Školní pedagogika Mgr. Zdeněk Hromádka, Ph.D. 13549@mail.muni.cz Učebna IBA1, 17:00 ORGANIZACE Ukončení předmětu: lOdevzdat a odprezentovat seminární práci lTest lDocházka: 2 nepovolené absence lKlasifikovaný zápočet LITERATURA Hlavní literární zdroj: lPRŮCHA, J. Moderní pedagogika. Praha : Portál, 2002. ISBN 80-7178-631-4. Témata seminářů l22.9.2010 Pedagogika jako věda a pedagogický výzkum l29.9.2010 Vymezení pedagogiky; členění pedagogických disciplín; Historické osobnosti pedagogiky (úvod) l6.10.2010 Historické osobnosti pedagogiky; J. A. Komenský l13.10.2010 Pedagogické směry 20.století l20.10.2010 Žák l27.10.2010 Učitel, profese učitele l3.11.2010 Kurikulum l10.11.2010 Pedagogická komunikace l24.11.2010 Škola jako instituce a organizace, školský systém, vzdělávací politika l1.12.2010 Vztahy mezi rodinou a školou, otevřená škola l8.12.2010 Školní klima, školní třída, image školy l15.12.2010 Alternativní školy l22.12.2010 Test Pedagogika lPraktická nauka o výchově? lVěda? lCo je to výchova? lDef.: Výchova je proces záměrného působení na osobnost člověka s cílem dosáhnout pozitivních změn v jejím vývoji lDef.: Vzdělávání: je proces záměrného a organizovaného osvojování poznatků, dovedností a postojů v delším časovém horizontu ledukace lPedagogika: “Věda a výzkum zabývající se vzděláváním a výchovou v nejrůznějších sférách života společnosti“ (pedagogický slovník) CO JE TO VĚDA? lFyzika? Pedagogika, Filozofie? lCo je to pravda? l“Naše poznání nebude nikdy úplné.“ lT. H. KUHN: „Normální věda je výzkum pevně zakotvený v jednom či více vědeckých výdobytcích, které určitá vědecká komunita přijímá pro svou budoucí praxi.“ lNormální věda je takový vědní obor, ve kterém komunita vědců přijímá shodné paradigma PARADIGMA lAktuální přijatá vědecká praxe - zákony, teorie, aplikace, atd. lJen to, co odpovídá paradigmatu, je vědou lParadigma omezuje množinu řešení problému lVěda je to, co pokládají za vědu vědci v daném oboru lPracovat mimo paradigma je velice riskantní - vědecká revoluce VĚDECKÝ VÝZKUM lDef.: “Vědecký výzkum je systematické, kontrolované, empirické zkoumání hypotetických výroků o vztazích mezi přirozenými jevy“ (definice náležící do paradigmatu kritického racionalismu) lKdo dělá výzkum? lJaký může být rozsah výzkumu? Co je to metodologie? lMetodologie se zabývá pravidly empirického výzkumu lPedagogická metodologie se zabývá empirickým výzkumem pedagogických jevů lBlízké obory: sociologie, psychologie K čemu slouží pedagogický výzkum lVýzkum ve službě vzdělávání (heslo SCRE) lRozvíjení pedagogického poznání a pedagogické vědy; výzkum rozvíjí sebe sama Infrastruktura pedagogického výzkumu lKontinuita PV je zajišťována přípravou mladých výzkumníků (v systémech doktorského studia) lInformační a jiné podpůrné služby - odborné knihovny - pedagogické databáze - národní a mezinárodní vědecké asociace – pořádání konferencí (např. EERA Europ. Ed. Research Asociation) lVýzkum na vysokých školách Institucionální základna českého výzkumu lVÚP (Výzkumný ústav pedagogický) lNÚOV (Národní ústav odborného vzdělávání) lVÚOŠ (Výzkumný ústav odborného školství) lCSVŠ (Centrum pro studium vysokého školství) lPedagogické fakulty (9) lCPV lFakulty sociálních studií; filozofické fakulty (Ústav pedagogických věd FF MU Brno) Uzavřený a otevřený systém l„Informačně uzavřený systém je takový systém, který nemůže být ovlivněn ničím zvenčí bez vědomí výzkumníka. Interpretace chování informačně otevřeného systému může vést k vážnému zkreslení.“ (Disman 2002 s.18) lnapř. fyzik měří teplotu varu kapaliny - zajistí si, aby byl systém uzavřený (pohlídá si: tlak vzduchu, čistotu kapaliny, správnou kalibraci teploměru) lA co když chceme studovat, co může ovlivnit příjem jedince? (věk, pohlaví, vzdělání, region, zdravotní stav, charisma, sociální kapitál, první dojem, smysl pro humor, ...) l„Analýza neúplně popsaného systémuje spojena s vysokým rizikem zkreslení.“ (Disman 2002 s. 20) lNutnost redukce populace na vzorek (další zkreslení) KVANT. A KVAL. ORIENTOVANÝ VÝZKUM l lKVANTITATIVNÍ lčíselné údaje lPříprava výzkumných metod lSběr výzkumných dat lInterpretace údajů lPsaní výzkumné zprávy lVelké množství osob lRedukce informací lVysvětlení příčin jevů l lKVALITATIVNÍ lvytváření nové teorie lnové problémy (neformální vztahy ve třídě, komunity, subkultury, atd.) lCitlivý k jednotlivcům lDobře popsaný soubor lPorozumění člověku KVANT. A KVAL. ORIENTOVANÝ VÝZKUM Kvantitativní: lExistence objektivní skutečnosti lIdeálem jsou přírodní vědy lPozitivismus, A. Comte, J.S. Mill (19.stol.); novopozitivismus; kritický racionalismus, Karl R. Popper Kvalitativní lKval. - subjektivní skutečnosti (východisko - E. Husserl, první pol. 20. stol. fenomenologie) lKomplementarita, válka paradigmat KVANT. A KVAL. ORIENTOVANÝ VÝZKUM l lKvantitativní: „Deduktivní metoda vychází z teorie nebo z obecně formulovaného problému. Teoretický nebo praktický problém je přeložen do jazyka hypotéz. Hypotézy navrhují, jaké spojení mezi proměnnými bychom měli najít, je-li naše hypotéza pravdivá.“ (Disman 2002 s. 76) teorie → hypotézy → pozorování → přijaté/zamítnuté hypotézy lKvalitativní: „Induktivní metoda je značně odlišná. Začíná pozorováním, ve kterém pátráme po pravidelnostech, vzorcích, které snad existují v objektivní realitě. Objevené pravidelnosti popíšeme ve formě předběžných závěrů. Ty pak ověřujeme dalším pozorováním. Konečným produktem je nová teorie.“ (Disman 2002 s. 76) pozorování → nalezené pravidelnosti → předběžné závěry → teorie KVAL. ORIENTOVANÝ VÝZKUM lvytváření nových hypotéz, nové teorie lnízká reliabilita, obvykle vysoká validita lKvantitativní výzkum hledá konkrétní předem nadefinovaný vztah a měří jeho intenzitu. Jiné vztahy i sebedůležitější jsou pro něj neviditelné. Naproti tomu induktivní přístup kvalitativního výzkumu má potenciál nalézt všechny podstatné vztahy (teoreticky by při kvalitativním výzkumu neměl výzkumník žádné vztahy dopředu předpokládat) KVAL. ORIENTOVANÝ VÝZKUM •Kvalitativní a kvantitativní výzkum jsou vzájemně komplementární •Dříve sloužil kvalitativní výzkum spíše účelům pilotní analýzy ke kvantitativnímu výzkumu •V každém výzkumu jsme cizinci! Žádná společnost není homogenní! (stejné symboly se interpretují různě i v naší kultuře) •Východiskem kvalitativního výzkumu je fenomenologie; „fenomenolog vidí svět - tedy to, co lidé říkají, jako funkci toho, jak lidé svůj svět interpretují.“ (Bogdan, Taylor 1975 in Disman 2002 s. 294) KVAL. ORIENTOVANÝ VÝZKUM l lNejběžnější techniky sběru dat v kvalitativním výzkumu: - zúčastněné pozorování - nestandardizovaný rozhovor - analýza osobních dokumentů lzakotvená teorie (grouded theory) - dobře podložená teorie vzešlá pouze z existujících dat (bez použití předem připravených kriterií, která data mají být vybrána). lZ. T. vzniká induktivním procesem lVýše uvedené informace a myšlenky byly čerpány zejména z Dismana 2002 KVANTITATIVNĚ ORIENTOVANÝ VÝZKUM lfáze - Formulace výzkumného problému - Studium teorie; zpracování projektu výzkumu - Formulace hypotéz - Operacionalizace proměnných - Volba metod výběru výběrového souboru - Pilotní studie - Výběr popř. tvorba výzkumného nástroje - Předvýzkum / určení validity a reliability výzkumného nástroje - Korekce výzkumného nástroje (jako reflexe předvýzkumu) - Vstup do terénu a sběr dat - statistické zpracování dat - vyhodnocení dat - interpretace výsleků / formulace výzkumné zprávy FORMULACE VÝZKUMNÉHO PROBLÉMU l„problém je ... tázací věta nebo výrok, který se ptá: Jaký je vztah mezi dvěma nebo více proměnnými? Odpověď na tuto otázku je tím, co hledáme výzkumem. Jestliže je problém vědecký, obsahuje vždy dvě nebo více proměnných.” (Kerlinger: c. d. s 32 in Pelikán 2004 s. 38) l“formulace problému nemusí mít vždy formu otázky. Podstatné je, že tuto otázku v sobě implicitně obsahuje.“ (Pelikán 2004 s. 38) FORMULACE VÝZKUMNÉHO PROBLÉMU l l„problém je ... tázací věta nebo výrok, který se ptá: Jaký je vztah mezi dvěma nebo více proměnnými? Odpověď na tuto otázku je tím, co hledáme výzkumem. Jestliže je problém vědecký, obsahuje vždy dvě nebo více proměnných.” (Kerlinger: c. d. s 32 in Pelikán 2004 s. 38) l“formulace problému nemusí mít vždy formu otázky. Podstatné je, že tuto otázku v sobě implicitně obsahuje.“ (Pelikán 2004 s. 38) Typy proměnných podle měřítka lintenzivní (existence uspořádání hodnot proměnné) - ordinální - existuje tam pouze uspořádání (hodnota x DÁLE DĚLÍME PROMĚNNÉ lZávisle proměnná (odpovědná, kriteriální, cílová) lNezávisle proměnná (prediktor, intervenující, explanační) lČasto se mezi proměnnými předpokládá příčinný vztah: změna v nezávisle proměnné způsobí změnu v závisle proměnné např. závislost průměrného prospěchu (z.p.) na počtu žáků ve třídě (n.p.); závislost prospěchu žáka (z.p.) na jeho inteligenci (n.p.) HYPOTÉZY l„Hypotéza není ničím jiným než podmíněným výrokem o vztazích mezi dvěma nebo více proměnnými. Na rozdíl od problému, který je formulován v podobě otázky explicitně, nebo implicitně vyjádřené, hypotéza je vždy tvrzením, byť i podmíněně formulovaným.“ (Pelikán 1998 s. 44) lHypotézy se stanoví na začátku výzkumu. Ne naopak. HYPOTÉZY l„podle Poppera by vědec neměl dokazovat platnost hypotézy - teorie (to není dost dobře možné), ale usilovat pouze o její falsifikaci tj. hledání faktů o její neplatnosti. Hypotézu můžeme přijmout, pokud se jí nepodaří falsifikovat, ale nemůžeme jí považovat za jednou pro vždy dokázanou. poznámka: falzifikace v tomto případě neznamená padělání, ale hledání empirických faktů, které hovoří proti zkoumané hypotéze lžádný vědecký důkaz nemůže hypotézu 100% dokázat! lsprávná vědecká hypotéza musí být falzifikovatelná lhypotézy jsou predikcemi (předpověďmi) o vztazích mezi proměnnými podle Chráska 2007 s. 17 HYPOTÉZY lHypotéza je vědecký předpoklad lVÝZKUMNÝ PROBLÉM HYPOTÉZY l„Hypotézy rozměňují na drobné výzkumný problém“ lPříklad výzkumného problému: „Jaký je vliv učitelova stylu vyučování na výkon žáků?“ lFormulace hypotézy: „U učitele střední školy, který má nedirektivní styl vyučování, mají žáci méně vědomostí než u učitele, který má direktivní styl vyučování.“ (podle Gavora 2006 s. 51) statistické hypotézy l“Statistickou hypotézu neověřujeme přímo, nýbrž vždy proti nějakému jinému tvrzrní, obyčejně proti tzv. nulové hypotéze. Nulová hypotéza je doměnka, která prostřednictvím statistických termínů tvrdí, že mezi proměnnými, které zkoumáme, není vztah.” (Chráska 2007 s. 69) l „Pokud se při statistické analýze ukáže, že nulovou hypotézu je možno odmítnout, přijímáme tzv. alternativní hypotézu. Např.: hypotéza (věcná): Muži kouří víc než ženy. nulová hypotéza: H0 Frekvence kouření je u mužů i žen stejně velká alternativní hypotéza: HA Frekvence kouření je u mužů a žen rozdílná POUŽITÁ LITERATURA lDISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha : Karolinum, 2002. 374 s. ISBN: 80-246-0139-7 lGAVORA, P. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno : Paido, 2000. ISBN 80-85931-79-6. lHENDL, J. Přehled statistických metod. Praha : Portál, 2006. ISBN 80-73-67-123-9. lCHRÁSKA, M. Metody pedagogického výzkumu. Praha : Grada, 2007. 978-80-247-1369-4. lPELIKÁN, J. Metody empirického výzkumu pedagogických jevů. Praha : Karolinum, 1998. ISBN 80-7184-569-8. lPRŮCHA, J. Moderní pedagogika. Praha : Portál, 2002. ISBN 80-7178-631-4. lPRŮCHA, J.; WALTEROVÁ E.; MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha : Portál, 2003. ISBN 80-7178-772-8.