Cvičení 1, verze 1 Vyjděte ze vztahů: kde Úloha 1.1: Vypočti poloměr kulového tělesa, jehož tíhový účinek g[z] ve vzdálenosti 1000m od průmětu středu tělesa na povrch je 2,1 *10^-7 m/s^2, jestliže je známo, že hloubka středu koule h=450m a diferenční hustota s = 500 kg/m^3. Úloha 1.2: Kolikrát se zvětší tíhový účinek g[z], zvětší-li se poloměr hmotné koule dvakrát? Úloha 1.3: Vypočti diferenční hustotu kulového tělesa, jehož tíhový účinek g[z] ve vzdálenosti 1000m od průmětu středu tělesa na povrch je 2,1 *10^-7 m/s^2, jestliže je známo, že hloubka středu koule h=450m a poloměr R = 300 m. Úloha 1.4: Kolikrát se zvětší tíhový účinek g[z], zvětší-li se diferenční hustota hmotné koule dvakrát? Úloha 1.5: Vypočti hloubku kulového tělesa, jehož tíhový účinek g[z] ve vzdálenosti 0m od průmětu středu tělesa na povrch je 2,1 *10^-6 m/s^2, jestliže je známo, že diferenční hustota koule s = 450 kg/m^3 a poloměr R = 180 m. Úloha 1.6: Kolikrát se zmenší tíhový účinek g[z] v místě nad středem hmotné koule, zvětší-li se hloubka hmotné koule dvakrát? Cvičení 1, verze 2 Vyjděte ze vztahů: kde Úloha 1.1: Vypočti poloměr kulového tělesa, jehož tíhový účinek g[z] ve vzdálenosti 1000m od průmětu středu tělesa na povrch je 4,4 *10^-7 m/s^2, jestliže je známo, že hloubka středu koule h=500m a diferenční hustota s = 500 kg/m^3. Úloha 1.2: Kolikrát se zvětší tíhový účinek g[z], zvětší-li se poloměr hmotné koule dvakrát? Úloha 1.3: Vypočti diferenční hustotu kulového tělesa, jehož tíhový účinek g[z] ve vzdálenosti 1000m od průmětu středu tělesa na povrch je 4,4 *10^-7 m/s^2, jestliže je známo, že hloubka středu koule h=500m a poloměr R = 300 m. Úloha 1.4: Kolikrát se zvětší tíhový účinek g[z], zvětší-li se diferenční hustota hmotné koule dvakrát? Úloha 1.5: Vypočti hloubku kulového tělesa, jehož tíhový účinek g[z] ve vzdálenosti 0m od průmětu středu tělesa na povrch je 4,4 *10^-6 m/s^2, jestliže je známo, že diferenční hustota koule s = 500 kg/m^3 a poloměr R = 180 m. Úloha 1.6: Kolikrát se zmenší tíhový účinek g[z] v místě nad středem hmotné koule, zvětší-li se hloubka hmotné koule dvakrát? Cvičení 1, verze 3 Vyjděte ze vztahů: kde Úloha 1.1: Vypočti poloměr kulového tělesa, jehož tíhový účinek g[z] ve vzdálenosti 1000m od průmětu středu tělesa na povrch je 5,2 *10^-7 m/s^2, jestliže je známo, že hloubka středu koule h=500m a diferenční hustota s = 500 kg/m^3. Úloha 1.2: Kolikrát se zvětší tíhový účinek g[z], zvětší-li se poloměr hmotné koule dvakrát? Úloha 1.3: Vypočti diferenční hustotu kulového tělesa, jehož tíhový účinek g[z] ve vzdálenosti 1000m od průmětu středu tělesa na povrch je 5,2 *10^-7 m/s^2, jestliže je známo, že hloubka středu koule h=500m a poloměr R = 300 m. Úloha 1.4: Kolikrát se zvětší tíhový účinek g[z], zvětší-li se diferenční hustota hmotné koule dvakrát? Úloha 1.5: Vypočti hloubku kulového tělesa, jehož tíhový účinek g[z] ve vzdálenosti 0m od průmětu středu tělesa na povrch je 5,2 *10^-6 m/s^2, jestliže je známo, že diferenční hustota koule s = 500 kg/m^3 a poloměr R = 180 m. Úloha 1.6: Kolikrát se zmenší tíhový účinek g[z] v místě nad středem hmotné koule, zvětší-li se hloubka hmotné koule dvakrát? Cvičení 1, verze 4 Vyjděte ze vztahů: kde Úloha 1.1: Vypočti poloměr kulového tělesa, jehož tíhový účinek g[z] ve vzdálenosti 1000m od průmětu středu tělesa na povrch je 8,2 *10^-7 m/s^2, jestliže je známo, že hloubka středu koule h=500m a diferenční hustota s = 500 kg/m^3. Úloha 1.2: Kolikrát se zvětší tíhový účinek g[z], zvětší-li se poloměr hmotné koule dvakrát? Úloha 1.3: Vypočti diferenční hustotu kulového tělesa, jehož tíhový účinek g[z] ve vzdálenosti 1000m od průmětu středu tělesa na povrch je 8,2 *10^-7 m/s^2, jestliže je známo, že hloubka středu koule h=500m a poloměr R = 300 m. Úloha 1.4: Kolikrát se zvětší tíhový účinek g[z], zvětší-li se diferenční hustota hmotné koule dvakrát? Úloha 1.5: Vypočti hloubku kulového tělesa, jehož tíhový účinek g[z] ve vzdálenosti 0m od průmětu středu tělesa na povrch je 8,2 *10^-6 m/s^2, jestliže je známo, že diferenční hustota koule s = 500 kg/m^3 a poloměr R = 180 m. Úloha 1.6: Kolikrát se zmenší tíhový účinek g[z] v místě nad středem hmotné koule, zvětší-li se hloubka hmotné koule dvakrát? Cvičení 1, verze 5 Vyjděte ze vztahů: kde Úloha 1.1: Vypočti poloměr kulového tělesa, jehož tíhový účinek g[z] ve vzdálenosti 1000m od průmětu středu tělesa na povrch je 9,2 *10^-7 m/s^2, jestliže je známo, že hloubka středu koule h=500m a diferenční hustota s = 500 kg/m^3. Úloha 1.2: Kolikrát se zvětší tíhový účinek g[z], zvětší-li se poloměr hmotné koule dvakrát? Úloha 1.3: Vypočti diferenční hustotu kulového tělesa, jehož tíhový účinek g[z] ve vzdálenosti 1000m od průmětu středu tělesa na povrch je 9,2 *10^-7 m/s^2, jestliže je známo, že hloubka středu koule h=500m a poloměr R = 300 m. Úloha 1.4: Kolikrát se zvětší tíhový účinek g[z], zvětší-li se diferenční hustota hmotné koule dvakrát? Úloha 1.5: Vypočti hloubku kulového tělesa, jehož tíhový účinek g[z] ve vzdálenosti 0m od průmětu středu tělesa na povrch je 9,2 *10^-6 m/s^2, jestliže je známo, že diferenční hustota koule s = 500 kg/m^3 a poloměr R = 180 m. Úloha 1.6: Kolikrát se zmenší tíhový účinek g[z] v místě nad středem hmotné koule, zvětší-li se hloubka hmotné koule dvakrát? Cvičení 1, verze 6 Vyjděte ze vztahů: kde Úloha 1.1: Vypočti poloměr kulového tělesa, jehož tíhový účinek g[z] ve vzdálenosti 1000m od průmětu středu tělesa na povrch je 2,1 *10^-7 m/s^2, jestliže je známo, že hloubka středu koule h=400m a diferenční hustota s = 500 kg/m^3. Úloha 1.2: Kolikrát se zvětší tíhový účinek g[z], zvětší-li se poloměr hmotné koule dvakrát? Úloha 1.3: Vypočti diferenční hustotu kulového tělesa, jehož tíhový účinek g[z] ve vzdálenosti 1000m od průmětu středu tělesa na povrch je 2,1 *10^-7 m/s^2, jestliže je známo, že hloubka středu koule h=400m a poloměr R = 300 m. Úloha 1.4: Kolikrát se zvětší tíhový účinek g[z], zvětší-li se diferenční hustota hmotné koule dvakrát? Úloha 1.5: Vypočti hloubku kulového tělesa, jehož tíhový účinek g[z] ve vzdálenosti 0m od průmětu středu tělesa na povrch je 2,1 *10^-6 m/s^2, jestliže je známo, že diferenční hustota koule s = 400 kg/m^3 a poloměr R = 180 m. Úloha 1.6: Kolikrát se zmenší tíhový účinek g[z] v místě nad středem hmotné koule, zvětší-li se hloubka hmotné koule dvakrát? Cvičení 1, verze 7 Vyjděte ze vztahů: kde Úloha 1.1: Vypočti poloměr kulového tělesa, jehož tíhový účinek g[z] ve vzdálenosti 1000m od průmětu středu tělesa na povrch je 4,4 *10^-7 m/s^2, jestliže je známo, že hloubka středu koule h=400m a diferenční hustota s = 500 kg/m^3. Úloha 1.2: Kolikrát se zvětší tíhový účinek g[z], zvětší-li se poloměr hmotné koule dvakrát? Úloha 1.3: Vypočti diferenční hustotu kulového tělesa, jehož tíhový účinek g[z] ve vzdálenosti 1000m od průmětu středu tělesa na povrch je 4,4 *10^-7 m/s^2, jestliže je známo, že hloubka středu koule h=400m a poloměr R = 300 m. Úloha 1.4: Kolikrát se zvětší tíhový účinek g[z], zvětší-li se diferenční hustota hmotné koule dvakrát? Úloha 1.5: Vypočti hloubku kulového tělesa, jehož tíhový účinek g[z] ve vzdálenosti 0m od průmětu středu tělesa na povrch je 4,4 *10^-6 m/s^2, jestliže je známo, že diferenční hustota koule s = 400 kg/m^3 a poloměr R = 180 m. Úloha 1.6: Kolikrát se zmenší tíhový účinek g[z] v místě nad středem hmotné koule, zvětší-li se hloubka hmotné koule dvakrát? Cvičení 1, verze 8 Vyjděte ze vztahů: kde Úloha 1.1: Vypočti poloměr kulového tělesa, jehož tíhový účinek g[z] ve vzdálenosti 1000m od průmětu středu tělesa na povrch je 5,2 *10^-7 m/s^2, jestliže je známo, že hloubka středu koule h=400m a diferenční hustota s = 500 kg/m^3. Úloha 1.2: Kolikrát se zvětší tíhový účinek g[z], zvětší-li se poloměr hmotné koule dvakrát? Úloha 1.3: Vypočti diferenční hustotu kulového tělesa, jehož tíhový účinek g[z] ve vzdálenosti 1000m od průmětu středu tělesa na povrch je 5,2 *10^-7 m/s^2, jestliže je známo, že hloubka středu koule h=400m a poloměr R = 300 m. Úloha 1.4: Kolikrát se zvětší tíhový účinek g[z], zvětší-li se diferenční hustota hmotné koule dvakrát? Úloha 1.5: Vypočti hloubku kulového tělesa, jehož tíhový účinek g[z] ve vzdálenosti 0m od průmětu středu tělesa na povrch je 5,2 *10^-6 m/s^2, jestliže je známo, že diferenční hustota koule s = 400 kg/m^3 a poloměr R = 180 m. Úloha 1.6: Kolikrát se zmenší tíhový účinek g[z] v místě nad středem hmotné koule, zvětší-li se hloubka hmotné koule dvakrát? Cvičení 1, verze 9 Vyjděte ze vztahů: kde Úloha 1.1: Vypočti poloměr kulového tělesa, jehož tíhový účinek g[z] ve vzdálenosti 1000m od průmětu středu tělesa na povrch je 8,2 *10^-7 m/s^2, jestliže je známo, že hloubka středu koule h=400m a diferenční hustota s = 500 kg/m^3. Úloha 1.2: Kolikrát se zvětší tíhový účinek g[z], zvětší-li se poloměr hmotné koule dvakrát? Úloha 1.3: Vypočti diferenční hustotu kulového tělesa, jehož tíhový účinek g[z] ve vzdálenosti 1000m od průmětu středu tělesa na povrch je 8,2 *10^-7 m/s^2, jestliže je známo, že hloubka středu koule h=400m a poloměr R = 300 m. Úloha 1.4: Kolikrát se zvětší tíhový účinek g[z], zvětší-li se diferenční hustota hmotné koule dvakrát? Úloha 1.5: Vypočti hloubku kulového tělesa, jehož tíhový účinek g[z] ve vzdálenosti 0m od průmětu středu tělesa na povrch je 8,2 *10^-6 m/s^2, jestliže je známo, že diferenční hustota koule s = 400 kg/m^3 a poloměr R = 180 m. Úloha 1.6: Kolikrát se zmenší tíhový účinek g[z] v místě nad středem hmotné koule, zvětší-li se hloubka hmotné koule dvakrát? Cvičení 1, verze 10 Vyjděte ze vztahů: kde Úloha 1.1: Vypočti poloměr kulového tělesa, jehož tíhový účinek g[z] ve vzdálenosti 1000m od průmětu středu tělesa na povrch je 9,2 *10^-7 m/s^2, jestliže je známo, že hloubka středu koule h=400m a diferenční hustota s = 500 kg/m^3. Úloha 1.2: Kolikrát se zvětší tíhový účinek g[z], zvětší-li se poloměr hmotné koule dvakrát? Úloha 1.3: Vypočti diferenční hustotu kulového tělesa, jehož tíhový účinek g[z] ve vzdálenosti 1000m od průmětu středu tělesa na povrch je 9,2 *10^-7 m/s^2, jestliže je známo, že hloubka středu koule h=400m a poloměr R = 300 m. Úloha 1.4: Kolikrát se zvětší tíhový účinek g[z], zvětší-li se diferenční hustota hmotné koule dvakrát? Úloha 1.5: Vypočti hloubku kulového tělesa, jehož tíhový účinek g[z] ve vzdálenosti 0m od průmětu středu tělesa na povrch je 9,2 *10^-6 m/s^2, jestliže je známo, že diferenční hustota koule s = 400 kg/m^3 a poloměr R = 180 m. Úloha 1.6: Kolikrát se zmenší tíhový účinek g[z] v místě nad středem hmotné koule, zvětší-li se hloubka hmotné koule dvakrát? Cvičení 1, verze 11 Vyjděte ze vztahů: kde Úloha 1.1: Vypočti poloměr kulového tělesa, jehož tíhový účinek g[z] ve vzdálenosti 1500m od průmětu středu tělesa na povrch je 2,1 *10^-7 m/s^2, jestliže je známo, že hloubka středu koule h=500m a diferenční hustota s = 500 kg/m^3. Úloha 1.2: Kolikrát se zvětší tíhový účinek g[z], zvětší-li se poloměr hmotné koule dvakrát? Úloha 1.3: Vypočti diferenční hustotu kulového tělesa, jehož tíhový účinek g[z] ve vzdálenosti 1500m od průmětu středu tělesa na povrch je 2,1 *10^-7 m/s^2, jestliže je známo, že hloubka středu koule h=500m a poloměr R = 300 m. Úloha 1.4: Kolikrát se zvětší tíhový účinek g[z], zvětší-li se diferenční hustota hmotné koule dvakrát? Úloha 1.5: Vypočti hloubku kulového tělesa, jehož tíhový účinek g[z] ve vzdálenosti 0m od průmětu středu tělesa na povrch je 2,1 *10^-6 m/s^2, jestliže je známo, že diferenční hustota koule s = 500 kg/m^3 a poloměr R = 140 m. Úloha 1.6: Kolikrát se zmenší tíhový účinek g[z] v místě nad středem hmotné koule, zvětší-li se hloubka hmotné koule dvakrát? Cvičení 1, verze 12 Vyjděte ze vztahů: kde Úloha 1.1: Vypočti poloměr kulového tělesa, jehož tíhový účinek g[z] ve vzdálenosti 1500m od průmětu středu tělesa na povrch je 4,4 *10^-7 m/s^2, jestliže je známo, že hloubka středu koule h=500m a diferenční hustota s = 500 kg/m^3. Úloha 1.2: Kolikrát se zvětší tíhový účinek g[z], zvětší-li se poloměr hmotné koule dvakrát? Úloha 1.3: Vypočti diferenční hustotu kulového tělesa, jehož tíhový účinek g[z] ve vzdálenosti 1500m od průmětu středu tělesa na povrch je 4,4 *10^-7 m/s^2, jestliže je známo, že hloubka středu koule h=500m a poloměr R = 300 m. Úloha 1.4: Kolikrát se zvětší tíhový účinek g[z], zvětší-li se diferenční hustota hmotné koule dvakrát? Úloha 1.5: Vypočti hloubku kulového tělesa, jehož tíhový účinek g[z] ve vzdálenosti 0m od průmětu středu tělesa na povrch je 4,4 *10^-6 m/s^2, jestliže je známo, že diferenční hustota koule s = 500 kg/m^3 a poloměr R = 140 m. Úloha 1.6: Kolikrát se zmenší tíhový účinek g[z] v místě nad středem hmotné koule, zvětší-li se hloubka hmotné koule dvakrát? Cvičení 1, verze 13 Vyjděte ze vztahů: kde Úloha 1.1: Vypočti poloměr kulového tělesa, jehož tíhový účinek g[z] ve vzdálenosti 1500m od průmětu středu tělesa na povrch je 5,2 *10^-7 m/s^2, jestliže je známo, že hloubka středu koule h=500m a diferenční hustota s = 500 kg/m^3. Úloha 1.2: Kolikrát se zvětší tíhový účinek g[z], zvětší-li se poloměr hmotné koule dvakrát? Úloha 1.3: Vypočti diferenční hustotu kulového tělesa, jehož tíhový účinek g[z] ve vzdálenosti 1500m od průmětu středu tělesa na povrch je 5,2 *10^-7 m/s^2, jestliže je známo, že hloubka středu koule h=500m a poloměr R = 300 m. Úloha 1.4: Kolikrát se zvětší tíhový účinek g[z], zvětší-li se diferenční hustota hmotné koule dvakrát? Úloha 1.5: Vypočti hloubku kulového tělesa, jehož tíhový účinek g[z] ve vzdálenosti 0m od průmětu středu tělesa na povrch je 5,2 *10^-6 m/s^2, jestliže je známo, že diferenční hustota koule s = 500 kg/m^3 a poloměr R = 140 m. Úloha 1.6: Kolikrát se zmenší tíhový účinek g[z] v místě nad středem hmotné koule, zvětší-li se hloubka hmotné koule dvakrát? Cvičení 1, verze 14 Vyjděte ze vztahů: kde Úloha 1.1: Vypočti poloměr kulového tělesa, jehož tíhový účinek g[z] ve vzdálenosti 1500m od průmětu středu tělesa na povrch je 8,2 *10^-7 m/s^2, jestliže je známo, že hloubka středu koule h=500m a diferenční hustota s = 500 kg/m^3. Úloha 1.2: Kolikrát se zvětší tíhový účinek g[z], zvětší-li se poloměr hmotné koule dvakrát? Úloha 1.3: Vypočti diferenční hustotu kulového tělesa, jehož tíhový účinek g[z] ve vzdálenosti 1500m od průmětu středu tělesa na povrch je 8,2 *10^-7 m/s^2, jestliže je známo, že hloubka středu koule h=500m a poloměr R = 300 m. Úloha 1.4: Kolikrát se zvětší tíhový účinek g[z], zvětší-li se diferenční hustota hmotné koule dvakrát? Úloha 1.5: Vypočti hloubku kulového tělesa, jehož tíhový účinek g[z] ve vzdálenosti 0m od průmětu středu tělesa na povrch je 8,2 *10^-6 m/s^2, jestliže je známo, že diferenční hustota koule s = 500 kg/m^3 a poloměr R = 140 m. Úloha 1.6: Kolikrát se zmenší tíhový účinek g[z] v místě nad středem hmotné koule, zvětší-li se hloubka hmotné koule dvakrát? Cvičení 1, verze 15 Vyjděte ze vztahů: kde Úloha 1.1: Vypočti poloměr kulového tělesa, jehož tíhový účinek g[z] ve vzdálenosti 1500m od průmětu středu tělesa na povrch je 9,2 *10^-7 m/s^2, jestliže je známo, že hloubka středu koule h=500m a diferenční hustota s = 500 kg/m^3. Úloha 1.2: Kolikrát se zvětší tíhový účinek g[z], zvětší-li se poloměr hmotné koule dvakrát? Úloha 1.3: Vypočti diferenční hustotu kulového tělesa, jehož tíhový účinek g[z] ve vzdálenosti 1500m od průmětu středu tělesa na povrch je 9,2 *10^-7 m/s^2, jestliže je známo, že hloubka středu koule h=500m a poloměr R = 300 m. Úloha 1.4: Kolikrát se zvětší tíhový účinek g[z], zvětší-li se diferenční hustota hmotné koule dvakrát? Úloha 1.5: Vypočti hloubku kulového tělesa, jehož tíhový účinek g[z] ve vzdálenosti 0m od průmětu středu tělesa na povrch je 9,2 *10^-6 m/s^2, jestliže je známo, že diferenční hustota koule s = 500 kg/m^3 a poloměr R = 140 m. Úloha 1.6: Kolikrát se zmenší tíhový účinek g[z] v místě nad středem hmotné koule, zvětší-li se hloubka hmotné koule dvakrát? Cvičení 1, verze 16 Vyjděte ze vztahů: kde Úloha 1.1: Vypočti poloměr kulového tělesa, jehož tíhový účinek g[z] ve vzdálenosti 1500m od průmětu středu tělesa na povrch je 2,1 *10^-7 m/s^2, jestliže je známo, že hloubka středu koule h=400m a diferenční hustota s = 500 kg/m^3. Úloha 1.2: Kolikrát se zvětší tíhový účinek g[z], zvětší-li se poloměr hmotné koule dvakrát? Úloha 1.3: Vypočti diferenční hustotu kulového tělesa, jehož tíhový účinek g[z] ve vzdálenosti 1500m od průmětu středu tělesa na povrch je 2,1 *10^-7 m/s^2, jestliže je známo, že hloubka středu koule h=400m a poloměr R = 300 m. Úloha 1.4: Kolikrát se zvětší tíhový účinek g[z], zvětší-li se diferenční hustota hmotné koule dvakrát? Úloha 1.5: Vypočti hloubku kulového tělesa, jehož tíhový účinek g[z] ve vzdálenosti 0m od průmětu středu tělesa na povrch je 2,1 *10^-6 m/s^2, jestliže je známo, že diferenční hustota koule s = 400 kg/m^3 a poloměr R = 140 m. Úloha 1.6: Kolikrát se zmenší tíhový účinek g[z] v místě nad středem hmotné koule, zvětší-li se hloubka hmotné koule dvakrát? Cvičení 1, verze 17 Vyjděte ze vztahů: kde Úloha 1.1: Vypočti poloměr kulového tělesa, jehož tíhový účinek g[z] ve vzdálenosti 1500m od průmětu středu tělesa na povrch je 4,4 *10^-7 m/s^2, jestliže je známo, že hloubka středu koule h=400m a diferenční hustota s = 500 kg/m^3. Úloha 1.2: Kolikrát se zvětší tíhový účinek g[z], zvětší-li se poloměr hmotné koule dvakrát? Úloha 1.3: Vypočti diferenční hustotu kulového tělesa, jehož tíhový účinek g[z] ve vzdálenosti 1500m od průmětu středu tělesa na povrch je 4,4 *10^-7 m/s^2, jestliže je známo, že hloubka středu koule h=400m a poloměr R = 300 m. Úloha 1.4: Kolikrát se zvětší tíhový účinek g[z], zvětší-li se diferenční hustota hmotné koule dvakrát? Úloha 1.5: Vypočti hloubku kulového tělesa, jehož tíhový účinek g[z] ve vzdálenosti 0m od průmětu středu tělesa na povrch je 4,4 *10^-6 m/s^2, jestliže je známo, že diferenční hustota koule s = 400 kg/m^3 a poloměr R = 140 m. Úloha 1.6: Kolikrát se zmenší tíhový účinek g[z] v místě nad středem hmotné koule, zvětší-li se hloubka hmotné koule dvakrát? Cvičení 1, verze 18 Vyjděte ze vztahů: kde Úloha 1.1: Vypočti poloměr kulového tělesa, jehož tíhový účinek g[z] ve vzdálenosti 1500m od průmětu středu tělesa na povrch je 5,2 *10^-7 m/s^2, jestliže je známo, že hloubka středu koule h=400m a diferenční hustota s = 500 kg/m^3. Úloha 1.2: Kolikrát se zvětší tíhový účinek g[z], zvětší-li se poloměr hmotné koule dvakrát? Úloha 1.3: Vypočti diferenční hustotu kulového tělesa, jehož tíhový účinek g[z] ve vzdálenosti 1500m od průmětu středu tělesa na povrch je 5,2 *10^-7 m/s^2, jestliže je známo, že hloubka středu koule h=400m a poloměr R = 300 m. Úloha 1.4: Kolikrát se zvětší tíhový účinek g[z], zvětší-li se diferenční hustota hmotné koule dvakrát? Úloha 1.5: Vypočti hloubku kulového tělesa, jehož tíhový účinek g[z] ve vzdálenosti 0m od průmětu středu tělesa na povrch je 5,2 *10^-6 m/s^2, jestliže je známo, že diferenční hustota koule s = 400 kg/m^3 a poloměr R = 140 m. Úloha 1.6: Kolikrát se zmenší tíhový účinek g[z] v místě nad středem hmotné koule, zvětší-li se hloubka hmotné koule dvakrát? Cvičení 1, verze 19 Vyjděte ze vztahů: kde Úloha 1.1: Vypočti poloměr kulového tělesa, jehož tíhový účinek g[z] ve vzdálenosti 1500m od průmětu středu tělesa na povrch je 8,2 *10^-7 m/s^2, jestliže je známo, že hloubka středu koule h=400m a diferenční hustota s = 500 kg/m^3. Úloha 1.2: Kolikrát se zvětší tíhový účinek g[z], zvětší-li se poloměr hmotné koule dvakrát? Úloha 1.3: Vypočti diferenční hustotu kulového tělesa, jehož tíhový účinek g[z] ve vzdálenosti 1500m od průmětu středu tělesa na povrch je 8,2 *10^-7 m/s^2, jestliže je známo, že hloubka středu koule h=400m a poloměr R = 300 m. Úloha 1.4: Kolikrát se zvětší tíhový účinek g[z], zvětší-li se diferenční hustota hmotné koule dvakrát? Úloha 1.5: Vypočti hloubku kulového tělesa, jehož tíhový účinek g[z] ve vzdálenosti 0m od průmětu středu tělesa na povrch je 8,2 *10^-6 m/s^2, jestliže je známo, že diferenční hustota koule s = 400 kg/m^3 a poloměr R = 140 m. Úloha 1.6: Kolikrát se zmenší tíhový účinek g[z] v místě nad středem hmotné koule, zvětší-li se hloubka hmotné koule dvakrát? Cvičení 1, verze 20 Vyjděte ze vztahů: kde Úloha 1.1: Vypočti poloměr kulového tělesa, jehož tíhový účinek g[z] ve vzdálenosti 1500m od průmětu středu tělesa na povrch je 9,2 *10^-7 m/s^2, jestliže je známo, že hloubka středu koule h=400m a diferenční hustota s = 500 kg/m^3. Úloha 1.2: Kolikrát se zvětší tíhový účinek g[z], zvětší-li se poloměr hmotné koule dvakrát? Úloha 1.3: Vypočti diferenční hustotu kulového tělesa, jehož tíhový účinek g[z] ve vzdálenosti 1500m od průmětu středu tělesa na povrch je 9,2 *10^-7 m/s^2, jestliže je známo, že hloubka středu koule h=400m a poloměr R = 300 m. Úloha 1.4: Kolikrát se zvětší tíhový účinek g[z], zvětší-li se diferenční hustota hmotné koule dvakrát? Úloha 1.5: Vypočti hloubku kulového tělesa, jehož tíhový účinek g[z] ve vzdálenosti 0m od průmětu středu tělesa na povrch je 9,2 *10^-6 m/s^2, jestliže je známo, že diferenční hustota koule s = 400 kg/m^3 a poloměr R = 140 m. Úloha 1.6: Kolikrát se zmenší tíhový účinek g[z] v místě nad středem hmotné koule, zvětší-li se hloubka hmotné koule dvakrát? Cvičení 2, verze 1 Vyjděte ze vztahů: Úloha 2.1: Urči hloubku tenké svislé desky, jejíž magnetický účinek DT je znázorněn na daném grafu (na svislé ose je DT[nT], na vodorovné ose vzdálenost na profilu x[m]). Hodnota inklinace In je 50°. Úloha 2.2: Vypočti mocnost tenké svislé desky, která způsobuje na vodorovném profilu magnetickou anomálií, jejíž hodnota ve vzdálenosti x=-10m je DT=4,4938nT, jestliže je známo, že hloubka horního okraje desky je 3m, její suseptibilita je 0,006 jednotek SI, inklinace normálního magnetického pole In=48° a indukce normálního magnetického pole T[0]=50000nT. Úloha 2.3: Kolikrát se zvětší hodnota magnetické anomálie DT, zvětší-li se mocnost tenké svislé desky, která tuto anomálii způsobuje, třikrát? Úloha 2.4: Vypočti susceptibilitu materiálu tenké svislé desky, která způsobuje na vodorovném profilu magnetickou anomálií, jejíž hodnota ve vzdálenosti x=-10m je DT=3,7448nT, jestliže je známo, že hloubka horního okraje desky je 3m, její mocnost 2b=1m, inklinace normálního magnetického pole In=48° a indukce normálního magnetického pole T[0]=50000nT. Úloha 2.5: Kolikrát se zvětší hodnota magnetické anomálie DT, zvětší-li se susceptibilita tenké svislé desky, která tuto anomálii způsobuje, třikrát? Úloha 2.6: Vypočti hloubku horního okraje tenké svislé desky, která způsobuje na vodorovném profilu magnetickou anomálií, jejíž hodnota ve vzdálenosti x=-10m je DT=3,8258nT, jestliže je známo, že mocnost desky je 2b=1m, její suseptibilita je 0,005 jednotek SI, inklinace normálního magnetického pole In=45° a indukce normálního magnetického pole T[0]=50000nT. Úloha 2.7: Kolikrát se zmenší hodnota magnetické anomálie DT v místě x=-10m, je-li hodnota inklinace normálního magnetického pole In=45° a zvětší-li se hloubka horního okraje tenké svislé desky, která tuto anomálii způsobuje, z hodnoty 1.5m na dvojnásobek? Cvičení 2, verze 2 Vyjděte ze vztahů: Úloha 2.1: Urči hloubku tenké svislé desky, jejíž magnetický účinek DT je znázorněn na daném grafu (na svislé ose je DT[nT], na vodorovné ose vzdálenost na profilu x[m]). Hodnota inklinace In je 50°. Úloha 2.2: Vypočti mocnost tenké svislé desky, která způsobuje na vodorovném profilu magnetickou anomálií, jejíž hodnota ve vzdálenosti x=-10m je DT=8,9876nT, jestliže je známo, že hloubka horního okraje desky je 3m, její suseptibilita je 0,006 jednotek SI, inklinace normálního magnetického pole In=48° a indukce normálního magnetického pole T[0]=50000nT. Úloha 2.3: Kolikrát se zvětší hodnota magnetické anomálie DT, zvětší-li se mocnost tenké svislé desky, která tuto anomálii způsobuje, třikrát? Úloha 2.4: Vypočti susceptibilitu materiálu tenké svislé desky, která způsobuje na vodorovném profilu magnetickou anomálií, jejíž hodnota ve vzdálenosti x=-10m je DT=7,4896nT, jestliže je známo, že hloubka horního okraje desky je 3m, její mocnost 2b=2m, inklinace normálního magnetického pole In=48° a indukce normálního magnetického pole T[0]=50000nT. Úloha 2.5: Kolikrát se zvětší hodnota magnetické anomálie DT, zvětší-li se susceptibilita tenké svislé desky, která tuto anomálii způsobuje, třikrát? Úloha 2.6: Vypočti hloubku horního okraje tenké svislé desky, která způsobuje na vodorovném profilu magnetickou anomálií, jejíž hodnota ve vzdálenosti x=-10m je DT=7,6517nT, jestliže je známo, že mocnost desky je 2b=2m, její suseptibilita je 0,005 jednotek SI, inklinace normálního magnetického pole In=45° a indukce normálního magnetického pole T[0]=50000nT. Úloha 2.7: Kolikrát se zmenší hodnota magnetické anomálie DT v místě x=-10m, je-li hodnota inklinace normálního magnetického pole In=45° a zvětší-li se hloubka horního okraje tenké svislé desky, která tuto anomálii způsobuje, z hodnoty 1.5m na dvojnásobek? Cvičení 2, verze 3 Vyjděte ze vztahů: Úloha 2.1: Urči hloubku tenké svislé desky, jejíž magnetický účinek DT je znázorněn na daném grafu (na svislé ose je DT[nT], na vodorovné ose vzdálenost na profilu x[m]). Hodnota inklinace In je 50°. Úloha 2.2: Vypočti mocnost tenké svislé desky, která způsobuje na vodorovném profilu magnetickou anomálií, jejíž hodnota ve vzdálenosti x=-10m je DT=9,3237nT, jestliže je známo, že hloubka horního okraje desky je 2m, její suseptibilita je 0,006 jednotek SI, inklinace normálního magnetického pole In=48° a indukce normálního magnetického pole T[0]=50000nT. Úloha 2.3: Kolikrát se zvětší hodnota magnetické anomálie DT, zvětší-li se mocnost tenké svislé desky, která tuto anomálii způsobuje, třikrát? Úloha 2.4: Vypočti susceptibilitu materiálu tenké svislé desky, která způsobuje na vodorovném profilu magnetickou anomálií, jejíž hodnota ve vzdálenosti x=-10m je DT=7,7697nT, jestliže je známo, že hloubka horního okraje desky je 2m, její mocnost 2b=2m, inklinace normálního magnetického pole In=48° a indukce normálního magnetického pole T[0]=50000nT. Úloha 2.5: Kolikrát se zvětší hodnota magnetické anomálie DT, zvětší-li se susceptibilita tenké svislé desky, která tuto anomálii způsobuje, třikrát? Úloha 2.6: Vypočti hloubku horního okraje tenké svislé desky, která způsobuje na vodorovném profilu magnetickou anomálií, jejíž hodnota ve vzdálenosti x=-10m je DT=6,860nT, jestliže je známo, že mocnost desky je 2b=2m, její suseptibilita je 0,005 jednotek SI, inklinace normálního magnetického pole In=45° a indukce normálního magnetického pole T[0]=50000nT. Úloha 2.7: Kolikrát se zmenší hodnota magnetické anomálie DT v místě x=-10m, je-li hodnota inklinace normálního magnetického pole In=45° a zvětší-li se hloubka horního okraje tenké svislé desky, která tuto anomálii způsobuje, z hodnoty 1.5m na dvojnásobek? Cvičení 2, verze 4 Vyjděte ze vztahů: Úloha 2.1: Urči hloubku tenké svislé desky, jejíž magnetický účinek DT je znázorněn na daném grafu (na svislé ose je DT[nT], na vodorovné ose vzdálenost na profilu x[m]). Hodnota inklinace In je 50°. Úloha 2.2: Vypočti mocnost tenké svislé desky, která způsobuje na vodorovném profilu magnetickou anomálií, jejíž hodnota ve vzdálenosti x=-10m je DT=4,6618nT, jestliže je známo, že hloubka horního okraje desky je 2m, její suseptibilita je 0,006 jednotek SI, inklinace normálního magnetického pole In=48° a indukce normálního magnetického pole T[0]=50000nT. Úloha 2.3: Kolikrát se zvětší hodnota magnetické anomálie DT, zvětší-li se mocnost tenké svislé desky, která tuto anomálii způsobuje, třikrát? Úloha 2.4: Vypočti susceptibilitu materiálu tenké svislé desky, která způsobuje na vodorovném profilu magnetickou anomálií, jejíž hodnota ve vzdálenosti x=-10m je DT=3,8849nT, jestliže je známo, že hloubka horního okraje desky je 2m, její mocnost 2b=1m, inklinace normálního magnetického pole In=48° a indukce normálního magnetického pole T[0]=50000nT. Úloha 2.5: Kolikrát se zvětší hodnota magnetické anomálie DT, zvětší-li se susceptibilita tenké svislé desky, která tuto anomálii způsobuje, třikrát? Úloha 2.6: Vypočti hloubku horního okraje tenké svislé desky, která způsobuje na vodorovném profilu magnetickou anomálií, jejíž hodnota ve vzdálenosti x=-10m je DT=3,4301nT, jestliže je známo, že mocnost desky je 2b=1m, její suseptibilita je 0,005 jednotek SI, inklinace normálního magnetického pole In=45° a indukce normálního magnetického pole T[0]=50000nT. Úloha 2.7: Kolikrát se zmenší hodnota magnetické anomálie DT v místě x=-10m, je-li hodnota inklinace normálního magnetického pole In=45° a zvětší-li se hloubka horního okraje tenké svislé desky, která tuto anomálii způsobuje, z hodnoty 1.5m na dvojnásobek? Cvičení 2, verze 5 Vyjděte ze vztahů: Úloha 2.1: Urči hloubku tenké svislé desky, jejíž magnetický účinek DT je znázorněn na daném grafu (na svislé ose je DT[nT], na vodorovné ose vzdálenost na profilu x[m]). Hodnota inklinace In je 50°. Úloha 2.2: Vypočti mocnost tenké svislé desky, která způsobuje na vodorovném profilu magnetickou anomálií, jejíž hodnota ve vzdálenosti x=-10m je DT=4,4938nT, jestliže je známo, že hloubka horního okraje desky je 2m, její suseptibilita je 0,006 jednotek SI, inklinace normálního magnetického pole In=48° a indukce normálního magnetického pole T[0]=50000nT. Úloha 2.3: Kolikrát se zvětší hodnota magnetické anomálie DT, zvětší-li se mocnost tenké svislé desky, která tuto anomálii způsobuje, třikrát? Úloha 2.4: Vypočti susceptibilitu materiálu tenké svislé desky, která způsobuje na vodorovném profilu magnetickou anomálií, jejíž hodnota ve vzdálenosti x=-10m je DT=3,8222nT, jestliže je známo, že hloubka horního okraje desky je 2,5m, její mocnost 2b=1m, inklinace normálního magnetického pole In=48° a indukce normálního magnetického pole T[0]=50000nT. Úloha 2.5: Kolikrát se zvětší hodnota magnetické anomálie DT, zvětší-li se susceptibilita tenké svislé desky, která tuto anomálii způsobuje, třikrát? Úloha 2.6: Vypočti hloubku horního okraje tenké svislé desky, která způsobuje na vodorovném profilu magnetickou anomálií, jejíž hodnota ve vzdálenosti x=-10m je DT=3,1831nT, jestliže je známo, že mocnost desky je 2b=1m, její suseptibilita je 0,005 jednotek SI, inklinace normálního magnetického pole In=45° a indukce normálního magnetického pole T[0]=50000nT. Úloha 2.7: Kolikrát se zmenší hodnota magnetické anomálie DT v místě x=-10m, je-li hodnota inklinace normálního magnetického pole In=45° a zvětší-li se hloubka horního okraje tenké svislé desky, která tuto anomálii způsobuje, z hodnoty 1.5m na dvojnásobek? Cvičení 2, verze 6 Vyjděte ze vztahů: Úloha 2.1: Urči hloubku tenké svislé desky, jejíž magnetický účinek DT je znázorněn na daném grafu (na svislé ose je DT[nT], na vodorovné ose vzdálenost na profilu x[m]). Hodnota inklinace In je 50°. Úloha 2.2: Vypočti mocnost tenké svislé desky, která způsobuje na vodorovném profilu magnetickou anomálií, jejíž hodnota ve vzdálenosti x=-5m je DT=7,8322nT, jestliže je známo, že hloubka horního okraje desky je 3m, její suseptibilita je 0,006 jednotek SI, inklinace normálního magnetického pole In=52° a indukce normálního magnetického pole T[0]=50000nT. Úloha 2.3: Kolikrát se zvětší hodnota magnetické anomálie DT, zvětší-li se mocnost tenké svislé desky, která tuto anomálii způsobuje, třikrát? Úloha 2.4: Vypočti susceptibilitu materiálu tenké svislé desky, která způsobuje na vodorovném profilu magnetickou anomálií, jejíž hodnota ve vzdálenosti x=-5m je DT=11,7123nT, jestliže je známo, že hloubka horního okraje desky je 2m, její mocnost 2b=1m, inklinace normálního magnetického pole In=52° a indukce normálního magnetického pole T[0]=50000nT. Úloha 2.5: Kolikrát se zvětší hodnota magnetické anomálie DT, zvětší-li se susceptibilita tenké svislé desky, která tuto anomálii způsobuje, třikrát? Úloha 2.6: Vypočti hloubku horního okraje tenké svislé desky, která způsobuje na vodorovném profilu magnetickou anomálií, jejíž hodnota ve vzdálenosti x=-5m je DT=3,9789nT, jestliže je známo, že mocnost desky je 2b=1m, její suseptibilita je 0,005 jednotek SI, inklinace normálního magnetického pole In=45° a indukce normálního magnetického pole T[0]=50000nT. Úloha 2.7: Kolikrát se zmenší hodnota magnetické anomálie DT v místě x=-5m, je-li hodnota inklinace normálního magnetického pole In=45° a zvětší-li se hloubka horního okraje tenké svislé desky, která tuto anomálii způsobuje, z hodnoty 2m na dvojnásobek? Cvičení 2, verze 7 Vyjděte ze vztahů: Úloha 2.1: Urči hloubku tenké svislé desky, jejíž magnetický účinek DT je znázorněn na daném grafu (na svislé ose je DT[nT], na vodorovné ose vzdálenost na profilu x[m]). Hodnota inklinace In je 50°. Úloha 2.2: Vypočti mocnost tenké svislé desky, která způsobuje na vodorovném profilu magnetickou anomálií, jejíž hodnota ve vzdálenosti x=-5m je DT=8,7842nT, jestliže je známo, že hloubka horního okraje desky je 2m, její suseptibilita je 0,006 jednotek SI, inklinace normálního magnetického pole In=52° a indukce normálního magnetického pole T[0]=50000nT. Úloha 2.3: Kolikrát se zvětší hodnota magnetické anomálie DT, zvětší-li se mocnost tenké svislé desky, která tuto anomálii způsobuje, třikrát? Úloha 2.4: Vypočti susceptibilitu materiálu tenké svislé desky, která způsobuje na vodorovném profilu magnetickou anomálií, jejíž hodnota ve vzdálenosti x=-5m je DT=11,7123nT, jestliže je známo, že hloubka horního okraje desky je 2m, její mocnost 2b=1m, inklinace normálního magnetického pole In=52° a indukce normálního magnetického pole T[0]=50000nT. Úloha 2.5: Kolikrát se zvětší hodnota magnetické anomálie DT, zvětší-li se susceptibilita tenké svislé desky, která tuto anomálii způsobuje, třikrát? Úloha 2.6: Vypočti hloubku horního okraje tenké svislé desky, která způsobuje na vodorovném profilu magnetickou anomálií, jejíž hodnota ve vzdálenosti x=-5m je DT=7,9577nT, jestliže je známo, že mocnost desky je 2b=2m, její suseptibilita je 0,005 jednotek SI, inklinace normálního magnetického pole In=45° a indukce normálního magnetického pole T[0]=50000nT. Úloha 2.7: Kolikrát se zmenší hodnota magnetické anomálie DT v místě x=-5m, je-li hodnota inklinace normálního magnetického pole In=45° a zvětší-li se hloubka horního okraje tenké svislé desky, která tuto anomálii způsobuje, z hodnoty 2m na dvojnásobek? Cvičení 2, verze 8 Vyjděte ze vztahů: Úloha 2.1: Urči hloubku tenké svislé desky, jejíž magnetický účinek DT je znázorněn na daném grafu (na svislé ose je DT[nT], na vodorovné ose vzdálenost na profilu x[m]). Hodnota inklinace In je 50°. Úloha 2.2: Vypočti mocnost tenké svislé desky, která způsobuje na vodorovném profilu magnetickou anomálií, jejíž hodnota ve vzdálenosti x=-5m je DT=11,7483nT, jestliže je známo, že hloubka horního okraje desky je 3m, její suseptibilita je 0,006 jednotek SI, inklinace normálního magnetického pole In=52° a indukce normálního magnetického pole T[0]=50000nT. Úloha 2.3: Kolikrát se zvětší hodnota magnetické anomálie DT, zvětší-li se mocnost tenké svislé desky, která tuto anomálii způsobuje, třikrát? Úloha 2.4: Vypočti susceptibilitu materiálu tenké svislé desky, která způsobuje na vodorovném profilu magnetickou anomálií, jejíž hodnota ve vzdálenosti x=-5m je DT=17,5685nT, jestliže je známo, že hloubka horního okraje desky je 2m, její mocnost 2b=1,5m, inklinace normálního magnetického pole In=52° a indukce normálního magnetického pole T[0]=50000nT. Úloha 2.5: Kolikrát se zvětší hodnota magnetické anomálie DT, zvětší-li se susceptibilita tenké svislé desky, která tuto anomálii způsobuje, třikrát? Úloha 2.6: Vypočti hloubku horního okraje tenké svislé desky, která způsobuje na vodorovném profilu magnetickou anomálií, jejíž hodnota ve vzdálenosti x=-5m je DT=5,8513nT, jestliže je známo, že mocnost desky je 2b=1m, její suseptibilita je 0,005 jednotek SI, inklinace normálního magnetického pole In=45° a indukce normálního magnetického pole T[0]=50000nT. Úloha 2.7: Kolikrát se zmenší hodnota magnetické anomálie DT v místě x=-5m, je-li hodnota inklinace normálního magnetického pole In=45° a zvětší-li se hloubka horního okraje tenké svislé desky, která tuto anomálii způsobuje, z hodnoty 2m na dvojnásobek? Cvičení 2, verze 9 Vyjděte ze vztahů: Úloha 2.1: Urči hloubku tenké svislé desky, jejíž magnetický účinek DT je znázorněn na daném grafu (na svislé ose je DT[nT], na vodorovné ose vzdálenost na profilu x[m]). Hodnota inklinace In je 50°. Úloha 2.2: Vypočti mocnost tenké svislé desky, která způsobuje na vodorovném profilu magnetickou anomálií, jejíž hodnota ve vzdálenosti x=-5m je DT=10,7464nT, jestliže je známo, že hloubka horního okraje desky je 3m, její suseptibilita je 0,006 jednotek SI, inklinace normálního magnetického pole In=46° a indukce normálního magnetického pole T[0]=50000nT. Úloha 2.3: Kolikrát se zvětší hodnota magnetické anomálie DT, zvětší-li se mocnost tenké svislé desky, která tuto anomálii způsobuje, třikrát? Úloha 2.4: Vypočti susceptibilitu materiálu tenké svislé desky, která způsobuje na vodorovném profilu magnetickou anomálií, jejíž hodnota ve vzdálenosti x=-5m je DT=11,1227nT, jestliže je známo, že hloubka horního okraje desky je 2m, její mocnost 2b=1m, inklinace normálního magnetického pole In=46° a indukce normálního magnetického pole T[0]=50000nT. Úloha 2.5: Kolikrát se zvětší hodnota magnetické anomálie DT, zvětší-li se susceptibilita tenké svislé desky, která tuto anomálii způsobuje, třikrát? Úloha 2.6: Vypočti hloubku horního okraje tenké svislé desky, která způsobuje na vodorovném profilu magnetickou anomálií, jejíž hodnota ve vzdálenosti x=-5m je DT=7,0215nT, jestliže je známo, že mocnost desky je 2b=1m, její suseptibilita je 0,006 jednotek SI, inklinace normálního magnetického pole In=45° a indukce normálního magnetického pole T[0]=50000nT. Úloha 2.7: Kolikrát se zmenší hodnota magnetické anomálie DT v místě x=-5m, je-li hodnota inklinace normálního magnetického pole In=45° a zvětší-li se hloubka horního okraje tenké svislé desky, která tuto anomálii způsobuje, z hodnoty 2m na dvojnásobek? Cvičení 2, verze 10 Vyjděte ze vztahů: Úloha 2.1: Urči hloubku tenké svislé desky, jejíž magnetický účinek DT je znázorněn na daném grafu (na svislé ose je DT[nT], na vodorovné ose vzdálenost na profilu x[m]). Hodnota inklinace In je 50°. Úloha 2.2: Vypočti mocnost tenké svislé desky, která způsobuje na vodorovném profilu magnetickou anomálií, jejíž hodnota ve vzdálenosti x=-5m je DT=7,1643nT, jestliže je známo, že hloubka horního okraje desky je 3m, její suseptibilita je 0,006 jednotek SI, inklinace normálního magnetického pole In=46° a indukce normálního magnetického pole T[0]=50000nT. Úloha 2.3: Kolikrát se zvětší hodnota magnetické anomálie DT, zvětší-li se mocnost tenké svislé desky, která tuto anomálii způsobuje, třikrát? Úloha 2.4: Vypočti susceptibilitu materiálu tenké svislé desky, která způsobuje na vodorovném profilu magnetickou anomálií, jejíž hodnota ve vzdálenosti x=-5m je DT=5,1787nT, jestliže je známo, že hloubka horního okraje desky je 2,5m, její mocnost 2b=0,5m, inklinace normálního magnetického pole In=46° a indukce normálního magnetického pole T[0]=50000nT. Úloha 2.5: Kolikrát se zvětší hodnota magnetické anomálie DT, zvětší-li se susceptibilita tenké svislé desky, která tuto anomálii způsobuje, třikrát? Úloha 2.6: Vypočti hloubku horního okraje tenké svislé desky, která způsobuje na vodorovném profilu magnetickou anomálií, jejíž hodnota ve vzdálenosti x=-5m je DT=8,2322nT, jestliže je známo, že mocnost desky je 2b=1m, její suseptibilita je 0,006 jednotek SI, inklinace normálního magnetického pole In=45° a indukce normálního magnetického pole T[0]=50000nT. Úloha 2.7: Kolikrát se zmenší hodnota magnetické anomálie DT v místě x=-5m, je-li hodnota inklinace normálního magnetického pole In=45° a zvětší-li se hloubka horního okraje tenké svislé desky, která tuto anomálii způsobuje, z hodnoty 2m na dvojnásobek? Cvičení 3, verze 1 Využijte vztahy: Úloha 3.1: Urči úhel, pod kterým se signál bude lámat do druhé vrstvy, jestliže na rozhraní mezi 1. a 2. vrstvou dopadl pod úhlem 20°, rychlost v[0] v 1.vrstvě je 800ms^-1 a rychlost v[1] ve 2. vrstvě je 2000ms^-1. Úloha 3.2: Urči kritický úhel, pod kterým dopadá lomená vlna na rozhraní, jestliže rychlost v[0] v 1.vrstvě je 800ms^-1 a rychlost v[1] ve 2. vrstvě je 2000ms^-1. Úloha 3.3: Urči z hodochrony přímé vlny její rychlost (čas je v milisekundách, vzdálenost v metrech). Úloha 3.4: Urči z hodochrony lomené vlny její rychlost (čas je v milisekundách, vzdálenost v metrech). Úloha 3.5: Urči nejmenší vzdálenost od bodu odpalu, ve které může být zaznamenána lomená vlna, jestliže rozhraní mezi 1. a 2. vrstvou se nachází v hloubce 10m, rychlost v[0] v 1.vrstvě je 800ms^-1 a rychlost v[1] ve 2. vrstvě je 1700ms^-1. Cvičení 3, verze 2 Využijte vztahy: Úloha 3.1: Urči úhel, pod kterým se signál bude lámat do druhé vrstvy, jestliže na rozhraní mezi 1. a 2. vrstvou dopadl pod úhlem 20°, rychlost v[0] v 1.vrstvě je 900ms^-1 a rychlost v[1] ve 2. vrstvě je 2000ms^-1. Úloha 3.2: Urči kritický úhel, pod kterým dopadá lomená vlna na rozhraní, jestliže rychlost v[0] v 1.vrstvě je 900ms^-1 a rychlost v[1] ve 2. vrstvě je 2000ms^-1. Úloha 3.3: Urči z hodochrony přímé vlny její rychlost (čas je v milisekundách, vzdálenost v metrech). Úloha 3.4: Urči z hodochrony lomené vlny její rychlost (čas je v milisekundách, vzdálenost v metrech). Úloha 3.5: Urči nejmenší vzdálenost od bodu odpalu, ve které může být zaznamenána lomená vlna, jestliže rozhraní mezi 1. a 2. vrstvou se nachází v hloubce 10m, rychlost v[0] v 1.vrstvě je 900ms^-1 a rychlost v[1] ve 2. vrstvě je 1700ms^-1. Cvičení 3, verze 3 Využijte vztahy: Úloha 3.1: Urči úhel, pod kterým se signál bude lámat do druhé vrstvy, jestliže na rozhraní mezi 1. a 2. vrstvou dopadl pod úhlem 20°, rychlost v[0] v 1.vrstvě je 700ms^-1 a rychlost v[1] ve 2. vrstvě je 2000ms^-1. Úloha 3.2: Urči kritický úhel, pod kterým dopadá lomená vlna na rozhraní, jestliže rychlost v[0] v 1.vrstvě je 700ms^-1 a rychlost v[1] ve 2. vrstvě je 2000ms^-1. Úloha 3.3: Urči z hodochrony přímé vlny její rychlost (čas je v milisekundách, vzdálenost v metrech). Úloha 3.4: Urči z hodochrony lomené vlny její rychlost (čas je v milisekundách, vzdálenost v metrech). Úloha 3.5: Urči nejmenší vzdálenost od bodu odpalu, ve které může být zaznamenána lomená vlna, jestliže rozhraní mezi 1. a 2. vrstvou se nachází v hloubce 10m, rychlost v[0] v 1.vrstvě je 850ms^-1 a rychlost v[1] ve 2. vrstvě je 1700ms^-1. Cvičení 3, verze 4 Využijte vztahy: Úloha 3.1: Urči úhel, pod kterým se signál bude lámat do druhé vrstvy, jestliže na rozhraní mezi 1. a 2. vrstvou dopadl pod úhlem 20°, rychlost v[0] v 1.vrstvě je 750ms^-1 a rychlost v[1] ve 2. vrstvě je 2000ms^-1. Úloha 3.2: Urči kritický úhel, pod kterým dopadá lomená vlna na rozhraní, jestliže rychlost v[0] v 1.vrstvě je 750ms^-1 a rychlost v[1] ve 2. vrstvě je 2000ms^-1. Úloha 3.3: Urči z hodochrony přímé vlny její rychlost (čas je v milisekundách, vzdálenost v metrech). Úloha 3.4: Urči z hodochrony lomené vlny její rychlost (čas je v milisekundách, vzdálenost v metrech). Úloha 3.5: Urči nejmenší vzdálenost od bodu odpalu, ve které může být zaznamenána lomená vlna, jestliže rozhraní mezi 1. a 2. vrstvou se nachází v hloubce 10m, rychlost v[0] v 1.vrstvě je 750ms^-1 a rychlost v[1] ve 2. vrstvě je 1700ms^-1. Cvičení 3 , verze 5 Využijte vztahy: Úloha 3.1: Urči úhel, pod kterým se signál bude lámat do druhé vrstvy, jestliže na rozhraní mezi 1. a 2. vrstvou dopadl pod úhlem 20°, rychlost v[0] v 1.vrstvě je 850ms^-1 a rychlost v[1] ve 2. vrstvě je 2000ms^-1. Úloha 3.2: Urči kritický úhel, pod kterým dopadá lomená vlna na rozhraní, jestliže rychlost v[0] v 1.vrstvě je 850ms^-1 a rychlost v[1] ve 2. vrstvě je 2000ms^-1. Úloha 3.3: Urči z hodochrony přímé vlny její rychlost (čas je v milisekundách, vzdálenost v metrech). Úloha 3.4: Urči z hodochrony lomené vlny její rychlost (čas je v milisekundách, vzdálenost v metrech). Úloha 3.5: Urči nejmenší vzdálenost od bodu odpalu, ve které může být zaznamenána lomená vlna, jestliže rozhraní mezi 1. a 2. vrstvou se nachází v hloubce 10m, rychlost v[0] v 1.vrstvě je 950ms^-1 a rychlost v[1] ve 2. vrstvě je 1700ms^-1. Cvičení 3, verze 6 Využijte vztahy: Úloha 3.1: Urči úhel, pod kterým se signál bude lámat do druhé vrstvy, jestliže na rozhraní mezi 1. a 2. vrstvou dopadl pod úhlem 20°, rychlost v[0] v 1.vrstvě je 800ms^-1 a rychlost v[1] ve 2. vrstvě je 1900ms^-1. Úloha 3.2: Urči kritický úhel, pod kterým dopadá lomená vlna na rozhraní, jestliže rychlost v[0] v 1.vrstvě je 800ms^-1 a rychlost v[1] ve 2. vrstvě je 1900ms^-1. Úloha 3.3: Urči z hodochrony přímé vlny její rychlost (čas je v milisekundách, vzdálenost v metrech). Úloha 3.4: Urči z hodochrony lomené vlny její rychlost (čas je v milisekundách, vzdálenost v metrech). Úloha 3.5: Urči nejmenší vzdálenost od bodu odpalu, ve které může být zaznamenána lomená vlna, jestliže rozhraní mezi 1. a 2. vrstvou se nachází v hloubce 10m, rychlost v[0] v 1.vrstvě je 900ms^-1 a rychlost v[1] ve 2. vrstvě je 1800ms^-1. Cvičení 3, verze 7 Využijte vztahy: Úloha 3.1: Urči úhel, pod kterým se signál bude lámat do druhé vrstvy, jestliže na rozhraní mezi 1. a 2. vrstvou dopadl pod úhlem 20°, rychlost v[0] v 1.vrstvě je 900ms^-1 a rychlost v[1] ve 2. vrstvě je 1900ms^-1. Úloha 3.2: Urči kritický úhel, pod kterým dopadá lomená vlna na rozhraní, jestliže rychlost v[0] v 1.vrstvě je 900ms^-1 a rychlost v[1] ve 2. vrstvě je 1900ms^-1. Úloha 3.3: Urči z hodochrony přímé vlny její rychlost (čas je v milisekundách, vzdálenost v metrech). Úloha 3.4: Urči z hodochrony lomené vlny její rychlost (čas je v milisekundách, vzdálenost v metrech). Úloha 3.5: Urči nejmenší vzdálenost od bodu odpalu, ve které může být zaznamenána lomená vlna, jestliže rozhraní mezi 1. a 2. vrstvou se nachází v hloubce 10m, rychlost v[0] v 1.vrstvě je 700ms^-1 a rychlost v[1] ve 2. vrstvě je 1800ms^-1. Cvičení 3, verze 8 Využijte vztahy: Úloha 3.1: Urči úhel, pod kterým se signál bude lámat do druhé vrstvy, jestliže na rozhraní mezi 1. a 2. vrstvou dopadl pod úhlem 20°, rychlost v[0] v 1.vrstvě je 700ms^-1 a rychlost v[1] ve 2. vrstvě je 1900ms^-1. Úloha 3.2: Urči kritický úhel, pod kterým dopadá lomená vlna na rozhraní, jestliže rychlost v[0] v 1.vrstvě je 700ms^-1 a rychlost v[1] ve 2. vrstvě je 1900ms^-1. Úloha 3.3: Urči z hodochrony přímé vlny její rychlost (čas je v milisekundách, vzdálenost v metrech). Úloha 3.4: Urči z hodochrony lomené vlny její rychlost (čas je v milisekundách, vzdálenost v metrech). Úloha 3.5: Urči nejmenší vzdálenost od bodu odpalu, ve které může být zaznamenána lomená vlna, jestliže rozhraní mezi 1. a 2. vrstvou se nachází v hloubce 10m, rychlost v[0] v 1.vrstvě je 750ms^-1 a rychlost v[1] ve 2. vrstvě je 1800ms^-1. Cvičení 3, verze 9 Využijte vztahy: Úloha 3.1: Urči úhel, pod kterým se signál bude lámat do druhé vrstvy, jestliže na rozhraní mezi 1. a 2. vrstvou dopadl pod úhlem 20°, rychlost v[0] v 1.vrstvě je 750ms^-1 a rychlost v[1] ve 2. vrstvě je 1900ms^-1. Úloha 3.2: Urči kritický úhel, pod kterým dopadá lomená vlna na rozhraní, jestliže rychlost v[0] v 1.vrstvě je 750ms^-1 a rychlost v[1] ve 2. vrstvě je 1900ms^-1. Úloha 3.3: Urči z hodochrony přímé vlny její rychlost (čas je v milisekundách, vzdálenost v metrech). Úloha 3.4: Urči z hodochrony lomené vlny její rychlost (čas je v milisekundách, vzdálenost v metrech). Úloha 3.5: Urči nejmenší vzdálenost od bodu odpalu, ve které může být zaznamenána lomená vlna, jestliže rozhraní mezi 1. a 2. vrstvou se nachází v hloubce 10m, rychlost v[0] v 1.vrstvě je 850ms^-1 a rychlost v[1] ve 2. vrstvě je 1800ms^-1. Cvičení 3, verze 10 Využijte vztahy: Úloha 3.1: Urči úhel, pod kterým se signál bude lámat do druhé vrstvy, jestliže na rozhraní mezi 1. a 2. vrstvou dopadl pod úhlem 20°, rychlost v[0] v 1.vrstvě je 850ms^-1 a rychlost v[1] ve 2. vrstvě je 1900ms^-1. Úloha 3.2: Urči kritický úhel, pod kterým dopadá lomená vlna na rozhraní, jestliže rychlost v[0] v 1.vrstvě je 850ms^-1 a rychlost v[1] ve 2. vrstvě je 1900ms^-1. Úloha 3.3: Urči z hodochrony přímé vlny její rychlost (čas je v milisekundách, vzdálenost v metrech). Úloha 3.4: Urči z hodochrony lomené vlny její rychlost (čas je v milisekundách, vzdálenost v metrech). Úloha 3.5: Urči nejmenší vzdálenost od bodu odpalu, ve které může být zaznamenána lomená vlna, jestliže rozhraní mezi 1. a 2. vrstvou se nachází v hloubce 15m, rychlost v[0] v 1.vrstvě je 900ms^-1 a rychlost v[1] ve 2. vrstvě je 1800ms^-1. Cvičení 3, verze 11 Využijte vztahy: Úloha 3.1: Urči úhel, pod kterým se signál bude lámat do druhé vrstvy, jestliže na rozhraní mezi 1. a 2. vrstvou dopadl pod úhlem 20°, rychlost v[0] v 1.vrstvě je 650ms^-1 a rychlost v[1] ve 2. vrstvě je 1800ms^-1. Úloha 3.2: Urči kritický úhel, pod kterým dopadá lomená vlna na rozhraní, jestliže rychlost v[0] v 1.vrstvě je 650ms^-1 a rychlost v[1] ve 2. vrstvě je 1800ms^-1. Úloha 3.3: Urči z hodochrony přímé vlny její rychlost (čas je v milisekundách, vzdálenost v metrech). Úloha 3.4: Urči z hodochrony lomené vlny její rychlost (čas je v milisekundách, vzdálenost v metrech). Úloha 3.5: Urči nejmenší vzdálenost od bodu odpalu, ve které může být zaznamenána lomená vlna, jestliže rozhraní mezi 1. a 2. vrstvou se nachází v hloubce 15m, rychlost v[0] v 1.vrstvě je 700ms^-1 a rychlost v[1] ve 2. vrstvě je 1800ms^-1. Cvičení 3, verze 12 Využijte vztahy: Úloha 3.1: Urči úhel, pod kterým se signál bude lámat do druhé vrstvy, jestliže na rozhraní mezi 1. a 2. vrstvou dopadl pod úhlem 20°, rychlost v[0] v 1.vrstvě je 700ms^-1 a rychlost v[1] ve 2. vrstvě je 1800ms^-1. Úloha 3.2: Urči kritický úhel, pod kterým dopadá lomená vlna na rozhraní, jestliže rychlost v[0] v 1.vrstvě je 700ms^-1 a rychlost v[1] ve 2. vrstvě je 1800ms^-1. Úloha 3.3: Urči z hodochrony přímé vlny její rychlost (čas je v milisekundách, vzdálenost v metrech). Úloha 3.4: Urči z hodochrony lomené vlny její rychlost (čas je v milisekundách, vzdálenost v metrech). Úloha 3.5: Urči nejmenší vzdálenost od bodu odpalu, ve které může být zaznamenána lomená vlna, jestliže rozhraní mezi 1. a 2. vrstvou se nachází v hloubce 18m, rychlost v[0] v 1.vrstvě je 700ms^-1 a rychlost v[1] ve 2. vrstvě je 1800ms^-1. Cvičení 3, verze 13 Využijte vztahy: Úloha 3.1: Urči úhel, pod kterým se signál bude lámat do druhé vrstvy, jestliže na rozhraní mezi 1. a 2. vrstvou dopadl pod úhlem 20°, rychlost v[0] v 1.vrstvě je 750ms^-1 a rychlost v[1] ve 2. vrstvě je 1800ms^-1. Úloha 3.2: Urči kritický úhel, pod kterým dopadá lomená vlna na rozhraní, jestliže rychlost v[0] v 1.vrstvě je 750ms^-1 a rychlost v[1] ve 2. vrstvě je 1800ms^-1. Úloha 3.3: Urči z hodochrony přímé vlny její rychlost (čas je v milisekundách, vzdálenost v metrech). Úloha 3.4: Urči z hodochrony lomené vlny její rychlost (čas je v milisekundách, vzdálenost v metrech). Úloha 3.5: Urči nejmenší vzdálenost od bodu odpalu, ve které může být zaznamenána lomená vlna, jestliže rozhraní mezi 1. a 2. vrstvou se nachází v hloubce 18m, rychlost v[0] v 1.vrstvě je 900ms^-1 a rychlost v[1] ve 2. vrstvě je 1800ms^-1. Cvičení 3, verze 14 Využijte vztahy: Úloha 3.1: Urči úhel, pod kterým se signál bude lámat do druhé vrstvy, jestliže na rozhraní mezi 1. a 2. vrstvou dopadl pod úhlem 20°, rychlost v[0] v 1.vrstvě je 850ms^-1 a rychlost v[1] ve 2. vrstvě je 1800ms^-1. Úloha 3.2: Urči kritický úhel, pod kterým dopadá lomená vlna na rozhraní, jestliže rychlost v[0] v 1.vrstvě je 850ms^-1 a rychlost v[1] ve 2. vrstvě je 1800ms^-1. Úloha 3.3: Urči z hodochrony přímé vlny její rychlost (čas je v milisekundách, vzdálenost v metrech). Úloha 3.4: Urči z hodochrony lomené vlny její rychlost (čas je v milisekundách, vzdálenost v metrech). Úloha 3.5: Urči nejmenší vzdálenost od bodu odpalu, ve které může být zaznamenána lomená vlna, jestliže rozhraní mezi 1. a 2. vrstvou se nachází v hloubce 18m, rychlost v[0] v 1.vrstvě je 850ms^-1 a rychlost v[1] ve 2. vrstvě je 1800ms^-1. Cvičení 3, verze 15 Využijte vztahy: Úloha 3.1: Urči úhel, pod kterým se signál bude lámat do druhé vrstvy, jestliže na rozhraní mezi 1. a 2. vrstvou dopadl pod úhlem 20°, rychlost v[0] v 1.vrstvě je 900ms^-1 a rychlost v[1] ve 2. vrstvě je 1800ms^-1. Úloha 3.2: Urči kritický úhel, pod kterým dopadá lomená vlna na rozhraní, jestliže rychlost v[0] v 1.vrstvě je 900ms^-1 a rychlost v[1] ve 2. vrstvě je 1800ms^-1. Úloha 3.3: Urči z hodochrony přímé vlny její rychlost (čas je v milisekundách, vzdálenost v metrech). Úloha 3.4: Urči z hodochrony lomené vlny její rychlost (čas je v milisekundách, vzdálenost v metrech). Úloha 3.5: Urči nejmenší vzdálenost od bodu odpalu, ve které může být zaznamenána lomená vlna, jestliže rozhraní mezi 1. a 2. vrstvou se nachází v hloubce 15m, rychlost v[0] v 1.vrstvě je 700ms^-1 a rychlost v[1] ve 2. vrstvě je 1900ms^-1. Cvičení 3, verze 16 Využijte vztahy: Úloha 3.1: Urči úhel, pod kterým se signál bude lámat do druhé vrstvy, jestliže na rozhraní mezi 1. a 2. vrstvou dopadl pod úhlem 20°, rychlost v[0] v 1.vrstvě je 800ms^-1 a rychlost v[1] ve 2. vrstvě je 1700ms^-1. Úloha 3.2: Urči kritický úhel, pod kterým dopadá lomená vlna na rozhraní, jestliže rychlost v[0] v 1.vrstvě je 800ms^-1 a rychlost v[1] ve 2. vrstvě je 1700ms^-1. Úloha 3.3: Urči z hodochrony přímé vlny její rychlost (čas je v milisekundách, vzdálenost v metrech). Úloha 3.4: Urči z hodochrony lomené vlny její rychlost (čas je v milisekundách, vzdálenost v metrech). Úloha 3.5: Urči nejmenší vzdálenost od bodu odpalu, ve které může být zaznamenána lomená vlna, jestliže rozhraní mezi 1. a 2. vrstvou se nachází v hloubce 15m, rychlost v[0] v 1.vrstvě je 800ms^-1 a rychlost v[1] ve 2. vrstvě je 1900ms^-1. Cvičení 3, verze 17 Využijte vztahy: Úloha 3.1: Urči úhel, pod kterým se signál bude lámat do druhé vrstvy, jestliže na rozhraní mezi 1. a 2. vrstvou dopadl pod úhlem 20°, rychlost v[0] v 1.vrstvě je 700ms^-1 a rychlost v[1] ve 2. vrstvě je 1700ms^-1. Úloha 3.2: Urči kritický úhel, pod kterým dopadá lomená vlna na rozhraní, jestliže rychlost v[0] v 1.vrstvě je 700ms^-1 a rychlost v[1] ve 2. vrstvě je 1700ms^-1. Úloha 3.3: Urči z hodochrony přímé vlny její rychlost (čas je v milisekundách, vzdálenost v metrech). Úloha 3.4: Urči z hodochrony lomené vlny její rychlost (čas je v milisekundách, vzdálenost v metrech). Úloha 3.5: Urči nejmenší vzdálenost od bodu odpalu, ve které může být zaznamenána lomená vlna, jestliže rozhraní mezi 1. a 2. vrstvou se nachází v hloubce 15m, rychlost v[0] v 1.vrstvě je 900ms^-1 a rychlost v[1] ve 2. vrstvě je 1900ms^-1. Cvičení 3, verze 18 Využijte vztahy: Úloha 3.1: Urči úhel, pod kterým se signál bude lámat do druhé vrstvy, jestliže na rozhraní mezi 1. a 2. vrstvou dopadl pod úhlem 20°, rychlost v[0] v 1.vrstvě je 750ms^-1 a rychlost v[1] ve 2. vrstvě je 1700ms^-1. Úloha 3.2: Urči kritický úhel, pod kterým dopadá lomená vlna na rozhraní, jestliže rychlost v[0] v 1.vrstvě je 750ms^-1 a rychlost v[1] ve 2. vrstvě je 1700ms^-1. Úloha 3.3: Urči z hodochrony přímé vlny její rychlost (čas je v milisekundách, vzdálenost v metrech). Úloha 3.4: Urči z hodochrony lomené vlny její rychlost (čas je v milisekundách, vzdálenost v metrech). Úloha 3.5: Urči nejmenší vzdálenost od bodu odpalu, ve které může být zaznamenána lomená vlna, jestliže rozhraní mezi 1. a 2. vrstvou se nachází v hloubce 15m, rychlost v[0] v 1.vrstvě je 800ms^-1 a rychlost v[1] ve 2. vrstvě je 2000ms^-1. Cvičení 3, verze 19 Využijte vztahy: Úloha 3.1: Urči úhel, pod kterým se signál bude lámat do druhé vrstvy, jestliže na rozhraní mezi 1. a 2. vrstvou dopadl pod úhlem 20°, rychlost v[0] v 1.vrstvě je 850ms^-1 a rychlost v[1] ve 2. vrstvě je 1700ms^-1. Úloha 3.2: Urči kritický úhel, pod kterým dopadá lomená vlna na rozhraní, jestliže rychlost v[0] v 1.vrstvě je 850ms^-1 a rychlost v[1] ve 2. vrstvě je 1700ms^-1. Úloha 3.3: Urči z hodochrony přímé vlny její rychlost (čas je v milisekundách, vzdálenost v metrech). Úloha 3.4: Urči z hodochrony lomené vlny její rychlost (čas je v milisekundách, vzdálenost v metrech). Úloha 3.5: Urči nejmenší vzdálenost od bodu odpalu, ve které může být zaznamenána lomená vlna, jestliže rozhraní mezi 1. a 2. vrstvou se nachází v hloubce 15m, rychlost v[0] v 1.vrstvě je 700ms^-1 a rychlost v[1] ve 2. vrstvě je 2000ms^-1. Cvičení 3, verze 20 Využijte vztahy: Úloha 3.1: Urči úhel, pod kterým se signál bude lámat do druhé vrstvy, jestliže na rozhraní mezi 1. a 2. vrstvou dopadl pod úhlem 20°, rychlost v[0] v 1.vrstvě je 900ms^-1 a rychlost v[1] ve 2. vrstvě je 1700ms^-1. Úloha 3.2: Urči kritický úhel, pod kterým dopadá lomená vlna na rozhraní, jestliže rychlost v[0] v 1.vrstvě je 900ms^-1 a rychlost v[1] ve 2. vrstvě je 1700ms^-1. Úloha 3.3: Urči z hodochrony přímé vlny její rychlost (čas je v milisekundách, vzdálenost v metrech). Úloha 3.4: Urči z hodochrony lomené vlny její rychlost (čas je v milisekundách, vzdálenost v metrech). Úloha 3.5: Urči nejmenší vzdálenost od bodu odpalu, ve které může být zaznamenána lomená vlna, jestliže rozhraní mezi 1. a 2. vrstvou se nachází v hloubce 15m, rychlost v[0] v 1.vrstvě je 900ms^-1 a rychlost v[1] ve 2. vrstvě je 2000ms^-1. Cvičení 4, verze 1 Využijte vztahy: Úloha 4.1: Určete dobu, za kterou se rozpadne 75% atomu radonu , jestliže víme, že jeho poločas rozpadu je T=3,8 dne. Úloha 4.2: Určete jaké procento atomů radonu se rozpadne za 6 dnů, jestliže víme, že jeho poločas rozpadu je T=3,8 dne. Úloha 4.3: Určete poločas rozpadu radioaktivního prvku, jestliže víme, že za čas t=1,22 dne se rozpadne 20% atomů. Cvičení 4, verze 2 Využijte vztahy: Úloha 4.1: Určete dobu, za kterou se rozpadne 75% atomu radia , jestliže víme, že jeho poločas rozpadu je T=1622 let. Úloha 4.2: Určete jaké procento atomů radia za 2000 let, jestliže víme, že jeho poločas rozpadu je T=1622 let. Úloha 4.3: Určete poločas rozpadu radioaktivního prvku, jestliže víme, že za čas t=1200 let se rozpadne 40% atomů. Cvičení 4, verze 3 Využijte vztahy: Úloha 4.1: Určete dobu, za kterou se rozpadne 75% atomu uranu , jestliže víme, že jeho poločas rozpadu je T=4,5*10^9 let. Úloha 4.2: Určete jaké procento atomů atomu uranu za 9,0*10^9 let, jestliže víme, že jeho poločas rozpadu je T=4,5*10^9 let. Úloha 4.3: Určete poločas rozpadu radioaktivního prvku, jestliže víme, že za čas t=2,32*10^9 let se rozpadne 30% atomů. Cvičení 4, verze 4 Využijte vztahy: Úloha 4.1: Určete dobu, za kterou se rozpadne 60% atomu radonu , jestliže víme, že jeho poločas rozpadu je T=3,8 dne. Úloha 4.2: Určete jaké procento atomů radonu se rozpadne za 4 dny, jestliže víme, že jeho poločas rozpadu je T=3,8 dne. Úloha 4.3: Určete poločas rozpadu radioaktivního prvku, jestliže víme, že za čas t=1,96 dne se rozpadne 30% atomů. Cvičení 4, verze 5 Využijte vztahy: Úloha 4.1: Určete dobu, za kterou se rozpadne 60% atomu radia , jestliže víme, že jeho poločas rozpadu je T=1622 let. Úloha 4.2: Určete jaké procento atomů radia za 1500 let, jestliže víme, že jeho poločas rozpadu je T=1622 let. Úloha 4.3: Určete poločas rozpadu radioaktivního prvku, jestliže víme, že za čas t=1008 let se rozpadne 35% atomů. Cvičení 4, verze 6 Využijte vztahy: Úloha 4.1: Určete dobu, za kterou se rozpadne 60% atomu uranu , jestliže víme, že jeho poločas rozpadu je T=4,5*10^9 let. Úloha 4.2: Určete jaké procento atomů atomu uranu za 5,0*10^9 let, jestliže víme, že jeho poločas rozpadu je T=4,5*10^9 let. Úloha 4.3: Určete poločas rozpadu radioaktivního prvku, jestliže víme, že za čas t=2,8*10^9 let se rozpadne 35% atomů. Cvičení 4, verze 7 Využijte vztahy: Úloha 4.1: Určete dobu, za kterou se rozpadne 90% atomu radonu , jestliže víme, že jeho poločas rozpadu je T=3,8 dne. Úloha 4.2: Určete jaké procento atomů radonu se rozpadne za 3 dny, jestliže víme, že jeho poločas rozpadu je T=3,8 dne. Úloha 4.3: Určete poločas rozpadu radioaktivního prvku, jestliže víme, že za čas t=1,58 dne se rozpadne 25% atomů. Cvičení 4, verze 8 Využijte vztahy: Úloha 4.1: Určete dobu, za kterou se rozpadne 90% atomu radia , jestliže víme, že jeho poločas rozpadu je T=1622 let. Úloha 4.2: Určete jaké procento atomů radia za 1000 let, jestliže víme, že jeho poločas rozpadu je T=1622 let. Úloha 4.3: Určete poločas rozpadu radioaktivního prvku, jestliže víme, že za čas t=673 let se rozpadne 25% atomů. Cvičení 4, verze 9 Využijte vztahy: Úloha 4.1: Určete dobu, za kterou se rozpadne 90% atomu uranu , jestliže víme, že jeho poločas rozpadu je T=4,5*10^9 let. Úloha 4.2: Určete jaké procento atomů atomu uranu za 4,0*10^9 let, jestliže víme, že jeho poločas rozpadu je T=4,5*10^9 let. Úloha 4.3: Určete poločas rozpadu radioaktivního prvku, jestliže víme, že za čas t=3,32*10^9 let se rozpadne 40% atomů. Cvičení 4, verze 10 Využijte vztahy: Úloha 4.1: Určete dobu, za kterou se rozpadne 55% atomu radonu , jestliže víme, že jeho poločas rozpadu je T=3,8 dne. Úloha 4.2: Určete jaké procento atomů radonu se rozpadne za 7 dnů, jestliže víme, že jeho poločas rozpadu je T=3,8 dne. Úloha 4.3: Určete poločas rozpadu radioaktivního prvku, jestliže víme, že za čas t=8,82 dne se rozpadne 80% atomů. Cvičení 4, verze 11 Využijte vztahy: Úloha 4.1: Určete dobu, za kterou se rozpadne 55% atomu radia , jestliže víme, že jeho poločas rozpadu je T=1622 let. Úloha 4.2: Určete jaké procento atomů radia za 3000 let, jestliže víme, že jeho poločas rozpadu je T=1622 let. Úloha 4.3: Určete poločas rozpadu radioaktivního prvku, jestliže víme, že za čas t=3766 let se rozpadne 80% atomů. Cvičení 4, verze 12 Využijte vztahy: Úloha 4.1: Určete dobu, za kterou se rozpadne 55% atomu uranu , jestliže víme, že jeho poločas rozpadu je T=4,5*10^9 let. Úloha 4.2: Určete jaké procento atomů atomu uranu za 1,0*10^10 let, jestliže víme, že jeho poločas rozpadu je T=4,5*10^9 let. Úloha 4.3: Určete poločas rozpadu radioaktivního prvku, jestliže víme, že za čas t=1,04*10^10 let se rozpadne 80% atomů.