VYHODNOCENÍ POVODNÍ V ČERVNU A ČERVENCI 2009 NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY METEOROLOGICKÉ PŘÍČINY POVODNÍ Dílčí zpráva Zadavatel: Ministerstvo životního prostředí odbor ochrany vod Vršovická 65 100 00 Praha 10 Projekt: VYHODNOCENÍ POVODNÍ V ČERVNU A ČERVENCI 2009 NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY Nositel projektu: Český hydrometeorologický ústav Na Šabatce 17 143 06 Praha 4 Koordinátor projektu: Ing. Jan Kubát Doba řešení projektu: 07/2009 – 12/2009 Dílčí část: METEOROLOGICKÉ PŘÍČINY POVODNÍ Nositel dílčí části: Český hydrometeorologický ústav Na Šabatce 17 143 06 Praha 4 Odpovědný řešitel: Mgr. Marjan Sandev Řešitelé: Ing. Pavel Šimandl, Mgr. Jan Šrámek, RNDr. Milan Šálek, Tomáš Púčik, RNDr. Vít Květoň, CSc., Mgr.Michal Žák, Ph.D., Bc. Hana Šlachová, RNDr. Radmila Brožková, CSc., RNDr. František Šopko Technická spolupráce: Olga Šuvarinová Místo uložení zprávy: MŽP odbor ochrany vod ČHMÚ středisko informačních služeb uložení u řešitele: ÚMK ČHMÚ, Centrální předpovědní pracoviště OMP OBSAH 1. POPIS A ZHODNOCENÍ SYNOPTICKÉ SITUACE ZA OBDOBÍ OD 21. 6. DO 5. 7. 2009.......................................................................................................................3 1.1 ÚVOD...............................................................................................................3 1.2 VÝVOJ SYNOPTICKÉ SITUACE..............................................................................5 2. PŘÍČINY PŘÍVALOVÉ POVODNĚ DNE 24. 6. 2009 NA NOVOJIČÍNSKU ................8 3. PŘEHLED VÝSKYTU SRÁŽEK A ZHODNOCENÍ JEJICH EXTREMITY NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY V DOBĚ OD 20. 6. DO 6. 7. 2009............................................16 3.1 ÚDAJE O MĚŘENÍ .............................................................................................16 3.2 DENNÍ ÚHRNY SRÁŽEK ZE SRÁŽKOMĚRU (07-07 SEČ) ..........................................17 3.3 PATNÁCTIMINUTOVÉ A HODINOVÉ ÚHRNY SRÁŽEK ..............................................18 3.4 TŘÍ A ŠESTIHODINOVÉ PLOVOUCÍ ÚHRNY SRÁŽEK................................................19 3.5 PRŮBĚH VÝZNAČNÝCH SRÁŽEK NA VYBRANÝCH STANICÍCH ..................................21 3.6 SOUHRN .........................................................................................................22 4. MOŽNOST PŘEDPOVĚDÍ BOUŘEK A PŘÍVALOVÝCH SRÁŽEK...........................23 4.1 PŘEDPOVĚĎ POMOCÍ MATEMATICKÝCH PŘEDPOVĚDNÍCH MODELŮ .......................23 4.2 PŘEDPOVĚDI SRÁŽEK METODAMI NOWCASTINGU ................................................26 5. VÝSLEDKY MODELOVÝCH PŘEDPOVĚDÍ ZA OBDOBÍ OD 20. 6. DO 6. 7. 2009 .28 5.1 VYHODNOCENÍ ZÁKLADNÍCH PARAMETRŮ MODELOVÝCH PŘEDPOVĚDÍ PRO VZNIK A VÝVOJ BOUŘKOVÉ ČINNOSTI ..................................................................................28 5.2 ANALÝZA VÝSLEDKŮ MODELOVÝCH PŘEDPOVĚDÍ SRÁŽEK VE VZTAHU K NAMĚŘENÝM HODNOTÁM..........................................................................................................36 6. SOUHRNNÉ ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ ...............................................................45 7. POUŽITÁ LITERATURA.....................................................................................47 1. POPIS A ZHODNOCENÍ SYNOPTICKÉ SITUACE ZA OBDOBÍ OD 21. 6. DO 5. 7. 2009 1.1 Úvod Zemská atmosféra a její stav se dá kdykoliv a také kdekoliv charakterizovat hodnotami meteorologických prvků, mezi kterými jsou nejdůležitější teplota, tlak a vlhkost vzduchu, proudění vzduchu, intenzita slunečního záření atd. Na charakteru počasí se kromě atmosféry spolupodílí i další fyzicko - geografické složky, které dohromady tvoří úplný klimatický systém. Jednotlivé hodnoty meteorologických prvků jsou pravidelně měřeny, zaznamenávány, archivovány a slouží i jako základ pro výpočet numerických modelů budoucího vývoje počasí. Předpovědní materiály a jejich správná interpretace meteorologem jsou potom podkladem pro včasné varování před nebezpečnými meteorologickými jevy. Cirkulace atmosféry v mírných zeměpisných šířkách je ve srovnání s ostatními podnebnými oblastmi značně proměnlivá. Často se zde dostávají do kontaktu velmi odlišné vzduchové hmoty. Chladný vzduch z vyšších zeměpisných šířek bývá střídán teplým vzduchem z nižších zeměpisných šířek. Variabilita počasí je proto ve střední Evropě značná během celého roku. Krátkodobá proměnlivost počasí je dána vývojem a postupem jednotlivých útvarů cirkulace atmosféry. Určitý ráz cirkulace trvá několik dní a z meteorologického hlediska lze zhodnotit, o jaký typ povětrnostní situace se jedná. Klasifikace, která vznikla v Českém hydrometeorologickém ústavu, má 28 typů a provádí se od roku 1946 (Brádka a kol., 1961). Ve střední Evropě všeobecně převládá přenos vzduchových hmot ze západu na východ. Tomu odpovídají i nejčastější typy povětrnostních situací u nás. Jedná se o západní cyklonální situace, dále pak tlakové výše putující přes střední Evropu k východu nebo severovýchodu, jihozápadní cyklonální a severozápadní cyklonální situace. Méně četné jsou situace jižní, severní a východní. Pro střední Evropu jsou některé synoptické situace daleko příhodnější pro vznik a vývoj bouřkových procesů, než jiné situace. Na území České republiky se v letní polovině roku odehrává velký počet bouřkových událostí při západním přenosu vlhkého vzduchu z Atlantiku do střední Evropy. Proudění ze západního kvadrantu, dosti často spojené i s frontálními poruchami, přináší na naše území vlhký vzduch, který se obvykle dostává na přehřátý kontinent, což vede k ideálním podmínkám pro vznik a vývoj bouřkových mraků. Při 3 těchto situacích dochází často ke zvýraznění teplotních kontrastů a ke střídání chladnější vzduchové hmoty s teplejší. Další situací, při které se u nás vyskytují velmi dobré podmínky pro vývoj bouřek, je přítomnost oblastí nízkého tlaku vzduchu nad střední Evropou (známá jako cyklona nad střední Evropou – situace C). I zde je charakteristická přítomnost vlhké a nestabilní vzduchové hmoty, kdy dochází zejména během odpoledních a večerních hodin ve spojení se slunečním zářením k intenzivnímu vývoji konvektivní oblačnosti a výskytu bouřek. Situace, při které se k nám dostává vlhký a teplý vzduch od východu, je velmi často spojena s výskytem bouřek a v některých případech i dost intenzivních. Je to tzv. východní cyklonální situace (Ec), kdy se kolem středu tlakové níže nad Středozemním mořem dostává do střední Evropy vzduch nasycený vodní parou ze Středomoří (Jaderské, Jónské nebo Egejské moře) a/nebo z Černého moře. Tento střed tlakové níže je obvykle situován v oblasti od Janovského zálivu přes severní a střední Itálii až po Balkánský poloostrov. Při svém postupu nad přehřátou pevninou východní Evropy se vzduch stává ještě labilnějším a v závislosti na podmínkách panujících ve střední Evropě způsobuje vznik méně či více intenzivních bouřek často doprovázených i velmi nebezpečnými doprovodnými jevy včetně přívalových srážek. Právě východní situace, konkrétně Ec (východní cyklonální), se vyskytovala po celé období trvání povodní na přelomu června a července 2009. Typické rozložení tlakových útvarů a frontálních zón při této situace je znázorněno na Obr. 1.1. Obr. 1.1 Schematické zobrazení východní cyklonální situace (Ec). 4 Od počátku typizování, tedy za posledních 63 let, se jedná během léta o vůbec nejdelší souvislé období východní cyklonální situace na našem území. Trvalo 12 dní a to od 22. června do 3. července 2009. 1.2 Vývoj synoptické situace Dne 21. 6. proudil do střední Evropy po přední straně tlakové výše nad východním Atlantikem studený vzduch od severozápadu až severu. Čelo studeného vzduchu tvořilo zvlněné frontální rozhraní nad Ukrajinou, Balkánem a centrálním Středomořím. Na tomto rozhraní se v oblasti Itálie vytvořila mělká tlaková níže (hodnota středu kolem 1005 hPa), která 22. 6 postoupila nad centrální Balkán. Současně se nad Severním mořem a postupně i nad severozápadním Ruskem budovala rozsáhlá oblast vysokého tlaku vzduchu se středy kolem 1030 hPa. Ta blokovala postup jednotlivých frontálních vln, které tak postupovaly přes východní Balkán a Černé moře k severu a nad Ukrajinou a východním Polskem částečně okludovaly. V čerstvém severovýchodním proudění, mezi výše zmíněnými tlakovými útvary, postupovaly pak tyto okludující systémy na naše území a postupně s sebou přinášely vlhký, teplý a labilní vzduch původem ze Středomoří a z černomořské oblasti. (Obr. 1.2 až Obr. 1.4). Obr. 1.2 Geopoteciální výška a teplota v hladině 500 hPa dne 25 . 6. 2009 00 UTC; N – střed tlakové níže, V – střed tlakové výše, T – teplo, S – studeno. 5 Obr. 1.3 Geopoteciální výška a teplota v hladině 850 hPa dne 25. 6. 2009 00 UTC; N – střed tlakové níže, V – střed tlakové výše, T – teplo, S – studeno. Obr. 1.4 Analýza přízemního tlakového pole a snímek z družice MSG2 v infračerveném kanále dne 25. 6. 2009 00 UTC. 6 Rozložení tlakových útvarů se do 3. 7. téměř neměnilo, pouze docházelo k velmi pozvolnému vyplňování oblasti nízkého tlaku vzduchu nad Balkánem a k zeslabování pásu vysokého tlaku vzduchu nad severní Evropou a Ruskem. To mělo za následek slábnutí severovýchodního, přechodně až východního proudění nad střední Evropou, a tím i pomalý postup bouřkové oblačnosti, která se zde v teplé labilní hmotě hojně vytvářela. Po předešlých srážkách se zpočátku v ranních a dopoledních hodinách na našem území vyskytovala poměrně četně nízká oblačnost, která bránila konvekci. Intenzivní bouřky se proto vytvářely až po jejím rozpuštění a z časového hlediska se vyskytovaly až v pozdním odpoledni a v první polovině noci. Během sledovaného období bylo postupně v souvislosti se zesilující teplou advekcí v ranních hodinách nízké oblačnosti méně, konvekce začínala podstatně dříve a bouřky se tvořily již v poledních a odpoledních hodinách. Ke změně povětrnostní situace pozvolna docházelo ke konci první pentády července. 4. 7. postoupila do České republiky okluzní fronta od severozápadu, za kterou k nám pronikl chladnější vzduch (Obr. 1.5). Obr. 1.5 Analýza přízemního tlakového pole 5. 7. 2009 12 UTC. 7 Na výše popsané synoptické situaci, kterou lze hodnotit jako východní cyklonální (Ec) je atypická zejména délka jejího trvání (12 dní), přitom obvyklá délka trvání Ec jsou přibližně 3 až 4 dny. Pokud se zaměříme na měsíce duben až září, tak jde o vůbec nejdelší souvislé období Ec od počátku typizování povětrnostních situací na našem území, tedy od roku 1946. Třikrát prozatím trvala východní cyklonální situace osm dní, dvakrát sedm dní a v ostatních případech šest a méně dní. Tlakové níže v tomto ročním období často putují z Balkánu k severu až severovýchodu a Ec pak přechází na našem území během několika dní do chladné severovýchodní cyklonální situace (NEc). Tomu ale tentokrát zabránila blokující tlaková výše nad severní polovinou evropského kontinentu. S tím souvisí i dlouhá přítomnost velmi vlhké a teplé vzduchové hmoty, která k nám pronikla od východu z oblasti Černého moře. Relativní vlhkost vzduchu dosahovala v nočních hodinách na našem území 90 až 95 %, přes den se pohybovala kolem 70 %, přitom v létě při vysoké teplotě se vlhkost vzduchu běžně pohybuje kolem 40 až 50 %. Vysoká relativní vlhkost vzduchu a teplota rosného bodu kolem 16°C bránily i výraznějšímu poklesu noční teploty. Vlhkost vzduchu začala na našem území zvolna klesat během 4. 7. 2009. Celkově můžeme hodnotit sledované období jako mimořádné, nepříznivě se totiž spojila celá řada faktorů (mimo jiné rozložení a téměř stacionarita tlakových útvarů, dostatečná teplota a vlhkost vzduchové hmoty a v neposlední řadě i příhodné roční období). Výsledkem bylo téměř 14 dní se silnými bouřkami nejen na našem území, ale i v širším okolí České republiky. 2. PŘÍČINY PŘÍVALOVÉ POVODNĚ DNE 24. 6. 2009 NA NOVOJIČÍNSKU Na přelomu června a července 2009 se v oblasti střední Evropy a jejího okolí vyskytovaly velmi příhodné podmínky pro tvorbu konvektivních procesů. Během období minimálně dvou týdnů byla téměř denně zaznamenávána na území České republiky bouřková činnost, - v některých dnech i velmi intenzivní. Z makrosynoptického hlediska, jak bylo zmíněno v kapitole 1., se jednalo o dlouhotrvající situaci, která podmiňovala vznik a vývoj bouřkové oblačnosti. Intenzivní bouřková činnost místy doprovázená prudkými lijáky způsobila ojediněle na našem území přívalovou povodeň (Novojičínsko 24. 6., Jesenicko a Rychlebské hory 26. 6., povodí Blanice a Volynky 27. 6., Kamenice a dolní Ploučnice 1., 2. a 4. 7., Fulnek 2. 7., Dolní Bory - Oslava 2. 7.). Z mezosynoptického hlediska se v mnoha případech jednalo také o stejné podmínky. Rozdíly spočívaly spíše v mechanizmech iniciace konvekce (fronta, linie instability, orografie), nebo v lokálních podmínkách (předchozí 8 srážky, nasycení půdy, přítomnost nízké oblačnosti apod.). Podstatně jiný průběh měla přívalová povodeň, která zasáhla v podvečerních a večerních hodinách dne 24. 6. 2009 okolí Nového Jičína na východě České republiky. Proto se v následujících odstavcích budeme zabývat právě analýzou synoptických a mezoměřítkových faktorů, které přispěly k celkové situaci v této oblasti. V první řadě je nutno zmínit, že podle radarových měření (Obr. 2.1) nešlo o nijak výrazné intenzivní bouřky, ale spíše o rozměrově malé buňky s odrazivostí do 50 dBz. Ty se organizovaly téměř lineárně na linie konvergence a postupovaly pomalu na jihozápad. Hlavní příčinou povodní byla skutečnost, že se tyto buňky vyvíjely a opakovaně postupovaly přes stejné území, což je ve světové literatuře popisováno termínem „train effect“, což překládáme jako „řetězový efekt“. Obr. 2.1 Počátek významné situace 24. 06. 2009 z termínu 18:20 UTC, kombinace dat z radarových měření, detekce blesků a IR kanálu družice METEOSAT 9. Oblast Nového Jičína je vyznačena červeným křížkem. Patrný je vývoj lineárně orientovaného systému bouřkových buněk. Z mezosynoptického hlediska je zajímavý především vývoj linie konvergence. Na základě analýzy staničních hlášení a družicových snímků je vidět, že šlo o poměrně trvalý jev. Konvergence je patrná už v termínu 12 UTC (14 SELČ, viz. Obr. 2.2), kdy nad Moravou byl zaznamenán severní až severozápadní vítr, zatímco pro oblast Slovenska je v tuto dobu charakteristické bezvětří, resp. jihovýchodní vítr. V té době se v zóně konvergence začaly 9 tvořit první bouřky a přeháňky a zároveň linie konvergence pomalu postupovala směrem na západ. Nad Moravou a Českomoravskou vrchovinou zesílil tlakový gradient se severním až severozápadním prouděním, přičemž na Slovensku měly některé stanice stále bezvětří (15 UTC, 17 SELČ). Na družicových snímcích je patrný rozvoj bouřkové oblačnosti v pásu od jižního Polska až po Rakousko. Pás konvergence i nadále přetrvával a posouval se nad Moravou a Slezskem velmi pomalu na západ. V čase od 17 do 19 UTC (19-21 SELČ) – Obr. 2.3 dosáhla aktivita bouřek maxima. Z analýzy numerického předpovědního modelu Aladin z termínu 18 UTC, zejména z diagnostikovaných vertikálních pohybů (viz Obr. 2.4) vyplývá, že se na vývoji bouřek podílely kromě lability vzduchu nad Polskem i procesy většího měřítka. Významným činitelem, který přispěl k nebezpečné akumulaci srážek, byla orientace linie konvergence, která ležela v podobném směru jako výškové proudění a bouřky tedy postupovaly podél ní. To zřejmě přispělo k opakování vývoje i přesunu bouřek nad přibližně stejnou oblastí, a vzniku „řetězového efektu“. Obr. 2.2 Objektivní analýza tlakového pole, hlášení ze stanic a kompozitní snímek z radarové sítě CERAD pro termín 12 UTC. Nad Čechami a Českomoravskou vrchovinu je patrné SZ až S proudění, zatímco nad Slovenskem převládalo bezvětří nebo slabý JV vítr. Mezi těmito dvěma oblastmi vznikla linie konvergence (zeleně), patrná dobře i z radarových měření. 10 Obr. 2.3 Objektivní analýza tlakového pole, hlášení ze stanic a kompozitní snímek z radarové sítě CERAD pro termín 18 UTC. Nad Čechami a Českomoravskou vrchovinu je patrné SZ až S proudění, zatímco nad Slovenskem převládalo bezvětří nebo slabý JV vítr. Mezi těmito dvěma oblastmi vznikla linie konvergence (zeleně), patrná dobře i z radarových měření. Obr. 2.4 KO-index vyjadřující míru instability vzduchu (barva) a vertikální rychlosti v hladině 700 hPa (izolinie) podle analýzy numerického předpovědního modelu ALADIN. 11 Analýza měření z automatické staniční sítě ČHMÚ naznačuje konvergenci proudění severně až severovýchodně od Nového Jičína a to mezi termíny 18 UTC (20 SELČ) a 19 UTC (21 SELČ) – Obr. 2.5 a Obr. 2.6, kdy nastával nejprudší rozvoj konvektivních buněk nad oblastí Nového Jičína a okolí. Je také možné, že vývoj či iniciace těchto bouřek má souvislost i s lokálními fyzicko – geografickými podmínkami v oblasti Moravské brány, ve které při severním až severovýchodním proudění zřejmě docházelo též k orograficky vynuceným výstupným pohybům. Kvantifikace orografického působení je však velmi problematická; neboť orografie má vliv spíše na iniciaci bouřek než na velikost vlastních srážkových úhrnů. Obr. 2.5 Údaje ze sítě automatických a profesionálních stanic ČHMÚ pro termín 19:00 SEČ [20:00 SELČ]. Červený kroužek označuje přibližnou polohu Nového Jičína. Obr. 2.6 Údaje ze sítě automatických a profesionálních stanic ČHMÚ pro termín 20:15 SEČ [21:15 SELČ]. Červený kroužek označuje přibližnou polohu Nového Jičína. 12 Jedním z dalších důležitých faktorů byla advekce vlhké a instabilní vzduchové hmoty od severovýchodu. Analýza modelů pro termín 18 UTC naznačuje pole instability hlavně nad Polskem (Obr. 2.4). Aerologické výstupy z okolí vykazují výraznou relativní vlhkost vzduchu ve všech vrstvách troposféry, tedy nízkou hladinu kondenzace a slabý potenciál na odpařování srážek. Kalkulovaná instabilita z aerologického měření nad Moravou byla sice nízká (viz aerologický diagram na Obr. 2.7), ale od severovýchodu se nad Moravskou bránu dostával podstatně labilnější vzduch. Deficity rosných bodů při zemi dosahovaly v oblasti dokonce méně než 1°C, důsledkem čehož může být absence výraznějšího bazénu chladnějšího vzduchu („cold pool“), který by způsoboval rychlejší postup bouří směrem od linie konvergence. Vysoká vlhkost tedy zřejmě pomohla zpomalit propagaci bouří od místa výskytu a též zvýšila takzvanou „srážkovou účinnost“ bouří. Obr. 2.7 Aerologický výstup z Prostějova pro termín 12 UTC. 13 Navíc je možné, že v oblacích probíhaly částečně i teplé srážkotvorné procesy, což by ještě zvýšilo srážkovou účinnost bouřkových buněk. Na daný fakt se dá usuzovat na základě velké mocnosti oblaku mezi kondenzační hladinou (která byla poměrně nízká – odhadem podle aerologických výstupů do 1 km) a nulovou izotermou (ve výšce nad 3 km). Radarový odhad srážek podcenil velikost srážkového úhrnu, což může být, kromě útlumu radarového paprsku při průchodu bližší srážkovou oblačností, způsobeno nereprezentativností parametrů rovnice pro přepočet odrazivosti na srážky (Z-R vztah). To indikuje vyšší podíl koalescenčních procesů v oblacích. Vývoj oblačnosti dokumentují i družicové snímky na Obr. 2.8 až Obr. 2.10. Obr. 2.8 Snímek z družice METEOSAT 9, zpracování produktu Visible-Infrared pro termín 17:15 UTC. Na snímku je dobře viditelná linie konvergence se vznikajícími přeháňkami a bouřkami. Nad Českou republikou převládá rozsáhlá oblačnost, zatímco nad Slovenskem převládá jasno. 14 Obr. 2.9 Snímek z družice METEOSAT 9, zpracování „Airmass“ pro termín 17:00 UTC. Nad západním Slovenskem a jižním Polskem je patrný pruh postupujícího suchého, stratosférického vzduchu, který leží přímo nad linií konvergence. Obr. 2.10 Snímek z družice METEOSAT 9, zpracování „24-h Microphysical“ pro termín 18:00 UTC. Nad Moravou lze vidět mohutné oblaky s horní hranicí v ledové fázi (přeháňky a bouřky), nad zbytkem České republiky převládá střední a nízká oblačnost. Nad Slovenskem je jasno, patrně vlivem vpádu suššího vzduchu. 15 Povodeň v noci z 22. na 23. července 1998, která zasáhla Orlické hory, byla až do události ze dne 24. 6. 2009 považována v České republice za nejsilnější přívalovou povodeň za několik posledních desetiletí. Příčinou byla, podobně jako na Novojičínsku, organizovaná konvekce a „řetězový efekt“ („train effect“), kdy docházelo k vývoji a postupu bouřkových buněk organizovaných v linii opakovaně přes přibližně stejnou oblast. Zcela jiné příčiny vedly k rozsáhlým povodním v oblasti Moravy, Slezska a východních Čech v červenci 1997 a povodním v Čechách a v Podyjí v srpnu 2002. Důvodem těchto povodní byl souběh několika nepříznivých faktorů: vícedenní přítomnost poměrně hlubokých tlakových níží nad střední Evropou, návětrný efekt a nasysení povodní předchozími intenzivními srážkami. Příčinou přívalové povodně na Novojičínsku 24. 6. 2009 byl intenzivní déšť vypadávající z konvektivní (bouřkové) oblačnosti. Mimořádná akumulace srážek byla způsobena řetězovým efektem a zřejmě i vysokou srážkovou účinností bouřek. Řetězový efekt je poměrně nápadný již na „snímcích“ pořízených meteorologickými radary a družicemi, ale faktor srážkové účinnosti je rozpoznatelný až po porovnání radarových odhadů srážek se srážkoměrnými měřeními a lze jej odhadovat pouze předběžně na základě parametrů okolní atmosféry. 3. PŘEHLED VÝSKYTU SRÁŽEK A ZHODNOCENÍ JEJICH EXTREMITY NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY V DOBĚ OD 20. 6. DO 6. 7. 2009 V příloze č.1 jsou uvedeny denní sumy spadlých srážek za období od 19. 6. do 7. 7. 2009, vždy od 06 do 06 UTC následujícího dne na základě kombinace radarového a srážkoměrného měření. 3.1 Údaje o měření Pro vyhodnocení extremity srážek byly zpracovány naměřené úhrny za 1 minutu (208 stanic), 15 minut (278 stanic), 60 minut (432 stanic) a denní úhrny za interval 07 až 07 hodin SEČ v době od 20. 6. 07:00 SEČ do 6. 7 2009 07:00 SEČ (952 stanic). Rozložení stanic s minutovými, hodinovými a denními úhrny je znázorněno na Obr. 3.20 až Obr. 3.22 v příloze č. 2. Počty stanic s jednotlivými druhy měření jsou rovněž uvedeny v Tab. 3.1 v příloze č. 3. Kromě stanic ČR hodnocení zahrnuje i dostupné stanice z příhraničí Polska a Rakouska. 16 Z minutových a patnáctiminutových úhrnů byly mj. vypočteny i hodinové úhrny ve fixních hodinách, které poněkud rozšířily spektrum primárně hodinových měření. Minutové úhrny byly v dalším použity pro znázornění detailního průběhu nejvýznačnějších dešťů. 3.2 Denní úhrny srážek ze srážkoměru (07-07 SEČ) V Tab. 3.2 přílohy č. 3 je přehled denních úhrnů srážek pro stanice, u nichž byl za období 20. 6. 07:00 až 6. 7. 07:00 SEČ naměřen celkový úhrn srážek nad 200 mm. Nejvyšší úhrn za období byl naměřen stanici Filipova Huť v prostoru Šumavských plání, a to 331,3 mm. Prvních třináct stanic s nejvyššími úhrny (nad 280 mm) leží na Šumavě a v Novohradských horách. Moravské stanice reprezentuje až dvacátý pátý Potštát na Přerovsku s úhrnem za období 230,4 mm. Z tabulky je patrné, trvalejší srážky se vyskytly především v jižních a jihozápadních Čechách, zatímco v ostatních oblastech se jednalo především o izolované srážkové projevy. Na 53 stanicích byl úhrn za období větší než 200 mm, převážně v jižních a jihozápadních Čechách. Jen 11 případů je z oblasti Jeseníků, ve třech případech ve východních Krkonoších. Jedná se o úhrny kolem 3 až 4 násobku dlouhodobých průměrů. Dále byla zpracována tabulka denních úhrnů srážkoměru s periodicitou 10 let a více (Tab. 3.3 v příloze č. 3). V následující tabulce Tab. 3.3a uvádíme pro přehlednost zkrácený výsek této tabulky pro úhrny nad 80 mm. Tab. 3.3a Denní úhrny srážek nad 80 mm dle klasického srážkoměru (měření 07- 07 SEČ).. Úhrn (mm) Periodicita (roky) Stanice Okres Výška stanice (m n.m.) 123,8 100 Bělotín 25.6.2009 07:00 Přerov 306 120,2 100 Hodslavice 25.6.2009 07:00 Nový Jičín 340 104,5 50 Mořkov 25.6.2009 07:00 Nový Jičín 345 96,7 50 Staré Hutě 23.6.2009 07:00 České Budějovice 792 95,6 50 Střítěž nad Ludinou 25.6.2009 07:00 Přerov 340 88,1 25 Potštát 25.6.2009 07:00 Přerov 565 87,6 25 Děčín 5.7.2009 07:00 Děčín 157 85,1 25 Hostašovice 25.6.2009 07:00 Nový Jičín 374 82,5 25 Pohorská Ves 23.6.2009 07:00 Český Krumlov 807 Datum a čas konce intervalu Výskyt klimatologicky význačných denních úhrnů srážek znázorňují mapy denních úhrnů srážek 07-07 SEČ pro jednotlivé dny v období 20. 6 až 6. 7. 2009. Rozlišují místa na území ČR, kde velikost srážkových úhrnů překročila periodicitu 5, 10, 20, 50 a 100 let (Obr. 3.23 až 3.34 přílohy č. 4, mapy jsou vztaženy ke konci 24hodinového intervalu). Hodnoty odpovídající periodicitě nižší než 5 let v sobě samozřejmě obsahují i oblasti, kde se srážky v daném dni nevyskytly vůbec. Pokud na území Česka pro daný den ve zkoumaném období 17 nebyly zaznamenány vůbec žádné srážky dosahující periodicity alespoň 5 let, není mapa uvedena. To se týká dnů 20. a 21. 6. a dále 3. 7. Z pohledu klasických denních úhrnů srážek se význačné srážky vyskytly v době 22. 6. 07:00 SEČ až 23. 6. 2009 07:00 v Novohradských horách, dále o dva dny později, tj. v době 24. 6. 07:00 SEČ až 25. 6. 2009 07:00 na Novojičínsku na severní Moravě a konečně na Děčínsku v době od 4. 7. 07:00 SEČ až 5. 7. 2009 07:00. Význačné denní srážky menšího rozsahu a velikosti se vyskytly i na jiných místech a v jiných dnech. Je to patrné z jednotlivých denních map (Obr. 3.23 až 3.33) a zejména z Obr. 3.34, který zobrazuje plošný výskyt extremity lokálních maxim srážek v celém posuzovaném období. Zejména v červenci 2009 se však klimatologická význačnost vztahovala především na kratší srážkové úhrny než jeden den. 3.3 Patnáctiminutové a hodinové úhrny srážek Pro patnáctiminutové a hodinové úhrny byly sestaveny tabulky případů dosažení doby opakování 10 let a více (Tab. 3.4 a Tab. 3.5 v příloze č. 3). Rozumí se tím, že stejné nebo větší úhrny daného trvání se v dlouhodobém průměru vyskytnou jednou za 10 a více let. U patnáctiminutových úhrnů desetiletou perioda opakování byla překročena na 12, tj. 4 % stanic, převážně v severovýchodních a východních Čechách. Tyto úhrny se vyskytly ve dnech 23., 25. 29. a 30. 6. a dále 2., 3. a 4. 7. 2009. Pohybovaly se od 21,4 mm do 33,1 mm (Tab. 3.4, příloha č. 3). Na Moravě napadlo za 15 minut nejvíce na stanici Staré Město, okres Uherské Hradiště, a to 26,8 mm dne 2. července 2009. Stoletá perioda opakování byla překročena dne 2. 7. 2009 dopoledne (10:46–11:00) na stanici Jablonné v Podještědí s úhrnem 33.1 mm. Úhrn za 30 minut (10:46–11:15 h) činil 49,3mm a za 10:46–11:30 h 53,6 mm, v obou případech jde rovněž o více než stoleté hodnoty (Obr. 3.76–3.77, příloha č. 5). O den později, dne 3. 7. 2009 spadlo na stanici Vysoké nad Jizerou 29,0 mm srážek a byla tak na této stanici překročena padesátiletá doba opakování (Obr. 3.97–3.98, Příloha č. 5). Oba popisované deště byly velmi intenzivní a velmi krátké, takže hodinové odpovídající úhrny již nepřekročily hranici desetiletých srážek. Průběh srážek na všech stanicích z Tab. 3.4 je v příloze č. 5. Hodinové úhrny s dobou opakování 10 let a více byly naměřeny na 28 stanicích ze 432 (6,5 %) stanic (Tab. 3.5, příloha č. 3). Hodinové úhrny byly počítány jako fixní, tj. sumováno od 1. do 60. minuty každé hodiny. Výjimku tvoří stanice s extrémními patnáctiminutovými úhrny (Tab. 3.4), pro něž byly spočítány i šedesátiminutové úhrny plovoucí po čtvrthodinách. Na 6 stanicích byly nejméně stoleté srážky, s hodinovými úhrny 18 51,4 až 65,0 mm. Na dvou dalších spadly hodinové úhrny 45,4 a 46,0 mm, s dobou opakování delší nebo rovnou padesáti letům. Nejvyšší hodinový úhrn byl naměřen dne 2. 7. 2009 na stanici Nedrahovice (okres Příbram) od 16:00 do 17:00 h SEČ (65,0 mm). V Nedrahovicích v průběhu tohoto deště také spadl třetí nejvyšší patnáctiminutový úhrn. Na Moravě se nejvyšší hodinové srážky vyskytly ve dnech 24. až 26. 6. 2009 a, a to především na severovýchodní Moravě. Mimořádně vysoké hodinové srážky se dále vyskytly 29. a 30. června na Českomoravské Vysočině a 2. až 5. 7. ve středních, jižních a východních Čechách a na Moravě. Průběh srážek na všech stanicích z Tab. 3.5 je znázorněn na obrázcích v příloze č. 5. V následující tabulce Tab. 3.5a uvádíme výňatek z Tab. 3.5 přílohy 3 pro šedesátiminutové úhrny nad 40 mm. Tab. 3.4a Hodinové úhrny nad 40mm. Úhrn (mm) Periodicita (roky) Stanice Okres Výška stanice (m n.m.) 65,0 100 Nedrahovice 2.7.2009 17:00 Příbram 348 62,2 100 Hostašovice 24.6.2009 19:00 Nový Jičín 374 61,2 100 Moravská Třebová 29.6.2009 12:00 Svitavy 306 60,6 100 Bransouze 30.6.2009 16:00 Třebíč 420 54,0 100 Jablonné v Podještědí 2.7.2009 11:45 Česká Lípa 320 51,4 100 Hlasivo 2.7.2009 16:45 Tábor 540 46,0 50 Bělotín 24.6.2009 21:00 Přerov 306 45,4 50 Mitrov 5.7.2009 16:00 Hradec Králové 240 44,6 25 Pomezní boudy 2.7.2009 11:00 Trutnov 1050 44,5 25 Staré Město 2.7.2009 14:00 Uherské Hradiště 235 43,1 25 Veřovice 24.6.2009 18:00 Nový Jičín 455 41,9 25 Hlasivo 2.7.2009 17:00 Tábor 540 40,5 25 Lanškroun 29.6.2009 17:30 Ústí nad Orlicí 380 40,1 25 Bělotín 24.6.2009 19:00 Přerov 306 Datum a čas konce intervalu 3.4 Tří a šestihodinové plovoucí úhrny srážek Na základě fixních hodinových úhrnů srážek byly pro všechny stanice z Obr. 3.22 přílohy č. 2 spočteny tříhodinové a šestihodinové plovoucí úhrny srážek. Opět byly sestaveny tabulky nejvyšších časově se nepřekrývajících úhrnů (Tab. 3.6 a Tab. 3.7 v příloze č. 3). Z tabulek vyplývá, že na 14 stanicích dosáhl tříhodinový úhrn hodnoty s dobou opakování 100 a více let a na dalších 3 stanicích s periodicitou 50 až 100 let, na 18 stanicích periodicitu 20 až 50 let a na 23 stanicích periodicitu 10 až 20 let. Na 58 stanicích (13,4 % měřících stanic) spadly tedy tříhodinové úhrny srážek s dobou opakování 10 let a více. Pro rychlý přehled jsou v Tab. 3.6a uvedeny nejvyšší úhrny z Tab. 3.6 přílohy č. 3. 19 V případě šestihodinových úhrnů bylo dosaženo periodicity 10 let a více na 40 (9,3 %) stanic, z toho na 24 stanicích bylo dosaženo 20tileté hranice, na 15 stanicích 50tileté hranice a na 9 stanicích úhrn dosáhl nejméně hranic stoleté srážky. Sama převaha počtu stanic s extrémními tříhodinovými úhrny nad počtem stanic s extrémními šestihodinovými úhrny dokládá konvektivní charakter těchto srážek. Pro rychlý přehled jsou v Tab. 3.7a uvedeny nejvyšší úhrny z Tab. 3.7 přílohy č. 3. Nejvyšší tříhodinový, šestihodinový i denní úhrn spadl dne 24. 6. na stanici Bělotín (okres Přerov) a činil po řadě 114,5 mm, 122,5 mm a 123,5 mm. Srážky spadly mezi 18. a 22. hodinou SEČ. Tyto úhrny dosáhly hodnot stoleté a víceleté srážky, přičemž zejména v případě tří a šestihodinové srážky bylo toto překročení extrémní. Nejvyšší hodinový úhrn na této stanici ale činil „pouhých“ 46,0 mm, tj. na úrovni 50tileté srážky. Nejvyšší patnáctiminutový úhrn na této stanici nedosáhl ani desetileté hodnoty. Tab. 3.6a Tříhodinové úhrny srážek nad 50 mm. Úhrn (mm) Periodicita (roky) Stanice Okres Výška stanice (m n.m.) 114,5 >>100 Bělotín 24.6.2009 21:00 Přerov 306 83,4 >>100 Hostašovice 24.6.2009 20:00 Nový Jičín 374 74,4 >>100 Nedrahovice 2.7.2009 19:00 Příbram 348 72,9 >>100 Lanškroun 29.6.2009 18:00 Ústí nad Orlic 380 71,8 >>100 Moravská Třebová 29.6.2009 13:00 Svitavy 306 69,8 100 Radvanice 2.7.2009 14:00 Trutnov 526 67,0 100 Veřovice 24.6.2009 19:00 Nový Jičín 455 65,0 100 Nedrahovice 2.7.2009 17:00 Příbram 348 63,0 100 Radostín 2.7.2009 18:00 Žďár nad Sáza 525 61,8 100 Bransouze 30.6.2009 17:00 Třebíč 420 59,6 100 Karlstift 2.7.2009 14:00 Rakousko 917 55,5 100 Jablonné v Podještědí 2.7.2009 13:00 Česká Lípa 320 55,4 100 Hlasivo 2.7.2009 18:00 Tábor 540 53,2 100 Pomezní boudy 2.7.2009 13:00 Trutnov 1050 Datum a čas konce intervalu 20 Tab. 3.7a Šestihodinové úhrny srážek nad 60 mm. Úhrn (mm) Periodicita (roky) Stanice Okres Výška stanice (m n.m.) 122,5 >>100 Bělotín 24.6.2009 22:00 Přerov 306 83,9 >>100 Hostašovice 24.6.2009 20:00 Nový Jičín 374 76,8 100 Moravská Třebová 29.6.2009 16:00 Svitavy 306 74,6 100 Nedrahovice 2.7.2009 22:00 Příbram 348 73,0 100 Lanškroun 29.6.2009 18:00 Ústí nad O. 380 72,6 100 Radvanice 2.7.2009 16:00 Trutnov 526 67,2 100 Veřovice 24.6.2009 20:00 Nový Jičín 455 63,0 100 Radostín 2.7.2009 18:00 Žďár nad S. 525 61,8 100 Bransouze 30.6.2009 17:00 Třebíč 420 60,1 50 Pomezní boudy 2.7.2009 15:00 Trutnov 1050 Datum a čas konce intervalu Pro povodí řek Česka byly rovněž zpracovány mapy nejvyšších tříhodinových a šestihodinových úhrnů v jednotlivých dnech uvažovaného období a v rámci celého uvažovaného období. Jednotlivým úhrnům bylo přiřazeno datum konce intervalu, za který se měřilo (čili např. úhrnu za interval 22 h 21.6. až 01 h 22. 6. je přiřazen čas odečtení, tj. 01 h dne 22. 6.). Z denních map extremit tříhodinových úhrnů na Obr. 3.35 až Obr. 3.49 vyplývá, že nejvýznamnější tříhodinové srážky se vyskytly 24. 6. na Novojičínsku, 29. 6. na severu Českomoravského pomezí a konečně 2. 7. 2009 v různých oblastech ČR vyjma západních a severozápadních Čech. Plošná roztroušenost výskytu extremity lokálních maxim srážek v celém posuzovaném období je dobře patrná z Obr. 3.50 přílohy č. 4. V případě šestihodinových úhrnů (Obr. 3.51 až Obr. 3.65, příloha č. 4) je situace podobná jako u tříhodinových úhrnů. Význačné srážky na Obr. 3.53 jsou poněkud zavádějící, neboť jde o srážky z časového úseku 18:00h 24. 6. až 00:00 hodin 25. 6.2009, čili fakticky o stejné srážky jako na Obr. 3.52. Maxima extremity lokálních maxim srážek za celé posuzované období jsou dobře patrná z Obr. 3.65 přílohy č. 4. Jsou opět podobná tříhodinovým úhrnům, ale je patrný ojedinělý výskyt dvacetiletých srážek i v západních a severozápadních Čechách. 3.5 Průběh význačných srážek na vybraných stanicích V Tab. 3.2 až Tab. 3.7 v příloze č. 3 se opakovaně vyskytují mimořádně velké úhrny srážek během daného období na stejných stanicích. Pro vybrané stanice jsou v příloze č. 5 uvedeny grafy průběhu srážek v kritických úsecích sledovaného období, a to v hodinovém, v případě stanic s extrémními patnáctiminutovými úhrny i v patnáctiminutovém kroku. Výběr stanic byl proveden dle následujícího klíče: všechny stanice z tabulek Tab. 3.3 a 3.4 21 (patnáctiminutový nebo hodinový úhrn s dobou opakování deset let a více), dále stanice s nejméně padesátiletými tříhodinovými nebo šestihodinovými úhrny a konečně stanice s nejvyšším úhrnem srážek za období 20. 6 až 6. 7 2009. Pro stanici s absolutně největším úhrnem, Bělotín, uvádíme tři grafy, a to nejintenzivnější déšť v minutovém kroku (Sra1M) normálně i kumulativně a průběh srážek ve sledovaném období v hodinovém kroku (na svislé ose jsou hodinové úhrny SRA1H). Poloha stanic je v Tab. 3.8 příloha č. 3. 3.6 Souhrn U patnáctiminutových úhrnů srážek byla v dvanácti případech dosažena periodicita 10 let a vyšší (Tab. 3.4 v příloze č. 3), Jablonné v Podještědí vykázalo dne 2. 7. v době od 10:45 do 11:00 h SEČ úhrn 33,1 mm, což představuje dobu opakování více než 100 let. Hodinové úhrny srážek rovněž na šesti stanicích vysoko překročily hodnotu stoleté srážky (Tab.3.5 v příloze č. 3). Nejvíce za hodinu spadlo 65 mm v Nedrahovicích na Příbramsku dne 2. 7. od 16 do 17 h SEČ, dále v Hostašovicích, okres Nový Jičín, dne 24. 6. od 18 do 19 h SEČ (62,2 mm), v Moravské Třebové, okres Svitavy, dne 29. 6. od 12 do 13 h SEČ (61,2 mm) a na stanici Bransouze, okres Třebíč, dne 30. 6. od 15 do 16 h SEČ (60,6 mm). Ve tříhodinových a šestihodinových plovoucích srážkových úhrnech dominuje extrémní déšť na stanici Bělotín, okres Přerov, dne 24. 6. od 18 do 22 h SEČ (114,5 mm/3h a 122,5 mm/6h), což vysoko překračuje odhad stoleté srážky 61 mm/6h. Druhá nejvyšší tříhodinová srážka 83,4 mm spadla na stanici Hostašovice, okres Nový Jičín, 2. 7. od 17 do 20 h SEČ. I tato srážka vysoce překračuje stoletou hodnotu 52 mm/3h. Extrémní srážky v Bělotíně a v Hostašovicích byla rozloženy vždy zhruba do 3 hodin, zatímco hodinové a patnáctiminutové intenzity dešťů rekordní na těchto stanicích nebyly. Podrobný přehled výskytu tříhodinových a šestihodinových plovoucích úhrnů srážek obsahují Tab. 3.6 a Tab. 3.7 (pro periodicity 10 let a více). Z rozboru vyplývá, že v době od 20. 6. 07:00 SEČ do 6. 7. 2009 07:00 SEČ se na řadě stanic vyskytly převážně konvektivní srážky, které v řadě případů měly hodnoty nejméně desetiletých srážek, v některých případech byly překročeny i stoleté hodnoty. V případě Bělotína byla stoletá hodnota tříhodinové srážky překročena více než dvojnásobně. Je třeba upozornit i na velké úhrny srážek za celé posuzované šestnáctidenní období v určitých oblastech ČR. Na 53 stanicích byl úhrn za období větší než 200 mm, převážně v jižních a jihozápadních Čechách. Jen 11 případů je z oblasti Jeseníků, ve třech případech ve východních Krkonoších. Na Šumavě a v Novohradských horách byly na 13 stanicích 22 naměřeny celkové úhrny od 280 do 331 mm. Jedná se o úhrny kolem 3 až 4 násobku dlouhodobých průměrů. Kromě grafů průběhu srážkové činnosti na vybraných stanicích (příloha č.5, Obr. 3.66 až Obr 3.95) je to patrné i z map v příloze č.4, která obsahuje rozložení extremit srážek po dnech jednak pro denní srážky stanic Česka 07-07 SEČ, jednak pro plovoucí tří a šestihodinové úhrny ze stanic v Česku a nejbližším okolí. Je patrné, že intenzivní srážky se vyskytovaly v jednotlivých dnech jen na plošně omezených územích, přičemž v několika málo oblastech byly vysoce překročeny stoleté hodnoty. 4. MOŽNOST PŘEDPOVĚDÍ BOUŘEK A PŘÍVALOVÝCH SRÁŽEK 4.1 Předpověď pomocí matematických předpovědních modelů Atmosféra je nelineární dynamický systém, jehož pohyb má charakter deterministického chaosu. Jedná se o velmi složitý pohyb, který se vyznačuje vysokou citlivostí i na malou změnu počátečních podmínek, což je známé jako „motýlí efekt“ (Lorenz, 1993). Atmosféra tak má vlastní hranice předvídatelnosti (prediktability) pohybu, tedy i předpovědi počasí. V atmosféře existuje celé spektrum pohybů – cirkulačních útvarů, od planetárního měřítka (planetární cirkulační buňky) přes synoptické (jednotlivé tlakové výše a níže), mezosynoptické (mezo-cyklóny, atmosférické fronty, čáry konvergence), konvektivní (bouřky) až po pohyb jednotlivých molekul vzduchu. Prostorové a časové měřítko cirkulačních struktur je úzce spjato. Rozměr cirkulačních útvarů je totiž přímo úměrný střední době jejich trvání. Zatímco od vzniku do rozpadu velkých tlakových níží nebo výší uplyne několik dní, průměrná délka života konvektivních (bouřkových) buněk se počítá na desítek minut a hodiny. S časovou škálou přímo souvisí i prediktabilita těchto cirkulačních struktur a tudíž s jakým předstihem lze rozumně jejich výskyt předvídat. Ze současných studií vyplývá, že smysluplný (užitečný) předstih předpovědi hlavních cirkulačních útvarů může dosáhnout až deseti dní; u útvarů konvektivních měřítek se maximální smysluplný předstih odhaduje přibližně na jeden den. Zároveň je potřeba zdůraznit, že prediktabilita cirkulačních struktur se nedá určit zcela přesně, protože je ovlivněna nelineárními procesy, které v atmosféře v daném okamžiku zrovna probíhají. 23 Jak bylo výše zmíněno, vývoj dynamického systému atmosféry, tedy počasí, je velmi citlivý na relativně malé změny v počátečních podmínkách. Ty mohou dát impuls k rozvoji instabilního chování atmosféry, například k rozvoji baroklinní nebo konvektivní instability. Počáteční podmínky předpovědi také nelze určit naprosto přesně. Kvalita každé analýzy stavu atmosféry je ovlivněna různými chybami, ať jsou to chyby měření, aproximace (přiblížení) použité ve výpočtu analýzy, aproximace použité v předpovědních modelech a tak dále. Tyto počáteční chyby pak za určitých podmínek velmi rychle rostou během předpovědi; prediktabilita atmosférických jevů je v těchto případech nižší. V předpovědní praxi je problém odhadu míry nejistoty v počátečních podmínkách alespoň částečně řešen pomocí ansámblových předpovědí, kdy se výpočet předpovědního modelu několikrát opakuje pokaždé z určitým způsobem pozměněných počátečních podmínek. Přitom metoda výběru pozměněných počátečních podmínek musí být vypracována tak, aby se pokud možno podchytily nejvíce instabilní módy a rozptyl ansámblu pak mohl s dostatečnou vypovídací hodnotou poukázat na míru nejistoty předpovědi atmosféry. Z mezoměřítkové analýzy situace ze dne 24. 6. vyplývá, že významnou roli hrály procesy větších měřítek, které mají v principu delší předpovědní předstih, ale tyto byly kombinovány s lokální konvektivní instabilitou, jejíž prediktabilita je daleko menší. Ze studií je známo, že i v situacích, kdy jsou struktury větších měřítek správně podchyceny, tak nejistota pohybu dynamického systému v konvektivním měřítku může vést k velkým rozdílům jak v množství předpověděných srážek, tak v určení polohy konvektivních jader. Například velmi malá změna v počátečních podmínkách může vést k rozdílům dosahujícím i více než 100 km v počítané poloze bouřek v předpovědi na 24 hodin, a to i v případě správně simulovaných útvarů většího měřítka. Co se týče deterministické předpovědi, tak v současné době jsou provozně k dispozici výsledky modelů, jejichž prostorové rozlišení jednotek kilometrů nedovoluje dostatečně popsat jednotlivá bouřková jádra. Deterministická předpověď navíc nepodchycuje míru nejistoty v počátečních podmínkách. Rozlišení operativních ansámblových předpovědí, kdy se výpočet modelu několikrát opakuje z pozměněných počátečních podmínek, je z důvodu nároků na výpočetní zdroje ještě nižší. Rozlišení ansámblové předpovědi evropského centra pro střednědobou předpověď počasí (ECMWF) je nyní 50km, navíc tento systém je vyladěn pro podchycení nejistoty vývoje větších atmosférických struktur za účelem střednědobé předpovědi počasí. Nárůst instabilních módů tohoto ansámblu nastává až po 24 hodinách předpovědi, takže nemůže v žádném případě podchytit nejistotu předpovědi struktur konvektivních měřítek. 24 Na mezo-měřítkové struktury je zaměřen ansámbl modelových výstupů ALADINLAEF (Wang at al., 1999), který je zatím počítán v rozlišení 18 km, tedy stále příliš hrubém pro konvektivní měřítko. Kromě toho existují ansámblové produkty založené na prosté kombinaci výsledků současných deterministických modelů - multimodel (například SRNWPPEPS, viz srnwp.cscs.ch); tento přístup ale nezajišťuje podchycení nejrychleji rostoucích nestabilních módů. Je to z toho důvodu, že ansámbl vzniklý touto cestou neobsahuje žádné metody, které by podchycovaly nejrychleji rostoucí nestability v atmosféře, jako je třeba metoda singulárních vektorů, kterou používá ECMWF. V současné době žádný z dostupných ansámblů nemůže korektně podchytit nejistotu předpovědi jevů konvektivního měřítka. Z výše uvedeného vyplývá, že lokalizace intenzivní konvekce s chybou menší než přibližně sto kilometrů, stejně jako přesnější předpověď intenzity srážek, přesahují současné možnosti numerické předpovědi počasí. Numerická předpověď počasí je jedinou metodou, která je schopná posunout praktickou prediktabilitu atmosféry blíže k jejím teoretickým hranicím a poskytnout tak meteorologovi kvalitnější podklady pro vydání výstražných informací. Systémy numerické předpovědi počasí budou dále zdokonalovány těmito základními směry: • Zvyšováním kvality deterministické předpovědi. Toho se dá dosáhnout jednak kvalitnější analýzou počátečních podmínek s podchycením jejich jemnějších struktur, jednak zdokonalením a rozvojem realistického fyzikálního popisu chování atmosféry. To s sebou nese mimo jiné potřebu kvalitních, prostorově a časově hustých pozorování atmosféry a zemského povrchu, a také potřebu zvyšování prostorového rozlišení atmosférických modelů. • Zvyšováním kvality ansámblových předpovědí. Zde je jednou z nutných podmínek stavět ansámblové předpovědi právě na dobrých deterministických modelech, které ansámbl tvoří. Další cestou, která je zároveň jedním z obtížných výzkumných úkolů současnosti, je nalezení takové optimální metody výběru pozměněných počátečních podmínek, která by podchytila nejrychleji rostoucí instability atmosférických struktur malého měřítka. Metody vyvinuté pro synoptické měřítko nejsou totiž pro tento problém přímo aplikovatelné. Také je samozřejmě potřeba zvyšovat rozlišení ansámblových předpovědí. Dostatečný rozptyl ansámblu pak kromě korektní metody výběru pozměněných počátečních podmínek potřebuje rozumně velký počet členů ansámblu. Ještě další možností, jak získat více informací o nejistotě předpovědi dané situace, je 25 časové zahuštění výpočtů modelu (například z běžných čtyřech na osm za den), které vede k vyššímu využití čerstvějších pozorování stavu atmosféry. Z výše uvedeného je zřejmé, že zdokonalování předpovědních systémů je spojeno s nutností navýšení dostupného výpočetního výkonu. Například jenom při zahuštění horizontálního kroku modelu se nárok na výkon počítače zvyšuje se třetí mocninou. Přitom včasnost varování závisí na rychlosti, se kterou je možno zpracovat co největší množství informací. Navíc z hlediska předpovědi povodňového nebezpečí je právě dosažení lepší přesnosti důležitým aspektem vzhledem k poloze České republiky. Území našeho státu leží na evropském rozvodí, a tak naprostá většina povodní začíná na našem národním území. Proto je zde kvalita meteorologických předpovědí a bezprostřední návaznost hydrologických předpovědí, zajištěná v jednom organizačním celku, klíčovou záležitostí. 4.2 Předpovědi srážek metodami nowcastingu Metody nowcastingu (předpovědi nejvýše na několik hodin dopředu) jsou většinou založeny na analýze a extrapolaci aktuálního stavu počasí. V předpovědní praxi ČHMÚ se používá program JSMeteoView (Obr. 4.1), jehož součástí je nowcastingová aplikace založená na extrapolaci radarového echa metodou COTREC (P. Novák a kol.). Tato metoda analyzuje změnu dvou po sobě jdoucích radarových snímků a kromě identifikace konvektivních útvarů umožňuje plošné předpovědi pohybu radarového echa. S délkou předpovědi její kvalita klesá a využitelnost metody je hodně závislá i na typu srážek. Při výskytu izolované konvekce jsou předpovědi využitelné nejvýše na několik desítek minut dopředu, v případě velkoprostorových srážek nebo frontální oblačnosti je často možné využít v aplikaci maximálně možných 90 minut. Aplikace dále umožňuje sledování jednotlivých bouřkových jader (celltrack). Nevýhodou většiny aplikací nowcastingu založených na extrapolaci radarového echa je předpoklad neměnnosti pohybového pole během předpovědní doby, ale i neměnnost intenzity radarového echa, tedy nepočítá se s časovým vývojem srážkové oblačnosti. Proto při interpretaci výsledků předpovědí je třeba vždy zkušeného meteorologa. Právě tato aplikace v některých případech zmiňované povodňové události umožnila, aby meteorolog včas vydal informaci o výskytu extrémního jevu, resp. výstrahu před nebezpečnou přívalovou srážkou. V současné době ČHMÚ vytváří další aplikaci (Obr. 4.2), která bude umožňovat nejen analyzovat a předpovídat budoucí pohyb radarového echa, tedy i srážek, ale zároveň kvantifikovat množství srážek a upozorňovat meteorologa při překročení stanovených limitů úhrnů srážek. Předpovědi z tohoto produktu, který používá radarové odhady srážkových 26 úhrnů, jsou počítány na maximálně 3 hodiny dopředu v 5 minutových intervalech. Extrapolovaná pole jsou přepočtena na intenzitu srážek pro různé časové úseky (mm/15 min, mm/30 min, mm/60 min a mm/90 min). Pro každý časový interval jsou nastaveny jiné srážkové limity. Tímto meteorolog dostává do rukou mocnější nástroj pro identifikaci nebezpečných srážek přívalového charakteru a také možnost výstražnou informaci s větším předstihem připravit a upozornit veřejnost i příslušné orgány v potenciálně ohroženém území na blížící se nebezpečí přívalových srážek. Obr. 4.1 Ukázka předpovědi radarového echa metodou COTREC v JSMeteoView 27 Obr. 4.2 Ukázka varovného systému předpovědi přívalových srážek JSWarnView Do budoucna se k tomuto systému mohou přidat i informace o fyzicko – geografických charakteristikách území republiky (teren, říční síť, osídlení apod.) a informace a data přímo ovlivňující povodně jako jsou nasycení půdy nebo vegetace. To umožní zpřesnit úhrny srážek, které mohou být nebezpečné pro tvorbu přívalových povodní a které se dnes velice obtížně odhadují. 5. VÝSLEDKY MODELOVÝCH PŘEDPOVĚDÍ ZA OBDOBÍ OD 20. 6. DO 6. 7. 2009 5.1 Vyhodnocení základních parametrů modelových předpovědí pro vznik a vývoj bouřkové činnosti Jak již bylo zmíněno v kapitole 1.3., předpověď přívalových srážek s použitím matematických modelů je v současné době velkým problémem. I kdyby předpovědní model úspěšně předpověděl jednu přívalovou povodeň, není zaručeno, že tu další také uspokojivě předpoví. Vzhledem k nekonzistentnosti předpovědí z jednoho modelu jsou meteorologové nuceni při tvorbě předpovědí používat výstupy z více modelů. Ve své podstatě to znamená, že výsledná předpověď, resp. výstražná informace, vychází také ze subjektivního posouzení všech dostupných výstupů meteorologem. Pro vyhodnocení možností vzniku bouřek, kromě již zmíněných podmínek, jako jsou tlakové útvary nebo fronty, slouží i různé termodynamické veličiny vypočítané 28 předpovědními modely. V této kapitole je udělán rozbor úspěšnosti předpovědi některých z nich - včetně toho - nakolik přispěly k včasné reakci výstražné služby ČHMÚ v této povodňové události. Nástup a délka trvání zmíněné situace z kapitoly 1.1 byla vcelku dobře předpověděna modelem pro střednědobou předpověď počasí ECMWF. Na Obr. 5.1 je předpověď přízemního tlakového pole tohoto modelu ze dne 20. 6. 00 UTC na +48 hodin a analýza přízemního tlaku odpovídající termínu, na který model předpovídal (nástup synoptické situace Ec), včetně rozdílu mezi předpovědí a skutečnými hodnotami tlaku. Obr. 5.2 znázorňuje předpověď z téhož dne na +168 hodin a analýza tlaku vzduchu včetně jejich rozdílu. Obr. 5.3 zachycuje předpověď pole geopotenciálu v hladině 500 hPa z modelu ECMWF na sedmý den včetně analýzy a rozdílu mezi předpovědí a skutečnými hodnotami geopotenciálu. Dokonce i předpověď na sedmý den ukazuje setrvání východní cyklonální situace a rozdíly mezi předpovědí a skutečností jsou zejména v jižní polovině evropského kontinentu vcelku zanedbatelné. Obr. 5.1 Předpověď přízemního tlakového pole modelem ECMWF z 20. 6. 00 UTC na 22. 6. 00 UTC (fialově) a analýza přízemního tlakového pole z 22. 6. 00 UTC (černě); barevně rozdíl předpověď – analýza. 29 Obr. 5.2 Předpověď přízemního tlakového pole modelem ECMWF z 20. 6. 00 UTC na 27. 6. 00 UTC (fialově) a analýza přízemního tlakového pole z 27. 6. 00 UTC (černě); barevně rozdíl předpověď – analýza. Obr. 5.3 Předpověď geopotenciální výšky v hladině 500 hPa modelem ECMWF z 20. 6. 00 UTC na 27. 6. 00 UTC (černě) a analýza přízemního tlakového pole z 27. 6. 00 UTC (zeleně); barevně rozdíl předpověď – analýza. 30 Pro vyhodnocení srážkové účinnosti oblačných procesů v atmosféře, včetně těch bouřkových, může posloužit předpovědní veličina nazvaná „srážková voda v oblacích“ (ang. precipitable water). Je to v podstatě předpověď maximálního množství vody v jednotce vertikálního sloupce přes celou atmosféru, která může při splnění určitých (příhodných) podmínek potenciálně spadnout jako srážka (v mm) na daném místě. Jeho hodnoty se pochybují od 0 do 75 mm a již hodnoty přes 25-30 mm indikují potenciálně nebezpečnou srážku. Ovšem tento parametr nesmí být zaměňován se srážkami předpověděnými přímo modely, které v sobě zahrnují složitější procesy tvorby srážek a výpočet jejího množství. Na Obr. 5.4 je dobře vidět pás zvýšeného objemu vody v atmosféře dne 24. 6. 18 UTC táhnoucí se ze západního Ruska, přes Bělorusko a Polsko do střední Evropy. V některých místech se jeho hodnota pohybuje i přes 40 mm, což znamená vysokou možnost výskytu velmi nebezpečných úhrnů srážek v těchto oblastech. Obr. 5.4 Předpověď „srážkové vody“ modelem ECMWF z 22. 6. 00 UTC na 24. 6. 18 UTC. Že se bude jednat nejen o vlhký, ale i teplý labilní vzduch, který se na naše území dostával od východu až severovýchodu, naznačuje i předpověď vlhké potenciální teploty 31 v hladině 700 hPa modelem ECMWF. Obr. 5.5 ukazuje přítomnost teplého a vlhkého vzduchu východně od našich hranic dne 24. 6. v 18 UTC (20 hod. SELČ), který směruje (viz proudnice na Obr. 5.5) právě do prostoru střední Evropy. Obr. 5.5 Předpověď vlhké potenciální teploty a proudnice vzduchu v hladině 700 hPa modelem ECMWF z 23. 6. 00 UTC na 24. 6. 18 UTC. Pro vyhodnocení lability vzduchové hmoty se v předpovědní praxi používají různé předpovědní parametry a indexy lability. Nejpoužívanější parametr je tzv. CAPE, který v podstatě znamená dostupnou potenciální energii pro vertikální pohyb konvektivního typu. Tento „energetický potenciál“ může indikovat vývoj bouřkové činnosti, avšak sám o sobě bez znalosti dalších předpokladů nemůže posloužit k předpovědi výskytu nebezpečných jevů, jako jsou kroupy či přívalové srážky. Tento index je v některých situacích časově a prostorově velmi proměnlivý. Je to velice dobře vidět i z Obr. 5.6, na kterém je předpověď indexu CAPE z modelu ALADIN z 2. 7. 00 UTC na 15 UTC téhož dne. Toto potvrzuje i skutečnost na Obr. 5.7, kde je zobrazena radarová odrazivost ze dne 2. 7. v 15:05 UTC (17:05 SELČ). Právě tato časově-prostorová variabilita tohoto a jiných indexů vede k tomu, že je velmi obtížné někdy určit nejen místo, ale i čas výskytu bouřek, potažmo nebezpečných jevů bouřky doprovázející. 32 Obr. 5.6 Předpověď indexu CAPE modelem ALADIN z 2. 7. 2009 00 UTC na tentýž den 15 UTC. Obr. 5.7 Radarová odrazivost ze dne 2. 7. 2009 z termínu 15:05 UTC. 33 Ne každá bouřka v sobě skrývá nebezpečné nebo extrémní projevy počasí. Dalším parametrem ukazujícím na intenzitu bouřkové činnosti je střih větru - rozdíl ve směru a rychlosti větru v různých hladinách. Je to jakýsi indikátor tvorby organizované konvekce, tedy možnosti výskytu velmi nebezpečných projevů bouřkové činnosti. Avšak ze zkušeností vyplývá, že i modelové předpovědi těchto parametrů vykazují velkou časově-prostorovou variabilitu, což neusnadňuje rozhodování meteorologa. Proto se v některých situacích přistupuje k „průměrování“ výstupů z více modelů do jednoho společného. Na Obr. 5.8 je ukázka multimodelových (průměrných hodnot ze tří modelů - ALADIN, ECMWF a COSMO LME) výstupů: střih větru 0 – 6 km, nízkohladinový střih větru 0 – 1 km, nízkohladinový jet a jet stream. Tento komplexní výstup z více modelů může pomoci při určování zda bouřky mohou mít organizovaný charakter, resp. určit prostorovou pravděpodobnost výskytu obzvlášť nebezpečných bouřek. Obr. 5.8 Multi-modelová kombinace předpovědních výstupů z deterministických modelů ALADIN, ECMWF a COSMO LME ze dne 24. 6. 2009 00 na +12 UTC. Průměrné parametry: střih větru 0 – 6 km (izočáry), střih větru 0 – 1 km (barevné pole – škála vlevo), jet stream (proudnice – škála vpravo), nízkohladinový jet (šipky). 34 Pro určení pravděpodobnosti výskytu bouřek a míry jejích intenzity byl v průběhu jara 2009 na CPP ČHMÚ připraven experimentální produkt založený na modelových výstupech. V tomto případě se míra pravděpodobnosti extrémních projevů bouřek tvoří na základě (ne)splnění kritérií u 8 prvků a indexů lability předpověděné daným modelem (barevné pole na Obr. 5.9). Pro určení míry intenzity (silné, velmi silné a extrémní bouřky) se používá 6 prvků a indexů a při splnění stanovených kritérií dochází k zobrazení plochy (šrafované oblasti), kde se bouřky s takto stanovenou intenzitou mohou vyskytnout. Vzhledem k tomu, že tento produkt se začal experimentálně používat v předpovědní praxi jen několik měsíců před touto povodňovou událostí a nebyla možnost ladění tohoto výstupu, je předčasné a obtížné určit jeho využitelnost a míru úspěšnosti. Obr. 5.9 Experimentální výstupy z modelu COSMO LME ze dne 24. 6. 2009 00 UTC +15hod. Barevné pole znázorňuje pravděpodobnost výskytu bouřek, šrafované oblasti znázorňují míru intenzity bouřek, šípky - vektor (směr a rychlost) pohybu bouřek. Výše uvedená analýza měla za cíl ukázat, jak byly v konkrétních případech této povodňové události modelové výstupy úspěšné, ale také prezentovat některé z nástrojů používané meteorologem při předpovědi bouřek v současnosti. Je zjevné, že některé výstupy z modelů jsou schopné s vícedenním předstihem předpovědět situace vhodné pro vývoj 35 bouřkové činnosti, naznačit oblasti pravděpodobného výskytu, a v některých případech i s jakou intenzitou. Ovšem míra nejistoty při předpovědi bouřkové činnosti je spojena s mnoha dalšími faktory; které jsou modely vůbec nezachycené, nepřesně předpověděné nebo interpretované. Složitost bouřkových procesů umocňuje i fakt, že je velice obtížné předpovědět dobu, po kterou jsou jednotlivá bouřková jádra aktivní včetně nejistoty při určování doprovodných jevů – bleskové aktivity, krup, nárazů větru či přívalových srážek. A proto vyhodnocováním modelových výstupů, sledováním naměřených údajů a aktuálního vývoje počasí spolu se zkušenostmi meteorologa budou i do budoucna základem pro předpovědi bouřek. 5.2 Analýza výsledků modelových předpovědí srážek ve vztahu k naměřeným hodnotám Pro potřeby předpovědní a výstražné služby ČHMÚ jsou důležitým podkladem výstupy z numerických předpovědních modelů. Zejména jde o lokální model ALADIN, jehož předpověď na 54 hodin dopředu se počítá 4x denně v ČHMÚ, lokální model COSMO LME německé meteorologické služby, počítaný 2x denně na 48 hodin a 2x denně na 72 hodin dopředu, globální model Evropského centra pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF počítaný 2x denně na 360 hodin) a globální model GFS americké meteorologické služby ve Washingtonu počítaný 4x denně na 360 hodin. Z hlediska předpovědí povodňových situací je u těchto numerických modelů zásadním výstupem předpověď množství srážek. Přitom všeobecně platí, že právě množství srážek patří k obtížně předpověditelným prvkům. To platí jak pro velkoprostorové srážky, tak zejména pro konvektivní srážky, které obvykle spadnou na malém území, často o ploše řádu desítek km2 nebo vytvoří poměrně úzký pás podél postupu bouřky. V této kapitole je popsáno hodnocení předpovědí prvých tří zmíněných numerických modelů (kromě modelu GFS, který k dispozici přes webové stránky) pro některé významnější případy výskytu přívalových srážek na našem území během zmíněné srážkové události. Předpověděné hodnoty byly porovnávány se skutečností, získané z map kombinace radarových a srážkoměrných měření. Ty má meteorolog operativně k dispozici a v případě přívalových srážek vystihují skutečnost lépe, než jen analýza měření ze srážkoměrných stanic. Hodnoceny byly vždy oblasti, ve kterých se během celého povodňového období vyskytly intenzivní srážky – Tab. 5.1. V některých případech se jednalo o poměrně velké oblasti, v tom případě je v Tab. 5.1 uvedeno rozmezí množství srážek v mm v dané oblasti – 36 postupně jsou ve sloupcích uvedeny naměřené srážky a srážky předpověděné modely ALADIN, COSMO LME a ECMWF. V případě přívalových srážek, které se vyskytly na malé ploše, je uvedena nejvyšší naměřená hodnota srážek a množství srážek předpověděné jednotlivými modely pro totéž místo. Tyto případy jsou vyznačeny tučně a je zřejmé, že úspěšnost předpovědi těchto přívalových srážek bude nižší, než těch, které vypadly na větším území a jejichž množství bylo ovlivněno i návětřím hor. Tab. 5.1 Porovnání množství srážek v mm předpověděných modely ALADIN, COSMO LME a ECMWF se skutečností (naměřené srážky) v místech, kde se během hodnoceného období vyskytly největší srážky. Předpověď modelu [mm]Den Oblast Naměřeno [mm] ALADIN COSMO LME ECMWF 22.6. jižní Čechy, Šumava 30-97 15-30 (30%) 30-70 (73%) 10-35 (36%) 22.6. oblast Jeseníku 20-65 20-45 (70%) 10-22 (35%) 15-25 (38%) 23.6. jižní Čechy, Šumava 20-69 20-75 (110%) 10-40 (60%) 20-45 (65%) 23.6. sev. Morava a Slezsko 20-76 40-110 (145%) 5-40 (53%) 20-40 (53%) 24.6. Novojičínsko 124 20 (16%) 25 (20%) 10 (8%) 24.6. Jeseník, Šerák 62 100 (160%) 30 (50%) 15 (24%) 24.6. jihovýchodní Morava 30-67 5-12 (18%) 5-30 (45%) 12-20 (30%) 26.6. Slavonice 61 10 (16%) 15 (25%) 13 (21%) 26.6. Klodzko (Polsko) 101 25 (25%) 5 (5%) 15 (15%) 27.6. jižní Čechy, Šumava 30-78 10-22 (28%) 5-20 (25%) 8-15 (19%) 2.7. Sedlčany (u Příbrami) 75 2 (3%) 3 (4%) 6 (8%) 2.7. Trutnovsko,Broumovsko 30-73 5-10 (14%) 3-10 (14%) 4-8 (11%) 4.7. Děčín 88 8 (9%) 10 (11%) 8 (9%) 4.7. Šumava, Strakonice 30-57 3-14 (25%) 8-20 (35%) 5-11 (19%) 7.7. západní Morava 20-64 20-50 (80%) 25-50 (78%) 18-32 (50%) V tabulce je mimo oblastí v České republice uvedeno i Klodzko, kde byla naměřena 26. 6. přívalová srážka 101 mm a kterou jsme z důvodu blízkosti k České republice nechtěli v hodnocení vynechat. Hodnoceny byly vždy výstupy z modelů počítané z výchozího termínu 00 UTC na období +06 až +30 hodin. U předpovědí jednotlivých modelů je v závorce uveden i procentuální poměr mezi předpověděnou srážkou (v případě intervalu srážek horní hranice intervalu) a nejvyšší naměřenou srážkou v dané oblasti. V naprosté většině případů bylo množství srážek modely podceněno. Lepší výsledky vykazují oblasti, kde se srážky vyskytly na větším území, avšak i zde v některých případech modely předpověděly jen kolem 30 % naměřených (spadlých) srážek. V případě přívalových srážek, které spadly na malém území, jsou výsledky neuspokojivé, předpověděno bylo většinou méně než 20% naměřených srážek. V případě 37 Jeseníku, kde model ALADIN srážky nadhodnotil, se jednalo o systematické nadhodnocování návětrného efektu tímto modelem. Zatímco krok sítě globálních modelů (u ECMWF 25 km) je o dost větší, než je typická oblast přívalových srážek, u lokálních modelů, kde je krok sítě menší (ALADIN 9 km, COSMO LME 7 km) a kde jsou konvektivní srážky již zahrnuty v modelu, by se dalo očekávat, že alespoň částečně budou modelem předpověděny. To se však příliš nepotvrdilo. Podrobněji je možno sledovat úspěšnost předpovědí srážek jednotlivých modelů v některých povodňových dnech na následujících obrázcích. Na Obr. 5.10 je zobrazeno rozložení srážek za období od 23. 6. 06 UTC do 24. 6. 06 UTC na základě kombinace radarového a srážkoměrného měření. Tečky v mapě ukazují rozložení srážkoměrů, které byly pro barevnou analýzu srážek použity, čísla vyjadřují množství srážek z těch srážkoměrů, které v dané oblasti naměřily největší množství srážek. Na Obr. 5.11 až 5.13 můžeme sledovat předpovědi srážek za stejné období u modelů ALADIN (Obr. 5.11), COSMO LME (Obr. 5.12) a ECMWF (Obr. 5.13). V tomto období se vyskytly srážky na jihozápadě a na severovýchodě České republiky, zesílené návětrným vlivem hor. V takovýchto případech srážek na větším území, včetně orografického zesílení srážek jsou modely většinou poměrně úspěšné. V tomto případě byl nejúspěšnější model ALADIN, který dobře vystihl rozložení srážek v celé České republice, nejhorší byl model COSMO LME, který mj. nepředpověděl velké srážky v oblasti Jeseníků, ale i významné srážky v severozápadní oblasti Českomoravské vrchoviny. Obdobně Obr. 5.14 zobrazuje rozložení srážek za období následující, od 24. 6. 06 UTC do 25. 6. 06 UTC, opět na základě kombinace radarového a srážkoměrného měření. Na Obr. 5.15 až 5.17 jsou zobrazeny předpovědi za stejné období u modelů ALADIN (Obr. 5.15), COSMO LME (Obr. 5.16) a ECMWF (Obr. 5.17). V tomto období se vyskytly extrémní přívalové srážky na Novojičínsku a o něco slabší srážky na Jesenicku a také na jihovýchodní Moravě. Oba lokální modely naznačovaly vydatnější srážky na Moravě a ve Slezsku, avšak přesnější lokalizace největších srážek byla neúspěšná. Zcela neúspěšný byl model ECMWF. Další čtyři obrázky ukazují situaci v období od 2. 7. 06 UTC do 3. 7. 06 UTC. Na Obr. 5.18 vidíme rozložení srážek na základě kombinace radarového a srážkoměrného měření. Na Obr. 5.19 až 5.21 jsou zobrazeny předpovědi za stejné období u modelů ALADIN (Obr. 5.19), COSMO LME (Obr. 5.20) a ECMWF (Obr. 5.21). V tomto období se v České republice vyskytly poměrně četné přívalové srážky, můžeme si povšimnou značné prostorové variability srážek. Tu globální modely, jako je ECMWF, nemohou vzhledem k rozlišení 38 postihnout. Naproti tomu lokální modely ALADIN a COSMO LME ukazují lokálně významnější srážky, i když podstatně slabší, než se vyskytly ve skutečnosti. Obdobné to bylo i v dalších dnech, kdy se také vyskytovaly přívalové srážky na značné části střední Evropy. Obr. 5.10 Rozložení spadlých srážek za období od 23. 6. 06 UTC do 24. 6. 06 UTC na základě kombinace radarového a srážkoměrného měření. Obr. 5.11 Předpověď množství srážek modelu ALADIN počítaného z 23. 6.00 UTC na +6 až +30 hodin. 39 Obr. 5.12 Předpověď množství srážek modelu COSMO LME počítaného z 23. 6.00 UTC na +6 až +30 hodin. Obr. 5.13 Předpověď množství srážek modelu ECMWF počítaného z 23. 6.00 UTC na +6 až +30 hodin. 40 Obr. 5.14 Rozložení srážek za období od 24. 6. 06 UTC do 25. 6. 06 UTC na základě kombinace radarového a srážkoměrného měření. Obr. 5.15 Předpověď množství srážek modelu ALADIN počítaného z 24. 6.00 UTC na +6 až +30 hodin. 41 Obr. 5.17 Předpověď množství srážek modelu ECMWF počítaného z 24. 6.00 UTC na +6 až +30 hodin. Obr. 5.16 Předpověď množství srážek modelu COSMO LME počítaného z 24. 6.00 UTC na +6 až +30 hodin. 42 Obr. 5.18 Rozložení spadlých srážek za období od 2. 7. 06 UTC do 3. 7. 06 UTC na základě kombinace radarového a srážkoměrného měření. Obr. 5.19 Předpověď množství srážek modelu ALADIN počítaného z 2. 7.00 UTC na +6 až +30 hodin. 43 Obr. 5.20 Předpověď množství srážek modelu COSMO LME počítaného z 2. 7.00 UTC na +6 až +30 hodin. Obr. 5.21 Předpověď množství srážek modelu ECMWF počítaného z 2. 7.00 UTC na +6 až +30 hodin. 44 6. SOUHRNNÉ ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ Ve střední Evropě všeobecně převládá přenos vzduchových hmot od západu na východ. Situace, při kterých se k nám od východu dostává vlhký a teplý vzduch, jsou v létě méně četné a jsou velmi často spojeny s výskytem bouřek, v některých případech intenzivních. Jde o tzv. východní cyklonální situaci (Ec), kdy se kolem středu tlakové níže nad Středozemním mořem (Balkánským poloostrovem) dostává do střední Evropy vzduch nasycený vodní parou ze Středomoří nebo i z oblasti Černého moře. Právě tato povětrnostní situace se vyskytovala po celé období trvání povodní na přelomu června a července 2009. Za posledních 63 let se během léta jednalo o vůbec nejdelší souvislé období východní cyklonální situace na našem území. Trvalo 12 dní a to od 22. června do 3. července 2009, přitom obvyklá délka trvání je 3 až 4 dny. Celkově můžeme hodnotit toto období jako mimořádné, střetla se totiž celá řada faktorů: rozložení a téměř stacionarita tlakových útvarů (tlaková níže nad Balkánem a blokující tlaková výše nad severní polovinou evropského kontinentu), dostatečná teplota a vlhkost vzduchové hmoty a v neposlední řadě i příhodné roční období. Výsledkem bylo téměř čtrnáctidenní období se silnými bouřkami nejen v České republice, ale i v jejím širším okolí. Intenzivní bouřková činnost, místy doprovázená prudkými lijáky, působila ojedinělé lokální přívalové povodně. Z povětrnostního hlediska se v mnoha případech jednalo o stejné podmínky pro vznik a vývoj bouřkové činnosti. Poněkud jiný průběh měla přívalová povodeň, která zasáhla ve večerních hodinách dne 24. 6. 2009 Novojičínsko. Podle radarových měření nešlo o nijak výrazné intenzivní bouřky, ale spíše o rozměrově malé buňky. Hlavní příčinou povodní zde byla skutečnost, že tyto buňky se vyvíjely a organizovaly téměř lineárně a opakovaně postupovaly přes téměř stejné území zvolna k jihozápadu. Mimořádná akumulace srážek byla způsobena i vysokou srážkovou účinností bouřek, k čemuž přispěla advekce vlhké a instabilní vzduchové hmoty od severovýchodu. Z rozboru extremity srážek vyplývá, že se na řadě stanic vyskytly srážky s nízkou periodicitou opakování, přičemž intenzivní srážky se vyskytovaly v jednotlivých dnech jen na plošně omezených územích a v některých oblastech byly vysoce překročeny stoleté hodnoty. Analýza modelových výstupů ukázala, že matematické modely (včetně v ČHMÚ provozovaného modelu ALADIN) jsou schopny s několikadenním předstihem předpovědět situace náchylné pro vývoj konvektivní, a tedy i bouřkové činnosti. Rovněž mohou naznačit oblasti, kde se bouřky pravděpodobně vyskytnou, a v některých případech i s jakou 45 intenzitou. V případě srážek na větším území o rozloze řádu velikosti kraje a větší a návětrného efektu jsou numerické předpovědní modely¨poměrně úspěšné. Přitom porovnávání předpovědí více modely umožňuje posoudit míru nejistoty předpovědi, příp. eliminovat výrazně odlišnou a málo pravděpodobnou předpověď jednoho modelu. Podstatně horší je situace v případě přívalových srážek, které zpravidla postihují malá území, přitom přicházejí velmi rychle. Sice numerické modely především prostřednictvím teplotního a tlakového pole, ale i tzv. bouřkových indexů dokáží předpovědět pravděpodobnost silné konvekce a tedy i přívalových srážek, nejsou však schopny předpovědět konkrétní místa, kde se v republice přívalové srážky vyskytnou, ani extrémní množství srážek v těchto místech. To potvrdilo i provedené hodnocení. Z hlediska numerických předpovědních modelů je nutné zvyšování jejich kvality i rozlišení, což mj. znamená zdokonalování fyzikálního popisu vývoje atmosféry i procesů souvisejících s konvekcí, kvalitnější analýzu počátečních podmínek, příp. i zavádění radarových informací do numerických modelů. Zdokonalování předpovědních modelů je spojeno s nutností navyšování dostupného výpočetního výkonu. Přitom včasnost varování závisí na rychlosti, se kterou je možno zpracovat co největší množství dat. Cílem Českého hydrometeorologického ústavu je rozvíjet předpovědní a výstražnou službu moderními směry a zajistit její provoz na nejnovější úrovni poznání a vývoje technologií. K tomu je třeba investovat i do pravidelné obnovy vysoce výkonného výpočetního systému, který slouží k nasazení systému numerické předpovědi počasí pro předpověď na našem území. Dále je nutné zdokonalovat síť pozorování, vybavení přístroji, vylepšovat metody získávání kvalitních dat z družicových, radarových a dalších nekonvenčních zdrojů. Nezbytností je být součástí evropských a světových struktur a spolupracovat jak v oblasti výzkumu a vývoje, tak v oblasti provozní (Světová meteorologická organizace, ECMWF, EUMETSAT, konsorcia pro vývoj numerických předpovědních systémů ALADIN a LACE, programy EUMETNET a další). Snad nejdůležitější je investice do odborného personálu a zkvalitňování potřebného know-how, bez kterého by bylo udržení a rozvoj moderní meteorologické a hydrologické služby na evropské úrovni nedosažitelné. V předpovědní praxi ČHMÚ je každá důležitá předpověď včetně předpovědí nebezpečných jevů vytvářena na základě součinnosti mezi jednotlivými předpovědními pracovišti ČHMÚ, tedy na základě vzájemné spolupráce a konzultací centrálního předpovědního pracoviště a jednotlivých regionálních pracovišť. Vývoj bouřkové činnosti je sledován na výstupu z meteorologických radarů a pokud se vytvoří bouřka s extrémními 46 projevy, včetně přívalových srážek, je v rámci výstražné služby SIVS vydána informace o výskytu extrémního jevu. Pro zlepšení této služby je třeba vyvíjet sofistikovanější aplikace, zejména v oblasti nowcastingu, které umožní rychleji detekovat, vyhodnocovat a včas upozornit meteorologa na nebezpečný vývoj jevů. 7. POUŽITÁ LITERATURA J. Brádka, A. Dřevikovský, Z. Gregor, J. Kolesár, 1961: Počasí na území Čech a Moravy v typických povětrnostních situacích. P. Novák, P Frolík, L. Březková, H. Kyznarová, 2007, Nowcasting srážek pomocí extrapolace radarového echa, Meteorologické zprávy číslo 5 - 2007 Lorenz, E. N., 1993: The Essence of Chaos. Univ. of Washington Press, Seattle, 227 pp. Wang, Y., M. Belluš, C. Wittmann, M. Steinheimer, S. Ivatek-Sahdan, A. Kann, W. Tian, X. Ma, S. Tascu, E. Bazile, 2009: The Central European limited area ensemble forecasting system: ALADIN-LAEF. RC LACE Report (www.rclace.eu). 47 Příloha č.1 Denní sumy spadlých srážek za období od 19.6. do 7.7. 2009, vždy od 06 do 06 UTC následujícího dne na základě kombinace radarového a srážkoměrného měření. Obr. 3.1 Rozložení spadlých srážek za období od 19.6. 06 UTC do 20.6.2009 06 UTC na základě kombinace radarového a srážkoměrného měření. Obr. 3.2 Rozložení spadlých srážek za období od 20.6. 06 UTC do 21.6.2009 06 UTC na základě kombinace radarového a srážkoměrného měření. Obr. 3.3 Rozložení spadlých srážek za období od 21.6. 06 UTC do 22.6.2009 06 UTC na základě kombinace radarového a srážkoměrného měření. Obr. 3.4 Rozložení spadlých srážek za období od 22.6. 06 UTC do 23.6.2009 06 UTC na základě kombinace radarového a srážkoměrného měření. Obr. 3.5 Rozložení spadlých srážek za období od 23.6. 06 UTC do 24.6.2009 06 UTC na základě kombinace radarového a srážkoměrného měření. Obr. 3.6 Rozložení spadlých srážek za období od 24.6. 06 UTC do 25.6.2009 06 UTC na základě kombinace radarového a srážkoměrného měření. Obr. 3.7 Rozložení spadlých srážek za období od 25.6. 06 UTC do 26.6.2009 06 UTC na základě kombinace radarového a srážkoměrného měření. Obr. 3.8 Rozložení spadlých srážek za období od 26.6. 06 UTC do 27.6.2009 06 UTC na základě kombinace radarového a srážkoměrného měření. Obr. 3.9 Rozložení spadlých srážek za období od 27.6. 06 UTC do 28.6.2009 06 UTC na základě kombinace radarového a srážkoměrného měření. Obr. 3.10 Rozložení spadlých srážek za období od 28.6. 06 UTC do 29.6.2009 06 UTC na základě kombinace radarového a srážkoměrného měření. Obr. 3.11 Rozložení spadlých srážek za období od 29.6. 06 UTC do 30.6.2009 06 UTC na základě kombinace radarového a srážkoměrného měření. Obr. 3.12 Rozložení spadlých srážek za období od 30.6. 06 UTC do 1.7.2009 06 UTC na základě kombinace radarového a srážkoměrného měření. Obr. 3.13 Rozložení spadlých srážek za období od 1.7. 06 UTC do 2.7.2009 06 UTC na základě kombinace radarového a srážkoměrného měření. Obr. 3.14 Rozložení spadlých srážek za období od 2.7. 06 UTC do 3.7.2009 06 UTC na základě kombinace radarového a srážkoměrného měření. Obr. 3.15 Rozložení spadlých srážek za období od 3.7. 06 UTC do 4.7.2009 06 UTC na základě kombinace radarového a srážkoměrného měření. Obr. 3.16 Rozložení spadlých srážek za období od 4.7. 06 UTC do 5.7.2009 06 UTC na základě kombinace radarového a srážkoměrného měření. Obr. 3.17 Rozložení spadlých srážek za období od 5.7. 06 UTC do 6.7.2009 06 UTC na základě kombinace radarového a srážkoměrného měření. Obr. 3.18 Rozložení spadlých srážek za období od 6.7. 06 UTC do 7.7.2009 06 UTC na základě kombinace radarového a srážkoměrného měření. Obr. 3.19 Rozložení spadlých srážek za období od 7.7. 06 UTC do 8.7. 06 UTC na základě kombinace radarového a srážkoměrného měření. Příloha č. 2 Mapy stanic Obr. 3.20 Stanice s denními úhrny srážek ze srážkoměrů (07–07 SEČ následujícího dne). 1 Obr. 3.21 Stanice s minutovými úhrny srážek. Obr. 3.22 Stanice s hodinovými úhrny srážek. 2 Příloha č. 3 Tabulky. Tab. 3.1 Počty uvažovaných stanic s měřením srážkových úhrnů. Typ měření Počet stanic minutové úhrny 208 patnáctiminutové úhrny 278 hodinové úhrny 432 denní úhrny 07-07SEČ 952 1 Tab. 3.2 Denní úhrny srážkoměru za období 20.6.2009–6.7.2009 s celkovými úhrny za období nad 200 mm. Setříděno sestupně, stanice ČR.. Datum je k začátku intervalu 07-07 SEČ. 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 1 2 3 4 5 6 Filipova Huť 1110 0,0 3,1 58,1 33,6 12,8 35,0 12,8 13,6 2,2 1,0 6,4 67,1 20,1 0,5 49,8 8,0 7,2 331,3 Prachatice 607 0,0 5,5 50,3 56,0 27,5 0,0 19,5 62,7 0,5 17,0 0,0 0,8 17,7 0,0 50,6 2,0 15,6 325,7 Kubova Huť 1010 1,0 6,4 55,1 69,1 28,5 5,8 26,6 66,1 2,0 10,5 1,4 0,6 7,7 0,2 14,5 16,1 6,1 317,7 Vimperk 657 0,0 3,7 47,1 50,3 27,4 0,6 22,3 60,2 1,6 15,4 14,3 0,0 3,8 0,0 26,7 5,2 36,9 315,5 Mlynářovice 743 1,3 1,6 46,5 63,0 18,1 41,3 16,5 43,0 2,0 10,3 15,5 2,0 9,0 6,9 18,7 11,0 7,0 313,7 Kvilda 1059 0,0 5,2 52,1 36,2 20,6 2,4 22,4 34,9 2,3 10,3 4,3 9,1 50,2 1,3 44,3 7,9 9,7 313,2 Zálezly 569 0,0 8,4 45,6 39,6 22,4 0,0 14,5 78,2 1,7 24,5 19,8 0,0 11,6 0,0 13,2 3,4 13,2 296,1 Churáňov 1118 0,1 0,3 49,5 32,7 31,8 0,4 14,4 40,5 1,6 9,2 11,5 1,3 36,6 1,3 39,8 5,0 10,3 286,3 Churáňov 1118 0,1 0,2 49,5 32,7 31,8 0,4 14,4 40,5 1,5 9,2 11,3 1,2 36,6 1,3 39,8 5,0 10,1 285,6 Borová Lada 892 4,4 12,4 42,5 34,2 12,6 22,2 26,2 59,2 2,6 14,0 0,3 2,5 5,6 2,4 25,0 10,6 6,5 283,2 Horská Kvilda 1045 0,0 3,2 51,2 36,2 18,5 1,5 13,5 21,2 2,1 14,8 1,4 19,4 38,0 4,7 46,4 4,8 5,0 281,9 Pohorská Ves 807 0,0 0,0 82,5 52,7 13,8 10,3 5,1 39,0 5,7 1,8 0,1 2,6 50,6 0,2 3,3 0,1 13,8 281,6 Frantoly 692 0,0 2,3 57,0 57,1 30,5 0,0 8,2 46,6 2,4 13,5 0,0 0,0 40,8 2,6 13,9 1,2 4,2 280,3 Labská bouda 1315 0,0 11,4 31,0 49,4 55,6 1,7 9,3 3,2 7,4 38,1 10,5 12,6 15,4 5,6 28,6 0,0 0,0 279,8 Luční bouda 1413 0,0 1,0 21,2 50,7 45,8 3,7 17,3 2,8 3,9 29,6 2,6 38,2 42,5 14,8 4,7 0,0 0,0 278,8 Paračov 498 0,5 5,3 29,6 21,1 22,8 0,0 5,7 24,5 0,0 19,0 39,8 18,8 9,9 0,0 48,1 14,1 6,1 265,3 Ktiš 749 0,0 0,0 72,1 42,3 14,8 10,2 12,6 17,8 1,9 1,3 0,1 0,0 32,5 0,0 17,6 8,3 17,8 249,3 Lenora 802 3,4 6,8 36,2 24,7 4,6 13,7 15,5 35,6 0,2 6,1 0,9 6,6 16,4 0,8 63,8 9,5 4,2 249,0 Železná Ruda 947 0,0 3,5 52,8 36,2 19,5 6,8 25,9 23,6 1,0 5,2 7,1 0,8 10,3 4,4 11,2 3,6 32,1 244,0 Hartmanice 725 0,3 0,5 38,4 29,3 22,7 1,8 20,4 43,3 0,8 15,7 29,6 0,0 0,0 0,8 8,0 4,5 26,1 242,2 Volyně 448 0,0 5,5 32,5 24,2 25,6 0,3 8,5 53,2 1,2 15,2 0,9 1,1 2,8 0,0 51,0 2,9 16,4 241,3 Srní 857 0,0 0,3 50,9 37,6 22,5 10,5 21,2 18,6 2,4 2,6 0,5 8,5 0,2 1,9 40,4 6,0 7,4 231,5 Ševětín 438 4,0 5,4 47,4 23,1 5,1 0,3 24,5 23,9 0,1 44,4 0,0 44,7 0,0 3,7 2,5 1,8 0,6 231,5 Staré Hutě 792 0,0 0,0 96,7 52,3 17,5 0,9 8,2 32,1 6,4 3,0 0,0 0,6 4,1 0,5 2,3 0,0 6,4 231,0 Potštát 565 0,0 0,2 5,8 24,1 88,1 0,0 26,2 13,2 7,4 3,5 0,0 0,1 38,1 0,0 0,5 19,9 3,3 230,4 Kašperské Hory 730 0,0 0,0 57,0 38,0 20,0 4,0 13,6 41,2 1,0 6,8 2,5 0,0 0,5 0,3 22,8 3,9 18,5 230,1 Zbytiny 785 0,0 0,0 70,0 46,6 18,6 8,6 6,1 31,6 1,6 8,0 0,0 2,0 4,1 0,0 10,0 9,8 11,0 228,0 Vacov 738 0,0 5,0 41,7 28,9 28,7 0,1 10,7 56,9 1,3 10,0 0,0 0,0 3,9 0,6 18,1 2,3 19,6 227,8 Šerák 1328 0,0 1,3 37,8 68,2 61,8 5,2 26,5 13,6 3,3 0,5 4,4 0,0 1,0 0,2 0,0 3,3 0,0 227,1 Šerák 1328 0,0 1,3 37,8 68,2 61,8 5,2 26,5 13,5 3,3 0,4 4,3 0,0 1,0 0,1 0,0 3,3 0,0 226,7 Markov 951 0,0 0,0 52,4 59,3 17,6 9,8 12,9 18,2 2,7 8,2 0,0 0,0 7,5 0,0 13,7 10,2 9,6 222,1 Železná Ruda 867 0,1 2,2 43,6 30,2 18,3 3,7 16,3 11,0 0,5 3,0 0,1 31,0 7,8 1,4 16,4 2,5 33,9 222,0 Besednice 593 0,0 0,4 76,2 40,2 32,3 4,5 8,8 17,6 3,1 12,2 0,0 0,0 19,2 1,0 0,2 0,0 5,7 221,4 Strakonice 426 0,0 4,0 21,3 11,5 25,0 0,0 6,8 2,5 0,5 8,9 5,3 68,0 7,0 1,5 37,5 13,0 8,1 220,9 Hodslavice 340 1,1 2,8 15,0 31,5 120,2 4,5 4,2 9,2 8,5 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 15,0 6,0 218,0 Mikulovice 321 0,0 0,0 29,0 40,0 33,0 43,0 44,0 16,1 4,5 4,0 0,4 0,6 0,0 0,0 0,0 1,6 0,5 216,7 Ostružná 740 0,2 1,4 37,1 58,2 41,5 8,0 27,8 17,8 3,5 2,1 12,2 0,0 3,6 0,0 0,0 3,2 0,0 216,6 Prášily 880 0,9 0,0 43,4 26,6 21,3 23,9 19,5 23,5 1,5 7,5 1,9 8,1 0,7 1,5 14,3 12,6 8,2 215,4 Paprsek 1010 0,0 0,0 28,5 49,8 28,8 0,0 30,0 5,5 5,5 5,0 15,0 10,0 32,5 0,0 0,0 4,6 0,0 215,2 Trhové Sviny 468 0,0 0,2 64,3 32,1 20,5 0,4 12,5 38,3 1,1 17,0 17,4 0,0 0,0 3,6 0,2 1,3 4,3 213,2 Javorník 289 0,0 0,0 37,7 35,3 14,1 57,0 43,0 7,4 4,2 0,2 3,0 0,0 0,2 0,0 0,0 10,9 0,0 213,0 Nedrahovice 348 0,5 6,7 13,7 7,9 6,6 11,0 5,4 0,6 0,5 15,7 33,3 0,7 74,9 15,1 11,6 0,0 8,0 212,2 Zlaté Hory 410 0,0 1,4 55,7 28,8 56,4 16,2 24,9 18,3 4,5 0,7 0,3 0,0 0,0 0,0 0,0 0,3 4,6 212,1 Strážov 499 0,0 0,0 39,7 19,3 13,7 1,6 13,6 40,1 1,1 0,4 0,0 34,6 9,3 2,0 5,1 4,0 25,1 209,6 Pomezní boudy 1050 0,0 1,2 16,6 52,6 19,2 8,3 12,0 2,6 5,4 0,0 3,4 21,3 60,3 1,4 4,5 0,4 0,0 209,2 Strážný 825 4,9 10,1 29,3 22,7 3,4 10,6 10,7 25,2 0,5 8,9 0,8 7,3 15,8 8,4 9,9 31,6 6,7 206,8 Jeseník 465 0,0 1,6 26,5 40,3 40,5 7,7 39,4 11,7 2,9 31,3 3,0 0,0 0,8 0,0 0,4 0,7 0,0 206,8 Malonty 694 0,0 0,0 66,3 43,7 14,1 8,3 5,9 14,0 4,4 2,5 0,6 0,9 36,7 2,1 1,4 0,0 5,4 206,3 Roudné 393 0,0 0,2 47,3 30,2 9,8 1,7 13,3 42,4 0,5 3,1 0,0 47,7 0,0 0,0 1,9 5,7 1,5 205,3 Čachrov 733 0,0 0,7 40,9 30,0 13,6 6,7 21,9 40,7 1,4 0,6 0,5 8,8 2,6 13,5 9,1 2,8 9,9 203,7 Heřmanovice 652 0,0 2,8 31,3 66,7 56,5 4,2 27,2 9,8 2,2 0,3 1,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,5 0,2 202,8 Stanice ČERVEN ČERVENEC SumaVýška (m n.m.) 2 Tab. 3.3 Denní úhrny srážek, které dosáhly periodicity 10 let a více. Setříděno sestupně podle velikosti úhrnu. Jen stanice ČR. Úhrn (mm) Periodicita (roky) Stanice Okres Výška stanice (m n.m.) 123,8 100 Bělotín 25.6.2009 07:00 Přerov 306 120,2 100 Hodslavice 25.6.2009 07:00 Nový Jičín 340 104,5 50 Mořkov 25.6.2009 07:00 Nový Jičín 345 96,7 50 Staré Hutě 23.6.2009 07:00 České Budějovice 792 95,6 50 Střítěž nad Ludinou 25.6.2009 07:00 Přerov 340 88,1 25 Potštát 25.6.2009 07:00 Přerov 565 87,6 25 Děčín 5.7.2009 07:00 Děčín 157 85,1 25 Hostašovice 25.6.2009 07:00 Nový Jičín 374 82,5 25 Pohorská Ves 23.6.2009 07:00 Český Krumlov 807 78,2 20 Zálezly 28.6.2009 07:00 Prachatice 569 76,2 10 Besednice 23.6.2009 07:00 Český Krumlov 593 75,6 10 Dlouhé Stráně 24.6.2009 07:00 Šumperk 823 74,9 10 Nedrahovice 3.7.2009 07:00 Příbram 348 73,0 10 Benešov nad Černou 23.6.2009 07:00 Český Krumlov 665 72,1 10 Ktiš 23.6.2009 07:00 Prachatice 749 70,4 10 Soběnov 23.6.2009 07:00 Český Krumlov 526 70,0 10 Zbytiny 23.6.2009 07:00 Prachatice 785 69,1 10 Kubova Huť 24.6.2009 07:00 Prachatice 1010 68,4 10 Veřovice 25.6.2009 07:00 Nový Jičín 455 68,2 10 Šerák 24.6.2009 07:00 Jeseník 1328 68,2 10 Hranice 25.6.2009 07:00 Přerov 241 68,0 10 Strakonice 2.7.2009 07:00 Strakonice 426 68,0 10 Tajanov u Klatov 28.6.2009 07:00 Klatovy 386 67,1 10 Filipova Huť 2.7.2009 07:00 Klatovy 1110 66,8 10 Radějov 25.6.2009 07:00 Hodonín 240 66,7 10 Heřmanovice 24.6.2009 07:00 Bruntál 652 66,6 10 Bransouze 1.7.2009 07:00 Třebíč 420 66,3 10 Malonty 23.6.2009 07:00 Český Krumlov 694 66,1 10 Kubova Huť 28.6.2009 07:00 Prachatice 1010 66,1 10 Mikulovice 27.6.2009 07:00 Jeseník 334 65,1 10 Radostín 3.7.2009 07:00 Žďár nad Sázavou 525 64,8 10 Biskupská kupa 23.6.2009 07:00 Jeseník 870 64,4 10 Vidly 24.6.2009 07:00 Bruntál 781 64,3 10 Trhové Sviny 23.6.2009 07:00 České Budějovice 468 Datum a čas konce intervalu 3 Tab. 3.4 Patnáctiminutové úhrny srážek, které dosáhly periodicity 10 let a více. Setříděno sestupně podle velikosti úhrnu. Jen stanice ČR. Úhrn (mm) Periodicita (roky) Stanice Okres Výška stanice (m n.m.) 33,1 100 Jablonné v Podještědí 2.7.2009 11:00 Česká Lípa 320 29,0 50 Vysoké nad Jizerou 3.7.2009 11:15 Semily 670 28,4 25 Nedrahovice 2.7.2009 16:30 Příbram 348 27,4 25 Hlasivo 2.7.2009 16:15 Tábor 540 27,0 25 Lanškroun 29.6.2009 17:00 Ústí nad Orlicí 380 26,8 25 Staré Město 2.7.2009 13:30 Uherské Hradiště 235 24,6 20 Vysoké nad Jizerou 4.7.2009 11:45 Semily 670 24,6 20 Mařenice 30.6.2009 15:45 Česká Lípa 395 23,1 10 Horní Krupá 23.6.2009 20:00 Havlíčkův Brod 498 21,6 10 Vrchlice 25.6.2009 16:30 Kutná Hora 328 21,4 10 Pomezní boudy 2.7.2009 10:30 Trutnov 1050 21,4 10 Nedrahovice 30.6.2009 15:45 Příbram 348 Datum a čas konce intervalu Tab. 3.5 Hodinové úhrny srážek, které dosáhly periodicity 10 let a více. Setříděno sestupně podle velikosti úhrnu. Jen stanice ČR. Kurzivou jsou 60minutové plovoucí úhrny. Úhrn (mm) Periodicita (roky) Stanice Okres Výška stanice (m n.m.) 65,0 100 Nedrahovice 2.7.2009 17:00 Příbram 348 62,2 100 Hostašovice 24.6.2009 19:00 Nový Jičín 374 61,2 100 Moravská Třebová 29.6.2009 12:00 Svitavy 306 60,6 100 Bransouze 30.6.2009 16:00 Třebíč 420 54,0 100 Jablonné v Podještědí 2.7.2009 11:45 Česká Lípa 320 51,4 100 Hlasivo 2.7.2009 16:45 Tábor 540 46,0 50 Bělotín 24.6.2009 21:00 Přerov 306 45,4 50 Mitrov 5.7.2009 16:00 Hradec Králové 240 44,6 25 Pomezní boudy 2.7.2009 11:00 Trutnov 1050 44,5 25 Staré Město 2.7.2009 14:00 Uherské Hradiště 235 43,1 25 Veřovice 24.6.2009 18:00 Nový Jičín 455 41,9 25 Hlasivo 2.7.2009 17:00 Tábor 540 40,5 25 Lanškroun 29.6.2009 17:30 Ústí nad Orlicí 380 40,1 25 Bělotín 24.6.2009 19:00 Přerov 306 39,8 25 Radostín 2.7.2009 16:00 Žďár nad Sázavou 525 39,3 25 Pomezní boudy 24.6.2009 4:30 Trutnov 1050 37,6 10 Fulnek 2.7.2009 15:00 Nový Jičín 282 36,3 10 Vysoké nad Jizerou 4.7.2009 11:45 Semily 670 36,2 10 Vysoké nad Jizerou 3.7.2009 11:45 Semily 670 35,7 10 Pohorská Ves 2.7.2009 12:00 Český Krumlov 807 35,6 10 Polom 1.7.2009 12:00 Rychnov n. Kněžnou 748 35,5 10 Valašské Meziříčí 24.6.2009 18:00 Vsetín 292 35,0 10 Vysoké nad Jizerou 3.7.2009 12:00 Semily 670 34,4 10 Javorník 25.6.2009 15:00 Jeseník 289 34,0 10 Mikulovice 26.6.2009 17:00 Jeseník 334 33,9 10 Volyně 4.7.2009 17:00 Strakonice 448 33,6 10 Vranov nad Dyjí 2.7.2009 17:00 Znojmo 304 33,5 10 Luby 26.6.2009 15:00 Cheb 520 Datum a čas konce intervalu 4 Tab. 3.6 Tříhodinové úhrny srážek, které dosáhly periodicity 10 let a více. Setříděno sestupně podle velikosti úhrnu. Úhrn (mm) Periodicita (roky) Stanice Okres Výška stanice (m n.m.) 114,5 >>100 Bělotín 24.6.2009 21:00 Přerov 306 83,4 >>100 Hostašovice 24.6.2009 20:00 Nový Jičín 374 74,4 >>100 Nedrahovice 2.7.2009 19:00 Příbram 348 72,9 >>100 Lanškroun 29.6.2009 18:00 Ústí nad Orlicí 380 71,8 >>100 Moravská Třebová 29.6.2009 13:00 Svitavy 306 69,8 100 Radvanice 2.7.2009 14:00 Trutnov 526 67,0 100 Veřovice 24.6.2009 19:00 Nový Jičín 455 65,0 100 Nedrahovice 2.7.2009 17:00 Příbram 348 63,0 100 Radostín 2.7.2009 18:00 Žďár nad Sázavou 525 61,8 100 Bransouze 30.6.2009 17:00 Třebíč 420 59,6 100 Karlstift 2.7.2009 14:00 Rakousko 917 55,5 100 Jablonné v Podještědí 2.7.2009 13:00 Česká Lípa 320 55,4 100 Hlasivo 2.7.2009 18:00 Tábor 540 53,2 100 Pomezní boudy 2.7.2009 13:00 Trutnov 1050 50,0 50 Ostrov nad Oslavou 2.7.2009 17:00 Žďár nad Sázavou 520 49,2 50 Klatovy 27.6.2009 21:00 Klatovy 425 48,6 50 Pomezní boudy 2.7.2009 11:00 Trutnov 1050 46,6 20 Staré Město 2.7.2009 16:00 Uherské Hradiště 235 46,5 20 Kobylí 24.6.2009 20:00 Břeclav 175 46,5 20 Třebíč 3.7.2009 15:00 Třebíč 453 45,8 20 Tajanov u Klatov 27.6.2009 22:00 Klatovy 386 45,5 20 Bohumín 2.7.2009 18:00 Karviná 195 45,4 20 Mitrov 5.7.2009 16:00 Hradec Králové 240 45,4 20 Mitrov 5.7.2009 18:00 Hradec Králové 240 45,2 20 Fulnek 2.7.2009 16:00 Nový Jičín 282 45,1 20 Sedloňov 1.7.2009 14:00 Rychnov n. Kněžnou 730 45,1 20 Mikulovice 26.6.2009 18:00 Jeseník 334 44,8 20 Valašské Meziříčí 24.6.2009 19:00 Vsetín 292 44,5 20 Staré Město 2.7.2009 14:00 Uherské Hradiště 235 43,8 20 Špičák 2.7.2009 12:00 Klatovy 1155 43,4 20 Polom 1.7.2009 13:00 Rychnov nad Kněžnou 748 42,6 20 Volyně 4.7.2009 19:00 Strakonice 448 42,3 20 Pohorská Ves 2.7.2009 14:00 Český Krumlov 807 40,8 20 Pomezní boudy 24.6.2009 06:00 Trutnov 1050 40,5 20 Vysoké nad Jizerou 4.7.2009 12:00 Semily 670 40,4 10 Vlčice 2.7.2009 15:00 Trutnov 378 40,2 10 Bělotín 24.6.2009 19:00 Přerov 306 40,1 10 Luby 26.6.2009 16:00 Cheb 520 40,1 10 Javorník 25.6.2009 15:00 Jeseník 289 40,0 10 Špičák 6.7.2009 13:00 Klatovy 1155 39,8 10 Radostín 2.7.2009 16:00 Žďár nad Sázavou 525 38,9 10 Vranov nad Dyjí 2.7.2009 19:00 Znojmo 304 38,3 10 Mladá Vožice 2.7.2009 18:00 Tábor 445 37,9 10 Dolní Věs 24.6.2009 21:00 Břeclav 173 37,8 10 Karlstift 2.7.2009 12:00 Rakousko 917 37,8 10 Radvanice 26.6.2009 22:00 Trutnov 526 37,5 10 Verneřice 1.7.2009 18:00 Děčín 507 36,8 10 Luční bouda 2.7.2009 12:00 Trutnov 1413 36,4 10 Vysoké nad Jizerou 3.7.2009 12:00 Semily 670 36,2 10 Příbram 2.7.2009 18:00 Příbram 555 36,0 10 Lichkov 2.7.2009 15:00 Polsko 526 36,0 10 Kozlov 24.6.2009 22:00 Olomouc 620 35,9 10 Pohorská Ves 2.7.2009 12:00 Český Krumlov 807 35,9 10 Labská bouda 24.6.2009 23:00 Trutnov 1354 35,9 10 Špindlerovka 24.6.2009 23:00 Trutnov 1196 35,8 10 Vimperk 6.7.2009 13:00 Prachatice 657 35,6 10 Třebíč 3.7.2009 13:00 Třebíč 453 35,6 10 Labská bouda 25.6.2009 00:00 Trutnov 1354 Datum a čas konce intervalu 5 Tab. 3.7 Šestihodinové úhrny srážek, které dosáhly periodicity 10 let a více. Setříděno sestupně podle velikosti úhrnu. Úhrn (mm) Periodicita (roky) Stanice Okres Výška stanice (m n.m.) 122,5 >>100 Bělotín 24.6.2009 22:00 Přerov 306 83,9 >>100 Hostašovice 24.6.2009 20:00 Nový Jičín 374 76,8 100 Moravská Třebová 29.6.2009 16:00 Svitavy 306 74,6 100 Nedrahovice 2.7.2009 22:00 Příbram 348 73,0 100 Lanškroun 29.6.2009 18:00 Ústí nad O. 380 72,6 100 Radvanice 2.7.2009 16:00 Trutnov 526 67,2 100 Veřovice 24.6.2009 20:00 Nový Jičín 455 63,0 100 Radostín 2.7.2009 18:00 Žďár nad S. 525 61,8 100 Bransouze 30.6.2009 17:00 Třebíč 420 60,1 50 Pomezní boudy 2.7.2009 15:00 Trutnov 1050 59,7 50 Karlstift 2.7.2009 15:00 Rakousko 917 58,4 50 Mikulovice 26.6.2009 21:00 Jeseník 334 57,2 50 Tajanov u Klatov 27.6.2009 22:00 Klatovy 386 56,7 50 Hlasivo 2.7.2009 21:00 Tábor 540 55,6 50 Jablonné v Podj. 2.7.2009 14:00 Česká Lípa 320 51,2 20 Kobylí 24.6.2009 22:00 Břeclav 175 51,1 20 Labská bouda 25.6.2009 00:00 Trutnov 1354 50,7 20 Klatovy 27.6.2009 22:00 Klatovy 425 50,3 20 Dolní Věs 24.6.2009 22:00 Břeclav 173 50,1 20 Ostrov nad Osl. 2.7.2009 17:00 Žďár nad S. 520 48,9 20 Radvanice 27.6.2009 01:00 Trutnov 526 48,8 20 Špindlerovka 25.6.2009 00:00 Trutnov 1196 47,7 20 Fulnek 2.7.2009 18:00 Nový Jičín 282 47,3 20 Police nad Metují 26.6.2009 23:00 Náchod 446 47,1 10 Husinec 28.6.2009 04:00 Prachatice 492 46,9 10 Třebíč 3.7.2009 16:00 Třebíč 453 46,8 10 Volyně 28.6.2009 00:00 Strakonice 448 46,6 10 Staré Město 2.7.2009 16:00 Uherské Hradiště 235 46,3 10 Valašské Meziříčí 24.6.2009 19:00 Vsetín 292 45,6 10 Bohumín 2.7.2009 18:00 Karviná 195 45,4 10 Mitrov 5.7.2009 16:00 Hradec Králové 240 45,3 10 Sedloňov 1.7.2009 17:00 Rychnov nad Kněžnou 730 44,4 10 Špičák 2.7.2009 13:00 Klatovy 1155 43,5 10 Polom 1.7.2009 15:00 Rychnov nad Kněžnou 748 43,2 10 Dolní Sytová 29.6.2009 18:00 Semily 380 42,9 10 Volyně 4.7.2009 20:00 Strakonice 448 42,7 10 Luční bouda 23.6.2009 17:00 Trutnov 1416 42,6 10 Pohorská Ves 2.7.2009 15:00 Český Krumlov 807 42,3 10 Luční bouda 2.7.2009 14:00 Trutnov 1413 41,6 10 Cvilín 23.6.2009 22:00 Bruntál 430 Datum a čas konce intervalu 6 Tab. 3.8 Stanice pro grafy. Stanice Okres Výška stanice (m n.m.) Graf č. Bělotín Přerov 306 3.66–3.68 Bransouze Třebíč 420 3.69 Dolní Věstonice Břeclav 173 3.70 Filipova Huť Klatovy 1110 3.71 Hlasivo Tábor 540 3.72 Hojsova Stráž Klatovy 895 3.73 Horní Krupá Havlíčkův Brod 498 3.74 Hostašovice Nový Jičín 374 3.75 Jablonné v Podještědí Česká Lípa 320 3.76–3.77 Karlstift Rakousko 917 3.78 Klatovy Klatovy 425 3.79 Labská Bouda Trutnov 1354 3.80 Lanškroun Ústí nad Orlicí 380 3.81 Luby Cheb 520 3.82 Mařenice Česká Lípa 395 3.83 Mikulovice Jeseník 334 3.84 Mitrov Hradec Králové 240 3.85 Moravská Třebová Svitavy 306 3.86 Nedrahovice Příbram 348 3.87 Ostrov nad Oslavou Žďár nad Sázavou 520 3.88 Pomezní boudy Trutnov 1050 3.89 Radostín Žďár nad Sázavou 525 3.90 Radvanice Trutnov 585 3.91 Staré Město Uherské Hradiště 235 3.92 Tajanov u Klatov Klatovy 386 3.93 Veřovice Nový Jičín 455 3.94 Vimperk Prachatice 657 3.95 Vrchlice Kutná Hora 328 3.96 Vysoké nad Jizerou Semily 670 3.97–3.98 7 Příloha č. 4 Mapy extremity srážek. 1 Obr. 3.23 Periodicita denních úhrnů srážek, 22.6.2009 07:00–23.6.2009 07:00 SEČ. Obr. 3.24 Periodicita denních úhrnů srážek, 23.6.2009 07:00–24.6.2009 07:00 SEČ. 2 Obr. 3.25 Periodicita denních úhrnů srážek, 24.6.2009 07:00–25.6.2009 07:00 SEČ. Obr. 3.26 Periodicita denních úhrnů srážek, 25.6.2009 07:00–26.6.2009 07:00 SEČ. 3 Obr. 3.27 Periodicita denních úhrnů srážek, 26.6.2009 07:00–27.6.2009 07:00 SEČ. Obr. 3.28 Periodicita denních úhrnů srážek, 27.6.2009 07:00–28.6.2009 07:00 SEČ. 4 Obr. 3.29 Periodicita denních úhrnů srážek, 29.6.2009 07:00–30.6.2009 07:00 SEČ. Obr. 3.30 Periodicita denních úhrnů srážek, 30.6.2009 07:00–1.7.2009 07:00 SEČ. 5 Obr. 3.31 Periodicita denních úhrnů srážek, 1.7.2009 07:00–2.7.2009 07:00 SEČ. Obr. 3.32 Periodicita denních úhrnů srážek, 2.7.2009 07:00–3.7.2009 07:00 SEČ. 6 Obr. 3.33 Periodicita denních úhrnů srážek, 4.7.2009 07:00–5.7.2009 07:00 SEČ. Obr. 3.34 Periodicita maximálních denních úhrnů srážek v období 20.6.2009 07:00–6.7.2009 07:00 SEČ. 7 Obr. 3.35 Periodicita tříhodinových úhrnů srážek, 21.6.2009. Obr. 3.36 Periodicita tříhodinových úhrnů srážek, 23.6.2009. 8 Obr. 3.37 Periodicita tříhodinových úhrnů srážek, 24.6.2009. Obr. 3.38 Periodicita tříhodinových úhrnů srážek, 25.6.2009. 9 Obr. 3.39 Periodicita tříhodinových úhrnů srážek, 26.6.2009. Obr. 3.40 Periodicita tříhodinových úhrnů srážek, 27.6.2009. 10 Obr. 3.41 Periodicita tříhodinových úhrnů srážek, 28.6.2009. Obr. 3.42 Periodicita tříhodinových úhrnů srážek, 29.6.2009. 11 Obr. 3.43 Periodicita tříhodinových úhrnů srážek, 30.6.2009. Obr. 3.44 Periodicita tříhodinových úhrnů srážek, 1.7.2009. 12 Obr. 3.45 Periodicita tříhodinových úhrnů srážek, 2.7.2009. Obr. 3.46 Periodicita tříhodinových úhrnů srážek, 3.7.2009. 13 Obr. 3.47 Periodicita tříhodinových úhrnů srážek, 4.7.2009. Obr. 3.48 Periodicita tříhodinových úhrnů srážek, 5.7.2009. 14 Obr. 3.49 Periodicita tříhodinových úhrnů srážek, 6.7.2009. Obr. 3.50 Periodicita maximálních tříhodinových úhrnů srážek v období 20.6.2009–6.7.2009. 15 Obr. 3.51 Periodicita šestihodinových úhrnů srážek, 23.6.2009. Obr. 3.52 Periodicita šestihodinových úhrnů srážek, 24.6.2009. 16 Obr. 3.53 Periodicita šestihodinových úhrnů srážek, 25.6.2009. Obr. 3.54 Periodicita šestihodinových úhrnů srážek, 26.6.2009. 17 Obr. 3.55 Periodicita šestihodinových úhrnů srážek, 27.6.2009. Obr. 3.56 Periodicita šestihodinových úhrnů srážek, 28.6.2009. 18 Obr. 3.57 Periodicita šestihodinových úhrnů srážek, 29.6.2009. Obr. 3.58 Periodicita šestihodinových úhrnů srážek, 30.6.2009. 19 Obr. 3.59 Periodicita šestihodinových úhrnů srážek, 1.7.2009. Obr. 3.60 Periodicita šestihodinových úhrnů srážek, 2.7.2009. 20 Obr. 3.61 Periodicita šestihodinových úhrnů srážek, 3.7.2009. Obr. 3.62 Periodicita šestihodinových úhrnů srážek, 4.7.2009. 21 Obr. 3.63 Periodicita šestihodinových úhrnů srážek, 5.7.2009. Obr. 3.64 Periodicita šestihodinových úhrnů srážek, 6.7.2009. 22 Obr. 3.65 Periodicita maximálních šestihodinových úhrnů srážek v období 20.6.2009– 6.7.2009. 23 Příloha č. 5 Grafy (seřazeno abecedně dle názvů stanic) 0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50 22_23:00 23_05:00 23_11:00 23_17:00 23_23:00 24_05:00 24_11:00 24_17:00 24_23:00 25_05:00 25_11:00 25_17:00 25_23:00 26_05:00 26_11:00 26_17:00 26_23:00 27_05:00 27_11:00 27_17:00 27_23:00 28_05:00 28_11:00 28_17:00 Bělotín, SRA1H, mm Obr. 3.66 Bělotín. Průběh hodinových úhrnů srážek (mm). 0,0 0,5 1,0 1,5 2,0 2,5 3,0 24_17:39 24_17:50 24_18:01 24_18:12 24_18:23 24_18:34 24_18:45 24_18:56 24_19:07 24_19:18 24_19:29 24_19:40 24_19:51 24_20:02 24_20:13 24_20:24 24_20:35 24_20:46 24_20:57 24_21:08 24_21:19 24_21:30 24_21:41 24_21:52 24_22:03 Bělotín, SRA1M Obr. 3.67 Bělotín. Průběh minutových úhrnů srážek největšího deště (mm). 0 20 40 60 80 100 120 140 160 24_17:59 24_18:09 24_18:19 24_18:29 24_18:39 24_18:49 24_18:59 24_19:09 24_19:19 24_19:29 24_19:39 24_19:49 24_19:59 24_20:09 24_20:19 24_20:29 24_20:39 24_20:49 24_20:59 24_21:09 24_21:19 24_21:29 24_21:39 24_21:49 Bělotín, kumulativně (mm)  Obr. 3.68 Bělotín. Průběh minutových úhrnů srážek největšího deště kumulativně (mm). 0 10 20 30 40 50 60 70 21_00:00 21_13:00 22_02:00 22_15:00 23_04:00 23_17:00 24_06:00 24_19:00 25_08:00 25_21:00 26_10:00 26_23:00 27_12:00 28_01:00 28_14:00 29_03:00 29_16:00 30_05:00 30_18:00 01_07:00 01_20:00 02_09:00 02_22:00 03_11:00 04_00:00 04_13:00 Bransouze, Sra1H, mm Obr. 3.69 Bransouze. Průběh hodinových úhrnů srážek (mm). 0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 21_00:00 21_13:00 22_02:00 22_15:00 23_04:00 23_17:00 24_06:00 24_19:00 25_08:00 25_21:00 26_10:00 26_23:00 27_12:00 28_01:00 28_14:00 29_03:00 29_16:00 30_05:00 30_18:00 01_07:00 01_20:00 02_09:00 02_22:00 03_11:00 04_00:00 04_13:00 Dolní Věstonice, Sra1H, mm Obr. 3.70 Dolní Věstonice. Průběh hodinových úhrnů srážek (mm). 0,0 5,0 10,0 15,0 20,0 25,0 21_00:00 21_14:00 22_04:00 22_18:00 23_08:00 23_22:00 24_12:00 25_02:00 25_16:00 26_06:00 26_20:00 27_10:00 28_00:00 28_14:00 29_04:00 29_18:00 30_08:00 30_22:00 01_12:00 02_02:00 02_16:00 03_06:00 03_20:00 04_10:00 05_00:00 Filipova Huť, SRA1H, mm Obr. 3.71 Filipova Huť. Průběh hodinových úhrnů srážek (mm). 0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 21_00:00 21_13:00 22_02:00 22_15:00 23_04:00 23_17:00 24_06:00 24_19:00 25_08:00 25_21:00 26_10:00 26_23:00 27_12:00 28_01:00 28_14:00 29_03:00 29_16:00 30_05:00 30_18:00 01_07:00 01_20:00 02_09:00 02_22:00 03_11:00 04_00:00 04_13:00 Hlasivo, Sra1H, mm Obr. 3.72 Hlasivo. Průběh hodinových úhrnů srážek (mm). 0 5 10 15 20 25 21_00:00 21_13:00 22_02:00 22_15:00 23_04:00 23_17:00 24_06:00 24_19:00 25_08:00 25_21:00 26_10:00 26_23:00 27_12:00 28_01:00 28_14:00 29_03:00 29_16:00 30_05:00 30_18:00 01_07:00 01_20:00 02_09:00 02_22:00 03_11:00 04_00:00 04_13:00 Hojsova Stráž, Sra1H, mm Obr. 3.73 Hojsova Stráž. Průběh hodinových úhrnů srážek (mm). 0 5 10 15 20 25 21_00:00 21_13:00 22_02:00 22_15:00 23_04:00 23_17:00 24_06:00 24_19:00 25_08:00 25_21:00 26_10:00 26_23:00 27_12:00 28_01:00 28_14:00 29_03:00 29_16:00 30_05:00 30_18:00 01_07:00 01_20:00 02_09:00 02_22:00 03_11:00 04_00:00 04_13:00 Horní Krupá, Sra15M, mm Obr. 3.74 Horní Krupá. Průběh patnáctiminutových úhrnů srážek (mm). 0,0 10,0 20,0 30,0 40,0 50,0 60,0 70,0 21_00:00 21_14:00 22_04:00 22_18:00 23_08:00 23_22:00 24_12:00 25_02:00 25_16:00 26_06:00 26_20:00 27_10:00 28_00:00 28_14:00 29_04:00 29_18:00 30_08:00 30_22:00 01_12:00 02_02:00 02_16:00 03_06:00 03_20:00 04_10:00 05_00:00 Hostašovice, Sra1H, mm Obr. 3.75 Hostašovice. Průběh hodinových úhrnů srážek (mm). 0 5 10 15 20 25 30 35 21_00:00 21_13:00 22_02:00 22_15:00 23_04:00 23_17:00 24_06:00 24_19:00 25_08:00 25_21:00 26_10:00 26_23:00 27_12:00 28_01:00 28_14:00 29_03:00 29_16:00 30_05:00 30_18:00 01_07:00 01_20:00 02_09:00 02_22:00 03_11:00 04_00:00 04_13:00 Jablonné v Podještědí, Sra1H, mm Obr. 3.76 Jablonné v Podjěštědí. Průběh hodinových úhrnů srážek (mm). 0 5 10 15 20 25 30 35 21_00:00 21_13:00 22_02:00 22_15:00 23_04:00 23_17:00 24_06:00 24_19:00 25_08:00 25_21:00 26_10:00 26_23:00 27_12:00 28_01:00 28_14:00 29_03:00 29_16:00 30_05:00 30_18:00 01_07:00 01_20:00 02_09:00 02_22:00 03_11:00 04_00:00 04_13:00Jablonné v Poještědí, Sra15M, mm Obr. 3.77 Jablonné v Podjěštědí. Průběh patnáctiminutových úhrnů srážek (mm). 0 5 10 15 20 25 30 35 40 21_00:00 21_13:00 22_02:00 22_15:00 23_04:00 23_17:00 24_06:00 24_19:00 25_08:00 25_21:00 26_10:00 26_23:00 27_12:00 28_01:00 28_14:00 29_03:00 29_16:00 30_05:00 30_18:00 01_07:00 01_20:00 02_09:00 02_22:00 03_11:00 04_00:00 04_13:00 Karlstift, Sra1H, mm Obr. 3.78 Karlstift. Průběh hodinových úhrnů srážek (mm). 0 5 10 15 20 25 30 21_00:00 21_13:00 22_02:00 22_15:00 23_04:00 23_17:00 24_06:00 24_19:00 25_08:00 25_21:00 26_10:00 26_23:00 27_12:00 28_01:00 28_14:00 29_03:00 29_16:00 30_05:00 30_18:00 01_07:00 01_20:00 02_09:00 02_22:00 03_11:00 04_00:00 04_13:00Klatovy, SRA1H, mm Obr. 3.79 Klatovy. Průběh hodinových úhrnů srážek (mm). 0 5 10 15 20 25 21_00:00 21_13:00 22_02:00 22_15:00 23_04:00 23_17:00 24_06:00 24_19:00 25_08:00 25_21:00 26_10:00 26_23:00 27_12:00 28_01:00 28_14:00 29_03:00 29_16:00 30_05:00 30_18:00 01_07:00 01_20:00 02_09:00 02_22:00 03_11:00 04_00:00 04_13:00 Labská bouda, SRA1H, mm Obr. 3.80 Labská bouda. Průběh hodinových úhrnů srážek (mm). 0 5 10 15 20 25 30 35 21_00:00 21_13:00 22_02:00 22_15:00 23_04:00 23_17:00 24_06:00 24_19:00 25_08:00 25_21:00 26_10:00 26_23:00 27_12:00 28_01:00 28_14:00 29_03:00 29_16:00 30_05:00 30_18:00 01_07:00 01_20:00 02_09:00 02_22:00 03_11:00 04_00:00 04_13:00Lanškroun, Sra1H, mm Obr. 3.81 Lanškroun. Průběh hodinových úhrnů srážek (mm). 0 5 10 15 20 25 30 35 40 21_00:00 21_13:00 22_02:00 22_15:00 23_04:00 23_17:00 24_06:00 24_19:00 25_08:00 25_21:00 26_10:00 26_23:00 27_12:00 28_01:00 28_14:00 29_03:00 29_16:00 30_05:00 30_18:00 01_07:00 01_20:00 02_09:00 02_22:00 03_11:00 04_00:00 04_13:00 Luby, Sra1H, mm Obr. 3.82 Luby. Průběh hodinových úhrnů srážek (mm). 0 5 10 15 20 25 30 21_00:00 21_13:00 22_02:00 22_15:00 23_04:00 23_17:00 24_06:00 24_19:00 25_08:00 25_21:00 26_10:00 26_23:00 27_12:00 28_01:00 28_14:00 29_03:00 29_16:00 30_05:00 30_18:00 01_07:00 01_20:00 02_09:00 02_22:00 03_11:00 04_00:00 04_13:00Mařenice, Sra15M, mm Obr. 3.83 Mařenice. Průběh patnáctiminutových úhrnů srážek (mm). 0 5 10 15 20 25 30 35 40 21_00:00 21_13:00 22_02:00 22_15:00 23_04:00 23_17:00 24_06:00 24_19:00 25_08:00 25_21:00 26_10:00 26_23:00 27_12:00 28_01:00 28_14:00 29_03:00 29_16:00 30_05:00 30_18:00 01_07:00 01_20:00 02_09:00 02_22:00 03_11:00 04_00:00 04_13:00 Mikulovice, SRA1H, mm Obr. 3.84 Mikulovice. Průběh hodinových úhrnů srážek (mm). 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 21_00:00 21_13:00 22_02:00 22_15:00 23_04:00 23_17:00 24_06:00 24_19:00 25_08:00 25_21:00 26_10:00 26_23:00 27_12:00 28_01:00 28_14:00 29_03:00 29_16:00 30_05:00 30_18:00 01_07:00 01_20:00 02_09:00 02_22:00 03_11:00 04_00:00 04_13:00 Mitrov, Sra1H, mm Obr. 3.85 Mitrov. Průběh patnáctiminutových úhrnů srážek (mm). 0 10 20 30 40 50 60 70 21_00:00 21_13:00 22_02:00 22_15:00 23_04:00 23_17:00 24_06:00 24_19:00 25_08:00 25_21:00 26_10:00 26_23:00 27_12:00 28_01:00 28_14:00 29_03:00 29_16:00 30_05:00 30_18:00 01_07:00 01_20:00 02_09:00 02_22:00 03_11:00 04_00:00 04_13:00 Moravská Třebová, Sra1H, mm Obr. 3.86 Moravská Třebová. Průběh hodinových úhrnů srážek (mm). 0 10 20 30 40 50 60 70 21_00:00 21_13:00 22_02:00 22_15:00 23_04:00 23_17:00 24_06:00 24_19:00 25_08:00 25_21:00 26_10:00 26_23:00 27_12:00 28_01:00 28_14:00 29_03:00 29_16:00 30_05:00 30_18:00 01_07:00 01_20:00 02_09:00 02_22:00 03_11:00 04_00:00 04_13:00Nedrahovice, SRA1H, mm Obr. 3.87 Nedrahovice. Průběh hodinových úhrnů srážek (mm). 0 5 10 15 20 25 30 35 21_22:00 22_10:00 22_22:00 23_10:00 23_22:00 24_10:00 24_22:00 25_10:00 25_22:00 26_10:00 26_22:00 27_10:00 27_22:00 28_10:00 28_22:00 29_10:00 29_22:00 30_10:00 30_22:00 01_10:00 01_22:00 02_10:00 02_22:00 03_10:00 03_22:00 Ostrov nad Oslavou, SRA1H, mm Obr. 3.88 Ostrov nad Oslavou. Průběh hodinových úhrnů srážek (mm). 0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50 21_00:00 21_13:00 22_02:00 22_15:00 23_04:00 23_17:00 24_06:00 24_19:00 25_08:00 25_21:00 26_10:00 26_23:00 27_12:00 28_01:00 28_14:00 29_03:00 29_16:00 30_05:00 30_18:00 01_07:00 01_20:00 02_09:00 02_22:00 03_11:00 04_00:00 04_13:00 Pomezní boudy, Sra1H, mm Obr. 3.89 Pomezní Boudy. Průběh hodinových úhrnů srážek (mm). 0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 21_00:00 21_13:00 22_02:00 22_15:00 23_04:00 23_17:00 24_06:00 24_19:00 25_08:00 25_21:00 26_10:00 26_23:00 27_12:00 28_01:00 28_14:00 29_03:00 29_16:00 30_05:00 30_18:00 01_07:00 01_20:00 02_09:00 02_22:00 03_11:00 04_00:00 04_13:00 Radostín, SRA1H, mm Obr. 3.90 Radostín. Průběh hodinových úhrnů srážek (mm). 0 5 10 15 20 25 30 35 40 21_00:00 21_13:00 22_02:00 22_15:00 23_04:00 23_17:00 24_06:00 24_19:00 25_08:00 25_21:00 26_10:00 26_23:00 27_12:00 28_01:00 28_14:00 29_03:00 29_16:00 30_05:00 30_18:00 01_07:00 01_20:00 02_09:00 02_22:00 03_11:00 04_00:00 04_13:00Radvanice, SRA1H,mm Obr. 3.91 Radvanice. Průběh hodinových úhrnů srážek (mm). 0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50 21_00:00 21_13:00 22_02:00 22_15:00 23_04:00 23_17:00 24_06:00 24_19:00 25_08:00 25_21:00 26_10:00 26_23:00 27_12:00 28_01:00 28_14:00 29_03:00 29_16:00 30_05:00 30_18:00 01_07:00 01_20:00 02_09:00 02_22:00 03_11:00 04_00:00 04_13:00 Staré Město, Sra1H, mm Obr. 3.92 Staré Město. Průběh hodinových úhrnů srážek (mm). 0 5 10 15 20 25 30 21_00:00 21_13:00 22_02:00 22_15:00 23_04:00 23_17:00 24_06:00 24_19:00 25_08:00 25_21:00 26_10:00 26_23:00 27_12:00 28_01:00 28_14:00 29_03:00 29_16:00 30_05:00 30_18:00 01_07:00 01_20:00 02_09:00 02_22:00 03_11:00 04_00:00 04_13:00 Tajanov u Klatov, SRA1H, mm Obr. 3.93 Tajanov u Klatov. Průběh hodinových úhrnů srážek (mm). 0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50 21_00:00 21_13:00 22_02:00 22_15:00 23_04:00 23_17:00 24_06:00 24_19:00 25_08:00 25_21:00 26_10:00 26_23:00 27_12:00 28_01:00 28_14:00 29_03:00 29_16:00 30_05:00 30_18:00 01_07:00 01_20:00 02_09:00 02_22:00 03_11:00 04_00:00 04_13:00 Veřovice, Sra1H, mm Obr. 3.94 Veřovice. Průběh hodinových úhrnů srážek (mm). 0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 21_00:00 21_13:00 22_02:00 22_15:00 23_04:00 23_17:00 24_06:00 24_19:00 25_08:00 25_21:00 26_10:00 26_23:00 27_12:00 28_01:00 28_14:00 29_03:00 29_16:00 30_05:00 30_18:00 01_07:00 01_20:00 02_09:00 02_22:00 03_11:00 04_00:00 04_13:00 Vimperk, SRA1H,mm Obr. 3.95 Vimperk. Průběh hodinových úhrnů srážek (mm). 0 5 10 15 20 25 21_00:00 21_13:00 22_02:00 22_15:00 23_04:00 23_17:00 24_06:00 24_19:00 25_08:00 25_21:00 26_10:00 26_23:00 27_12:00 28_01:00 28_14:00 29_03:00 29_16:00 30_05:00 30_18:00 01_07:00 01_20:00 02_09:00 02_22:00 03_11:00 04_00:00 04_13:00 Vrchlice, SRA15M, mm   Obr. 3.96 Vrchlice. Průběh patnáctiminutových úhrnů srážek (mm). 0 5 10 15 20 25 30 35 21_00:00 21_13:00 22_02:00 22_15:00 23_04:00 23_17:00 24_06:00 24_19:00 25_08:00 25_21:00 26_10:00 26_23:00 27_12:00 28_01:00 28_14:00 29_03:00 29_16:00 30_05:00 30_18:00 01_07:00 01_20:00 02_09:00 02_22:00 03_11:00 04_00:00 04_13:00 Vysoké n. Jizerou, Sra15m, mm Obr. 3.97 Vysoké n. Jizerou. Průběh patnáctiminutových úhrnů srážek (mm). 0 5 10 15 20 25 30 35 40 21_00:00 21_13:00 22_02:00 22_15:00 23_04:00 23_17:00 24_06:00 24_19:00 25_08:00 25_21:00 26_10:00 26_23:00 27_12:00 28_01:00 28_14:00 29_03:00 29_16:00 30_05:00 30_18:00 01_07:00 01_20:00 02_09:00 02_22:00 03_11:00 04_00:00 04_13:00 Vysoké nad Jizerou, Sra1H, mm Obr. 3.98 Vysoké n. Jizerou. Průběh hodinových úhrnů srážek (mm).