Gravimetrie ►studuje zemské tíhové pole a sestavuje tíhové mapy, které zobrazují hustotní anomality v zemské kůře Fyzikální základy gravimetrie ►Newtonův zákon všeobecné gravitace ► F je síla v [N] M,m jsou hmotnosti těles v [kg] r je vzdálenost hmotných středů těles v [m] Intenzita gravitačního pole Intenzita gravitačního pole se rovná zrychlení, které gravitační pole tělesu uděluje Gravitační pole Země ► Setrvačná síla vyvolaná otáčivým pohybem Země Zemská tíže, tíhové zrychlení Tíhová síla je výslednice gravitační síly Fg a setrvačné síly Fs Síle G odpovídá zemské tíhové zrychlení g nazývané též zemská tíže Směr síly G se nazývá svislý a určuje se olovnicí, velikost síly G udáváme pomocí tíhového zrychlení g. Jednotky: g[m/s2] 1 µm/s2 = 10-6 m/s2 1 mGal = 10-5 m/s2 miligal je jednotka pojmenovaná na počest Galileo Galilea Gravimetrie 004 Směr a velikost tíhového zrychlení se mění se zeměpisnou šířkou Gravimetrie 004 Normální tíhové zrychlení V ČR se až do roku 1995 používal následující (Helmertův) vzorec pro výpočet normálního tíhového zrychlení: gn = 9,780 300*(1 + 0,005302*sin2j - 0,000 007*sin22j) Zrychlení na rovníku je ge = 9,780 300 m/s2 Zrychlení na pólu vypočteme dosazením j = 90° gp = 9,832 177 m/s2 Tíhové zrychlení na pólu je tedy o 0,05186 m/s2 větší než na rovníku. První a hlavní příčinou toho je, že na pólu jsme blíže k těžišti Země. Druhou příčinou je skutečnost, odstředivá síla je na pólu nulová, kdežto na rovníku maximální (Jistou roli hraje též přebytek hmoty v prostoru rovníku) Normální tíhové zrychlení Od rohu 1995 se v ČR (a podobně i ve světě) používá vzorec pro výpočet normálního tíhového zrychlení, který vychází z Mezinárodního referenčního elipsoidu WGS84 Definice úplné Bouguerovy anomálie Bouguerova anomálie = měřené tíhové zrychlení – tíhové zrychlení modelové Země Dg = g – gteor Definice používaná v ČR: Dg = g – gn + dgF - dgB +T – B Kde g je měřené tíhové zrychlení gn je normální tíhové pole dgF je oprava z volného vzduchu (Fayova korekce) dgB je oprava na účinek Bouguerovy desky (Bouguerova korekce) T je topografická korekce B je Bullardův člen, zohledňující zakřivení zemského povrchu Definice úplné Bouguerovy anomálie Gravimetrie 023A Definice úplné Bouguerovy anomálie Gravimetrie 023A Gravimetrie 023B Definice úplné Bouguerovy anomálie Gravimetrie 023B ► Definice úplné Bouguerovy anomálie Gravimetrie 023A Gravimetrie 024 Gravimetrická mapa ČR Gravity_Map_Hranice_100DPI Geoid Gravimetrie 008 Tvar Země ►Tvar Země a tíhové pole spolu velmi úzce souvisí. Tvar Země je ekvipotenciální plocha tíhového potenciálu, která splývá se střední hladinou světových oceánů a moří. ► ►Nejlepší matematická aproximace je zploštělý rotační elipsoid. Přesným určením rozměrů Země se zabývá geodézie ► ►Mezinárodní referenční elipsoid WGS84 má: ►rovníkový poloměr a=6378,137 km ►polární poloměr c= 6356,751 km ►zploštění f = (a-c)/a = 1/298.257 fundamentals0004 Tvar Země ►Přestože Mezinárodní referenční elipsoid poměrně velmi přesně vystihuje ekvipotenciální plochu tíhového potenciálu zůstává pouhým matematickým přiblížením ► ►Fyzická ekvipotenciální plocha tíhového potenciálu , která splývá se střední klidnou hladinou oceánů (myšleně pokračovaná do prostoru kontinentů) se nazývá geoid ► ►Geoid se od referenční elipsoidu liší poměrně málo (cca +/-100 m), tyto odchylky se nazývají geoidální anomálie (geoid undulations) ► ►Geoid je plocha mimořádného významu pro geodézii, neboť definuje nulovou hladinu pro určování výšek nad hladinou moře (tkz. ortometrické výšky) Tíhový potenciál a geoid Vztah mezi tíhovým zrychlením a tíhovým potenciálem je následující: Tíhové zrychlení je tedy parciální derivací tíhového potenciálu podle souřadnice z. Ekvipotenciální plochy jsou plochy na nichž je tíhový potenciál konstantní, zemská tíže je na ně kolmá Geoid geoidglobal Největší záporná geoidální anomálie (vzhledem k WGS84) se nachází v Indickém oceánu. Největší kladná geoidální anomálie se nachází v jihozápadním Pacifiku severně od Austrálie.. Za zdroje těchto anomálií jsou považovány hustotní heterogenity zasahující až do spodního pláště. Posice nejvýraznějších anomálií v blízkosti rovníku není náhodná. ►Die Abweichungen der physikalischen Oberfläche der Erde (Geoid oder 'Normal Null') von einem regelmässigen Ellipsoid, vom Computer mit 15000facher Überhoehung gezeichnet, sind Ausdruck der unregelmässigen Dichte- und Massenverteilung im Erdinnern. Die sich unter dem Einfluss des Erdschwerefeldes ausbildenden Verformungen reichen von -110m im Indischen Ozean bis +90m ueber Südostasien. Die Grossstrukturen dieser Figur der Erde konnten mit dem Mitte 2000 gestarteten deutschen Satelliten CHAMP mit bisher unerreichter Genauigkeit aus Beobachtungen seiner Bahnstörungen ausgemessen werden. Über den Kontinenten ist das Geoid zur besseren Unterscheidung in Graustufen dargestellt GFZ-Potsdam-PR-20030122-Geoid-Undulation-1250x1250 Odvozené tíhové anomálie Gravimetrie 009 Výpočet regionálního tíhového pole Gravimetrie 010 Další typy odvozených polí Gravimetrie 011 Analytické pokračování tíhového pole na úroveň 10km nad terénem Gravimetrie 022 Měření tíhového zrychlení (tíže) Gravimetrie 013 Měření tíhového zrychlení (tíže) gravimetrem Gravimetrie 012 Princip gravimetru svancara_obr3 Gravimetr Bill_CG5 Hustoty hornin Gravimetrie 015 Hustoty hornin Gravimetrie 016 Přirozené hustoty vybraných hornin a nerostů Gravimetrie 017 Přirozené hustoty vybraných hornin grav20090001 Přímá úloha gravimetrie telesa20001 Obrácená úloha gravimetrie telesa10001 Gravimetrická mapa ČR svancara_obr4_100dpi