Fyzická geografie Cvičení 12. Ing. Tomáš Trnka Půda? •je vodou, vzduchem a organismy prostoupená svrchní vrstva zemské kůry Půdotvorné faktory? •matečná hornina •klima •organizmy •reliéf •čas Složky půdy? •Pevná •Kapalná •Plynná • Půdotvorné procesy •akumulační •erozní •translokační •transformační Zonalita půd •Zonální •Azonální •Intrazonální Půdní vlastnosti? •Barva •Sorpční schopnost •Půdní reakce •Skeletovitost •Vlhkost a konzistence •Struktura •Zrnitost • • Další znaky • •Příměsi (organické, anorganické, antropogenní) •Přítomnost Fe++, Fe+++, (oxidačně-redukční horizont) •Konkrece (kalcitové cicváry, železité a manganové bročky) •Ilimerizace •Mramorování, žilky (Fe nebo Ca - pseudomycélia), ortstein •Krotoviny •Charakter povrchu (gilgai, polygonální půdy, tufury) •Zasolení (výkvěty) •C:N, HK:FK • • BPEJ? Barva •Zjišťuje se při stávající vlhkosti (popř. v laboratoři) •Slovně a symbolem podle Munsellovy stupnice •Slovně dvě až tři slova (poslední = základní barva, prostřední = barevný odstín, první = intenzita základní barvy) •Např. 10 YR (žluto-červená) 5/7 (intenzita a odstín) 10YR sp_6-color structure struct2 Skeletovitost Scan0011 •štěrk 2 - 30 mm, kamení > 30 mm (% objemu) Konzistence •vzájemné poutání půdních částic mezi sebou (koheze, soudržnost), •lpění zeminy k cizím tělesům (adheze, přilnavost) •lepivost (v mokrém stavu) •plasticita (ve vlhkém stavu) •pevnost (za vlahého (suchého) stavu) •tvrdost (v suchém a vyprahlém stavu) • •Základní stavy: tekutý, plastický, pevný –Meze ztekucení, plasticity, smršťování –Atterbergerova metoda (rozdíl hmotnosti před a po vysušením) Zrnitost - textura •nejprve oddělit skelet (částice nad 2 mm - jemnozem) •v terénu spíše orientačně, vizuální a hmatová zkouška •podle trojúhelníkového diagramu pro určení zrnitostních tříd podle TKSP ČR Scan0010 Půdní druh mm mm Do 0,0001 Koloidní jíl 0,05 – 0,1 Práškový písek Do 0,001 Fyzikální jíl 0,1 – 2,0 Písek 0,001 – 0,01 Jemný prach Nad 2,0 skelet Do 0,01 Jilnaté částice 2 – 5 Krupkovitý písek 5 – 10 Drobný štěrk 10 – 50 Hrubý štěrk 50 – 500 Kameny Nad 500 Balvany 0,01 – 0,05 prach Jílovité, jílovitohlinitépůdy sprašové hlíny, vápence, slíny hlinité ruly, dolomity, čediče písčitohlinité žuly, ruly, pískovec, svory písčitá váté písky, hrubé naplaveniny Rozdělení půdních druhů dle Nováka Dle obsahu kategorie jílnaté částice < (0,01 mm) v % dělí Novák půdní druhy na: písčité (0 – 10), hlinitopísčitá (10 – 20), písčitohlinitá (20 – 30), hlinitá (30 – 45), jílovitohlinitá (45 – 60),hlinitojílovitá (60 – 75),jílovitá (75 - 90),jíl (nad 90) !!!Hlinitojílovitá neexistuje!!! Pudni druh Velikostní frakce podle Kopeckého/Nováka Klasifikace půd Půdní typ Půdní horizonty •základní dělení půdních horizontů: •organické horizonty •minerální horizonty • •Organické horizonty: •svrchní organický horizont Oi = dosud nerozložený opad •spodní organický horizont Oa = rozložená organická hmota, pouhým okem nerozeznáme původní strukturu rostlinných zbytků •Minerální horizonty: •A horizont = nejsvrchnější minerální horizont bohatý na humus; humus je promísený a vázaný na minerální podíl půdy •E horizont = ochuzovaný o nejrůznější látky prosakující srážkovou vodou; mezi odnášené látky patří:humus, jíl, oxidy Fe a Al • ochuzování o různé látky způsobuje jeho světlou, vybělenou barvu •B horizont = obohacený o látky vymyté z horizontu E •C horizont = matečná hornina; substrát ze kterého vzniká minerální podíl půdy (nejčastěji zvětralina) •Nejdůležitější používané přípony: •c – přítomnost konkrecí v horizontu (používá se společně s další příponou, charakterizující původ konkrece) •g – skvrnitost horizontu v důsledku oxidačně redukčních pochodů •h – akumulace organické hmoty v minerálních horizontech •k – akumulace CaCO3 •m – silně ztvrdlý, cementovaný horizont (používá se v kombinaci s další příponou, která určuje druh materiálu, který způsobil ztvrdnutí) •p – ovlivnění půdy obděláváním •r – silná redukce vlivem podzemní vody •s – akumulace sequioxidů •t – akumulace jílu •w – změna in situ (tzn. na místě), mění se obsah jílu, barva, struktura, … •z – akumulace solí, rozpustnějších než sádra Klasifikace půd •Světové klasifikační systémy půd: –FAO/UNESCO – hlavní půdní skupiny (28) → půdní jednotky (153), půdní mapa světa –US Soil taxonomy (soil orders) •Česká republika: –Taxonomický klasifikační systém půd (15) • Doplnit počet jednotek v americkém a našem půdním systému Půdní klasifikace FAO/UNESCO •Organické půdy –Histosoly •Minerální půdy –Anthrosoly –Andosoly –Arenosoly –Vertisoly –Fluvisoly –Gleysoly –Leptosoly –Regosoly –Cambisoly –Plinthisoly –Ferralsoly –Nitisoly – –Acrisoly –Alisoly –Lixisoly –Solončaky –Solonce –Gypsisoly –Calcisoly –Kaštanozemě –Černozemě –Phaeozemě –Greyzemě –Luvisoly –Podzoluvisoly –Planosoly –Podzoly -Půdy ovlivněné půdotvorným materiálem -Půdy ovlivněné limitovaným stářím -Půdy ovlivněné lidskou činností -Půdy ovlivněné klimatem v aridních a semiaridních ob. -Půdy ovlivněné klimatem v oblastech subhumidních lesů a travních porostů -Půdy ovlivněné klimatem ve vlhkých tropech a subtropech oblastech -Půdy ovlivněné klimatem ve stepních oblastech -Půdy ovlivněné topografií Půdní typ •TKSP ČR •Referenční třídy půd •Velké skupiny půd s koncovkou – sol •Jsou seskupovány podle hlavních rysů jejich geneze (propojenost s WRB FAO) • • • • • • • • •Půdní typy •Hlavní oporné jednotky klasifikačního systému •Charakterizované diagnostickými horizonty a jejich diagnostickými znaky • •Další kategorie TKSP ČR: půdní subtypy, p. variety, ekologické fáze, degradační a akumulační fáze, půdní formy • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • 1. LEPTOSOLY 5. ČERNOSOLY 9. PODZOSOLY 13. SALISOLY 2. REGOSOLY 6. LUVISOLY 10. STAGNOSOLY 14. ORGANOSOLY 3. FLUVISOLY 7. KAMBISOLY 11. GLEJSOLY 15. ANTROPOSOLY 4. VERTISOLY 8. ANDOSOLY 12. NATRISOLY • TKSP ČR Průzkum zemědělských půd 1967 Klasifikační systém lesních půd 1965, 1970, 1971 Morfogenetický klasifikační systém Lesotypologické jednotky LEPTOSOLY > LITOZEM LI nevyvinutá půda NV syrozem (nevyvinutá p.) SZ litozem LI X, Y, J, Z, (A, F, N) - LEPTOSOLY > RANKER RN nevyvinutá půda NV ranker RR ranker RN X, Y, J, Z, (A, F, N) - LEPTOSOLY > RENDZINA RZ rendzina RA rendzina RA rendzina RA J, A, C, X, (W) - LEPTOSOLY > PARARENDZINA PR rendzina RA pararendzina PA pararendzina PR 1-3, D, B, H, C, X, O - REGOSOLY > REGOZEM RG drnová půda DA - - regozem RM 0 M, 1 S - FLUVISOLY > FLUVIZEM FL nivní půda NP naplavená půda NP fluvizem FM 1-6 L, 1-5 U, 1 V, 1 G - VERTISOLY > SMONICE SM černozem smonice - černozem smonice - smonice SA 1 D - ČERNOSOLY > ČERNOZEM CE černozem ČM černozem ČM černozem ČM 1 X, C, H, D, B - ČERNOSOLY > ČERNICE CC lužní půda LP - - černice ČA 1 L, U, O, 1 G - LUVISOLY > ŠEDOZEM SE černozem illimerizovaná - (černozemní) hnědozem H šedozem SM 1 H, D, O - LUVISOLY > HNĚDOZEM HN hnědozem HM hnědozem,parahnědozem HM hnědozem HM 1-2 H, D, O - LUVISOLY > LUVIZEM LU illimerizovaná půda IP lessivé-illimerizovaná p. IL luvizem LM 2-5 I, H, O - KAMBISOLY > KAMBIZEM KA hnědá půda HP hnědá lesní p., hnědozem HP kambizem KM 1-5 M, K, N, I, S, C, B, D, F, H, W, V (O, P) - KAMBISOLY > PELOZEM PE - - pelosol PL pelozem PM 1-3 D, H, O - PODZOSOLY > KRYPTOPODZOL KP hnědá p. podzolovaná, rezivá p. - - - kryptopodzol KM 6-7 M, K, (S, F) - PODZOSOLY > PODZOL PZ podzol PZ podzol PZ podzol PZ 0 M, K 2-5 M, K, N, 0 O, P, Q, T, G - STAGNOSOLY > PSEUDOGLEJ PG oglejená půda OG pseudoglej PG pseudoglej PG 1-6 O, P, Q, T, 0 O, P, Q, T - STAGNOSOLY > STAGNOGLEJ SG - - stagnoglej SG - - 1 P, 1 Q - GLEJSOLY > GLEJ GL drnoglejová p., glejová p. DP, GL glej GL glej GL (V), G, T, 0 T, 0 G - SALISOLY > SOLONČAK SK solončak SK solončak SP solončak SK - - NATRISOLY > SLANEC SC solonec SC solonec SP slanec SC - - ORGANOSOLY > ORGANOZEM OR rašeliništní půda RŠ rašeliništní půda RŠ organozem OM 3-9 R, 0 R, (1 G) - ANTROPOSOLY > KULTIZEM KU antropogenní půda AN antropogenní půda AP kultizem KT - - ANTROPOSOLY > ANTROZEM AN - - - - antrozem AN •Skupina půd ochrických (litozem, regozem) •Skupina půd melanických (ranker, rendzina, pararendzina, smonice) •Skupina půd molických (černozem, černice) •Skupina půd illimerických (šedozem, luvizem, hnědozem) •Skupina půd hnědých (kambizem, andozem) •Skupina půd podzolových (podzol) •Skupina půd hydromorfních (pseudoglej, glej, organozem) •Skupina půd nivních (fluzvizem) •Skupina půd salinických (solončak, slanec) •Skupina půd antropických (kultizem) Histosol/Organozem Glacic_Histosol_Labytnangi erg_fusca1 Terra_Rossa_Soil_profile Terrae calcis Podzol Mineral_horizons Albic_Placic_Podzol Ranker/Nevivinutá půda Ranker-nach-StUrsula Ranker-vor-StUrsula Luvizem/Ilimerizovaná půda BrBrunisolGrLuvisolP PA071214 Černozem CEm_net cernozem_2 Ac Glej p12318lcr ANd9GcQvPD6hdZ_ay-DtGK8Qpg0VblJt9lGU7Bf0RmYBH1_eh5qV1jyu Gor 2909326440_cc86539523_o Kambizem dystric%20Cambisol%20aus%20Schiefer%20Savanne%20Ruanda%2012%20KS braunerde-01 Bv