Školní poradenství a školní psychologie Poradenská role školy • Poradenství ve školách posíleno legislativou Vyhl. 72/2005 (116/2011) • Autonomie škol • Možnost vzniku školních poradenských pracovišť (výchovný poradce, školní psycholog či/a školní speciální pedagog, metodik prevence atd.) • Podpora ŠPP projekty ESF (VIP-Kariéra a VIP – RŠPP) • Postupně se jako disciplína v ČR emancipuje Školní poradenství • Výchovný poradce (úleva z výuky, povinné vzdělávání, administrativní práce, integrace, výukové a výchovné problémy žáků, kariérové poradenství, kontakt s PPP, OSPOD, výchovné komise, metodická práce…) • Školní metodik prevence (bez úlev, školení, prevence sociálně-patologických jevů ve škole, preventivní program, besedy s odborníky, policie – preventisté…metodická práce) • Školní speciální pedagog – „nadstandard školy“ (nemá-li specifikum), specialista – mgr. spec. ped., nemusí být zatížen výukou, žáci se SVP, kontakt s SPC, IVP, integrace, metodická práce…) • Školní psycholog - „nadstandard“ školy, není zatížen výukou, mgr. psychologie Historie školní psychologie v ČR • Kořeny české školní psychologie - v I. Republice (Ohera, 1936; Stejskal, 1930). • Rozvoj podobných snah byl po 2. světové válce zastaven, školní poradenství mimo školy (Výchovné kliniky, PPP) • Zdroje ze Slovenska: 70. leta - O. Blaškovič, L. Ďurič, J. Hvozdík, M. Jurčo a jiní. Po roce 1975 vývoj zastaven. • Po roce 1989 staví česká ŠP na zahraničních zdrojích, odvíjí se od školního poradenství realizovaného mimo školu • V roce 1990: Asociace školní psychologie ČSFR, po odloučení asociací další těsná spolupráce Poptávka po školní psychologii v 90. letech • Školy vyjadřovaly potřebu ŠP • „živelné“ zaměstnávání školních psychologů (z PPP, nepsychologové ve funkci psychologa…) • Přenesení klasického poradenství do škol • Požadavky na legislativní zakotvení sílily v polovině devadesátých let • Zmínky v médiích i v Bílé knize (požadavek vyplynul v souvislostí s měnící se podobou školy) • Sporadické snahy o legitimizaci školní psychologie na lokální úrovni (Metodický list 1998, Školský úřad v Brně – 6 škol) • Bez legislativní podpory v roce 1996 – cca 50 školních psychologů v celé ČR, v roce 2001 cca 120 školních psychologů (kvalifikovaný odhad), dnes přes 300 i více • „Maskování“ školních psychologů: učitelé – vyučovali nějaké disciplíny, vychovatelé, krácené úvazky, práce na dohody… Zlom v roce 2005 • Vyhláška č. 72 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, v §7 dává školám možnost zaměstnávat školního psychologa a školního speciálního pedagoga (novela 2011) • „školní linie poradenství“ – Koncepce poradenských služeb poskytovaných ve škole (Věstník 7/2005) • Uvádí se: úvazek min. 0,5 pro školy nad 500 žáků • Podpora projektů ESF – VIP I a VIP II Institucionální podpora • Asociace školní psychologie České a Slovenské republiky (AŠP ČR a SR) – od r. 1990, člen (International School Psychology Association) • Institut pedagogicko-psychologického poradenství České republiky (IPPP ČR - zrušen) • Etický kodex podle kodexu ISPA • Zásady a stěžejní témata: budování vědního oboru, vzdělávání školních psychologů, pracovní zařazení ŠP, koncepce…) Hlavní odborná diskusní témata • vymezování náplně práce školních psychologů • odlišení školních psychologů od poradenských • otázkám profesní identity školních psychologů • nová diskusní témata se postupně vynořovala díky získaným zkušenostem Školní versus poradenský psycholog • Nejbližší aplikovaná psychologická disciplína • ŠP a PP pracují se stejnou klientelou, slyší podobné „objednávky“, používají stejné metody • Anticipace profesních zájmových střetů • Školní psycholog by neměl být jen „prodlouženou rukou poradny“ • Náplň práce ŠP má podstatně širší záběr a je především méně orientovaná na diagnostiku, odklon od „medicínského“ pohledu • Starost o klima školy – důraz na systém, prevenci, práce s učiteli (anticipují se problémy) • Mareš: přirovnání ŠP k praktickým lékařům • Tedy: širší záběr, užitečnost pro praxi, bohatost komunikace, organizace, odpovědnost za děni po vyšetření… • Překrývání však stále bude Náplň práce školního psychologa • Vyhláška 72 /2005, ve znění z r. 2011 3 oblasti práce Diagnostika a depistáž (např. zápisy do prvních tříd, depistáž poruch učení, diagnostika při problémech žáků, zjišťování sociálního klimatu ve třídě apod.), Konzultační, poradenské a intervenční práce (např. péče o integrované žáky, krizová intervence, práce se třídou, kariérové poradenství apod.), Metodická práce a vzdělávací činnost (např. metodická pomoc třídním učitelům, pracovní semináře pro učitele, účast na poradách, koordinace poradenských služeb, besedy apod.). Skutečná náplň práce – zkušenosti z projektu VIP-K • Nejvíce: řešení krizí (aktuální), výukové a příp. výchovné problémy žáků. • Již méně: „starost“ o vztahy ve škole • Nejméně: vzdělávání školních týmů Nejčastěji vykonávané činnosti : • diagnostika (nejen testová), • náprava poruch učení, • screeningové rozhovory se žáky, • konzultace s učiteli, • individuální a rodinná terapie • méně pak provozní porady, supervize, ankety, projekty apod. Náplň práce ŠP – určena nejen legislativně Skutečná pracovní náplň je určena zejména: • typem školy (základní, střední, speciální…), • potřebami školy a jejích aktérů (které jsou definovány dalšími specifiky a vizemi školy a formulovány v objednávkách vedení školy, učitelů, dětí a jejich rodičů), • zaměřením psychologa, jeho znalostmi, dovednostmi, předchozí praxí a profesionálními zájmy, • aktuální situací. S kým pracuje ŠP? – podle statistik VIP-K • Nejčastěji se žáky (jednotlivci, třídy) • případová práce (krizová intervence, terapie), diagnostika, screening, konzultace, skupinová práce, koordinace další odborné práce, poruchy učení a chování, neprospěch, žáci se speciálními vzdělávacími potřebami. • Málo času ŠP věnují přednáškám, besedám, vzdělávání • Spolupráce s učiteli – více vztahových rizik • Spolupráce s vedením školy zůstává spíše výzvou (autoevaluace, image školy, kultura školy, systémy hodnocení, podpora spolupráce…) Rizika ve vztahu k učitelům • obavy učitelů (psycholog zjišťuje důvěrné věci, ubírá ze mzdového fondu školy apod.), • přehnaná očekávání od psychologa (učitelé např. očekávají okamžitou změnu), problematické objednávky od učitelů ( „nemožné či nejasné objednávky“) • rozdílné pohledy na dítě a práci s ním (psycholog řadu věcí tají, je obráncem dítěte, narušuje učitelovo „škatulkování“ dětí, odhaluje pseudopsychologické zásahy učitelů apod.). • (ne)poskytování určitých informací o žácích učitelům a vedení školy – mlčenlivost („Tak k čemu toho psychologa máme, když se nic nedozvíme?“ ) • Riziko nepřijetí systémem Problém s „identitou“? (S. Štech) • Po dlouhou dobu chyběla již pracujícím školním psychologům legislativa • Absence povědomí pedagogické i rodičovské veřejnosti o roli psychologa • Začínající školní psychologové mají nejasné představy o své práci, bez silné podpory v pregraduálním vzdělávání • Široký záběr působení psychologa • Podobnost práce s prací poradenského psychologa (odlišit se, ale pracovat podobně) • ŠP „je pánem svého času“, sám si vytváří svou cestu a stanovuje priority. Může se také stát, že objednávky ze strany školy nepřicházejí • Školní psycholog je tedy relativně nezávislý, ale je závislý na svém zaměstnavateli. • Nesnadné je hodnocení (efektivity) činnosti psychologa ze strany vedení školy … • Setkává se s nedůvěrou učitelů, řidčeji i žáků a rodičů, někdy musí překonávat i odpor - není pro psychologickou práci typické. • Nemůže dávat závazná doporučení (např. integrace žáků, odklady školní docházky apod.) • Je pracovníkem „jiné profese“ v relativně homogenním týmu učitelů. Dilema blízkost – odstup k učitelům. Chybí kolegiální podpora. • Prozatím slabá prestiž disciplíny školní psychologie, velmi omezené možnosti kariérního růstu. Co pomáhá? • Postavení ve škole si musí psycholog vybojovat sám - získat důvěru (dostatek asertivity, ale i pokory – osobnost a odbornost, nemíchat se do práce učitelům, zůstat nestranný a neutrální, dodržovat mlčenlivost, dokladovat svou užitečnost…) • Hodně napomůže vedení školy – příprava školy na příchod školního psychologa • Dobré řízení, zájem a podmínky ze strany vedení • Vzdělávání učitelů i ředitelů škol – schopnost formulovat objednávky, pochopit jeho roli a poslání Výzvy • Poptávka po ŠP stoupá – problémy škol, inkluze… • Objem práce školních psychologů přesahuje možnosti působení na půl pracovního úvazku • Budoucnost ŠP – běžný standard školy? • Obor nepřitahuje zkušené psychology (do vztahově nečitelného prostředí vstupují absolventi) • Chybí výzkumy • Absence evaluačních kritérií - blok pro rozvoj profesionality