SEMINÁŘ
PSYCHOLOGIE VYUČOVÁNÍ A VÝCHOVY
(XS150)
Literatura; Autoregulace

Kontakt
¨Mgr. et Mgr. Jan Mareš, Ph.D.
¤jmares@fss.muni.cz
nProsím uvádět v předmětu kód předmětu a seminární skupinu!
¤diskusní fórum předmětu
¤konzultační hodiny: středa 12:50-13:50;
njindy jen po předchozí domluvě
n(Katedra psychologie, Joštova 10, Brno, místnost 2.53)

Literatura
¨Jak se pozná v humanitních oborech odborná informace (vědecky ověřená) ?
¤Čím se liší od informace získané od autority?
¤Čím se liší od praktické zkušenosti?
nS vlastní školní docházkou
nS vlastní výukovou aktivitou
n
¤Jakým způsobem je možné tyto zdroje informací v odborném životě využívat?
¤=>Practice Based Approach, Evidence Based Approach
¤ (Psychoquackery – Norcross et al.)
¤Jedná se i o otázku odbornosti a etickou otázku
¨

Literatura
¨Doporučená literatura (vč. přednášek a odkazů v ISu)
¨Odborná periodika (obvyklá s důrazem na)
¤Zahraniční zdroje - http://knihovna.fss.muni.cz/index.php?sekce=31&podsekce=55
¤Pedagogika - http://userweb.pedf.cuni.cz/pedagogika/
¤Psychológia a pato psychológia dieťaťa, Čs. psychologie
¤Studia Paedagogica
¤Orbis Scholae, Pedagogická orientace, Pedagogický časopis / Journal of Pedagogy (…)
¤Školský psychológ (…)
¨Populární periodika
¤Moderní vyučování
¤Učitelské noviny (...)
¨Internetové zdroje
¤eBrary http://site.ebrary.com/lib/masaryk
¤Stránky např. www.ceskaskola.cz
¤Databáze (ERIC, JSTOR…)
¤Svépomocné skupiny, projekty – např. http://www.nadanedeti.cz/

Jak se dívat na učení a vývoj?
¨Video na úvod: K. Robinson a jeho přednáška pro TED
http://www.ted.com/talks/ken_robinson_changing_education_paradigms.html
¨

AUTOREGULACE UČENÍ



Terminologie
¨učení se vs. řízení vlastního učení
¨ (Kulič, 1992)
¨součást procesu učení i jeho produkt
¨řízení učení:
¤vnější
n(více rozpracováno – pedagogika, psychologie),
¤vnitřní
nautoregulace
¤
¤„Jsme odpovědní za své vlastní učení, ale je otázkou, jestli všichni mohou být odpovědni za řízení
svého učení“
¨(Candy, 1987, Garrison, 1992)

Autoregulace v psychologii
¨Obecně (ps. osobnosti, vývojová ps., sociální ps.)
¨autoregulace (sebepojetí, sebehodnocení)
¨mění se s věkem
¨zdroje
¤vnější (rodiče, učitelé, kamarádi)
¤vnitřní (vč. tzv. osobnostní autoregulace)
¤
¨V psychologii učení
¨autoregulace učení – aktivita v procesu učení po stránce činnostní, motivační i metakognitivní;
stanovuje si cíle, iniciuje a řídí své úsilí a používá specifických strategií s ohledem na kontext
učení
¨(Zimmerman, 1998)

Autoregulace - předpoklady
¨potencialita každého žáka
¨výuka musí umožnit získat dovednost „jak se učit“
¨vnější řízení má stimulovat autoregulaci
¨v prepubertě rozvoj metakognitivních strategií
¨postupným zdokonalování se žák stává nezávislým na vnějším řízení
¨může postupně lépe zvládat své emoce při učení
¨postupně aktivní přístup k prostředí pro učení
¨rozvoj vázán na rozvoj „já“ (self)
¨není ryze individuální proces; utváří se ve spolupráci s druhými (párové, skupinové, vrstevnické
učení...)
¨je to aktivní proces; nelze „předat návod“
¨rozvíjí se více při souladu s vnějším řízením
¨celoživotní proces (vývojové změny a jejich integrace)
¨(Mareš, 1998)

Teorie
¨přehled vlivných teorií – Čáp, Mareš, s. 508 (...)
¤př. teorie cyklických fází (Zimmerman, 1998)
Provádění
a volní kontrola
Uvažování
cíle, strategie
Sebereflexe
bilancování

Autoregulace v praxi - uvažování
(Zimmerman, Schunk)
¨Začátečníci
¨
¨cíle chaotické, nespecifické
¨orientace na výkon, výsledek
¨nízké self-efficacy
¨nezájem
¨Pokročilí
¨
¨cíle hirarchické, specifické i perspektivní
¨orientace na proces učení
¨dostatečně vysoké self-efficacy
¨vnitřní motivace

Autoregulace v praxi
- provádění a volní kontrola (Zimmerman, Schunk)
¨Začátečníci
¨mají nejasný plán
¨
¨nedůvěřují si, projevy sebesnižování
¨
¨kontrolují jen výsledky
¨Pokročilí
¨mají jasný plán
¨
¨věří si
¨
¨kontrolují průběh i výsledky

Autoregulace v praxi - sebereflexe
(Zimmerman, Schunk)
¨Začátečníci
¨vyhýbají se sebehodnocení
¨
¨příčiny úspěchu a neúspěchu hledají ve svých schopnostech (neovl.)
¨
¨reagují na sebe negativně
¨
¨v měnících se podmínkách zmatení
¨Pokročilí
¨snaží se o sebehodnocení
¨
¨příčiny úspěchu a neúspěchu hledají v použité strategii (ovlivnitelné)
¨
¨reagují na sebe pozitivně (zkoušejí si naučené v běžných situacích)
¨
¨dobrá adaptace i měnícím se prostředí

Výkon žáka (studenta) a jeho souvislosti
¨(…)
¨cíle, které si žák stanovuje
¨jeho motivace
¨autoregulace
¨výkon (průběh zkouškové situace)
¨
¨ovlivněny i širším kontextem

Vedení k autoregulaci
¨není možný pouhý „nácvik“; nutný rozvoj „já“ (sebesystém)
¨zdroje
¤sociální
¤osobnostní
¤situační
¨cílený nácvik:
¤vyučování strategiím, praktické provádění a. strategií, zpětná vazba o účinnosti a. strategie,
monitorování sebe samého, sociální opora, sebereflexe

Metody
¨Pod vedení učitele
¨verbální instruování
¨předvedení vzoru (nápodoba)
¨supervize
¨reciproční vyučování
¨podpůrné vyučování
¨
¨S vrstevníky
¨vrstevnické učení
¨kooperativní učení
¨skupinové učení
¨Využití techniky
¨CAL systémy
¨
¨Pod vedením sebe samého
¨sebemonitorovací protokoly
¨žákovský deník
¨domácí příprava
¨samostatná praxe

Možnosti při diagnostice –
můžeme sledovat indikátory:
¨Kognitivní učební strategie
¨Metakognitivní strategie
¨Strategie vedoucí k poznání sebe samého
¨Motivační strategie
¨
¨nejlepším empirickým postupem je kombinace kvantitativního a kvalitativního přístupu

Záznamový arch (Lan, 1998)
>