Protokol č. 1 (2. cvičení)

Izolinie – Mezi zadanými body veďte izolinie vždy v hodnotách po pěti bodech. Tedy např. izolinii
pro hodnotu 5, 10, 15...


Protokol č. 2 (3. cvičení)

Výpočet zásob nerostných surovin – Vypočítejte, kolik t mědi je v daném bloku hornin obsaženo.


Protokol č. 3 (4. cvičení)

U obrázku na poslední (15) straně cvičení 4 určete typ horniny a její relativní stáří (Která je
nejstarší a která nejmladší vzhledem k vyobrazení)


Protokol č. 4 (6. cvičení)

Fluidní inkluze – nakreslete si trojici fluidních inkluzí ze strany 14 a 15 cvičení 5 a určete u
nich, jaké obsahují fáze. Na str. 14 nakreslete inkluzi uprostřed obrázku a určete, která fáze je
kapalné CO[2], plynné CO[2] a vodný roztok. Fáze popište jako L[1] (vodný roztok), L[2] (kapalné
CO[2]) a V (plynné CO[2]). Na str. 15 horní inkluze obsahuje L (kapalný roztok), V (plynnou
bublinu), S[1] (pevnou fázi 1 – halit) a S[2] (pevnou fázi 2). Spodní obrázek je inkluze s V
(plyn), L (kapalina) a S (pevná fáze halitu), jedná se o zaškrcování inkluze, kdy z jedné velké
inkluze vzniká několik menších. Rozdíly ve vzhledu fází jsou dány jejich refrakčními indexy (RI,
index lomu). Nejtmavější fáze jsou většinou plynné, světlejší kapalné. Obdobně u inkluze s kapalným
a plynným CO[2] a vodným roztokem. RI kapalného CO[2] je nižší než u plynného, proto je tmavější.
Jakákoliv fáze CO[2] má RI nižší než vodný roztok, proto bude tmavější. U obr. na str. 14 pozor na
reflexe dané tvarem inkluze.


Protokol č. 5 (8. cvičení)

Izochora – konstrukce podle samostatného souboru ve studijních materiálech. Nejprve podle hodnot
v zadaní sestrojit izochoru, na níž litostatický gradient a hydrostatický gradient vytnou možné
podmínky vzniku hostitelského křemene.


Protokol č. 6 (9. cvičení)

Textury vzorků – kdo na daném cvičení chyběl, nemusí protokol odevzdávat.