Intelektové faktory školní
úspěšnosti
Kognitivní psychologie
• Kognitivní psychologie: jak lidé vnímají
informace, učí se jim, pamatují si je a
přemýšlejí o nich.
• Racionalisté (Platon, Descartes) – vše lze
logicky odvodit
• Empiristé (Aristoteles, Locke) – zásadní je
zkušenost
• Konsensus (Kant)
Logika versus zkušenost
Zkoumání kognice
• Strukturalisté: W. Wundt (analýza vjemů),
snaha poznat struktury, zájem o obsahy – co je
v mysli
• Funkcionalisté (jak a proč mysl pracuje – W.
James; J. Dewey) – pragmatici, je důležité
pochopit smysl učení, pochopit praktické
využití poznání
Struktura versus procesy
Novodobí kognitivisté
• G.A. Miller, U. Neisser, H. Simon,
• R. J. Sternberg (Kognitivní psychologie)
• Kognitivní psychologie: jak se lidé učí, jak strukturují,
uchovávají a využívají vědomosti (Neisser)
• Kognitivní styly, kognitivní mapy, kognitivní stereotypy
• Individuální konstrukce reality
Mentální modely
• P. Senge (5. disciplína pro učící se organizace)
1. Co mohu vidět
2. Co si vybírám
3. Význam, který tomu přikládám
4. Předpoklady (proč….
5. Závěr
6. Zobecnění – přesvědčení o „světě“
Témata kognitivní psychologie
• Kognitivní neurověda
• Pozornost a vědomí
• Vnímání
• Paměť
• Reprezentace poznatků – představy
• Jazyk
• Řešení problémů a tvořivost
• Usuzování a rozhodování
• Kognitivní vývoj
• Lidská inteligence
Stárnutí kognitivních funkcí
• Fluidní inteligence – úbytky
• Krystalická inteligence – stabilnější
• Plasticita kognitivních funkcí (modifikovatelnost
schopností)
• Patologické změny – specifické
neuropsychologické poruchy (velmi individuální)
• Kompenzační mechanismy
• Moudrost – výjimečný vhled do situací, dobré
posuzování alternativ, poradit si při řešení
životních problémů
Školní úspěšnost - vlivy
• Intelektové faktory (inteligence)
• Mimointelektové faktory (motivace, vůle –
osobnost, vnější stimulace)
• Poruchy učení
Inteligence – definice
Definice:
• mentální úroveň,
• schopnost řešit problémy (protikladné k instinktu)
• schopnost efektivně řešit abstraktní úkoly,
• schopnost učit se ze zkušenosti,
• adaptovat se na nové situace
• schopnost abstraktního myšlení a účelného jednání.
• způsobilost určující kognitivní operace, objevování a chápání
různých vztahů,
• dispozice k myšlení,
• Metakognice – porozumění vlastním myšlenkovým procesům
a schopnost řídit je
Inteligence – klasické teorie
Spearman
faktor g – obecný – podílí se na všech výkonech, faktor s
Vícefaktorová teorie (Thurstone, 1938) - více specifických mentálních
schopností:
• Chápání slov, slovní plynulost, induktivní usuzování, numerická způsobilost,
• prostorová představivost, percepční rychlost, paměť.
Dva druhy inteligence (Hebb, 1949)
• environmentální (získaná učením)
• vrozená
Cattell (1965)
fluidní obecná inteligence – vrozená (flexibilní myšlení...)
krystalizovaná - naučené poznatky
Diskuse o vlivu kultury na inteligenci. Kulturně relevantní testy inteligence.
Inteligence
Flynnův efekt (Flynn, 1994) - vliv prostředí na inteligenci, růst IQ od roku asi
1930. Nejméně 15 bodů za generaci. Vyšší přírůstek u fluidní inteligence.
Měření inteligence - tendence
Psychometrické testy (výkonové) Dynamické hodnocení (jedinec se u
testování učí a na základě tohoto reaguje). Zjišťuje se rozdíl mezi skutečně
rozvinutou schopností a latentní kapacitou.
Proč měření?
předpověď úspěchu ve škole, v práci, rodičovství, snižování pravděpodobnosti
delikventního chování, snižování rizika sociální potřebnosti, pravděpodobnost
genetického přenosu na generaci, rasové a etnické rozdíly
Poruchy inteligence
Inteligence - nové přístupy
Pravá inteligence (Perkins, 1995)
3 základní aspekty inteligence :
neurologický (rychlost a přesnost neurologických systémů - genetické),
zkušenostní (co jsme se naučili)
reflexivní (strategie při řešení problémů, reflexe).
Emocionální inteligence (Goleman, 1995)
Schopnost předvídat, vyhodnocovat (prožívat, rozumět jim) a vyjádřit (řídit, tvořivě
uplatnit) emoce
Multifaktoriální pojetí H. Gardnera
Úspěšná inteligence (Sternberg, 1997) schopnost adaptovat se, utvářet a vybírat si
prostředí k dosažení cíle.
Rozpoznání svých slabých a silných stránek (jak využít silné a kompenzovat slabé).
Tři komplexní schopnosti úspěšné inteligence: analytické, kreativní a praktické
(udělat analýzu, vymyslet jak vyřešit... a realizovat).
Podpora u žáků – emoční inteligence, personální formy inteligence (Gardner), úspěšná inteligence
Inteligence a školní úspěšnost
• Hlavní faktor školní úspěšnosti (ale ne jediný)
• Jde o schopnost – možnost rozvoje v určitých složkách
• Školní nezralost – nerovnoměrné rozložení intelektových složek (možnost
stimulace některých složek)
• Nadaní žáci (speciální pozornost, integrace nebo segregace?)
• Integrace/segregace žáků s poruchou intelektových schopností