Školní pedagogika Mgr. Zdeněk Hromádka, Ph.D. 13549@mail.muni.cz PEDAGOGICKÁ KOMUNIKACE •KOMUNIKACE: -Dorozumívání -Sdělování (informování, podávání poznatků) -Výměna informací - • PEDAGOGICKÁ KOMUNIKACE •INTERAKCE: -Vzájemné působení nebo ovlivňování -Každý mezilidský styk je interakcí (každý v druhém zanechává určitou informaci) -Komunikace je nástrojem realizace interakce (je to interakce pomocí symbolů) -Halavním symbolickým nástrojem komunikace je jazyk (symboly mohou být i obrazové popř, nonverální) - • PEDAGOGICKÁ KOMUNIKACE •TEORIE INFORMACE -Informace je obsahem komunikace (komunikace je přenos informace) PEDAGOGICKÁ KOMUNIKACE •Etnografický pohled na komunikaci: -Chování v roli je způsob vystupování v komunikaci -Kultura – klíčový pojem etnografie; nikoli ve smyslu umění, literatury, dramatu apod. ale sociální normy a chování příslušníků sociálních skupin tak, jak se projevují v každodenním životě -V rámci velké kultury existuje množství subkultur – subkultura školy (školní etnografie) PEDAGOGICKÁ KOMUNIKACE •Pojem moc -Pojem moc má často negativní zabarvení (cosi nespravedlivého) -Schopnost kontrolovat chování (jednání) druhého -Moc není zbytečná, je potřeba na fungování dané kultury, aby nedošlo k rozvratu -Rolové očekávání (žáků a učitelů), kdyby neexistovalo, vyučování by se rozpadlo -Moc učitele žáci respektují, protože věří v její legitimitu a protože porušování pravidel přináší sankce -Na druhé straně slabší partner (žáci) využívá různé situace, aby získal část moci učitele (obyčejně jen na chvíli) -Žáci vyrušují, sabotují vyučování, napovídají apod. -Učitel nemá neomezenou moc, naopak, vždy ji musí bránit PEDAGOGICKÁ KOMUNIKACE •Komunikační kompetence -Nepsaná pravidla komunikačního používání jazyka, která ovládá každý příslušník společenství -Komunikační kompetence nejsou pravidla jazyka (to jsou jazykové kompetence) -kulturní netvor (tvoří jazykově korektní věty, ale „kulturně nevhodné“; jeho chování vzbuzuje pozornost; může být i směšné; může být skupinou odmítnut; srv. Berxon) - PEDAGOGICKÁ KOMUNIKACE •Konvenční a kodifikovaná komunikační pravidla -Kodifikovaná: předepsané ustanovení (např. pozdrav a oslovování důstojníků a vojáků v armádě) -Konvenční: mají zvyklostní charakter; jsou vžitá (pozdravy, tykání, vykání) PEDAGOGICKÁ KOMUNIKACE •Komunikace učitel - žáci -Fakta, stanoviska, názory, přání atd. (informace) si učitel a žáci vyměňují primárně proto, aby byli žáci vzděláváni a vychováváni, aby se plnil výchovně vzdělávací cíl školy -Komunikace je základním prostředkem realizace výchovy a vzdělávání prostřednictvím verbálních a nonverbálních projevů učitele a žáků PEDAGOGICKÁ KOMUNIKACE •Vztahy mezi komunikujícími -Třída je sociální skupina – malá komunita -Lidé uvnitř skupiny nejsou izolovaní jednotlivci, ale vstupují do vztahů (skrze komunikaci) -Komunikace je prostředek k realizaci mezilidských vzahů ve třídě 1. PEDAGOGICKÁ KOMUNIKACE •Symetrické a asymetrické vztahy ve vyučování 1.Učitel – žák (asymetrický) 2.Učitel – skupina žáků (asymetrický) 3.Učitel – třída (asymetrický) 4.Žák – žák 5.Žák – skupina žáků 6.Žák – třída 7.Skupina žáků – skupina žáků 8.Skupina žáků – třída Nižší stupeň asimterie mezi žáky (dominantní žák) PEDAGOGICKÁ KOMUNIKACE •Preferenční vztahy -Upřednostňování určitých osb -Ignorování jiných osob -V některých případech učitelé stabilně preferují určité jedince PEDAGOGICKÁ KOMUNIKACE •Skryté kurikulum -Neoficiální stránky chodu školy -Situace, které nejsou v osnovách -Aktéři tohoto procesu si jej často ani neuvědomují -Obsah skrytého kurikula: prvky sociálního chování – jak se pohybovat ve škole, jak a kde sedět, jak a kdy se hlásit, pravidla o rozdělení moci, aj. -Skryté kurikulum se realizuje výlučně prostředky komunikace mezi učitelem a žáky a žáky navzájem, a to verbálně i nonverbálně, často náznakově, implicitně PEDAGOGICKÁ KOMUNIKACE •Sociální konstrukce života ve třídě -Učitel a žáci tráví ve třídě okolo jednoho tisíce hodin za rok -Učitel i žák vytváří významy, kterým musí žák rozumět (např. mlčení žáka – nevím; porušení disciplíny – chci získat část vaší moci, bojuji o ni!) -Sociálně konstruované významy se stávají konvencí. Pro učitele je to pomůcka – chování se stává předvídatelným. Učitel i žáci vědí, co mohou v dané chvíli očekávat, a podle toho reagují -Speciální školské konvence (používají se ve škole, ale v jiném prostředí jim nerozumí nebo rozumí odlišně) Např. A hlásíme se! Nenapovídáme si! Ticho! PEDAGOGICKÁ KOMUNIKACE •Zkoumání komunikace ve třídě -Nestrukturované pozorování (zúčastněné pozorování) -Strukturované pozorování -Flandersův pozorovací systém (Gavora 2005 s. 151) -Škály - PEDAGOGICKÁ KOMUNIKACE •Pravidla komunikce učitel - žáci -Bázová komunikační pravidla (určují přijatelné a nepřijatelné chování účastníků komunikace): 1.Není dovolené skákat do řeči 2.Není přípustný paralelní hovor dvou lidí 3.Partneři se musí v roli hovořícího a naslouchajícího pravidelně střídat 4.Nejsou přípustné časté a dlouhé pauzy 5.Naslouchající dává najevo, že věnuje naprostou pozornost hovořícímu (Wiemann 1980 In Gavora 2005 s.33) PEDAGOGICKÁ KOMUNIKACE •Direktivní komunikační pravidla -Učitel má právo: kdykoliv si vzít slovo; mluvit s kým chce; zvolit téma rozhovoru; rozhodovat o délce hovoru; hovořit v kterékoli části učebny; hovořit v jakékoli poloze -Žák může hovořit: pouze dostane-li slovo; pouze s tím, s kým je mu to určeno; pouze o tom, co má určeno; pouze tak dlouho, jak je mu určeno; pouze na místě, které má určeno; -Boj o moc mezi žáky a učitelem má podobu vzájemného měření sil -Učitel si v nové třídě zhodnotí žáky a podle toho nastaví přísnost pravidel. Podobně pracuje druhá strana. Když třídu začne učit nový učitel, žáci zkoušejí své možnosti PEDAGOGICKÁ KOMUNIKACE •Demokratická komunikační pravidla -Žák může odpovídat vsedě -Učitel nechává žákovi dost času na odpověď -Žák může odbočit od tématu -Žák může klást učiteli v hodině otázky -Žák může požádat učitele o pomoc -Apod. PEDAGOGICKÁ KOMUNIKACE •Direktivní a demokratický učitel -Učitel může podle okolností využívat různé typy pravidel -Klíčové je iniciační období – v něm se určují pravidla komunikace (v průběhu školního roku jsou změny obtížnější) PEDAGOGICKÁ KOMUNIKACE •Zavádění komunikačních pravidel 1.Pravidlo je uvedeno bez vysvětlení a zdůvodnění (nařízení) 2.Pravidlo je uvedeno spolu s vysvětlením a zdůvodněním 3.Pravidlo vznikne dohodou mezi žáky a učiteli - PEDAGOGICKÁ KOMUNIKACE •Disproporce mezi verbálním projevem učitele a žáka •Jak změnit tuto disproporci? -Neustále si uvědomovat, že tato disproporce hrozí -Snažit se přejít z monologu do dialogu -Trpělivě a pozorně naslouchat žákům -Vysvětlování učiva v kontextu problémů (ne faktograficky) -Vyzývejte žáky, aby kladli otázky -Přehodnotit nutnost frontální výuky (alternativou jsou např. skupinky) - 1. PEDAGOGICKÁ KOMUNIKACE •Jazyk a sociálně kulturní prostředí domova -Učitelé předpokládají, že žáci mají osvojený spisovný jazyk -Jazyk žáka a školy -Odlišný mateřský jazyk 1. PEDAGOGICKÁ KOMUNIKACE •Monolog ve vyučování -Vysvětlování učiva (ja vhodné, aby učitel učivu skvěle rozuměl – je poznat, když tomu tak není); opačný jev – učitel předvádí své vědomosti – výklad je složitý; nebere ohled na to, jestli žáci pochopili látku -Expozice: uvedení do nového učiva; motivace -Prezentace: deduktivní, induktivní přístup; je těžké zaujmout (vyprávění suché nezáživné) – rétorika; příběhy, příklady, experimenty, obrazy, dialogizace -Závěr – shrnutí hlavních bodů, nejdůležitějších pojmů, naznčení toho, co bude příště PEDAGOGICKÁ KOMUNIKACE •Dialog ve vyučování -Otázky –otázky jsou hybnou silou ve vyučování (rozvíjí myšlení žáka; diagnostikuje vědomosti žáka; zjišťují, zda probírané látce žáci rozumějí) PEDAGOGICKÁ KOMUNIKACE •Emocionální stránka komunikce -Empatie -Akceptace (přijetí, úplné uznání žáků, jejich respektování jako osobnosti – korektní, taktní a nepodezřívavý vztah (čti Gavora 2005 s. 96) -Entuziasmus (učitel by měl ukázat, že ho vyučování baví a že mu je probírané učivo blízké) -Aktivní naslouchání -Humor PEDAGOGICKÁ KOMUNIKACE •Nonverbální komunikace -Vyjadřovací možnosti nonverbální komunikace (např. grimasa = nespokojenost; dlaň k uchu = neslyším; vztyčený prst = pozor!) -Neuvědomělost nonverbální komunikace - PEDAGOGICKÁ KOMUNIKACE •Nonverbální komunikace -Paralingvistické prostředky komunikace – skrze ně realizujeme slovní vyjadřování (hlasitost, rychlost řeči, pauzy, rytmus, intonace, barva - tember hlasu) 5 dB – nejslabší slyšitelný zvuk 15 dB – šepot 40 – 50 dB - běžný hovor 60 dB – křik -Extralingvistické prostředky komunikace (gestikulace, mimika, pohled, dotyk, postoj – držení těla, vzdálenost mezi komunikujícími (osobní prostor), vzhled - zevnějšek LITERATURA lGAVORA, P. Učitel a žáci v komunikaci. Brno : Paido, 2005. ISBN 80-7315-104-9. lVYBÍRAL, Z. Psychologie komunikace. Praha : Portál, 2005. ISBN 80-7178-998-4.