.^ T^*if; . ^™ ■ r | -i Spumellaria HtUaéiscus asterifcus Haeckel. Discovery 5IM (2'34'S, 44ŮS3'EJ, A-H 24/4, Sedgwick Museum (Cambridge* No. Bad.I. Nigrini, 19*7, pi. 3,fig. la. xlJO. fieliodiicu! astcriscus Haeckel. Hays, J9W, pi. M, fig. 1. *ÍÍ5. Antarctic sediments. Nasselaria 6b Pterocanium sp. OSU 6604-1 OP (43*16'N, ]2Ó*Í4'W). Moore. 1ÍÍ74, pi. 13, tigi. 6, 7 {Dlclvuphimuji infabriralus). x 233. Živočišné houby Ramenonožci Ti útesy spongolity opuky Měkkýši -mlži, plži, hlavonožci Trigonia Inocéramus, křída hlavonožci - amoniti, belemniti aptychy Láčkovci - koráli šestičetní, osmičetní Členovci přizpůsobování se hmyzu a krytosemenných rostlin Ostnokožci - ježovky, lilijice, hadice, hvězdice jezovky Cidaris, jura J. ramenní destičky Obratlovci - žraloci, ryby, obojživelníci, PLAZI, ptáci, savci Ryby Žraloci Obojživelníci - žáby,ocasatí - voda, vzduch, souš ichtyosauři vodní mosasauridi plesiosauři ptakoj esteri © ZOÜC.M.SliiraiEhi-----All Eights Reserved Quetzalcoatlus northropi -rozpětí křídel až 18 m Dinosauři Theropoda (draví) Tyrannosaurus \U'^o\ihtm trifft © 1999.M.Shiraislii----All Rights Reserved ■ ■ Liliensternus liliensterni, trias (stopy - tomanovské souvrství, Slovensko) Albertosaurus stopa dinosaura, Ull trias, Červený Kostelec L™ U tbjlj kíiřir príinrt »Uity UM IA tni *:"" *■ J-ÍJi»'" Sauropoda (plazopánevní, býlozraví) Seismosaurus Apatosaurus Brachiosaurus Ornithischia (ptakopánevní, býlozraví) - IM-V Triceratops, křída «SS55ÍÍ ■ Stegosaurus, jura Protoceratops Iguanodon péče o potomstvo Maiasaura dinosauří vejce, Mongolsko Ptáci Archaeopteryx lithographic a, jura, Solnhofen í1--^ Baptornis Confucius or nis sanctus, křída, Čína ^%ce* J ^ Ichthyornis Confúciusornis COF/FIGH ľ lí?7 FtABOCTf MUSEUM OF NAHJHAL HIS ľOHT. TALL UNlVfcHSI TT. ALL RIGHTS HiSfcHVtQ Savci vzácní Megazostrodon Solnhofen Alligator ellus i> ■ "■■■ ■ -. ■■**■ .L". Jt ' ^r^ ' ^:Lv,, . ... Protolindenia ___:______i_^_j___i. Archaeopteryx Saccocoma Holzmaden Stenopterygius quadrisiccus Mystriosaurus bollensis Lytoceras Mezozoikum na našem území Trias - Podkrkonoší, Broumovsko (říční, jezerní sed.) v Jura - CM - okolí Krásné Lípy okolí Brna (Olomucany, Hády, Stránská skála) v jv. svahy Českého masívu (sed. mělkého moře) Karpaty - Pavlovské vrchy, Štramberk Pavlovské vrchy Křída - CM - česká křídová pánev jihočeské pánve (třeboňská, českobuděj ovická) Karpaty - flyšové pásmo (flyšový vývoj -hlubokovodnejsí sedimenty turbiditních proudů) Prostřední Bečva - Kněhyně Kenozoikum Útvar Oddělení Stupen {itotava) Věk v milionech let 1,8-2 mil kvartér M -Q) -H U M CD -P holocén pleistocén pliocén o.o priabcm bartön lute t thartôt dan 4fr Ŕ,?.. 14 mil 23,0 33,7 53.Ů 65 1Q.Q.QQ. vymírání - plazi, ammoniti Terciér - spodní hranice nápadně ostrá, rozsáhlé vymírání,| jak v mořských, tak částečně kontinentálních ekosystémech, vrstva s anomálním nahromaděním iridia a železa odděleny dnešní kontinenty, jen menší pohyby Výjimka: Indie (rychlý posun k severu, kolize, Himálaj) Pokračování alpinského vrásnění (Tethys) Fáze - laramijská Kr/Pg pyrenejská (eocén/oligocén) sávská (Pg/N) štýrská (stř. miocén) atická, rodanská (miocén, pliocén) Pásemná pohoří: Pyreneje, Alpy, Karpaty, Dinaridy, Krym, Kavkaz, Himálaj... Složitá příkrovová stavba (subdukce a obdukce na konvergentních! rozhraních lito sférických desek), tektonické pohyby a transport řádově až stovky km Výlevy bazaltů - Indie (Deccan), mocno přes 2000 m, plocha přes 500000 km2 Klima postupné ohlazování rozšiřování mírného klimatického pásma na úkor tropů -Výrazné ochlazení na konci eocénu (před 36mil). V antarktickém prostoru vznik ledovce sahající až do moře - pronikání chladných vod (pod 5°C) do hloubek. - Zalednění - pokles hladiny světového oceánu nejméně o 40 m. - Spodní miocén klimatické optimum - palmy na našem území (Evropa 7-9°c vyšší průměrná teplota než dnes) Další ochlazení v miocénu (před 14 mil.) - Monterey event - podstatné zesílení cirkumantarktického proudu. Další před 3mil - pliocén - vznik kontinentálních ledovců v severní polární oblasti, vznik rozsáhlých travnatých oblastí -stepi. v nejmladším pliocénu se propojily oba americké kontinenty -zesílení golfského proudu - zvýšení srážek v arktické oblasti akumulace ledu v kontinentálních ledovcích. Pokles teploty ve vyšších šířkách, zúžení tropického pásma - v pliocénu až jeho rozpad refugiálního charakteru. Zvyšování teplotního gradientu až na dnešní dvojnásobek. Život v terciéru Flóra - kenofytikum Evropa - až do miocénu subtropická vegetace (palmy, sekvoje, skořicovníky, vavříny), od svrchního miocénu převaha flóry mírného pásma (hojné listnaté stromy - vrby, topoly, duby, javory, břízy atd.). Příbuznost s dnešním rostlinstvem jv, Asie a jižních částí Severní Ameriky (oblasti nepostižené kvartérním zaledněním) Nahosemenné - jehličnany Sequoia m-Qi-q ta Hi riW b*ib ďuMf ÍMmt ku Mořskáflóra červené řasy (vápence), rozsivky (diatomity), nanoplankton: kokolitky a křeménky t. ví* V? f kokolitky rozsivky Charophyta - sladkovodní Í3&*Ä Lithothamnion corallioides Lithophyllum frondosum [Du- Mesophyllumfunafutiense červene rasy Fauna Prvoci -dírkovci, mřížovci Měkkýši Mlži Plži j**~" pteropodi í>».Vf* Mechovky '-• r.^-U- f,;>*' ■•'.'•'.'.'V K*. •*::';# J '' '* If ÜÜ ár-"''" «■^-•■.■'■i1'^ k? »;o ■■!."! Láčkovci - koráli osmičetní Ostnokoici -jezovky Členovci — ostrakodi, hmyz (jantar) Obratlovci - žraloci, ryby, SAVCI Žraloci ryby Carcharodon carcharias, recent (vlevo), Carcharocles megalodon (miocén) Mene rhontbea, Monte Boka Meletta sardinites (kostra, šupiny) Savci - explozivní rozvoj - souš, voda (kytovci), vzduch (netopýři) vačnatci, šelmy, chobotnatci (Deinotherium, Mastodon), koně, jelenovití, hlodavci (biostratigrafie) Vývoj koní Deinotherium (lebka, stolička), miocén Hyracotherium 55 mil. let Miohippus, miocén, 25 mil. let Orohippus, eocén, 52-45 mil. let Pliohippus, svrch, miocén, 12-6 mil. let Český masív kratonizovaný povrch, saxonská tektonika, převaha sladkovodních sedimentů, místy významný bazaltový vulkanismus Sladkovodní sedimenty - podkrušnohorské pánve - ohárecký rift - (chebská, sokolovská, severočeská) hnědé uhlí Plzeňsko, Rakovnicko jihočeské pánve (českobudějovická - diatomity - Mydlovary, Boro vany a třeboňská) Vulkanismus (neovulkanity) - České středohoří, Doupovské hory vltavíny (Ries) Moravskoslezská oblast mobilní oblast Tethydy Paleogén až spodní miocén -flyš vnější flyšové Karpaty - Zdánický les, Chřiby, Javorníky, Vsetínské vrchy, Moravskoslezské Beskydy Karpatská předhlubeň - deprese v předpolí Karpat (Znojmo - Ostrava), miocenní výplň (až několik tisíc m) mořská sedimentace do badenu, pak sladkovodní vídeňská pánev - nesená p., mořská sedimentace do svrchního miocénu - postupné vyslazování oddělení": ŕ-iolocén vék v tisícich Ist ífi m ladš f 3ubbor«á] mladSI etaro í preborení doba hlsto-rlcká ; ä B Jľ S £ DOO 1 oao o -i ooo 2 OOO 3 OOO ■4 OOO 5 ooo s ooo T OOO a 3QO oddělení : p> I e i sto c:é n Severní Evropa stupán poústupeh Alpy pnzdni glacial saale mladiľ dryns " ňllíHród otľodrtí dry»* * Drhiung «tAnir dry** "* pozdní gtaolAt 1.015- i . ll[Magd3 —r■ i at.nd.a.1 ■ tvi C 02* 0 15 maarBhoofd ľ.JIn.: ot«4i4i * odderad« stadial * bn tup íítfldiól * etadlAl ' dňitinitt rumst« - .IÍf^kt'1^* ŕi'fnMHM — É^ mtrvťtf íil t nJ*diUm plrutnrňiM K* n^f j Hi: .......Mii"l »f|>( Jrl-i pamhv itsŕ+ily ■■■ rocpŕtl -i * H. Vymlrli. kďrf il.ii!. i cjt Irtrti**! I >PIKb h**npii Pinllc V T-ih-dŕh.. *?**& Smilodon Ursus spelaeus Primáti oligocén - velká radiace opic čeleď Hominidae (lidoopovití) - od sp. miocénu - Dryopithecus, Ramapithecus Předek člověka - Australopithecus (pliocén, od 4 Ma do raného kvartéru) Ardipithecus ramidus Vývoj člověka Homo habilis První zástupce rodu Homo 2.2-1.6 mil. let Rekonstrukce: Prof. Krantz Homo erectus Historie člověka Ardipithecus ramidus 5 až 4 mil. let Australopithecus anamensis 4.2 až 3.9 millet Australopithecus afarensis 4 až 2.1 millet Australopithecus africanus 3 až 2 mil. let Australopithecus robustus 2.2 až 1.6 mil. let Homo habilis - 2,0-1,6 Ma Australopithecus robustus, A, boisei Homo rudolfensis - 2,4-1,6 Ma Vše = olduvajská kultura Homo habilis 2.2 až 1.6 mil. let Homo er gast er (1,8-1,2 Ma) Homo erectus (1,8 -0,3 Ma) - acheuléen (Přezletice, Stránská skála) Homo erectus 2.0 až 0.4 mil. let Archaický Homo sapiens (H.s. steinheimensis - 0,4-0,1 Ma) Homo sapiens archaic 400 až 200 tis. let Homo sapiens neanderthalensis (0,15 -0,03 Ma) - moustérien + Homo sapiens sapiens (0,13 Ma) - Pleistocén - aurignacien, solutréen, gravettien, magdalénien... Homo sapiens neanderthalensis 200 až 30 tis. let Homo sapiens sapiens 200 tis. let - současnost Kvartér na našem území Kontinentální ledovec - nejsevernější okrajové části našeho území (šluknovský a frýdlantský výběžek, sev. předpolí Rychlebských hor a Jeseníků, osoblažský výběžek, Opavsko, Ostravsko Mořenové, glavifluviální a glacilakustrinní sedimenty, hojný materiál severského původu (žuly rapakivi - Skandinávie - často bludné balvany, baltické paleozoikum a křída - hojné pazourky) Periglaciální oblasti - říční terasy, sutě, eolické sedimenty spraše, naváté písky -střední Cechy, Polabí, moravské úvaly půdy jezerní křída, travertíny (Český kras, Přerovsko..) jeskynní uloženiny lidská sídliště polygonálni půdy - Krkonoše Vulkanická činnost - ojediněle až do středního pleistocénu (Komorní hůrka u Chebu - 0,8), zvýšený geotermický stupeň v oblastech neoidního vulkanismu dodnes soliflukcí rozvlečené fosilní půdy kamenná moře Holocén Výrazné oteplení, ústup a tání ledovců v Člověk - aktivní geologicky činitel Atlantik - 7-8000 let -vyšší teplota a humidita, počátek neolitu Klimatické výkyvy v holocénu: 3200-2700 sušší teplý interval (doba bronzová) ochlazení a zvlhčení - doba železná 15.-18. století - tzv. malá doba ledová klimatické optimum holocénu X IX VIII VII IV oddělení: rtér holocén m mladší ~co .Q w starší 5100-2400 subboreál postupné zhoršovaní a sucho +1° souč. 8400-5100 ^ mladší CO "oo starší + 100% srážek +3° souč. boreál kont. klim 9300-8400 •2-3'soue. 9 10 300-9300 pre bo reál kultura doba historická -CO .O .9; O CD "O >M cg CO 3 CO 'CO CO -Q o "O -Q O e zvyšující se vliv člověkaT ° na přírodní prostředí \ *" ' o N CD 3° souč. BP - before present (před rokem 1952) věk v tisících let 2 000 1 000 1 000 2 OOO 3 000 4 000 5 000 6 000 7 000 8 300 upraveno podle Musila (1996) Vliv člověka na přírodní prostředí ?*?»# *< Vývoj ošlapávaných ploch, nitrifikace, odlesňovaní Kulturní rostliny