Iveta Válová 2. ročník FG Brno 2011 Cvičení z FLUVIÁLNÍ GEOMORFOLOGIE A. Hranice a hydrografie povodí Zvolené povodí: povodí Říčky po soutok s Rokytnicí (75, 511 km^2) Porovnání říční sítě na mapách různých měřítek: Říční síť na mapě s měřítkem 1:100 000 V porovnání s mapami většího měřítka je říční síť na mapě s měřítkem 1:100 000 méně hustá, nejsou zde znázorněny některé menší přítoky, zejména do kratší než 1 km. Levostranných přítoků Říčky je zde znázorněno sedm, pravostranných šest. Vyjádření říčních zákrutů je podobné jako na mapě měřítka 1:50 000 s nevýraznou generalizací. Říční síť na mapě s měřítkem 1:50 000 Na této mapě jsou již znázorněny všechny toky, oproti mapě s měřítkem 1:100 000 je levostranných přítoků Říčky znázorněno o dva více, pravostranných je zobrazeno dokonce o čtyři více. Oproti mapě s měřítkem 1:25 000 se říční síť v povodí Říčky neliší počtem toků, ale generalizací průběhu toků. Říční síť na mapě s měřítkem 1:25 000 Na mapě tohoto měřítka jsou oproti předcházejícím dobře znázorněny zářezy toků, jakož i suché údolní zářezy. Také jsou zde již uvedeny názvy některých významnějších přítoků Říčky. Obr. 1 ukazuje rozdíl v zobrazení zvolené části povodí na mapě měřítka 1:25 000 a na mapě měřítka 1:50 000. Obr. 1 Porovnání mapy měřítka 1:25 000 (vlevo) a mapy měřítka 1:50 000 (vpravo) Řád toků a údolních zářezů (podle Strahlera) Z mapy měřítka 1:25 000 byla vykreslena říční (obr. 2) a údolní síť (obr. 3). Řády toků (nebo suchých zářezů) jsou odlišeny barevně (viz legendu obrázků). Obr. 2 Řády toků podle Strahlera v povodí Říčky Obr. 3 Řády údolí podle Strahlera v povodí Říčky V případě toků si můžeme povšimnout jednodušší sítě s mnoha toky prvního řádu, které se zpravidla po několika málo kilometrech spojují v tok 2. řádu, 3. řád mají jen dva úseky toků, významný podíl má hlavní tok, který má více než ve dvou třetinách své délky 4. řád dle Strahlera. Hlavní rozdíl v případě údolních zářezů a jejich řádů (také určených dle Strahlera) tkví ve větším množství krátkých i dlouhých úseků 2. řádu, podstatně větším množství úseků 3. řádu, 4. řád tvoří téměř polovina údolí hlavního toku a krátká část údolí jednoho přítoku, asi polovina údolí hlavního toku pak náleží k 5. řádu, který se v případě toků vůbec neobjevil. Hustota říční a údolní sítě Souhrnná délka všech toků je 81,3 km, hustota toků je tedy 1,07 km/km^2. Délka všech údolních zářezů je celkem 248,8 km, hustota údolní sítě je tedy 3,3 km/km^2, je tedy přibližně trojnásobná oproti hustotě říční sítě. Pozn.: Délka toků i suchých či občasně protékaných údolních zářezů byla měřena na mapě měřítka 1:25 000, nepřesnosti jsou způsobeny generalizací mapy, na podrobnějších mapách je znázorněno více toků a také vrstevnice mají dosti odlišný průběh. Pravděpodobně jsou tedy tyto výše uvedené hodnoty nižší než hodnoty skutečné. Výskyt suchých zářezů je způsoben poměrně vysokou propustností hornin (vápence ve střední části toku, spraš ve spodní části toku), zářezy tak nedosahují na hladinu podzemní vody. Velkou měrou může být výskyt suchých zářezů podmíněn také malou odolností hornin v tomto území, zřejmě se zářezy snadno vytvářejí a prohlubují při srážkách, které by v území s odolnějšími horninami na vytvoření zářezů nestačily. B. Další charakteristiky povodí a páteřního vodního toku Reliéf zkoumané oblasti Vybraná část povodí Říčky patří k typu reliéfu členité pahorkatiny, výšková členitost (na ploše 4 x 4 km) se pohybuje od 80 do 170 m. Horniny zkoumané oblasti Říčka po lokalitu Hádek protéká územím se slepenci spodnokarbonového stáří, místy prostoupenými drobami, jílovitými břidlicemi nebo prachovci stejného stáří. V suchých údolních zářezech a na úpatích svahů se zpravidla vyskytují písčito-hlinité a hlinito-písčité sedimenty, v okolí vodních toků pak nivní sedimenty (oba typa sedimentů se vyskytují v celém zvoleném území, dále je však již nebudeme zmiňovat). Hostěnický potok, Ochozský potok a část toku Říčky v místě soutoku s těmito přítoky protékají vápencovým územím (s dolomity), Ochozský potok částečně také spraši a sprašovými hlínami v Ochozu u Brna, kam také částečně zasahuje granodiorit neoprotero-zoického stáří. Dále po toku Říčka protéká několik kilometrů územím s devonskými arkózami a slepenci. Horniny v okolí horního toku Říčky jsou zobrazeny na obr. 4. Obr. 4 Horniny v horním části povodí Říčky Dále až po Líšeň Říčka protéká opět především vápenci a slepenci, které jsme zmiňovali na nejhořejším toku Říčky. V okolí hlavního toku se hojněji vyskytují neogenní sedimenty. U Truksova mlýna se nachází malá lokalita pískovců, dále po toku Říčky (v Podolí, u Bedřichovic a Šlapanic) převládají spraše a sprašové hlíny, místy se objevují neogenní mořské sedimenty (vápnitý jíl, písek), dále také neogenní sladkovodní sedimenty, hojné západně od Podolí. Podél toků se ve větší míře nachází nivní sedimenty. Pouze několik izolovaných lokalit (např. vrch Žuráň) je tvořeno slepenci. Horniny ve spodní části povodí Říčky jsou zobrazeny na obr. 5. Obr. 5 Horniny v spodní části povodí Říčky Hodnocení vlivu reliéfu a geologie Mezi místem pramene Říčky a jejím soutokem s Rokytnicí je na poměrně krátké vzdálenosti značné převýšení (220 m na 26,5 km délky toku), což má vliv na charakter toku – na rychlost proudění, na zahlubování… zejména v horní části toku je spád řeky vyšší a rovněž v této oblasti je hustší údolní síť. V oblastech s výskytem vápenců a dolomitů je ovšem hustota údolní sítě snížena, protože se zde voda snadněji dostává pod povrch. Také na dolním toku, v oblasti s výskytem spraše, je hustota údolní sítě nízká, což je zřejmě způsobeno značným vsakováním vody ze srážek, částečně je to způsobeno antropogenními vlivy (meliorační skruže). Podélný profil páteřního toku Od pramene přibližně po pátý kilometr toku má podélný profil Říčky jednoduchý tvar, spád toku mírně klesá, první identifikovaný lom spádu se nachází mezi pátým a šestým kilometrem, kde spád výrazněji klesá, aby se opět zvýšil v příštích asi sedmi stech metrech toku. Na geologické mapě se v těchto místech nemění typ horniny, tento lom spádu má tedy pravděpodobně morfostrukturní příčiny. Předpokládané zvýšení rychlosti proudění nebylo v terénu pozorováno. Mezi sedmým a desátým kilometrem je spád toku mírnější, jedná se o úsek toku nad rybníkem Pod Hádkem, zmírnění spádu je tedy zřejmě zapříčiněno vzdutím hladiny, následné zvýšení spádu také nejspíše souvisí s tímto rybníkem, avšak poměrně vysoký spád další části toku (asi po třináctý kilometr) souvisí spíše s výskytem vápenců právě v těchto místech. Předpokládané zvýšení rychlosti proudění nebylo pozorováno, neboť v době terénního průzkumu nebyla tato část údolí Říčkou vůbec protékána. Od třináctého kilometru je spádová křivka vyrovnaná s výjimkou zvýšení spádu mezi dvacátým a dvacátým prvním kilometrem a dále mezi dvacátým třetím a dvacátým čtvrtým kilometrem, tyto lomy spádu nelze vysvětlit změnou hornin ani výskytem přítoků, jako příčina tedy v úvahu připadají morfostrukturní příčiny nebo ještě spíše antropogenní vliv. Obr. 6 Křivka podélného profilu Říčky Výskyt údolní nivy Údolní nivy jsou důležitou součástí fluviálního systému především v dolní části povodí, kde jsou širší, spojuje se niva páteřního toku s nivou přítoků (viz. obr. 4 a 5). Přerušovaně se nivy vyskytují téměř po celém toku Říčky, v horní části toku jsme zaznamenali asi tříkilometrový úsek po soutok s malou Říčkou, kde se vyskytuje místy podmáčená niva široká kolem 50 m. Dále od tohoto soutoku se vyskytuje niva místy široká až 100 m, až po rybník Pod Hádkem, kde se údolí Říčky zužuje, svahy jsou v okolí toku příkřejší a niva je nespojitá, často pouze při jednom břehu. U horního mlýna se nachází širší niva (80 -140 m) a provází tok k Prostřednímu mlýnu, dále je přerušena a objevuje se po několika stech metrech se šířkou kolem 80 m, dále je opět přerušena a zaznamenána byla znovu po několika stech metrech u Bělkova mlýna, zde je niva široká jen kolem 60 m a dále po toku se spíše zužuje. V místě tří velkých nádrží (U Muchovy boudy, Pod Hrádkem a U Kadlecova mlýna) by byla niva široká přibližně 80 – 120 m. Se stejnou šířkou niva Říčky pokračuje několik kilometrů od Kadlecova mlýna až po soutok s Rokytnicí, kde by se ještě více rozšiřovala (soudě podle vrstevnic), ale díky opevnění břehů a napřímení toku není tento jev v terénu příliš patrný. Podzemní voda V horní části povodí se nachází velké množství pramenů, ale horniny vyskytující se v této oblasti jsou spíše špatně propustné. Ve střední části povodí (v okolí Ochozu, Hostěnic atd. viz obr. 7) se nachází vápence, jejich propustnost je vysoká, avšak dostupnost vody je špatná, v sušších obdobích zde nejsou žádné trvalé vodní toky (dochází k ponorům). V dolní části povodí je podzemní voda také spíše hůře dostupná kvůli špatné propustnosti hornin. Obr. 7 Hydrogeologická mapa části povodí Říčky Využití ploch v povodí Ve velké části povodí (od pramene Říčky až téměř k obci Podolí) se rozkládají listnaté lesy, jen místy narušené drobnými plochami trvalých travních porostů a polí, v okolí Brna také zahrádek (obr. 8, 9, 10 a 12). Malou rozlohu zabírá několik lomů (Mokrá-Horákov, lom Skalka u Ochozu u Brna, Lesní lom a Hornecký lom). Lom Mokrá-Horákov je zobrazen na leteckém snímku na obr. 11. V dolní části povodí převládají pole a zástavba, vyskytují se zde jen malé plochy lesních porostů (obr. 13). Obr. 8 Využití ploch v nejhornější části povodí Říčky Obr. 9 Využití ploch v části povodí Říčky (lokalita Hádek) Obr. 10 Využití ploch v části povodí Říčky (v okolí Ochozu a Hostěnic) Obr. 11 Využití ploch v části povodí Říčky (v okolí lomu Mokrá-Horákov) Obr. 12 Využití ploch v části povodí Říčky (u Líšně) Obr. 13 Využití ploch v dolní části povodí Říčky (okolí Podolí a Šlapanic) C. Vlastnosti vodního toku Antropogenní úpravy koryta Celkový podíl člověkem upravených částí koryta Říčky je asi 45 %. Nejvýznamnější z nich je napřímení koryta, nezanedbatelnou úpravou je také řada rybníků a nádrží. Podíl jednotlivých úprav je znázorněn na obr. 14. Obr. 14 Podíl antropogenních úprav koryta Říčky Tab. 1 Seznam přímých zásahů člověka do koryta Říčky Typ zásahu lokalita, (délka úseku) GPS souřadnice Foto. v příloze Rybník Pod Hádkem (335 m) 49.24893N, 16.76064E 03 Zbytky starého přepadu a náhonu u Prostředního mlýna 49.2364825N, 16.7328903E 07 Soustava rybníků pod Bělkovým mlýnem (207 m, včetně náhonu a odtokového koryta pod rybníky: 377) 49.23326N, 16.72367E Stupeň Pod rybníkem u Bělkova mlýna 49.2329050N, 16.7218717E - Stupeň Pod rybníkem u Bělkova mlýna 49.2327839N, 16.7215514E - Stupeň Pod rybníkem u Bělkova mlýna 49.2330839N, 16.7207375E - Stupeň (5x blízko za sebou) Mezi rybníkem u Bělkova mlýna a nádrží U Muchovy boudy 49.2298047N, 16.7186456E - Stupeň před Muchovou boudou 49.2209606N, 16.7181192E 09 Vodní nádrž U Muchovy boudy (341 m) 49.22077N, 16.71619E - Vodní nádrž Pod Hrádkem (654 m) 49.21822N, 16.71588E 10 Vodní nádrž U Kadlecova mlýna (731 m) 49.21378N, 16.71474E 11 Zpevněné břehy pod nádrží U Kadlecova mlýna (20 m) 49.21192N, 16.71132E - Napřímení koryta, místy zřejmě zkapacitnění od Kadlecova mlýna k soutoku s Rokytnicí (7,565 km) 49.2096397N, 16.7126328E až 49.1522228N, 16.7376492E - Zpevnění pravého břehu (kameny, jen místy) od Kadlecova mlýna k autobusové zast. Mariánské údolí (1077 m) 49.20848N, 16.71664E - Zpevnění levého břehu (zídka) u Truksova mlýna (40 m) 49.20147N, 16.71714E 12 Rybník u Zukalova mlýna (94 m) 49.1953764N, 16.7196142E - Zpevnění břehu Podolí, most (100 m) 49.1907319N, 16.7258147E - Stupeň Podolí, most 49.1907319N, 16.7258147E - Zpevnění obou břehů Podolí, most (50 m) 49.1896125N, 16.7257894E - Stupeň Konec Podolí 49.1864444N, 16.7249725E - 3 stupně blízko za sebou U křižovatky před Bedřichovicemi 49.1824169N, 16.7232886E - Zpevnění břehu Bedřichovice, u mostu (30 m) 49.1789053N, 16.7226042E - Stupeň Konec Bedřichovic 49.1787675N, 16.7224964E - Zpevnění břehu Konec Bedřichovic (50 m) 49.1787675N, 16.7224964E - Stupeň Šlapanice, zahrádky 49.1741925N, 16.7207256E - Zpevnění obou břehů Šlapanice, most u Zámečnického nám. (10 m) 49.1693761N, 16.7257925E - Zpevnění obou břehů, splav Šlapanice, v blízkosti křižovatky Brněnské a Riegrovy ul. (33 m) 49.1682256N, 16.7263286E 13 Zpevnění obou břehů, „tunel“ Šlapanice, křižovatka Brněnské a Riegrovy ul. (83 m) 49.1676725N, 16.7269200E - Zpevnění obou břehů Šlapanice, v blízkosti křižovatky Brněnské a Riegrovy ul. (31 m) 49.1671825N, 16.7272047E - Zpevnění obou břehů Šlapanice, pod mostkem (5 m ) 49.1663597N, 16.7280814E - Zpevnění obou břehů Šlapanice, pod mostem (10 m) 49.1658100N, 16.7293381E 14 Zpevnění obou břehů Šlapanice, pod mostem (10 m) 49.1644153N, 16.7305653E - Zpevnění obou břehů (dřevem) Šlapanice (10 m) 49.1635056N, 16.7306433E 15 Zpevnění břehu Šlapanice, pod mostkem a v jeho blízkosti (50 m) 49.1613342N, 16.7308694E 16 Zpevnění břehu Šlapanice, pod mostkem a v jeho blízkosti (20 m) 49.1598439N, 16.7309617E 17 Stupeň v korytě za Šlapanicemi 49.1571900N, 16.7324669E 18 Stupeň v korytě za Šlapanicemi 49.1565200N, 16.7333489E 19 Napřímení a zkapacitnění koryta, zpevnění břehů u soutoku Říčky s Rokytnicí (20 m) 49.1522456N, 16.7376294E 20 a 21 Vlivy antropogenních úprav na fluviální procesy Úpravy koryta Říčky jsou značné především na jejím středním a dolním toku. Zpevnění břehů zabraňuje přirozeným procesům např. břehové erozi, je tedy potlačen vznik fluviálních tvarů. Napřímení toku zrychlí odtok a tím nejspíše ovlivní odnos sedimentů. Stupně v korytě naopak napomáhají udržet sedimenty na původním místě tím, že lokálně rychlost odtoku zpomalí. Odezvy antropogenních úprav v hydrologii, geomorfologii a biologii Říčky Úpravy koryta Říčky se pravděpodobně projevují zrychleným odtokem vody z povodí, napřímení koryta nejspíše napomáhá vzniku povodní níže po toku, zkapacitnění koryta a výstavba nádrží tomu naopak zabraňuje. Antropogenní úpravy koryta mohou být příčinou změn geomorfologie okolí Říčky, především zanikají typické fluviální mikrotvary (štěrkové lavice v toku, břehové nátrže apod.). V závislosti na množství úprav toku pravděpodobně klesá biodiverzita v okolí Říčky, např. v rovinách v okolí obcí Podolí, Bedřichovice a Šlapanice by se mohly nacházet podmáčené nivní louky nebo les, místo toho jsou blízkosti toku pole, podle toku se táhne jen úzký pás stromů. Naopak nádrže mohou mít příznivý vliv na oživení toku, protože se v nich chovají ryby (nejedná se ovšem nejspíše o stejné druhy, které by tu mohli žít za nepřítomnosti nádrží). Úseky koryta bez antropogenního ovlivnění Více než polovina délky toku je v přirozeném stavu, tab. 2 uvádí, o které úseky se jedná a jaké přirozené fluviální tvary se zde vyskytují. Tab. 2 Seznam úseků koryta Říčky bez přímého antropogenního ovlivnění Lokalita (délka úseku) GPS souřadnice Seznam přirozených fluv. tvarů Četnost tvarů Foto. v příloze Od pramene po rybník Pod Hádkem (10,8 km) 49.28867N, 16.85173E až 49.24979N, 16.76274E zákruty velmi četné meandry velmi četné 1 mělčiny a tůně velmi četné 2 břehové nátrže málo četné Od rybníka Pod Hádkem k nádrži U Muchovy boudy (7,2 km) 49.24845N, 16.75862E až 49.2198958N, 16.7183294E ponory, propadání málo četné 4 zákruty velmi četné 6 meandry četné mělčiny a tůně velmi četné břehové nátrže velmi četné 5,6 štěrkové lavice četné ostrovy málo četné 8 vývěry málo četné Před začátkem Šlapanic (1 km) 49.1758072N, 16.7201228E až 49.1722597N, 16.7215367E zákruty četné Geomorfologická klasifikace úseků páteřního toku Při klasifikování jednotlivých úseků Říčky byl zhodnocen především říční vzor na základě křivolakosti toku a počtu ramen, druhé kritérium klasifikace jsou antropogenní zásahy do koryta (málo významné zásahy značí přítomnost stupňů nebo krátký úsek se zpevněnými břehy, velmi významené antropogenní zásahy znamenají delší úsek se zpevněnými břehy nebo s napřímením koryta, případně výskyt rybníků v tomto úseku). Tab. 3 Homogenní úseky páteřního toku Úsek toku (délka) Říční vzor toku Antropogenní zásahy Poznámka Od pramene Říčky po souř.: 49.27681N, 16.82785E (2,557 km) přímý žádné bez meandrů, jen nenápadné zákruty Od souř.: 49.27681N, 16.82785E po souř.: 49.27524N, 16.82324E (0,436 km) meandrující žádné výrazné poměrně pravidelné meandrování Od souř.: 49.27524N, 16.82324E po souř.: 49.26479N, 16.78914E (3,432 km) meandrující žádné méně výrazné nepravidelné meandrování Od souř.: 49.26479N, 16.78914E po rybník Pod Hádkem (4,106 km) meandrující žádné výrazné nepravidelné meandrování Pod Hádkem (0,335 km) - velmi významné zátopa rybníku Od přepadu rybníka Pod Hádkem k Hornímu mlýnu (2,891 km) přímý žádné bez meandrů, s výraznými zákruty Od Horního mlýnu k Prostřednímu mlýnu (0,782 km) meandrující málo významné výrazné poměrně pravidelné meandrování Od Prostředního mlýnu po souř.: 49.23003N, 16.71926E (2,264 km) přímý málo významné bez meandrů, s výraznými zákruty Od souř.: 49.23003N, 16.71926E k vodní nádrži U Muchovy boudy (1,418 km) přímý málo významné bez meandrů, jen nenápadné zákruty Zvodní nádrže U Muchovy boudy, Pod Hrádkem a U Kadlecova mlýna (2,075 km) - velmi významné zátopa nádrží a krátké přímé úseky mezi nimi Od vodní nádrže U Kadlecova mlýna pod kadlecův mlýn (0,352 km) anastomózní velmi významné přímé koryto a souběžně vedoucí náhon Od Kadlecova mlýna téměř po Turksův mlýn (1,106 km) přímý významné bez meandrů, antropogenní napřímení koryta a jeho odsunutí k okraji nivy Od Turksova mlýna k Podolí po soutok s náhonem (1,225 km) anastomózní velmi významné přímé koryto a souběžně vedoucí náhon, rybník Od soutoku s náhonem nad Podolím k Bedřichovicím (1,142 km) přímý málo významné bez meandrů, jen nenápadné zákruty Od souř.: 49.18324N, 16.72343E nad Bedřichovicemi po soutok s náhonem za Bedřichovicemi (0,609 km) anastomózní velmi významné přímé koryto a souběžně vedoucí náhon Od soutoku s náhonem za Bedřichovicemi po soutok s Rokytnicí (3,313 km) přímý velmi významné bez meandrů, antropogenní napřímení koryta Návrh revitalizace Říčky v úseku pod obcí Podolí po soutok s Rokytnicí Pro zlepšení a obnovení přirozených funkcí vodního ekosystému by se především mělo upravit napřímené koryto tak, aby se podobalo přirozeným tokům. K úpravě koryta by zejména mohlo dojít mimo obce, kde by bylo nutné zbudovat širší meandrový pás místo úzkého pásu zeleně, který v současnosti lemuje napřímené koryto. Tento úkol se však jeví nesnadným, protože by bylo nutné vykoupit část okolních pozemků (úrodná zemědělská půda). Další metodou často využívanou při revitalizacích toků je zpomalení proudění v korytě, měly by se v něm vyskytovat větší kameny a vhodná vegetace. V intravilánu obcí lze upravit koryto tak, aby bylo alespoň mírně zvlněné, úspěšnou revitalizaci toku ukazuje obr. 15, jedná se o tok v intravilánu obce, kde je poměrně hodně místa pro manipulaci s tokem, provedenou revitalizaci v omezenějších podmínkách ukazuje porovnání obr. 16 a obr. 17. Obr. 15 Revitalizace toku v obci (zdroj: Projekt REURIS - Příklady dobré praxe) Obr. 16 Koryto toku před revitalizací (zdroj: Projekt REURIS - Příklady dobré praxe) Obr. 17 Koryto po revitalizaci (zdroj: Projekt REURIS - Příklady dobré praxe) Proveditelnost, schválení a financování navržené revitalizace Navržené změny (vytvoření zákrutů koryta a zpomalení toku) by byly proveditelné v případě souhlasu a schválení revitalizace vlastníky pozemků, na nichž se tok nachází, nejdůležitějšími vlastníky jsou obce Podolí, Bedřichovice a Šlapanice, dále jsou to vlastníci pozemků (nejvíce orné půdy) mezi těmito obcemi. Revitalizace by mohla být financována z prostředků obcí, případně by mohlo být využito Operačního programu Životní prostředí (přehled dalších možností financování revitalizací uvádí AOPK, viz použité zdroje). Předpokládané změny v ekosystému po revitalizaci Po revitalizaci by mělo dojít k zpomalení odtoku, k posílení přirozených geomorfologických procesů, zejména sedimentace, meandrování a vznik štěrkopískových lavic u břehů i centrálních. Je možné, že bude zesílena boční eroze, ale naopak by se měla zmírnit hloubková eroze. Dále se předpokládá zlepšení biologických poměrů v okolí řeky, se zvýšením diverzity stanovišť by se měla zvýšit i biodiverzita. D. Identifikace ekosystémových problémů v měřítku krajiny Environmentální problémy povodí Říčky Velká část povodí Říčky je v poměrně dobrém, přírodě blízkém stavu, ale přesto zde můžeme identifikovat řadu problémů: změny hydrologického režimu, změny geomorfologie koryta a nivy, změny struktury vegetačního krytu nivy, pravděpodobně i změny fyzikálních a chemických vlastností vody a změny společenstev v řece. Zde uvedeme některé konkrétní příklady problémů: Jako první můžeme jmenovat erozi půdy a s ní související znečištění toků půdou z okolních polí, která se do vody dostává vlivem větrné eroze nebo plošným splachem, do vody se dostávají nejen částice půdy, ale i látky z hnojiv a mění chemismus vody v toku. Napřímení koryta má za následek rychlý odtok vody z povodí, což může znamenat problém pro místa níže po toku zejména v době povodně. S antropogenními zásahy souvisí také přílišná hloubková eroze. Napřímení a odsunutí toku k okraji nivy (v Mariánském údolí na délce přes 1 km) způsobuje odvodnění velké části nivy a tedy změnu ekosystému, rovněž od Podolí níže po toku jsou nepůvodní stanoviště, tento problém může mít za následek také problém výskytu nepůvodních invazivních druhů rostlin, ty však zatím nebyly v blízkosti Říčky pozorovány. Antropogenní zásahy v korytě řeky snižují estetickou hodnotu krajiny. Dokumentace zjištěných problémů * eroze půdy: Pro zdokumentování probíhající eroze půdy lze využít postupy, které vyvinul Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, při nichž se využívá simulátoru deště ke zjištění, kolik materiálu bude odneseno z výzkumné plochy. Kromě simulované eroze by se měl dlouhodoběji sledovat i skutečný odnos půdy. Tento výzkum by měl být umístěn na svažitých plochách polí v dolní části povodí Říčky. * znečištění toku částicemi půdy: Znečištění toku pevnými částicemi lze zdokumentovat filtrací, množství zachycených částic na filtrech odpovídá míře znečištění toku. Řešení tohoto problému spočívá v omezení nadměrné eroze v okolí toku. * znečištění toku rozpuštěnými látkami (např. z hnojiv): Tento typ znečištění zjistíme laboratorně z odebíraných vzorků, bylo by zajímavé porovnat vodu z různých úseků toku i z různých období, abychom vyloučili náhodnost jevu. U vzorků určíme pH, chemickou spotřebu kyslíku, obsah živin (sloučeniny dusíku a fosforu), obsah kovů (např. měď, zinek, olovo…), olejů a maziv, ropných derivátů, uhlovodíků a pesticidů. Předpokládaný zdroj znečištění je zemědělství a odpadní voda z domácností. * odtok vody: Zjistit rychlost odtoku vody z povodí je obtížný úkol, řeší se hydrologickými matematickými modely, do kterých jako vstupní data zadáme množství srážek na povodí, fyzickogeografické charakteristiky povodí a měříme nebo počítáme průtoky. Výslednou rychlost odtoku bychom mohli porovnávat s podobnými toky, nejlépe přírodního charakteru. * hloubková eroze: Nadměrnou hloubkovou erozi poznáme podle příliš zahloubeného koryta, zde je nutno prozkoumat, jestli se tok zahluboval přirozeně, nebo jestli jde o antropogenní výtvor. Zahloubení toku (výšku břehů) můžeme porovnat s jinými toky, nejlépe přirozenými. * změny ekosystémů v nivě (Mariánské údolí): Ekosystémy by bylo vhodné mapovat ve větší ploše, nejlépe v celé délce nivy, a to mapováním výskytů jednotlivých druhů rostlin, aby se zjistilo, zda v antropogenně změněné nivě některé druhy chybí, nebo zda se tam naopak vyskytují nepůvodní invazivní druhy. Kromě mapování vegetace by bylo též prospěšné mapování živočichů, zejména některých vybraných druhů, které se vyskytují v toku nebo v jeho blízkosti. * změny ekosystémů v zemědělské krajině v okolí Podolí, Bedřichovic a Šlapanic: Stejně jako v předchozím případě by zde bylo vhodné zjistit, jaká biota se zde vyskytuje, co zde chybí z původních druhů a co se zde vyskytuje nepůvodního. * estetická hodnota krajiny: Estetická hodnota krajiny by měla být řešena kvalitativním výzkumem, jedná se o velmi subjektivní charakteristiku, bylo by vhodné rozčlenit povodí na více úseků a porovnávat je mezi sebou. Zdroje: AOPK, Finanční nástroje péče o přírodu a krajinu, dostupné na WWW: Projekt REURIS, Příklady dobré praxe, PDF dostupné na WWW: Digitální atlas ČR, RETM 100, Vojenský geografický a hydrometeorologický úřad, 2007/2008, dostupný na WWW: Digitální atlas ČR, RETM 50, Vojenský geografický a hydrometeorologický úřad, 2007/2008, dostupný na WWW: Digitální atlas ČR, DMÚ 25, Vojenský geografický a hydrometeorologický úřad, 2007/2008, dostupný na WWW: Česká geologická služba, Český úřad zeměměřický a katastrální, geologická mapa on-line, 1:50 000, dostupná na WWW: Česká geologická služba, Český úřad zeměměřický a katastrální, hydrogeologická mapa on-line, 1:50 000, dostupná na WWW: < http://mapy.geology.cz/website/geoinfo/viewer2.htm> Přílohy Foto 1 Meandrování Říčky v horní části povodí Foto 2 Střídání mělčin a tůní v horní části toku Foto 3 Rybník pod Hádkem Foto 4 Hádecké propadání Foto 5 Břehová nátrž v suchém korytě Říčky u Ochozu Foto 6 Břehové nátrže a meandrování Říčky u Ochozu Foto 7 Zbytky přepadu a náhonu u Prostředního mlýna Foto 8 Ostrůvky v korytě, anastomózní část toku nad Muchovou boudou Foto 9 Stupeň v toku v blízkosti Muchovy boudy Foto 10 Přepad nádrže Pod Hrádkem Foto 11 Nádrž u Kadlecova mlýna Foto 12 Zpevněný břeh u Truksova mlýna Foto 13 Zpevněné břehy a stupeň v korytě Říčky ve Šlapanicích (hlavní křižovatka) Foto 14 Zpevněný břeh Říčky ve Šlapanicích Foto 15 Zpevněný břeh Říčky ve Šlapanicích (pouze dřevem) Foto 16 Zpevněný břeh Říčky a její napřímení ve Šlapanicích Foto 17 Zpevnění břehu a napřímení Říčky ve Šlapanicích Foto 18 Stupeň v korytě Říčky pod Šlapanicemi Foto 19 Stupeň v korytě Říčky mezi Šlapanicemi a soutokem Říčky s Rokytnicí Foto 20 Opevnění břehů Říčky a Rokytnice v místě jejich soutoku Foto 21Zpevněné břehy Říčky za soutokem s Rokytnicí