Vývoj života v
geologické historii
pracovní verse
RNDr. M. Culek, Ph.D.
s využitím různých materiálů
Historie vesmíru
• 13,7 mld. let BP: Velký třesk (??) – vznik Vesmíru: tj.
„Existence“: hmoty (=forma energie), energie
(=forma hmoty), prostoru, času.
• Energie se explozivně mění na hmotu
• Nemá smysl: Co bylo před tím? Co je mimo něj?
• Nikoliv: Nic. Není to vakuum – to má svůj prostor a
čas
• Prostě to neexistuje a nebylo.
• 0 - 380 000 let: Postupná tvorba hmotných částic (po
jádra atomů).
• Po 380 000 letech: Teplota 3000 K – už zachycování
elektronů - vznik atomů (H, He) + usměrnění fotonů vesmír
se stal průhledným.
Historie vesmíru, počátky Země
• Po 700 mil. let (13 mld. l. BP): Zárodky galaxií shlukováním
atomů H, He, Li, Be, nebyly ještě
jiné prvky, natož molekuly. To už později
neopakovatelné.
• ± 11 – 10 mld. l. BP: Mléčná dráha
• 10 mld. l. BP – ?…… : Cykly: zrození-výbuchůzániků
hvězd – termonukl. syntéza prvků
těžších než Fe v supernovách – rozptylovány
po vesmíru, zachycovány nově vznik.
hvězdami
• 4,56 mld. l. BP: Vesmír už velmi starý, a ½
dynam. existence má za sebou.
• Tehdy: v jednom rameni spirální galaxie Ml.
Dráhy zárodek Sl.s. – oblak plynu a prachu se
začíná smršťovat-rotovat – disk.
• V rozptýlené hmotě v okolí akrece – narůstání
napřed těžších prvků – Fe, Ni, (silnější
gravitace), pak lehčích = vznik zárodků planet.
• gravit. stlačení H uvnitř – zahřátí na několik mil.
K, zapálení termojaderné reakce, „rožnutí“ Sl.
Historie Vesmíru, osud Země
• Co bude s Vesmírem dál …. (?):
• Těsně před 19 mld. let se Slunce stane rudým
obrem, rozšíří se až k Zemi a vypaří ji.
• Po 19. mld. l. po VT: Vesmír příliš rozepnutý (=►
chladný), hmota příliš řídká, přestávají vznikat
nové hvězdy, stávající vychládají ……
• Vesmír chladný, temný, mrtvý……
• Nebo ne (?). Záleží na množství a charakteru
temné hmoty a energie – ještě neznáme. Může
být Velký krach – za > biliony let.
Historie Země - Hadean
• 4,550 mld. let – 3,8 mld. let BP: Protozemě.
Začíná Prekambrium (4,550 - 0,542 mld. l. BP),
HADEAN (4,55 – 3,80 mld.l.): těžké bombardování
(150 x silnější než dnes – viz Měsíc)
• 4,527 mld.l. BP: Nárazem: Měsíc + rotace (už) Země
• 4,2 mld.l. BP: Voda v kapal. stavu: První oceány,
prim. Atm., první organ. molekuly.
• Pokusy o start života (podmořské sopouchy ?) –
velmi rychle!
• Oceány, atmosféra (H, He) a život (?) zničeny (?)
bombardováním. Nebo impluls pro rozvoj?
Historie Země - Archaikum
• 3,8 mld. l. BP: ± konec bombardování.
Druhý pokus: Začíná ARCHAIKUM (prahory) (3,8 – 2,5 mld. l. BP.).
• 2. Atm. jiná: úniky z magmatu – N2, CO2, H2O →štěpení UV → O2, O3, H2
→ únik do kosmu.
• Zpočátku téměř bez O2 => není chemické zvětrávání (nevznikají oxidy).
Pak miniatur. produkce O2 - spotř. na oxidaci Fe v oceánech.
• Opět oceány, ale kyselé ! → nevznikají vápence
• Rychle znovu(?) život - uhlovodíky v metamorfitech sedimentů v Grónsku
(primitivní bakterie – prokaryonta, tj. bez jádra). Možná začal před 4 mld. l.
a přežil bombardování.
• První páskované Fe rudy (záp. Austr. 55% Fe) – v oc., spotřebovaly
veškerý vznikající O2.
• 3,45 mld. l. BP: nejstarší stromatolity (Warrawona Group, Austr.) – kupy –
fotosyntetizující bakt. (první).
• Cca 2,7 mld. l. BP: První eukaryonta (buňka se slož. stavbou s jádrem) –
ale zkameněliny až 2,2 mld. l. BP, tj. v Proterozoiku.
stromatolity
Historie Země – Proterozoikum 1
• 2,50 mld. l. BP – 0,542 mld. l. BP, tj. 2 mld. let – nejdelší období v hist. Země
(43% !).
• Paleo-proteroz. (2,5 – 1,7 mld.), mezo-p. (1,7 – 1,0 mld.), neo-p. (1,0 – 0,542
mld. l. BP)
• Ochlazování, pak 2,3 mld.l. BP.: 1. zalednění Země (kontinenty v tropech –
větší Alb. → ochlazení). Část. zalednění 0,86 a 0,84 mld.l. BP. Další dvě
„sněhové koule“ 750 – 635 mil.l. BP.
• 2,2 mld. – 1,9 mld. – ohřátí Klimatu, tepleji než dnes
• Zpoč. Veškerý O2 spotřebován na oxidaci Fe – pásk. Fe rudy (střídání
vrstviček křemene a oxidů Fe, později už nevznikaly (Hammersley Austrálie)).
V 2,3 mld.l. BP.: první relev. O2 v Atm. (1% souč. stavu = 0,2%) →
První chem. zvětrávání dneš. typu.
• první prokazatelná vrásnění hor, při tom:
• vznik dnešních štítů - nejstarší základy kontinentů (kanadský, baltský,
západoaustr., jihoafr.).... Na ně se přivrásňovaly mladší jednotky
• Klesá kyselost moří – začínají vznikat vápence a evapority.
V neo-prot. homogen. moř. prostředí
Historie Země – Proterozoikum 2
• Vyznač. se vyspělými jednobuň. organismy – Eukaryonta (s jádrem). První
jasné mikrofosilie (Transvaal). 2,2 mld.BP – fosilie 20 cm dlouhé stočené
eukaryont. moř. řasy r. Grypania (stát Michigan). 2 mld. l. BP – nejstarší ropa
a zem. Plyn – dokaz. Bohatství mikroorg. V mořích.
• 1,7 mld. l. (mezo-proteroz.): O2 již 10% souč. stavu (2%) - to umožňuje vznik
ozonosféry → nepřizp. org. → pod povrch. Přizp. = rozvoj života. 1,5 mld.l.BP:
první mnohobuněční (červ. řasy z dneš. arkt. Kanady) – patrná i specializace
buněk.
• 1 mld.l.BP (neo-proteroz): „Velký třesk“ moř. života – mnohobuněční
rozmnožující se pohlavně.
• Dvě zalednění - impuls: 0,7 mld. let první živočichové: Ediacarská fauna Nejdůl.:
podst. zvětšení těla a specializace buněk: 0,58 mld.l.BP: mohut.
ediakarni (2 m), příbuz. medúz, 100 druhů! 0,55 mld.l.BP: Org. se
schránkou: r. Claudina (Namibie).
Historie určování stáří Země
• Určování stáří hornin představuje jednu z hlavních
podmínek pochopení vývoje Země.
• Do 17. stol. podle Bible: 4000 let => důsledky pro nechápání
vývoje Země – nemohlo se stihnout vyvinout, vše stvořeno
hotové (je-li vše hotové, někdo musel tak moudře stvořit, je-li
to tak velké a moudré – jedině Bůh – a ten může za 7 dní).
Člověk jen mírně mění, jak mu dovolil Bůh.
• Do konce 19. století se předpokládalo, že naše planeta je
stará cca 20 mil. let => stále zkreslení představ o procesech,
které se od jejího vzniku odehrály.
• Později se předpokl., že více, ale nevědělo se kolik
• Teprve 1956 Claire Patterson (am. fyzik, napřed atom.
bomba, pak radioaktivita, pak stáří Země) – porovnal stáří
minerálů v meteoritech a zemských: 4,55 mld. let. To dodnes
Chronostratigrafické jednotky
• Mají mezinárodní platnost
• Hranice vyznačeny v terénu = stratotyp
– např. celosvětový stratotyp pro hranici silur - devon je Klonk u
Suchomast (u Prahy)
• Názvy podle měst poblíž typových lokalit (Perm), či
krajů (Devon).
• Jednotky tvoří systém. Příklady:
• eon (fanerozoikum) nejvyšší
– era (paleozoikum = prvohory)
• ÚTVAR (devon)
– ODDĚLENÍ (spodní devon)
» STUPEŇ (givet) nejnižší
▪ období (spodní givet)
Fanerozoikum
1. Paleozoikum = Prvohory
• Fanerozoikum = doba hojného života
• Éra trvající 542 - 251 mil. l.BP. Tj. 57% času od
poč. Fanerozoika do souč. doby!
– starší paleozoikum: 542-354 mil. l. BP
• kambrium
• ordovik
• silur
• devon
– mladší paleozoikum: 354-251 mil.l. BP
• karbon
• perm
Paleozoikum_2
• KLIMA:
• O₂ prudce roste: ze 3,5 na 35% ! Atm. (290 mil.l. BP=konec
karbonu), pak mírný pokles.
• CO₂: 18x více než dnes, kolísání za celk. poklesu do 290
mil.l. (7x více než dnes), pak zdvih ! ← zalednění v permu –
odumření org. hmoty).
• Klima v jednotl. Útvarech různé: teplejší i chladnější, sušší i
vlhčí než dnes – i podle pohybu kontinentů, jejich uspořádání
• Často teplo a sucho → vápence, evapority, červeně
zbarvené sedimenty (proč?)
Klima paleozoika – pokr.
• 540 mil. L. BP.: O₂ - 18% souč. stavu (tj. 4% Atm.).
Teplota 542 -520 mil. l. BP celk. stoupá, pak klesá. Při
tom CO₂ 16x více než dnes!
• kontinenty mimo Gondwanu ležely v teplé zóně
• indikátory - vápence, evapority, červené horniny
• Ve 2.pol. kambria – ordovik - poč. siluru ochlazení +
Gondwana u již. pólu - zalednění
• dropstone – kameny vypadlé z ledových ker
• silur - devon - globální oteplení, max. 400 mil.l. BP
(slabě teplejší než dnes), O₂ již 15% Atm., CO₂ 12x
více než dnes, proto četné vápence!
• vápence i v Českém masívu (ležel na Gondwaně)
Paleozoikum_3
• 425 mil.l. BP: nejvyšší hladina moří v hist. Země, rozs.
zaplav. kontinentů – sedimenty. Většina kontinentů na J.
polokouli, spojování kontinentů, pak rozpad a cesty na S.
Paleozoikum_4
• TEKTON. PROCESY_2:
• 2. pol. devonu – zač. permu: hercynské (variské)
vrásnění - rozsáhlé mezi Gondwanou a Laurusií.
Poslední v ČM, končí cca 300 - 280 mil.l. BP., pak jen
Sax. Orogeneze.
• Konec permu (251 mil.l. BP) – nejv. katastrofa po
vzniku Měsíce, vymř. 60% rodů, 90% druhů organ.
Impakt? Pak Ø planetky cca 50 km – již. Ind. oceán.
• Vznik sibiřských trappů – několik km mocné čedič.
lávy – až do S. Číny a Z. Ameriky. Extr. vulk. činnost,
zahalené nebe, CO2, CH4 – skleníkový efekt – prudké
oteplení, pokles moří, sucho = trias.
Paleozoikum_5
• Rostliny:
• Do siluru jen mořské rostl., jednoduché, ale i
velké
• Od siluru první suchoz. rostl. (Rhynia),
• Devon - dokonalejší výtrus. rostl., stř. d.:
(360 mil. l. BP): první lesy.
• V karbonu již hojné pralesy – stromovité
plav., přesl., kapradiny.
• První nahos. rostliny (pohl. rozmn.) – cykasy,
jinany.???
Paleozoikum: doba členovců
• ŽIVOT: 530 mil.l. BP:
„kambrická exploze“ – první
dravci – „závody ve
zbrojení“ – rozvoj končetin
a očí.
• Kambrium – první členovci
• Šelfová moře: „hemžili“ se
trilobiti, mechovky,
ramenonožci, ostnokožci,
liliice, medúzy, graptoliti,
vše často kuriózních tvarů.
Převzato z pp prezentace Radima Piknera
Starší paleozoikum - živočichové
• nástup živočichů se schránkami
– nástup většiny známých kmenů
• silur - ryby (lalokoploutví, pancířnatí, dvojdyšní)
• devon - obojživelníci (Ichtyostega)
– vůdčí fosilie
• trilobiti
– členovci mnoha forem
• graptoliti
– polostrunatci, silur
• amoniti
– měkkýši, od devonu Obrázky
http://www.avph.hpg.ig.com.br/ichty
ostega.htm
Převzato z pp prezentace Radima Piknera
Starší paleozoikum - život
Kambrium:
Trilobit
Obrázky - Turek V., Horný R., Prokop R. (2003)
Starší paleozoikum - život
Ordovik
• Trilobiti
• Ramenonožci
Obrázky - Turek V., Horný R., Prokop R. (2003)
Starší paleozoikum - život
Svrchní
Ordovik
Trilobiti
hlavní
skupinou
živočichů
Obrázky - Turek V., Horný R., Prokop R. (2003)
Starší paleozoikum - život
Ordovik – silur
Porosty řas
na pobřeží
moře
Obrázky - Turek V., Horný R., Prokop R. (2003)
C
o
o
k
s
o
ni
a
c
al
e
d
o
ni
c
a
Starší paleozoikum - život
Spodní silur
Trilobit – ukázka
druhu
specializovaného na
život při hladině
Obrázky - Turek V., Horný R., Prokop R. (2003):
Starší paleozoikum - život
Silur
První
amoniti a
graptoliti
Obrázky - Turek V., Horný R., Prokop R. (2003):
Starší paleozoikum - život
Svrchní
Silur
plž
Obrázky - Turek V., Horný R., Prokop R. (2003):
Aglaophyton
• Během paleozoika
vývoj strunatců (co
to je?:
• ordovik - ryby,
• devon – obojž.
• perm – plazi.
•Ichtyostega
Starší paleozoikum - život
Spodní devon – první ryby
Obrázky - Turek V., Horný R., Prokop R. (2003):
Starší paleozoikum - život
Devon
Různí
amoniti
Obrázky - Turek V., Horný R., Prokop R. (2003):
Archaeopteris – první stromy (kapradiny)
Calamity a Drepanophycus
Calamity=vymřelé stromovité přesličky
Calamity a Asteroxylony (plavuně?)
Bothropelpis - na břehu
Ichtyxostega a Rhacophyton – keř kapradiny vlevo
6. Mladší paleozoikum
• Začíná málo výraznou změnou fauny
• 360 – 251 mil.l. BP
• 2 útvary:
– Karbon
– Perm
• Málo výrazná hranice – permokarbon (jen jezer.!)
Mladší paleozoikum - klima
• Na území Evropy tropy
• Postupné vysušování = superkontinent
• Jih Gondwany zaledněný
– Největší a nejdelší zalednění v historii – 90 mil
let
• Na konci katastrof. změny klimatu - vymírání
7. Mladší paleozoikum - život
V moři
• pokračoval vývoj bez přerušení
• úbytek trilobitů, rozvoj amonitů, Foraminifera
Souš
• Bouřlivý rozvoj hmyzu – švábi, vážky (75 cm)
• Sladká voda – paprskoploutvé ryby
• Svrchní karbon
– maximum obojživelníků – KRYTOLEBCI
– nástup plazů – PELICOSAURIA
Prvohory končí největším vymíráním
v dějinách: 77 – 95% druhů
Karbonský les
Břehy řek v karbonu
První jehličnany
Cordaity a Araukarie
Cordaity a araukarie
Dimetrodon + semenné (ne)kapradiny (jen je připomínají!)
Dimetrodonní jezero
Perm:
Estemmenosuchus
uralensis –
předpředchůdce savců
Mesozoikum = Druhohory
• „ Věk plazů“ – na souši, ve vodě i ve vzduchu
• Období mezi 245 – 65 mil let zpět = 180 mil. l.
• začíná výrazným vymíráním fauny
• vymizení starších skupin (trilobiti)
• nástup nových živočišných skupin
• noví amoniti, šestičetní koráli, dírkovci
• Rozlišujeme tři útvary
• trias
• jura
• křída
Mesozoikum
- klima
Žádné
zalednění!!
• Celé období
bylo teplé (ØT
19°). CO ₂
kolísavě klesal
• Trias suchý,
postupně rostla
vlhkost až do
křídy
• Silný skleníkový
efekt
9. Mesozoikum - život
• Postupná obnova života, ale už
jinými druhy či čeleděmi
• Živočichové
– v moři doba měkkýšová –
přizpůsobivější – převládli nad
brachiopody
– Dominují noví mořští plazi, objevili
se krokodýli, želvy suchozemské
(trias) → mořské (křída), ichtyosauři
atd.
• Amoniti – hlavonožci se schránkami
• Převážili
• Belemniti – hlavonožci doutníkového
tvaru
• spousta plžů a mlžů
Obrázky http://www.ucmp.berkeley.edu
http://home.tiscali.be/christian.moriame2/site_dudziak/debutants/belemnite/belemnite.htm
Živočichové
– Ostnokožci – lilijice
• (vápence na Stránské
skále u Brna)
– Foraminifery (Dírkovci)
• Jednobuněční s
vápenatými schránkami
• Vůdčí fosilie
Obrázky http://www.ucmp.berkeley.edu
Mesozoikum - život
• Obratlovci
– Rozvoj kostnatých ryb
– Nástup bezocasých
obojživelníků (žáby)
• Bouřlivý rozvoj plazů!!!!
– Obsadili všechny živly – souš,
voda, vzduch
– Obří rozměry
– Dinosauři – byli 150 mil l. od
svrch. Triasu do konce křídy
(zjišť. 90 rodů!)
• Až 50m až 50t, teplokrevní?,
živorodí?, býložraví i
masožraví, čtyřnozí, dvounozí
i klokanovití
• Mořští – ichtyosauři,
mosasauři, plesiosauři
• Létající – pterosauři
Stopa
dinosaura
Býložravý
dinosaurus
Obrázky http://www.ucmp.berkeley.edu
Diplodocus a pterodactyl
Dilophosaurus v
Gingkovém lese
Mesozoikum - život
– Nástup ptáků
• Poprvé v juře
• Archeopteryx
– První savci
• Od svrch. triasu
• Malí, nenápadní
• Stromoví, hmyzožraví
• Ve stínu plazů!!!
Obrázky http://en.wikipedia.org/wiki/Archeopteryx
www.ac-nancy-metz.fr/enseign/svt/format/qualif/agregint00/archeo.htm
Křídoví savci - velikost rejsek až velká krysa
(Megazostrodon).
I mnoho savců a ptáků vymřelo koncem křídy, ale
celkově přizpůsobivější – pak ovládli – hl. ptakořitní a
vačnatci (ti přežili dodnes – kde?)
Rostliny-Mesofytikum
Cykas
Jinan
dvoulaločný
Obrázky http://www.ucmp.berkeley.edu
Rostliny
• Není tak zřetelné katastrofické vymírání
• - od permu přes trias ubývání kapradin, mechů
a přesliček
• Nově rozvoj „jehličnanů“ , tj. nahosemenných –
semena v šiškách – byly i na odledněných
pólech. Rozšíření cykasů po celém světě.
• Kvetoucí rostliny (tj. krytosemenné) až v křídě
(magnóliovité)
• Nástupem krytosemenných ► neofytikum
Trias
• 252-199,5 mil l. BP
• 235 nil. CO 5x vyšší, O 15% atm., vysoká teplota- 16st., sucho!!
• 230 mil – první dinosauři, O 19%, pak klesá
• 225 mil – první mouchy
• 223 mil – první kostnaté ryby
• 210 mil – první primitivní savci a první žraloci dneš. typu
• 200 mil – zánik
JURA
• 199,5 – 142 mil. L. BP
• Teplo až horko, střídavě vlhko
• CO kolísá, O roste 15 -24 % atm
• 170 mil. L. první primit. Savčí čelisti
• 150 mil l. – první ptáci - Archaeopteryx
• Hojná sedimentace vápenců
Křída
• 142 – 65 mil. l.
• Teplo, vlhko, ale prům. T zvolna klesá na 19 – 16º
• 135 – první pyl kv. Rostlin
• 128 mil. L. – první listy kvet. Rostlin
• 124 mil. L. – první kvetoucí rostliny
(Archaeofructus), opeření dinosauři, první savci s
placentou (Eomaia)
• 105-98 mil .l. – první hadi
• 97 – Austr. Zač. odděl. Od Antarkt., rozsáhlá
sedimentace v oc. Tethys
• 85 – otevření sever. Atlantiku
• 75 – rozpad Laurasie
• 67 – vymření vel. Moř. Plazů
• 65 – událost K/T, krátek Chicxulub (Ø 240 km)
• 67-63 – Dekánské trappy
• 65 první primát (Purgotorius), - zač. Terciéru,
třetihor.
Křída (– světlejší zelené barvy)
• Horniny na S. polokouli: pískovce, slínovce, křídy
(slabě zpev. ekviv. vápence, drobivý), vápence.
• Přibývá krytosemen. rostlin, první kvetoucí, ustupují
cykasy a jinany.
• Vymírají dinosauři a belemniti, nové skupiny savců
(placentální) – hmyzožravci.
• Konec – ostrý, impakt + sopky. Vymírání dinosaurů již
před tím, impaktu dožilo jen 12 druhů. Příčiny – příliš
velká potr. specializace, evoluč. slepá ulička – malý
mozek, hodně potravy.
Lambeosaurus a kvetoucí magnolie
Konec mezozoika
• 65 mil.l. zpět. – velké vymírání
• Dlouho záhada.
• 1980 – am. Geol. Alvarezovi – velké
koncentrace vzácného iridia na hranici K/T nejlépe
vysv. dopadem vel. tělesa
• Yucatán, Chicxulub – do měl. moře Ø 10 km –
rozprášení karbonátů, tepelná vlna, požáry po
celém světe, polámání zem. kůry – sopečná
činnost (hl. lávová Dekánská plošina) – popel stín
– prudké ochlazení
• Teprve to vyhubilo dinosaury kromě ptáků,
mořské a létající plazy a amonity.
TŘETIHORY = TERCIÉR
Zákl. údaje:
• „Doba savců“
• Součást Kenozoika = „dnešní život“ to zahrnuje i
…
• Trvání 65 – 2,5 mil. let BP (konvenční hranice -
člověk)
• Začátek po katastrofě K/T (křída – terciér)
• Život:
• Rozvoj a dominance savců (ke konci vývoj předků
člověka)
• Rozvoj ptáků
• Rozvoj krytosemenných rostlin + opylujícího
hmyzu
TERCIÉR_2
Klima:
• Celkem vyrovnané, teplé – umožňuje přežívání
přeživších mezozoických dr.
• Ø Teplota klesá s oj. výkyvy ze 17°na dnešních
15°. Ke konci rychlé kolísání a výrazn ější
ochlazování.
• CO2 zvolna klesá z 2x na dnešní hodnoty
• O2 z 27% na dnešních 21%.
• Vrásnění hor =► změny klimatu kontinentů
(monzun v Asii, vysušení Afriky, vyschnutí
prérií, stř. Asie
• Ochlazování od stř. miocénu (16 mil .l.) + roste
sucho, rozpad lesů, vznik savan, před 10 mil. l.
zač. zalednění Antarktidy, 3,2 mil. let – poč.
zalednění na sev. polokouli – pokles hladiny moří
→ otevření cest migrace.
TERCIÉR_4
Členění terciéru:
• Starší třetihory = paleogén:
• Paleocén 65 – 56 mil.l. (BP)
• Eocén 56 – 34 mil.l.
• Oligocén 34 – 23 mil.l.
• Mladší třetihory = neogén:
•
Miocén 23 – 5,4 mil.l.
Pliocén 5,4 – 2,4 mil.l.
Zač. kolize Indie s Asií, def.
Odtržení Ant. x Austr. (53 mil.l.)
průliv v. od Uralu
Terciér - Organismy
• na konci křídy vymírají amoniti,
belemniti a veleještěři
• fauna se začíná podobat dnešní
• explozivní rozvoj savců
– na rozdíl od jiných jsou homoiotermní
a mají vnitřní vývoj
– savci ovládli všechny živly
– významné řády
• vačnatci
• chobotnatci
• lichokopytníci
• hlodavci – velký stratigrafický význam
noha
mastodonta
prakůň
prabobrObrázky http://www.ucmp.berkeley.edu
Primáti
• objevují se od konce křídy
• příbuzní lidoopů i ve
střední Evropě
(Dryopithecus u Devína)
• předchůdci člověka
– Australopithecus (3,8
mil.,J a V Afrika)
• rod Homo
– Homo habilis; 2 – 3 mil.l.
– Afrika
Obrázky http://www.mnh.si.edu/anthro/humanorigins
Terciér - rostliny
• podobné dnešním
teplým oblastem
• u nás jako dnes
v JV Asii
platan
Obrázky http://www.ucmp.berkeley.edu
Kvartér - Q
• Téměř ze všech hledisek součástí Terciéru (Kenozoika),
někdy i Q neuznáván.
• 2,5 (1,8) mil.l. BP – dodnes(?). Hranice konvenční
• Otázka: Pětihory? Pentén? Antropocén?
• Klima: Extr. kolísání teplot kolem 0ºC + relat. rychlé →
Střídání glaciálů a interglac. – v nich výkyvy II. a III. řádu.
• V glac. rozsáhlé odumírání → prudký vzrůst CO2 → není
jedinou příčinou oteplování
• Glaciálů – napřed 1, pak 4, pak 5, pak identif. > 30 výkyvů,
> 100 výkyvů -odpov. metodě a podrobnosti měření.
• My (Alpské): 5 Glac.: Donau, …..., .….., ….., ……..
• Interglac.: Donau/Günz, Günz/Mindel, ……., ……..., ….?
• Holocén
• Hranice Würm – Holocén: konvenční – 10 300 l. BP.
Pleistocén – Holocén: Členění:
• Svrchní pleistocén:
• Interglac. Riss/Würm (EEM) 130 – 100 tis.l. BP
• Doba rozvoje neandrtálce.
• 40.000 l. BP: Příchod dneš. Člověka do stř. Evropy
• Dryas: Poslední a jeden z nejchladnějších výkyvů würmu.
• Holocén: 10.300 let BP. Trangerese moří: + 150 m! Členění:
• Preboreál – mírně teplo, sucho, šíření Lís, Bo, Bř. Epipaleolit.
• Boreál – velmi teplo a sucho, šíření Db, Lp. Stále stepi! Mezolit.
• Atlantik (8 -3,2 tis.l.BP) - velmi teplo a vlhko. Šíření Sm. Konec Mezolitu,
Neolit. Odlesnění teplých obl., prvá sídla, keramika.
• Epiatlantik – teplo, vlhko, ale kolísání, Bk, Jd. Eneolit + poč. doby bronzové.
• Subboreál (3,2-2,6 t.l.BP) – krátký. Teplo, sucho. Zemědělství do podhůří –
tvorba niv. Doba bronzová.
• Subatlantik (2,6-1,4) – vlhčí, chladnější. Hb. Doba železná (halštat a latén),
Vpád a odchod Germánů, D. stěhování národů.
• Subrecent (600 l. n.l.) – mírné vysušení, oscilace. Slované
13. Pleistocén - život
• typičtí živočichové
– mamut
– jeskynní medvěd, srstnatý nosorožec
– lumíci, svišti...
• stratigrafický význam mají plži a hlodavci
• flóra
– v dobách ledových mechy, lišejníky..
– v meziledových dobách jako dnes
mamutí stolička
Obrázky http://www.ucmp.berkeley.edu
Vývoj člověka
• Homo erectus
– na počátku čtvrtohor vystřídal Homo habilis
– rozšířil se po starém světě
– nálezy
• Přezletice u Prahy
• Stránská skála u Brna
Obrázky http://en.wikipedia.org/wiki/Homo_erectus
Vývoj člověka
• Homo sapiens
– A) Homo sapiens neandrthalensis
• před 300 000 lety
• užíval pěstní klín
• u nás jeskyně Šipka a Kůlna
– B) Homo sapiens sapiens (člověk dnešního typu)
• objevil se na konci wurmu (poslední doba ledová)
• postupně osídlil všechny kontinenty
• rychlý vývoj kultur a nástrojů = slouží k členění kvartéru
místo zkamenělin
– období kamenných nástrojů - doba kamenná
– později obrábění kovů – doba bronzová a železná
Pleistocén u nás
• jeskynní sedimenty
– velký význam
– jeskyně Kůlna, Pekárna, Šipka u Štramberka
• významná sídliště lovců mamutů
– Předmostí u Přerova, Dolní Věstonice
Holocén
• Současné období
– začalo oteplením před cca 10 000 lety a táním
ledovců
• Neolit (mladší doba kamenná)
• větší teplo a vlhko než dnes
• člověk přešel od lovu a sběru k zemědělství
• silný vliv na krajinu, odlesňování
• Dochází k menším výkyvům teploty
– nyní roste
– pravá příčina není zcela jasná
Holocén – vývoj krajiny
1. Lovecko – sběračské období (asi do 6000 př.n.l.)
• Celkově jen několik miliónů obyvatel
• Lidé putovali krajinou v malých skupinách
• Živili se lovem a sběrem planých rostlin
• Vliv nebyl odlišný od podobně velkých zvířat
• Vliv lokální a krátkodobý
2. Zemědělské období (6000 př.n.l. – 16. stol.n.l.)
• Lidé se usadili, vytvořili trvalé osady, živili se zemědělstvím
• Hustota vzrostla na 1-2obyv./km2
• Vliv se stal trvalým
• První regionální katastrofy (Mezopotámie, Řecko…)
• Vynálezy
• Pila, vodní kolo, kosa …= růst možností měnit krajinu
Holocén – vývoj krajiny
3. Průmyslové období (začíná v 16. stol)
• Rozvoj zdravotní péče, odtržení lidí od půdy
• Využití fosilních paliv
• Růst výroby a spotřeby
• Vliv na krajinu se stává globálním a někdy i nevratným
4. Dnešek (moderní doba, postindustriální období)
• Změny ve společnosti
• Demokracie, rovnoprávnost, emacipace…
• Pokles růstu obyvatel ve vyspělých zemích, rychlý růst v
rozvojových
• Růst počtu lidí živících se myšlenkami
• Odtržení lidí od půdy, krajiny a přírody jako celku
Geologická budoucnost Země
Organismy
• Člověk je nejpřizpůsobivější organismus v
historii Země
– Narozdíl od jiných zvířat se nemění sám, ale mění
své prostředí
– Tato změna je tak rychlá, že ostatní organismy se
nestíhají adaptovat a mizí
– Současná rychlost vymírání je až tisíckrát větší než je
přirozený stav
– Všechny organismy, které člověk nepotřebuje, a které
ho nevyužívají jsou v ohrožení
– Člověk je schopen zničit život na celé planetě
Geologická budoucnost Země
Úkoly
1. Vy lidé jste nyní silnější než většina
přírodních procesů. Geologická
budoucnost Země je ve vašich rukou.
Přemýšlejte o tom!
Literatura a prameny
• http://www.adam_system.webpark.pl/simple_layout.htm
• http://www.scotese.com
• http://home.tiscali.be/christian.moriame2/site_dudziak/debutants/belemnite/
belemnite.htm
• http://www.ucmp.berkeley.edu
• http://en.wikipedia.org/wiki/Archeopteryx
• http://www.ac-nancy-
metz.fr/enseign/svt/format/qualif/agregint00/archeo.htm
• http://www.wiem.onet.pl
• http://en.wikipedia.org/wiki/Homo_erectus
• http://www.mnh.si.edu/anthro/humanorigins/ha/a_tree.html
• Chlupáč I. (2001): Historická geologie, Univerzita Karlova v Praze,
nakladatelství Karolinum, Praha
• Turek V., Horný R., Prokop R. (2003): Ztracená moře uprostřed Evropy,
Academia, Praha