20060723lan GEOGRAFIE ZEMĚDĚLSTVÍ Přednáška č. 3 VLIV ZEMĚDĚLSTVÍ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ nNástup vědecko-technické revoluce (VTR) – vyvolány velké strukturální změny ve výrobě, nárůst specializace, koncentrace, kooperace ZV nMění se charakter práce i zemědělství, mechanizace, automatizace – rysy průmyslové práce nRezervy půdy, vhodné pro zemědělství - vyčerpány nProbíhá intenzifikace ZV – roste podíl materiálně technických prostředků nRV – zdokonalování regionálně diferencované agrotechniky, použití komplexu melioračních opatření, široká aplikace průmyslových hnojiv a prostředků chemické ochrany rostlin, nasazení dokonalejší mechanizace… nŽV – vysoká koncentrace hospodářských zvířat, mechanizace a automatizace všech prací nTo vše vytváří zcela nové vztahy mezi zemědělstvím a ŽP nTyto vztahy mají do značné míry přetrvávající charakter – vedou k negativním následkům n nJeště v 50.tých letech bylo jasnou prioritou zvýšit zemědělskou produktivitu, zajistit dostatečné množství potravin. nOchrana ŽP nebyla pociťována jako důležitý úkol. nZanedbávání nebo podceňování důležitosti ŽP znamenalo, že agrární politika většiny států přispěla počínaje 60.léty k několika formám environmentální degradace. nZemědělství tak představuje jeden z největších zdrojů znečišťování ŽP – je prostorově rozptýlený po celém území státu, byť v nestejném rozsahu, ale nejvíce působí v nížinných a nejproduktivnějších oblastech. nPrvní světová konference o ŽP na mezinárodní úrovni – Stockholm (1972). nPoprvé věnována pozornost environmentální ochraně v zemědělství. nNové politické vědomí – ekonomický růst není cílem sám pro sebe. nEU – Environmentální akční program, Paříž (1972) – politický dokument stanovující principy a cíle v oblasti ŽP nČR – zatím vrcholí období koncentrace ZPF, integrace JZD… nNegativní vlivy zemědělské činnosti člověka se rok od roku zvětšují v závislosti na rozvoji chemizace, mechanizace, koncentrace a specializace nDopady zemědělství na ŽP : nškodlivé nprospěšné n nProspěšné účinky zemědělství na ŽP – role zemědělství v uchování ŽP nobhospodařovaná krajina je kulturním pojmem s historicky se měnícím významem ntradiční zemědělství vytvářelo větší různorodost při ovlivňování krajiny nVe světě existují rozdílné typy krajin, z nichž každá má svůj kulturní význam nEstetická hodnota se pojí s těmito kultivovanými krajinami se všemi jejich tradičními rysy zahrnujícími budovy, hranice polí a vodní toky n n nOpouštění zemědělství by vedlo k degradaci kvality krajiny n ( uchování extenzivních ploch mezi lesy udržuje rozmanitost krajiny, brání redukci otevřeného prostoru neřízeným zalesňováním, totální zalesnění by snížilo estetickou hodnotu krajiny …). nZemědělství v průběhu staletí umožnilo vznik specifickým formám biodiverzity. nZavedením, nebo výběrem nových rostlinných a živočišných druhů nebo vytvářením nových stanovišť pro rostlinné a živočišné druhy (skřivan, koroptev, zajíc..). nUdržování tradičního, extenzivního zemědělství, s TTP přispívá, zvláště na mokřinách, stepních oblastech a horách, k uchování ohrožených druhů flóry a fauny. nZachováním biodiverzity může zemědělství zabezpečit přežití genetických zdrojů. nGenetická diverzita má rozhodující důležitost, je to kulturní dědictví, je to nástroj pro reformu zemědělských postupů směrem k životaschopnějším formám produkce. nTradiční odrůdy, místní (krajová) plemena, genobanky. nTradiční polopřirozené krajiny jsou velmi často významné z hlediska udržitelné rovnováhy mezi ZV a ŽP. nTato polopřirozená stanoviště mohou být uchována pouze tehdy , jestliže ZV pokračuje. nOpuštění zemědělství by fakticky vedlo v destrukci takových typů krajin. nZemědělství může přispívat k ochraně ŽP proti specifickým formám znečištění nebo degradace, ( boj s půdní erozí, zmírnění skleníkového efektu – pokles CO2 v ovzduší jeho fixací vegetací). ENVIRONMENTÁLNÍ DEGRADACE ZPUSOBOVANÁ ZEMĚDĚLSTVÍM nAnalýza efektů zemědělství působících škodlivě na ŽP může být prezentována ze třech různých pohledů: n 1.přírodní prostředí (ovzduší, voda, půda), stejně jako prostorové, biologické a klimatické systémy, tj.krajina, biodiverzita a globální klima 2.zemědělské činnosti a postupy 3.znečišťující látky a jejich cykly (viz.obr.) nPři sledování dopadů zemědělství na ŽP by měly být uvažovány následující prvky: n 1.tlak na ŽP má různou intenzitu v různých oblastech – na jedné straně se liší zemědělské aktivity a postupy od jednoho regionu ke druhému, na druhé straně mohou mít obdobné zemědělské činnosti vzhledem k místním podmínkám různé následky pro ŽP 2.zemědělské znečištění pochází buď z bodových zdrojů (hnojiště apod.) nebo, a to častěji, z rozptýlených zdrojů.. 3.znečištění jistého média může mít účinky na jiná média a systémy. nOvzduší a světové klíma nZemědělství je zdrojem množství různých emisí s dalekosáhlými důsledky často přesahujícími místní úroveň (řeky, moře..). nŽivočišná výroba je zodpovědná za emise amoniaku a zvláště v případě chovu přežvýkavců – metanu nObě jmenované látky mají negativní účinky na ŽP nMetan – je plyn , který se podílí na vzniku skleníkového efektu nAmoniak – způsobuje okyselování půdy a vody nNicméně emise ŽV vykazují některé regionální odlišnosti, využitelnost krmiv, způsob chovu hospodářských zvířat – stelivový, bezstelivový, vazný, ustájený. nKejda x hnůj, zápach, bioplyn – Třeboň nPoužívání hnojiv může také vyústit v emise oxidů dusíku – nAplikace pesticidů mohou způsobit znečištění na velké vzdálenosti – nDále mohou různé zemědělské aktivity v některých venkovských oblastech vést ke vzniku nepříjemných pachů. nPovrchové a podpovrchové vody nEroze půdy, vliv koncentrace ZPF nztráta půdní úrodnosti, erozní tvary v horních částech svahů nakumulace jemných části v dolních částech svahů nznečištění povrchových vod n nNevhodná aplikace průmyslových hnojiv nznečištění povrchových vod – eutrofizace nznečištění podpovrchových vod, zejména dusičnany nproblematika vody pro kojence (do 14 mg/1l)