Logic and Judgement in Science A.Hynek, 1988/2011 podle: R.H.Haines-Young & J.R.Petch – Physical geography: Its Nature and Methods, Harper and Row,Publ., London, 1986 230 s. Proč do sebe zapadá pobřeží Afriky a Jižní Ameriky jako skládanka? Proč téměř nikdo nevěřil teorii pohybu pevnin před r. 1960 a proč téměř všichni ji uznali po r. 1970? Proč je uznávána Darwinova teorie víc než jiné teorie? Co je základem jakéhokoliv tvrzení, jež podáváme o světě? Moderní doba je dána právě rolí vědy, jejím vlivem na každodenní život. Čím se liší od jiných lidských činností? K.Popper: v historii vědy, stejně jako v čemkoliv lidském, je spousta neodpovědných snů, umíněnosti, omylů.....ALE....věda je zřejmě jedinou lidskou činností, v níž jsou omyly systematicky kritizovány, opravovány a je-li ve většině lidských činností změna, pak zřídkakdy pokrok, nikoliv systematická kritika, korekce idejí Jde o činnost, založenou na metodách používaných při zkoumání ALE: P.Feyrabend – metoda patří do říše pohádek, není žádná zvláštní metoda, která je racionálnější než jsou jiné činnosti a dokáže proměnit ideologicky kontaminované ideje na pravé a užitečné teorie racionalisté: věda je uspořádaná logická činnost s úsudky založenými na zdůvodněném uvažování ( příklady: terásky na svazích, eroze v korytech semiaridních krajin) v výběr mezi konfliktními teoriemi v testování přesnosti predikce v spolehlivost pozorování metodologie = jak se co dělá vysvětlení = jak svět pracuje/funguje teorie, predikce, pozorování – odpovídají nám přístupné realitě? výběr mezi hodnotami, postoji není totéž co soutěžící teorie vysvětlení reality nezávislé na lidské činnosti proces jak učinit věci pochopitelnými tvrzení, proč jsou věci tak, jak jsou rozlišení světa idejí a světa pozorovatelných věcí teorie postihuje zdůvodnění pro věci, čím jsou, z čeho vyplývá jejich chování, co je za nimi ( uspořádání, procesy) a vysvětlení je tím, co z toho logicky vyplývá , jak svět funguje, viděn světem idejí ( příklad zalesněných strží, chatových osad) deduktivní uvažování – logická struktura konzistentních a konektivních tvrzení, jež jsou kompatibilní vysvětlení pravděpodobnostní, genetické/historické, funkční/teleologické zákony jsou obecná, univerzální tvrzení popisující charakter nebo chování všech členů třídy věcí, nejsou používány pro definice, popisují procesy, vztahy mezi věcmi nebo jejich chování vědecké vysvětlení musí být zvažováno na základě pravdivosti premis, poznávání a zkušenosti základní ideje jsou označovány jako vědecké teorie/hypotézy ideje obsažené v teoriích/hypotézách představují rámec pro vysvětlení pozorovaných pravidelností – tyto pravidelnosti jsou vyjádřeny vědeckými zákony teorie vysvětluje tyto zákony popisem mechanismů/procesů , jež jsou za nimi Hemple: vnitřní principy a překlenovací principy teorie (příklad erodibility, erozivnosti a měřitelného procesu) věda: vysvětlení světa, jaký je nezávisle na nás teorie pravdy korespondenční (shoda tvrzení a faktů),koherenční (logická konzistence, sociálně podmíněno), pragmatická (utilitární/instrumentální) Proč to tak je?