Rámcový vzděláván program
ro gymnázia
Výzkumný ústav pedagogický v Praze
Rámcový vzdeláva d program pro gymnázia RVPG
Autorský kolektív
Koncepce:
JarosLav Jeřábek, Stanislava Krčková, Ľude HuĎ'nová Autoři a konzultanti (VÚP):
Jan BaLada, GabrieLa BaLadová, Jan Boněk, JiříBrant, Eva Brychnáčová, OLga DoLežaLová, JarosLav FaLtýn, Josef Herink, Taťána HoLasová, VioLa Horská, Jan Houska, Martina Hovorková, Lucie Hučínová, Dagmar Hudecová, ALexandros CharaLambidis, JarosLav Jeřábek, Zdeněk Jonák, Svatava Janoušková, StanisLav Kodet, StanisLava Krčková, ALena KůLová, Romana Lisnerová, Jan Maršák, Jiřina Masaříková, Josef Novák, Markéta Pastorová, Hana Pernicová, Marie Rokosová, Adriena SmejkaLová, Jitka Tůmová, Jan Tupý, Jana Zahradníková, Eva ZeLendová
Externí autoři a zpracovatelé podkladových textů:
PaveL Beneš, Zdeněk Beneš, Kateřina BLažová, LudmiLa Brestičová, Hana Čtrnáctová, Jiří Dittrich, FiLip DostáL, Petr DostáL, VácLav Drábek, MiLan Dundr, BohusLav Dušek, Petr Fořt, Zdeňka HamhaLterová, Eduard Hofmann, Jakub Hučín, Vladimír JakubaL, Jan Jirák, JarosLava Ježková, Bohumila Kettnerová, Leonora Kitzbergerová, KareL KoLář, Iva Kubistova, Tomáš Lehotský, Anton Markoš, DobrosLav Matějka, Tomáš PavLas, VácLav PavLíček, KareL Pecka, PaveL Pešat, Tomáš Pitner, Irena Přádná, Drahomíra Rancová, Zdeněk Řehák, Tomáš Řežáb, Radek SchindLer, Marta SLawinská, Josef VaLenta, JarosLav Vančát, Jan Wagner, ArnoštWahLa, ELiška WaLterová, VácLav ZiegLer
Externí spolupracovníci a konzultanti:
UčiteLé a ředitelé pilotních i nepiLotních gymnázií UčiteLé vysokých škoL
Asociace ředitelů gymnázií a daLší odborné asodace, instituce a odborníci v obLasti vzděLávání MŠMTČR
Obsah
ČÁST A 5
1. Vymezení Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia 5
1.1 Systém kurikuLárních dokumentu 5
1.2 Principy Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia 6 ČÁST B 7
2. Charakteristika vzdělávání 7
2.1 Organizace vzdělávání 7
2.2 Podmínky přijetí ke vzděLávání 7
2.3 Způsob a podmínky ukončování vzděLávání a získánídokLadu o dosaženém stupni vzděLání 7 ČÁST C 8
3. Pojetí a dle vzdělávání 8
3.1 PojetívzděLávání 8
3.2 dle vzděLávání 8
4. Klíčové kompetence 8
5. Vzděláván oblasti 11
5.1 Jazyk a jazyková komunikace 12
5.1.1 Českýjazyk a Literatura 14
5.1.2 Cizí jazyk 16
5.1.3 DaLšícizí jazyk 19
5.2 Matematika ajejíapLikace 21 5.2.1 Matematika ajejíapLikace 23
5.3 ČLověka příroda 25
5.3.1 Fyzika 27
5.3.2 Chemie 29
5.3.3 BioLogie 31
5.3.4 Geografie 34
5.3.5 GeoLogie 37
5.4 ČLověk a spoLečnost 38
5.4.1 Občanský a spoLečenskovědnízákLad 39
5.4.2 Dějepis 43
5.4.3 Geografie 47
5.5 ČLověk a svět práce 47 5.5.1 ČLověk a svět práce 48
5.6 Uměnía kuLtura 50
5.6.1 Hudebníobor 52
5.6.2 Výtvarný obor 54
5.7 ČLověk a zdraví 56 5.7.1 Výchova ke zdraví 58
5.7.2 Tě Les n á výchova 60
5.8 Informatika a informační a komunikačnítechnoLogie 62
5.8.1 Informatika a informační a komunikačnítechnoLogie 64
6. Průřezová témata 65
6.1 Osobnostnía sociáLnívýchova 66
6.2 Výchova k myšLenív evropských a gLobáLních souvisLostech 69
6.3 MuLtikuLturní výchova 73
6.4 EnvironmentáLnívýchova 75
6.5 Médiá Lní výchova 77
7. Rámcový učební plán 82
7.1 Obecné poznámky 82
7.2 Poznámky kevzděLávacím obLastem 84
8. Zásady pro tvorbu školního vzdělávacího programu pro čtyřletá gymnázia 85 a vyšší stupeň víceletých gymnázií
ČÁST D 88
9. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 88
9.1 VzděLávání žáků se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním 88
9.2 Žáci zodLišného kuLturního a sociáLně znevýhodňujícího prostředí 89
10. Vzdělávání mimořádně nadaných žáků 90
11. Podmínky pro vzdělávání na gymnáziu 93 Slovníček použitých výrazů 96
CASTA
1. Vymezení Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia
1.1 Systém kurikuLárních dokumentů
VsouLadu s novými principy ku ri ku Lamí politiky, zformuLovanými v Národním programu rozvoje vzděLávánívČR (tzv. BíLé knize) a zakotvenými v zákoně č. 561/2004 Sb., zákon o předškoLním,zákLadním, středním, vyšším odborném a jiném vzděLávání (dáLejen „škoLský zákon"), se do vzdělávací soustavy zavádí nový systém kurikuLárních dokumentů pro vzděLávání žáků od 3 do 19 Let. KurikuLárnídokumentyjsou vytvářeny na dvou úrovních - státní a školní. Státní úroveň v systému kurikuLárních dokumentů představují Národní program vzdělávání (NPV) a rámcové vzděláván programy (RVP). Zatímco NPVformuLuje požadavky na vzděLávání, které jsou pLatné v počátečním vzděLávání jako ceLku, RVP vymezují závazné rámce vzděLávání pro jeho jednotLivé etapy (pro předškolní, zákLadnía střednívzděLávání). Školní úroveň představují školní vzděláván programy (ŠVP), podLe nichž se uskutečňuje vzděLávání na jednotLivých školách. ŠkoLnívzděLávací program si vytváří každá škoLa podLe zásad stanovených v přísLušném RVP1.
Rámcové i ŠkoLnívzděLávací programy jsou veřejné dokumenty přístupné pro pedagogickou i nepedagogickou veřejnost.
NÁRODNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ (NVP)
RÁMCOVÝ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY (RVP)
STÁTNÍ ÚROVEŇ
RVPPV		RVPZV
		
RVP G RVPGSP
OSTATNÍ RVP*
SKOLNI ÚROVEŇ
ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY (ŠVP)
Graf 1 - Systém kurikuLárních dokumentů
Legenda: RVP PV- Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání; RVP ZV- Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání; RVP G - Rámcový vzdělávací program pro gymnázia; RVP GSP - Rámcový vzdělávací program pro gymnázia se sportovní přípravou; RVP SOV - Rámcový vzdělávací program (programy) pro střední odborné vzdělávání.
* Ostatní RVP - rámcové vzdělávací programy, které kromě výše uvedených vymezuje školský zákon.
1 Pro tvorbu ŠVP mohou školy využít tzv. Manuál pro tvorbu školních vzdělávacích programů (dále jen Manuál), který je vytvářen k jednotlivým RVP. Manuál seznamuje s postupem tvorby ŠVP a uvádí možné způsoby zpracování jednotlivých částí ŠVP s konkrétními příklady.
Rámcové vzdělávací programy:
vycházejíz nové strategie vzdě Lá vání, která zdůrazňuje kLíčové kompetence, jejich provázanost se vzdělávacím obsahem a upLatnění získaných vědomostí a dovednostív praktickém životě;
vycházejíz koncepce ceLoživotního učení;
formuLují očekávanou úroveň vzděLá ní stanovenou pro všechny absoLventyjednotLivých etap vzdělávání; podporují pedagogickou autonomii škoL a profesní odpovědnost učiteLů za výsLedky vzděLávání.
1.2 Principy Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia
je určen pro tvorbu ŠVP na čtyřletých gymnáziích a vyšším stupni víceLetých gymnázií;
stanovujezákLadnívzděLávacíúroveň pro všechny absoLventy gymnázií, kterou musíškoLa respektovat ve svém škoLním vzděLávacím programu;
specifikuje úroveň kLíčových kompetencí, jíž by měLi žáci na konci vzděLávání na gymnáziu dosáhnout; vymezuje závazný vzděLávací obsah -očekávané výstupy a učivo;
zařazuje jako závaznou součást vzděLávání průřezová témata s výrazně formativními funkcemi;
podporuje kompLexní přístup kreaLizaci vzděLávacího obsahu, včetně možnosti jeho vhodného propojování, a předpokLádá voLbu různých vzdělávacích postupů, různých metod a forem výuky ve shodě s individuálními potřebami žáků;
umožňuje modifikaci vzděLávacího obsahu pro vzděLávání žáků se speciáLními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných.
RVP G je otevřený dokument, který bude v určitých časových etapách inovován podLe měnících se potřeb spoLečnosti, zkušeností učiteLů se ŠVPi podLe měnících se potřeb a zájmů žáků.
ČÁST B
2. Charakteristika vzdělávání
Vzdělávání na čtyřletých gymnáziích a na vyšším stupni víceLetých gymnázií, kterým se dosahuje stupně středního vzdělání s maturitnízkouškou, se uskutečňuje v oborech gymnázium a gymnázium se sportovní přípravou. V souLadu se škoLským zákonem je pro reaLizaci vzděLávání na gymnáziích vydán pro každý obor rámcový vzděLávacíprogram,tzn. RámcovývzděLávacíprogram pro gymnázia (RVPG) a RámcovývzděLávacíprogram pro gymnázia se sportovní přípravou (RVPGSP).
VzhLedem ktomu,žesena nižším stupni víceLetých gymnázií reaLizujezá kLadnívzděLávání, ažáci zde vzděLávanítakpLní povinnou škoLní docházku, řídí se vzdělávání na nižším stupni víceletých gymnázii Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. Rámcový vzděláván program pro gymnázia se vztahuje pouze na vzdělávání ve čtyřletých gymnáziích a na vzdělávání na vyšším stupni víceletých gymnázií.
2.1 Organizace vzděLávání
Průběh vzděLáváníve čtyřLetém gymnáziu a na vyšším stupni gymnázia upravuje § 66 až § 68 škoLského zákona a vyh Láska č. 13/2005 Sb., o středním vzděLávání a vzděLávání v konzervatoři, ve znění pozdějších předpisů (dá Lejen „vyh Láska o středním vzděLávání a vzděLávánív konzervatoři").
VzděLávání na čtyřLetém gymnáziu a na vyšším stupni gymnázia se uskutečňuje v denní, večerní, dáLkové, distanční a kombinované formě vzděLávání. Podmínky vzděLávání v jiných než denních formách vzděLávání stanovuje škoLský zákon v § 25 a vyhLáška o středním vzděLávání a vzděLávánív konzervatoři. Gymnázia realizující tyto formy vzděLávání mohou v odůvodněných případech přizpůsobit cíle a obsah vzděLávání žákům tak, aby odpovídaLyjejich věku, rozvoji a specifickým podmínkám vzděLávání.
Zkrácené studium pro získání středního vzděLánís maturitnízkouškou upravuje § 85 škoLského zákona.
2.2 Podmínky přijetí ke vzděLávání
Podmínky přijetí ke vzděLávání na gymnáziu upravuje § 59 až § 61, § 63 škoLského zákona a vyhLáška č. 671/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o organizaci přijímacího řízení ke vzděLávání na středních škoLách, ve znění pozdějších předpisů.
2.3 Způsob a podmínky ukončování vzděLávání a získání dokLadu o dosaženém stupni vzděLání
Způsoby a podmínky ukončovánívzděLávání na gymnáziu stanovuje § 72 a § 77 až § 82 škoLského zákona a vyhLáška o ukončování studia ve středních škoLách a učiLištích.
Pro profilovou část maturitní zkoušky ředitel školy určí nabídku povinných zkoušek, jejichž obsah je v souLadu s učebními osnovami povinných vyučovacích předmětů vymezených ve škoLním vzděLávacím programu a s učebními osnovami maturitních seminářů.
ČÁST C
3. Pojetí a dle vzdělávání
3.1 Pojetí vzdělávání
VzděLáváníve čtyřletých gymnáziích a na vyšším stupni víceLetých gymnázií má žáky vybavit kLíčovými kompetencemi a všeobecným rozhLedem na úrovni středoškoLsky vzděLanéhočLověka a tím je připravit především pro vysokoškolské vzděLávánía daLšítypyterdárníhovzděLávání, profesní spedaLizaci i pro občanský život.
Gymnázium má vytvářet náročné a motivující studijní prostředí, vněmžžád musí mít dostatek příležitostí osvojit si stanovenou úroveň kLíčových kompetencí, tzn. osvojit si některé důLežité vědomosti, dovednosti, postoje a hodnoty a dokázat je využívat v osobním, občanském i profesním životě. SmysLem vzděLávánína gymnáziu není předat žákům co největšíobjem dílčích poznatků, fakta dat, a Le vybavit je systematickou a vyváženou strukturou vědění, naudtje zařazovatinformace do smysLupLného kontextu životní praxe a motivovatje k tomu, aby chtěli své vědomosti a dovednosti poceLýživotdáLe rozvíjet. To předpokLádá upLatňovatve vzděLávání postupy a metody podporujíc tvořivé myšLení, pohotovost a samostatnost žáků, využívat způsoby diferencované výuky, nové organizační formy, za rázovat integrován é předměty apod.
AbsoLvent gymnázia by měL v průběhu vzděLávánína gymnáziu získat široký vzděLanostnízákLad a dosáhnouttakovéúrovně kLíčových kompetencí, kterou RVPG předpokLádá a která mu umožnídáLerozvíjet schopnosti a dovednosti v procesu ceLoživotního vzděLávánía získávání životních zkušeností. Takový profil absoLventa dává žákům předpokLady pro vysokoškoLské a daLší studium, pro jejich adaptabilitu v různých oborech a obLastech Lidské činnosti, pro přizpůsobení se nově vznikajícím požadavkům na trhu prácei pro případné upLatněnív zahraničí.
RVPG stanovuje pouze obecný rámec vzděLávání na gymnáziu. Ve svých škoLních vzděLávacích programech mohou školy tento rámec obohacovat podLe vLastních vzděLávacích záměrů, podLe potřeb a zájmů žáků i podLe regionáLních podmínek. V souLadu se svým ŠVP, se svou profilací d zaměřením si školy dotvářejí profil absoLventa svého gymnázia.
3.2 Cíle vzdělávání
VzděLáváním na čtyřletých gymnáziích a na vyšším stupni víceLetých gymnázií se usiluje o napLnění těchto cílů: vybavit žáky kLíčovými kompetencemi na úrovni, kterou předpokLádá RVPG; vybavit žáky širokým vzděLanostním zákLadem na úrovni, kterou popisuje RVPG; připravit žáky k ceLoživotnímu učení, profesnímu, občanskému i osobnímu upLatnění.
4. Klíčové kompetence
KLíčové kompetence představují soubor vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot, které jsou důLežité pro osobní rozvoj jedince, jeho aktivní zapojenído spoLečnosti a budoucí upLatněnív životě. Jejich výběr a pojetí vychází z toho, jaké kompetence jsou považovány za podstatné pro vzděLávánína gymnáziu. Pro Lepší pochopení kLíčových kompetencia snazší práci s nimi v ŠVP jsou kLíčové kompetence v RVPG zpracovány jednotLivě, aLe v praxi se navzájem proLínajía doplňují.
Ve vzděLávání na čtyřletých gymnáziích a na vyšším stupni víceLetých gymnázií se usiluje o daLší rozvíjení kLíčových kompetend, které žáci získaLivzákLadním vzděLávání. Úroveň kLíčových kompetencípopsanávRVPG představuje žádoucí stav, ke kterému se mají všichni žáci na zákLadě svých individuáLních předpokLadů postupně přibLižovat. VzhLedem k tomu, že schopnosti žáků a jejich osobní dispozice jsou veLmi různé, by učitelé měli
poměřovat dosaženou úroveň kompetenď osobním pokrokem každéh o žáka ajehoindividuáLními možnostmi. DaLší rozvíjení kLíčových kompetencí by se měLo stát u každéhojedince ceLoživotním procesem.
ŠkoLa by měLa navrhnout a v ŠVP popsat vLastní postupy, které budou všichni učiteli využívat kalenému rozvíjení kLíčových kompetencí žáků. Tyto postupy se v ŠVP označujíjako výchovné a vzděLávací strategie a upLatňujíse při vyučováníi v mimovýukových aktivitách.
Na čtyřletých gymnáziích a na vyšším stupni víceLetých gymnázií by si žák měL osvojit
kompetenci k učení,
kompetenci k řešeníprobLémů,
kompetenci komunikativní,
kompetenci sociáLnía personální,
kompetenci občanskou,
kompetenci kpodnikavosti, na této úrovni:
Žák:
své učenia pracovní činnost si sám pLánuje a organizuje, využívá je jako prostředku pro seberealizaci a osobní rozvoj;
efektivně využívá různé strategie učení k získania zpracování poznatků a informací, hLedá a rozvijí účinné postupy ve svém učení, refLektuje proces vLastního učenia myšLení;
kriticky přistupuje ke zdrojům informací, informace tvořivě zpracovává a využívá při svém studiu a praxi;
kriticky hodnotí pokrok při dosahování cílů svého učenia práce, přijímá ocenění, radu i kritiku ze strany druhých, z vLastních úspěchů i chyb čerpá poučení pro další práci.
Žák:
rozpozná probLém, objasníjeho podstatu, rozčLení ho na části;
vytváří hypotézy, navrhuje postupné kroky, zvažuje využití různých postupů při řešení probLému nebo ověřování hypotézy;
upLatňuje při řešení probLémů vhodné metody a dříve získané vědomosti a dovednosti, kromě anaLytického a kritického myšLení využívá i myšLenítvořivé s použitím představivosti a intuice;
kriticky interpretuje získané poznatky a zjištění a ověřuje je, pro své tvrzení nachází argumenty a důkazy, formuLuje a obhajuje podLožené závěry;
je otevřený k využití různých postupů při řešení probLémů, nahLíží probLém z různých stran; zvažuje možné kLady a záporyjednotLivých variant řešení, včetně posouzeníjejich rizik a důsLedků.
Kompetence komunikativní
Žák:
s ohLedem na situaci a účastníky komunikace efektivně využívá dostupné prostředky komunikace, verbáLníi neverbáLní, včetně symboLických a grafických vyjádřeníinformací různého typu;
používa s porozuměním odbornýjazyka symbolická a grafická vyjádřeníinformací různého typu; efektivně využívá moderníinformačnítechnoLogie;
vyjadřuje se v m Luvených i psaných projevech jasně, srozumiteLněa přiměřenětomu, komu, co a jak chce sděLit, sjakým záměrem a vjaké situaci komunikuje; je citlivý k míře zkušeností a znaLostía k možným pocitům partnerů v komunikaci;
prezentuje vhodným způsobem svou práci i sám sebe před známým i neznámým pubLikem;
rozumí sděLením různého typu v různých komunikačních situacích, správně interpretuje přijímaná sděLenía věcně argumentuje; v nejasných nebo sporných komunikačních situacích pomáhá dosáhnout porozumění.
Žák:
posuzuje reáLně své fyzické a duševní možnosti, je schopen seberefLexe;
stanovuje si ale a priority s ohLedem na své osobní schopnosti, zájmovou orientaci i životní podmínky;
odhaduje důsLedky vLastního jednání a chovánívnejrůznějších situacích, své jednání a chování podLe toho koriguje;
přizpůsobuje se měnícím se životním a pracovním podmínkám a podLe svých schopnostía možnostíje aktivně a tvořivě ovLivňuje;
aktivně spoLupracuje při stanovování a dosahování spoLečných cílů;
přispívá k vytváření a udržování hodnotných mezilidských vztahů za Ložených na vzájemné úctě, toLeranci a em patři;
projevuje zodpovědný vztah k vLastnímu zdravia k zdraví druhých;
rozhoduje se na zákLadě vLastního úsudku, odoLává spoLečenským i mediáLním tLakům.
informované zvažuje vztahy mezi svými zájmy osobními, zájmy širší skupiny, do níž patří, a zájmy veřejnými, rozhoduje se a jedná vyváženě;
o chodu spoLečnosti a civilizace uvažuje z hLediska udržiteLnosti života, rozhoduje se a jedná tak, aby neohrožovaLa nepoškozovaL přírodu a životní prostředí ani kuLturu;
respektuje různorodost hodnot, názorů, postojů a schopností ostatních Lidí;
rozšiřuje své poznania chápání kuLturních a duchovních hodnot, spoLuvytváříje a chrání;
promýšLí souvisLosti mezi svými právy, povinnostmi a zodpovědností; k pLněnísvých povinností přistupuje zodpovědně a tvořivě, hájí svá práva i práva jiných, vystupuje proti jejich potLačování a spoLuvytváří podmínky pro jejich napLňování;
chová se informované a zodpovědně v krizových situacích a v situacích ohrožujících život a zdraví, poskytne ostatním pomoc;
posuzuje události a vývoj veřejného života, sLeduje, co se děje vjeho bydLišti a okoLí, zaujímá a obhajuje informovaná stanoviska a jedná k obecnému prospěchu podLe nej Lepšího svědomí.
Žák:
cílevědomě, zodpovědně a s oh Ledem na své potřeby, osobní předpokLady a možnosti se rozhoduje o daLším vzděLávání a budoucím profesním zaměření;
rozvíjí svůj osobníi odborný potenciáL, rozpoznává a využívá příležitosti pro svůj rozvoj v osobním a profesním životě;
upLatňuje proaktivní přístup, vLastní iniciativu a tvořivost, vítá a podporuje inovace;
získává a kriticky vyhodnocuje informace o vzděLávacích a pracovních příležitostech, využívá dostupné zdroje a informace při pLánovánía reaLizaci aktivit;
usiluje o dosažení stanovených cílů, průběžně reviduje a kriticky hodnotí dosažené výsLedky, korigujedaLší annost s ohledem na stanovený cíl; dokončuje zahájené aktivity, motivuje se k dosahování úspěchu;
posuzuje a kriticky hodnotí rizika souvisejícís rozhodováním v reáLných životních situacích a v případě nezbytnosti je připraven tato rizika nést;
chápe podstatu a principy podnikání, zvažujejeho možná rizika, vyhLedává a kriticky posuzuje příležitosti k uskutečnění podnikateLského záměru s ohLedem na své předpokLady, reaLitu tržního prostredia daLší faktory.
5. Vzděláván oblasti
VzděLávací obsah na čtyřletých gymnáziích a na vyšším stupni víceLetých gymnáziíje v RVP G orientačně rozděLen do osmi vzdělávacích oblastí. JednotLivé vzděLávací obLasti jsou tvořenyjedním vzdělávacím oborem nebo více obsahově blízkými vzděLávacími obory:
Jazyk a jazyková komunikace (Českýjazyka Literatura, Cizíjazyk, Da Lšícizí jazyk);
Matematika a její aplikace (Matematika ajejíapLikace);
Člověka příroda (Fyzika, Chemie, BioLogie, Geografie, GeoLogie);
Člověk a společnost (Občanský a spoLečenskovědnízákLad, Dějepis; Geografie);
Člověk a svět práce (ČLověk a svět práce);
Uměnía kultura (Hudební obor, Výtvarný obor);
Člověk a zdraví (Výchova ke zdraví, TěLesná výchova);
Informatika a informační a komunikační technologie (Informatika a informační a komunikační technoLogie).
Každá vzděLávací oblast obsahuje charakteristiku vzděláván oblasti, cílové zaměření vzděláván oblasti a vzděláván obsah.
Charakteristika vzděláván oblasti vyjadřuje postavenia význam vzděLávacíobLasti na gymnáziu a její návaznost na koncepci obLastívzákLadním vzděLávání.
Cílové zaměření vzděláván oblasti vyjadřuje, jak vzděLávací obLast a její obory přispívají k rozvíjení kLíčových kompetencí žáků. Cílové zaměření jednotlivých vzděLávacích obLastímusíškoLa respektovat při formuLovánívýchovných a vzděLávacích strategií, které jsou popsány v učebních osnovách každého vyučovacího předmětu veškoLním vzděLávacím programu. Jsou to vLastní postupy, které si učitelé napLánujía které podLe jejich zkušeností povedou k cílenému utváření a rozvíjení kLíčových kompetencí žáků. Může se jednat například o různé metody a formy práce, nejrůznějšíaktivity, které se upLatňujívjednotLivých předmětech.
Vzdělávacíobsahje propojený celek očekávaných výstupů a učiva. Očekávané výstupy vyjadřují, jaké úrovně osvojení učiva mají žáci na konci vzdělávání na gymnáziu vdaném oboru dosáhnout, tzn. jakými žádoucími vědomostmi, dovednostmi, postoji a hodnotami mají disponovat. Vypovídají nejen oznaLostech, aLe hLavně o schopnostech a dovednostech využívat osvojené znaLosti při komplexnějších myšLenkových procesech a v praktických činnostech. PředstavujívýsLedky vzděLávání, kteréjsouvyužiteLnévživotěavdaLším studiu a ověřiteLné vhodnými evaLuačními nástroji. Očekávané výstupy formuLované v RVPG jsou pro tvorbu ŠVP závazné. Stejně jako očekávané výstupy je i učivo vymezené v RVP G pro ŠVP závazné a je chápáno jako prostředek k dosažení stanovených očekávaných výstupů.
CeLý vzděLávací obsah v RVP G je závazný pro všechny žáky. Kromě povinných vzdělávacích oborů v RVP G je možné využít také dopLňujíď vzděLávací obory, které vzděLávací nabídku rozšiřují2. Předpokládá se, že daLšínebo náročnější očekávané výstupy a širší rozsah učiva si stanoví škoLa sama ve svém škoLním vzděLávacím programu (napříkLad vzh Ledem ke své profiLaci nebo k podobě profiLové části matu řitní zkoušky). VzděLávací obsah oborů je čLeněn do tematických okruhů, tematických ceLků, popřípadě témat, jejich čLeněnía řazenívšak nemusí býtv ŠVP respektováno.
V ŠVP bude obsah vzdělává ach oborů rozpracován v podobě učebních osnov vyučovacích předmětů. Vyučován předmět může převzít ceLý vzděLávací obsah jednoho oboru vymezeného v RVPG, aLe vzděLávaď obsah jednoho vzděLávacího oboru může být také rozděLen mezi více vyučovacích předmětů neboje možné vzdě Láva d obsah více oborů spojovat (integrovat) do jednoho předmětu. V ŠVP je také možné integrovat tematické okruhy, ceLky a témata různých vzděLávaďch oborů v RVP G tak, aby byLy maximáLně podpořeny mezioborové (mezipředmětové) vztahy. Pokud ŠkoLa využije této možnosti, musí integrace vzděLávacího obsahu v ŠVP cíleně směřovat k rozvíjení schopnosti žáků vzájemně propojovat nabyté vědomosti a dovednosti.
5.1 Jazyka jazyková komunikace
Charakteristika vzdě láva d oblasti
Význam vzděLávacíobLasti spočívá především v rozšiřování vědomého užíváníjazyka jako zákLadního nástroje pro rozvíjení abstraktního myšLenía v prohLubovánívyjadřovaďch a komunikačních schopností a dovedností vytvářejíďch podkLad pro všestranné efektivní vzděLávání. Jazykové vyučování umožňuje žákům poznávat duchovní bohatství národa a jeho tradice. Žáci se postupně učíovLádnout nejen jazyk sám, aLe především principy jeho užívánív různých komunikačních situaďch (a to v mLuvenéi písemné podobě). Jazykové a stylizační schopnosti a dovednosti a jim odpovídající komunikační kompetence žáci rozvíjejí pod vedením učitele prostřednictvím aktivního podílu na nejrůznějších komunikačních situacích.
VzděLávací o b La st Jazyku a jazyková komunikaceje napLňována vzděLávaďmi obory: Český jazyk a literatura. Cizí jazyk a Další cizí jazyk.
Ve výuce českéhojazyka a literatury žáci získávají přiměřené poučení o jazyku - ve svém obsahu i rozsahu prohLoubeném ve srovnání se zákLadním vzděLáváním -jako východisko ke kom u nika d v různých, i náročnějších typech mLuvených i psaných textů. To umožní vybudovat kompetence projejich recepci a produkd a pro čtenís porozuměním, jež povede k hLubokým čtenářským zážitkům. UčiteLiniciuje hovory či úvahy o nich. Rozvoj těchto schopností a dovedností spoLu s osvojením vymezených poznatků teoretických je důLežitý nejen pro studium češtiny, aLe i obecněji, neboťvjazykovém ztvárněníje uLoženo mnoho poznatků a nové myšLenky se obvykLe vyjadřují přirozeným jazykem.
Osvojení azích jazyků navazuje na poznání českéhojazyka a má i podobné cíle - postupné zvLádání mLuvených a psaných projevů a vytváření kompLexní komunikační kompetence, jsou tu všaki cíle spedfické. Aktivní znaLost cizíchjazykůje v současné epoše nezbytná jak z hlediska globáLního, neboťpřispívá k účinnější mezinárodní komunikaci, tak i pro osobní potřebu žáka, protože usnadňuje přístup k informacím a k intenzivnějším osobním kontaktům, čímž umožňuje vyššímobiLitu žáka a jeho rychlejší orientad.
Doplňující vzdělávací obory jsou dostupné v elektronické podobě na webových stránkách Výzkumného ústavu pedagogického v Praze www.vuppraha.cz.
V současné době je ve výuce cizích jazyků kLaden důrazná zvyšování komunikativní úrovně, aby žáci moh Li v tomto jazyce účinně komunikovat o běžných tématech, aby mohLi navazovat spoLečenské a osobnívztahy a naučiLi se porozumět kuLtuře a zvykům jiných Lidía respektovatje.
Vyučování cizím jazykům vede žáky k prohLubování komunikačních schopností získaných na zákLadní škoLe (znaLosti Lingvistické, sodoLingvistické, pragmatické).
VzděLávánív oboru Cizíjazyk navazuje na úroveň jazykových znaLosti a komunikačních dovedností odpovídajících úrovni A2 podLeSpoLečného evropského referenčního rámce prajazyky, které žákzískaLv předchozím vzděLávání, a směřuje k dosažení úrovně B2 podLe tohoto rámce. VzděLávánív oboru Další rizí jazyk navazuje na úroveň jazykových znaLosti a komunikačních dovedností odpovídajídch úrovni AI podLe SpoLečného evropského referenčního rámce prajazyky, které žák získa L v předchozím vzděLávání, a směřuje k dosažení úrovně Bl podLe tohoto rámce.3
Pokud žák nemá (žákovi není nabídnuta) možnost navázat ve ŠkoLe na úroveň jazykových znaLosti a komunikačních dovedností získaných v předchozím vzděLávání odpovídajíc úrovni AI nebo A2 podLe SpoLečného evropského referenčního rámce prajazyky, vzděLává se v cizím jazyce dLe nabídky škoLy. VzděLávání v tomto jazyce je určeno pro absoLutní začátečníky a směřuje k dosažení úrovně, kterou určuje škoLa dLe svých možností a kterou vymezí ve svém ŠVP podLe SpoLečného evropského referenčního rámce prajazyky.
V tomto případě ovšem musí být zachována podmínka, kdy si žák voLí dva jazyky z LibovoLného vzděLá-vadho oboru tak, aby aLespoň zjednoho jazyka získa L jazykové znaLosti a komunikačnídovednosti odpovídající minimálně úrovni Bl podLe SpoLečného evropského referenčního rámce prajazyky.
Cílové zaměření vzdeláva d oblasti
VzděLávánív dané vzděLávací obLasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:
vnímania užíváníjazyka českéhoi cizíhojako mnohotvárného prostředku kezpracovánía násLednému předáváníinformací, vědomostía prožitků získaných zinterakce se světem a se sebou samým, k vyjádřenívLastních potřeb a k prezentad názorů i samostatného řešení probLémů a jako prostředku pro daLší samostatné ceLoživotnívzděLávání;
zvLádánízákLadních pravideL mezilidské komunikace daného kuLturního prostředí a jejich respektování;
utvářenívšeobecného přehLedu o spoLečensko-historickém vývoji Lidské spoLečnosti, který napomáhá k respektu a toLeranci odLišných kuLturních hodnot různých jazykových komunit;
porozumění sobě samému, pochopení své roLe v různých komunikačních situacích a k vymezení vLastního místa mezi různými komunikačními partnery;
tvořivé prád nejen s věcným, aLei s uměLeckým textem, jež vede k porozumění významové výstavbě textu, kjeho posouzeníz hlediska styLového, pozitivně působícího na estetickou, emorionáLníi etickou stránku žákovy osobnosti;
vytváření osobitého, objektivně kritického a ceLkově pozitivního vztahu k Literatuře a k vytváření návyku individua Lni četby uměLecké a neuměLecké Literatury, které se později projeviv ceLoživotní orientaci žáka;
formování hodnotových orientací, vkusových preferencia k citLivému vnímání okoLního světa i sebe sama.
3 Vzdělávání v obou oborech může směřovat i k dosažení vyšší výstupní úrovně jazykových znalostí a komunikačních dovedností podle Společného evropského referenčního rámce prajazyky, než určuje vzdělávací obsah těchto oborů v RVP G, tuto úroveň si škola určuje sama. V ŠVP musí být uvedeno, jaké úrovně jazykových znalostí a komunikačních dovedností podle tohoto rámce žák dosáhne na konci vzdělávání a vzdělávací obsah cizího jazyka musí uvedené úrovni odpovídat.
5.1.1 Český jazyk a Literatura
Vzdělávací obsah
jazyk a jazyková komunikace
Očekávané výstupy
žák
Učivo
odlišuje různé variety národního jazyka a vhodně jich využívá ve svém jazykovém projevu v souLadu s komunikační situací
při anaLýze vybraných textů popíše zákLadní rysy češtiny a vysvětLí zákonitosti jejího vývoje i současné vývojové tendence
v mLuveném projevu ovLádá zásady spisovné výsLovnosti a pro účinné dorozumívánívhodně užívá zvukové prostředky řeč (moduLacesíLy, výšky h Lasu a tempa řeč; umístění přízvuků a pauz, správné frázování)
v mLuveném projevu vhodně užívá nonverbáLních prostředků řeči
v písemném projevu dodržuje zásady pravopisu a s oporou příruček řeší sLožitější případy; účinně využívá možností grafického čLenění textu
v písemném i mLuveném projevu voLívhodné výrazové prostředky podLe jejich funkce a ve vztahu k sděLovacímu záměru, k dané situaci, kontextu a k adresátovi; vysvětLí a odůvodní význam sLovvdaném kontextu
ve svém projevu upLatňuje znaLosti tvarosLovía sLovotvorných a syntaktických principů českého jazyka
využívá znaLosti o větných čLenech a jejich vztazích, o aktuáLním čLenění výpovědí a o druzích vět podLe záměru mLuvô'ho k vhodnému vyjádření myšLenky, k účinnému dorozumívání, Logickému strukturování vypovedia k odlišení záměru mLuvčího
v mLuveném i psaném projevu vhodně využívá sLohotvorné rozvrstvenívýrazových prostředků češtiny
používá různé prostředky textového navazovánívedoucí ke zvýšení srozumitelností, přehLedností
a Logické souvisLostí sděLení; upLatnítextové čLeněnív souLadu s obsahovou výstavbou textu a rozvíjením tématu
při tvorbě vLastního textu mLuveného i psaného využívá zákLadní principy rétoriky
voLíadekvátní komunikační strategie, zohLedňuje partnera a pubLikum; rozeznává manipuLativní komunikaci a dovede sejí bránit
posoudía interpretuje komunikační účinky textu, svá tvrzeníargumentačně pod poříjeho všestrannou anaLýzou
pořizuje z textu výpisky, zpracovává výtahy, konspekty
efektivně a samostatně využívá různých informačních zdrojů (sLovníky, encykLopedie, internet)
obecné poučeníojazyku a řeči-jazyk a řeč, jazyková komunikace; myšLeníajazyk; národníjazykajeho útvary; čeština a sLovanskéjazyky;jazyková kuLtura; zákLadnívývojové tendence českého jazyka
zvuková stránka jazyka - zásady spisovné výsLovnosti; zvukové prostředky souvisLé řeči
grafická stránka jazyka - písmo, jeho vznik a druhy; základní principy českého pravopisu a nejčastější odchyLky od nich
slovní zásoba, sémantika a tvoření slov-jednotky sLovní zásoby (včetně frazeoLogických); významové vztahy mezi sLovy; rozšiřování sLovní zásoby; způsoby tvořenísLov
tvarosloví (morfologie) - sLovní druhy a jejich mLuvnické kategorie a tvary
skladba (syntax) - základní principy větné stavby (větné čLeny, věty, souvětí a jejich vztahy); aktuáLní čLenění výpovědi); zákLady va Len ční a textové syntaxe
slohová charakteristika výrazových prostředků
texta styl, slohotvorní činitelé objektivní a subjektivní
text (komunikát) a komunikační situace - prostředí, účastníci komunikace, jejich roLe
funkce komunikátů - sebevyjádření, apeL, přesvědčování, argumentace, kontakt aj. jako dominantní funkce komunikátů
míra připravenosti, oficiálnosti,formálnosti, veřejnosti komunikace; mluvenosta psanost
komunikační strategie- adresnost, voLba jazykového útvaru, prostředků verba Lních a neverbálních sohLedem na partnera; vyjadřování přímé a nepřímé, jazyková etiketa
monolog a dialog - výstavba diaLogu, vztah otázka-odpověď; druhy Literárního diaLogu; subjekty mimotextové a vnitrotextové (autor, čtenář, vypravěč, Lyrický hrdina, postavy); narativní postupy (řeč přímá, nepřímá, nevLastní přímá, poLopřímá)
rétorika - druhy řečnických projevů, příprava a reaLizace řečnického vystoupení
základní vlastnosti textu, principy jeho výstavby- koherence textu (navazování, odkazování, tematické posLoupnosti); čLenění textu a jeho signály; odstavec a daLšíjednotky, vzájemné vztahy textů (intertextovost)
funkční styly a jejich realizace v textech
literární komunikace Očekávané výstupy
žák
rozLišíuměLeckýtextod neuměLeckého, na Lezné jevy, které činí text uměLeckým
objasní rozdíly mezi fikčním a reáLným světem a vysvětLí, jakým způsobem se reáLný svět promítá do Literárníhotextu,jakývLiv může mít svět fikce na myšLenía jednání reáLných Lidí
na konkrétních příkLadech popíše specifické prostředky básnickéhojazyka a objasníjejich funkci vtextu
rozLiší a specifikujejednotky vyprávění (časoprostor, vypravěč, postavy) a zhodnotíjejich funkci a účinek na čtenáře
rozezná typy promLuv a vyprávěcí způsoby a posoudíjejich funkci v konkrétním textu
při interpretaci Literárního textu ve všech jeho kontextech upLatňuje prohLoubené znaLosti o struktuře Literárního textu, Literárních žánrech a Literárněvědných termínech
identifikujevyužitíjednohotextuvtextu jiném (intertextovost) a objasníjeho funkci a účinek na čtenáře
postihne smysLtextu, vysvětLí důvody a důsledky různých interpretací téhož textu, porovná je a zhodnotí, odhaLíeventuáLní dezinterpretace textu
rozLiší texty spadající do obLasti tzv. Literatury vážné, středního proudu a Literárního braku a svůj názor argumentačně zdůvodní
samostatně interpretuje dramatické, filmové a teLevizní zpracování Literárních děL
vystihne podstatné rysy zákLadních period vývoje české i světové Literatury, významných uměLeckých směrů, uvede jejich představiteLe a charakterizuje a interpretujejejich přínos pro vývoj Literatury a Literárního myšLení
vysvětLí specifičnost vývoje české Literatury a vyLožíjejí postavení v kontextu Literatury světové (vzájemná inspirace, příbuznost, odLišnosti a jejich příčiny)
tvořivě využívá informací z odborné Literatury, internetu, tisku a z dalších zdrojů, kritic kyj e třídí a vyhodnocuje
získané schopností a dovedností tvořivě využívá v produktivních dnnostech roz\/ijejíach jeho individuální styl
Učivo
základy literární vědy- Literární teorie, Literární historie, Literární kritika, poetika; interdiscipLinárnost Litera mí vědy; Literatura a její funkce
metodyinterpretace textu-interpretační postupy a konvence, význam a smysL, popis, anaLýza, výkLad a vLastníinterpretace textu; čtenářské kompetence; interpretace a přeinterpretování
způsoby vyjadřování zážitků z literárních děl a soudů nad nimi (osobní záznamy, anotace, kritika a recenze, polemiky)
jazykové, kompozičnía tematické prostředky výstavby literárního díla-tropy; figury; rytmus, rým a zvukové prostředky poezie; monoLog, dialog, přímá a nepřímá řeč, nevLastní přímá a poLopřímá řeč; typy kompozice; motiv, téma
textaintertextovost- kontext, vLiv a způsoby mezitextového naväzovania mezitextové komunikace (motto, citát, aLuze), žánry zaLožené na mezitextovém navazování (parodie, travestie, pLagiát), hraniční rysy textu (předmLuva, dosLov, ilustrace, obáLka; autorský komentář, recenze)
vývoj literatury v kontextu dobového myšlení, umění a kultury - fun kce periodizace Literatury, vývoj kontextu české a světové Literatury; tematický a výrazový přínos veLkých autorských osobností; Literární směry a hnutí; vývoj Literárních druhů a žánrů s důrazem na moderní Literaturu
5.1.2 Cizí jazyk
Vzdělávací obsah
receptivní řečové dovednosti
Očekávané výstupy žák
porozumí hLavním bodům a myšLenkám autentického ústního projevu sLožitějšího obsahu na aktuáLní téma, postihnejeho hLavnía dopLňujícíinformace
rozLišív mLuveném projevu jednotLivé mLuvčí, identifikuje různý styL, citové zabarvení, názory a stanoviska jednotLivých mLuvô'ch
porozumí h Lavním bodům a myšLenkám autentického čteného textu či písemného projevu sLožitějšího obsahu na aktuáLní téma
identifikuje strukturu textu a rozLiší hLavnía dopLňujícíinformace
vyhLedá a shromáždíinformace z různých textů na méně běžné, konkrétnítéma a pracuje se získanými informacemi
odvodí význam neznámých sLov na zákLadě již osvojené sLovní zásoby, kontextu, znaLosti tvorby sLov a internacionalismů
využívá různé druhy sLovníků, informativní Literaturu, encykLopediea média čte s porozuměním Literaturu ve studovaném jazyce postihne zápLetku i sled udáLostíve filmu či hře
produktivní řečové dovednosti Očekávané výstupy žák
formuLujesvůj názor srozumiteLně, gramaticky správně, spontánně a plynuLe
voLněa srozumitelně reprodukuje přečtený nebo vysLechnutý autentický text se sLovní zásobou a jazykovými strukturami odpovídajícími náročnějšímu textu
přednese souvisLý projev na zadané téma
sestaví souvisLý text na širokou škáLu témat a vyjádří své stanovisko podrobně popíše své okoLí, své zájmy a činnosti s nimi souvisejíc Logicky a jasně strukturuje formáLníi neformáLní písemný projev různých sLohových styLů s porozuměním přijímá a srozumiteLně i gramaticky správně předává obsahově sLožitějšíinformace používá bohatou všeobecnou sLovní zásobu k rozvíjení argumentace, aniž by redukovaLto, co chce sděLit využívá výkLadové a odborné sLovníky při zpracování písemného projevu na neznámé téma
interaktivní řečové dovednosti Očekávané výstupy žák
vyjádří a obhájí své myšLenky, názory a stanoviska vhodnou písemnou i ústní formou
adekvátně a gramaticky správně okomentuje a prodiskutuje odLišné názory různých faktografických i i m a gi nativních textů
reaguje spontánně a gramaticky správně v sLožitějších, méně běžných situacích užitím vhodných výrazů a frazeoLogických obratů
komunikuje pLynuLe a foneticky správně na témata abstraktníi konkrétnív méně běžných i odborných situacích
při setkání s rodilými m Luvčími zahájí, vede a zakončí diaLog a zapojí se do živé diskuse na různá témata týkající se odbornějších zájmů
Učivo
jazykové prostředky a funkce
(vztahujícíse kobLastem osobním, vzděLávacím, pracovním a veřejným, se kterými sežáksetkává běžněi méně často nebojen ve specifických kruzích)
fonetika - zvuková výstavba sLova, zvuková stránka věty, fonetická redukce, fonetické rysy
pravopis - pravidLa u sLožitějších sLov, zákonitosti vypLývající z psané podobyjazyka pro frázování a intonaci, konvence používané k prezentaci výsLovnosti
gramatika -jmenné a verba Lni fráze, morfémy, prefixy, sufixy, daLší vyjádření minuLosti, přítomnosti a budoucnosti, rozvité věty vedLejší, sLožitá souvětí, odvozování, transpozice, transformace, va Lence
lexikológie- ustáLené koLokace, ustáLená větná spojení, přísLoví, jednoduché idiomy, frázová sLovesa, ustáLené větné rámce, odborné výrazy a fráze na známá témata
komunikační fu n kce jazyka a typy textů
(vztahujícíse kobLastem osobním, vzdělávacím, pracovním a veřejným, se kterými sežáksetkává běžněi méně často nebojen ve specifických kruzích)
postoj, názor, stanovisko - souhLas, nesouhLas, svoLení, prosba, odmítnutí, možnost, nemožnost, nutnost, potřeba, zákaz, příkaz
emoce - Libost/nelibost, zájem/nezájem, radost/zkLamání, překvapení, údiv, obava, vděčnost, sympatie, Lhostejnost, strach
morální postoje a funkce - omLuva, odpuštění, pochva La, pokárání, Lítost, přiznání, odsouzení
kratší písemný projev- pozdrav, vzkaz, přání, bLahopřání, pozvání, odpověď, osobnídopis, úřední dopis, žádost, inzerát, strukturovaný životopis
delší písemný projev- podrobný životopis, vypravování, úvaha, esej, podrobný popis, odborný popis
čtený či slyšený text-jazykově nekomplikované a Logicky strukturované texty, texty informační, popisné, faktografické, dokumentární, imaginativníi uměLecké
samostatný ústní projev- popis, shrnutí, srovnání, vyprávění, oznámení, prezentace, reprodukcetextu
interakce-formáLníi neformáLní rozhovor, diskuse, korespondence, strukturovaný pohovor, náhodné situace v osobním i profesním životě, komunikace prostřednictvím teLefonu a daLších médií
informace z médií-tisk, rozhLas, teLevize, internet, film, audionahrávky, videonahrávky, veřejná hLášení,teLefon
tematické okruhy a komunikační situace
(Výchozí textyjsou obsahově i jazykově náročnější, a Le nekomplikované, nesou prvky uměLeckého, publicistického, naučného a popuLárně-vědeckéhostyLu, vztahují se k běžným i méně běžným, konkrétními abstraktním tématům, se kterými se žák může setkatv každodenním životě nebo při cestovánído zemí dané jazykové oblasti.)
oblast veřejná- veřejné instituce, veřejná oznámení, úřady, úřední dopisy, hlavní poLitické strany a orgány, veřejná jednání, veřejné sLužby, pasy, oprávnění, vystoupení, soutěže
oblast pracovní - státní správa, firmy, průmysL, zeměděLství, méně časté profese, nástroje a zařízení, pracovní udáLosti, pracovnísmLouva, obchodní dopis, rekLamnímateriáLy, návody, popis práce, bezpečnost práce
oblast vzděláván - primární, sekundární a terciární škoLstvív ČR a v zemích studovaného jazyka, naučné spoLečnosti a kluby, profesníinstituce, povoLání a tituLy vzděLávacích institucí, studentské shromáždění, vybavení učeben, práce v učebnách, debaty a diskuse, anotace, výtahy
oblast osobní- cizí domov, krajina, spoLečenské vztahy, blízcí Lidé, spoLu pracovníci, uměLecké předměty, domácí potřeby, vybavení pro sporta zábavu, zdraví, nehody, životní styL, netradiční dovoLená, netradiční koníčky, recepty, romány, časopisy
oblast osobnostní-identita, způsob vnímání sebe sama, světonázor
oblast společenská - příroda, životní prostředí, ekoLogie, gLobáLní probLémy, věda a technika, pokrok
reálie zemí studovaného jazyka
politické a ekonomické postavení ve světě
stručná charakteristika ekonomiky, společnosti a kultury
vztahy s Českou republikou
literatura, významná díla a autoři
věda, technika, sport, umění, významné osobnosti, díla, úspěchy život a tradice, rodina, vzdělávání, národní záliby a zvláštnosti
jazykové zvláštnosti a odlišnosti média a jejich účinky na jednotlivce a společnost aktuální události a dění většího významu autentické materiály-tisk, rozhLas, film
Poznámka:
VzděLávánív Cizím jazyce směřuje k dosažení úrovně B2 podLeSpoLečného evropského rámce prajazyky, kterou Lze charakterizovat násLedovně:
Žák sejasně vyjadřuje, aniž byjazykově redukovaLto, co chce sděLit. Má dostačující vyjadřovací prostředky k tomu, aby podaLjasný popis, vyjádřil své názory, rozvijeL argumentaci bez většího hLedánísLov a ktomuto účeLu používá některé druhy podřadných souvětí. Má všeobecně vysokou úroveň sLovní zásoby, ačko-LivvmaLé míře dochází k záměnám a nesprávnému výběru sLov, které však nezpůsobují probLémy v komunikaci. Dobře ovLádá gramatiku a jen občas se dopouští maLých nebo nesystematických chyb, mohou se objevit menší nedostatky ve větné stavbě, a Le nejsou časté a mohou být zpětně opraveny.
Žák se vyhne závažným chybám ve formuLacích, vyjadřuje se sebevědomě, srozumiteLně a zdvořile v ráma formáLních a neformáLních funkčních styLů, které odpovídají dané situaci a osobám, kterých se to týká.
5.1.3 Další cizí jazyk
Vzdělávací obsah
receptivní řečové dovednosti Očekávané výstupy žák
^ rozumí hLavním bodům či myšLenkám autentického ústního projevu i psaného textu na běžné a známé téma ^       identifikuje strukturu jednoduchého textu a rozLiší hLavníinformace
^       rozLišív mLuveném projevu jednotLivé mLuvčí, identifikuje různé styLy a citová zabarvení promLuvy ^       odhadne význam neznámých sLov na zákLadějiž osvojené sLovní zásoby a kontextu ^       užívá různé techniky čtení dLe typu textu a účeLu čtení ^       využívá různé druhy sLovníků při čte ní n e kom p Li kovaných faktografických textů
produktivní recove dovednosti Očekávané výstupy žák
^       srozumiteLně reprodukuje přečtený nebo vysLechnutý, méně náročný autentický text se sLovní zásobou na běžná témata
formuLuje svůj názor ústněi písemně na jednoduché, běžné téma srozumiteLně, gramaticky správně a stručně Logicky a jasně strukturuje středně dLouhý písemný projev, formáLníi neformáLnítext na běžné či známé téma sestaví ústněi písemně souvisLýtext na jednoduchétémajako Lineární sled myšLenek jednoduše a souvisLe popíše své okoLí, své zájmy a činnosti s nimi související shrne a ústněi písemně sděLí běžné, obsahovějednoduchéinformace využívá překLadové sLovníky při zpracování písemného projevu na méně běžné téma
INTERAKTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI Očekávané výstupy žák
^       vysvětlí gramaticky správně své názory a stanoviska písemnou i ústní formou a v krátkém a jednoduchém projevu na téma osobních zájmů nebo každodenního života
^       reaguje adekvátně a gramaticky správně v běžných, každodenních situacích užitím jednoduchých, vhodných výrazů a frazeologických obratů
►       sjistou mírou sebedůvěry komunikujefonetickysprávněspoužitím osvojené sLovní zásoby a gramatických prostředků
^       zapojí se, případně s menšími obtížemi, do rozhovoru s rodiLými mLuvčími na běžné a známétéma v předvídatelných každodenních situacích
Učivo
JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY A FUNKCE
(vztahující se k obLastem osobním, vzděLávacím a spoLečenským a týkající se zájmů a konkrétních komunikačních situací, se kterými se žák může běžně setkat)
fonetika-distinktivní rysy, s Lovní přízvuk, tónový průběh sLova, struktura sLabiky, rytmus, intonace, sLabéa siLnéformy výsLovnosti
pravopis-interpunkce, pravidLa u běžných sLov, stažené tvary, běžně používané Litografické znaky, konvence používané ve sLovníku k prezentaci výsLovnosti
gramatika-jednoduché sLovnítvary, aLternace samohLáseka modifikace souhLásek, nepravideLné a nuLovétvary sLovních druhů, synonyma, antonyma, zákLadnívyjádření přítomnosti, minuLosti a budoucnosti, trpný rod přítomný, sLova sLožená a sousLoví, rozvité věty vedLejší, souřadné souvětí, supLetivnost, řízenost, shoda
lexikológie- ustáLená sLovní spojení, přirovnání, sLožené předLožky KOM U NIKATIVNÍ FU N KCE JAZYKA A TYPY TEXTŮ
(vztahující se k obLastem osobním, vzděLávacím a spoLečenským a týkající se konkrétních komunikačních situací, se kterými se žák může běžně setkat)
postoj, názor, stanovisko - souhLas, nesouhLas, svoLení, prosba, odmítnutí, zákaz, příkaz, možnost, nemožnost, nutnost, potřeba
emoce - Libost/neLibost, zájem/nezájem, radost/zkLamání, překvapení, údiv, obava, vděčnost, sympatie, Lhostejnost, strach
morálni postoje - omLuva, odpuštění, pochvaLa, pokárání, Lítost, přiznání
kratší písemný projev- pozdrav, vzkaz, přání, bLahopřání, pozvání, odpověď, osobnídopis, jednoduchý formáLní dopis, žádost, jednoduchý inzerát
delší písemný projev - stručný životopis, příběh, stručný popis
čtený či slyšený text-jazykově nekomplikované a Logicky strukturované texty, texty informační, popisné i uměLecké
samostatný ústní projev - popis, srovnání, vyprávění, krátké oznámení, jednoduše formuLovaná prezentace, reprodukce kratšího textu
interakce - formáLníi neformáLní rozhovor, diskuse, korespondence, strukturovaný pohovor
informace z médií-tisk, rozhLas, teLevize, internet, fiLm, audionahrávky, videonahrávky, veřejná prohLášení,teLefon
TEMATICKÉ OKRUHY A KOMUNIKAČNÍ SITUACE
(Výchozí textyjsou obsahově i jazykově uspořádané, nekomplikované, mají Logickou strukturu, jsou informačního a popisného charakteru, vztahují se ke konkrétním a běžným tématům a vycházejíz autentických situací, se kterými se žák může setkatv každodenním životě a i při cestování do zemí dané jazykové obLasti.)
oblast veřejná - sLužby, obchody, nákupní střediska, trhy, zboží, náLepky a obaLy, veřejná doprava, jízdní řády, Lístky, pokuty, divadLo, kino, programy, zábavní podniky, restaurace, jídeLníčky, hoteLy, formuLáře, běžné udáLosti, zdravotní s Lužby, oznámení, Letáky
oblast pracovní-zaměstnání, běžné profese, běžné podniky, běžné vybavení pracoviště, obchodní administrativa, obchodní dopis, nákup a prodej, jednoduchý návod a popis práce, orientační značení, jednoduché recepty
oblast vzděláván - škoLa, učebny, škoLní prostory, učitelé, pomocný personáL, vybaveníškoLy, méně běžné škoLní pomůcky, významné škoLní dny a udáLosti, výuka, domácí úkoly, diskuse, video-texty, texty na obrazovce počítače, sLovníky, příručky
oblast osobní - rodina a její spoLečenské vztahy, přáteLé, příbuzní, vybavení domácnosti; život mimo domov: kolej, hoteL, domov přáteL, okoLní krajina; jednoduché vybavení pro sport a zábavu, život na venkově a ve městě, dovoLená, svátky, osobnídopisy
oblast osobnostní- koníčky, zájmy, názory a postoje k bLízkému okoLí
oblast společenská - příroda, životní prostředí, kuLtura, tradice, sport, média
REÁLIE ZEMÍ STUDOVANÉHO JAZYKA
geografické zařazení a stručný popis
významné události z historie, významné osobnosti
životní styl a tradice v porovnání s Českou republikou
kultura, umění a sport, některé známé osobnosti a jejich úspěchy
ukázky významných literárních děl
Poznámka:
VzděLávánív DaLším cizím jazyce směřuje k dosažení úrovně Bl podLe SpoLečného evropského rámce pro jazyky, kterou Lze charakterizovat násLedovně:
Žák má dostačující vyjadřovací prostředky a odpovídající sLovní zásobu k tomu, aby se domLuvil a vyjadřovaL, i když s určitou mírou zaváhání. Disponuje dostatečnými opisnými jazykovými prostředky v rámci tematických okruhů,jakojsou rodina, koníčky a zájmy, práce, cestovania a ktuá Lni udáLosti. Žák komunikuje přiměřeně správně ve známých kontextech; všeobecně ovLádá gramatiku dobře, ačkoLiv vLiv mateřského jazyka je postřeh n uteLný. Přiměřeně správně používá zásobu běžných gramatických prostředků a vzorců v rámo snadno předvídateLných situací. Při vyjádření sLožitější myšLenky nebo promLuvy na neznámé téma se dopouští závažných chyb. Žák používá širokou škáLu jazykových funkcí a vjejich rámci reaguje. Využívá nejběžnější vyjadřovací prostředky neutráLního funkčního stylu.
5.2 Matematika a její aplikace
Charakteristika vzdeláva d oblasti
Výuka matematiky na gymnáziu rozvijía prohLubuje pochopení kvantitativních a prostorových vztahů reáLného světa, utváří kvantitativní gramotnost žáků a schopnost geometrického vh Ledu. OvLádnutí požadovaného matematického aparátu, eLementy matematického myšLení, vytváření hypotéz a deduktivní úvahyjsou prostředkem pro nové h Lubší poznání a předpokLadem dalšího studia. Osvojené matematické pojmy, vztahy a procesy pěstují myšLenkovou ukázněnost, napomáhají žákům k prožitku celistvosti.
Matematické vzdělávání napomáha rozvoji abstraktního a anaLytického myšLení, rozvijí Logické usuzování, učísrozumiteLné a věcné argumentad s cíLem najítspíše objektivní pravdu než uhájit vLastní názor. Těžiště výuky spočívá v osvojení schopnosti formuLace probLému a strategie jeho řešení, v aktivním ovLádnutí matematických nástrojů a dovedností, v pěstování schopnosti apLikace. Matematika přispívá k tomu, aby žáci byLi schopni hodnotit správnost postupu při odvozová ní tvrzení a odhaLovat kLamné závěry.
Během studia žáci objevují, že matematika nachází upLatněnív mnoha oborech Lidské činnosti (např. v ekonomii, technice, aLei vespoLečenských vědách), žejeovLivňována vnějšími podněty (napříkLad zobLasti přírodních věd) a že modernítechnoLogiejsou užitečným pomocníkem matematiky. Žáci poznávají, že matematika je součástí naší kuLtury a je výsLedkem složitého muLtikuLturního historického vývoje spojeného s mnoha významnými osobnostmi Lidských dějin.
Cílové zaměření vzdeláva d oblasti
VzděLávánívdanévzděLávacíobLasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:
osvojovánízákLadních matematických pojmů a vztahů postupnou abstrakcia zobecňováním na zákLadě poznáváníjejich charakteristických vLastností;
určování, zařazování a využívání pojmů, k anaLýze a zobecňováníjejich vLastností;
vytváření zásoby matematických pojmů, vztahů, aLgoritmů a metod řešení úLoh a k využívání osvojeného matematického aparátu;
anaLyzování probLému a vytváření pLánu řešení, k voLbě správného postupu při řešení úLoh a probLémů, kvyhodnocovánísprávnosti výsLedku vzhLedem kzadaným podmínkám;
práci s matematickými modeLy, k vědomí, že k výsLedku Lze dospět různými způsoby;
rozvoji Logického myšLenía úsudku, vytváření hypotéz na zákLadě zkušenosti nebo pokusu, kjejich ověřování nebo vyvracení pomocí protipříkLadů;
pochopenívzájemných vztahů a vazeb mezi okruhy učiva a kapLikaci matematických poznatků v daLších vzdělávacích obLastech;
přesnému vyjadrovania zdokonaLovánígrafického projevu, k porozumění matematickým termínům, symboLice a matematickému textu;
zdůvodňování matematických postupů, k obhajobě vLastního postupu; rozvíjení dovednosti pracovat s různými reprezentacemi;
užívání kaLkuLátoru a moderních technoLogií k efektivnímu řešeníúLoh a k prezentaci výsLedku;
rozvíjenízkušenostís matematickým modeLováním (kčinnostem, kterými se učípoznávata naLézat situace, v nichž se může orientovat prostřednictvím matematického popisu), k vyhodnocování matematických modeLů, k poznávání mezíjejich použití, kvědomí, že reaLitaje sLožitější než její matematický modeL, že daný modeL může býtvhodný pro více situácia jedna situace může být vyjádřena různými modeLy);
rozvíjení geometrického videnia prostorové představivosti;
pochopení matematikyjako součásti kuLturního dědictví a nezaměnitelného způsobu uchopování světa.
5.2.1 Matematika a její aplikace
Vzdělávací obsah
ARGUMENTACE A OVĚŘOVÁNÍ Očekávané výstupy žák
► čte a zapisuje tvrzení v symbolickém jazyce matematiky ^       užívá správně Logické spojky a kvantifikátory
► rozLiší definici a větu, rozliší předpoklad a závěr věty
► rozLiší správný a nesprávný úsudek
► vytváří hypotézy, zdůvodňuje jejich pravdivost a nepravdivost, vyvrací nesprávná tvrzení ^       zdůvodňuje svůj postup a ověřuje správnost řešení probLému
Učivo
základní poznatkyz matematiky-výrok, definice, věta, důkaz množiny-inkLuze a rovnost množin, operace s množinami výroková logika
ČÍSLO A PROMĚNNÁ Očekávané výstupy žák
užívá vLastnosti děLiteLnosti přirozených číseL operuje s intervaLy, aplikuje geometrický význam absoLutní hodnoty provádí operace s mocninami a odmocninami, upravuje číseLné výrazy odhadujevýsLedky numerických výpočtů a efektivněje provádí, účeLně využívá kalkuLátor upravuje efektivně výrazy s proměnnými, určuje definiční obor výrazu
rozkLádá mnohočLeny na součin vytýkáním a užitím vzorců, apLikujetuto dovednost při řešení rovnic a nerovnic
řeší Lineární a kvadratické rovnice a nerovnice, řeší soustavy rovnic, vjednodušších případech diskutuje řešiteLnost nebo počet řešení
rozLišuje ekvivaLentní a neekvivalentní úpravy
geometricky interpretuje číseLné, aLgebraické a funkčnívztahy, graficky znázorňuje řešení rovnic, nerovnic a jejich soustav
^       anaLyzuje a řeší probLémy, v nichž aplikuje řešení Lineárních a kvadratických rovnic a jejich soustav Učivo
číselné obory- přirozená, ceLá, racionáLnía reáLná čísla mocniny - mocniny s přirozeným, ceLým a racionáLním exponentem, odmocniny výrazy s proměnnými - mnohočLeny, Lomené výrazy, výrazy s mocninami a odmocninami rovnice a nerovnice - Lineární rovnice, nerovnice a jejich soustavy, kvadratická rovnice
(diskriminant, vztahy mezi kořeny a koeficienty), rovnice a nerovnice v součinovém a podílovém tvaru, rovnice a nerovnice s absoLutní hodnotou, rovnice s neznámou vejmenovateLi a pod odmocninou, Logaritmické, exponenciáLnía goniometrické rovnice
PRÁCE S DATY, KOMBINATORIKA, PRAVDĚPODOBNOST Očekávané výstupy žák
^       řeší reálné probLémy s kombinatorickým podtextem (charakterizuje možné případy, vytváří modeL pomocí kombinatorických skupin a určujejejich počet)
^       využívá kombinatorické postupy při výpočtu pravděpodobnosti, upravuje výrazy s faktoriáLy a kombinačními čísLy
^       diskutuje a kriticky zhodnotí statistické informace a daná statistická sděLení
^       voLía užívá vhodné statistické metody k anaLýze a zpracování dat (využívá výpočetnítechniku)
►       reprezentuje graficky soubory dat, čte a interpretuje tabuLky, diagramy a grafy, rozLišuje rozdíly v zobrazeníobdobných souborů vzhLedem kjejich odLišným charakteristikám
Učivo
kombinatorika - eLementární kombinatorické úLohy, variace, permutace a kombinace (bez opakování), binomická věta, PascaLůvtrojúheLník
pravděpodobnost - náhodnýjev a jeho pravděpodobnost, pravděpodobnost sjednocení a průniku jevů, nezávisLostjevů
práce s daty - anaLýza a zpracování dat v různých reprezentacích, statistický soubor a jeho charakteristiky (vážený aritmetický průměr, medián, modus, percentní, kvartiL, směrodatná odchyLka, mezi kva rtiLová odchyLka)
ZÁVISLOSTI A FUNKČNÍ VZTAHY Očekávané výstupy žák
načrtne grafy požadovaných funkcí (zadaných jednoduchým funkčním předpisem) a určíjejich vLastnosti
formuLuje a zdůvodňuje vLastnosti studovaných funkcí a posLoupností
využívá poznatky o funkcích při řešení rovnic a nerovnic, při určování kvantitativních vztahů
aplikuje vztahy mezi hodnotami exponenciáLních, Logaritmických a goniometrických funkcia vztahy mezi těmito fun kcemi
modeLujezávisLosti reáLných dějů pomocí známých funkcí řeší a p Li k a č n í ú Lo h y s využitím poznatků o funkcích a posLoupnostech
interpretuje z funkčního hlediska sLožené úrokování, apLikujeexponenciá Lni funkci a geometrickou posLoupnost ve finanční matematice
Učivo
obecné poznatky o fun kcích - pojem funkce, definičníobor a obor hodnot, graf funkce, vLastnosti funkcí
funkce - Lineární funkce, kvadratická funkce, funkce absoLutní hodnota, Lineární Lomená funkce, mocninné funkce, funkce druhá odmocnina, exponenciáLní, Logaritmické a goniometrické funkce, vztahy mezi goniometrickými funkcemi
posloupnost- určenia vLastnosti posLoupností, aritmetická a geometrická posLoupnost
GEOMETRIE Očekávané výstupy žák
►       používa geometrické pojmy, zdůvodňuje a využíva vLastnosti geometrických útvarů v rovině a v prostom, n a zá k La d é v La stn ostí třídí útva ry
určuje vzájemnou poLohu Lineárních útvarů, vzdá Lenosti a odchyLky využívá náčrt při řešení rovinného nebo prostorového probLému
vúLohách početnígeometrieapLikujefunkčnívztahy, trigonometrii a úpravy výrazů, pracuje s proměnnými a iracionáLními čísLy
řešípoLohovéa nepoLohové konstrukční úLohy užitím všech bodů dané vLastnosti, pomocíshodných zobrazenia pomocí konstrukce na zákLadé výpočtu
zobrazivé voLné rovnoběžné projekci hranoLa jehLan, sestrojí a zobrazí rovinný řez těchto těles řeší pLanimetrické a stereometrické probLémy motivované praxí
užívá různé způsoby anaLytického vyjádření přím kyv rovině (geometrický význam koeficientů) řeší anaLyricky poLohové a metrické ÚLohy o Lineárních útvarech v rovině využívá charakteristické vLastnosti kužeLoseček k určení anaLytického vyjádření z anaLytického vyjádření (z osové nebo vrchoLové rovnice) určízákLadní údaje o kužeLosečce řešíanaLyticky úLohy na vzájemnou poLohu přímky a kužeLosečky
Učivo
geometrie v rovině - rovinné útvary (klasifikace), obvody a obsahy; shodnost a podobnost trojúhelníků; Pythagorova věta a věty EukLidovy; množiny bodů dané vLastnosti; úhLy v kružnici, shodná zobrazení (osová a středová souměrnost, posunutí, otočení); stejnoLehLost; konstrukčníúLohy
geometrie v prostoru - poLohové a metrické vLastnosti; zákLadnítěLesa, povrchy a objemy, voLné rovnoběžné promítání
trigonometrie-sinová a kosinová věta; trigonometrie pravoúhLého a obecného trojúheLníku
analytická geometrie v rovině-vektory a operace s nimi; anaLytická vyjádření přímky v rovině; kužeLosečky (kružnice, elipsa, paraboLa a hyperboLa)
5.3 Člověka příroda
Charakteristika vzdeláva d oblasti
Základní prioritou každé oblasti přírodovědného poznáváníje odkrývat metodami vědeckého výzkumu zákonitosti, jimiž se řídí přírodní procesy. Odkrývání přírodních zákonitostí je hodnotné jednak samo o sobě, neboť napLňuje přirozenou Lidskou zvědavost poznat a porozumět tomu, co se odehrává pod povrchem smysLově pozorovateLných, často zdánLivě nesouvisejících jevů, a jednak čLověku umožňuje ovLádnout různé přírodní objekty a procesy tak, abyje mohLvyužívat pro daLší výzkum i pro rozmanité praktické účeLy.
Má-Li být přírodovědné vzděLávání na gymnáziu kvaLitnía pro žáky prakticky využiteLné, je zapotřebí, abyje orientovaLo v první řadě na hledání zákonitých souvisLostímezi poznanými aspekty přírodních objektů či procesů, a nikoli jen na jejich pouhé zjištění, popis nebo klasifikaci. HLedání, poznávania využívání přírodních zákonitostí se má tudíž ve vzděLávacíobLasti ČLověk a příroda na gymnáziu projevovat v mnohem větší míře, než tomu byLove stejnojmenné obLasti na zákLadníškoLe. Takový přístup též v žácích podněcuje touhu po hLubším poznávání řádu okoLního světa a nabízí jim možnostintenzivního prožitku z vLastních schopnostítento řád hLedata poznávat.
Obsah a metodoLogie přírodovědného poznáva ní veLmi zřetelně odráží systémový charakter přírody a víceúrovňovost její organizace. Přírodní objekty jsou totiž vesměs systémy nebo tyto systémy vytvářejí. Zkoumání přírody tak nezbytně vyžaduje kompLexní,tj. m uLtidiscipLinární a interdisciplinární přístup, a tím i úzkou spoLupráci jednotLivých přírodovědných oborů a odstraňováníjakýchkoLi zbytečných bariér mezi nimi.
Vzdě Láva dob La st Č Lově k a příroda má proto také umožnit žákům poznávat, že bariéry mezi jednotLivými úrovněmi organizace přírody reáLně neexistují, jsou často jen v našem myšLenía v našich izoLovaných přístupech. Svým obsahovým, strukturními metodickým pojetím má o b La st vytvářet prostředí koordinované spoLupráce všech gymnaziáLních přírodovědných vzděLávacích oborů.
Přírodovědné discipLínyjsou si veLmi bLízké i v metodách a prostředcích, které upLatňujíve své výzkumné činnosti. Používají totiž vždy souběžně empirické prostředky (tj. soustavné a objektivní pozorování, měření a experimenty) a prostředky teoretické (pojmy, hypotézy, modeLy a teorie). Každá ztěchto sLožekje přitom v procesu výzkumu nezastupiteLná, vzájemně se ovLivňují a podporují.
Žáci mají mít proto co nejvíce příležitostí postupně si osvojovat vybrané empirické i teoretické metody přírodovědného výzkumu, aktivněje spoLu s přírodovědnými poznatky ve výuce využívat, uvědomovat si důLeži-tostobou pro přírodovědné poznání, předně pak projeho objektivitu a pravdivosti pro řešeníprobLémů, se kterými se čLověk při zkoumání přírody setkává.
Přírodovědný výzkum má i své hodnotové a moráLní aspekty. Za nejvyšší hodnoty se v něm považují objektivita a pravdivost poznávání. Ty Lze ovšem dosahovatjen v prostředí svobodné komunikace mezi Lidmi a veřejné a nezávisLé kontroLy způsobu získává ní data ověřování hypotéz.
Gymnáziá Lni přírodovědné vzděLávání musí proto též vytvářet prostředí pro svobodnou diskusi o probLémech i pro ověřování objektivity a pravdivosti získaných nebo předLožených přírodovědných informací. Lze toho dosahovat tím, že si žáci osvojují např. pravidLa veřejné rozpravy o způsobech získávání dat či ověřování hypotéz, rozvíjejí si schopnost před Ložit svůj názor, poznatek či metodu k veřejnému kritickému zhodnocení, učí se nevnímat oponenta pouzejako názorového protivníka, aLeijako partnera při spoLečném h Ledání pravdy.
KzákLadním moráLním normám přírodovědného poznávání patří především požadavek nezkresLovat data získávaná ve výzkumu a nevyužívatjeho výsLedky pro vytvářenítechnoLogií a daLších praktických aplikací, které by mohLy poškozovat zdraví čLověka či nevratně narušit přírodní a sociální prostředí.
Žákům je ta k zapotřebí na konkrétních případech ukazovat negativní důsLedkyzkresLování výzkumných dat či využívání výsLedků přírodovědného výzkumu pro účeLy potenciáLně ohrožující čLověka a daLšísLožky přírody.
VzděLávacíobLast ČLověk a příroda tím, že žákovi ukáže i využívání poznatků a metod přírodních věd pro inspiraci a rozvoj daLších o b La stí Lidské aktivity, počínaje nejrůznějšímitechnoLogiemi a konče filozofií, před stavuje mu současně přírodní vědy téžjako neodděLiteLnou a n eza stu pite Lnou součást Lidské kuLtury a zvyšuje ta k zájem žáků o ně. Tento zájem je možno podporovat i prostřednictvím exkurzív různých vědeckých, technoLogických či kuLturních institucích a bezesporu i co neintenzivnějším využíváním moderních technoLogií v procesu žákova přírodovědného vzděLávání. K zvýšení zájmu žáků o přírodovědnévzděLánímohou přispívat také objektivní hodnocení různých informací z oblasti pseudovědy a antivědy, neboť ta ve značné míře často využívá právě poznatků a metod přírodních věd.
VzděLávacíobLast ČLověk a příroda je čLeněna na vzděLávací obory Fyzika, Chemie, Biologie, Geografie
a Geologie. VzděLávací obsah přírodovědného i společenskovědního charakteru oboru Geografie byLvzájmu zachováníjeho ceListvosti zařazen do této vzděLávací oblasti.
Cílové zaměření vzdě láva d oblasti
VzděLává niv dané vzděLávací obLasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:
formuLaci přírodovědného probLému, h Ledání odpovědi na něj a případnému zpřesňování či opravě řešení tohoto probLému;
provádění soustavných a objektivních pozorování, měřenía experimentů (především Laboratorního rázu) podLevLastního o týmového pLánu nebo projektu, k zpracování a interpretaci získaných dat a hLedánísouvisLostímezi nimi;
tvorbě modeLu přírodního objektu či procesu umožňujícího pro daný poznávací účeL vhodně reprezentovatjejich podstatné rysy či zákonitosti;
používáníadekvátních matematických a grafických prostředků kvyjadřová ní přírodovědných vztahů a zákonů;
využívání prostředků moderních technoLogiív průběhu přírodovědné poznávací činnosti;
spoLupráci na pLánech či projektech přírodovědného poznávania k poskytování dat o hypotéz získaných během výzkumu přírodních faktů ostatním Lidem;
předvídání průběhu studovaných přírodních procesů na zákLaděznaLosti obecných přírodovědných zákonů a specifických podmínek;
předvídání možných dopadů praktických aktivit Lidí na přírodní prostředí; ochraně životního prostředí, svého zdravíi zdraví ostatních Lidí;
využívání různých přírodních objektů a procesů pro pLnohodnotné napLňovánívLastního života při současném respektováníjejich ochrany.
5.3.1 Fyzika
Vzdělávací obsah
FYZIKÁLNÍ VELIČINY A JEJICH MĚŘENÍ Očekávané výstupy žák
► měří vybrané fyzikáLníveLičiny vhodnými metodami, zpracuje a vyhodnotí výsLedky měření
► rozLiší skaLámíveLičiny od vektorových a využívaje při řešení fyzikáLních probLémů a úLoh
Učivo
soustava fyzikálních veličin a jednotek- Mezinárodní soustava jednotek (SI) absolutní a relativní odchylka měření
POHYB TĚLES A JEJICH VZÁJEMNÉ PŮSOBENÍ Očekávané výstupy žák
^       užívá zákLadní kinematické vztahy při řešení probLémů a úLoh o pohybech rovnoměrných a rovnoměrně zrychLených/zpomaLených
^ určív konkrétních situacích sily a jejich momenty působící na těLeso a u rčívýs Lednici si L
^ využívá (Newtonovy) pohybové zákony k předvídání pohybu těLes
^ využívá zákony zachování některých důLežitých fyzikáLních veLičin při řešení probLémů a úLoh
^ objasní procesy vzniku, šíření, odrazu a interference mechanického vLnění
Učivo
kinematika pohybu-vztažná soustava; poLoha a změna poLohytěLesa,jeho rychLosta zrychLení
dynamika pohybu - hmotnost a sila; první, druhý a třetí pohybový zákon, inerciální soustava; hybnost těLesa; tLaková sila, tLak; třecí sila; sila pružnosti; gravitační a tíhová sila; gravitační poLe; moment sily; práce, výkon; souvisLost změny mechanické energie s prací; zákony zachování hmotnosti, hybnosti a energie
mechanické kmitania vlnění- kmitání mechanického oscilátoru, jeho perioda a frekvence; postupné vLnění, stojaté v Lnění, vLnová délka a rychLostvLnění; zvuk, jeho h Lasitost a intenzita
STAVBA A VLASTNOSTI LÁTEK Očekávané výstupy žák
objasní souvisLost mezi vLastnostmi Látek různých skupenství a jejich vnitřní strukturou aplikuje s porozuměním termodynamické zákony při řešení konkrétních fyzikáLních úLoh využívá stavovou rovnici ideálního pLynu stáLé hmotnosti při předvídání stavových změn pLynu anaLyzuje vznik a průběh procesu pružné deformace pevných těles
porovná zákonitosti tep Lotníroztažn ostí pevných těLes a kapa Lin a využívaje k řešení praktických
Učivo
probLémů
kinetická teorie látek-charakter pohybu a vzájemných interakcí částic v Látkách různých skupenství
termodynamika - termodynamická tepLota; vnitřní energie a její změna, tepLo; první a druhý termodynamický zákon; měrná tepeLná kapacita; různé způsoby přenosu vnitřní energie v rozLičných systémech
vlastnosti látek- normáLové napětí, Hookův zákon; povrchové napětí kapa Liny, kapiLárníjevy; součinitel tep Lotníroztažn ostí pevných Látek a kapaLin; skupenské a měrné skupenské tepLo
ELEKTROMAGNETICKÉ JEVY, SVĚTLO Očekávané výstupy žák
► porovná účinky eLektrického poLe na vodič a izoLant
► využívá Ohmův zákon při řešení praktických probLémů
► aplikuje poznatky o mechanismech vedení eLektrického proudu v kovech, poLovodičích, kapalinách a pLynech při anaLýzechovánítěLes z těchto LátekveLektrických obvodech
► využívá zákon elektromagnetické indukce k řešení probLémů a k objasnění funkce eLektrických zařízení
► porovná šíření různých druhů elektromagnetického vLněnív rozLičných prostředích
► využívá zákony šíření světLa v prostředí k určovánívLastností zobrazení předmětů jednoduchými optickými systémy
Učivo
elektrický náboj a elektrické pole - eLektrický náboj a jeho zachování; intenzita eLektrického poLe, eLektrické napětí; kondenzátor
elektrický proud v látkách- proud jako veličina; Ohmův zákon pro část obvodu i uzavřený obvod;
elektrický odpor; elektrická energie a výkon stejnosměrného proudu; polovodičová dioda
magnetické pole - poLe magnetů a vodičů s proudem, magnetická indukce; indukované napětí
střídavý proud - harmonické střídavé napětí a proud, jejich frekvence; výkon střídavého proudu; generátor střídavého proudu; eLektromotor; transformátor
elektromagnetické záření-elektromagnetická vLna; spektrum elektromagnetického záření
vlnové vlastnosti světla - šíření a rych Lost světLa v různých prostředích; stá Lost rych Losti světLa vinerciáLních soustavách a některé důsLedkytéto zákonitosti; zákony odrazu a Lomu světLa, index Lomu; optické spektrum; interference světLa
optické zobrazování-zobrazení odrazem na rovinném a kuLovém zrcadLe; zobrazení Lomem na tenkých čočkách; zorný úheL; oko jako optický systém; Lupa
MIKROSVET Očekávané výstupy žák
^       využívá poznatky o kvantování energie zářenía mikročástic k řešení fyzi ká Lních probLémů ^       posoudíjadernou přeměnu z hLediska vstupních a výstupních částici energetické biLance ^       využívá zákon radioaktivní přeměny k předvídání chování radioaktivních Látek ^       navrhne možné způsoby ochrany čLověka před nebezpečnými druhy záření
Učivo
kvanta a vlny-foto n a jeho energie; korpuskuLárněvLnová povaha zářenía mikročástic
atomy- kvantování energie eLektronů v atomu; spontánnía stimuLovaná emise, Laser; jaderná energie; syntéza a štěpeníjader atomů; řetězová reakce, jaderný reaktor
5.3.2 Chemie
Vzdělávací obsah
OBECNÁ CHEMIE Očekávané výstupy žák
^       využívá odbornou terminoLogii při popisu Látek a vysvětLování chemických dějů
► provádí chemické výpočty a upLatňujeje při řešení praktických probLémů
► předvídá vLastnosti prvků a jejich chovánív chemických procesech na zákLadě poznatků o periodické soustavě prvků
^       využívá znaLosti o časticové struktuře Látek a chemických vazbách k předvídání některých fyzikáLně-chemických vLastnosti Látek a jejich chovánív chemických reakcích
Učivo
soustavy látek a jejich složení veličiny a výpočty v chemii stavba atomu
periodická soustava prvků chemická vazba a vlastnosti látek tepelné změny při chemických reakcích rychlost chemických reakcí a chemická rovnováha
ANORGANICKÁ CHEMIE Očekávané výstupy žák
► využívá názvosLovíanorganické chemie při popisu sLoučenin
► charakterizuje významné zástupce prvků a jejich sLoučeniny, zhodnotíjejich surovinové zdroje, využití v praxi a vliv na životní prostředí
předvídá průběh typických reakcí anorganických sLoučenin
využívá znaLosti zákLadů kvaLitativnía kvantitativníanaLýzy k pochopeníjejich praktického významu v anorganické chemii
Učivo
vodík a jeho sloučeniny s-prvky a jejich sloučeniny p-prvky a jejich sloučeniny d- a f-prvky a jejich sloučeniny
ORGANICKÁ CHEMIE Očekávané výstupy žák
zhodnotívLastnosti atomu uhLíku významné pro strukturu organických sLoučenin
aplikuje pravidLa systematického názvosLovíorganické chemie při popisu sLoučenin s možností využití triviáLních názvů
charakterizuje zákLadní skupiny organických sLoučenin a jejich významné zástupce, zhodnotíjejich surovinové zdroje, využití v praxi a vLiv na životní prostředí
aplikuje znaLosti o průběhu organických reakcí na konkrétních příkLadech
využívá znaLosti zákLadů kvaLitativnía kvantitativníanaLýzy k pochopeníjejich praktického významu v organické chemii
Učivo
uhlovodíky a jejich klasifikace deriváty uhlovodíků a jejich klasifikace heterocyklické sloučeniny syntetické makromolekulami látky léčiva, pesticidy, barviva a detergenty
BIOCHEMIE Očekávané výstupy žák
^       objasní strukturu a funkci sLoučenin nezbytných pro důLežité chemické procesy probíhajícív organismech
^       charakterizuje zákLadnímetaboLické procesy a jejich význam
Učivo
lipidy
sacharidy
proteiny
nukleové kyseliny
enzymy, vitaminy a hormony
5.3.3 Biologie
Vzdělávací obsah
OBECNÁ BIOLOGIE Očekávané výstupy
žák
odLiší živé soustavy od neživých na zákLadě jejich charakteristických vLastností porovná významné hypotézy o vzniku a evoLuci živých soustav na Zemi objasní stavbu a funkci strukturních sLožek a životní projevy prokaryotních a eukaryotních buněk vysvětLívýznam diferenciace a speciaLizace buněk pro mnohobuněčné organismy odvodí hierarchii recentních organismů ze znaLostí o jejich evoLuci
Učivo
vznik a vývoj živých soustav; evoluce buňka - stavba a funkce
BIOLOGIE VIRU Očekávané výstupy žák
^       charakterizuje viryjako nebuněčné soustavy
^ zhodnotí způsoby ochrany proti virovým onemocněním a metodyjejich Léčby ^       zhodnotí pozitivní a negativnívýznam virů
Učivo
stavba a funkce virů
BIOLOGIE BAKTERII Očekávané výstupy žák
^ charakterizuje bakterie z ekoLogického, zdravotnického a hospodářského hLediska ►       zhodnotí'způsoby ochrany proti bakteriáLním onemocněním a metodyjejich Léčby
Učivo
stavba a funkce bakterii
BIOLOGIE PROTEST Očekávané výstupy žák
^       charakterizuje protista z ekoLogického, zdravotnického a hospodářského hLediska
Učivo
stavba a funkce protist
BIOLOGIE HUB Očekávané výstupy žák
^ pozná a pojmenuje (s možným využitím různých informačních zdrojů) významné zástupce huba Lišejníků ^       posoudí ekoLogický, zdravotnický a hospodářský význam hub a Lišejníků
Učivo
stavba a funkce hub stavba a funkce lišejníků
BIOLOGIE ROSTLIN Očekávané výstupy žák
^       popíše stavbu těL rostlin, stavbu a funkci rostLinných orgánů
^       objasní princip životních cyklů a způsoby rozmnožování rostlin
^       porovná spoLečné a rozdílné vLastnosti stéLkatých a cévnatých rostlin
^       pozná a pojmenuje (s možným využitím různých informačních zdrojů) významné rostLinné druhy a uvede jejich ekoLogické nároky
^       zhodnotí rostLinyjako primární producenty biomasya možnosti využití rostlin v různých odvětvích Lidské činnosti
^       posoudívLivživotních podmínek na stavbu a funkci rostLinnéhotěLa
^       zhodnotí probLematiku ohrožených rostLinných druhů a možnosti jejich ochrany
Učivo
morfologie a anatomie rostlin fyziologie rostlin systém a evoluce rostlin rostliny a prostředí
BIOLOGIE ŽIVOČICHŮ Očekávané výstupy žák
^       charakterizuje hLavnítaxonomickéjednotkyživočichů a jejich významné zástupce
► popíše evoLuci a adaptaci jednotlivých orgánových soustav
► objasní principy zákLadních způsobů rozmnožovania vývoj živočichů
^       pozná a pojmenuje (s možným využitím různých informačních zdrojů) významné živočišné druhy a jejich ekoLogické nároky
► posoudí význam živočichů v přírodě a v různých odvětvích Lidské činnosti charakterizuje pozitivní a negativní působení živočišných druhů na Lidskou popuLaci charakterizuje zákLadní typy chování živočichů
zhodnotí probLematiku ohrožených živočišných druhů a možnosti jejich ochrany
Učivo
morfologie a anatomie živočichů fyziologie živočichů systém a evoluce živočichů živočichové a prostředí etologie
BIOLOGIE ČLOVĚKA Očekávané výstupy žák
^       podLe předLoženého schématu popíše a vysvětLíevoLuci čLověka
^       využívá znaLosti o orgánových soustavách pro pochopení vztahů mezi procesy probíhajícími v Lidském těLe
^       charakterizuje individuáLnívývoj čLověka a posoudí faktory ovlivňující jej v pozitivním a negativním směru
Učivo
opěrná a pohybová soustava soustavy látkové přeměny soustavy regulační soustavy rozmnožovací
GENETIKA Očekávané výstupy žák
^ využíva znaLosti o genetických zákonitostech pro pochopení rozmanitosti organismů ^       anaLyzuje možnosti využití znaLosti z obLasti genetiky v běžném životě
Učivo
molekulárni a buněčné zá klady dědičnosti dědičnost a proměnlivost genetika člověka genetika populací
EKOLOGIE Očekávané výstupy žák
^ používá správně zákLadníekoLogické pojmy ^ objasňujezákLadníekoLogickévztahy
Učivo
základní ekologické pojmy podmínky života biosféra a její členění
5.3.4 Geografie
Vzdělávací obsah
PŘÍRODNÍ PROSTŘEDÍ Očekávané výstupy žák
porovná postavení Země ve vesmíru a podstatné vLastnosti Země s ostatními těLesy sLuneční soustavy
porovná na příkLadech mechanismy působení endogenních (včetně deskové tektoniky) a exogenních procesů a jejich vliv na utváření zemského povrchu a na život Lidí
objasní mechanismy globálni cirkulace atmosféry a její důsledky pro vytváření klimatických pásů objasníveLký a maLý oběh vody a rozLišíjednotLivé sLožky hydrosféry a jejich funkci v krajině hodnotí vodstvo a půdníobaLZemějako zákLad života a zdroje rozvoje spoLečnosti rozLiší hLavní biomy světa
rozLiší sLožky a prvky fyzickogeografické sféry a rozpozná vztahy mezi nimi
Učivo
Země jako vesmírné těleso - tvar a pohyby Země, důsledky pohybu Země pro život Lidí a organismů, střídánídne a noci, střídání ročních období, časová pásma na Zemi, kaLendář
fyzickogeografická sféra - vzájemné vazby a souvisLosti sLožek fyzickogeografické sféry, zákLadní zákonitosti stavu a vývoje sLožek fyzickogeografické sféry, důsledky pro přírodní prostředí
systém fyzickogeografické sféry na planetární a na regionální úrovni - objekty, jevy, procesy, zonaLita, azoná Lni jevy
SOCIÁLNÍ PROSTŘEDÍ Očekávané výstupy žák
zhodnotí na příkLadech dynamiku vývoje obyvateLstva na Zemi, geografické, demografické a hospodářské aspekty působícína chování, pohyb, rozmístěnía zaměstnanost obyvateLstva
anaLyzuje hLavnírasová, etnická,jazyková, náboženská, kuLturnía poLitická specifika s ohLedem na způsob života a životní úroveň v kuLturních regionech světa
identifikuje obecné zákLadní geografické znaky a funkce sídeLa aktuáLnítendence ve vývoji osídLení
zhodnotí na příkLadech světové hospodářstvíjako otevřený dynamický systém s určitými sLožkami, strukturou a funkcemi a zoh Lední faktory územního rozmístění hospodářských aktivit, vymezí jádrové a periferníobLasti světa
zhodnotí nerovnoměrné rozmístění, objem a distribuci světových surovinových a energetických zdrojů
rozliší a porovnává státy světa a jejich mezinárodníintegrační uskupenia organizace podLe kritérií vzájemné podobnosti a odLišnosti
LokaLizuje na politické mapě světa hLavníaktuáLnígeopoLitické probLémy a změny s přihLédnutím k historickému vývoji
vyhLedá na mapách hLavní světové obLasti cestovního ruchu, porovná jejich Lokalizační faktory a potencia L
Učivo
obyvatelstvo - zákLadní geografické, demografické, etnické a hospodářské charakteristiky
kulturnía politické prostředí- struktura obyvateLstva, státní zřízení, geopoLitické procesy, hLavní světová ohniska napětí
sídla a osídlení- sídeLní struktura a její vývoj, sídLo, obec, město, jejich funkce
světové hospodářství- Lokalizační faktory, sektorová a odvětvová struktura a její důsledky
socioekonomická sféra - sociáLněgeografické systémy, geografické aspekty bohatství a chudoby, gLobaLizace
ŽIVOTNI PROSTŘEDÍ Očekávané výstupy žák
^       zhodnotí na příkLadech různé krajinyjako systém pevninské části krajinné sféry se specifickými znaky, určitými sLožkami, strukturou, okoLím a funkcemi
^       anaLyzuje na konkrétních příkLadech přírodnía kuLturní(spoLečenské) krajinné sLožky a prvky krajiny
^       zhodnotí některá rizika působení přírodních a spoLečenských faktorů na životní prostředí v LokáLní, regionáLnía gLobáLníúrovni
Učivo
krajina - vývoj krajiny, přírodní prostředí, spoLečenské prostředí, vývoj ve využívaní půdy, kulturní krajina, environmentaListika, krajinná (geografická) ekoLogie, typy krajiny, krajinný potenciál
vývoj interakce příroda - spoLečnost - prostorová koexistence, udržitelný rozvoj (život), Limity přírodního prostředí, gLobáLníprobLémy Lidstva, výchovné, hospodářské a právní nástroje ochrany přírody a životního prostředí
REGIONY
Očekávané výstupy žák
^       rozLišuje na konkrétních územních příkladech mikroregionáLní, regionáLní, státní, makroregionáLní a gLobáLní geografickou dimenzi
^       vymezí místní region (podLe bydLiště, školy) na mapě podLe zvoLených kritérií, zhodnotí přírodní, hospodářské a kuLturní poměry mikroregionu a jeho vazby k vyšším územním ceLkům a regionům
^       zhodnotí poLohu, přírodní poměry a zdroje České repubLiky
^       LokaLizuje na mapách hLavní rozvojová jádra a periferníobLasti České repubLiky, rozLišujejejich specifika
^       LokaLizuje na mapách makroregiony světa, vymezíjejich hranice, zhodnotíjejich přírodní, kuLturní, politické a hospodářské vLastnosti ajednotLivé makroregiony vzájemně porovná
Učivo
místní region - možnosti rozvoje mikroregionu, strategické a územní p Lán ování
Česká republika - hospodářské a poLitické postavení České repubLiky v Evropě a ve světě, charakteristiky obyvateLstva a sídeL, transformační ekonomické procesy, struktura hospodářství, regiony, euroregiony
makroregiony světa - jádra, periferie, modeLový region - modeLové probLémy s důrazem na Evropu a Evropskou unii
GEOGRAFICKÉ INFORMACE ATERÉNNÍ VYUČOVÁNÍ Očekávané výstupy žák
► používá dostupné kartografické produkty a daLší geografické zdroje dat a informací v tištěné i eLektronické podobě pro řešenígeografických probLémů
► orientuje se s pomocí map v krajině
► používá s porozuměním vybranou geografickou, topografickou a kartografickou terminoLogii
► vytváří a využívá vLastnímentáLní schémata a menta Lni mapy pro orientaci v konkrétním území
► čte, interpretuje a sestavuje jednoduché grafy a tabuLky, anaLyzuje a interpretuje číseLné geografické údaje
Učivo
geografická kartografie a topografie - praktické apLikace s kartografickými produkty, s mapami různých funkcí, s kartogramy
geografickýa kartografickývyjadřovacíjazyk- obecně používané pojmy, kartografické znaky, vysvětLivky, statistická data, ostatníinformační, komunikační a dokumentační zdroje dat pro geografii
geografické informační a navigační systémy- geografický informační systém (GIS), dáLkový průzkum Země (DPZ), praktické využití GIS, DPZa sateLitních navigačních přístrojů GPS (gLobáLnípoLohový systém)
terénní geografická výuka, praxe a aplikace - geografické exkurze a terénní cvičení, praktická topografie, orientace, bezpečnost pohybu a pobytu v terénu, postupy při pozorování, zobrazování a hodnocení přírodních a spoLečenských prvků krajiny a jejich interakce
5.3.5 Geologie
Vzdělávací obsah
SLOŽENÍ, STRUKTURA A VÝVOJ ZEMĚ Očekávané výstupy žák
► porovná sLoženía strukturu jednotlivých zemských sféra objasníjejich vzájemné vztahy ^       využívá vybrané metody identifikace mineráLů
Učivo
Zemějako geologické těleso - zákLadnígeobiocykLy
zemské sféry- chemické, mineraLogickéa petroLogickésLoženíZemě
mineráLy -jejich vznik a Ložiska; krystaLy a jejich vnitřní stavba; fyzikáLnía chemické vLastnosti mineráLů
geologická historie Země - geoLogická období vývoje Země; změny poLohy kontinentů; evoLuce bioty a prostředí
GEOLOGICKÉ PROCESY V LITOSFÉŘE Očekávané výstupy žák
► anaLyzuje energetickou bilanci Země a příčiny vnitřních a vnějších geoLogických procesů
► určí nerostné sLoženía rozpozná strukturu běžných magmatických, sedimentárních
►
►
Učivo
a metamorfovaných hornin anaLyzuje různé druhy poruch v Litosféře
využívá geoLogickou mapu ČR k objasnění geoLogického vývoje regionů
magmatický proces-vznik magmatu a jeho tuhnutí; krystaLizace mineráLů z magmatu zvetrávania sedimentační proces - mechanické a chemické zvetrávaní, srážení, sedimentace metamorfníprocesy-jejich typy; konta ktnía regioná Lni metamorfóza
deformace litosféry- křehká a plastická deformace geoLogických objektů, vývoj stavby pevnin a oceánů; mechanismus deskovétektoniky;zemětřesenía vuLkanismus, tvary zemského povrchu
VODA
Očekávané výstupy žák
►       zhodnotí' využiteLnost různých druhů vod a posoudí možné způsoby efektivního hospodaření s vodou
vpřísLušném regionu
Učivo
povrchové vody-jejich rozLožení na Zemi; chemické sLožení, pH; hydrogeologický cykLus, geoLogické působenívody
podzemní vody - propustnost hornin; hydrogeologické systémy; chemické sLožení podzemních vod; ochrana podzemních vod
ČLOVĚK A ANORGANICKÁ PŘÍRODA Očekávané výstupy žák
► určízákLadnívLastnosti vzorku půdního profilu a navrhne využiteLnosta způsob efektivního hospodaření s půdou v daném regionu
► posuzuje geoLogickou činnost čLověka z hlediska možných dopadů na životní prostředí
► posoudí význam i ekoLogickou únosnost těžby a zpracovatelských technoLogiív daném regionu
► vyhodnotí bezpečnost ukládání odpadů a efektivitu využívání druhotných surovin vdaném regionu
Učivo
vzniká vývoj půd
interakce mezi přírodou a společností- přístupy environmentálni geoLogie, rekultivace a revitalizace krajiny
práce vterénu a geologická exkurze
5.4 Člověk a společnost
Charakteristika vzdeláva d oblasti
VzděLávací obLast ČLověk a spoLečnost využívá společenskovědní poznatky získané v zákLadním vzděLávání, rozvijíjea učí žáky zpracovávat je v širším myšLen kovem systému. Její součástí jsou i zceLa nové obsahové prvky, jejichž pochopeníje podmíněné rozvinutější myšLenkovou činnostía praktickou zkušeností žáka gymnázia. Žáci se uď'kriticky refLektovatspoLečenskou skutečnost, posuzovat různé přístupy k řešení probLémů každodenní praxe a apLikovat poznatky do současnosti. Rozvijenyjsou důLežitémyšLenkové operace, praktické dovednosti a vědomívLastníidentity žáka. ObLast přispívá k utváření historického vědomí, k uchování kontinuity tradičních hodnot naší civilizace a k občanskému vzděLávání mLádeže. Posiluje respekt k zákLadním principům demokracie a připravuje žáky na odpovědný občanský život v demokratické spoLečnosti v souLadu s principy udržiteLného rozvoje. PodporujevědomíneopakovateLnosti a jedinečnosti života, významu Lidské důstojnosti a úcty kvýtvorům Lidského ducha minuLých generácii současnosti.
Záměry vzděLávacíobLasti jsou realizovány především prostřednictvím vzděLávacích oborů Občanský a společenskovědní základ. Dějepis a Geografie. VzděLávací obsah oboru Geografie je z důvodu zachování celistvosti umístěn ve vzděLávacíobLasti ČLověk a příroda. Přesahy dané vzděLávacíobLasti se promítajíi do jiných vzděLávacích obLastí.
Cílové zaměření vzdeláva d oblasti
VzděLávánívdanévzděLávacíobLasti směřuje k utváření a rozvíjení kLíčových kompetencí tím, že vede žáka k:
utváření realistického pohLedu na skutečnost a k orientaci ve spoLečenských jevech a procesech tvořících rámec každodenního života;
chápání současnosti v kontextu minuLostia budoucnosti, k vnímání spoLečenské skutečnosti v minuLosti jako souhrnu příkLadů modeLových spoLečenských situácia vzorů Lidského chování a jednání v nejrůznějších situacích;
chápání vývoje spoLečnosti jako proměny sociáLních projevů života v čase, k posuzování spoLečenských jevů v synchronních i chronoLogických souvisLostech provázaných příčinnými, násLednými, důsLedkovými a jinými vazbami;
rozvíjení prostorové představivosti o historických a soudobých jevech, k vnímánívýznamu zeměpisných podmínek pro variabilitu a mnohotvárnost spoLečenských jevů a procesů;
vnímání sounáLežitosti s evropskou kuLturou; pochopení civilizačního přínosu různých kuLturvzávisLosti na širších spoLečenských podmínkách; upLatňovánítoLerantních postojů vůči minoritním skupinám ve spoLečnosti, odhaLování rasistických, xenofobních a extremistických názorů a postojů v mezilidském styku;
zvLádánízákLadů spoLečenskovědníanaLýzy a historické kritiky, k rozlišování mezi reáLnými a fiktivními ději, k chápání proměnLivostiinterpretace jevů aidejívzávisLosti na vývoji jedince a spoLečnosti;
rozvíjení pozitivního hodnotového systému opřeného o historickou i současnou zkušenost Lidstva; chápání nesprávnosti mechanického přenosu současných etických představ do reaLity minuLosti;
vědomé refLexi vLastníhojednáníi jednání druhých Lidí; respektování různých systémů hodnot a motivacídruhých Lidí; odhaLování předsudků v posuzování různých Lidí, udáLostíči sociáLních jevů a procesů; rozpoznávání negativních stereotypů v na h Lížení na roLi muzea ženy ve spoLečnosti;
upevňování pocitu odpovědnosti za sebejako jednotlivce i jako čLena určitého spoLečenství, k rozvíjení zraLých forem soužití s druhými Lidmi a ochoty podíLetse na veřejném životě své obce, regionu, státu; upLatňování partnerských přístupů při spoLupráci;
osvojování demokratických principů v mezilidské komunikaci, k rozvíjení schopnosti diskutovat o veřejných záLežitostech, rozpoznávat manipuLativní strategie, zaujímat vLastní stanoviska a kritické postoje ke spoLečenským a společenskovědním záLežitostem, věcně (nepředpojatě) argumentovat, využívat historické argumentace na podporu pozitivních občanských postojů;
rozvijenía kuLtivaci vědomíosobní, Loká Lni, národní, evropskéi g Lobá Lni identity.
5.4.1 Občanský a společenskovědní základ
Vzdělávad obsah
ČLOVĚK JAKO JEDINEC Očekávané výstupy žák
^       objasní, proč a jak se Lidé odLišují ve svých projevech chování, uvede příkLady faktorů, které ovLivň ují prožívání, chovania činnost čLověka
^       porovná osobnost vjednotLivých vývojových fázích života, vymezí, co každá etapa přináší do Lidského života nového a jaké životní úkoLy před čLověka staví
^       vyLoží,jakčLověkvnímá, prožívá a poznává skutečnost, sebei druhé Lidi a co můžejehovnímání
_
^       porovnává různé metody učenia vyhodnocuje jejich účinnost pro své studium sohLedem na vLastní psychické předpokLady, upLatňujezásady duševní hygieny při prád a učení
^       využívá získané poznatky při sebepoznávání, poznávánídruhých Lidí, voLbě profesní orientace
^       na příkLadech ilustruje vhodné způsoby vyrovnávání se s náročnými životními situacemi
Učivo
podstata lidské psychiky - vědomí; psychické jevy, procesy, stavy a vLastnosti
osobnost člověka - charakteristika osobnosti, její typoLogie; vývoj a formování osobnosti vjednotLivých etapách Lidského života; význam ceLoživotního učenia sebevýchovy
psychologie v každodenním životě - rozhodování o životních otázkách; zásady duševní hygieny, náročné životní situace, systém psychoLogického poradenství
ČLOVĚK VE SPOLEČNOSTI Očekávané výstupy žák
^       upLatňuje spoLečensky vhodné způsoby komunikace ve formáLních i neformáLních vztazích, případné neshody či konfLikty s druhými Lidmi řeší konstruktivním způsobem
^       respektuje k u Lt u r ní o d Li š n o sti a rozdíly v projevu přísLušníků různých soriáLních skupin, na příkLadech doLoží, kjakým důsLedkům mohou vést předsudky
^       objasní, jaký význam má sociáLní kontroLa ve skupině a ve větších sociáLních ceLcích
^       posoudí úLohu sociáLních změn vindividuáLním i spoLečenském vývoji, rozLišuje změny konstruktivnía destruktivní
^       objasní podstatu některých sodáLních probLémů současnosti a popíše možné dopady sodáLně-patoLogického chování na jedince a spoLečnost
Učivo
společenská podstata člověka - význam začLeněníjedince do sociáLních vazeb, proces sodaLizace; mezilidská komunikace, probLémy v mezilidských vztazích
sociální struktura společnosti -sociáLní útvary, spoLečenské instituce; sodá Lni nerovnost, soriáLní mobilita; jedinec ve skupině (vztahy, roLe, normy chování)
sociální fenomény a procesy- rodina, práce, masmédia, životní prostředí; sociáLní deviace, soriáLní probLémy (nezaměstnanost, kriminaLita, extremismus)
OBČAN VE STÁTĚ Očekávané výstupy
žák
►
►
►
rozLišuje a porovnává historické i současné typy států (forem vLády)
vymezí, jakou funkci pLníve státě ústava a které obLasti života upravuje
objasní, pročje státní moc v ČR rozděLena na tři nezávisLé sLožky, rozLišuje a porovnává funkce a úkoLy orgánů státnímoci ČR
vy Loží podstatu demokracie, odLišíji od nedemokratických forem řízení sociáLních skupin a státu, porovná postavení občana v demokratickém a totaLitním státě
objasní podstatu a význam politického pLuraLismu pro život ve státě, uvede příkLady politického extremismu a objasní, v čem spočívá nebezpečíideoLogií
►
Učivo
rozlišuje sLožky politického spektra, porovnáva přístupy vybraných politických seskupení k řešení různých otázek a probLémů každodenního života občanů
uvede příklady, jak může občan ovLivňovat spoLečenské děnív obci a ve státě a jakým způsobem může přispívat k řešení záLežitostítýkajících se veřejného zájmu
vy Loží podstatu komunáLních a parLamentních voLeb, na příkladech ilustruje možné formy aktivní participace občanů v životě obce či širších společenstvích
obhajuje svá Lidská práva, respektuje Lidská práva druhých Lidí a uvážLivě vystupuje proti jejich porušování
uvede okruhy probLémů, s nimiž se může občan obracet na jednotLivé státníinstituce, zvLádá komunikaci ve styku s úřady
uvede příkLady projevů korupce, anaLyzuje její příčiny a domýšLí její možné důsledky
stát-znaky a funkce, formy státu, právní stát; Ústava ČR - přehled zákLadních ustanovení
demokracie - principy a podoby; občanská práva a povinnosti, podstata občanské spoLečnosti, jejíinstituce; poLitické subjekty, poLitický život ve státě; voLby, voLební systémy; úřady
lidská práva-za kotvení Lidských práv v dokumentech; porušovania ochrana Lidských práv, funkce ombudsmana
ideologie - znaky a funkce, přehLed vybraných ideoLogií
OBČAN A PRÁVO Očekávané výstupy žák ►
objasní, včem spočívá odLišnostmezi moráLními a právními normami, odůvodní účeL sankcí při porušení právní normy
uvede, které státní orgány vydávají právní předpisy i jak a kde je uveřejňují
rozLišuje fyzickou a právnickou osobu, uvede jejich příkLady
vymezí podmínky vzniku a zániku důLežitých právních vztahů (vLastnictví, pracovní poměr, manžeLství) i práva a povinnosti účastníků těchto právních vztahů
na příkLadu ukáže možné důsledky neznaLosti smLouvy, včetnějejích všeobecných podmínek
rozeznává, jaké případy se řešív občanském soudním řízenía jaké v trestním řízení
rozLišuje trestný čin a přestupek, vymezí podmínky trestní postižiteLnosti občanů a uvede příkLady postihů trestné činnosti
rozLišuje nápLň činnosti zákLadních orgánů právní ochrany, uvede příkLady právních probLémů, s nimiž se na ně mohou občané obracet
ve svém jednání respektuje pLatné právnínormy
Učivo
právo a spravedlnost - smysL a účeL práva, moráLka a právo
právo v každodenním životě - právnísubjektivita, způsobilost k právním úkonům; právní řád ČR - jeho uspořádání; systém právních odvětví, druhy právních norem; smLouvy, jejich význam a obsah, všeobecné podmínky smLuv
orgány právní ochrany- funkce a úkoLy, právnické profese; účeLa průběh občanského soudního řízení; orgány on né v trestním řízení, jejich úkoLy; systém právního poradenství, činnosta úkoLy občanských poraden
MEZINÁRODNÍ VZTAHY, GLOBÁLNÍ SVĚT Očekávané výstupy
žák
►
►
►
Učivo
objasní důvody evropské integrace, posoudíjejí význam pro vývoj Evropy rozlišuje funkce orgánů EU a uvede příkLadyjejich činnosti
posoudí vLivzačLenění státu do Evropské unie na každodenní život občanů, uvede příkLady,jak mohou fyzické a právnické osoby v rámci EU upLatňovatsvá práva
uvede příkLady činnosti některých významných mezinárodních organizácia vysvětlí, jaký vliv má jejich činnostná chod světového spoLečenství, zhodnotí význam zapojení ČR
uvede příkLady institucí, na něž se může obrátitv případě probLémů při pobytu vzahra ničí
posoudí projevy g LobaLizace, uvede příkLady g LobáLních probLémů současnosti, anaLyzujejejich příčiny a domýšLíjejich možné důsledky
evropská integrace - podstata a význam; Evropská unie-význam; proces integrace; orgány EU; jednotná evropská měna
mezinárodní spolupráce - důvody, význam a výhody; významné mezinárodní organizace a spoLečenství - RE, NATO, OSN, jejich účeLa nápLň činnosti
proces globalizace- příčiny, projevy, důsledky; gLobáLníprobLémy
ÚVOD DO FILOZOFIE A RELIGIONISTIKY Očekávané výstupy žák
objasní podstatu filozofického tázání, porovná východiska filozofie, mýtu, náboženství, vědy a umění k uchopení skutečnosti a čLověka
rozLiší hLavnífilozofické směry, uvedejejich kLíčové představiteLe a porovná řešenízákLadních filozofických otázek v jednotLivých etapách vývoje filozofického myšLení
eticky a věcně správně argumentuje v diaLogu a diskusi, uvážLivě a kriticky přistupuje k argumentům druhých Lidí, rozpozná nekorektní argumentaci a manipuLativnístrategiev mezilidské komunikaci
zhodnotí význam vědeckého poznání, techniky a nových technoLogií pro praktický život i možná rizika jejich zneužití
posuzuje Lidskéjednáníz hlediska etických norem a svědomíjednotLivce, objasní dějinnou proměnlivost zákLadních etických pojmů a norem
rozLišuje významné náboženské systémy, identifikuje projevy náboženské a jiné nesnášen Livosti a rozezná projevy sektárskeho myšLení
měnLivost
Učivo
podstata filozofie - zákLadní filozofické otázky, vztah filozofie k mýtu, náboženství, vědě a umění filozofie v dějinách - kLíčové etapy a směry filozofického myšLení
víra v lidském životě - podoby víry, znaky náboženské víry; náboženské systémy, církve; sekty
5.4.2 Dejepis
Vzdělávací obsah
t
UVOD DO STUDIA HISTORIE Očekávané výstupy žák
^ charakterizuje smysL historického poznaní a jeho povahu jako poznaní neuzavřeného a proměnlivého ^       rozLišuje různé zdroje historických informací, způsob jejich získavania úskaLf jejich interpretace
Učivo
význam historického poznání pro současnost
práce historika, historické informace, jejich typy, účel a možnost využití
PRAVĚK
Očekávané výstupy žák
►       objasníve shodě s aktuáLními vědeckými poznatky materiáLnía duchovní život Lidské spoLečnosti vjednotLivých vývojových etapách pravěku; charakterizuje pojem archeoLogická kuLtura
^       vysvětLí zásadní zLom ve vývoji Lidstva v důsLedku cílevědomé zeměděLské a řemesLné činnosti
^       zařadí časově a prostorově hLavní archeoLogické kuLtury pravěku
Učivo
doba kamenná (paLeoLit, mezoLit, neoLit, eneoLit), bronzová a žeLezná
STAROVĚK Očekávané výstupy žák
►       zdůvodní civilizační přínos vybraných starověkých spoLečenství, antiky a křesťanstvíjakozákLadních
fenoménů, z nichž vyrůstá evropská civilizace
► objasní židovství (vazbu mezi židovstvím a křesťanstvím) a daLší neevropské náboženské a ku Ltu mí systémy
► popíše určující procesy a udáLosti, uvede významné osobnosti starověkých dějin
Učivo
staroorientální státy (Mezopotámie, Egypt, Indie, Čína) antické Řecko antický Řím
naše země a ostatní Evropa v době římské; civilizovanost a barbarství, limes romanus jako civilizační hranice
STŘEDOVĚK Očekávané výstupy žák
objasní proces christianizace a její vliv na konstituování raně středověkých států v Evropě; vysvětLí podstatu vztahu mezi světskou a církevní mocív západním i východním kuLturním okruhu i projevy vLivu náboženstvía církve ve středověké spoLečnosti
definuje proměny hospodářského a politického uspořádání středověké spoLečnosti 5.-15. stoLetíajeho specifické projevy ve vybraných státních ceLcích
► charakterizuje zákLadní rysy vývoje na našem území
► vymezí specifika isLámské oblasti
► vysvětLí důs Led ky tatarských a tureckých nájezdů, zejména pro jižní a východní Evropu
•
Učivo
utváření středověké Evropy (byzantsko-sLovanská obLast, francká říše a obLast západní, východní a střední Evropy)
islám a arabská říše, mongolská a turecká expanze
křesťanství jako nové kulturní a společenské pojítko, vnitřní nejednota křesťanství, papežství a císařství, křížové výpravy, kacířství, husitství
venkov a zemědělství, kolonizace; rozvoj řemesel a obchodu, urbanizace
vzdělanost a umění středověké společnosti
POČÁTKY NOVOVĚKU Očekávané výstupy žák
^       rozpozná nové filozofické a vědecké myšLenky, které byLy zformuLovány ve 14.-17. stoLetí; zhodnotí jejich praktické dopady
^       porozumídůsLedkům zámořských objevů, jež vedLy k podstatným hospodářským i mocensko-poLitickým změnám
^       popíše zákLadní rysy reformace a protireformace, vysvětLí důs Led ky pro daLší evropský i světový vývoj
^       vymezí zákLadní znaky stavovství a absoLutismu; uvede kon krétní projevy v jednotlivých zemích a příkLady střetů
posoudí postavení českého státu uvnitř habsburského soustátí a anaLyzuje jeho vnitřní sociální, politické a kuLturní poměry
Učivo
renesance a humanismus; reformace zámořské plavby
rivalita a kooperace evropských velmocív raném novověku; třicetiletá válka
absolutismus a stavovství
barokní kultura, politika, náboženství
OSVÍCENSTVÍ, REVOLUCE A IDEA SVOBODY, MODERNIZACE SPOLEČNOSTI Očekávané výstupy žák
určí a zhodnotí hLavnímyšLenky a principy osvícenství, rozpozná jejich upLatnění v revoLucích 18. a 19. stoLetí
na konkrétních příkLadechjednotLivých států demonstruje postupný rozkLad, zánik a proměny dosavadních systémů přes úsilí mocenských struktur o jejich udržení
posoudí význam ústavy a novou organizaci státu, uvede zákLadnítypy parLamentních státních systémů
vysvětLí emancipační hnutí národů i jednotLivých spoLečenských vrstev; vymezí místo utváření českého novodobého národa v tomto procesu, včetně jeho specifických rysů
charakterizuje proces modernizace, vysvětLí průběh industrializace a její ekonomické, sociální a poLitické důsLedky; rozpozná její ekoLogická rizika; určí zákLadní příčiny asymetrického vývoje Evropy a světa v důsLedku rozdílného tempa modernizace
vysvětLí expanzivní záměry veLmocív okrajových částech Evropy a v mimoevropském světě, jež byLy příčinou četných střetů a konfLiktů daného období
Učivo
osvícenství
velké revoluce-francouzská revoLuce 1789-1799, vznik USA, rok 1848
Evropa za napoleonských válek a po Vídeňském kongresu
rozvoj výroby a vědy, proměna agrární společnosti ve společnost průmyslovou, změny v sociální stru ktuře
utváření novodobých národních společností (české, slovenské, německé, italské); emancipační hnutí sociálních skupin
předpoklady a projevyimperíální (mocenské a koloniální) politiky velmocí; nástup Ruska jako evropské velmoci; USA, jejich vnitřní vývoj a mezinárodní postavení do I. světové války
vzájemné střetávání velmocí, diplomatické a vojenské aktivity v předvečer I. světové války, mimoevropská ohniska koloniálních konfliktů
proměny životního stylu, vzdělanost a umění „belle epoque" přelomu 19. a 20. století
MODERNÍ DOBA I - SITUACE V LETECH 1914-1945 Očekávané výstupy žák
charakterizuje dvě světové váLky, dokumentuje sociální, hospodářské a poLitické důsLedky
uvede příčiny a projevy politického a mocenského obrazu světa, který byL určen vyčerpáním tradičních evropských velmocí, vzestupem USA a nastoLením boLševické moci v Rusku
vymezí zákLadní znaky hLavních totalitních ideoLogiía dovedeje srovnat se zásadami demokracie; objasní příčiny a podstatu agresivní po Liti ky a neschopnosti potenciáLních obětí jí čeLit
vysvětLí souvisLost mezi světovou hospodářskou krizí a vyhrocením politických probLémů, které byLy provázeny radikaLizací pravicových i Levicových protidemokratických sil
popíše a zhodnotí způsob života v moderní evropské spoLečnosti, zhodnotí význam masové kuLtury
Učivo
první světová válka, české země v době první světové války, I. odboj revoluce v Rusku, upevňování bolševické moci versai lles ký systém a je ho vnitřní rozpory vznik Československa, Československo v meziválečném období
Evropa a svět ve 20. a 30. letech, světová hospodářská krize ve světě i v ČSR, růst mezinárodního napětí a vznik válečných ohnisek
mnichovská krizeajejídůsledky
kultura 1. poloviny 20. století (zrod moderního umění, nástup masové kultury, sport)
druhá světová válka (globální a hospodářský charakterválky, věda a technika jako prostředky vedení války, holocaust). Protektorát Čechy a Morava, II. odboj
MODERNÍ DOBA II - SOUDOBÉ DĚJINY Očekávané výstupy žák
^       charakterizuje vznik, vývoj a rozpad bipoLárního světa, jeho vojenská, politická a hospodářská sesku pení, vzájem n é vzta hy a n ejvýzn a m nější konf Li kty
^       vysvětLízákLadníprobLémy vnitřního vývoje zemí západního a východního bLoku; zejména se zaměří na pochopenívnitřního vývoje a vzájemných vztahů superveLmocí USA, SSSR a na situaci ve střední Evropě a v naší zemi
^       porovná a vysvětLí způsob života a chová niv nedemokratických spoLečnostech a v demokraciích
^       popíše mechanismy a prostředky postupného sjednocování Evropy na demokratických principech, vysvětLí Lidská práva v souvisLosti s evropskou kuLturnítradicí; zná zákLadníinstituce sjednocující se Evropy, jejich úLohu a fungování
^       objasní h LavníprobLémy specifické cesty vývojevýznamných postkoLoniáLních rozvojových zemí; objasní význam isLámské, židovské a některé daLší neevropské kuLtury v moderním světě
vymezí zákLadníprobLémy soudobého světa a možnostijeho dalšího vývoje
Evropa a svět po válce (OSN, princip sociálního státu)
Východní blok, jeho politický, hospodářskýa sociální vývoj; SSSR jako světová velmoc; RVHP, Varšavská smlouva
euroatlantická spolupráce a vývoj demokracie; USA jako světová velmoc životní podmínkyna obou stranách „železné opony" konfliktyna Blízkém východě, vznik státu Izrael
dekolonizace; „třetí svět" a modernizační procesy vněm - ekonomické, demografické a poLitické postavení v g LobáLním světě
pád komunistických režimů a jeho důsledky; sjednocující se Evropa a její místo vglobálním světě globální problémy moderní společnosti
Učivo
5.4.3 Geografie
VzděLávací obsah oboru Geografie je z důvodu zachovaní celistvosti umístěn vevzděLávad obLasti ČLověka příroda.
5.5 Člověk a svět práce
Charakteristika vzdeláva d oblasti
VzděLávací o b La st ČLověka svět práce je nepostradatelnou součástí systému všeobecného vzděLávání žáka a jeho přípravy na daLší vzděLávání a vstup do profesních vztahů. VzděLávání v obLasti světa práce má žáka uvést do pLnohodnotného profesního i ekonomického občanského života. I když nemůže nahradit vLastní profesní zkušenosti, snaží se žáka teoreticky i prakticky připravit na situace, s nimiž se v profesním životě zceLa běžně setká. Ve svém budoucím profesním životě se žák neobejde bezzákLadních znaLostí tržní ekonomiky, světa financí, hospodářských struktur státu i Evropské unie a vLivu gLobaLizace světového trhu ani bez znaLostí světové ekonomiky. Potřebuje znát nejen své pracovní povinnosti, a Lei svá práva. Učí se hodnotit své pracovní schopnosti a vybírat a budovat svou profesní kariéru s oh Ledem na konkurenci a požadavky evropského trhu práce.
StáLe se vyvíjející Legislativa a vztahy na ekonomickém trhu i na trhu práce od něj vyžadují, aby dokázal teoretické znaLostí vždy apLikovatna a ktuá Lni situaci v ekonomice, aby nepodLéhaL povrchnímu úsudku, aLe byl schopen a ktuá Lni situaci správně anaLyzovat a reagovat na ni. Proto kLade tato vzděLávacíobLastveLký důraz na praktickou a p Li kaci získaných dovedností, jež žák získá řešením modeLových situácia prací s autentickými matéria Ly, se kterými se běžně setká v médiích. To předpokLádá dovednost používat moderníinformačnítechnoLogie, bez nichž se v současném světě práce neobejde. Protože je v této obLasti kontakt s reaLitou veLmi významný, mohou být součástí vzděLávání ve světě práce i besedy s přizvanými odborníky.
VzděLávánív obLasti ČLověka svět práce kLade veLký důraz na mezipředmětové vztahy a využívá dosavadní získané vědomosti a dovednosti žáků z jiných obLasti.
Cílové zaměření vzdeláva d oblasti
VzděLávánív dané vzděLávací obLasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k: pochopení mikroekonomických i makroekonomických vztahů a jejich praktickému využívání; zod poved n ém u využití m ožn ostí sociá Lníh o státu;
zodpovědnému zacházení s finančními prostředky s ohLedem na vLastní možnosti a potřeby;
schopnosti anaLyzovat působení médií v ekonomickém světě a využít aktuáLnímediáLní informace při anaLýze české i světové ekonomiky;
pochopenia kritické anaLýze přínosů a rizik gLobaLizace světové ekonomiky; upLatnění profesních předpokLadů zodpovědným výběrem povoLání;
rozpoznává ní aktuáLních požadavků mezinárodního trhu práce a ke schopnosti na ně pružně reagovat;
efektivnímu předcházení negativnímu dopadu nezaměstnanosti a k využití moderních informačních technoLogií a nabídek státních i nestátních institucí k h Ledání zaměstnání, rekvalifikaci, vytváření profesní kariéry a ceLoživotnímu vzděLávání;
vytváření předpokLadů pro kvaLitní profesní a zaměstnanecké vztahy;
dovednosti vhodně se prezentovat na veřejnosti, prezentovatvýsLedky své práce a svou práci adekvátně hodnotit;
voLbě pracovního režimu zohLedňujícího Lidské zdraví, mezilidské vztahy a ochranu životního prostředí.
5.5.1 Člověk a svět práce
Vzdělávací obsah
TRH PRACE A PROFESNÍ VOLBA Očekávané výstupy žák
►       kriticky posoudí své zdravotní, osobnostní a kvaLifikační předpoklady pro voLbu dalšího studia a profesní orientace
posuzuje profesní a vzděLávacií nabídku vztahující se kjeho profesnívoLběa kariéře
posoudí profesní poptávku na českém i evropském trhu práce a pružně na ni reaguje daLším vzděLáváním
vyhotoví potřebnou dokumentaci pro přijímací řízení k daLšímu studiu i vezvoLené profesi
vhodně prezentuje vLastní osobu a práci, vhodně vystupuje při přijímacím pohovoru nebo konkurzu
refLektuje význam práce pro psychické zd ra ví č Lově ka, vytvoří si vyvážený pracovní rozvrh s oh Ledem nasvéosobnívztahy
Učivo
profesní volba - práce jako seberealizace, hodnocenívLastních schopností, vzděLávání a příprava na voLbu profese (profesnía vzděLávaa nabídka), přijímací pohovor a výběrové řízení (spoLečenské jednání, komunikační dovednosti, asertivníjednání, empatie), pracovní úspěšnost a kariérnírůst; dobrovoLnictví jako příležitost k rozvíjení pracovních zkušeností
mezinárodní trh práce - nabídka a poptávka po pracovních místech, informační, poradenské a zprostředkovatelské sLužby, pracovnítrh v EU, gLobaLizace pracovního trhu, profesní mobilita, rekvalifikace, ceLoživotnívzděLávání
osobní management - pLánování osobní práce, time management, zamestnania mezilidské vztahy, zamestnania rodina, workhoLismus
PRACOVNĚPRÁVNÍ VZTAHY Očekávané výstupy žák
uvede postup, jak uzavřít pracovní srn Louvu a podat výpověď
uvede svá pracovní práva a vyžadujejejich respektování od ostatních, respektuje své pracovní povinnosti objasní funkci odborů
voLí bezpečné pracovní postupy šetrné k životnímu prostředí, používá adekvátní pracovní pomůcky chová se poučeně a adekvátně situaci v případě pracovního úrazu
Učivo
pracovní právo - právní podmínky vzniku, změny a zániku pracovního poměru (pracovní srn Louva, zkušební doba, výpověď, odstupné); práva a povinnosti účastníků pracovněprávních vztahů (pracovní doba, pracovníneschopnost, mzda, minimáLnímzda, odměny), odbory
bezpečnost práce - zásady bezpečnosti práce, ekoLogická hlediska práce, pracovní úraz a odškodnění
TRZNI EKONOMIKA Očekávané výstupy žák
vysvětLína zákLadě konkrétní, reálné a aktuální situace vespoLečnosti mechanismy fungování trhu
stanoví cenu jako součet nákLadů, zisku a DPH, vysvětLí,jaksecena Liší podLe typu zákazníků, místa či období, objasní důvody kolísání cen zbožia pracovní sily na trhu podLe vývoje nabídky a poptávky
rozpozná běžné cenové triky (cena bez DPH aj.) a kLamavé nabídky
rozLišuje a porovnává praktické využitíjednotLivých forem podnikání, posoudí, která forma podnikáníje v konkrétní situari nejvýhodnější
posoudí výhody a rizika podniká niv porovnání se zaměstnáním
uvede, ja k postupovat při zakLádánívLastnípodnikateLské činnosti a jak zažádat o živnostenské oprávnění
anaLyzuje skrytý obsah rekLamy, kriticky posuzuje podíl marketingu na úspěchu výrobku na trhu
Učivo
základni ekonomické pojmy- typy ekonomik, ekonomický cykLus, tržní mechanismus, nabídka, poptávka, tvorba ceny, gLobáLní ekonomické otázky
ekonomické subjekty-právní formy podnikání (živnost, typy obchodních spoLečností, družstvo), zákLadní právní normy týkající se podnikání
marketing - marketing a pubLic reLations, rekLama, rekLamníagentury
NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ A ÚLOHA STÁTU V EKONOMICE Očekávané výstupy žák
^       objasní zákLadní principy fungování systému příjmů a výdajů státu
^       rozLišuje zákLadnítypy daní, rozLišuje, na kteréjeho činnosti se zdaňovací povinnostvztahuje
^       uvede, jakým způsobem podá daňové přiznání především k dani z přijmu,jak provede zákLadní výpočty danía zjistí výši soriáLního a zdravotního pojištění
^       na zákLadě aktuálních mediáLních informaď posoudívLivnejdůLežitějších ekonomických ukazateLů (infLace, úroveň HDP, míra nezaměstnanosti) na změny v životní úrovni občanů
^       vysvětlí podstatu infLace a její důsledky na příjmy obyvateLstva, vkLady a úvěry, dLouhodobé finanční pLánovánía uvede příklady,jakse důsLedkům infLace bránit
^       uvede postup, jak vypočítá životní minimum své domácnosti, a zažádá o sociáLnídávku, na niž má nárok
^       objasní funkd podpory v nezaměstnanosti, funkci úřadů práce a personáLních agentur, vyhLedá informace o zamestnania rekvalifikaci v různých typech médií
Učivo
fiskální politika - státní rozpočet, daňová soustava
monetární politika ČNB -infLace, kurs měny, zahraničnípLatební bilance, HDP
sociální politika - důchodový systém, systém sociáLních dávek, životní minimum, nezaměstnanost, státní po Liti ka zaměstnanosti
FINANCE
Očekávané výstupy žák
^       používá nejběžnějšípLatební nástroje, smění peníze za použití kursovního Lístku
^       uvede principy vývoje ceny akcií a možnosti forem investic do cenných papírů
^       rozLišípravideLnéa nepravideLné příjmy a výdaje a na zákLadě toho sestaví rozpočet domácnosti
^       navrhne, jak řešit schodkový rozpočet a jak na Ložit s přebytkovým rozpočtem domácnosti
^       na příkLadu vysvětLí, jak upLatňovat práva spotřebiteLe (při nákupu zbožia sLužeb, včetně produktů finančního trhu)
^ navrhnezpůsoby,jakvyužítvoLnéfinanční prostředky (spoření, produkty se státním příspěvkem, cenné papíry, nemovitosti aj.), vybere nejvýhodnější produkt pro investovánívoLných finančních prostředků a vysvětLí proč
^       vybere nejvýhodnější úvěrový produkt s ohLedem na své potřeby a zdůvodní svou voLbu, posoudí způsoby zajištění úvěru a vysvětLí, jak se vyvarovat předLužení
vysvětLí způsoby stanovení úrokových sazeb a rozdíLmezi úrokovou sazbou a RPSN vybere nejvýhodnější pojistný produkts ohLedem na své potřeby objasní funkci ČNB a jejívLiv na činnost komerčních bank
využívá moderní formy bankovních sLužeb, včetně moderních informačních a teLekomunikačních technoLogií, ovLádá způsoby bezhotovostního pLatebního styku
►
►
►
►
Učivo
peníze - funkce peněz, formy pLatebního styku v tuzemské i zahraniční měně, cenné papíry, akcie; burza
hospodaření domácnosti- rozpočet domácnosti, typy rozpočtu a jejich rozdíly, tok peněz v domácnosti; spotřebnívýdaje, práva spotřebiteLe, předpisy na ochranu spotřebiteLe
finanční produkty-způsoby využití přebytku finančních prostředků, spořicí a investiční produkty, daLší způsoby investování peněz; řešení nedostatku finančních prostředků, úvěrové produkty, Leasing; úrokové sazby, RPSN; pojištění
bankovní soustava - ČNB a komerční banky, speciaLizované finančníinstituce, moderní formy bankovnictví
5.6 Umění a kultura
Charakteristika vzdeláva d oblasti
ObLast Uměnía kuLtura je zastoupena Hudebním oborem, Výtvarným oborem a spoLečným vzděLávacím obsahem integrujíc h o tématu UměLecká tvorba a komunikace.
Hudební obor vede žáka k porozumění hudebnímu umění. VzděLávací obsah Hudebního oboru proto tvoří tři vzájemně provázané a podmíněné okruhy činností- produkce, recepce a refLexe, které žákovi umožňují hudebně se projevovatjak při individuáLních, taki skupinových aktivitách, poznávat zákonitosti hudební tvorby, seznamovatse s různými funkcemi hudby, hodnotami a normami v umění, porozumět sděLením přenášeným hudebnímjazykem, vytvářet hodnotící soudy o znějící hudbě apod., tedy pronikat do podstaty hudby.
V produkci na Lézají upLatněnívokáLní, instrumentáLnía hudebně pohybové činnosti mající charakter nejen reprodukční, aLe také výrazně kreativní. V nich žáci rozvíjejí své hudební schopnosti a upevňují získa n é vědomosti a reprodukčnía produkčnídovednosti. Součástí těchto činnostíje hLasovývýcvikspojenýsintonaď, práce s rytmem, hra a tvorba instrumentáLních doprovodů, pohybových etud.
Při recepci si žáci prostřednictvím posLechových činností uvědomují a ověřují působení znějící hudby. Hudba zde vystupuje v „instruktivní podobě" a umožňuje vyvozovat nové hudebně teoretické poznatky a dávatje do souvisLostís poznatky již získanými (např. poznávánítypických hudebněvýrazových prostředků a jejich užití veskLadbě.).
Reflexe jako třetí, vysoce „syntetizující" hudební činnost (v triádě produkce - recepce - refLexe) znamená nejvyššístupeň poznávací činnosti umožňující „kompLexníinterpretaci hudebního df La i hudebních objektů". Tato „kompLexníinterpretace" obnáší zařazování znějící hudby do uměLeckého období, určovánístyLu, žánru, formy díLa, vytváření hodnotících soudů, zabývá ní se zvLáštnostmi přístupu kinterpretaci hudebního díla, významem a poselstvím díLa vzhLedem kurčitéuměLeckéa historické epoše, probLematikou „konzumace" hudby vzhLedem kjejímu funkčnímu zařazení, probLematikou „uměLeckého provozu" apod.
Výtvarný obor navazuje svým obsahem a dli na Výtvarnou výchovu v zákLadním vzděLávání a vede žáka k uvědoměLému užívá ní vizuáLně obrazných prostředků na úrovni smysLových dispozic a na úrovni subjektivně osobnostnía sociální.
Výtvarný obor pracuje s vizuáLně obraznými znakovými systémy (s obrazem, skuLpturou, designem, vzhLedem krajiny, architekturou, styLem obLečení, fiLmem, novými médii apod.), kteréjsou nezastupitelným nástrojem poznávania prožívání Lidské existence. V oblasti osobnostní jsou specifickým nástrojem prožívání a poznávání, v sociáLní oblasti jsou nástrojem komunikace a vzájemné spoLupráce. VizuáLně obrazné znakové systémy za h rn ují jak znakové systémy výtvarného umění různých etap a styLů, tak i ostatní produkty vizuáLni kuLtury.
Pojetí vizuáLně obrazných znaků je z principu pojetím tvořivým, vypLývajícím z porovnánídosavadních a aktuáLních zkušeností, předpokládajícím experimentáLnífázi vzniku těchto znaků a jejich ověřování poznáváním a komunikací. Z těchto pozic Výtvarný obor přistupuje k uměLeckému procesu v ceListvosti uměLeckétvorby, recepce a interpretace.
VzděLávací obsah Výtvarného oboru je vnitřně čLeněn do dvou zákLadních okruhů pojímaných v kontextech historických a sociokuLturních, vjejich vývoji a proměnách.
Prvníokruh představují Obrazové znakové systémy umožňující vytvářeníaktivních, individua Lně zaLože-ných postojů kobsahům obrazové komunikace. Při tvorbě využívá vizuáLně obrazná vyjádřenívLastní, uměLecká i upLatňovaná v běžné komunikaci (včetně užitídostupných technologických prostředků, jakoje fotografie, video, film, ICT). Obrazové znakové systémy umožňují refLektování osobního místa žáka ve světě vizuá Lni kuLtury jako vnímateLe, interpreta a jako tvůrce komunikačního obsahu s uvědoměním si obLastijeho účinku.
Druhý okruh před stavují Znakové systémy výtvarného u mění umožňující žákovi osobní účast a aktivní vstupování do výtvarného uměLeckého procesu. RefLektovánívLastních prožitků, postojů a zkušeností získaných prostřednictvím experimentálního přístupu k uměLeckým vizuáLně obrazným prostředkům. NatomtozákLaděsi vytváří přeh Led o vizuáLně obrazných vyjádřeních jednotlivých směrů výtvarného umění, zejména od konce 19. stoLetído současnosti.
VzděLávací obsah je reaLizován prostřednirtvím tvůrčích činností, vjejichž očekávaných výstupech se propojují hLediska tvorby, recepce a interpretacetak, aby se dále rozvijeLa smysLová citlivost, upLatňovaLa žákova subjektivita a ověřovaLy se komunikační účinky vizuáLně obrazného vyjádření.
Při těchto tvůrdch činnostech se pracujejak se znaky s ustáLeným významem, tak se znaky, jejichž význam se vytváří a proměňuje. Výtvarný obor spoLupracuje s obory, které rozvíjejí obraznost daLšími specifickými prostředky (hudba, Literatura, dramatické obory aj.).
VzděLávání v této oblasti kromě hLubšího poznání výtvarného, hudebního a daLších druhů umění vede žáka k refLektování uměLeckého procesu v jeho ceListvosti a uměLeckých oborů vjejich vzájemných vazbách a přesazích. Takto pojímané vzděLávání je rozvíjeno tématem UměLecká tvorba a komunikace, které má integrativní charakter. VzděLávací obsah tématu umožňuje žákovi pochopit zákLadní principy uměLecké tvorby a procesu komunikace v umění a prohLubujejeho schopnost refLexe umění a ku Ltu ry jako ceLku. Téma UměLecká tvorba a komunikace je povinným vzděLávacím obsahem a musí být do ŠVP zařazeno tak, aby každý žák dostaL možnost se s ním seznámit.
Cílové zaměření vzdeláva d oblasti
VzděLávánívdanévzděLávacíobLasti směřuje k utváření a rozvíjení kLíčových kompetencí tím, že vede žáka k:
poznávania porozumění umění prostřednictvím soustředěné a vědomé reflexe a vLastnítvorby, sLedovánía hodnocení umění na pozadí historických, spoLečenských a technoLogických změn;
chápání uměníjako specifického a nezastupitelného způsobu komunikace probíhající mezi všemi účastníky uměLeckého procesu, k schopnosti odlišovat podstatné znakyjednotlivých druhů umění na zákLadě porovnávania uvědom ování si jejich shodnostía odlišností;
užíváníjazyka uměníjako prostředku k vyjádření nejrůznějších jevů, vztahů, prožitků, emocí a představ a k schopnosti svůj způsob vyjádření hodnotit, porovnávat a nabízet ostatním čLenům society;
aktivnímu podílení se na vytváření vstřícné a podnětné atmosféry (na zákLadě porozumění, toLerance, aLei kritičnosti) pro poznávania porozumění kuLturním hodnotám, projevům a potřebám různorodých sociálních skupin, etnika národů a na vytváření pozitivního vztah u ke kuLturnímu bohatství současnosti i minuLosti;
uvědomování si vLivu výchovy a vzděLání na rozvoj tvořivé osobnosti v roLi tvůrce, interpreta a recipienta a na kvaLitujejí účasti v uměLeckém procesu.
5.6.1 Hudební obor
Vzdělávad obsah
PRODUKCE Očekávané výstupy žák
► využívá svůj individuáLní pěvecký potenciáL při zpěvu, při mLuvním projevu vede svůj h Las zněLe a přirozeně, správně artikuluje, Logicky čLenívětu (obsah sděLení), upLatňuje zásady hLasové hygieny v běžném životě
^      využívá jednoduché a pod Le vybavení školy i sLožitější hudební nástroje (keyboardy, keyboardy ve spojení s počítačem) při individuálních či spoLečných hudebních aktivitách a přiměřeně svým hudebním schopnostem a dovednostem používá hudební nástroje jako prostředek sděLování hudebních i nehudebních myšLenek a představ
► reaguje na hudbu pohybem, ztvárňuje ji úměrně svým hudebním schopnostem a pohybovým dispozicím;pohybvespojenís hudbou využívá kvyjádřenívLastních představ a pocitů
orientuje se v zápise jednoduchých, případně i sLožitějších vokáLních, instrumentálních i vokáLně-instrumentáLních písní a skLadeb; na zákLadě svých individuálních hudebních schopností tyto skLadby reaLizuje
Udvo
vokální činnosti - kuLtivace pěveckého a hLasového projevu, intonačnía rytmický výcvik, sóLový
a sborový zpěv, orientace v notovém (grafickém) zápisu vokáLních kompozic, improvizacejednoduché
vokáLní kompozice (předvětí a závětí, perioda)
instrumentální činnosti - hra a tvorba instrumentálních doprovodů (rytmicko-meLodické doprovody, jednoduchá aranžmá), hra a tvorba jednoduchých instrumentálních kompozic (hudebnívěta, maLá písňová forma, rondo), orientace v notovém a grafickém zápise instrumentálních kompozic, moderní hudební nástroje a počítač
hudebně pohybové činnosti - pohyb hudby a gesto, pohybové etudy, tanecjako způsob komunikace
RECEPCE A REFLEXE Očekávané výstupy žák
vyděLuje podstatné hudební znaky z proudu znějící hudby, rozpoznává hudebně výrazové prostředky užité ve skladbě, uvědomuje si hudební formu díLa a kdíLu přistupuje jako k Logicky utvářenému ceLku
popíše a na vybraných hudebních dílech (částech hudebního díLa) ukáže důLežité znaky tvorby a interpretace, vysvětLí, v čem tkví o ri gin á Lni a nezaměniteLný přínos skLadateLe a interpreta, možná poseLstvísděLovaná prostřednictvím hudby na zákLadě svých schopností, znaLostíi získaných zkušeností dešifruje a interpretuje
interpretuje hudbu na zákLaděvědomostíaindividuáLních hudebních schopností; vytvářívLastnísoudy a preference, které dokáže v diskusi obhájit
orientuje se ve vývoji hudebního umění; uvědomuje si rozdílnost hudebního myšLenívjednotLivých etapách, rozLišuje hudebnísLohy podLe charakteristických hudebních znaků, na zákLadě historických, spoLečenských a kuLturních kontextů popíše podmínky a okoLnosti vzniku hudebního díLa
odLiší hudbu podLe jejího styLového zařazení, významu a funkce, rozpozná vhodnost či nevhodnost využití určité hudby v konkrétních situacích
uvědomuje si roLi hudebního průmysLu v současném světě; popíše možnosti využití hudby v„mimohudební" obLasti a je schopen poukázat na příkLadyjejího zneužívání
uvědomuje si rozdílnost přístupů jednotLivých Lidí k hudbě a hudebnítvorbě, vnímá hudbu jako způsob prezentace vLastních idejí a názorů i idejí, pocitů a názorů ostatních Lidí a na zákLadě toho je schopen se s hudbou ztotožnit, čiji odmítnout
upozornína ty znaky hudební tvorby, které s sebou nesou netoLeranci, rasismus a xenofóbii, a dokáže se od takové hudby distancovat
Učivo
hudba jako organizovaný zvuk - hudební dílo - hudební objekt, hudebně výrazové prostředky, hudební forma, hudební znak, formáLní struktura a sémantika skladby
hudební nástroje, nové technologie v hudbě, záznam hudby, přímá a nepřímá komunikace hudby
hudební stylyažánry, funkce hudby- hudba a její využití v běžném životě, hudba jako kuLturní statek a jako zboží, estetická a uměLecká hodnota hudebního díLa, hudební průmysL, hudba na objednávku a možnosti jejího zneužití
vznikavývoj hudby- hudba vokáLnía instrumentáLní, periodizace hudebního vývoje (hLedisko obecně historické, kuLturně historické, hudebněimanentní), charakteristické hudebníznakyjednotLivých sLohů, průniky, syntézy, hLedánínových cest
hudební skladatel a interpret, interpretace v hudbě, umělecký provoz
hudba jako způsob identifikace, sebeprezentace a druh generační výpovědi
interpretace hudebního díla - popis hudebního díLa v rovině významu, výrazu a výstavby, zařazení díLa do historického a sociáLního kontextu, hudební dílo jako možné poseLství, vLastní hodnocení
5.6.2 Výtvarný obor
Vzdělávací obsah
OBRAZOVÉ ZNAKOVÉ SYSTÉMY Očekávané výstupy žák
porovnává různéznakovésystémy, např. mLuvenéhoi psanéhojazyka, hudby, dramatického umění
rozpoznává specifičnosti různých vizuálně obrazných znakových systémů a zároveň vědomě upLatňuje jejich prostředky k vytváření obsah u při vLastní tvorbě a interpretaci
v konkrétních příkladech vizuáLně obrazných vyjádřenívLastníi uměLecké tvorby identifikuje pro ně charakteristické prostředky
objasní roLi autora, příjemce a interpreta při utváření obsahu a komunikačního účinku vizuáLně obrazného vyjádření
na příkLadech vizuáLně obrazných vyjádření uvede, rozliší a porovná osobní a spoLečenské zdroje tvorby, identifikuje je při vLastní tvorbě
na příkLadech uvede vLiv spoLečenských kontextů a jejich proměn na interpretaci obsahu vizuáLně obrazného vyjádření a jeho účinku v procesu komunikace
pojmenuje účinky vizuáLně obrazných vyjádření na smysLové vnímání, vědomě s nimi pracuje při vLastní tvorbě za účeLem rozšíření citLivosti svého smysLového vnímání
při vLastnítvorbě upLatňuje osobní prožitky, zkušenosti a znaLosti, rozpozná jejich vLiv a individuáLní přínos pro tvorbu, interpretaci a přijetí vizuáLně obrazných vyjádření
na příkLadech objasnívLiv procesu komunikace na přijetí a interpretaci vizuáLně obrazných vyjádření; aktivně vstupuje do procesu komunikace a respektujejeho pLuraLitu
Učivo
vizuálně obrazné znakové systémy z hlediska poznání a komunikace interakce s vizuálně obrazným vyjádřením v roli autora, příjemce, interpreta uplatnění vizuálně obrazného vyjádřenív úrovni smyslové, subjektivní a komunikační
ZNAKOVÉ SYSTÉMY VÝTVARNÉHO UMĚNI Očekávané výstupy žák
► naLézá, vybírá a upLatňuje odpovídající prostředky pro uskutečňování svých projektů
► využívá znaLosti aktuáLních způsobů vyjadrovania technických možnostízvoLeného média pro vyjádření své představy
► charakterizuje obsahové souvisLosti vLastních vizuáLně obrazných vyjadrenia konkrétních uměLeckých děLa porovnává výběr a způsob užití prostředků
► své aktivní kontakty a získané poznatky z výtvarného umění uvádí do vztahů jak s a ktuáLními i historickými uměLeckými výtvarnými projevy, tak s ostatními vizuáLně obraznými vyjádřeními, upLatňovanými v běžné komunikaci
► na konkrétních příkLadech vysvětLí, jak uměLecká vizuáLně obrazná vyjádření působí v rovině smysLové, subjektivníi sociáLnía jaký vLiv má toto působení na utváření postojů a hodnot
■
^       vytváří si přehled uměLeckých vizuáLně obrazných vyjádření podLe samostatně zvoLených kritérií
^       rozLišuje uměLeckésLohy a uměLecké směry (s důrazem na umění od konce 19. stoLetído současnosti), z hLediska podstatných proměn videnia stavby uměLeckých děL a daLších vizuáLně obrazných vyjádření
^       na příkLadech uvádí příčiny vzniku a proměn uměLeckých směrů a objasní širšíspoLečenské a filozofické okoLnosti vzniku uměLeckých děL
^       na konkrétních příkLadech vizuáLně obrazných vyjádření objasní, zda a jak se uměLecké vyjadřovací prostředky výtvarného umění od konce 19. stoLetído současnosti promítají do a ktuá Lni obrazové komunikace
samostatně experimentuje s různými vizuáLně obraznými prostředky, při vLastnítvorbě upLatňujetaké uměLecké vyjadřovací prostředky současného výtvarného umění
Učivo
výtvarné umění jako experimentální praxe z hlediska inovace prostředků, obsahu a účinku
světonázorové, náboženské, filozofické a vědeckotechnické zázemí historických slohů evropského kulturního okruhu
vývoj uměleckých vyjadřovacích prostředků podstatných pro porozumění aktuální obrazové komunikaci
— chápánívztahů předmětů a tvarů v prostoru (Cézanne), ceListvosta rozkLad tvaru (anaLytický kubismus), povrch a konstrukce (syntetický kubismus, konstruktivismus, geometrická abstrakce), vytváření i Luze prostoru, objemu a pohybu (antická mimezis, fotografie, film)
— proměnLivost obrazu v čase (futurismus, nová média), proměnLivosttvaru (animovaný film, nová média), pohybLivé stanoviště diváka a změny úhLu vidění (umění akce, nová média), časoprostorové chápania proměna kva Lit (kubismus, nová média), princip náhody (dadaismus)
— reLativita barevného vidění (pointiLismus, impresionismus, postimpresionismus, Cézanne), taktiLnía haptické kva Lity díLa (informeL),zapojenítěLa, jeho pohybu a gest do procesu tvorby (akčnítvorba, bodyart)
— osvobození obrazu od zavedeného zobrazováníviditeLného (Kandinskij, Kupka), figurace
a nefigurace (neokLasicismus, Lyrická abstrakce), vztah sLova a obrazu (Lettrismus), vzniká upLatnění symboLu (symboLismus, surreaLismus, pop-art, konceptuáLníumění)
— tvůrčípotenciáLpodvědomí (surreaLismus), sebeuvědomovánídiváka (akčnítvorba, osobní mytoLogie), účastvsociáLním prostoru (performance), minority (postmodernismus), stopy čLověka v krajině (Land-art)
— vztahy s neevropskými kuLturami (Gauguin, Picasso, minimaL-art), zrušení hranice umění a neumění(Duchamp), neuměLeckéa neškoLenévizuáLní vyjadřování (insitní umění)
— požadavek a meze obecné srozumiteLnosti, vLiv rekLamy, masovost a autenticita projevu (pop-art, teLevize, nová média - akční umění, postmodernismus), citace a metaznak (postmodernismus), moduLy a jejich spojování, rekombinace, struktury (umění nových médií)
SPOLEČNÝ VZDĚLÁVACÍ OBSAH HUDEBNÍHO I VÝTVARNÉHO OBORU (integrujícítéma oborů)
► vysvětlí um ěLecký znakový systém jako systém vnitřně diferencovaný a dokáže v něm rozpoznat a naLézt uměLecké znaky od objevných až po konvenční
► na příkLadech vysvětlí uměLeckývýrazjako neukončený a nedefinitivníve svém významu; uvědomuje si vztah mezi subjektivním obsahem znaku a významem získaným v komunikaci
► uvědomuje si význam osobně zaLožených podnětů na vznik estetického prožitku; snaží se odhaLitvLastní zkušenosti i zkušenosti s uměním, které s jeho vznikem souvisejí
► vysvětLí, jaké předpokLadyjsou zapotřebí k recepci uměLeckého díLa a zejména k porozumění uměLeckým díLům současnosti
► objasní podstatné rysy magického, mytického, univerzalistického, modernistického přístupu k uměLeckému procesu, dokážeje rozpoznat v současném uměnía na příkLadech vysvětLí posun v jejich obsahu
► objasní podstatné rysy aktuáLního (pLuraLitního, postmodernistického) přístupu k uměLeckému procesu a na zákLadě toho vysvětLí proces vzniku „obecného vkusu" a „estetických norem"
^       dokáže vystihnout nejpodstatnější rysy dnešních proměn a na příkLadech uvést jejich vLivna proměnu komunikace v uměLeckém procesu
Učivo
umělecký proces a jeho vývoj - vLiv uměLeckého procesu na způsob chápání reaLity; dynamika chápáníuměLeckého procesu -jejíosobnostnía sociální rozměr; znaková podmíněnost chápání světa - znakové systémyjednotLivých druhů umění; historické proměny pojetí uměLeckého procesu (magický, mytický, univerzalistický, modernistický a postmodernistický, pLuraLitnímodeL umění); prezentace uměLeckého díLa
role subjektu v uměleckém procesu-smysLové vnímání a jeho rozvoj; předpokLady tvorby, interpretace a recepce uměLeckého díLa; mimovědomá a uvědoměLá recepce uměLeckého díLa; tvořivá osobnost v roLi tvůrce, interpreta a recipienta
úloha komunikacevuměleckém procesu - postavení umění ve spoLečnosti, jeho historické proměny; uměLecká a mimouměLecká znakovost; uměníjako proces tvorby nových, sociáLně dosud nezakotvených znaků; roLe uměLce v societě; pubLikum a jeho účastv uměLeckém procesu; soriáLní a technologické proměny dneška (novétechnoLogie, nové uměLecké discipLíny a jejich obsahy) a jejich vLivna úLohu komunikace v uměLeckém procesu; subjektivní chápá ní uměLeckých hodnot ve vztahu k hodnotám považovaným za spoLečensky uznávané
5.7 Člověk a zdraví
Charakteristika vzdeláva d oblasti
Zařazení oblasti ČLověka zdravído vzděLáváníumožňuje prohLoubit vztah žáků ke zdraví, posílit rozumové a citové vazby k dané probLematice a rozvinout praktické dovednosti, které určují zdravý životní styLa kvaLitu budoucího života v dospěLosti. Za řazení této vzděLávacíobLasti vychází i z předpokLadu, že dobře pripravenia motivovaní absoLventi gymnázií mohou později výrazně ovLivňovat životní a pracovní postoje ke zd raví v ce Lé spo Lečn ostí.
VzděLávacíobLast ČLověka zdraví se vzděLávacími obory Výchova ke zdraví a Tělesná výchova
navazuje ve svých výstupech i obsahu na stejnojmennou vzděLávacíobLastpro zákLadnívzděLávání. JestLiže se zákLadnívzděLávání zaměřovaLo především na utváření vztah u ke zdravia na poznávání preventivní ochrany vLastního zdravia bezpečí, vzděLávánína gymnáziu směřuje důsLedněji k získání schopnosti aktivně podporovat a chránit zdraví v rámci širší komunity. Znamená to, že absoLvent gymnázia by měL být připraven sLedovat, hodnotila vdaných možnostech řešit situace související se zdravím a bezpečností i v rámci své budoucí rodiny, pracoviště, obce atd.
Významnou roLi přitom hrajevětší schopnost žáků získávatinformace, a na Lyžovat jejich obsah, ověřovat (upLatňovat) poznané v praktických činnostech, diskutovat o vznikLých probLémech, o jejich prožívání, o vLivu konkrétních postupů řešení na zdraví atd. ReaLizacetéto vzděLávacíobLasti tak (v porovnání se zákLadním vzděLá-váním) daLeko více staví na samostatnosti žáků, na jejich aktivním přístupu kdanéprobLematice, na osobních zkušenostech a názorech, a Lei na uvědoměLejším utvářenívztahů k jiným osobami okoLnímu prostředí, na větší zodpovědnosti za bezpečnost a zdraví, na organizačních schopnostech atd.
Výchova ke zdraví má ve vzděLávání především praktický a apLikační charakter. V návaznosti na přírodovědné a spoLečenskovědnívzděLávání a s využitím specifických informací o zdraví směřuje především khLubšímu poznávání rizikového a nerizikového chování (v partnerských vztazích, rodičovských roLích,ve styku s návykovými Látkami a jinými škodLivinami, při ohrožení bezpečí atd.) a k osvojovánípraktických postupů vhodných pro všestrannou aktivní podporu osobního, a Lei komunitního a g LobáLního zdraví (v běžném životěi při mimořádných udáLostech).
Tělesná výchova usiLujeo trvaLý vztah k pohybovým činnostem a o optima Lni rozvoj těLesné, duševní a sociá Lni zdatnosti. Vychází především z motivující atmosféry, zájmu žáků a z jejich individuáLních předpokLa-dů (možností). Využívá ktomu specifických emočních prožitků, sociáLních situácia bioenergetických zátěží vindividuáLně utvářené nabídce pohybových činností (od zdravotně rekreačních až po výkonnostní). Z hLediska ceLoživotní perspektivy směřuje těLesná výchova k hLubší orientaci žáků v otázkách vLivu pohybových aktivit na zdraví. Vedeje k osvojenia pravideLnému využívání konkrétních pohybových činností (kondičních a vyrovnávacích programů) v souLadu s jejich pohybovými zájmy a zdravotními potřebami. Významná zůstává otázka bezpečnosti a úrazové prevence při pohybových činnostech. VeLká pozornostje i nadáLevěnována rozvoji pohybového nadáníi korekcím pohybových znevýhodnění (osLabení).
Je třeba i nadáLe dbát na to, aby pohLed na probLematiku zdraví nebyL úzce oborový a podpora zdraví proLínaLa ceLým vzděLáváním i režimem škoLy.
Cílové zaměření vzdeláva d oblasti
VzděLávánív dané vzděLávacíobLasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:
poznávánítěLesných, duševních a sociáLních potřebi důsLedkůjejich napLňováníči neuspokojování;
poznávání životních hodnota formování odpovídajících postojů souvisejících se zdravím a mezilidskými vztahy;
přebírání odpovědnosti za zdraví, bezpečnost a kvaLitu životního prostředí;
upevňovánívazeb: zdraví-těLesná, duševní a sociá Lni pohoda (zdatnost) - péče o zdravia bezpečnost -odpovědnost-vzájemná pomoc - prožitek- vzh Led - vita Lita - výkonnost - úspěšnost - sociáLní stabilita - zdraví;
upLatňování zdravého způsobu života a aktivní podpory zdraví: zařazování osvědčených činností a postupů z oblasti hygieny, stravování, pohybu, osobního bezpečí, partnerských vztahů;
schopnosti diskutovat o probLematice týkající se zdraví, hLedata realizovat řešení v rozsahu spoLečných možností;
zprostředkovánívhLedu do života dospěLých a rodiny a k upLatňová ní zákonnosti, toLerance, respektu a pomoci jako předpokLadu bezkonfliktního partnerského vztahu a rodinného života;
aktivní ochraně zdraví před návykovými Látkami a jinými škodLivinami;
osvojení způsobů účeLného chovania poskytnutí (zajištění) nezbytné pomoci v situacích o h rození zdraví a bezpeo, včetně mimořádných udáLostí;
vnímání pohybové činnosti jako zdroje zdravotních účinků, a Lei uměLeckých, emočních, spoLečenských a jiných prožitků;
poznávání historie i současnosti spoLečenského a sportovního života a k hodnocení konkrétních jevů souvisejících se zdravím.
5.7.1 Výchova ke zdraví
Vzdělávací obsah
ZDRAVÝ ZPŮSOB ŽIVOTA A PÉČE 0 ZDRAVÍ Očekávané výstupy žák
^       usiluje o pozitivní změny ve svém životě souvisejíc s vLastním zdravím a zdravím druhých
^       zařazuje do denního režimu osvojené způsoby reLaxace; v zátěžových situacích upLatňuje osvojené způsoby regenerace
podle konkrétní situace zasáhne při závažných poraněních a život ohrožujících stavech
Učivo
vliv životních a pracovních podmínek a životního stylu na zdraví v rodině, škole, obci zdravá výživa - specifické potřeby výživy podLe věku, zdravotního stavu a profese hygiena pohlavního styku, hygiena v těhotenství první pomoc při úrazech a náhlých zdravotních příhodách
psychohygiena - předcházení stresům v mezilidských vztazích, zvLádání stresových situací, efektivní komunikace, h Ledání pomoci
VZTAHY MEZI LIDMI A FORMY SOUŽITÍ Očekávané výstupy žák
► korektně a citLivě řeší probLémy zaLožené na mezilidských vztazích
► posoudí hodnoty, které mLadým Lidem usnadňují vstup do samostatného života, partnerských vztahů, manžeLství a rodičovství, a usiluje ve svém životě o jejich napLnění
► projevuje etické a moráLní postoje k ochraně matky a dítěte
Učivo
vztahy v rodině, mezigenerační soužití, pomoc nemocným a handicapovaným lidem
partnerské vztahy, manželství, rodičovství, neúplná rodina; náhradní rodinná péče a její formy, ústavní péče
rizika spojená s volbou životního partnera, krizové situace v rodině
rozvoj sociálních dovedností pro život s druhými lidmi - otevřenost vůči druhým, vyjednávání, obhajovania prosazovánívLastních názorů, odmítánínehumánních postojů
modely sociálního chování vintimních vztazích - otevřenost, toLerance, respektování druhého, empatie, trpěLivost, odpovědnost; sebepoznání, sebeúcta
ZMĚNY V ŽIVOTĚ ČLOVĚKA A JEJICH REFLEXE Očekávané výstupy žák
^      orientuje se ve své osobnosti, emocích a potřebách ^       upLatňuje odpovědné a etické přístupy k sexualitě, rozhoduje se s vědomím možných důsLedků ^       orientuje se v probLematice reprodukčního zdravíz hLediska odpovědnosti k budoucímu rodičovství ^       zná práva každého jedince v obLasti sexuaLity a reprodukce
Učivo
změnyvobdobíadolescence-těLesné, duševnía spoLečenské; hLedáníosobníidentity, orientace na budoucnost, hledání partnera, prožívání emočních stavů a hLubších citových vztahů
způsoby sebereflexe a kontroly emocí
péče o reprodukční zdraví-faktory ovlivňující plodnost; preventivní prohLídky; osvěta spojená s abúzem nikotinu, aLkohoLu, drog a sexuáLně přenosnými chorobami
metody asistované reprodukce, její biologické, etické, psychosociálnía právní aspekty
modely vzájemného chování související s etickými a psychosociálními aspekty partnerského a sexuálního života - odpovědnost, sebeúcta, respekt, rozhodování
RIZIKA OHROŽUJÍCÍ ZDRAVÍ A JEJICH PREVENCE Očekávané výstupy žák
^       projevuje odoLnostvůči výzvám k sebepoškozujícímu chovania rizikovému životnímu stylu
^       zaujímá odmítavé postoje ke všem formám rizikového chování
^       uvede důsledky porušování paragrafů trestního zákona souvisejících s výrobou a držením návykových Látek a s činností pod jejich vLivem, sexuáLně motivovanou krimina Litou, skrytými formami individuálního násilí a vyvozuje z nich osobní odpovědnost
rozhoduje podLe osvojených modeLů chovania kon krétní situace o způsobu jednánív situacích vLastního nebo cizího ohrožení
Učivo
civilizační choroby, poruchy příjmu potravy, choroby přenosné pohlavním stykem, HIV/AIDS, hepatitídy
zátěžové situace, stres a způsobyjeho zvládání; důsledky stresu v oblasti fyzického, duševního a sociálního zdraví
rizika v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví - promiskuita, předčasné ukončení těhotenství
sexuálně motivovaná kriminalita - pornografie, pedofiLie, dětská prostituce, obchod se ženami
skryté formy a stupně individuálního násilia zneužívání- šikana, brutaLita, zanedbávané a týrané děti (CAN)
autodestruktivní závislosti a kriminalita související s těmito jevy - zdravotní a psychosociá Lni rizi ka výroba, držení a zprostředkování nelegálních návykových látek; návykové látky a bezpečnost v dopravě
sociální dovednosti potřebné při řešení problémů v nečekaných, složitých a krizových situacích
-duševní hygiena v dLouhodobých zátěžových a stresových situacích, rozhodování se v eticky problematických situacích
OCHRANA ČLOVEKA ZA MIMOŘÁDNÝCH UDALOSTI Očekávané výstupy žák
^       rozhodne, jak se odpovědně chovat při konkrétní mimořádné události
^       prokáže osvojené praktické znaLosti a dovednosti souvisejíc s přípravou na mimořádné udáLosti
a aktivně se zapojuje do Likvidace násLedků hromadného zasažení obyvateL
Učivo
vyhlášení hrozby a vzniku mimořádné události živelní pohromy
únik nebezpečných látek do životního prostředí jiné mimořádné události
první pomoc - klasifikace poranění při hromadném zasažení obyvateL
sociální dovednosti potřebné při řešení mimořádných událostí - rozhodnost, pohotovost, obětavost, efektivní komunikace
5.7.2 Tělesná výchova
Vzdělávací obsah
ČINNOSTI OVLIVŇUJÍCÍ ZDRAVÍ Očekávané výstupy žák
^       organizuje svůj pohybový režim a využívá v souLadu s pohybovými předpokLady, zájmy a zdravotními potřebami vhodné a dostupné pohybové aktivity
^       ověříjednoduchými testy úroveň zdravotně orientované zdatnosti a svaLové nerovnováhy
^       usiluje o optimáLní rozvoj své zdatnosti; vybere z nabídky vhodné kondiční programy nebo soubory cviků pro udržení či rozvoj úrovně zdravotně orientované zdatnosti a samostatně je upraví pro vLastní použití
vybere z nabídky vhodné soubory vyrovnávacích cvičení zaměřených na kompenzaci jednostranného zatížení, na prevenci a korekci svaLové nerovnováhy a samostatně je upraví pro vLastní použití
^ využívá vhodné soubory cvičení pro těLesnou a duševní reLaxaci
^ připraví organismus na pohybovou činnost s ohLedem na násLedné převažujíc pohybové zatížení
^ upLatňuje účeLnéa bezpečné chová ní při pohybových aktivitách i v neznámém prostředí
^ poskytne první pomoc při sportovních či jiných úrazech i v nestandardních podmínkách
Učivo
zdravotně orientovaná zdatnost - sLožky ZOZ; kondiční testy
svalová nerovnováha - příčiny svaLové nerovnováhy; testy svaLové nerovnováhy
zdravotně zaměřená cvičení
organismus a pohybová zátěž - způsoby zatěžování; kompenzace jednostranné zátěže individuální pohybový režim
hygiena pohybových ännostía cvičebního prostředí
rizikové fa ktorý ovLivňující bezpečnost pohybových činností-zásady jednaní a chová nív různém prostředí; úprava pohybových činností podLe aktuáLních podmínek (možných rizik)
prvnípomocpři sportovních úrazech -závažná poraněníaživotohrožujícístavy;improvizovaná první pomoc v podmínkách sportovních činností
ČINNOSTI OVLIVŇUJÍCÍ ÚROVEŇ POHYBOVÝCH DOVEDNOSTÍ Očekávané výstupy žák
^       provádí osvojované pohybové dovednosti na úrovni individuálních předpokLadů
^       zvLádá zákLadní postupy rozvoje osvojovaných pohybových dovedností a usiluje o své pohybové sebezdokonalení
^       posoudí kva Litu stěžejních částí pohybu, označí zjevné příčiny nedostatků a upLatní konkrétní osvojované postupy vedoucí k potřebné změně
^       respektuje věkové, pohLavní, výkonnostníajiné pohybové rozdíly a přizpůsobí svou pohybovou činnost dané skladbě sportujících
Učivo
pohybové dovednosti a pohybový výkon
pohybové odlišnosti a handicapy - věkové, pohLavní, výkonnostní průpravná, kondiční, koordinační, tvořivá, estetická a jinak zaměřená cvičení pohybové hry různého zaměření
gymnastika - akrobacie; přeskoky a cvičení na nářadí; cvičení s náčiním
kondičnía estetické formy cvičení s hudbou a rytmickým doprovodem (určeno především děvčatům - aLespoň dvě formy cvičení podLe podmínek a zájmu žákyň, případně žáků)
úpoly- sebeobrana; zákLady džudo; aikido; karatedo (zákLadem je sebeobrana, rozsah ostatních činnostíje stanoven v návaznosti na připravenost vyučujícího a zájem žáků)
atletika - běh na dráze a v terénu (sprinty, vytrvaLý běh, štafetový běh); skok do výšky nebo do dáLky (podLe materiáLního vybaveníškoLy); hody, vrh kouLí
sportovní hry - herní systémy, herní kombinace a herní činnosti jednotLivce v podmínkách utkání (aLespoň ve dvou vybraných sportovních hrách podLe podmínek škoLy a zájmu žáků)
turistika a pobytv přírodě - příprava turistické akce a pobytu v přírodě; orientace v méně přehLedné krajině, orientační běh, příprava a Likvidace tábořiště
plavání- zdokonaLování osvojených pLaveckých technik (daLšípLavecká technika); skoky do vody; branné pLavání, dopomoc unavenému pLavci, záchrana tonoucího (pLaváníje zařazováno podLe materiáLních podmínek škoLy)
lyžování- běžecké, sjezdové; snowboarding (jednotLivé formy Lyžováníjsou zařazovány podLe aktuáLních sněhových podmínek, materiáLních podmínek a zájmu žáků)
další moderní a netradiční pohybové činnosti (činnosti jsou zařazovány podLe podmínek škoLy a zájmu žáků)
ČINNOSTI PODPORUJÍCÍ POHYBOVÉ UČENÍ Očekávané výstupy žák
^       užívá s porozuměním těLocvičné názvosLoví (gesta, signáLy, značky) na úrovni cvičence, vedoucího pohybových činností, organizátora soutěží
volia používá pro osvojované pohybové ännosti vhodnou výstroj a výzbroj a správněji ošetřuje
připraví (ve spoLupráci s ostatními žáky) třídnici škoLníturnaj, soutěž, turistickou akci a podíLíse na její realizaci
respektuje pravidLa osvojovaných sportů; rozhoduje (spolurozhoduje) třídní nebo škoLní utkání, závody, soutěže v osvojovaných sportech
respektuje práva a povinnosti vypLývající z různých sportovních roLí-jedná na úrovni dané roLe; spoLupracuje ve prospěch družstva
sLeduje podLe pokynů (i dLouhodobě) pohybové výkony, sportovnívýsLedky, ännosti související s pohybem a zdravím - zpracuje naměřená data, vyhodnotíje a výsLedky různou formou prezentuje
aktivně napLňuje oLympijské myšLenkyjako projev obecné kuLturnosti Učivo
vzájemná komunikace a spolupráce při pohybových činnostech
sportovní výzbroj a výstroj - účeLnost, funkčnost, bezpečnost, finanční dostupnost a kva Lita pohybové činnostní, sportovnía turistické akce - organizace, propagace, vyhodnocení, dokumentace pravidla osvojovaných pohybových činností sportovní role
měřitelné a hodnotitelné údaje související s tělesnou výchovou a sportem
olympismus v současném světě: jednání fair play-spoLupráce ve sportu a pomoc soupeři, pomoc pohybově znevýhodněným, sportpro každého, sporta ochrana přírody, odmítání podpůrných Látek neslučitelných s etikou sportu
úspěchy našeho sportu na pozadí nejdůležitějších historických sportovních událostí
5.8 Informatika a informační a komunikační technologie
Charakteristika vzdeláva d oblasti
ObLastlnformatika a informační a komunikačnítechnoLogie (dáLejen Informatika a ICT) na gymnáziu navazuje na obLastICTvzákLadním vzděLává ní zaměřenou na zvLádnutízákLadníúrovněinformačnígramotnosti, tj. na dosažení znaLostía dovedností nezbytných k využití digitá Lních tec h n o Logií.
ObLastlnformatika a ICT na gymnáziu prohLubuje u žáka schopnosttvůrčím způsobem využívatinfor-mačnía komunikačnítechnoLogie, informační zdroje a možnosti aplikačního programového vybavení s alem dosáhnout Lepší orientaci v narůstajícím množstvíinformací při respektování právních a etických zásad používání prostředků ICT. Žákje veden ke schopnosti apLikovatvýpočetnítechniku s využitím pokročilejších funkcí k efektivnímu zpracováníinformací, a přispět tak ke transformaci dosažených poznatků v systematicky uspořádané vědomosti. Dynamický rozvoj oblasti ICT vyžaduje od žáka fLexibiLitu při přizpůsobování se inovovaným verzím digitáLních zařízení a schopnostjejich vzájemného propojování.
V rámci oblasti Informatika a ICT se žák seznámí se zákLady informatiky jako vědního oboru, který studuje výpočetní a informační procesy z h Lediska používaného hardwaru i softwaru, a s jejím postavením vmoderním světě. Cílem jezpřístupnitžákům zákLadní pojmy a metodyinformatiky, napomáhat rozvoji abstraktního, systémového myšLení, podporovat schopnostvhodně vyjadřovatsvé myšLenky, smysLuplnou argu-mentacíje obhajovat a tvůrčím způsobem přistupovat k řešení probLémů. Žák se seznámí se zákLadními principy fungování prostředků ICT a soustředí se na pochopení podstaty a průběhu informačních procesů, aLgoritmického přístupu k řešení úloh a významu informačních systémů ve spoLečnosti.
V souvisLosti s pronikáním poznatků informačních a poô'tačových věd do různých obLastí Lidské činnosti a se specifickým využitím ICT v různých oborech je vhodné zapojit do výuky i inteLigentní, interaktivnívýukové prostředky, modeLování přírodních, technických a sociáLních procesů a situaď posilujících motivaci k učení. Tím se zvyšuje pravděpodobnost upLatněníabsoLventů gymnázia v daLším vzděLávání a na trhu práce.
VzděLávacíobLast Informatika a ICT vytváří pLatformu pro ostatní vzděLávací obLasti i pro mezipředmětové vztahy, vytváří žákovi prostor pro tvořivost, vLastní seberealizaci i pro týmovou spoLupráci, zvyšuje motivaci k tvorbě individua Lních i skupinových projektů, vytváří příležitost k rozvoji vLastníiniciativy žáků, prohLubuje jejich smysL pro inovativnost a iniciuje využívání prostředků výpočetní techniky a internetu k přípravě na vyučovania kceLoživotnímu vzděLávání.
Cílové zaměření vzdeláva d oblasti
VzděLávánív dané vzděLávací obLasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:
porozuměnízásadám ovLádánía věcným souvisLostem jednotlivých skupin apLikačního programového vybavenia k vhodnému upLatňováníjejich nástrojů, metod a vazeb k efektivnímu řešení úLoh;
porozuměnízákLadním pojmům a metodám informatikyjako vědního oboru a kjeho upLatnění v ostatních vědních oborech a profesích;
upLatňování aLgoritmického způsobu myšLenípři řešení probLémových úLoh;
využívání prostředků ICT k modeLování a simuLaci přírodních, technických a spoLečenských procesů a kjejich impLementaci v různých oborech;
tvořivému využívání spektra možností komunikačních technoLogií a jejich kombinací k rychlé a efektivní komunikaci;
využívánívýpočetní techniky ke zvýšení efektivnosti své činnosti, k dokonaLejší organizaci práce a k týmové spoLupráci na úrovni škoLní, republikové a mezinárodní;
využíváníinformačních a komunikačních technoLogií (online vzděLávání, spoLupráce na zahraničních projektech) k ceLoživotnímu vzděLávánía vytváření pozitivních postojů k potřebám znaLostní spoLečnosti;
využití možností výpočetní techniky a internetu k poznávacím, estetickým a tvůrčím cílům s oh Ledem ke gLobáLnímu a muLtikuLturnímu charakteru internetu;
uvědomění si, rešpektovania zmírnění negativních vLivů moderních informačních a komunikačních technoLogií na spoLečnosta na zdraví čLověka, keznaLosti způsobů prevence a ochrany před zneužitím a omezováním osobní svobody čLověka;
získávání údajů z většího počtu aLternativních zdrojů a odLišováníinformačních zdrojů věrohodných a kvalitních od nespoLehLivých a nekvalitních;
rešpektovania používání odborné terminoLogie informačních a počítačových věd;
poznání zákLadních právních aspektů a etických zásad týkajících se práce s informacemi a výpočetní technikou, k respektování duševního vLastnictví, copyrightu, osobních data zásad správného citování autorských děl.
5.8.1 Informatika a informační a komunikační technologie
Vzdělávací obsah
DIGITÁLNÍ TECHNOLOGIE Očekávané výstupy žák
^       ovLádá, propojuje a aplikuje dostupné prostředky ICT
^       využívá teoretické i praktické poznatky o funkďchjednotLivých sLožek hardwaru a softwaru ktvůramu a efektivnímu řešení úLoh
^       organizuje účeLně data a chráníje proti poškození či zneužití
^       orientuje se v možnostech upLatnění ICT v různých obLastech spoLečenského poznania praxe
Učivo
informatika - vymezeníteoretické a apLikované informatiky
hardware-funkce prostředků ICT, jejich částí a periferií, technoLogické inovace, digitalizace a reprezentace dat
software - funkce operačních systémů a programových aplikací, uživateLské prostředí informační sítě - typoLogie sítí, internet, síťové sLužby a protokoLy, přenos dat digitální svět- digitá Lni technoLogie a možnosti jejich využitív praxi
údržba a ochrana dat - správa souborů a sLožek, komprese, antivirová ochrana, firewaLL, záLohovánídat
ergonomie, hygiena a bezpečnost práce s ICT- ochrana zdraví, možnosti využití prostředků ICT handicapovanými osobami
ZDROJE A VYHLEDÁVANÍ INFORMACI, KOMUNIKACE Očekávané výstupy žák
► využívá dostupné sLužby informačních sítí kvyhLedáváníinformací, ke komunikaci, kvLastnímu vzděLávánía týmové spoLupráci
► využívá nabídku informačních a vzděLávacích portálů, encykLopedií, knihoven, databází a výukových programů
► posuzuje tvůrčím způsobem aktuáLnost, reLevanci a věrohodnostinformačních zdrojů a informací
► využívá informační a komunikačnísLužby vsouLadu s etickými, bezpečnostními a Legislativními požadavky
Učivo
internet- gLobáLnícharakterinternetu, muLtikuLturníajazykové aspekty, sLužby na internetu
informace - data a informace, reLevance, věrohodnostinformace, odborná terminoLogie, informační zdroje, informační procesy, informační systémy
sdílení odborných informací- diskusní skupiny, eLektronické konference, e-Learning informační etika, legislativa - ochrana autorských práva osobních údajů
ZPRACOVANÍ A PREZENTACE IN FORMACI
Očekávané výstupy
žák
►
►
Učivo
zpracovává a prezentuje výsLedky své práce s využitím pokročilých funkcíapLikačního softwaru, m u Lti m ediá Lních tech n o Logií a i ntern etu
aplikuje aLgoritmický přístup k řešení probLémů
publikování- formy dokumentů a jejich struktura, zásady grafické a typografické úpravy dokumentu, estetické zásady publikování
aplikační software pro práci s informacemi - textové editory, tabuLkové kaLkuLátory, grafické editory, databáze, prezentační software, muLtimedia, modeLovánía simuLace, export a import dat
algoritmizace úloh - aLgoritmus, zápis aLgoritmu, úvod do programování
6. Průřezová témata
Průřezová témata vstupují do vzděLáváníjako témata, která jsou v současnosti vnímána jako a ktuáLní. Tato témata mají především ovLivňovat postoje, hodnotový systém a jednání žáků. Průřezová témata procházejí jako důLežitýformativní prvek ceLým vzděLáváním, proto vzděLávánína gymnáziu v tomto smysLu navazuje na průřezová témata v zákLadním vzděLávání, kde se s nimi žáci setkávají poprvé.
Průřezová témata tvoří povinnou součást vzděLávání. Promítají se nejen svým výchovným zaměřením, aLei obsahem do vzděLávacích obLastí (oborů) a pomáhají dopLňovat o propojovat, co si žáci během studia osvojili. Pojetía funkce průřezových tématpříznivě ovLivňujíi proces utvářenía rozvíjení klíčových kompetencí.
Všechna průřezová témata majíjednotné zpracování. Obsahují Charakteristiku průřezového tématu, v nížje zdůrazněn význam a postavení průřezového tématu ve vzděLávání na gymnáziu. DáLeje vyjádřen vztah ke vzděLávacím obLastem a přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žákajak v obLasti postojů a hodnot, takvobLasti vědomostí, dovedností a schopností.
Obsah průřezových témat doporučený pro vzděLávánína gymnáziu je rozpracován do tematických okruhů, které obsahují nabídku témat (činností, námětů). Všechny tematické okruhyjsou povinné (škoLa musí zařadit do svého ŠVP všechny tematické okruhy), hLoubka, rozsah (výběrtémat) a formyjejich reaLizacejsou zceLa v kompetenci školy a konkretizují se v ŠVP.
Průřezová témata Lze reaLizovatjako součást vzdělávacího obsahu vyučovacích předmětů, je možné jim věnovat samostatné projekty, semináře, kurzy, besedyapod., případněje Lze reaLizovatjako samostatný vyučován předmět. Uvedené formy Lze LibovoLně kombinovat.
Účinnostvýchovného působení průřezových tématje podporována také vytvořením odpovídajícího klimatu třídy i ceLé školy a kromě toho i využíváním daLších vhodných příležitostí (např. divadelní a filmová představení, teLevizní a rozhLasové pořady, výstavy, přednášky, besedy, výukové programy), se kterými se žáci setkají mimo škoLu.
Do vzděLávání ve čtyřletých gymnáziích a na vyšším stupni víceLetých gymnáziíjsou zařazena tato průřezová témata:
Osobnostní a sociální výchova;
Výchova k myšlenív evropských a globálních souvislostech; Multikulturní výchova; Environmentálni výchova; Mediální výchova.
6.1 Osobnostní a sociální výchova
Charakteristika průřezového tématu
Osobnostní a sociáLnívýchova vyplývá najedná straně z obecných tendencí vývoje tohoto světa a nároků, které takový vývoj před středoškoLskévzděLání staví, na druhéstraně bezprostředně z výchozích kapitoL RVP G, které již výše zmíněné nároky reflektují. Osobnostní a sociáLnívýchova pomáhá žákům vést zdravý a zodpovědný životjakojednotLivcům i čLenům spoLečnosti, poskytuje žákům příležitosti přemýšLeto svých zkušenostech a o vLastním vývoji. Rozvijí u žáků sebeúctu, sebedůvěru a schopnost přebíratzodpovědnostza své jednánív různých životních situacích, při sebevzděLávánía při práci. Učí rozumět hodnotě mezilidských vztahů a respektovat názory, potřeby a práva ostatních.
ZnaLosti a dovednosti získané v rámci Osobnostní a sodá Lni výchovy jim mohou pomoci též reagovat na moráLní, sociáLnía kuLturní otázky, které před nimi vyvstávají na cestě životem.
GLobaLizace a daLšísociokuLturníjevy přinášejínemaLému množství Lidí řadu rizik (např. ohrožení psychické stability i fyzické existence nevhodným zacházením s produkty vědy a techniky; sociáLní probLémy související s rychLostía nepředvídateLností ekonomických pohybů; zvýhodňování podmínek pro gLobáLníterorismus; rychlé rozrušování dříve dLouhodobě stabilních sociáLních vazeb a kuLturních celků; devastace životního prostředí).
Současně s objevováním se a působením těchto rizik h Ledají Lidé cesty, ja kjim zabránit nebo jak redukovat jejich destruktivní dopady na jedince i spoLečnosti. Jeden z podstatných směrů,jímžsetyto snahy ubírají, směřuje k pedagogicky ovlivňovanému osobnostnímu a sociáLnímu rozvoji každého jedince ve spoLečnosti. K takovému rozvoji, který by zaLožiLv Lidech předpokLad schopností:
vytvářet a udržovat si maximum osobní stability, vyrovnávat se s riziky, pečovat o své psychosomatické zdraví;
pěstovat kvaLitní mezilidské vztahy a v procesech sodáLníinterakce ve všech jejích podobách (osobní, poLitické, interkuLturní, profesní, spoLečenské atd.) jednat co nejefektivněji ve prospěch svůj i druhých Lidí.
Průřezové téma směřuje k:
rozvoji osobnostních, individuálních předpokLadů každéhojedince pro životse sebou samým i s druhými Lidmi vaktuáLním spoLečenském kontextu;
rozvoji sociáLních (interakčních, vztahových) dovedností pro život s druhými Lidmi;
rozvoji etických předpokLadů pro život ve spoLečenství Lidí a v tomto světě vůbec.
Akcent na rozvoj výše uvedených schopností, dovednostía předpokLadů v rámci studia (a tedy také důvod za řazení tématu do RVP G) vypLývá z aktuáLního pojetí všeobecného vzděLá ní reagujícího na výše uvedené skutečnosti. Pokud má být gymnázium i nadáLeškoLou poskytujíc toto vzděLá ní, pak se prakticky nemůže vyhnout obecné tendenci rozvíjet obecně Lidský potendáLžáků. Znamená to nejen orientovat je v kuLtuřea vědách, aLetéž nabídnout jim vzděLávací příležitost pro rozvoj různých typů životních dovedností. Jejich prostřednictvím může žák optimalizovat svou praktickou schopnost orientovat se v sodá Lních situacích a také zhodnocovat vzděLá ní, které mu gymnázium poskytne v jiných vzděLávacích oborech.
Průřezové téma svou obecností souvisí prakticky se všemi vzděLávacími obLastmi RVP G. ObLast Jazyk ajazyková komunikace se setkává stématy, která sevrámci průřezového tématu týkají mezilidské komunikace; obLast ČLověka příroda se může proLnoutnapř. s tematikou ochrany a rozvoje fyzické sLožky osobnosti, zdravého životního stylu i bioLogického zákLadu sociáLního Lidského chování, etiky ve vztahu kživotnímu prostředí; obLast ČLověk a spoLečnost se může setkat s Osobnostní a sociáLní výchovou opětná poLi komunikace, mezilidských vztahů, sociáLních a ekoLogických probLémů,interkuLturních kontaktů a dovedností, na poLi etiky Lidského chování atd.; obLast ČLověk a svět práce se snadno prováže stématy týkajícími se práce na sobě samém, p Lán ování života, rozvoje studijních dovedností, rozvoje řady sociáLních dovednostía postojů potřebných pro spoLupráci, organizování druhých Lidíi zvLádání konkurence; obLast ČLověk a zdraví může být průřezovým tématem významně podpořena např. ve směřování k zdravému životnímu styLu, Psychohygiene a hygieně komunikace; obLast Umění a kuLtura má jednoznačně kontakt s průřezovým tématem díky akcentu na rozvoj kreativity, rozvoj emočníinteLigenceatd.
Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka
VobLasti postojů a hodnot má průřezové téma žákovi pomoci:
uvědomit si a respektovat přirozenost a hodnotu rozmanitosti projevů života, kultury a každého jednotLivého čLověka;
uvědomit si, že téměř každý sociáLnínebo komunikační akt má svůj mravní rozměr; uvědomit si hodnotu Lidské spoLupráce;
uvědomit si, že v různých životních situacích často nebývá pouze jediné řešení.
VobLasti vědomostí, dovedností a schopností má průřezové téma žákovi pomoci: směřovat k porozumění sobě samému, vytvářet vyvážené sebepojetí:
— rozpoznávata zvLádatvLastní pocity;
— uvědomovat si své osobní kva Lity, dovednosti, úspěchy a potenciáLa hodnotitje;
— uvědomovat si svou vLastníidentitu;
— rozvíjet sebedůvěru a zodpovědnost a využívat své schopnosti;
— vsouLadu s tím nastavovat své osobní cíLe a pLánovat osobní rozvoj;
— uvědomovat si, jak m ne vnímají ostatní, umětpřijímatchváLu i kritiku, úspěch i neúspěch pozitivním způsobem a umět se poučit ze zkušenosti;
— prezentovat se účeLně v různých situacích;
hLedat cesty, jak če Lit zátěžím vypLývajícím z charakteru života v dané době; rozpoznávat faktory ovLivňujícíduševní energii a kreativitu;
nabýt specifické dovednosti (sebereguLativníi komunikační) pro zvLádání různých sociálních situací (komunikačně sLožité situace; soutěž; spoLupráce; pomoc atd.);
vytvořit si rejstřík různých variant chování a zodpovědně se rozhodovat o využití různých typů chování a jednání v různých situacích;
porozumět sociáLní skupině, v níž žije;
tvořit kvaLitní mezilidské vztahy, brát oh Led na druhé; být si vědom svých práv, závazků a zodpovědnosti v rámci skupiny i práv a závazků druhých;
umětspoLupracovat;
věnovat pozornost moráLnímu jednání a interpretaci etických fenoménů ve vLastním jednání; zkoumat reáLie a témata každodenního života čLověka;
znát zákLady teorie jevů, s nimiž se v Osobnostní a sociáLnívýchově setkává, a zamýšLetse nad nimi. Tematické okruhy průřezového tématu
POZNÁVÁNÍ A ROZVOJ VLASTNÍ OSOBNOSTI
„já" sám o sobě, mé chování, myšLenía prožívání
jak rozumím vLastnímu těLesnému, psychickému a sociáLnímu vývoji, jaký mám vztah k vLastním u těLu a vLastní psychice
jakjsem schopen vnímatse pozitivně
jak rozumím vLastníjedinečnosti
jaká/jaký chci být a proč
co skutečně děLám a co mohu a chci uděLat pro svůj osobní rozvoj
jak se obvykLe chovám, jaké způsoby chování a jednání voLím můj vztah k Lidem
jakseučím osvojovatsi různéjevyveškoLeivživotěmimoškoLu co a jak mohu trénovat, aby se kvaLita mého učenízLepšiLa jak rozvíjet zdravý a bezpečný životní styl jak být připraven na životní změny
já a mojesociáLníroLe nynějšíi budoucí (žák, občan, rodič apod.)
SEBEREGULACE, ORGANIZAČNÍ DOVEDNOSTI A EFEKTIVNÍ ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ
refLexe sebeovLádání- mapování situací, kdy užívám svou vůLi péče o sebe sama
předcházení zátěžovým situacím, stresům atd.
strategie zvLádání zátěžových situací tak, aby co nejméně u b Líži Ly
reLaxace
ceLková péče o vLastní zdraví
jak mohu používat komunikační dovednosti k odoLávání neužitečnému nátLaku
kde vyhLedávat informace a profesionáLní poradenství, jaké existují zdroj e pomoci a organizace, které podporujíjednotLivce a vztahy v době krize
jakjsem schopna/schopen si organizovat čas
systematičnost mých snah a činností
mé organizační schopnosti a dovednosti
já v roLi vedoucí/vedoucího a v roLi vedené/vedeného
jak ovLádám myšLenkové postupy řešení probLémů a co se v této oblasti mohu dále učit
jak se ovládám v situacích řešení probLémů
jak a kdy činím ve svém životě rozhodnutia důLežité voLby
jakovLádám sociáLní dovednosti potřebné při řešení probLémů v interakci s druhými Lidmi a co se v této obLasti mohu dáLe učit
SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE
verbáLnía neverbáLníkomunikace (specifika) co vím o svém komunikačním chování Lidská komunikace a jak jí rozumím
dovednosti spojené s násLedujícími kvaLitami komunikace a jakje mohu dáLe rozvíjet:
— vnímající komunikace (na partnera orientované vnímání, aktivnínasLouchání);
— rozumějící komunikace (porozumění komunikačním signaLům v řeči Lidského těLa i řeči sLov ve vLastní kuLtuřei v kontaktu s ku Ltura mi jinými);
— respektujíc komunikace (způsoby komunikačního chová ní respektujícího odLišnosti názorů, postojů, kuLtur, národností);
— přesná komunikace (srozumitelnost,jasnost, přesnostsděLení, presvedčovania argumentace);
— pozitivní komunikace (vyváženost negativních a pozitivních výroků, otevřenost, komunikace partnerů jako inspirace);
— tvořivá komunikace (plynuLost, pohotovost, bohatost, výrazovost, nápaditost, estetizovanost komunikace);
— účeLově efektivní komunikace (otevřenost, asertivnost, komunikačnítaktiky, účeLné způsoby komunikace při spoLupráci, vyjednávania při řešení probLémových, resp. konfliktních situací).
MORÁLKA VŠEDNÍHO DNE
jaké jsou mé hodnotové žebříčky
jakou m oráLku vyznávám ve vztahu k sobě, ve vztahu kostatním Lidem (kuLturám), ve vztahu k přírodě a životnímu prostředívůbec
jak moráLnějednám v praktických situacích všedního dne jak přebírám zodpovědnostv různých situacích
jak hodnotím moráLku vLastního jednání a jak rozLišuji mezi dobrem a zLem ve svém životě jak mohu rozvíjet dobré vztahy k Lidem
jak se mohu angažovat ve prospěch druhých Lidí (pomoc, spoLupráce, podíL na demokratickém fungování spoLečnosti, osobníangažovanostve spoLečenských otázkách)
moje hodnoty a moje sociáLníroLe současné i budoucí (žák, sportovec, příteL, rodič, občan, zaměstnanec a daLší)
já a sociáLnía morální dilemata doby, v níž žiji
SPOLUPRÁCE A SOUTĚŽ
můj vztah ke spoLupráci a k soutěži
které mé osobnostní předpokLadyjsou výhodné a naopak nevýhodné pro situace spoLupráce a které pro situace soutěžení, konkurence atd.
nakolik chci býtorigináLnía nakoLikse umím přizpůsobovat druhým
jak se ovLádám v situacích, kdy se věci nedějí podLe mé představy
jakspoLupracovats Lidmi, kteříjsoujinínežjá sám, a jak rozvíjet vztahy s dospěLými
jakjsem schopen přijímat názory druhých Lidíjako možná východiska pro svůj daLší rozvoj
jakfungovatjako čLen skupiny a komunity, jak prokazovat ochotu ke spoLupráci s ostatními
sociáLně-komunikační dovednosti výhodné pro spoLupráci (jasná komunikace, argumentace, řešení sporů)
jak mohu a umím pomáhat, podporovat jiné Lidi, poskytovat rady jak se mohu a jsem ochoten podílet na obecně prospěšných aktivitách jak umím rozpoznat situace soutěže a jakje prožívám jakzvLádám situace soutěže ajaké v nich používám taktiky
6.2 Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech
Charakteristika průřezového tématu
Průřezové téma Výchova k myšLenív evropských a gLobáLních souvisLostech představujev RVPG kritický pohLed na aktuáLně chápané gLobaLizační a rozvojové procesy současného světa. Rostoucí propojování aktivit ve všech obLastech Lidského života, vnímání gLobáLních hospodářských, sociálních, politických, kuLturních a environmentáLních příznivých prvků a jevů, aLei probLémů, proniknutí do podstaty evropské integrace a porozumění sobě samému v tomto kontextu, to vše jsou hLavní přínosy daného tématu provzděLávánína gymnáziu.
Nejvhodnějším způsobem, jaktoto průřezové téma efektivně napLňovat, je jeho integrace do různých vzdělávacích obLastí, vzděLávacích oborů a vyučovacích předmětů. SiLnou stránkou průřezového tématu je získané informace ta kto zařazovat do uceLeného systému vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot, se kterými vstupuje žák gymnázia do života. Příležitosti k reaLizaci průřezového tématu poskytuje celý RVP G. Především jeto vzdě Láva dob La st Č Lově k a spoLečnostvevšechjejích součástech sezvLáštním důrazem na výchovu k občanství a poLitické kuLtuře (vzděLávacíobor Občanský a společenskovědní zákLad, zejména tematický okruh Mezinárodnívztahy, gLobá Lni svět, a také vzděLávacíobor Dějepis), dáLe rovněž obLasti Jazyk a jazyková komunikace a Umění a kuLtura. VevzděLávacíobLasti ČLověka příroda se evropská a gLobáLní dimenze upLatňuje především ve vzdělávacím oboru Geografie, kde zahrnuje prakticky všechny tematické okruhy (Přírodní prostředí, SociáLni prostředí, Životní prostředí, Regiony), dáLe ve vzděLávacím oboru BioLogie (v ekoLogické tematice všech okruhů). NeLze však opomenout také dílčí tematiku obsaženou v daLších vzděLávacích oborech této obLasti (Fyzika, Chemie) - vztah ČLověka ktechnice a technoLogiím, stejnětaki výchovu ke zdravému životnímu stylu, těLesné kuLtuřea posilování fyzické odoLnosti (vzděLávacíobLast ČLověka zdraví). Nezastupitelným prostředkem k reaLizaci evropské a gLobáLní dimenzeje v RVPG vzděLávacíobLastlnformatika a informační a komunikační technoLogie. VyužívánítěchtotechnoLogií umožňuje aktivní postupy a formy učenia účastv mezinárodní komunikaci a projektech. Současné gLobaLizační a rozvojové procesyjsou podporovány šířením daLších moderních technoLogií (chemické technoLogie, biotechnologie, technoLogie v Lékařství, průmysLové technoLogie), bez kterých není možný vědecký a spoLečenský (udržitelný) rozvoj.
ReaLizace Výchovy k myšLenív evropských a gLobáLních souvisLostech ve škoLní praxi přesahuje možnosti tradiční předmětové výuky. Vyžaduje efektivní týmovou spoLupráci učiteLů, aplikaci inovačních a netradičních vzdělává ach a výchovných postupů, technik, metod a forem, kooperaci mezi žáky, vytváření projektů, využívání a podporu mimotřídních forem a zájmových aktivit. ReaLizaci průřezového tématu podporují také např. kontakty s významnými osobnostmi veřejného života, se sociáLními partnery, s humanitárními organizacemi, s kuLturními a spoLečenskými institucemi v regionu nebo spoLupráce se zahraničními partnerskými škoLami, zvLáště evropskými.
Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka
V obLasti postojů a hodnot má průřezové téma žákovi pomoci: přijímat zodpovědnost za sebe a za svět, ve kterém žije;
aktivně se podílet na řešení místních probLémů, přispívat k řešení probLémů na regionáLní, národní i mezinárodní úrovni, a to i v situacích vyžadujících dLouhodobé spoLečné úsilí;
být vnímavý ke kuLturním rozdílnostem, chápatjejako obohacení života, učit se porozumět odlišnostem;
uvědomovat si potřebu a přínos mezilidské soudržnosti a spoLupráce;
ctít a rozvíjet duchovní a etické hodnoty, zejména racionalitu, toLeranci, soriá Lni spravedlivost a demokrarii;
respektovat odLišné názory a pohLedy jiných Lidí na svět;
být solidární s Lidmi žijíďmi v obtížných podmínkách;
vnímat, respektovat a ochraňovat hodnoty světového a evropského kuLturního dědictví;
vnímatdopady a důsledky gLobaLizačních a rozvojových procesů, rozLišovatmezi nimi příznivé i nepříznivé prvky a jevy, učit se hLedat kompromisy;
zaujímat konstruktivní postoje knaLéhavým otázkám míru a Lidských práv v konkrétních životních situacích;
bránitse proti násilí, teroru a škodLivým vLivům, které jsou nepříznivým důsLedkem gLobaLizačních procesů;
uvědomit si zodpovědnosti a práva evropského občana, pochopit podstatu evropského občanství.
V oblasti vědomostí, dovedností a schopností má průřezové téma žákovi pomoci: mys Let systémově a hLedatsouvisLosti mezi jevy a procesy;
spoLupracovat aktivně a efektivně s jinými Lidmi, vcítit se při poznávania posuzováníjejich názorů do situace a prostředí, ze kterého vycházejíjejich přístupy;
vytvořit si na zákLadě osvojených informací vLastní názor, umět ho vyjádřit a obhajovat ho argumenta civ diskusích o poLitických, ekonomických a sociáLních probLémech v kontextu s evropskými a gLobáLními vývojovými tendencemi;
umět přijmout názor ostatních a korigovat své původní poh Ledy na danou probLematiku;
využívat Lokální, regionáLnía mezinárodní příležitosti k ověření občanských dovedností a demokratických mechanismů a struktur;
srovnávat odlišnosti a shodnosti kuLtury a životního stylu v Evropě a ve světě, využívat k tom u vLastní zkušenosti, veřejné informace a uměLeckou tvorbu;
kriticky zhodnotit a využít zkušenost z jiného kuLturního prostředí;
chápat historickou kontinuitu v evropském a gLobáLním kontextu ve vztah u k vývoji vLastního národa a státu;
vnímata hodnotit Lokální a regionáLníjevy a probLémy v širších evropských a gLobálních souvisLostech;
projevovat soLidaritu s postoji evropských a jiných národů usilujících o harmonický rozvoj, mír a demokracii;
uvažovat a nacházet řešení probLémů a konfLiktů s oh Ledem na historickou zkušenost Evropy a jiných částí světa;
orientovat se v neznámém prostredia mezinárodních situacích;
osvojit si sociáLnía kuLturnídovednosti usnadňujícíinterkuLturnía mezinárodníkomunikaci; získávat praktické dovednosti pro osobní a pracovní život v otevřeném evropském prostoru.
Tematické okruhy průřezového tématu
GLOBALIZAČNÍ A ROZVOJOVÉ PROCESY
teoretická zákLadna pojmu gLobaLizace: jak se promítají vývojové procesy současného světa do každodenního spoLečenského života, do života každého čLověka
historické přístupy k procesům gLobaLizace: vnímání vývojových procesů probíhajících v určitých historických etapách, zprvu nerovnoměrně v různých regionech světa, později již v ceLosvětové (gLobáLní) úrovni
geografické vnímánígLobaLizace: charakteristika vývojových procesů a změn uskutečňujících se v určitém prostoru a v čase a projevujících se rozvojem techniky, rostouc dynamikou v pohybu informací, kapitáLu, zboží, spotřeby a Lidí ve spoLečenském prostředí; zvyšující se inovací, intenzitou a rychLostí hospodářských a sociáLních vazeb, výměn a činností, které stáLevíce překračují tradiční poLitické, ekonomické, kuLturní a geografické hranice; zvyšováním vzájemné závisLosti
perspektivy spoLečenského rozvoje v kontextu gLobaLizačních procesů: aspekty, dimenze a měřítka spoLečenského rozvoje, kLadné a záporné projevy a tendence
ekonomický rozvoj a gLobaLizace: soubor procesů vedoucích k propojování výrobců a spotřeby v ceLosvětovém měřítku se sociáLními a poLitickými dopady: internacionalizace světového hospodářství- národní státy, nadnárodní spoLečnosti, gLobáLní trh a spotřeba; gLobáLníekonomická nerovnost - nerovnoměrnost v rozLožení a rozvoji světového hospodářství, centra a periferie výroby a spotřeby; koncentrace hospodářské a poLitické moci
gLobaLizace a kuLturní změny: procesy podporující stejnorodost a rozdílnost kuLturního prostředí, snižování kuLturní rozmanitosti na Zemi, šířenítzv. gLobáLní kuLtury a jeho důsledky
LokáLní kulturní prostředfv procesu gLobaLizace: posilová ní místních zájmů, komunita identit (protikladný proces tzv. gLokaLizacevůči globalizaci)
ku Ltu mí o kruhy ve světě a v Evropě: etnická, jazyková a náboženská rozmanitost, civilizačníokruhy, jejich specifikace, rozdíly a možnosti spoLupráce; prohnání světových kultur, etnické, náboženské a ku Ltu r ní ko n f Li kty j a ko d ů s Led e k g Lo ba Liza ce
člověkjakojedinecvgLobáLním kontextu: diskusejakvyjádřitosobníidentitu (rozumětsám sobě, chápat sám sebe uvnitř spoLečnosti); chápání národní a evropské identity, vLivy na čLověka jako jedince ve spoLečnosti v LokáLním, regionáLním a gLobáLním kontextu
GLOBÁLNÍ PROBLÉMY, JEJICH PŘÍČINY A DŮSLEDKY
nerovnoměrný vývoj světa: hospodářské, etnické, náboženské, ideoLogické, poLitické a kuLturní konfLikty, hLavnísvětová ohniska napětí, terorismus
chudoba a bohatství: rozdílné aspekty a kritéria hodnocení
nerovnost v ekonomickém a spoLečenském rozvoji: tzv. rozděLený svět; mezinárodní dLuh světový popuLačnívývoj, mezinárodní migrace a migrační poLitika, azyLové a uprchLické hnutí zdraví v gLobáLním kontextu: nerovnosti v obLasti zdravia zdravého životního styLu vzděLánív gLobáLním kontextu: nerovnosti v obLasti vzděLávání
životní prostredia udržitelný rozvoj: gLobáLníenvironmentáLní probLémy přírodního a spoLečenského prostředí nerovnost mezi muži a ženami v gLobáLním kontextu, probLematika genderu
Lidská práva vtzv. rozděLeném světě: občanská, poLitická, ekonomická, sociální, kuLturní; dětská práva, organizace zabývajíc se Lidskými právy
poLitické přístupy a postupy v rozhodování na místnía gLobáLní úrovni: vLádnía nevLádní sektor
HUMANITÁRNÍ POMOC A MEZINÁRODNÍ ROZVOJOVÁ SPOLUPRÁCE
historické kořeny rozvojové spoLupráce: koLoniaLismus, dekoLonizace, studená váLka
mezinárodníinstituce na pomoc rozvojové spoLupráci: světové finanční, ekonomické, kuLturní a náboženské instituce, OSN
možnosti zapojit se do rozvojové spoLupráce: organizace v obLasti humanitární pomoci a rozvojové spoLupráce v národním a mezinárodním měřítku, nadace a fondy podporujíc Lidi vtisni, jejich funkce
Lidský rozvoj a jeho různé dimenze: udržitelný život a rozvoj, rozvojové cíle tisíciletí (projekt MiLLenium DeveLopmentGoaLs) - konkrétní cíLe v obLasti rozvoje a odstraňováníchudoby
humanitární pomoc a rozvojová spoLupráce: soLidarita s postiženými zeměmi a obLastmi; rozvojová spoLupráce reprezentujíc veškeré aktivity, které se snaží reagovat na dLouhodobé probLémy chudých zemí; důvody, způsoby a formy reaLizace
světový obchod: mezinárodně organizovaný spravedlivý obchod (FairTrade) a probLémyjeho napLňování ŽIJ EM E V EVROPĚ
geografický a geopolitický profil Evropy, evropské jazykové a kuLturní okruhy
evropské kuLturní kořeny a hodnoty: křesťanství, demokracie, právo, umění, věda, hospodářství
shody a rozdíly v životním stylu evropských zemí
evropský integrační proces: historické oh Lasy, vývoj po druhé světové váLce, Evropská unie, spoLečné poLitiky a instituce EU; Česká republika v Evropské unii, daLšívýznamné evropské instituce a organizace
významní Evropané: výběrová mozaika světově významných představiteLů evropské poLitiky, vědy a kuLtury; význační Evropané a jejich vLiv na českou poLitiku, vědu a kuLturu
významní Evropané z českého prostředí: výběrová mozaika evropsky a světově významných reprezentantů politiky, vědy a kuLtury pocházejících z území Čech, Moravy a českého SLezska
historický vývoj českého národa v evropském kontextu a jeho hLavní etapy
politické aspekty postavení českých zemív Evropě a ve světě: podstatné vývojové mezníky
ekonomický vývoj českých zemív evropském a světovém kontextu: zásadnítransformační procesy
vztahy ČR se sousedními zeměmi a spoLupráce s nimi, středoevropské iniciativy
VZDĚLÁVÁNÍ V EVROPĚ A VE SVĚTĚ
vzděLávací politika EU a její projekce do vzděLávacího systému v ČR vzděLávací programy EU a možnosti účasti v nich
proces utváření evropského vzděLávacího prostoru a mobiLita vevzděLávání podmínky a možnosti studia v zahraničí významné zahraniční univerzity stipendia na zahraničních univerzitách
srovnávací charakteristiky vzděLávání na gymnáziích v ČR a obdobných školách v zahranič', profiLy absoLventů a závěrečné zkoušky (maturita), kompatibilní prvky a rozdíly
6.3 Multikulturní výchova
Charakteristika průřezového tématu
Multikulturní výchova zaujímá významné místo v současné i budoucí spoLečnosti za Ložené na muLtikuLtur-ních vztazích. Zásadnívýznam má zejména pro mLadé Lidi, kteří se připravují na život v prostředí, v němž se setkávají a budou se ve stále větší míře setkávat s příslušníky jiných národností, etnik, ras, náboženství, s Lidmi jiného životního stylu a jiných uznávaných hodnot. Jejím úkoLem je především rozvíjet porozumění žáků sobě samým a hodnotám své kuLtury, podpořitjejich integraci v širším muLtikuLturním prostředí při zachovánívLastní kulturní identity. ŠkoLa má při působení na žáky v tomto směru funkci vzděLávacíi výchovnou. Aby byla m u Lti kulturní výchova úspěšná a efektívni, musíproLínatceLým výchovným a vzdělávacím prostředím škoLy, týkat se také mezilidských vztahů ve škoLe, mezi uäteLi a žáky, mezi žáky navzájem, mezi uäteLi a rodinou. DůLežitéjei kLima třídy na pozadí širšího škoLního a spoLečenského prostředí a v neposLední řadě také osobnost učiteLe a jeho kompetentnost apod.
Průřezové téma MuLtikuLtu mí výchova seneomezujejen nainformace, které žáci získají zejména ve vzdělávacích oborech Českýjazyk a Literatura, Cizíjazyk, Občanský a spoLečenskovědnízákLad, Dějepis, Geografie, které majís muLtikuLtu mí výchovou úzkou souvisLost, aLe snaží se stimuLovat, ovLivňovatči korigovat postoje, hodnotový systém a jednání žáků, posilovat jejich schopností začLenitse do muLtikuLtu mích aktivit a být úspěšní v mezinárodní spoLupráci. MuLtikuLtu mí výchova se zaměřuje zejména na poznania pochopení ku Ltu mích diferencí mezi Lidmi nej-různějšího původu, mezilidské vztahy,interkuLturní komunikaci a přizpůsobení životu v muLtíkuLturní spoLečnosti.
Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka
VobLasti postojů a hodnot má průřezové téma žákovi pomoci:
chápat, že všichni Lidé jsou odLišné osobnosti s individuáLnímizvLáštnostmi, bez oh Ledu na svůj původ a odLišné projevy sociokuLturních vzorců;
respektovatjedinečnost, důstojnosta neopakovatelnost života, chápat Lidskou bytostjako nedílnou jednotu těLesné a duševní stránky osobnosti, a Lei jako součást etnika;
respektovat skutečnost, že každý čLověk pochází z nějakého etnika, a ztotožňovat se s názorem, že všechny etnické skupinyjsou rovnocenné a že všichni Lidé majíprávožítspoLečněa spoLupracovat;
uvědomit si svou vLastní kuLturníidentitu;
uvědomovat si důLežitostintegracejedincev rodinných, vrstevnických a profesních vztazích, chápat čLověkajako spoLečenskou bytosta znáthLavnítypy sociáLních útvarů;
uvědomovat si význam kvality mezilidských vztahů pro harmonický rozvoj osobnosti;
utvářet si představu o pojmu Lidská soLidarita a zaujímat adekvátní etické postoje v kritických fázích života, rozLišovat pozitivní asertivitu od bezohLedné a egoistické seberealizace;
upLatňovatzákLadnímoráLní normy, apLikovatjevevLastním životě a umětaktivněčeLitprojevům amoraLity,intoLerance, xenofóbie, diskriminace a rasismu;
uvědomovat si nesLučiteLnost rasové, náboženské čijinéintoLerance s demokracií;
vnímat muLtikuLtura Litu jako prostředekvzájemného obohacování různých etnik;
chápat, respektovat a aktivně hájitmyšLenku,že každýjedinecmá odpovědnostza to, aby byla odstraněna diskriminace a předsudky vůči Lidem různých etnických skupin, národností, barvy pLeti, náboženství, sociáLního původu, pohLavía sexuáLníorientace;
chápatvýznam studia cizích jazyků jako zdroje poznávání pro osobní život, ceLoživotnívzděLávání, pracovní aktivity, mezinárodní komunikaci a kooperaci;
vnímat sebe sama jako občana, který se aktivně spolupodílí na přetváření spoLečnosti, aby Lépe sLoužila také zájmům minoritních skupin.
V oblasti vědomostí, dovedností a schopností má průřezové téma žákovi pomoci:
rozumětzákLadním pojmům muLtikuLturníterminoLogie (národ, kuLtura, etnicita, identita, asimilace, integrace,inkLuze, kuLturnípLuraLismus, gLobaLizace, xenofóbie, rasismus,intoLerance a extremismus), znát nejvýznamnější národní symboLy a zásady jejich používání;
získat prostřednictvím vzděLávánív cizích jazycích a daLších předmětech vědomosti, praktické dovednosti a přehled o sociokuLturním prostředíjinéjazykové oblasti;
poznávatjazykovézvLáštnosti různých etnik v dnešním muLtiLingvním a muLtikuLturním světě;
dokázatobjasnitobsah pojmů majorita a minorita, sociá Lni smír aj., mít představu o postavení národnostních a daLších menšin;
rozpoznat projevy rasové nesnášen Livosti, umětvysvětLovat příčiny xenofóbie v minuLosti i současnosti; rozumět podstatě nejzávažnějších sociáLněpatoLogických jevů i jejich důsLedkům prospoLečnost; znát nejdůLežitější mezinárodní organizace k podpoře muLtikuLtura Lity a orientovat se v jejich funkcích.
Tematické okruhy průřezového tématu
ZÁKLADNÍ PROBLÉMYSOCIOKULTURNÍCH ROZDÍLŮ
Jak se projevuje sociokuLturní rozrůzněnost v regionech ČR a v Evropě
Jaké jsou modeLy soužití různých sociokuLturních skupin, co je podstata muLtikuLturaLismu
Včem spočívají rozdíly mezi asimiLaď, integrací, inkLuzí
Jaká je v současné době situace, pokud jde o imigraci do ČR (ve srovnání s některými jinými zeměmi v Evropě, např. Švédskem, Švýcarskem, Nizozemskem)
Které příčiny způsobujíimigraci (historické, sociální, ekonomické)
Které příčiny způsobují etnickou, náboženskou a jinou nesnášenLivostjako možný zdroj mezinárodního napětí (interkuLturníkonfLikt) ajakjí předcházet
Jaké postoje a jednání provázejí xenofóbii, rasismus, intoLeranci a extremismus
Jakéjsou postoje a jednáníobčana České repubLikya Evropana ve vztahu kimigracijakojevu současnosti, kimigrantům a k imigrační politice státu (Evropské unie)
PSYCHOSOCIÁLNÍ ASPEKTY INTERKULTURAUTY
Jaké představy mám o imigrantech, žadatelích o azyL, uprchLících
Jak ovLivňují předsudky a stereotypy styk přísLušníků majority s cizinci a přísLušníky minority Jak reaguji na osoby, jejichž myšLení, cítění a jednánívycházíz odLišné kuLtury, nežje má vLastní Z čeho vzniká strach z cizinců
Jak mohu změnit své monokuLturní představy o Lidech na představy muLtikuLturní
Jakje možné změnit a zLepšit porozumění mezi Lidmi různého kuLturního původu, náboženství, světového názoru apod.
VZTAH K MU LTILINGVNÍ SITUACI A KE SPOLU PRÁCI M EZI LIDMI Z RŮZN ÉHO KU LTU RNÍ HO PROSTŘEDÍ
Jak se mohu naučitvyužívatjazykovou a ku Ltu r ní p Lu ra Litu pro potřebnou diskusi jazykové a kuLturní rozrůzněnosti (v ČR, v Evropě)
Jakými prostředky mohu rozvíjet svéjazykové kompetence pro kontakta spoLupráci s přísLušníky jiných etnik (v ČR, v Evropě)
Na které instituce a organizace (v ČR, v Evropě) se mohu obrátit se žádostí o pomoc při řešení probLémů m u Lti kuLturního charakteru
Jak používatjazyk, aby byL zbaven rasistických a diskriminujících výrazů
Jak mLuvito jiných Lidech jako o bytostech, které se od Lisují rasovou či etnickou přísLušností, náboženstvím, odLišnou sexuá Lni orientací apod., aniž by se znevažovaLa jejich rovnoprávnost
Jak se naučit respektovat, že každýjazyk má své specifické rysy, žádný není nadřazen jiným jazykům
6.4 Environmentálni výchova
Charakteristika průřezového tématu
V době, kdyjsme svědky rychLého zhoršování stavu gLobáLních životodárných systémů z hLediska podmínek udržiteLného rozvoje, sta La se environmentálni výchova důLežitým tématem. ProbLémy,ježzvětší části způsobiL čLověk (úbytek stratosférického ozónu, znečištění životního prostředí, nastupujíc změna kLimatu, vyčerpání přírodních zdrojů, destrukce přírodních ekosystémů, rychLe rostoucí Lidská popuLace, vznik nových epidemií a onemocnění), vyžadují k řešení a prevenci „environmentáLně" vzděLaného občana.
Environmentá Lni výchova představuje n eza stu pite Lný významný předpokLad udržiteLného rozvoje, jenž patří i mezi prvořadé zájmy Evropské unie. ZákLadním předpokLadem nastoupení cesty k udržiteLném u rozvoji je zvýšení ekoLogického vědomí Lidí a jejich odborná připravenost na kvalitativně nové přístupy vceLé technicko-ekonomickéa sociáLníoblasti. Ztěchto důvodu sestává environmentáLnívýchova průřezovým tématem vzděLávání na gymnáziu a jedním ze zákLadních pi Lírů vzděLávání pro udržitelný rozvoj.
Environmentá Lni probLémy,jež se v reáLném světě vyskytují, se jen má Lokdy dají vysvětLit pouze v kontextu poznatků jedné disciplíny. ZákLad pro toto průřezové téma je tedy v ceLé řaděvzděLávacích oborů, a tojak přírodovědných - BioLogie, Chemie, Fyzika, Geografie a GeoLogie, tak v oborech společenskovědních - Občanský a společenskovědní zákLad, Dějepis, ČLověk a svět práce, Výchova ke zdraví. V pojetí environmentálni výuky je tedy nutný posun od tradiční oborové výuky k výuce oborově integrované. Dochází k propojování poznatků a zkušeností z různých oborů a tyto zkušenosti a poznatky jsou potom využívány pro konkrétní řešení environmentáLních probLémů v praxi (Proč mám třídit odpad? Jak budu vytápět svůj dům a proč? apod.). Také proto neníobsah průřezového tématu zpracován tradičně - pouhým výčtem učiva, a Lev podobě probLémo-vých otázek, přičemž každá otázka v sobě zahrnuje řadu dílčích probLémů. DůLežitým aspektem je nejen vLastní obsah výuky, aLei používané prostředky a působení prostředí. Významnou součástí reaLizace průřezového tématu může proto býtnapř. ekoLogizace provozu a prostředí školy, zaměření na řešení probLémů v obd a okoLía na spoLupráci s různými partnery mimo škoLu.
Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka
VobLasti postojů a hodnot má průřezové téma žákovi pomoci:
uvědomovatsi specifické postavení čLověka v přírodním systému a jeho odpovědnostza daLší vývoj na pLanetě;
projevovat pokoru, úctu k hodnotám, které neumí vytvořit čLověk, oceňovat hodnotu přírody, vnímat a být schopen hodnotit různé postoje k postavení čLověka v přírodě a k chování čLověka vůči přírodě;
pochopit, že čLověk z hlediska své existence potřebuje využívat přírodní zdroje ve svůj prospěch, aLe vždy tak, aby nedošLo k nevratnému poškození životního prostředí;
uvědomit si, že k ochraně přírody může napomoci každýjedinec svým ekoLogicky zodpovědným přístupem k běžným denním činnostem;
vnímat místo, ve kterém žije, a změny, které v něm probíhají, a cítit zodpovědnost za jeho daLší vývoj, a to nejen z hLediska životního prostředí.
VobLasti vědomostí, dovedností a schopností má průřezové téma žákovi pomoci:
poznat sLožitou propojenost přírodních systémů a pochopit, že narušeníjednésLožky systému může vést ke zhroucení ceLého systému;
znát z vLastní zkušenosti přírodní a kuLturní hodnoty ve svém okoLí, uvažovat o nich vsouvisLostech a chápat příčiny a násLedkyjejich poškozování;
hLedat příčiny neuspokojivého stavu životního prostředív minuLosti i současnosti a hLedat možnosti daLšího vývoje;
pochopit veLkou provázanost faktorů ekoLogických s faktory ekonomickými a sociáLními a být schopen vybrat optimáLnířešenív reáLných situacích;
nahLížet různé aspekty ekoLogických probLémů, vytvářet si vLastní názor a postoj knim; uvědomit si vLiv znečištěného prostředí na Lidské zdraví;
dozvídat se, j aké možnosti mám jako občan při ochraně životního prostředí, a umětje využívat;
získat praktické dovednosti a návyky pro běžné denní činnosti napomáhající ke zLepšení životního prostředí;
propojit poznatky a dovednosti zjednotLivých vzděLávacích obLastí a využívat je při řešení environmentáLníprobLematiky.
Tematické okruhy průřezového tématu
PROBLEMATIKA VZTAHŮ ORGANISMŮ A PROSTŘEDÍ
JakovLivňuje prostředí organismy, které v něm žijí, a které a biotické/biotické vLivy na organismus působí Jak Lze charakterizovat popuLace, jejich vLastnosti a vzájemné vztahy Jak probíhá tok energie a Látek v biosféře a v ekosystému
ČLOVĚK A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
JakovLivňuje čLověk životní prostředí od počátku své existence po současnost a jaké je srovnánítěchto forem ovLivňováníz hLediska udržiteLnosti
Čím jsou významné organismy pro čLověka, jaké jsou příčiny vzniku a zániku některých rostLinných a živočišných druhů a jakéjsou formyjejich ochrany
Jaké zdroje energie a suroviny čLověk na Zemi využívá a jaké kLady a zápory se s jejich využíváním a získáváním pojí
Jakým způsobem čLověk využívá vodu, jaké jsou nejčastější příony jejího znečištění, čím je způsoben nedostatek pitné vody a jaký má dopad na spoLečnost
K čemu čLověk využívá půdu a jaké důsledky ztoho pro životní prostředí vypLývají
Jaké jsou příčiny rychLého růstu Lidské popuLace a jaký vLiv má tento růst na životní prostředí
Které vLivy prostředí oh rožují zdraví čLověka
Jaké jsou pnciny a důsledky gLobáLních ekoLogických probLémů a jaký postoj k to m u zaujímají zainteresované skupiny
Jaké jsou nástroje a možnosti řešení gLobáLních ekoLogických probLémů (např. LegisLativní, dobrovoLné/ občanské, institucionální, technoLogické) a jaké jsou možnosti zapojeníjednotLivce do jejich řešení
Které zákLadní principy se pojíš myšLen kou udržiteLného rozvoje
Jakéjsou prognózy gLobáLního rozvoje světa na podkLadě současného environmentáLníhojednání Lidstva
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ REGIONU A ČESKÉ REPUBLIKY
S kterými probLémy z h Lediska životního prostředí se ČR a region nejvíce potýká
Jaká je historie a současný stav ochrany přírody a krajiny v ČR
Které zinstitucív ČR se zabývají probLematikou životního prostředí
Jaká jsou nejvýznamnější LegisLativní opatření v oblasti životního prostredia ja k tato opatření ovLivňuje Evropská unie
6.5 Mediální výchova
Charakteristika průřezového tématu
Za řazení průřezového tématu Media Lni výchova do RVPG vycházíztoho, jakou povahu má současná spo-Lečnost. KLíčovým jevem současnosti je obohacení života o proces „medializace", tedy o skutečnost, že veLká většina informacíje zprostředkována masovými médii, jejichž produkce má svou vLastní Logiku, své zá konitosti - a tyje třeba znát a rozeznávat. V úhrnu všech komunikačních aktivit neustáLe vzrůstá podíLtěchježjsou stimuLovány, vynucovány a zajišťovány moderními zprostředkujícími technoLogiemi -jinými sLovy, že neustáLe stoupá účastjednotLivců i skupin na mediáLníkomunikaci. Poznávání světa i rozhodovánív rozmanitých životních situacích od intimního života až po voLebníchování se děje - mimo jiné - pod jistým vLivem sděLení, která nabízejí tzv. masová média. Tato média jsou aLe zároveň součástígLobaLizujíď se ekonomiky, jejímž podstatným rysem je masový důraz na spotřebu, prožitek a přítomnost - rysy příznačné pro tzv. masovou spoLečnost. To je trend, kterýs sebou přináší řadu výhod a obohacení, alei veLké množství rizik (od možné ztráty orientace ve spoLečnosti a vjejích normách a hodnotách až poizoLaci a možnost sociopatoLogického chování). Současná spoLečnost proto vyžaduje, aby sejejíčLenovédokázaLi co nejsamostatněji orientovatv media Lni nabídce (od produktů „tradičních" masových médií po možnosti „nových" síťových médií). Tento požadavekje natoLiksiLný a významný, žezvLádnutí mediáLní nabídky se stává kompetencí svého druhu. Postavení masových médiía mediáLní komunikace v životě ČLověka je zceLa zřeteLnějedním z faktorů kvaLityjeho života, faktorem natoLik významným, že s médii není možné nakLádattoLiko intuitivně, nýbrž především poučeně - je třeba dosáhnout „mediáLní gramotnosti". Proto se soustavná příprava na „život s médii" - tedy mediáLní výchova - stává samozřejmou a běžnou součástí vzděLáváníve všech vyspěLých spoLečnostech. Současný čLověk musí být vybaven poznatky a dovednostmi, které mu umožní orientovatse v masově mediáLní produkci, využívat ji, aLe nepod Léhat jí.
MediáLnígramotnost představuje soubor poznatků a dovedností, kteréčLověku umožňujínakLádat s mediáLní produkcí, jež se mu nabízí, účeLně a poučeně, dovoLuje mu média využívat ku svému prospěchu a dává mu nástroje, aby dokázaLtyobLasti mediáLní produkce, které se jím snaží skrytě manipuLovat, odhalit.
MediáLní výchova se zaměřuje na to, aby v žácích - pomocí rozborů reáLné mediáLní produkce a prostřednictvím vLastní tvorby mediáLních produktů a osvojování poznatků o fungovánímédiíve spoLečnosti - soustavně rozvijeLa jejich schopnost kriticky a tvořivě nakLádats médii a jejich produkcí, využívat mediáLní nabídku a udržovat si od ní odstup. Koncepce media Lni výchovy se tedy opírá o představu mediáLní gramotnosti jako souboru dovedností a vědomostí nutných pro orientad v nepřehLedné a neprůhLedně strukturované nabídce mediáLních produktů, které vytvářejí (znakové, resp. symboLické) prostředí, v němž se současný čLověk pohybuje. Media Lni výchova by měLa vést na jedné
straně k obohacení života výchovou k racionálnímu a hodnotnému využívání mediáLní produkce, na druhé straně ke snížení rizik, jež mediáLní produkce představuje. MěLa by pedagogickými prostředky navozovat směr osobnostního a sociálního vývoje, který by v žácích zaLožiL následující předpokLady:
posílení vědomí vLastníjedinečnosti;
udržování kritického odstupu od modeLů životního stylu, nabízejících se v masových médiích; včlenění masových médiído souboru využívaných zdrojů informace, vzděLávání a zábavy; kritické prověřování mediáLních sděLení ostatními zdroji. MediáLnívýchova zahrnuje dvě zákLadní obLasti: vědomostní
— společenskovědní- nabízí zákLadní poznatky o roLi médií ve spoLečnosti a jejích dějinách -jejím přínosem má být to, že si žáci uvědomívýznam médií pro život spoLečnosti, zjistí, jakou roLi média sehrávajív každodenním životě (organizují rytmus dne, nabízejí vzory chování, odrážejí vztahy nadřazenosti a podřazenosti apod.) i v historicky vypjatých okamžicích (není náhodou, že zLomové okamžiky nejmodernějších českých dějin se vztahují k „bojům o rozhLas", vždyť rozh Las je rychLe reagující, obecně dostupné médium);
— mediovědní- nabízí zákLadní poznatky o médiích samotných a jejich chování, poskytuje postupy pro kritický přístup k mediáLní produkci - jejím přínosem má být to, že si žáci uvědomí „mediáLní Logiku" promítající se do mediáLních produktů (pravideLnost a předvídateLnost zpravodajství, stereotypní vnímánímenšin, orientaci na spotřební chová ní, podporu ekonomického úspěchu apod.);
dovednostní- umožňuje vLastní media Lni produkci - jejím přínosem je to, že žáci vLastní prací poznají, za jakých okoLností mediáLní produkce vzniká, čím je podmiňována a omezována,jakou roLi hraje orientace na vzbuzení zájmu, jakou roLi hraje potřeba fungujícího týmu apod.
Průřezové téma svým věcným obsahem souvisí především s těmi vzdělávacími obory, které mají humanitní, sociáLněvědnínebo psychologickou povahu, tedy především sevzděLávacími obory: Občanský a společenskovědní zákLad, Českýjazyka Literatura, Dějepis.
Občanský a společenskovědní základ
MediáLnívýchova přináší žákům především dopLnění představy o fungování rozhodovacích procesů v poLitické komunikaci (význam médiía „medializace", funkce veřejného prostoru, rizika mediáLnímanipuLace), o moci a jejídemokratické kontroLe (představy o spoLečenské úLoze žurnalistiky - „čtvrtý stav", „hlídací pes demokracie" apod.), o veřejnosti a veřejném mínění (zvláště postavenívýzkumů veřejného míněnív mediáLní produkci). DáLe jim nabízí představu o současných trendech v mediáLní produkci podmíněných masovostí mediáLní produkce a její orientací na zisk a spotřebu (depoLitizace politických témat, zeza bavňování, zestejňování).
Českýjazyka literatura
MediáLnívýchova nabízí žákům aplikaci představo konstrukci významu předváděného (jetřeba ukázat, že když se nějaký charakteristický rys něčemu přisuzuje, napříkLad osobě ve zpravodajství, postavě v seriálu či účastníkovi rea Lity show, nemusí to býtjeho skutečná vLastnost, nýbrž „uměLe" přisouzený rys), o hře s doprovodnými (konotovanými) významy (použití sLov „podnikateľ', „tuneLování" či „technoparty" rozehrává jisté představy a média s těmito představami pracují, jako by byly obecně platné), o stereotypech a mýtech, o kuLtuře, o roLi uměLeckého projevu, o rea Li stí čnosti - mediáLní výchova umožňuje využít poznatky o jazykových a daLších znakových kódech při rozvoji kritického čtení textů.
Dějepis
MediáLnívýchova poskytuje žákům poznatky o souvisLostech mezi vývojem médiía vývojem moderních společností, o institucích, na nichž tyto spoLečnosti stojí, o vzniku a vývoji veřejné sféry. Poukaz na vnímání prostředků veřejné komunikace (obavy i naděje, které vyvoLávaLo každé „nové" médium v dějinách Lidské komunikace) umožňuje strukturovat a obohatit uvažování o současné situaci. ZvLáštnítéma představuje roLe médií ve vypjatých dějinných okamžicích (noviny v roce 1848, rozh Las v květnu 1945 a srpnu 1968 apod.). Samostatnou část představují dějiny technických prostředků rozšiřujících možnosti komunikace.
Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka
V obLasti postojů a hodnot má průřezové téma žákovi pomoci:
rozvíjet kritický odstup od podnětů přicházejících z mediáLních produktů (tedy rozvíjet schopnost přijímat a zpracovávat mediáLní produkty svědomím toho, jakjsou konstruovány a s jakým komunikačním záměrem jsou nabízeny na trhu);
posilovat refLexi sebe sama a nacházet místo ve spoLečnosti;
uvědomovat si význam nezprostředkovaných mezilidských vztahů (rodinných, partnerských) a jejich vnitřní emocionáLníi poznávací dynamiku (namnoze kontrastující s šabLonovitou nabídkou jejich zobrazenív mediáLních produktech);
rozeznávat spoLečenskou a estetickou hodnotu sděLenív různých sémiotických kódech, zvLáště sděLení v mateřském jazyce (podpora rozvojejazykové kuLtury) a obrazových sděLení;
zvyšovat citlivost vůči kuLturním rozdílům, chápatjejako obohacení života, učitse rozumět odlišnostem;
vnímat životní styLjako výraz vLastní autenticity a odLišovat ho od spotřebních životních stylů nabízených masově mediáLní produkcí;
získat představu o práci v týmu, o vztazích kooperace a nadřízenosti a podřízenosti při tvorbě spoLečného díla, o vLastním tvůrčím potenciáLu.
V obLasti vědomostí, dovedností a schopností má průřezové téma žákovi pomoci:
osvojit si postupy racionáLního a kontroLovaného nakLádání se symbolickými obsahy;
podpořitschopnostargumentacetím, že ho naučívyhLedávat„nedořečená" místa vtextu (zamLčené otázky, manipuLaci sLovem i obrazem apod.);
získatzákLadní představu o práci vjednotLivých „tradičních" i „nových" médiích;
osvojit si dovednosti umožňující práci v týmu, popřípadějeho řízenía koordinaci jeho jednotlivých čLenů: vzhLedem k tomu, že snaha o upLatněníve sféře veřejné (resp. mediáLní) komuni káceje v postindustriáLní (resp. „informační") spoLečnosti stále častější;
posílit představu o profesích, které se vtéto obLasti uplatňují, a zvýšit možnost poučeného rozhodování při voLbě povoLání o dalšího studia;
osvojit si poznatky usnadňující orientaci v současném světě;
podpořit svobodné rozhodování na zákLadě kritického vyhodnocení nabídnutých informací nerovnocenné povahy, zvL. rozhodovánív rovině občanského rozměru života ve spoLečnosti a jeho odděLeníod rozměru spotřebitelského;
naučit se vyhodnocovat kva Litu a význam informačních zdrojů;
získat představu o roLi médií vjednotLivých typech spoLečnosti a různých historických kontextech;
pochopit podstatu a projevy současných trendů ve vývoji světa, zvL. integrační a g LobaLizační procesy, a vnímat, jak se tyto trendy projevujív každodenním životě (včetně mediáLní nabídky) i v dLouhodobém směřování spoLečnosti.
Tematické okruhy průřezového tématu
Tematické okruhy MediáLní výchovy zahrnujísLožku vědomostnía dovednostní. Tyto sLožky se vzájemně dopLňujía proLínajía tvoří fa ktickyjeden ceLek.
MÉDIA A MEDIÁLNÍ PRODUKCE (aktivní pronikání do zázemí veřejné komunikace)
vývoj médií od knihtisku pointernet, vznik a typy masových médií (tisk, rozhLas, teLevize)
vnějšívLivy na chování médií: institucionáLní (mediáLní LegisLativa), reguLace, neformáLní (nátLak, Lobbying, vLivové agentury, public reLations apod.)
financovaní médií (rekLama, popLatky, efektivita realizovaná standardizací) profesně etické kodexy
Lidé v médiích a jejich práce (novináři, bavia, herci, manažeři)
jaká máme práva ve vztahu k médiím (právo na opravu a právo na odpověď)
organizace práce v médiích: jak vzniká zpráva, ja k vzniká zábavní pořad, práce v redakci, výrobní štáb
práce v produkčním týmu „škoLního média" (tištěné periodikum, rozhLasové či televizní vysílání, internetové periodikum), rozbor škoLní produkce z hLediska dodržovánídohodnutých zásad a pravidel („třídní mediáLní ombudsman")
příprava vLastních materiáLů psaných i nahrávaných (tvorba textu, zvukového a obrazového záznamu s využitím pokročilých funkcíapLikačního softwaru a muLtimediáLních technoLogií)
komunikacea spoLuprácevtýmu (stanoveníčasového harmonogramu, rozděLeníúkoLů a odpovědnosti, otázka autorstvía dopracovánímateriáLů s ohLedem na ceLek)
MEDIÁLNÍ PRODUKTY A JEJICH VÝZNAMY
(citlivé vnímání souvislostí v nestrukturovaném sociálním prostředí)
kategorie mediáLních produktů (noviny, časopisy, rozhLasové a televizní vysílání, internetové stránky), formy mediáLních sděLení (zpravodajství, komentář, dokument, seriáL, poradna ,fotoromán apod.), vzájemné inspirace mezi médii
rozbor a ktuáLního zpravodajství, kritéria pro výběr zpráv (důležitost pro život, aktuáLnost, negativita, bLízkost, jednoduchost, jednoznačnost, přítomnost prominentní osoby, možnost trvánív čase)
vztah mezi mediáLními produkty a skutečností (mediáLní „reprezentace" skutečnosti, vztah zpravodajství a skutečnosti, vztah fikce a skutečnosti, „hra" se skutečností, reLevance a věrohodnost informačních zdrojů a informací)
výrazové prostředky (kódy a konvence) typické pro konkrétní média: obrazové, zvukové a jazykové prostředky, sekundární kódy charakterizujícíjednotLivá média (obálky časopisů pro děti a mLádež, zněLky v rozhLase a teLevizi)
stereotypy, které se projevujív mediovaných reprezentacích, identifikace a vyhodnocení předsudku ve zpravodajství, dramatické tvorbě a zábavních pořadech
hodnoty a životní styly nabízené/nenabízené mediáLními produkty a jejich konkrétní předvedení
mediáLní produkce pro mLádež (spoLečný rozbor tisku z hLediska prezentace mezigeneračních vztahů, intimních vztahů, představ o žádoucí/nežádoucí budoucnosti)
rekLama a její výrazové prostředky, kritický přístup krekLamě, rozbor rekLamy z hLediska použité strategie (úspěch ve spoLečnosti, získání obdivu, výzvy k identifikaci)
příprava „ideálního" časopisu pro mLádež (co v reáLných časopisech žáci považují za zajímavé a co v nich postrádají)
příprava rekLamní kampaně výstižně propagující škoLu
příprava příspěvku na stejné téma do různých typů reáLných novin či časopisů
příprava teLevizního vystoupení za Loženého na textu z denního tisku (rozdíl mezi psaným a mLuveným projevem)
UŽIVATELÉ
(vědomí síly a významu aktivního přístupu ke všem podnětům)
co je veřejnost, pubLikum, občané, uživateli, konzumenti
jak vzniká čtenářská/posLuchačská/divácká skupina, co jedlová skupina
média pro vybrané skupiny (pro mLádež, pro ženy, pro zájmové skupiny)
jak se měří a popisuje pubLikum (nákLad, čtenost, sLedovanost, podlina trhu)
coje aktivní pubLikum, „sémantická moc" pubLika (voLnostvyLožitsi sděLenípo svém)
návyky při konzumaci médií (strukturace dne podLe médií- čtení novin či časopisu, sLedováníteLeviz „boj o dáLkové ovLádání", uspořádání nábytku vzhLedem kteLevizi apod.)
sLedovánía popis návyků při užívání médií v rodině/třídě/skupině a jejich rozbor
ohLasyčtenářů/diváků/posLuchačů na pořad, formuLace názorů, napsání souhlasné ä nesouhLasnérea
ÚČINKY MEDIÁLNÍ PRODUKCE A VLIV MÉDIÍ
(aktivní přístup k utváření vlastního intimního i společenského prostředí)
vLiv médií na uspořádání každodenního života (od denního rytmu přes roze^"""-'"4^'4"'-------'u~"
konverzačních témat)
předpokLádané či skutečné vLivy některých mediáLních obsahů na vnitřní pornografie)
vLivy ceLospoLečenské a kuLturní (vLiv na jazykovou kuLturu, sdílené spol spoLečnosti, sport apod.)
činnost„mediáLní poradny" (jak rozpoznat návyky medi á Lni konzumace!
příprava teLevizní či rozhLasové diskuse na téma „vLiv médií" (vLiv násiLn rodinný život, vLiv médií na podobu sportu apod.)
ROLE MÉDIÍ V MODERNÍCH DĚJINÁCH (vědomí postavení médií ve společnosti)
čím se Liší postavení čLověka v tradiční a moderní spoLečnosti: význam k význam digitaLizace, kontinuáLnívyužívánítradičních a digitáLních méd
co to je masová spoLečnost (masová kuLtura, masová komunikace), výz
moderní spoLečnost a svoboda projevu: zda mohou být média nezávisLá
kdy vzniká buLvára kdesetoto označení vzaLo
jak spoLečnost komunikovaLa: od posunků přes řeč, písmo, tisk a vysílán
která média se v současnosti podílejí na formová ní našich představ o d
média a dějiny: proč se agresor snaží obsadit redakce, proč se v nepřehl upLatňuje rozhLas
roLe médiív dějinách obce
7. Rámcový učební plán
Rámcový učební plán ve své konstrukci:
stanovuje pouze zákLadní parametry organizace vzděLávání, čímž vytváří široký prostor pro variabilnost řešení učebních pLánů školních vzděLávacích programů;
snižuje množstvínormativních prvků směrem kvyšším ročníkům, a umožňuje tak škoLám mnohem účinněji realizovat své vzděLávací záměry a pružně reagovat na vzděLávací potřeby a zájmy žáků;
vymezuje ceLkovou minimální časovou dotaci pro jednotLivé vzděLávací obLasti (obory) ve čtyřLetém vzdělávacím programu a na vyšším stupni víceLetého gymnázia;
umožňujeintegraci vzděLávacího obsahu.
Prvnía druhý ročníkjsou koncipoványjako období, ve kterém si žáci spoLečně osvojují funkční zákLady středního vzděLání s maturitnízkouškou, které je možnovdaLších ročnících různými formami dále rozvíjet, prohLubovata dopLňovat. Z toho důvodu je vzděLávánívl. a 2. ročníku v převážné většině vzděLávacích obLasti projektováno jako povinné.
Třetí a čtvrtý ročník nabízí na úrovni škoLních vzděLávacích programů poměrně značnou variabiLitu vzděLávací nabídky, což umožňuje škoLám v maximá Lni míře uspokojovat vzděLávací potřeby a zájmy žáků. Kromě vzděLávací obLasti Jazyk a jazyková komunikace, Matematika ajejíapLikace (ve třetím ročníku) a vzděLávacího oboru TěLesná výchova nejsou žádné daLší vzděLávacíobLasti a vzděLávací obory projektovány jako povinné. Zda a do kterých z těchto ročníků budou ostatní vzděLávací obLasti (obory) zařazeny, jaká jim bude přidělena hodinová dotace a jakým způsobem budou realizovány, stanovuje škoLnívzděLávací program. VoLiteLné vzděLávací aktivity musí š ko La žákům nabídnout minimáLně ve 3. a 4. ročníku.
Mezi vzdělávacími obLastmi, které rámcový učební pLán zahrnuje, zaujímá specifické postaveníobLast ČLověk a svět práce a vzděLávací obor Výchova ke zdraví. RVPG pro ně vymezuje vzděLávací obsah, a je tedy povinností školního vzděLávacího programu garantovat, že žáci budou mít dostatek příLežitostísi tento vzděLávací obsah osvojit. Rámcový učební pLán však bLíže neurčuje, ve kterých ročnících a jakým způsobem má být vzděLávací obsah těchto obLasti (oborů) realizován, zda samostatně, nebo v propojení se vzdělávacím obsahem jiných vzděLávacích oborů. Konkrétní řešení těchto otázek ponechává rámcový učební pLán na škoLních vzděLávacích programech.
7.1 Obecné poznámky
MinimáLnítýdenní časová dotace v jednotlivých ročnících5 je 27, maximáLní35 hodin (vsouLadu se škoLským zákonem). CeLková povinná časová dotace v 1.-4. ročníku je 132 hodin na žáka. Tato časová dotaceje garantována státem. ŠkoLa může stanovit maximáLní časovou dotaci až do výše 140 hodin, časová dotace nad rámec povinné časové dotace není hrazena státem.
Pro úspěšnou reaLizaci RVPG je nutné vytvářet podmínky pro praktické činnosti (Laboratorní cvičení, praktická cvičení), reaLizaci seminářů, výuku ICT, jazyků apod., na kteréje nutno žáky dělit do menších skupin. Ztohoto důvodu je minimáLní průměrný počet vyučovacích hodin ve třídě za týden, včetně nezbytného děLení tříd (hodnota H - § 2, odstavec 2, písmeno b, vyh Lásky č. 492/2005, o krajských normativech, ve znění pozdějších předpisů), stanoven na 53 pro všechny ročníky čtyřLetého gymnázia a vyššího stupně víceLetých gymnázií.
Do učebního pLánu školního vzděLávacího programu se zařazují vyučovací předměty, které vznikají ze vzděLávacího obsahu vzděLávacích oborů. Pro vyučovací předměty škola určí časovou dotaci, kterou čerpá z ceLkové minimáLní dotace stanovené pro přísLušnou vzděLávací obLast (obor), v rámcovém učebním pLánu tak, aby byL napLněn vzděLávací obsah oboru vymezený v RVP G.
VzděLávacíobsah vzděLávacích oborů Lze realizovat různými způsoby, např. semináře, cvičení, praktika, projekty; konkrétní způsoby reaLizace stanovuje ŠVP.
ŠkoLa můževytvářetintegrované předměty vsouLadu s podmínkami, které rámcový vzděLávací program kLade na integraci vzděLávacího obsahu oborů a průřezových témat. Časovou dotaci v ta kovem případě ŠkoLa čerpá z dotao příslušných vzdělává och obLasti a z disponibilní časové dotace v rámcovém učebním pLánu.
V případě nepravidelného rozvržení výuky se minimální a maximální povinná týdenní časová dotace chápe jako průměrná.
Vzdeláva ď obLasti	1. ročník	2. ročník	3. ročník	4. ročník	MinimáLní
VzděLávací obory					časová dotace za 4 roky
Jazyk a jazyková komunikace Českýjazyka Literatura Cizíjazyk	P P	P P	P P	P P	12 12
DaLší cizí jazyk	P	P	P	P	12
Matematika a její aplikace	P	P	P	V	10
ČLověk a příroda	P	P	V	V	
Fyzika					
Chemie					
BioLogie Geografie GeoLogie					36
ČLověk a spoLečnost Občanský a společenskovědní zákLad	P	P	V	V	
Dějepis Geografie''					
ČLověk a svět práce	j				X
	\			r	
Uměnía kuLtura	P	P	V	V	4
Hudebníobor					
Výtvarný obor					
ČLověk a zdraví	P	P	P	P	8
Tě Les n á výchova					
Výchova ke zdraví	j				X
	\			r	
Informatika a informační	V	V	V	V	4
a komunikačnítechnoLogie					
Vo Lite Ln é vzd ě Lá va cí a kti vity	V	V	P	P	8
Průřezová témata	j			v	X
				r	
Disponibilní časová dotace					26
CeLková povinná časová dotace					132
Časová dotace v jednotlivých ročnících musí být minimáLně 27 hodin, maximáLně 35 hodin.
Vysvětlivky:
P        - vzděLávací obsah oborů dané vzděLávací obLasti musí být zařazen v přísLušném ročníku (ročnících)
V        - zařazenívzděLávacího obsahu oborů dané vzděLávacíobLasti do ročníku/ů stanovuje ŠVP
•<—y   -vzděLávací obsah vzděLávacíobLasti (oboru)vymezenývRVPG musíbýtv průběhu vyznačeného
období do ŠVP zařazen; ŠVP stanovuje, v jakém ročníku (ročnících) a jakým způsobem se vzděLávací
obsah reaLizuje X        - časovou dotaci stanovuje ŠVP
* Název tohoto vzdělávacího oboru je vzhledem k přírodovědněsociální povaze Geografie uveden ve výčtu oborů u obou vzdělávacích oblastí - Člověk a příroda a Člověk a společnost. Avšak kvůli zachování obsahové celistvosti vzdělávacího oboru Geografie je jeho vzdělávací obsah uveden pouze u oblasti Člověka příroda.
7.2 Poznámky ke vzdělávacím oblastem
Jazyk a jazyková komunikace
VzděLávací obLast zahrnuje vzděLávací obory Český jazyk a Literatura, Cizí jazyk a DaLší cizí jazyk.
Do škoLního vzděLávacího programu musí být za řazeny nejméně dva cizíjazyky, jedním z nich musí býtjazyk angLický.
Matematika ajejí aplikace
VzděLávacíobLastje zároveň i vzděLávacím oborem. Člověka příroda
VzděLávací o b La st zahrnuje vzděLávací obory Fyzika, Chemie, BioLogie, Geografie a GeoLogie. Člověk a společnost
VzděLávací obLast zahrnuje vzděLávací obory Občanský a spoLečenskovědnízákLad, Dějepis a Geografie. Člověk a svět práce
VzděLávacíobLastje zároveň i vzděLávacím oborem.
VzděLávací obsah oboru ČLověk a svět práce musí být v průběhu vzděLáváníve čtyřLetém vzděLávacím programu a na vyšším stupni víceLetého gymnázia do ŠVP zařazen; ŠVP stanovuje, vjakém ročníku (ročnících) a jakým způsobem se vzděLávací obsah reaLizuje.
Uměnia kultura
VzděLávacíobLast zahrnuje Hudební a Výtvarný obor.
Žákům musí být nabídnut vzděLávací obsah těchto oborů (prostřednictvím předmětů, moduLů atd.)tak, aby si na zákLaděvLastnívoLby mohLi osvojit vzděLávací obsah vymezený a Lespoň v jednom z oborů vpLném rozsahu, včetně obsahu integrujícího tématu UměLecká tvorba a komunikace.
Člověk a zdraví
VzděLávací obLast zahrnuje vzděLávací obory TěLesná výchova a Výchova ke zdraví.
VzděLávacíoborTěLesná výchova musí být vzh Ledem ke zdravotním a hygienickým potřebám žáků zařazen do všech ročníků.
VzděLávací obsah oboru Výchova ke zdraví musí být v průběhu vzděLáváníve čtyřLetém vzděLávacím programu a na vyšším stupni víceLetého gymnázia do ŠVP zařazen; ŠVP stanovuje v jakém ročníku (ročnících) a jakým způsobem se vzděLávací obsah reaLizuje.
Informatika a informační a komunikační technologie
VzděLávacíobLastje zároveň i vzděLávacím oborem. Volitelné vzděláván aktivity
Časová dotace pro další vzděLávací aktivityje určena pro vytváření nabídky voLiteLných předmětů, které rozvíjejí kLíčové kompetence a prohLubujía funkčně rozvíjejí vzděLávací obsah předmětů v ŠVP.
Průřezová témata
Průřezová témata tvoří povinnou součást vzděLávání na gymnáziu.
Na vyšším stupni gymnázia je nutné do ŠVP zařadit všechny tematické okruhy všech průřezových témat z RVP G, průřezová témata aLe nemusí být zařazena v každém ročníku.
HLoubka, rozsah a formy reaLizace průřezových tématjsou zceLa v kompetenci školy a konkretizují se v ŠVP - průřezová témata Lze reaLizovatjako součást vzděLávacího obsahu jiných vzdělávacích oborů, je možné jim věnovat samostatné projekty, semináře, kurzy, besedy apod., případně je Lze reaLizovat jako samostatný předmětv ŠVP.
Disponibilní časová dotace
Využití disponibilní časové dotaceje pLně v kompetenci a odpovědnosti ředitele škoLy. Využití ceLé disponibilní časové dotace v učebním pLánu ŠVPje závazné. Disponibilní časová dotaceje určena:
- pro realizaci průřezových témat;
- pro zavedení daLších vyučovacích předmětů;
- pro vytváření profilace škoL;
- pro posílení časové dotace jednotLivých vzděLávacích obLastí (oborů).
8. Zásady pro tvorbu školního vzdělávacího programu pro čtyřletá gymnázia a vyšší stupeň víceletých gymnázií
Školní vzděláván program (ŠVP) je povinnou součástí dokumentace ŠkoLy a musí být zveřejněn na přístupném místě. PodLe ŠVP se uskutečňuje vzděLávánína konkrétníškoLe.
ŠkoLnívzděLávací program musí být zpracován v sou Ladu s Rámcovým vzděLávacím programem pro gymnázia i v sou Ladu s obecně pLatnými právními předpisy. VíceLetá gymnázia vycházejí při tvorbě ŠVP z požadavků RVPZV a z požadavků RVP G. Zpracování ŠVPje zceLa v kompetenci řediteLe ŠkoLy, který pLně odpovídá za vzděLávací program své ŠkoLy, za jeho souLad s rámcovým vzděLávacím programem, za jeho kvaLitu a reaLizaci. Na formuLování programu, který vzniká podLe konkrétních vzděLávacích záměrů ŠkoLy, zkušeností učiteLů, podmínek škoLy, potřeb žáků, oprávněných požadavků rodičů nebo zákonných zástupců žáků, případně požadavků zřizovateLe a regionu, a na zpracováníjeho jednotLivých částí se podíLejíi učiteLé a mají spoluodpovědnost za jeho reaLizaci.
K návrhu ŠVP a jeho násLedné reaLizaci se vyjadřuje škoLská rada a schvaLuje způsob hodnocení žáků. NapLněníŠVPajeho souLad s rámcovým vzděLávacím programem posuzuje Česká škoLníinspekcea provádí vtomto smysLu svou inspekční činnost.6
Zásady pro zpracování ŠVP
ŠkoLnívzděLávací program:
jezpracován pro ceLé období vzděLávánína gymnáziu (v případě víceLetých gymnázií pro ceLé období vzděLávání na víceLetém gymnáziu) a řídí se při tom požadavky přísLušného rámcového vzdělávacího programu;
vytváří pod minky pro osvojovánívzděLávacího obsahu stanoveného v rámcovém vzděLávacím programu, a tím pro utváření kLíčových kompetencí žáků;
prezentuje profilaci ŠkoLy a profil absoLventa škoLy;
refLektuje postavení š koLy v regionu a její sociokuLturní prostředí;
je za Ložen na tvůrčí práci udteLů a využívání efektivních forem a metod výuky, neomezuje učiteLe v případných časových i metodických odLišnostech, které vycházejí z konkrétních potřeb žáků a ze zkušeností udteLů.
Struktura ŠVP pro čtyřletá gymnázia a vyšší stupeň víceletých gymnázií
PodLe této struktury se vytváří ŠVP pro čtyřLetá gymnázia a vyšší stupeň víceLetých gymnázií, struktura ŠVP pro nižší stupeň víceLetých gymnázií je obsažena v RVP ZV. VíceLetá gymnázia mají přitom možnost vytvářet jeden ŠkoLnívzděLávací program pro ceLých šestnebo osm Let vzděLávání, nebo mohou vytvořit dva samostatné ŠVP pro nižšia vyšší stupeň vzděLávání. Obsahově se částškoLního vzděLávacího programu pro nižší stupeň gymnázia řídí RVPZV a část ŠVP určená pro vyšší stupeň gymnázia se řídí RVP G.
6 Text vstupních odstavců vychází ze znění školského zákona.
1. Identifikační údaje
názevŠVP7 vzděLávaď program8 forma vzdělávání9 předkLadatel
- název škoLy
- adresa škoLy -jméno ředitele
- kontakty zřizovatel
- název
- adresa
- kontakty pLatnost dokumentu od:
- datum
- podpis ředitele
- razítko škoLy
DaLší doporučené údaje: motivační název ŠVP, IČO, IZO, RED-IZO, jméno koordinátora tvorby ŠVP.
2. Charakteristika školy
veLikostškoLy
vybaveníškoLy (materiáLní, prostorové,technické, hygienické) charakteristika pedagogického sboru (veLikostsboru, kvalifikovanost) dLouhodobé projekty, mezinárodníspoLupráce
spoLupráce s rodiči a jinými subjekty (škoLskou radou, škoLskými poradenskými zařízeními, místními a regionáLními institucemi aj.)
DaLšídoporučené údaje: umístění školy, charakteristika žáků.
3. Charakteristika ŠVP
zaměření škoLy profiLabsoLventa
organizace přijímacího řízení: obsah a forma, kritéria přijetí žáka organizace maturitnízkoušky
výchovné a vzděLávaď strategie: spoLečné postupy na úrovni škoLy upLatňované ve výuce i mimo výuku, jimiž škoLa cíleně utváří a rozvijí klíčové kompetence žáků; výchovné a vzděLávací strategie jsou formuLovány ke každé klíčové kompetenci, případně spoLečně pro více kLíčových kompetencí tak, aby byLo patrné, ke kterým klíčovým kompetencím se vztahují
zabezpečení výuky žáků sespeciáLními vzděLávacími potřebami
zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných
7 Z názvu ŠVP musí být zřejmé, že jde o školní vzděLávaď program, který byl zpracován podle RVP G.
5 Čtyřletý, šestiletý nebo osmiletý vzdělávací program.
' Denní, večerní, dálková, distanční a kombinovaná forma vzdělávání.
začLenění průřezových témat: výčet všech průřezových témata jejich tematických okruhů; pro každé z průřezových témat uceLený popis, v jakých ročnících a jakými konkrétními formami jsou tematické okruhy průřezových témat realizovány
4. Učební plán
tabuLace učebního pLánu: výčet povinných vyučovacích předmětů s jejich časovými dotacemi pro jednotLivé ročníky; uvedení časových dotací pro voLiteLné předměty v jednotLivých ročnících; ceLkové počty hodin vjednotLivých ročnících a ceLkové počty hodin za čtyřletý vzděLávací cykLus a vyšší stupeň víceLetého gymnázia
poznámky k učebnímu pLánu: obsahové vymezení, organizační podmínky a jiná specifika reaLizace povinných a voLiteLných předmětů, pokud údaje nejsou zřejmé ztabuLace učebního pLánu (zjakého oboru/oborů, případně průřezových témat, byL vyučovací předmět vytvořen, pokud nemá identický vzděLávací obsah i názevjako přísLušný vzděLávací obor v RVP G; upLatněníjiné organizační formy, než je vyučovací hodina atd.)
5. Učební osnovy
název vyučovacího předmětu charakteristika vyučovacího předmětu
- obsahové, časové a organizačnívymezenívyučovacího předmětu (specifické informace o předmětu důležité pro jeho reaLizaci, v případě integrace uvést, z jakých vzděLávacích oborů, jejich částí
a průřezových tématje vzděLávacíobsah předmětu vytvořen)
- výchovné a vzděLávací strategie: spoLečné postupy upLatňované na úrovni vyučovacího předmětu, jimiž učiteLé cíleně utvářejí a rozvíjejí klíčové kompetence žáků; výchovné a vzděLávací strategie jsou formuLovány ke každé klíčové kompetenci, případně spoLečně pro více kLíčových kompetencí tak, aby byLo patrné, ke kterým klíčovým kompetencím se vztahují
vzděLávacíobsah vyučovacího předmětu
- distribuce a rozpracování očekávaných výstupů z RVP G do ročníků. Pokud je učivo rozpracováno do ročníků, je možné distribuovat výstupy do deLších časových úseků.
-výběr a rozpracování učiva z RVP G do ročníků. Pokud jsou očekávané výstupy rozpracovány do ročníků, je možné distribuovat učivo do deLších časových úseků.
- průřezová témata - výběr tematických okruhů s konkretizací námětů a onnostív ročnících
DaLšídoporučené údaje: mezipředmětové souvisLosti, případné daLší poznámky upřesňující reaLizaci vzděLávací-hoobsahu.
6. Hodnocení žáků a autoevaluace školy
pravidLa pro hodnocení žáků
- způsoby hodnocení- kLasifikací, sLovně, kombinacíobou způsobů
- kritéria hodnocení autoevaLuaceškoLy
- obLasti autoevaLuace (vsouLadu svyhLáškou č. 15/2005 Sb., kterou sestanovínáLežitosti dLouhodobých záměrů, výročních zpráv a vLastního hodnocení škoLy, ve znění pozdějších předpisů, případně daLší obLasti autoevaLuace)
- ale a kritéria pro jednotLivé obLasti autoevaLuace
- nástroje kjednotLivým obLastem autoevaLuace
- časové rozvržení evaLuačních činností
ČÁST D
9. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
Za žáky se speciáLními vzděLávacími potřebami jsou považováni žáci se zdravotním postižením (těLesným, zrakovým, sLuchovým, mentálním, autismem, vadami řeči, souběžným postižením více vadami a vývojovými poruchami učení nebo chování), žáci se zdravotním znevýhodněním (zdravotním osLabením, dLouhodobým onemocněním a Lehčími zdravotními poruchami vedoucími k poruchám učenia chování) a žáci se sociáLním znevýhodněním (z rodinného prostředí s nízkým sociáLně-kuLturním postavením, ohrožení sociáLněpa-toLogickými jevy, s nařízenou ústavnívýchovou nebo uLoženou ochrannou výchovou a žáci v postavení azyLantů a účastníků řízenío uděLeníazyLu).
Záměrem vzděLávánížáků se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním, u kterých je předpo-kLad daLšího studia, je jejich zapojenídovzděLávánína gymnáziu a do násLedného studia na vysoké škoLe.
9.1 VzděLávánížáků se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním
VzděLávánížáků se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním se uskutečňuje: ve škoLách samostatně zřízených pro tyto žáky;
v samostatných třídách, odděLeních nebo studijních skupinách s upravenými vzděLávacími programy; formou individuáLníintegrace do běžných tříd.
Pro vzděLávánížáků individuáLně integrovaných je možné, v případě potřeby, ve spoLupráci se škoLskými poradenskými zařízeními vytvářetindividuáLnívzděLávacípLány. Na gymnáziích samostatně zřízených prodaný typ zdravotního postižení nebo vespeciáLních třídách běžných gymnáziíje nutné přizpůsobit ŠVP podLetypu a míry postižení těchto žáků a vytvářet takové podmínky, které by přispěLy kjejich úspěšnému vzděLávání.
VzděLávánížáků se speciáLními vzděLávacími potřebami se uskutečňuješ pomocí podpůrných opatření, která jsou odLišná nebojsou poskytována nad rámecindividuáLních pedagogických a organizačních opatření spojených sevzděLáváním ostatních žáků (§1 odst.l, 2 vyh Lásky č. 73/2005 Sb., o vzděLávání dětí, žáků a studentů se speciáLními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění pozdějších předpisů, dáLejen „vyhLáška o vzděLávání dětí, žáků a studentů se speciáLními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných"), a při dodržovánídaLších podmínek.
Při diagnostikování speciáLních vzděLávacích potřeb, zjišťování míry podpůrných opatrenia posuzování možností žáků při jejich vzděLávání poskytují se souhLasem rodičů nebo zákonných zástupců žáka pomoc škoLská poradenská za řízení za řazen á do rejstříku škoL a školských zařízení (pedagogicko-psychoLogické poradny, speciálně pedagogická centra aj.) a odborní pracovníci škoLního poradenského pracoviště (zejména speciáLní pedagog nebo psychoLog).
Další podmínky vzdělávání žáků se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním
Podmínky ke vzděLáváníje třeba vytvářet nejen pro absoLventy ZŠ samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením, aLetaké pro žáky, kteří byLi integrováni do hLavníhovzděLávacího proudu. ŠkoLa těmto žákům zajišťuje podmínky odpovídajíc jejich vzděLávacím potřebám.
Při plánovania reaLizaci vzděLávacího procesuje třeba vycházet z konkrétního zjištění a popisu speciálních vzděLávacích potřeb a možností žáků. Zejména je nutné:
upLatňovat zdravotní h Lediska a respektovatindividuaLitu a potřeby žáka;
využívat podLe možností všech podpůrných opatření při vzděLávání žáků (viz § 1 odst. 2 vyhLášky o vzděLávánídětí, žáků a studentů se speciálními vzděLávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných);
upLatňovat při organizaci činností princip diferenciace a individualizace při stanovování obsahu, forem i metod výuky;
zabezpečovat odbornou výuku předmětů speciáLně pedagogické péče;
umožnit ze závažných zdravotních důvodů uvoLněnízceLa nebo zčásti z vyučování některého předmětu nebo z provádění určitých činností (viz § 67 odst. 2 škoLského zákona);
zohLednitdruh, stupeň a míru postižení nebo znevýhodnění při hodnocenívýsLedků vzděLávání;
odstraňovat architektonické bariéry a provádět potřebné změny, případně úpravy škoLního prostředí;
spoLupracovat s rodiči nebo zákonnými zástupci žáka, škoLskými poradenskými zařízeními a odbornými pracovníky škoLního poradenského pracoviště, v případě potřeby spoLupracovat s odborníky z jiných resortů (zejména při tvorběindividuáLních vzděLávacích pLánů);
podporovat nadania taLentžáků vytvářením vhodných studijních podmínek;
podporovat daLšívzděLávání pedagogických pracovníků zaměřené na zkvaLitněníjejich práce s žáky se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním.
Pro vzdělávání žáků se zdravotním postižením je třeba zajistit ještě další podmínky
upravit a formuLovat očekávané výstupy vzděLávacích oborů tak, aby byly pro tyto žáky z h Lediska jejich možností reáLné a splnitelné, a těmto výstupům přizpůsobiti výběr učiva;
umožnitvŠVP, pokud zdravotní postižení neumožňuje reaLizaci vzděLávacího obsahu některého vzděLávacího oboru nebo jeho části, nahradit přísLušnývzděLávací obsah nebo jeho část příbuzným nebo jiným vzděLávacím obsahem, který Lépe vyhovuje vzděLávacím možnostem žáků;
upLatňovat aLternativní formy komunikace-znaková řeč, BraiLLovo písmo, náhradní formy komunikace;
umožnit v odůvodněných případech osobní asistenci v souLadu s LegisLativou.
9.2 Žáci z odlišného kulturního a sociálně znevýhodňujícího prostředí
Pro žáky z prostředí kuLturně, jazykově a často i sociáLnězceLa odLišného od prostředí majoritní popuLace ve třídě může být výuka, zejména na počátku studia, p ří Li š náročná ajejínezvLádnutíspoLu s daLšími překážkami ve studiu by u nich mohLovést k předčasnému ukončení studia. Mnozí z těchto žáků se zapojují do běžného života školy bez probLémů, někteří se však mohou setkávat s menšími nebo i podstatnými probLémy pro svou jazykovou odLišnostnebo proto, žejsou hLuboce ovLivněni svými rodinami a jinými kuLturními vzorci, projevujícími se v chování, jednání, odLišné hodnotové stupnici, stylu života. Specifické probLémy těchto žáků se týkají především jazyka - ja ko u všech Lidí, kteří se nevzděLávají v mateřském jazyce - a rozdílů vypLývajících z odLišného prostředí, ze kterého tito žáci pocházejí. Mohou mítnapř. probLémy se zvLádnutím odborných termínů ve vyučovacích předmětech, někteříse mohou obtížně integrovat do koLektivu majoritní většiny ve třídě nebo ve škoLe a pod.
U žáků pocházejících ze sociáLně znevýhodňujícího prostředí (a mezi ně patří mnohdy právě žáci z kuLturně odlišných minorit) mohou vznikat vážné probLémy ekonomického rázu a probLémy s nedostatečnou podporou rodiny při studiu. Tito žáci mohou být také častěji ohroženi negativními jevy, jako je aLkohoLismus, drogy.
Integrace žáků z odLišného kuLturního a sociáLně znevýhodňujícího prostředí, ochrana minoritní kultury žáků a současně podpora jejich úspěšnosti v majoritní spoLečnosti musí být dLouhodobým alem školy. Proto je nezbytné, aby škoLa při přípravě škoLního vzděLávacího programu reagovaLa na kuLturní rozdíly ve
sLožení žáků a v rámci možností n avazova La i na kontinuitu vypLývajícíz historie a kuLtury těchto žáků. Pro žáky z odLišného kuLturního prostředímůževypracovatindividuáLnívzděLávacípLány, které budou maximáLně vyhovovatjejich potřebám a umožní jim získávat informace, které jim pomohou při budování vLastníidentity. ŠkoLa musí pamatovat také na zabezpečení specifických materiáLů a pomůcek, používat výukové postupy vhodné pro rozmanité učební styLy žáků a různé způsoby organizace výuky, pLánovat výuku tak, aby vycházeLa ze zájmů, zkušeností a potřeb žáků různých kultur, etnik a sociáLního prostředí.
Pro úspěšné vzděLávánížáků z odLišného kuLturního a sociáLního prostředíje nejdůLežitějším činiteLem u otel, který zná své žáky a rozhodujícím způsobem napomáhá jejich integraci do koLektivu třídy a škoLy, vytváří ve třídě příznivé spoLečenské kLima a věnuje zvýšenou pozornost vztahům mezi žáky navzájem. Důležitá jetaké pravideLná komunikace a zpětná vazba. V případě potřeby je vhodné určit žákovi studijního poradce, který bude pLánovat a sLedovat jeho postup ve studiu a pomáhat mu, aby se učil efektivně. S rodinami uvedených žáků je nutné navázat kontakt a rozvíjet spoLupráci.
10. Vzdělávání mimořádně nadaných žáků
ProbLematika výchovy a vzděLávání mimořádně nadaných žáků je veLmi důLežitá nejen proto, že mimořádně nadanížáci mají své specifické vzděLávaď potřeby, aLe také proto, že rozvoj nadáníjedinců má zásadnívýznam pro ceLou spoLečnost. Z toho důvodu je podstatné, aby všichni pedagogové dokázaLi mimořádně nadané žáky identifikovat a uměLi pro nevytvořit podnětné a odpovídající vzděLávaď prostředí.
Za mimořádně nadaného Lze považovat žáka, který vykazuje mimořádně vysokou úroveň výkonů v úzké části nebo v ceLém spektru Lidských činností. Mimořádné nadání se projevuje rychLejším vývojem v činnostech, v nichž žák projevuje mimořádné schopnosti, nebo vysokou úrovnívýsLedků těchto činností. Jedinec může disponovatjedním, aLe i někoLika druhy nadání, na druhé straněje ovšem možné, že žák mimořádně nadaný bude v některých činnostech průměrný nebo podprůměrný.
Mezi mimořádně nadané žáky mohou patřit i žáci, kteříž nespecifických důvodů podávají výkon nižší kva Lity, než jim umožňujejejich potenciáL, žáci s vývojovou poruchou učenínebo chování, žáci z probLémových rodin, z odLišného kuLturního prostředí, ačkoLi právě u těchto skupin žáků se mimořádné nadání často obecně nepředpokLádá.
Projevy mimořádně nadaných žáků
Mimořádně nadaní netvoří jednoLitou sociální skupinu se stejnými vLastnostmi. Některé z jejich projevů jsou však charakteristické pro většinu těchto žáků. ObvykLe bývají cílevědomí, angažovaní, zvídaví a motivovaní v činnostech, o které mají zájem. Projevují se jako silné individuality svLastním tempem azpůsobem postupu. Protože chápou probLémy v širších souvisLostech, jsou často schopni naLézt nový způsob řešení a přenášet nabyté zkušenosti na neznámou situaci. Při činnostech, ve kterých jsou žáci mimořádně nadáni, vykazujíobvykLeveLmi dobrou paměť, dobrou sLovnízásobu a dokážou se hLuboce soustředit.
Na druhé straně mimořádně nadanížáci neradi opakují a procvičují to, co již majízvLádnuto. Často sestává, že děLají chyby vjednoduchých úkoLech a těžší úkoly naopak Lehce zvLádají. V činnosti, o kterou jeví zájem, mají tito žáci přesnou představu o ideáLním výsLedku a jsou perfekcionisty nejen k sobě, a Lei k ostatním a k nedokoná Losti své i druhých jsou značně netoLerantní. Tento perfekcionismus může ovLivnit způsob kontroLy vLastní práce. Někteří z těchto žáků se neumějí učit a nemají zafixované vyhovující studijní návyky, proto vyučovací předměty, ve kterých nedosahují nadprůměrných výkonů, mohou být pro ně probLematické a záhy ztrácejí motivaci je studovat.
Mimořádně nadanížáci většinou vyhLedávají samostatnou práci. Skupinová práce jim proto nemusí vždy vyhovovat, neboť mívají probLémy s komunikací s ostatními spoLužáky, jiné tempo práce a někdy jim spoLečná práce s ostatními nepřináší nic nového pro jejich rozvoj. Ani koLektiv často nechce mimořádně
nadaného pro jeho odlišnost přijmout. Někdy se mimořádně nadaní žáci bojí projevit své schopnosti, protože se obávají, žejejich výjimečnost bude od spoLužáků sankciována.
VsociáLnía emocionáLníobLasti mají mimořádně nadaní žáci často probLémy. Jsou vznětLiví, veLmi citLivía majíveLký smysL pro spravedLnost. Jsou ksobě často veLmi sebekritičtí a někdy majíchybné sebepojetí. Občas se těžce přizpůsobují autoritě nebo koLektivu. Některé z těchto projevů mohou podněcovat konflikty sespoLužáky nebo učiteli. VLivem puberty může u mimořádně nadaného žáka vzrůstat potřeba přizpůsobitse spoLužákům, a tím vzniká riziko neúpLného rozvoje jeho potenciáLu.
Tyto a daLší projevy mimořádně nadaných žáků ovLivňují pozitivně i negativně výuku. Proto je zapotřebí, aby si jich byL učiteL vědom již při přípravě na výuku, pozitivní se snažiL co nejvíce využít ve prospěch ceLé třídy, negativní co nejvíce tLumiL, vedL žáky k vzájemné toLeranci a přistupovaL ke každému z nich individuáLně.
Péče školy o rozvoj nadání žáků
Proto, aby vzděLávání mimořádně nadaného žáka mohLo být na gymnáziu kvaLitní,jetřeba hned od počátku, tj. od přijímacího řízení, spoLupracovatsezákLadníškoLou, odkud žák přichází. ZákLadníinformaci škoLe v této situaci poskytne souhrnné hodnocení, které obsahuje podrobný a všestranný popis žákova dosavadního vývoje, výsLedky ve výuce, aLei vmimoškoLních aktivitách, umístění v soutěžích a oLympiádách, dosavadní způsob práce s žákem a psychoLogické posouzení. Nezbytně nutná je i spoLupráceškoLy s rodinou žáka.
ŠkoLa musív každém případě vytvářet ve výuce různé příležitosti, při kterých by měL mít každý žák možnost objevit a projevit své nadání. V případě, že učiteL při výuce zjistí, že žák projevuje nově některé mimořádné schopnosti, měL by žákovi a jeho rodičům doporučit návštěvu pedagogicko-psychoLogické poradny, kde bude žák odborně psychoLogicky diagnostikován. DaLší pomoc budou moci škoLai rodiče získatv odborně poradenských centrech pro vzděLávání mimořádně nadaných, která postupně vznikajív ceLé ČR.
Mimořádně nadaný žák se může vzděLávat podLe individuálního vzděLávacího pLánu (IVP). Při jeho sestavování může ŠkoLa využít pomoc poradenské péče o mimořádně nadané nebo pedagogicko-psychoLogické poradny. Při sestavování IVP je třeba brátohLed na osobnost žáka, druh jeho nadania nato, aby nedošLo k přetížení žáka. PokudjeveškoLním vzdělávacím programu vytvořen speciáLní program pro mimořádně nadané žáky (zásady péče, přizpůsobení cílové a obsahové specifikace vzdělávacích obLastía hodnocení žáků), je sestavení IVP pro konkrétního žáka zjednodušeno. Mimořádně nadaný žák vzděLávaný podLe IVP může souběžně navštěvovat některé kurzy na vysoké ŠkoLe, docházet na výuku některých předmětů do vyšších tříd, určité vyučovací hodiny vynechávat, zúčastňovatse různých soutěží. ŠkoLa by měLa umožnitžákovi studium témat, která nejsou obsažena v RVP GV a o která se žák zajímá. NapLněnívzděLávacích potřeb žáka může být zabezpečeno několika způsoby: nabídkou voLiteLných a nepovinných předmětů, diferenciací na skupiny v různých předmětech, podílem na reaLizaci škoLních nebo vLastních projektů žáka, účastív soutěžích na repubLikové nebo mezinárodní úrovni, spoluprací gymnázia s domácími i zahraničními odbornými a vědeckými pracovišti, samostudiem odborné Literatury, e-Learningem, samostatným vyhLedáváním informací na internetu nebo speciálními výukovými metodami (obohacování učiva a zrychLený postup při výuce). Tyto způsoby se mohou různě dopLňovat.
V některých případech je vhodné pro tyto žáky zřídit speciální třídu. PředpokLádá to však, že v ročníku je skupina žáků s podobně zaměřeným nadáním nebo prokazující mimořádné schopnosti v ceLém spektru činností. Ve speciáLní třídě se nejvíce upLatňuje metoda obohacování učiva, tj. rozšířenívzděLávacího obsahu a hLubší vhLed do probLémů. Ztohoto důvoduje vhodná spoLupráce s učiteli z vysokých ŠkoLa sjinými odborníky.
Pro mimořádně nadané žákyje možné otevřití třídu se zrychleným postupem ve výuce, při kterém učiteL postupuje podLe tempa a úrovně vědomostí a dovedností žáků. ZrychLený postup se upLatňuje pouze vjednom druhu nadání (např. Logicko-matematické nadání).
Práci s mimořádně nadanými žáky může ve ŠkoLe pozitivně ovLivniti zřízení funkce mentora. Mentorem by měl být speciálně vyškolený učiteL, školní psychoLog nebo speciáLní pedagog, který zajišťuje vyhLedávání nadaných žáků,zpracováníindividuáLníhovzděLávacího pLánu nadaného žáka, zprostředkování kontaktu mezi mimořádně nadaným žákem a odbornými pracovišti, spolupráci učitele vyučovacího předmětu s rodinou aj.
Přístup učitele ke vzdělávání mimořádně nadaných žáků
Rozvoj nadání mimořádně nadaného žáka je možný pouze tehdy, jestliže jsou dodrženy nás Ledující tři zásady: příležitost objevit/projevit nadání; vysoká trvaLá motivace; prostředí vyja d řující pod poru.
Mimořádně nadaní žáci mívají veLkou vnitřní motivaci k provádění činností, ve kterých jsou nadaní. Jevšaktřebaje motivovat k co nejkvaLitnějším výkonům i v činnostech, ke kterým to Li k mimořádných schopností nemají. Žák by měL být motivován k co nejLepšímu výkonu i při skupinové práci. UčiteL má kLást nároky o máLo vyšší, nežje současná možnost žáka. Motivaci potřebují zejména žáci z rizikových skupin, u nichž se nadání obecně nepředpokLádá.
Podpora může být učiteLem vyjádřena napříkLad tím, že akceptuje možnost různých způsobů řešení probLémů a také přijetím faktu, že mimořádně nadaný žák může býtvevzděLávacích oborech, které jsou jeho záLibou, více informovaný než on sám. Rozvoj nadáníje podpořen i přáteLským a pracovním prostředím při výuce. To je vytvářeno nejen učiteLem, aLe také spoLužáky a samotným mimořádně nadaným jedincem. UčiteL by měl podněcovat vznik a udrženítakového prostředí ve třídě.
DůLežitéje si uvědomit, že mimořádně nadaný není pomocník učiteLe, aLe žák, který by měL mít možnost stejně jako jeho spoLužáci učitseněčemu novému. UčiteL by mu měL pomáhat naLéztpřáteLe i mezi spoLužáky a včLeňovat ho do koLektivu třídy. Je ovšem nutné, aby přitom respektovaL osobnost mimořádně nadaného žáka a nenutil ho k ničemu proti jeho vůLi. Žáci by se měLi naučit spoLupracovat a komunikovat navzájem. DáLe by měl učiteLdbátna posílení sebedůvěry tohoto žáka. A to podporou jeho nadání, rozvojem jeho silných stránek a také tím, že mu pomůže pochopit sebe sama.
Ve výuceje vhodné využívat probLémového a projektového vyučovania práci v centrech a kti vit d Le vLastního výběru žáka. Pomocí heuristické metody, diskuse aj. by měL být žák veden ke kritickému myšLení; osvědčuje se i střídání výuky se samostudiem s využitím muLtimediáLních technoLogií. Tyto způsoby výuky by však měLy být na gymnáziu používány při výuce všech žáků.
V průběhu vzděLáváníjedůLežitá i spoLupráce mezi učiteLi, kteří mimořádně nadaného žáka vjednotLi-vých předmětech vyučují. Tím může být zajištěna propojenostjednotLivých předmětů a zamezeno opakování již probrané Látky.
PříkLady pedagogicko-organizačních úprav: individua Lni vzděLávaď pLány; dopLnění, rozšírenia prohLoubenívzděLávaďho obsahu; zadávání specifických úkoLů;
zapojení do samostatných a rozsáhlejších pracia projektů; vnitřní diferenciace žáků v některých předmětech;
občasné (dočasné) vytváření skupin pro vybrané předměty s otevřenou možností voLby na straně žáka; účast ve výuce některých předmětů se staršími žáky.
11. Podmínky pro vzdělávání na gymnáziu
Pro úspěšnou reaLizaci vzděLávání na gymnáziu v pojetí RVP G je nutné, aby škoLa usiLovaLa o zajištění optimáLních podmínek (materiáLních, personáLních, pedagogicko-psychoLogických, psychosociáLních, hygienických a organizačních). Východiskem pro formuLování souborů těchto podmínekjsou pLatné LegisLativní normy pro škoLská zařízení.
RVP G definuje optimáLní podmínky v obecné rovině a předpokLádá, že každá škoLa bude ve svém škoLním vzděLávacím programu konkretizovat především takové podmínky, které podporujívzděLávacízáměry škoLy.
Materiální podmínky
kmenové (univerzáLní) učebny vybavené funkčním a estetickým nábytkem a muLtimediáLním zařízením -jako zákLadní prostory pro jednotLivé třídy a pro předem nespeciaLizované činnosti
speciáLní učebny - umožňující užití variantních forem a metod - provyučováníjazykům,ICT, přírodovědným a esteticko-výchovným předmětům, vybavené funkčním speciáLním nábytkem, přístroji, nástroji, didaktickým materiáLem a pomůckami; za řízení pro těLovýchovné aktivity disponující bezpečným povrchem, nářadím a náčiním
Laboratoře a díLny umožňující praktické vyučování v kapacitě adekvátní požadavkům vzděLávacího programu i normám bezpečnosti práce při respektování nároků na prostorové uspořádání a děLení tříd na učebnískupiny
prostory pro uLožení pomůcek a pro přípravnou práci učiteLé (kabinety), vybavené odpovídajícím nábytkem a pomůckami pro vyučovánívjednotLivých vzděLávacích obLastech a vhodným zařízením pro přípravu učiteLeajeho reLaxaci
studijní zóny pro reLaxaci i samostatné sebevzděLávánížáků (ve formě knihoven a studoven vybavených výpočetnítechnikou)
pracovníi reLaxační prostory a prostory pro nenáročné pohybové aktivity - pro spoLečné i individuáLní tvořivé činnosti, prostory pro setkává ní žáků ceLé ŠkoLy nebo jednotLivých ročníků či zájmových skupin
daLší prostory a jejich funkční vybavení nezbytné p roji n é vzděLávací či podpůrné aktivity - prostory pro řízení škoLy vybavené komunikačnítechnikou, pro osobní hygienu žáků a vyučujících, prostory pro spoLečné stravování, odkLádání oděvů a obuvi
učebnice, učební pomůcky, didaktická a výpočetnítechnika,těLocvičné náradia náčiní apod., které umožňují efektivnívyučování a učenia sti m u Lují aktivitu a tvořivost žáků, radostz učenia objevování
Personální a pedagogicko-psychologické podmínky
učiteLé s předepsanou kvaLifikací a odbornou pedagogicko-psychoLogickou způsobiLostí, vybavení nezastupiteLnými kompetencemi pro výchovu a vzděLávánížáků a kompetencemi k výkonu odpovědných a náročných pedagogických a řídicích činností; skLoubeníaprobačních potřeb výuky s jinými činnostmi ve škoLe a souLad výchovných a vzděLávacích činností pedagogických pracovníků s cíLi vzděLávání stanovenými zákonem a daLšími předpisy, pLnění stanovené míry vyučovací povinnosti a daLších výchovných činností
učiteLé s potřebnými profesními komunikativními a sociáLními kompetencemi ve vztahu k žákům, jejich rodičům, ostatním pedagogům, odborníkům a institucím zajišťujícím pro škoLu speciáLní sLužby
učiteLé a pedagogové se speciáLními kompetencemi a funkcemi (např. výchovný poradce, škoLní psychoLog); učiteLé vybavení schopností diagnostikovat učební činnosti žáků, motivovat je k daLší činnosti, průběžně se vzděLávat a modifikovat pružně svou činnostná zákLadě permanentní seberefLexe a evaLuace výchovy a vzděLávání
napLňování práva a zároveň povinnosti pedagogických pracovníků po dobu své profesní činnosti průběžně, cílevědomě a účeLně se vzděLávat a využívat při tom zejména nabídky institucí daLší h o vzděLávání pedagogických pracovníků
pedagogický sbor v optimáLním sLožení- odborném i věkovém - schopný týmové práce, komunikace a kooperace
řídící pracovníci s výraznými manažerskými, pedagogicko-psychoLogickými a organizačními schopnostmi, kteříjsou sto vytvářet motivující, tvůrčí a zároveň náročné profesionální klima, dokáží usilovat o permanentní profesní růst svůj i pedagogického sboru, jsou vybaveni koncepčním myšLením a prosazujíinovativnístyL práce, jsou schopni poradit, aLe i zaštítit učitele vůči negativním vnějším vLivům
Podmínky bezpečnosti a hygieny duševní a fyzické práce, psychosociální podmínky
stěžejní hodnotou je zdraví; záměrné ovlivňování příznivého sociáLního kLimatu a pohody při „zdravém" učení, otevřenost a partnerstvív komunikaci, úcta,toLerance, uznání, empatie, kooperace a pomoc druhému, pěstování sounáLežitosti se třídou a škoLou
optimáLní koreLace mezi vzdělávacími potřebami žáků a pedagogickým úsilím učiteLů, všestranný prospěch žáka je hLavním faktorem v přípravě a reaLizaci dnnostíve škole
výchova a vzděLávání propojené se skutečným životem - osvojování klíčových kompetencí, které mají pro žáky praktický smysL a které vedou k rozvoji ceLé osobnosti
akcent na věkovou a individuáLní přiměřenost a motivující evaLuace výkonů žáka i skupiny -respekt kindividuáLním možnostem žáků, funkční zpětná vazba, toLerantnost k chybám a omyLům, respekt k potřebám jedince a jeho intimním probLémům
aktivníspoLuúčastžáků na vzděLávání a životě škoLy, která staví na modeLu demokratického spoLečenství - budování komunity na principech svobody, aLe zároveň i odpovědnosti, stability spoLečných pravideL, spravedLnosti a kooperace
bezpečnost a ochrana zdraví žáků, učiteLů a nepedagogických pracovníků školy při činnostech, které souvisejí se vzděLáváním, popřípadě při jiných dnnostech, respektování norem prevence
zkvalitňování pracovního prostředí žáků a učiteLů podLe požadavků hygienických předpisů, označení nebezpečných předmětů a částí využívaných objektů v souLadu s přísLušnými normami, udržování objektů vyhrazených pro výchovu a vzděLávánív nezávadném stavu, pravideLná technická údržba
důsLedné, podrobné, účinné a prokazateLné instruování žáků o možném o h rození zdraví a bezpečnosti při všech činnostech, jichž se účastní při vyučování a výchovných aktivitách, seznámení se se škoLním řádem, zásadami bezpečného chovania ustanoveními bezpečnostních předpisů a pravideL, škoLských i obecných, pokud setýkajívzděLávacích a výchovných činností
souLad náročnosti vzděLávánís dotací povinných vyučovacích hodin, kterou stanovírámcovývzděLávad program, jenž respektuje fyzioLogické a psychické potřeby žáků, ale, obsah a podmínky vzděLávání
údnná ochrana žáků před násilím, šikanou, konzumacídrog a před jinými spoLečensky negativními jevy
vhodný režim vyučování adekvátnívěku žáků, vhodný stravovao'a pitný režim (podLe věkových a individuálních potřeb žáků); dostupnost prostředků první pomod a kontaktů na Lékaře a jiné speriáLní služby
Organizační a řídicí podmínky
respektování norem škoLské Legislativy vymezujících pravidLa organizace a průběhu středního všeobecného vzděLávání, které se reaLizuje podLe škoLního vzděLávadho programu
účast všech udteLů na přípravě a reaLizad škoLního vzděLávadho programu - vymezení spoLečných výchovných a vzdělávacích strategií, vztahů, povinnostía odpovědnosti při přípravě a reaLizaci škoLního vzděLávadho programu, definování priorit činností školy, stanovenídLouhodobých vzděLávacích cílů a podmínek rozvoje školy, vymezenízákLadních obsahových eLementů činnosti škoLy, zaLožení a rozvíjení tradic škoLy, stanovení časových vztahů výuky a režimu ŠkoLy atd.
funkční systém a utoeva Lučních nástrojů škoLy, vymezení zákLadních evaLuačních kritérií reaLizace škoLního vzděLávadho programu
podpora ceLoživotníhovzděLáváníučiteLů
zákLadní pravidLa života školy (pro žáky, učitele, jiné uživateLe školy, veřejnost), způsoby projednávání probLémů se žáky a jejich rodiči, otevřená strategie vůči rodičům žáků, prostor pro setkávání učitelů s rodiči, vytváření kvaLitních spoLečenských vztahů školy a veřejnosti
optimáLní režim vyučování v harmonii s věkovými dispozicemi a potřebami žáků (diferencovaně), ve shodě s cíli, obsahem a efektivními způsoby učení, s návazností povinného a nepovinného (voLiteLného) vzděLávání
optimáLní režim života školy v souLadu s věkovými zvLáštnostmi a potřebami žáků a jejich bezpečností (režim studia, práce, reLaxace, pohybový, stravovacia pitný režim, dodržování hygieny, režim zájmových aktivit atp.)
funkčnía permanentně aktualizovaný systém informací směrem kžákům, k učitelům, kvedeníškoLy, k rodičům, partnerům škoLya mezi jednotLivými aktéry vzděLávání navzájem
zprostředkováníaktuáLních a reLevantních informací žákům o jejich možném upLatněníve světě práce a vybavení žáků mj. také organizačními kompetencemi, které jim pomohou při rozhodování ojejich daLší profesnía vzděLávací orientaci
všestranná podpora aktivit škoLy, které navazují na výuku (oLympiády, sportovnía kuLturní soutěže, m ezi ná rod ní vým ěn n é a ktivity žá ků)
využití aktivit žáků ve voLených žákovských orgánech a institucích při rozhodování o reaLizaci významných škoLních a mimoškoLních aktivit
Slovníček použitých výrazů
SLovníček uvádí pouze ty výrazy, které jsou použity v RVP G, a vysvětLuje jejich význam v kontextu dokumentu. SLovníček má sLoužit především řediteLům škoLa uäteLíim, kteří budou na zákLadě RVP G vytvářet vLastníškoLnívzděLávací programy.
autoevaluace školy
sLouží k systematickému posuzování ännosti škoLy pLánované ve školním vzdělávacím programu; výsLedky auto-evaLuace sLoužíjako zpětná vazba ke korekci vLastní činnosti a jako východisko pro daLší práci ŠkoLy; autoevaLuaci provádějí účastníci vzděLávacího procesu - vedení škoLy, učitelé, žáci; kapitoLa AutoevaLuace ŠkoLy - součást školního vzdělávacího programu, ve které ŠkoLy vymezují cíle, nástroje a kritéria autoevaLuace a časové rozvržení evaluačních anností
cíle vzdělávání na gymnáziu
cíle stanovené v Rámcovém vzdělávacím programu pro gymnázia, o jejichž napLnění a rozvíjení má gymnázium usilovat
cílové zaměření vzdělávací oblasti
součást vzdělávacích oblastí, která propojuje vzdělávací obsah s klíčovými kompetencemi; ]e východiskem pro výchovné a vzdělávací strategie na úrovni vyučovacího předmětu, kterými škoLa směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků
etapy vzdělávání
LegisLativně vymezené, obsahově stanovené a časově ohraničené úseky vzděLávání, které odpovídajívzděLávání podLe daného rámcového vzdělávacího programu
evaluační činnosti
veškeré pLánované a cílené aktivity škoLy směřující k ověřování, měření, posuzování a hodnocenívýsLedků a změn dosažených ve všech činnostech školy a vymezených ve školním vzdělávacím programu
hodnocenížáků
konečnéi průběžné posouzenívzděLávacích výsLedků žáků, jehož alem je poskytnout žákům zpětnou vazbu hodnocení vyjadřuje míru spLnění požadavků kLadených ve školním vzdělávacím programu a míru vLastního vzděLávacího pokroku u žáků
integrace vzděláván ho obsahu
propojení vzdělávacího obsahu na úrovni témat, tematických okruhů, případně vzdělávacích oborů oblastí, které umožňuje Rámcový vzdělávací program pro gymnázia
integrace žáků
zařazení žáků se speciáLními vzdělávacími potřebami i žáků mimořádně nadaných do běžných tříd a jejich vzděLávánív souLadu s individuaLními vzděLávacími potřebami
integrovaný předmět
předmět, který na úrovni školního vzdělávacího programu integruje ceLé vzdělávací obsahy vzdělávacích oborů nebo jejich části
klíčové kompetence
souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důLežitých pro osobní rozvoj a upLatnění každého čLena spoLečnosti; v Rámcovém vzdělávacím programu pro gymnázia jsou klíčové kompetence vymezeny na úrovni, které mají dosáhnout všichni žáci na konci vzděLávání na gymnáziu; v této etapě vzděLáváníjsou za klíčové
považovány: kompetence k učení, kompetence k řešení probLémů, kompetence komunikativní, kompetence sociáLnía personální, kompetence občanská, kompetence k podnikavosti; nejsou vázány najednotLivé vyučovací předměty; u žáků se rozvijejív průběhu ceLého vzděLává ní prostřednictvím různých aktivit š koly; tento proces dáLe pokračuje v ceLoživotním učení
ku ri ku lární dokumenty
pedagogické dokumenty, které vymezují LegisLativní a obsahový rámec potřebný pro tvorbu školního vzdělávacího programu; systém kurikuLárních dokumentuje vytvářen a upLatňován na dvojíúrovni; státníúroveň tvoříNárodní program vzdelávania rámcové vzdělávací programy, školní úroveň tvoříškolnívzdělávacíprogramy
Manuál pro tvorbu školních vzdělávacích programů
metodický dokument, který je doporučen pro tvorbu školních vzdělávacích programů; uvádí konkrétní postupy při tvorbě jednotlivých částíškolního vzdělávacího programu, dopLněné o příkLady ze školní praxe
maturitní zkouška na gymnáziu
zkouška zakončujícívzděLávání na gymnáziu; maturitnízkouška se skládá zespoLečnéa profilové části metody výuky
způsoby výuky; konkrétní pedagogické postupy, jimiž učiteL dosahuje vzděLávacích cílů, které si stanovil Národní program rozvoje vzdělávání v České republice
koncepční dokument české vzděLávací poLitiky označovanýjako BíLá kniha; obsahuje záměry rozvoje vzděLávání žáků od 3 do 19 Leta návrhyi doporučení ekonomického, politického a pedagogického charakteru, kteréjsou postupně realizovány
Národní program vzdělávání
nejvyšší kurikulárnídokument, který vzniká na zákLadě vymezení ve škoLském zákoně nižší stupeň víceletého gymnázia
nižší stupeň víceLetého gymnázia tvoří první dva ročníky šestiletého gymnázia nebo první čtyři ročníky osmiletého gymnázia
očekávané výstupy
stěžejní část vzdělávacího oůsa/wjednotLivých vzdělávacích oborů;jsou ověřiteLné, prakticky zaměřené, mají činnostní povahu a jsou využiteLné v běžném životě; vymezují úroveň, které mají všichni žáci prostřednictvím učiva dosáhnout; jsou stanoveny závazně
profil absolventa gymnázia
cílová kategorie popisující kvality, jimiž by se měL vyznačovat absoLvent konkrétní školy poté, co úspěšně zakončil studium na tomto gymnáziu; profil absoLventa, vypLývající ze vzděLávacích záměrů školy, je stanoven ve školním vzdělávacím programu konkrétníškoLy
profilace školy
vyjádření vzdělává ach záměrů školy souhrnně prezentovaných veškolním vzdělávacím programu průřezová témata
reprezentujív Rámcovém vzdělávacím programu pro gymnázia aktuáLníokruhy probLémů současného i budoucího světa a stávají se povinnou součástí vzděLávání na gymnáziu; jsou důLežitým formativním prvkem zákLadního vzděLávání a pomáhají rozvíjet osobnost žáka především v obLasti postojů a hodnot; stávají se příležitostí pro individuáLníuplatněnížáků i projejich vzájemnou spoLupráci
rámcové vzdělávací programy
kurikulární dokumenty statníúrovně, které normativně stanovují obecný rámec pro jednotlivé etapy vzdělávání a jsou závazné pro tvorbu školních vzdělávacích programů
rámcový učební plán pro vzdělávání na gymnáziu
učební pLán Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia, který vymezuje zákLadní parametry organizace vzděLávánína gymnáziu
Rámcový vzděláván program pro gymnázia (RVPG)
kurikulární dokument státní úrovně, který normativně stanovíobecný rámec vzdělávání m gymnáziu; RVP G vymezuje zejména kon krétní cíle vzdělávání na gymnáziu, klíčové kompetence, vzdělávací obsah a jeho organizační uspořádání a zásady pro tvorbu školních vzdělávacích programů
Rámcový vzděláván program pro základní vzdělávání (RVP ZV)
kurikulární dokument státní úrovně, který normativně stanovíobecný rámec zákLadního vzděLávání strategie učení
postoupnost činností, které jsou při učení promyšLeně řazeny tak, aby byLo možné dosáhnout učebního ale; žák pomocí ní rozhoduje, které dovednosti a vjakém pořadí použije
střední vzdělá ní s maturitní zkouškou
stupeň středního vzděLání, které žák získá úspěšným ukončením vzděLávacích programů šestiletého nebo osmiletého gymnázia, vzděLávacího programu v déLce 4 Let denní formy vzděLávání, vzděLávacího programu nástavbového studia v déLce 2 Let denní formy vzděLávání nebo vzděLávacího programu zkráceného studia pro zís ká ní střed níh o vzd ě Lá ní s m atu ritní z ko u š ko u
školní vzděláván program (ŠVP)
kurikulární dokument školm úrovně, který prezentuje podobu vzdělávání m kon krétní škoLe a její profilaci; ŠVP je zpracován na zákLadě přísLušného rámcového vzdělávacího programu, jehož požadavky se řídí, a podLe něj se uskutečňuje vzdělávání m konkrétní škoLe; ŠVP je povinnou součástí dokumentace škoLy a musí být přístupný veřejnosti; škoLnívzděLávací program vydává ředitel škoLy
školská rada
orgán školy umožňující zákonným zástupcům nezletilých žáků a zLetiLým žákům, pedagogickým pracovníkům škoLy, zřizovateli a daLším osobám podílet se na správě školy; projednává návrh školního vzdělávacího programu
školský zákon
zkrácený název pro zákon č. 561/2004 Sb., zákon o předškoLním,zákLadním, středním, vyšším odborném a jiném vzděLávání
učebníosnovy
částškolního vzdělávacího programu, ve které je vzdělávací obsah jednotlivých vzdělávacích oborů rozpracován do vyučovacích předmětů v jednotlivých ročnících
učební plán
částškolního vzdělávacího program u vymezujícína zákLadě rámcového učebního plánu organizaci výuky na kon krétní škoLe; obsahuje tabuLari s výčtem povinných a voLiteLných vyučovacích předmětů a poznámky k organizaci a reaLizaci jednotlivých vyučovacích předmětů
u ň" vo
část vzdělávacího obsahu jednotLivých vzdělávacích oborů, které je strukturováno do tematických okruhu (témat, činnosti'); je chápáno jako prostředek pro dosažení očekávaných výstupů, tvoří nezbytnou součást vzdělávacího obsahu; na úrovni Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia je učivo pro tvorbu ŠVP závazné
výchovné a vzděláván strategie
promyšLeně voLené a řazené postupy, kterými chce škoLa cíleně směřovat k napLňování Mcovýc/í kompetencí vyšší stupeň víceletého gymnázia
vyšší stupeň víceLetého gymnázia tvoří pos Led ní čtyři ročníky šestiletého gymnázia nebo posLední čtyři ročníky osmiletého gymnázia
vyučován předmět
didaktické a organizační zpracová ní vzdělávacího obsahu v konkrétním školním vzdělávacím programu; vyučovací předměty vznikají na zákLadě vzdělávacích oborů vymezených v rámcovém vzdělávacím programu
vzděláván oblasti
orientačně vymezené ceLky vzdělávacího obsahu; Rámcový vzdělávací program pro gymnázia obsahuje osm vzdělávacích oblastí, které jsou tvořeny jedním vzdělávacím oborem nebo více obsahově bLízkými vzdělávacími obory
vzděláván obory
samostatné části vzdělávacích oblastív Rámcovém vzdělávacím programu pro gymnázia; vymezují vzdělávací obsah (očekávané výstupy a učivo)
vzděláván obsah
vymezení očekávaných výstupů a učiva na úrovni vzdělávacích oborů, kterýje dáLe rozpracováván na úrovni školních vzdělávacích programů
vzdělávání
vzděLávací proces, zahrnující sLožku výchovnou i vzděLávací, během něhož si žáci osvoj ují klíčové kompetence a vzdělávací obsah stanovený pro konkrétní etapu vzděLávání
základní vzdělávání
vzdělávání, které se reaLizuje na zákLadníškoLe a na nižším stupni gymnázií, případně v jiných oborech vzděLávání žák mimořádně nadaný
žák projevující mimořádné schopnosti v úzké části nebovceLém spektru Lidských činností žák se speciálními vzdělávacími potřebami
žák se specifickými poruchami učenia chování, žák z odLišného kuLturního a sociáLně znevýhodňujícího prostředí, žák se zdravotním postižením (těLesným, zrakovým, sLuchovým, více vadami, vadami řeči, vývojovými poruchami učení, autismem) a žák se zdravotním znevýhodněním (např. žák dLouhodobě nemocný)
Rámcový vzděláván program pro gymnázia
Grafická úprava: Tereza KráLová NákLad:5 500
Vydá L Výzkum ný ústav pedagogický v Praze Novodvorská 1010/14,142 01 Praha 4 Tisk: tiskárna BíLýsLon, PLzeň ©VÚ P v Praze 2007 ISBN 978-80-87000-11-3
Rámcový vzděLávaď program pro gymnázia je v rámci systémového projektu PiLot G/GP spoLufinancován z prostředků Evropského sociáLního fondu, rozpočtu České repubLiky a rozpočtu hLavního města Prahy.